číslo jednací: 06427/2026/500
spisová značka: S0123/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Operativní leasing služebních osobních vozidel |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 26. 2. 2026 |
| Dokumenty |  2026_S0123.pdf 406 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0123/2026/VZ Číslo jednací: ÚOHS-06427/2026/500 |
|
Brno 17. 2. 2026 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, obviněným
- Česká republika – Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, IČO 05800226, se sídlem Mučednická 1125/31, 616 00 Brno,
při zadávání veřejné zakázky „Operativní leasing služebních osobních vozidel“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 2. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 2. 2022 pod ev. č. Z2022-006548, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 2. 2022 pod ev. č. 88926-2022, ve znění pozdější opravy,
vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Česká republika – Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, IČO 05800226, se sídlem Mučednická 1125/31, 616 00 Brno – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Operativní leasing služebních osobních vozidel“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 2. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 2. 2022 pod ev. č. Z2022-006548, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 2. 2022 pod ev. č. 88926-2022, ve znění pozdější opravy, postupoval v rozporu s § 48 odst. 2 písm. a) citovaného zákona ve spojení s § 48 odst. 8 citovaného zákona, když nevyloučil z účasti v zadávacím řízení vybraného dodavatele – Autocentrum BUPI, s.r.o., IČO 63906198, se sídlem Brzotice 45, 257 68 Loket – ačkoli údaje obsažené v jím předložené nabídce nesplňovaly zadávací podmínku uvedenou v příloze č. 5a zadávací dokumentace, podle níž měly požadované automobily na benzinový pohon disponovat zdvihovým objemem motoru maximálně 1400 cm3 s turbodmychadlem, avšak zdvihový objem motoru jmenovaným vybraným dodavatelem nabízených automobilů činil 1482 cm3,přičemž tento postup jmenovaného obviněného ovlivnil výběr dodavatele, a jmenovaný obviněný zadal veřejnou zakázku, když dne 19. 4. 2022 uzavřel smlouvu s jmenovaným vybraným dodavatelem na plnění citované veřejné zakázky.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Česká republika – Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, IČO 05800226, se sídlem Mučednická 1125/31, 616 00 Brno – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá
pokuta ve výši 55 000 Kč (padesát pět tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Obviněný – Česká republika – Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, IČO 05800226, se sídlem Mučednická 1125/31, 616 00 Brno (dále jen „obviněný“ či „zadavatel“) – zahájil jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění[1] (dále jen „zákon“), dne 14. 2. 2022 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Operativní leasing služebních osobních vozidel“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 2. 2022 pod ev. č. Z2022-006548, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 2. 2022 pod ev. č. 88926-2022, ve znění pozdější opravy (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).
2. Z čl. 3 zadávací dokumentace k veřejné zakázce vyplývá, že předmětem veřejné zakázky je „operativní leasing na patnáct nových osobních automobilů […]; deset vozidel na benzínový pohon a tři vozidla na hybridní pohon (benzín – elektro). Nad rámec tří hybridních vozidel mohou být dvě další vozidla dodána v rámci vyhrazené změny závazku […].“
3. Dle čl. 5 zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 8 500 000 Kč bez DPH.
4. Z rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 1. 4. 2022 vyplývá, že zadavatel v zadávacím řízení vybral jako nejvýhodnější nabídku vybraného dodavatele – Autocentrum BUPI, s.r.o., IČO 63906198, se sídlem Brzotice 45, 257 68 Loket[2] (dále jen „vybraný dodavatel“).
5. Zadavatel dne 19. 4. 2022 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci předmětu veřejné zakázky (dále jen „smlouva“).
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem, nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 18. 2. 2025 podnět mj. s žádostí o prošetření postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky.
7. Stěžovatel v podnětu uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil požadavek na to, aby pořizované automobily na benzinový pohon disponovaly maximálním zdvihovým objemem motoru 1400 cm3. Dle stěžovatele není zřejmé, zda se jednalo o chybu v psaní, nicméně vozidlo s takovou specifikací, které by zároveň splňovalo ostatní technické požadavky stanovené zadavatelem, objektivně není možné pořídit. Stěžovatel podotýká, že zadavatel v zadávacím řízení obdržel (jedinou) nabídku od vybraného dodavatele, v níž byl u předmětného parametru uveden údaj 1482 cm3, který zjevně neodpovídá požadavku stanovenému v zadávací dokumentaci. Zadavatel přesto vybraného dodavatele nevyloučil z účasti v zadávacím řízení a uzavřel s ním smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky. Tím, že zadavatel nevyloučil účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka nesplnila zadávací podmínky, porušil § 48 odst. 2 písm. a) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona.
8. V rámci šetření podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal vyjádření k obsahu podnětu a vyzval jej k zaslání dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku.
9. Dne 28. 2. 2025 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podnětu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k podnětu“) a informaci o zpřístupnění dokumentace o zadávacím řízení v certifikovaném elektronickém nástroji.
