číslo jednací: 14416/2026/510
spisová značka: S0098/2026/VZ

• Instance: I.
• Věc: Dodávka lůžek Nemocnice Kadaň s.r.o.
• Účastníci:
  1. Nemocnice Kadaň s.r.o.
  2. PROMA REHA s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2026
• Datum nabytí právní moci: 8. 5. 2026

Spisová značka:  ÚOHS-S0098/2026/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-14416/2026/510

Brno 20. 4. 2026

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 9. 2. 2026 na návrh ze dne 6. 2. 2026, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Nemocnice Kadaň s.r.o., IČO 25479300, se sídlem Golovinova 1559, 432 01 Kadaň, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 12. 2. 2026 Mgr. Luborem Šídou, advokátem, ev. č. ČAK 12923, se sídlem Veleslavínova 59/3, 110 00 Praha 1,
• navrhovatel – PROMA REHA s.r.o., IČO 63219107, se sídlem Riegrova 342, 552 03 Česká Skalice,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka lůžek Nemocnice Kadaň s.r.o.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 6. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 6. 2025 pod ev. č. Z2025-034767, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 6. 2025 pod č. 418248-2025, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto

Návrh navrhovatele – PROMA REHA s.r.o., IČO 63219107, se sídlem Riegrova 342, 552 03 Česká Skalice – ze dne 6. 2. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Nemocnice Kadaň s.r.o., IČO 25479300, se sídlem Golovinova 1559, 432 01 Kadaň – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka lůžek Nemocnice Kadaň s.r.o.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 6. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 6. 2025 pod ev. č. Z2025-034767, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 6. 2025 pod č. 418248-2025, ve znění pozdějších oprav, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Nemocnice Kadaň s.r.o., IČO 25479300, se sídlem Golovinova 1559, 432 01 Kadaň, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 12. 2. 2026 Mgr. Luborem Šídou, advokátem, ev. č. ČAK 12923, se sídlem Veleslavínova 59/3, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 26. 6. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Dodávka lůžek Nemocnice Kadaň s.r.o.“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 6. 2025 pod ev. č. Z2025-034767, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 6. 2025 pod č. 418248-2025, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Předmětem veřejné zakázky je podle čl. 4.1 zadávací dokumentace pořízení přístrojového vybavení definovaného v čl. 3 zadávací dokumentace, tj. nemocniční lůžka, matrace, hrazdy s výškově nastavitelnou rukojetí, infuzní stojany, ložní stolky a přídavné bočnice.

3.             Podle bodu 3. protokolu o prvním jednání hodnoticí komise ze dne 29. 9. 2025 zadavatel obdržel celkem 3 nabídky, a to včetně nabídky navrhovatele – PROMA REHA s.r.o., IČO 63219107, se sídlem Riegrova 342, 552 03 Česká Skalice (dále jen „navrhovatel“).

4.             Dne 30. 12. 2025 zadavatel doručil navrhovateli oznámení o vyloučení z téhož dne (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“), jímž navrhovatele vyloučil z účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

5.             Proti rozhodnutí o vyloučení byly zadavateli dne 14. 1. 2026 doručeny námitky navrhovatele z téhož dne (dále jen „námitky“). Rozhodnutím o námitkách ze dne 29. 1. 2026 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) zadavatel námitky odmítl.

6.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 9. 2. 2026 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh ze dne 6. 2. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh byl téhož dne ve stejnopise doručen zadavateli.

II.             OBSAH NÁVRHU

7.             Navrhovatel úvodem vyjadřuje nesouhlas s tvrzením zadavatele, že navrhovatelem nabízené plnění nesplňuje zadávací podmínky. Své vyloučení tak považuje za nedůvodné a nezákonné, neboť pro jeho vyloučení nejsou dány důvody podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona.

