číslo jednací: 15377/2026/500
spisová značka: S0294/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Rekonstrukce a dostavba objektu Dětské skupiny Ke Školce 75 znovuvyhlášení II |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb. § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 6. 5. 2026 |
| Dokumenty |  2026_S0294.pdf 381 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0294/2026/VZ Číslo jednací: ÚOHS-15377/2026/500 |
|
Brno 27. 4. 2026 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. c) citovaného zákona obviněným
- městská část Praha - Dolní Měcholupy, IČO 00231347, se sídlem Dolnoměcholupská 168/37, 111 01 Praha,
v souvislosti s uveřejněním dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo ze dne 5. 6. 2024 uzavřeného dne 15. 4. 2025 s vybraným dodavatelem – REALM Stav s.r.o., IČO 17242398, se sídlem K hájovně 753/9, 142 00 Praha – na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce a dostavba objektu Dětské skupiny Ke Školce 75 znovuvyhlášení II“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 22. 2. 2024 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem P24V00265351,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – městská část Praha - Dolní Měcholupy, IČO 00231347, se sídlem Dolnoměcholupská 168/37, 111 01 Praha – se v souvislosti s uzavřením dodatku č. 2 ze dne 15. 4. 2025 ke smlouvě o dílo ze dne 5. 6. 2024 s vybraným dodavatelem – REALM Stav s.r.o., IČO 17242398, se sídlem K hájovně 753/9, 142 00 Praha na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce a dostavba objektu Dětské skupiny Ke Školce 75 znovuvyhlášení II“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 22. 2. 2024 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem P24V00265351, dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejnýchzakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 222 odst. 8 ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) citovaného zákona neodeslal oznámení o změně závazku k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek v zákonné lhůtě 30 dnů od změny závazku, tj. od uzavření dodatku č. 2 ze dne 15. 4. 2025, tj. nejpozději do dne 15. 5. 2025, přičemž oznámení o změně závazku z předmětné smlouvy bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek až dne 6. 6. 2025.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – městská část Praha - Dolní Měcholupy, IČO 00231347, se sídlem Dolnoměcholupská 168/37, 111 01 Praha – podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 2 000 Kč (dva tisíce korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Zadavatel – městská část Praha - Dolní Měcholupy, IČO 00231347, se sídlem Dolnoměcholupská 168/37, 111 01 Praha – uzavřel dne 5. 6. 2024 smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem – REALM Stav s.r.o., IČO 17242398, se sídlem K hájovně 753/9, 142 00 Praha (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce a dostavba objektu Dětské skupiny Ke Školce 75 znovuvyhlášení II“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 22. 2. 2024 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele[1] pod systémovým číslem P24V00265351 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, např. ze zadávací dokumentace veřejné zakázky, předmětná veřejná zakázka je veřejnou zakázkou na stavební práce, kterou obviněný zadával v podlimitním režimu ve zjednodušeném podlimitním řízení.
3. Předmětem veřejné zakázky je dle čl. 1.2 zadávací dokumentace rekonstrukce a dostavba objektu Dětské skupiny Ke Školce 75.
4. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky dle čl. 1.5 zadávací dokumentace činí 13 500 000 Kč bez DPH.
5. Z dokumentace o zadávacím řízení, např. z Písemné zprávy zadavatele vyplývá, že obviněný obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem osm nabídek, přičemž rozhodl o výběru vybraného dodavatele.
6. Zadavatel ke smlouvě s vybraným dodavatelem uzavřel mj. dodatek č. 2 ze dne 15. 4. 2025 (dále jen „dodatek č. 2“), kterým byly dohodnuty vícepráce na konečnou částku ve výši 13 226 548,42 Kč bez DPH, resp. 16 004 123,59 Kč vč. DPH a prodloužení termínu k předání díla do dne 5. 5. 2025.
II. POSTUP ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
7. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem a k výkonu dozoru nad dodržování pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem, jakož i k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 26. 3. 2026 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci uveřejnění oznámení o změně závazku provedené dodatkem č. 2.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
8. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
9. Po přezkoumání podkladů, které jsou součástí správního spisu vedeného v této věci, dospěl Úřad k závěru, že obviněný nepostupoval v souvislosti s odesláním oznámením změny závazku spočívajícího v uzavření dodatku č. 2 smlouvy o dílo v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K výroku I. tohoto příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
10. Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.
11. Podle § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen "formulář"). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.
12. Podle § 212 odst. 3 písm. a) zákona platí, že formulář zadavatel odešle elektronicky do Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku.
13. Podle § 222 odst. 5 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele
§ není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení,
§ by způsobila zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů.
14. Podle § 222 odst. 6 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, a která nemění celkovou povahu veřejné zakázky.
15. Podle § 222 odst. 8 zákona je v případě postupu podle odstavce 5 nebo 6 citovaného ustanovení zákona zadavatel povinen do 30 dnů od změny závazku odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona.
16. Podle § 269 odst. 1 písm. c) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o změně smlouvy na veřejnou zakázku v souladu s tímto zákonem.