Vyjádření zadavatele k podnětu
10. Zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že si je vědom svého pochybení při stanovení požadavku na zdvihový objem motoru pořizovaných automobilů. Dle zadavatele byl součástí jeho interního záměru veřejné zakázky návrh technické specifikace vozidel, která měla disponovat minimálním zdvihovým objemem motoru 1400 cm3; při manuálním přepisu listinného záměru do elektronické podoby došlo u automobilů s benzinovým pohonem v důsledku chyby v psaní k chybnému uvedení dané hodnoty zdvihového objemu motoru 1400 cm3 jako maximální. Zadavatel uvádí, že si této chyby až do upozornění ze strany stěžovatele nevšiml a v průběhu zadávacího řízení i při plnění smlouvy pracoval s tím, že je daný údaj správně uveden jako minimální, a nabídka vybraného dodavatele tedy splnila zadávací podmínky.
11. Zadavatel dále uvádí, že vozidla, která mu vybraný dodavatel nabídl, naplňují jeho potřeby. Vozidla s nižším zdvihovým objemem motoru by neposkytovala dostatečný výkon pro jejich zamýšlené využití; u těchto vozidel nadto není zajištěna dostatečná bezpečnost řidičů ani ostatních účastníků silničního provozu. Pořízení takových vozidel tak rozhodně nebylo záměrem zadavatele. Zadavatel zároveň konstatuje, že vozidlo se zdvihovým objemem motoru maximálně 1400 cm3 a zároveň minimálním výkonem 115 kW na trhu prakticky neexistuje, což potvrzuje, že záměrem zadavatele bylo pořídit vozidla se zdvihovým objemem motoru vyšším než 1400 cm3.
12. Zadavatel dále konstatuje, že veřejná zakázka byla zadávána v první polovině roku 2022, kdy automobilový trh čelil výraznému nedostatku nových vozidel způsobenému pandemií COVID-19 a globálním nedostatkem čipů. Tyto faktory vedly k nízkému zájmu dodavatelů o účast v zadávacím řízení. Přesto zadavatel obdržel několik žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace, žádná z těchto žádostí však nesměřovala do technické specifikace poptávaných vozidel. Vzhledem k situaci na trhu považoval zadavatel obdržení jedné nabídky za uspokojivý výsledek.
13. Zadavatel uzavírá, že po celou dobu zadávacího řízení i plnění smlouvy jednal v dobré víře a považoval svůj postup za plně souladný se zákonem.
Další postup Úřadu před vydáním příkazu
14. Úřad se dne 13. 5. 2025 v rámci šetření podnětu obrátil na dodavatele, kteří v zadávacím řízení požádali o vysvětlení zadávací dokumentace, s žádostí o stanovisko k následujícím otázkám:
Z jakého důvodu jste v zadávacím řízení nepodali nabídku? (dále jen „otázka č. 1“)
Měl na Vaše rozhodnutí, že v zadávacím řízení nepodáte nabídku, vliv požadavek zadavatele na to, aby poptávaná vozidla na benzínový pohon měla „zdvihový objem motoru maximálně 1400 cm3 s turbodmychadlem“, v kombinaci s ostatními zadavatelem požadovanými parametry těchto vozidel (zejména v kombinaci s požadavkem na „výkon dle normy minimálně 115kW“)? (dále jen „otázka č. 2“)
Je dle Vašeho názoru požadavek zadavatele na to, aby poptávaná vozidla na benzínový pohon měla „zdvihový objem motoru maximálně 1400 cm3 s turbodmychadlem“, v kombinaci se všemi ostatními zadavatelem požadovanými parametry těchto vozidel (zejména v kombinaci s požadavkem na „výkon dle normy minimálně 115kW“), zjevně nesmyslný? Jinými slovy, je podle Vás objektivně možné pořídit na relevantním trhu vozidlo na benzinový pohon, jež splňuje veškeré parametry definované v technické specifikaci, která je přiložena v příloze této žádosti, či naopak lze říci, že takové vozidlo na relevantním trhu vůbec ani neexistuje? (dále jen „otázka č. 3“)
15. Úřad s žádostí o stanovisko k výše uvedeným otázkám oslovil dodavatele Drivalia Lease Czech Republic s.r.o., IČO 63671069, se sídlem Bucharova 1423/6, 158 00 Praha 5 (dále jen „Drivalia Lease Czech Republic s.r.o.“) a SPEED LEASE a.s., IČO 62912691, se sídlem Benediktská 690/7, 110 00 Praha 1.
16. Dne 21. 5. 2025 Úřad obdržel stanovisko k výše uvedeným otázkám od dodavatele Drivalia Lease Czech Republic s.r.o.
Stanovisko Drivalia Lease Czech Republic s.r.o.
17. K otázce č. 1 dodavatel Drivalia Lease Czech Republic s.r.o.uvádí:
„Nabídka nebyla z naší strany podána z důvodu neexistence vozu s požadovanými parametry, a i kdyby byl parametr motorizace upraven na dostupnou verzi tak nebyl splnitelný termín dodání.“
K otázce č. 2 předmětný dodavatel uvádí:
„Ano, požadavek zadavatele na motorizaci maximálně 1400 cm3 s turbodmychadlem byl zásadní pro nepodání nabídky, takový motor v kontextu s dalšími požadovanými parametry nebyl na českém trhu dostupný.“
K otázce č. 3 předmětný dodavatel uvádí:
„Ano, tento požadavek byl nesmyslný, z důvodu nedostupnosti takového vozu v nabídce všech oficiálních dovozců a prodejců v ČR.“
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
18. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“ nebo „zákon o přestupcích“), může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.
19. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
20. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
21. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
22. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené
1. podmínky průběhu zadávacího řízení,
2. podmínky účasti v zadávacím řízení,
3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,
4. pravidla pro hodnocení nabídek,
5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.
23. Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely tohoto zákona zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k zákonu.
24. Podle § 36 odst. 3 zákona platí, že zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.
25. Podle § 37 odst. 1 zákona může zadavatel podmínky účasti v zadávacím řízení stanovit jako
a) podmínky kvalifikace,
b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,
c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo
d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.
26. Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.
27. Podle § 39 odst. 2 zákona v průběhu zadávacího řízení zadavatel vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele na základě
a) posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení,
b) snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pokud je tímto zákonem pro zvolený druh zadávacího řízení připuštěno a zadavatel si je vyhradil,
c) hodnocení nabídek,
d) pravidel pro zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a zákona.
28. Podle § 39 odst. 4 zákona platí, že není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.
29. Podle § 39 odst. 5 zákona platí, že posouzení splnění podmínek účasti nebo hodnocení kritérií podle odstavce 3 zadavatel provede na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů a může si je opatřovat také sám. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.
30. Podle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.
31. Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.
32. Podle § 48 odst. 8 zákona zadavatel vybraného dodavatele vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona nebo může prokázat naplnění důvodů podle § 48 odst. 5 písm. a) až c) zákona.
33. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.
Zjištěné skutečnosti
34. Dle čl. 3.1 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky operativní leasing na patnáct nových osobních automobilů; z toho deset vozidel na benzinový pohon.
35. V příloze č. 5a zadávací dokumentace, která představuje technickou specifikaci poptávaných automobilů na benzinový pohon, je stanoven požadavek zadavatele na „zdvihový objem motoru maximálně 1400 cm3 s turbodmychadlem“. Předmětná technická specifikace dále obsahuje mj. požadavek na výkon minimálně 115 kW.
36. Zadavatel dne 16. 12. 2021 (tj. před zahájením zadávacího řízení) pořídil interní dokument „Záměr veřejné zakázky“, jehož přílohu tvoří technická specifikace, v níž je uvedeno, že poptávaná vozidla mají disponovat minimálním zdvihovým objemem motoru 1400 cm3 s turbodmychadlem.
37. Z nabídky vybraného dodavatele vyplývá, že jím nabízená vozidla na benzinový pohon disponují zdvihovým objemem motoru 1482 cm3.
38. Zadavatel dne 29. 3. 2022 vyhotovil protokol o hodnocení nabídek a posouzení splnění podmínek účasti, v němž je uvedeno, že v zadávacím řízení byla podána pouze jediná nabídka, a to nabídka vybraného dodavatele, která splňuje podmínky účasti v zadávacím řízení.
39. Dne 1. 4. 2022 zadavatel vyhotovil rozhodnutí o výběru dodavatele z téhož dne, jímž rozhodl o výběru nabídky vybraného dodavatele pro plnění předmětu veřejné zakázky.
40. Zadavatel dne 19. 4. 2022 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky.
Právní posouzení
41. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že průběh zadávacího řízení je určen pravidly vymezenými zákonem, přičemž zadavatel je povinen dodržet rovněž jím stanovené zadávací podmínky. Mezi tyto podmínky patří i podmínky účasti, jimiž se rozumí mj. technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky. Podstatou podmínek účasti je skutečnost, že představují kritéria, která musí být ze strany dodavatele naplněna, aby bylo možné s tímto dodavatelem uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky. Splnění podmínek účasti účastníkem zadávacího řízení přitom posuzuje zadavatel na základě podmínek stanovených v zadávací dokumentaci a na základě údajů obsažených v nabídce daného dodavatele.
42. Úřad pro úplnost dodává, že zadavatel se zpravidla (vyjma zákonem stanovených výjimek) může rozhodnout, zda při výběru dodavatele přistoupí nejprve k posouzení splnění podmínek účasti účastníků zadávacího řízení, či zda nejprve provede hodnocení nabídek a k posouzení splnění podmínek účasti přistoupí až následně ve vztahu k dodavateli, jehož nabídka byla v rámci hodnocení vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější. Současně však platí, že posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení musí být u vybraného dodavatele provedeno vždy.