8.             V první části návrhu navrhovatel rozporuje zadavatelovo tvrzení, že kloub pro polohování lůžka může způsobit poranění pacienta při sezení, a že současně může poranit personál při stlaní postele či poškodit matraci. Navrhovatel tvrdí, že zadavatel požadavek na bezpečnost lůžka stanovil v příloze č. 1a technické specifikace tak, že požaduje shodu s normou ČSN EN – 60601-2-52 v platném znění (dále jen „technická norma“) a současně nestanovil další požadavky. Navrhovatel uvádí, že přestože disponuje certifikátem o shodě nabízeného plnění s technickou normou, byl zadavatelem vyloučen pro nesplnění požadavku na bezpečnost lůžek jen na základě domněnky. Vyloučení navrhovatele tak dle jeho názoru nemá oporu v zadávacích podmínkách a není podloženo důkazy. Navrhovatel se domnívá, že zadavatel se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách omezil toliko na obecné tvrzení, že lůžko nezajišťuje dostatečnou ochranu osob manipulujících s lůžkem, aniž by vysvětlil, z jakého důvodu je bezpečnost lůžka potvrzená shodou s technickými normami nedostatečná. Z toho důvodu považuje navrhovatel odůvodnění rozhodnutí o námitkách za nepřezkoumatelné a v rozporu se zásadou transparentnosti.

9.             V další části návrhu se navrhovatel vymezuje proti tvrzení zadavatele v rozhodnutí o vyloučení, že nabízené lůžko Standard nesplňuje požadavek na minimální ložnou plochu o rozměrech 200×90 cm. Za jádro sporu považuje výklad pojmu „ložná plocha“, konkrétně zda se jedná o konstrukci pro uložení matrace (jak podle navrhovatele tvrdí zadavatel) nebo o plochu včetně matrace, tedy skutečně využitelnou plochu pro pacienta. Navrhovatel uvádí, že žádná technická norma ani zadavatel nedefinují jednotný způsob měření ložné plochy a dodává, že zadavatel svůj nynější výklad poprvé uvedl až po konci lhůty pro podání nabídek. Navrhovatel na základě uvedeného tvrdí, že zadávací podmínky zřejmě umožňují dvojí výklad. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách cituje pasáže z návodu pro použití lůžek nabízených navrhovatelem se závěrem, že citované pasáže definují ložnou plochu jako plochu pro uložení matrace. Navrhovatel naopak tvrdí, že zmíněné parametry nevylučují výklad, dle kterého je ložnou plochou nutné rozumět plochu včetně matrace, jelikož návod k použití na žádném místě pojem ložná plocha nedefinuje. Navrhovatel dodává, že zadavatel při argumentaci technickými normami přehlíží, že tyto pracují s termínem „ložná plocha matrace“, nikoliv „ložná plocha“, přičemž dle názoru navrhovatele tyto pojmy nelze ztotožňovat.

10.         Navrhovatel dále uvádí, že jím nabízené lůžko splňuje minimální rozměry ložné plochy. Měření zadavatele, které je zaznamenáno v protokolu je dle názoru navrhovatele nesprávné a nemá oporu v zadávacích podmínkách. Navrhovatel stanovuje délku ložné plochy jako vzdálenost mezi hlavovým čelem lůžka a extenční zarážkou. Dle jeho názoru je tak délka nabízeného lůžka minimálně 2000 mm. Šířku ložné plochy navrhovatel stanovuje jako vzdálenost mezi mechanismy bočnic, které určují maximální šířku matrace bez kolize s funkčními částmi lůžka. Dle názoru navrhovatele tato vzdálenost činí minimálně 900 mm. Navrhovatel rozporuje tvrzení zadavatele a uvádí, že šířku ložné plochy nelze odvozovat od vzdálenosti mezi fixačními uchy pro uchycení matrace, neboť tato jsou navržena s přítlakem na bok matrace za účelem omezení nechtěného posouvání matrace a nejde tedy o prvek určující maximální použitelný rozměr matrace. Navrhovatel k této části návrhu uzavírá, že s ohledem na to, že zadavatel v zadávací dokumentaci blíže nespecifikoval měřící body, nemůže nyní dospět k závěru, že navrhovatelem nabízené lůžko požadovaných minimálních rozměrů ložné plochy nedosahuje. Skutečnost, že zadavatel neobdržel v průběhu lhůty pro podání nabídek žádost o vysvětlení, podle navrhovatele nic nevypovídá o tom, zda byl tento požadavek stanoven jednoznačně a správně. Navrhovatel dodává, že jediným, z medicínského hlediska logickým výkladem je, že ložná plocha lůžka představuje prostor pro maximální použitelný rozměr matrace, a že i kdyby byl výklad zadavatele přípustný, nemění to nic na možnosti dvojího výkladu této zadávací podmínky.