Zjištěné skutečnosti
17. Dne 5. 6. 2024 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo. Dle čl. V. bodu 5.1. smlouvy o dílo činila sjednaná cena díla 12 187 875,89 Kč bez DPH (tj. 14 797 329,83 Kč včetně DPH).
18. Dne 15. 4. 2025 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 2, jímž došlo v souvislosti s vícepracemi ke změně celkové ceny plnění. Dle čl. 1. a) dodatku č. 2 je změna díla (vícepráce) provedena z důvodu změny technologií prováděných prací, doplnění, úpravy či změny na základě zpřesnění v průběhu realizace. Přesná specifikace víceprací je zaznamenána ve změnovém listu č. 04 a 07, které tvoří nedílné přílohy tohoto dodatku. Ze změnového listu č. 04 je pak patrné, že provedené změny zahrnují: osazení nových otopných těles, úpravy prostor pro fotovoltaiku, doplnění požárních ucpávek včetně požárních dvířek, doplnění oplechování původní střechy, reálná výměra ploché střechy včetně dalšího svodu. Ze změnového listu č. 07 je pak patrné, že provedené změny zahrnují: záměnu technologie jednotek VZT.
19. Dodatkem č. 2 došlo k navýšení dohodnuté ceny na celkových 13 226 548,42 Kč bez DPH, resp. 16 004 123,59 Kč vč. DPH.
20. Z evidence uveřejnění formulářů ve Věstníku veřejných zakázek Úřad zjistil, že formulář „Oznámení o změně “ určený pro oznámení o změně závazku podle § 222 odst. 8 zákona ohledně dodatku č. 2 smlouvy o dílo byl obviněným do Věstníku veřejných zakázek odeslán dne 6. 6. 2025 a uveřejněn téhož dne (formulář Oznámení o změně ev. č. F2025-031175).
Právní posouzení
21. Úřad nejprve obecně k uveřejňovacím povinnostem obviněného uvádí následující. Účelem zákona i zadávacích řízení samotných je zajištění podmínek pro vytvoření řádné hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jimiž je dosahováno transparentního vynakládání veřejných prostředků. Aby mohl být proces zadávání veřejné zakázky považován za transparentní a mohla proběhnout i jeho následná kontrola, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení), což je zajištěno zákonem předepsanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění zpětné veřejné kontroly na poli zadávání veřejných zakázek (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Uveřejňování je pak jedním ze základních nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacích řízení, když uveřejňovací povinnosti mají své opodstatnění zejména z hlediska možnosti veřejné kontroly.
22. Z výše uvedených důvodů tedy zákon ve svém ustanovení § 222 odst. 8 ukládá zadavateli povinnost, aby v případě, že provede změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle odst. 5 nebo 6 tohoto ustanovení zákona (tedy „nepodstatnou“ změnu závazku nevyžadující provedení nového zadávacího řízení), odeslal oznámení o provedené změně závazku k uveřejnění podle § 212 zákona, a to ve lhůtě do 30 dnů ode dne takové změny závazku.
23. Pro řádné splnění požadavků podle § 222 odst. 8 zákona je přitom nezbytné splnění podmínky odeslání oznámení o změně závazku k uveřejnění ve stanovené lhůtě, tj. do 30 dnů od změny závazku, a to způsobem předepsaným v § 212 zákona, z něhož vyplývá povinnost odeslání do Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku. Pokud zadavatel nesplní všechny uvedené podmínky, nedodrží povinnost stanovenou v § 222 odst. 8 zákona a dopustí se přestupku ve smyslu § 269 odst. 1 písm. c) zákona.
24. K podmínce odeslání oznámení o změně závazku k uveřejnění v zákonné lhůtě do 30 dnů od změny závazku Úřad doplňuje, že touto změnou je třeba rozumět den provedení změny závazku (tedy den podpisu dodatku smlouvy apod.). V této souvislosti Úřad také poukazuje na § 605 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), z něhož vyplývá, že lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek.
25. V daném případě byla smlouva o dílo uzavřena na veřejnou zakázkou na stavební práce, přičemž s ohledem na ustanovení § 26 odst. 1 zákona se jednalo o podlimitní veřejnou zakázku.
26. Obviněný uzavřel dne 14. 5. 2025 s vybraným dodavatelem dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo. Uzavřením dodatku č. 2 došlo v souvislosti s vícepracemi a méněpracemi zaznamenanými ve změnovém listu č. 04 a 07, jež tvoří přílohy tohoto dodatku, ke změně ceny plnění oproti ceně sjednané ve smlouvě o dílo na veřejnou zakázku. Z informací plynoucích ze změnového listu č. 04 a 07 a z následného formuláře Oznámení o změně ev. č. F2025-031175, oznamujícího mj. změnu závazku ze smlouvy o dílo provedenou dodatkem č. 2 a uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 6. 2025, a ze samotného charakteru změn provedených dodatkem č. 2 vyplývá, že tímto dodatkem byly realizovány změny dle § 222 odst. 5, resp. odst. 6 zákona. (viz změny popsané v rámci bodu 18. odůvodnění tohoto příkazu).
27. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že v šetřeném případě byl obviněný ve smyslu § 222 odst. 8 zákona v souvislosti s uzavřením dodatku č. 2 ze dne 15. 4. 2025 bezesporu povinen odeslat oznámení o změně závazku ze smlouvy o dílo na dotčenou veřejnou zakázku k uveřejnění způsobem podle ustanovení § 212 odst. 3 písm. a) zákona, tedy do Věstníku veřejných zakázek, a to do 30 dnů od příslušné změny závazku, tj. nejpozději do 15. 5. 20252. Obviněný však tuto svou povinnost řádně nesplnil, když oznámení o změně závazku ze smlouvy o dílo na dotčenou veřejnou zakázku provedené dodatkem č. 2 odeslal k uveřejnění až dne 6. 6. 2025.
28. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti má Úřad za prokázané, že se obviněný v šetřeném případě dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. c) zákona tím, že v rozporu s § 222 odst. 8 ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) zákona neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o změně závazku ze smlouvy o dílo na veřejnou zakázku provedené dodatkem č. 2 do 30 dnů od uzavření uvedeného dodatku, tedy nejpozději do dne 15. 5. 2025, ale učinil tak až dne 6. 6. 2025.
29. Úřad s ohledem na uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – k uložení pokuty
30. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 zákona o přestupcích skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. c) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
31. Úřad se předně zabýval posouzením, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, jehož důvody jsou blíže upraveny v § 29 přestupkového zákona, především pak posouzením promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupek zaniká jejím uplynutím. Podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí promlčecí doba u přestupků podle § 269 zákona 2 roky.
32. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
33. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 16. 5. 2025, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro odeslání oznámení o změně závazku na veřejnou zakázku k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.
34. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. c) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 citovaného ustanovení zákona.
35. Úřad v návaznosti na výše uvedené akcentuje, že ustanovení § 37 a § 38 přestupkového zákona upravují demonstrativní výčet okolností, k nimž se při určení výměry a druhu správního trestu, v daném případě pokuty, a povahy a závažnosti přestupku přihlédne. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Podle § 38 písm. a), b) a d) přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání. Úřad podotýká, že zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu.
36. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
37. Co se týče posouzení závažnosti spáchaného přestupku, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení státem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti, jež přispívá k transparentnímu vynakládání veřejných prostředků. Z ustanovení § 222 odst. 8 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) zákona vyplývá povinnost odeslat oznámení o změně závazku do Věstníku veřejných zakázek k uveřejnění do 30 dnů od změny závazku. Obviněný tuto svou povinnost nesplnil, když příslušné oznámení odeslal k uveřejnění až 6. 6. 2025, tj. 22 dní po marném uplynutí lhůty ke splnění dotčené uveřejňovací povinnosti.
38. Pokud jde o následky spáchaného přestupku, Úřad uvádí, že postupem obviněného byla veřejnosti ztížena možnost seznámit se s následným postupem obviněného po uzavření smlouvy o dílo na veřejnou zakázku, tj. byla ztížena účinná zpětná kontrola změn smlouvy na veřejnou zakázku, které byly dodatkem č. 2 učiněny. Neuveřejnění oznámení o změně závazku tak mohlo např. způsobit pochybnosti, zda uzavření dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo proběhlo transparentně a v souladu se zákonem.
39. Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný svůj nezákonný postup spočívající v neodeslání oznámení o změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku učiněné dodatkem č. 2 dle § 222 odst. 8 ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) zákona dodatečně napravil, když předmětné oznámení zaslal do Věstníku veřejných zakázek k uveřejnění dne 6. 6. 2025, z čehož je zřejmá snaha obviněného dodatečně dostát zákonným povinnostem. V daném případě tak obviněný dodatečným odesláním příslušného oznámení do jisté míry eliminoval negativní dopady svého předchozího nezákonného postupu a možnost kontroly jeho postupu ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.
40. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.
41. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.
42. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v přestupkovém zákoně, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění přestupkového zákona představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu přestupkového zákona, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 přestupkového zákona vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem ust. § 37 písm. b) přestupkového zákona, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 přestupkového zákona mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy přestupkový zákon vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 přestupkového zákona), nelze § 37 písm. b) přestupkového zákona chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.
43. Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) přestupkového zákona, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávanými přestupky ve společném řízení, ačkoliv to podle přestupkového zákona přicházelo v úvahu. Úřad uvádí, že šetřený přestupek není v souběhu s dalším přestupkem či přestupky obviněného, proto se § 37 písm. b) přestupkového zákona v projednávané věci neuplatní.
44. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2026[2] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2026 hospodaří s plánovanými příjmy ve výši 67 548 200 Kč. Stanovenou výši pokuty tedy nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
45. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
46. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
47. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu v Praze zřízený u pobočky České národní banky číslo
3754-67724011/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
městská část Praha - Dolní Měcholupy, Dolnoměcholupská 168/37, 111 01 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dostupném na internetové adrese: https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0001590/zakazka/686084 (dále jen „profil zadavatele“)