43. Zadavatel by tak měl mít na základě údajů obdržených v nabídce prokázané, že vybraný dodavatel zadavatelem stanovené zadávací podmínky splňuje, respektive že nabídka dodavatele, jenž by se měl stát vybraným dodavatelem pro účely realizace poptávaného plnění, stanovené podmínky zadavatele (a to i technické podmínky) naplňuje. Současně přitom nelze odhlédnout od skutečnosti, že – jak již bylo v minulosti judikováno i Nejvyšším správním soudem – stejně jako zadavatel odpovídá za správnost a úplnost zadávacích podmínek, odpovídá plně i účastník zadávacího řízení za svou nabídku (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 6. 2022, č. j. 7 As 418/2021-31). To však s ohledem na § 39 odst. 2 písm. a) zákona nezbavuje zadavatele povinnosti ověřit splnění podmínek účasti, neboť dle citovaného ustanovení výběr dodavatele probíhá právě na základě posouzení těchto podmínek.
44. V této souvislosti je vhodné též připomenout, že zákon stanovuje základní výčet skutkových podstat, při jejichž naplnění je zadavatel oprávněn vyloučit účastníka ze zadávacího řízení, přičemž základním pravidlem je, že zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze v případech, které výslovně uvádí zákon. Důvody pro vyloučení účastníka zadávacího řízení v souvislosti s předkládáním údajů, dokladů, vzorků nebo modelů v zadávacím řízení, jimiž by mělo být prokázáno splnění zadávacích podmínek, upravuje § 48 odst. 2 zákona. Konkrétně § 48 odst. 2 písm. a) zákona opravňuje zadavatele vyloučit účastníka ze zadávacího řízení, pokud jím předložené údaje, doklady, vzorky či modely neodpovídají zadávacím podmínkám či pokud nebyly v požadované lhůtě vůbec předloženy.
45. Obecně fakultativní postup při vylučování účastníků zadávacího řízení je však ve vztahu k vybranému dodavateli prolamován, kdy vybraného dodavatele je zadavatel podle § 48 odst. 8 zákona povinen vyloučit z účasti v zadávacím řízení v případě, že u něj jsou naplněny důvody pro vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona nebo pokud lze u tohoto dodavatele prokázat naplnění důvodů dle § 48 odst. 5 písm. a) až c) zákona.
46. V šetřeném případě Úřad dospěl k závěru, že obviněný postupoval v rozporu se zákonem, neboť nevyloučil vybraného dodavatele ze zadávacího řízení, ačkoli údaje obsažené v jím předložené nabídce nesplňovaly zadávací podmínkuuvedenou v příloze č. 5a zadávací dokumentace, podle níž měly požadované automobily disponovat zdvihovým objemem motoru maximálně 1400 cm3 s turbodmychadlem, avšak zdvihový objem motoru vybraným dodavatelem nabízených automobilů činil 1482 cm3, přičemž tento postup obviněného ovlivnil výběr dodavatele, a obviněný zadal vybranému dodavateli veřejnou zakázku.
47. Obviněný tak v důsledku výše uvedeného uzavřel smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky s vybraným dodavatelem, kterého však byl povinen ze zadávacího řízení vyloučit. Úřad k uvedenému závěru dospěl na základě následujících skutečností.
48. Obviněný v zadávací dokumentaci v rámci technické specifikace předmětu veřejné zakázky stanovil, že požaduje, aby pořizovaná vozidla na benzinový pohon disponovala zdvihovým objemem motoru maximálně 1400 cm3. Vybraný dodavatel ve své nabídce předložil technickou specifikaci nabízených automobilů, jejichž zdvihový objem motoru dle údaje uvedeného přímo v této technické specifikaci činil 1482 cm3. Nelze tak mít pochyb o tom, že nabídka vybraného dodavatele předmětnou zadávací podmínku nesplnila.
49. Obviněný v rámci svého vyjádření k podnětu tvrdí, že zamýšlel poptat vozidla s minimálním zdvihovým objemem motoru 1400 cm3; k záměně pojmů „minimální“ a „maximální“ dle obviněného došlo nedopatřením, a to v důsledku chyby v psaní při manuálním přepisu interního záměru veřejné zakázky do elektronické podoby. Obviněný rovněž tvrdí, že vozidla, která by disponovala zdvihovým objemem motoru maximálně 1400 cm3 a zároveň splňovala ostatní stanovené technické parametry, zejména minimální výkon 115 kW, na trhu prakticky neexistují, a je proto evidentní, že záměrem obviněného bylo pořídit vozidla se zdvihovým objemem motoru vyšším než 1400 cm3.