11.         V další části návrhu navrhovatel brojí proti požadavku maximálních vnějších rozměrů vč. postranic lůžka JIP. Dle názoru zadavatele u lůžka JIP jeho celkový rozměr při sklopených postranicích přesahuje maximální rozměry lůžka. Zadavatel dle navrhovatele stanovil požadavek na „vnější rozměry lůžka vč. postranic“ přičemž v zadávací dokumentaci nespecifikoval způsob měření tohoto parametru, tedy že požadovaných rozměrů musí lůžko dosahovat při sklopených postranicích. Navrhovatel odmítá výklad zadavatele, dle kterého je nutné vnější rozměr lůžka měřit při sklopených postranicích. Dle názoru navrhovatele takový způsob měření vnějších rozměrů nemá oporu v zadávacích podmínkách ani v běžné praxi a důrazně odmítá názor zadavatele, že pokud nespecifikuje způsob měření rozměrů lůžka, má právo měřit tyto rozměry podle své libosti.

12.         V další části návrhu se navrhovatel vymezuje proti tvrzení zadavatele v rozhodnutí o vyloučení, že nabízené lůžko JIP nesplňuje požadavek na minimální ložnou plochu o rozměrech 200×90 cm. Navrhovatel uvádí, že v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení zadavatel pouze odkazuje na odůvodnění týkající se rozměrů ložné plochy lůžka standard, neboť i v tomto případě je rozhodný výklad pojmu „ložná plocha“ a způsob jejího měření. Za účelem přehlednosti návrhu navrhovatel plně odkazuje na argumentaci uvedenou ke spornému pojmu „ložná plocha“ u lůžka Standard.

13.         Navrhovatel s odkazem na výše uvedené uzavírá, že zadavatel při vyloučení navrhovatele postupoval v rozporu s § 48 odst. 2 písm. a) zákona a v rozporu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek podle § 6 zákona. Podaným návrhem se domáhá zrušení rozhodnutí o námitkách, oznámení o vyloučení navrhovatele a souvisejících úkonů.

III.           PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

14.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 9. 2. 2026, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

15.         Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

16.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 11. 2. 2026.

17.         Dne 18. 2. 2026 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele k návrhu a dokumentaci o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu

18.         Zadavatel ve svém vyjádření oponuje argumentaci navrhovatele o shodě nabízeného plnění s technickou normou, a že tedy nemůže být ze zadávacího řízení vyloučen pro nesplnění požadavku na bezpečnost lůžek. Zadavatel uvádí, že argumentace navrhovatele neobsahuje žádné relevantní argumenty, se kterými by se již nevypořádal v předchozím řízení. Zadavatel nicméně opakuje, že zdravotnické lůžko je zdravotnickým prostředkem ve smyslu přímo použitelného nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích, a že podle přílohy č. 1 citovaného nařízení musí být zdravotnický prostředek navržen a vyroben tak, aby při běžném použití a při rozumně předvídatelném nesprávném použití nepředstavoval nepřijatelné riziko pro zdraví a bezpečnost pacientů ani osob, které s prostředkem manipulují. Zadavatel tvrdí, že po vyzkoušení vzorku předloženého navrhovatelem dospěl k závěru, že konstrukční řešení středového kloubu lůžka vytváří reálné a předvídatelné riziko újmy na zdraví. Takové riziko zadavatel shledává v rozporu s uvedeným nařízením.