50. Úřad konstatuje, že obviněný v rámci technické specifikace předmětu veřejné zakázky zcela jednoznačně stanovil, že požaduje dodání vozidel s benzinovým pohonem, jejichž zdvihový objem motoru činí maximálně 1400 cm3. Vzhledem k zadavatelem předloženému internímu dokumentu „Záměr veřejné zakázky“ a s ohledem na indicie o nedostupnosti požadovaného vozidla na relevantním trhu lze dovozovat, že ke stanovení příslušného požadavku v dané podobě mohlo dojít v důsledku chyby v psaní a že obviněný zamýšlel pořídit vozidla se zdvihovým objemem motoru vyšším než 1400 cm3. Je však nutné konstatovat, že z § 36 odst. 3 zákona vyplývá, že zadavatel nese plnou odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek, kterou nesmí přenášet na dodavatele. V zadávacích podmínkách je zcela jasně stanoveno, že obviněný požaduje dodání vozidel se zdvihovým objemem motoru maximálně 1400 cm3, a nelze tedy dovozovat, že potenciální dodavatelé měli předpokládat, že skutečný význam zadávacích podmínek je přesně opačný. Ať už obviněný stanovil předmětnou zadávací podmínku v dané podobě z jakéhokoliv důvodu, její znění bylo zcela jednoznačné. Nepochybně není možné, aby obviněný přenášel odpovědnost za správnost zadávacích podmínek na dodavatele a očekával, že si sami dovodí, že obviněný ve skutečnosti poptává dodání vozidel se zdvihovým objemem motoru minimálně 1400 cm3, když v zadávacích podmínkách bylo jasně uvedeno, že poptávaná vozidla mají disponovat zdvihovým objemem motoru maximálně 1400 cm3.
51. Úřad za účelem zjištění všech rozhodných skutečností v rámci svého šetření přistoupil též k posouzení, zda dodavatelé na základě znění posuzované zadávací podmínky dospěli k závěru, že obviněný požaduje dodat vozidla s maximálním zdvihovým objemem motoru 1400 cm3 a zda to pro ně potenciálně mohlo představovat důvod pro nepodání nabídky v zadávacím řízení. Úřad za účelem tohoto posouzení v prvé řadě oslovil dodavatele, kteří v zadávacím řízení požádali o vysvětlení zadávací dokumentace, avšak nepodali nabídku. Cílem Úřadu bylo zjistit, z jakého důvodu daní dodavatelé nepodali nabídku, a zda měl na jejich rozhodnutí nepodat nabídku vliv požadavek obviněného na to, aby poptávaná vozidla na benzínový pohon disponovala zdvihovým objemem motoru maximálně 1400 cm3 s turbodmychadlem, a to i v kombinaci s ostatními požadovanými parametry poptávaných vozidel. Úřad rovněž zjišťoval, zda je dle názoru oslovených dodavatelů posuzovaný požadavek zjevně nesmyslný.
52. Úřad obdržel stanovisko od dodavatele Drivalia Lease Czech Republic s.r.o., který Úřadu sdělil, že nabídku v zadávacím řízení nepodal z důvodu neexistence vozu, který by splňoval požadované technické parametry; daný dodavatel zároveň konstatoval, že i kdyby byly tyto parametry upraveny, nebyl by splnitelný požadovaný termín dodání. Dodavatel Drivalia Lease Czech Republic s.r.o. dále uvedl, že požadavek zadavatele na zdvihový objem motoru maximálně 1400 cm3 s turbodmychadlem byl zásadní pro jeho rozhodnutí nepodat nabídku, neboť vozidla s tímto motorem splňující další požadované parametry nebyla na českém trhu dostupná. Dle daného dodavatele je předmětný požadavek nesmyslný, a to z důvodu nedostupnosti požadovaného vozidla v nabídce všech oficiálních dovozců a prodejců automobilů v České republice.
53. Již z v tomto omezeném rozsahu Úřadem praveného průzkumu trhu tak vyplývá, že nepochybně nelze dovodit, že by všem potenciálním dodavatelům muselo být objektivně zřejmé, že předmětná zadávací podmínka obsahuje chybu v psaní a že obviněný ve skutečnosti poptává vozidla se zdvihovým objemem motoru minimálně 1400 cm3. Přinejmenším jeden dodavatel považoval danou zadávací podmínku za platnou a závaznou ve znění, v němž byla v zadávací dokumentaci uvedena. Přestože dodavatel Drivalia Lease Czech Republic s.r.o. označil požadavek na zdvihový objem motoru maximálně 1400 cm3 za nesmyslný, z jeho vyjádření nevyplývá, že by považoval za zřejmé, že při stanovení této zadávací podmínky došlo ke zjevné chybě v psaní. Předmětný dodavatel se naopak zcela oprávněně domníval, že součástí zadávacích podmínek je skutečně požadavek na zdvihový objem motoru maximálně 1400 cm3, což bylo jedním z důvodů, proč se zadávacího řízení nezúčastnil. Úřad tak považuje za jednoznačné, že při aplikaci dané zadávací podmínky je potřeba vycházet z jejího doslovného jazykového znění, které připouští pouze jediný výklad, a to ten, že je požadováno dodání vozidel, jejichž zdvihový objem motoru nepřekračuje 1400 cm3. Jak již bylo konstatováno výše, dle § 36 odst. 3 zákona odpovědnost za správnost a úplnost zadávací dokumentace leží zcela výlučně na zadavateli, a nelze ji tak přenášet na dodavatele například v tom smyslu, že povinností dodavatele je před podáním nabídky posoudit „správnost“ jednotlivých požadavků zadavatele. Naopak dodavatelé jsou povinni se stanovenými zadávací podmínkami řídit, přičemž stejná povinnost stíhá samozřejmě rovněž i zadavatele (viz § 39 odst. 1 zákona).