19.         Zadavatel rozporuje tvrzení navrhovatele, že požadavek na bezpečnost kloubu nebyl dostatečně vymezen v zadávacích podmínkách. Skutečnost, že technická specifikace zadávací dokumentace výslovně neupravovala konstrukční řešení středového kloubu nemůže dle zadavatele vést k povinnosti akceptovat plnění, které je v rozporu s obecně závaznými právními předpisy. Dle názoru zadavatele tak jeho odkaz na technickou normu dostatečně jasně vymezoval požadavek na plnění bezpečné pro pacienty i personál.

20.         K námitce týkající se rozměrů ložné plochy lůžka Standard zadavatel znovu odkazuje na oznámení o vyloučení a rozhodnutí o námitkách. Zadavatel rovněž uvádí, že navrhovatelem uváděná argumentace v námitkách i návrhu neodpovídá jeho vlastnímu návodu k použití lůžek, neboť na několika místech tohoto návodu navrhovatel ložnou plochu definuje. Zadavatel dále uvádí, že bez ohledu na označení této plochy je pro něj zásadní, že nejen plocha pod matrací lůžka Standard, ale ani předložená matrace samotná (kterou navrhovatel na jednání hodnoticí komise označil za ložnou plochu) nesplňují požadavek na minimální rozměr podle zadávacích podmínek a předložený vzorek lůžka tak nemůže tento požadavek nikdy naplnit. Výklad navrhovatele o nejednoznačnosti zadávacích podmínek či rozšiřování a zužování výkladu zadavatel považuje za účelový. Zadávací podmínky dle zadavatele neumožňují dvojí výklad, když je zřejmé, jaké technické parametry je nutné u ložné plochy splnit a rovněž je zřejmé, co je ložnou plochou. Zadavatel kontruje navrhovateli, že v technické normě neexistuje pojem „Ložná plocha pro pacienta“, jak dle zadavatelova tvrzení uváděl navrhovatel v podaných námitkách. K tomu dodává, že nákres ložné plochy, který navrhovatel učinil přílohou námitek, znázorňuje lůžko JIP a nikoliv lůžko Standard, chybně uvádí měřicí body rozměrů ložné plochy a současně jde o vyjádření půdorysné plochy lůžka, nikoliv ložné plochy. Plocha, kterou navrhovatel označil v nákresu jako ložnou plochu, nemůže splnit technické parametry stanovené zadávací dokumentací.

21.         K námitce týkající se rozměrů lůžka JIP vč. postranic zadavatel uvádí, že trvá na tom, že vnější rozměr lůžka nesplňuje parametry stanovené zadávací dokumentací (při sklopených postranicích). Dle zadavatele nelze tvrdit, že by měření vzorku bylo nesprávné, neboť zadávací dokumentace nijak nespecifikuje, zda se jedná o maximální rozměry se sklopenými postranicemi či o rozměr se vztyčenými postranicemi. Zadavatel doplňuje, že navrhovatel v průběhu zadávacího řízení nevznesl dotaz, v jaké poloze postranic bude lůžko měřeno. Zadavatel uvádí, že nemůže předpokládat, jaký typ lůžka dodavatelé nabídnou, a že tedy nemohl předem stanovit měřicí body. Uzavírá, že pokud je šířka lůžka s postranicemi ve vztyčené poloze a ve sklopené poloze rozdílná, zadavatel logicky posuzuje větší z těchto rozměrů, právě kvůli požadovaným maximálním přípustným rozměrům lůžka vycházejícím z provozních potřeb zadavatele a ten je proto oprávněn měřit maximální rozměry lůžka tak, aby byly splněny jeho oprávněné potřeby.