54. S ohledem na výše uvedené je tedy zřejmé, že nabídka vybraného dodavatele nesplnila zadávací podmínku, podle níž měly nabízené automobily na benzinový pohon disponovat zdvihovým objemem motoru maximálně 1400 cm3, neboť zdvihový objem motoru nabízených vozidel činil 1482 cm3.Obviněný byl proto dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona povinen vybraného dodavatele vyloučit z účasti v zadávacím řízení, což neučinil, a dopustil se tak porušení zákona.
55. Ve vztahu k tvrzení obviněného, že si nebyl vědom chybného znění zadávacích podmínek a po celou dobu zadávacího řízení postupoval v dobré víře, že je jeho postup v souladu se zákonem, Úřad uvádí následující. Přestupky dle zákona nejsou založeny na odpovědnosti za zavinění (úmysl nebo vědomá či nevědomá nedbalost), ale na objektivní odpovědnosti za následek, přičemž případné jednání z úmyslu nebo vědomé či nevědomé nedbalosti nemá na posouzení zákonnosti jednání obviněného žádný vliv.[3] Bez ohledu na to, zda obviněný postupoval úmyslně či zda si byl nebo nebyl vědom nezákonnosti svého postupu, dopustil se porušení zákona. Nad rámec výše uvedeného současně Úřad dodává, že zadavatel nejpozději při posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení si u nabídky vybraného dodavatele měl a mohl povšimnout, jak ve skutečnosti přesně zní jím stanovený požadavek v zadávací dokumentaci a že v nabídce vybraného dodavatele u tohoto požadavku uvedený údaj 1482 cm3 je s tímto zněním zjevně v rozporu.
56. Úřad konstatuje, že pro naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je nezbytné, aby porušení zákona mělo alespoň potenciální vliv na výběr nejvhodnější nabídky.
57. Úřad na základě stanoviska dodavatele Drivalia Lease Czech Republic s.r.o. dospěl k závěru, že požadavek obviněného na to, aby pořizovaná vozidla na benzinový pohon disponovala zdvihovým objemem motoru maximálně 1400 cm3, mohl pro potenciální dodavatele představovat překážku účasti v zadávacím řízení. Dodavatel Drivalia Lease Czech Republic s.r.o.ve svém stanovisku uvádí, že nemožnost splnit uvedený požadavek byla zásadním důvodem, proč se rozhodl nepodat v zadávacím řízení nabídku. Je tedy zřejmé, že existuje přinejmenším jeden potenciální dodavatel, kterého mohla předmětná zadávací podmínka odradit od podání nabídky.
58. Možný vliv přezkoumávaného postupu obviněného na výběr dodavatele je tak zcela zřejmý; pokud by obviněný postupoval v souladu se zákonem a vyloučil vybraného dodavatele ze zadávacího řízení, nedošlo by k výběru nabídky, která nesplňuje zadávací podmínky. Postupem obviněného byli ze soutěže o plnění veřejné zakázky fakticky vyřazeni všichni potenciální dodavatelé, kteří mohli nabídnout vozidla se zdvihovým objemem motoru vyšším než 1400 cm3 (tj. plnění, které by dle obviněného reálně naplnilo jeho potřeby), ale z důvodu, že zadávací dokumentace obsahovala požadavek na automobily se zdvihovým objemem motoru maximálně 1400 cm3, se rozhodli zadávacího řízení nezúčastnit. Pokud by obviněný vybraného dodavatele vyloučil ze zadávacího řízení, muselo by dojít k jeho zrušení, neboť nabídka vybraného dodavatele byla jedinou nabídkou, která v něm byla podána; pokud by následně obviněný vypsal nové zadávací řízení a učinil součástí zadávací dokumentace správné znění předmětné zadávací podmínky, mohlo by být plnění předmětu veřejné zakázky v konečném důsledku zadáno jinému dodavateli, který za něj mohl obviněnému nabídnout výhodnější cenu.
59. K naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je rovněž nutné, aby zadavatel zadal veřejnou zakázku. Obviněný zadal veřejnou zakázku, když s vybraným dodavatelem dne 19. 4. 2022 uzavřel smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky.
60. S ohledem na vše shora uvedené tak Úřad konstatuje, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – uložení pokuty
61. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.
62. Úřad se předně zabýval posouzením, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, jehož důvody jsou blíže upraveny v § 29 přestupkového zákona, především pak posouzením promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupky zaniká jejím uplynutím.
63. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
64. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula doba podle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 19. 4. 2022, tj. dnem uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky mezi obviněným a vybraným dodavatelem. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
65. Úřad se dále zabýval konkrétními hledisky pro určení výměry výše pokuty.
66. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona platí, že za přestupek podle odst. 1 citovaného ustanovení zákona, nepoužije-li se postup podle odst. 3 citovaného ustanovení zákona, lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odst. 1 písm. a) až c) citovaného ustanovení zákona.
67. Úřad uvádí, že za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve výši do 964 679,76 Kč (10 % z celkové ceny plnění dle kalkulace operativního leasingu provedené v příloze č. 2 smlouvy ve výši 9 646 797,60 Kč vč. DPH).
68. Úřad v návaznosti na výše uvedené dále konstatuje, že ustanovení § 37 a § 38 přestupkového zákona upravují demonstrativní výčet okolností, k nimž se při určení výměry a druhu správního trestu, v daném případě pokuty, přihlédne. Podle § 37 písm. a), c) a g) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti. Podle § 38 písm. a), b) a d) přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání. Úřad podotýká, že zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu.
69. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
70. Hlavním kritériem, které je v šetřeném případě rozhodné pro určení výměry pokuty, je tedy závažnost přestupku, kdy jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu (posouzení závažnosti přestupku je spojeno se způsobem jeho spáchání, jeho následkem a okolnostmi, za nichž byl spáchán).
71. Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu spáchán, Úřad uvádí, že obviněný se dopustil porušení zákona tím, že v rozporu s § 48 odst. 2 písm. a) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona nevyloučil z účasti v zadávacím řízení vybraného dodavatele, ačkoli údaje obsažené v jím předložené nabídce nesplňovaly zadávací podmínku uvedenou v příloze č. 5a zadávací dokumentace, podle níž měly požadované automobily na benzinový pohon disponovat zdvihovým objemem motoru maximálně 1400 cm3 s turbodmychadlem (byť lze připustit, že stanovení předmětného požadavku mohlo být způsobeno toliko administrativním pochybením při přípravě zadávacích podmínek), avšak zdvihový objem motoru vybraným dodavatelem nabízených automobilů činil 1482 cm3, přičemž tento postup obviněného ovlivnil výběr dodavatele, a obviněný vybranému dodavateli zadal veřejnou zakázku.
72. K následkům spáchání přestupku obviněným Úřad uvádí, že v daném případě měl spáchaný přestupek za následek, že byla uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky s vybraným dodavatelem, který měl být podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona ze zadávacího řízení vyloučen. Obviněný v důsledku nezákonným postupem negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví, neboť akceptoval nabídku vybraného dodavatele, který nesplnil stanovené technické podmínky předmětu plnění veřejné zakázky. Akceptuje-li Úřad, že obviněný ve skutečnosti zamýšlel pořídit automobily se zdvihovým objemem motoru minimálně 1400 cm3, je nutné konstatovat, že v důsledku postupu obviněného byla omezena možnost účasti v zadávacím řízení dodavatelům, kteří tato reálně poptávaná vozidla byli schopni nabídnout, ale z důvodu, že zadávací dokumentace obsahovala požadavek na dodání automobilů se zdvihovým objemem motoru maximálně 1400 cm3, nabídku v zadávacím řízení nepodali; pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem a vyloučil vybraného dodavatele ze zadávacího řízení, mohlo dojít k vypsání nového zadávacího řízení se správným zněním zadávacích podmínek, jehož by se mohli zúčastnit i další dodavatelé, kteří mohli obviněnému nabídnout ekonomicky výhodnější nabídku na plnění předmětu veřejné zakázky. Postup obviněného tak měl vliv na řádné uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, kdy narušena mohla být i férovost hospodářské soutěže mezi dodavateli.
73. Co se týče závažnosti přestupku, Úřad konstatuje, že postupem obviněného byl v šetřeném případě porušen zákonem chráněný zájem spočívající v řádné a férové hospodářské soutěži o uzavření a plnění smlouvy na předmět veřejné zakázky, tj. zájem na dodržení pravidel stanovených zákonem tak, aby plnění předmětu veřejné zakázky bylo ve výsledku svěřeno dodavateli, který prokázal splnění zadavatelem stanovených zadávacích podmínek a který současně předložil nabídku obsahující pro zadavatele nejvýhodnější podmínky realizace veřejné zakázky. Z obecného pohledu je tedy nutno považovat přestupek obviněného za typově závažný. Postupem obviněného byla významným způsobem dotčena zásadní fáze zadávacího řízení, a to samotný proces výběru nabídky dodavatele, jenž splňuje veškeré zákonem stanovené podmínky pro to, aby mohl být vybrán jako dodavatel poptávaného plnění, přičemž zároveň došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování transparentní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek.
74. Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, v němž se uvádí: „Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“
75. Jak již bylo uvedeno výše, v šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu dne 19. 4. 2022, z čehož vyplývá, že od spáchání přestupku uplynulo ke dni vydání tohoto příkazu více než 3 roky a 9 měsíců. S ohledem na výše uvedené Úřad v daném případě po zohlednění okolností, za kterých byl přestupek spáchán, dostatečně zohlednil při zvažování výše pokuty v intencích výše uvedeného rozsudku i časové hledisko doby uplynulé od spáchání přestupku.
76. Ve smyslu § 37 písm. g) přestupkového zákona Úřad při výměře pokuty přihlédl též k povaze činnosti zadavatele.
77. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v přestupkovém zákoně, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění přestupkového zákona představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu přestupkového zákona, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 přestupkového zákona vést společné řízení. Nejvyšší správní soud současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu se dále zabýval významem ust. § 37 písm. b) přestupkového zákona, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. Nejvyšší správní soud dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 přestupkového zákona mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy přestupkový zákon vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 přestupkového zákona), nelze § 37 písm. b) přestupkového zákona chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.
78. Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) přestupkového zákona, o nichž nebylo vedeno spolu s právě projednávaným přestupkem společné řízení, ačkoliv takové společné řízení podle přestupkového zákona přicházelo v úvahu.
79. Úřad konstatuje, že z úřední činnosti zjistil, že v souběhu s přestupkem obviněného je přestupek projednávaný v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0270/2025/VZ. V souvislosti s aplikací absorpční zásady Úřad konstatuje,
že se jednalo o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona[4], jehož se obviněný dopustil tím, že v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „Spotřební materiál IT“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 1. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 1. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-003166, stanovil zadávací podmínky v rozporu s § 114 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když stanovil kritérium hodnocení – nejnižší nabídková cena – takovým způsobem, který nereflektuje skutečnou ekonomickou výhodnost nabídky pro obviněného, jelikož hodnocena měla být pouze celková cena zboží uvedeného ve vzorovém koši dle přílohy č. 7 „Předloha pro zpracování ceny plnění pro účely hodnocení nabídek na uzavření rámcové dohody“ zadávací dokumentace, ačkoli obviněný si v návrhu rámcové dohody vyhradil možnost odebírat i jiné zboží, a to za ceny dle aktuálního ceníku vybraného dodavatele, tj. za ceny, které neprojdou žádnou hospodářskou soutěží, a dne 23. 4. 2020 uzavřel s vybraným dodavatelem rámcovou dohodu č. j. 2015/2020-NÚKIB-E/210. Za spáchání tohoto přestupku byla obviněnému rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-22775/2025/500 ze dne 19. 6. 2025 uložena pokuta ve výši 70 000 Kč; řízení o přestupku bylo zahájeno dne 9. 4. 2025.
80. Podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. V souladu s citovanou zásadou absorpce v rámci správně-právního trestání Úřad tedy ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední v souladu s § 40 písm. b) zákona o přestupcích jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad zabýval otázkou, který přestupek spáchaný v souběhu je v šetřeném případě přísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci, tedy vyšší pokutu.
81. V případě přestupku řešeného ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0270/2025/VZ bylo podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona možné obviněnému uložit správní trest pokuty do výše 1 020 535,98 Kč. Zatímco za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve výši do 964 679,76 Kč. Úřad tak s odkazem na § 41 odst. 1 zákona o přestupcích konstatuje, že přestupkem nejpřísněji trestným je v dané věci přestupek řešený ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0270/2025/VZ.
82. Úřad konstatuje, že pokud by posuzoval oba přestupky současně ve společném řízení, uložil by nyní pokutu ve výši 125 000 Kč, tzn. po odečtení pokuty dříve uložené je výsledná částka pokuty v šetřené věci ve výši 55 000 Kč.
83. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti.
84. Úřad dále při určení výše pokuty přistoupil k posouzení ekonomické situace obviněného, neboť v určitém případě se uložená pokuta může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Ze zprávy o činnosti obviněného v roce 2024[5] vyplývá, že obviněný v roce 2024 hospodařil s příjmy v celkové výši 79 831 396,52 Kč. Úřad při stanovení pokuty naznal, že vzhledem k objemu finančních prostředků, kterými obviněný v rámci svého rozpočtu disponuje, nelze vyměřenou výši pokuty v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty obviněného (a v tomto smyslu za nespravedlivou).
85. Závěrem Úřad uvádí, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Výše sankčního postihu proto byla Úřadem stanovena i tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků přestupku. Stanovená výše pokuty pak dle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
86. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností a důkazů, a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, Úřad obviněnému uložil za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu pokutu tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu, která odpovídá závažnosti spáchaného přestupku a všem dále zohledněným skutečnostem a která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.
87. Pokuta uložena ve výroku II. tohoto příkazu je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet místně příslušného Celního úřadu v Brně zřízený u České národní banky číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Česká republika – Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Mučednická 1125/31, 616 00 Brno
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pro posouzení postupu obviněného je rozhodné znění zákona účinné k okamžiku spáchání přestupku, tj. ke dni uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.
[2] Ke dni uzavření smlouvy na veřejnou zakázku se sídlem Loket-Brzotice 45, 257 65 Čechtice. Dne 1. 1. 2025 došlo k výmazu vybraného dodavatele z obchodního rejstříku, a to z důvodu jeho zániku sloučením se společností Auto Vysočina s.r.o., IČO 60718820, se sídlem Žižkova 4849/109a, 586 01 Jihlava.
[3] Srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0141/2019/VZ-28841/2019/322/DJa ze dne 21. 10. 2019.
[4] Dle znění zákona účinného ke dni spáchání daného přestupku, tj. kde dni 23. 4. 2020.
[5] Dostupná na stránkách obviněného na internetové adrese https://nukib.gov.cz/cs/infoservis/dokumenty-a-publikace/zpravy-o-stavu-kb/