22.         K námitce týkající se rozměrů ložné plochy lůžka JIP zadavatel odkázal na vyjádření k rozměrům ložné plochy lůžka Standard.  Trvá na tom, že požadované rozměry pro ložnou plochu nejsou navrhovatelem dodrženy.

23.         Zadavatel závěrem žádá, aby Úřad návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Další průběh správního řízení

24.         Usnesením ze dne 23. 2. 2026 Úřad určil zadavateli lhůtu pro podání informací o dalších úkonech, které zadavatel v průběhu správního řízení v zadávacím řízení provede, a pro zaslání té části dokumentace o zadávacím řízení, která by při takovém úkonu byla pořízena.

25.         Usnesením ze dne 25. 2. 2026 Úřad určil zadavateli dodatečnou lhůtu k doručení kompletní dokumentace o zadávacím řízení.

26.         Dne 4. 3. 2026 obdržel Úřad sdělení zadavatele, jehož součástí bylo doplnění chybějící dokumentace.

27.         Usnesením ze dne 16. 3. 2026 Úřad určil účastníkům správního řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě se žádný z účastníků řízení nevyjádřil.

28.         Rozhodnutím ze dne 20. 3. 2026 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

29.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení, a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

30.         Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

31.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

32.         Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

33.         Podle § 39 odst. 5 zákona v průběhu zadávacího řízení zadavatel vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Zadavatel si může údaje, doklady, vzorky nebo modely opatřovat také sám, pokud nejde o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

34.         Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

35.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

36.         V bodu 4.3 zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že

„Rozsah předmětu plnění a technická specifikace přístrojového vybavení, které je předmětem plnění veřejné zakázky, jsou podrobně vyspecifikovány v příloze č. 1 této zadávací dokumentace (tedy v příloze 1a Technická specifikace lůžka Nemocnice Kadaň a příloze 1b Slepý rozpočet Dodávka lůžek nemocnice Kadaň). Zadavatel výslovně uvádí, že takto vymezené podmínky představují požadavky na vlastnosti předmětu zakázky, stanovené zadavatelem dle § 89 ZZVZ. Zadavatel taktéž výslovně uvádí, že v případě odkazu na normy, technické dokumenty, požadavky na výkon nebo funkci pro přístrojové vybavení uvedené v příloze č. 1, je zadavatel případně povinen postupovat v souladu s § 91 ZZVZ a zadavatel u každého takového uvádí a umožňuje nabídnout rovnocenné řešení.“

37.         V bodu 4.4 zadávací dokumentace je dále uvedeno, že

„Zadavatel v souvislosti s předchozím odstavcem upozorňuje, že u číselně stanovených požadavků technické specifikace umožňuje u číselných požadavků, u kterých není uvedena maximální či minimální požadovaná hodnota, toleranci +/- 5% vymezení vlastností nabízeného přístroje“

38.         V bodu 4.7 zadávací dokumentace je mj. stanoveno, že

„Zadavatel výslovně uvádí, že bude požadovat k prokázání technických podmínek vymezující předmět veřejné zakázky také předložení vzorků nabízeného lůžka a nabízené matrace. (…) Zadavatel prostřednictvím předložených vzorků posoudí splnění technických podmínek vymezující předmět veřejné zakázky. (…)“

39.         Přílohu 1a zadávací dokumentace tvoří tabulka obsahující požadavky na technickou specifikaci u jednotlivých položek veřejné zakázky, tj. ve vztahu k lůžku Standard: lůžko Standard, ovladače, postranice, podvozek, další parametry; samostatná část je věnována matracím, dodávanému příslušenství a nočním stolkům. Ve vztahu k lůžku JIP jsou parametry uvedeny pro: lůžko JIP, ovladače, postranice, podvozek, další parametry; samostatně jsou uvedeny matrace a příslušenství.

40.         Ve vztahu k lůžku Standard jsou v příloze 1a zadávací dokumentace uvedeny mj. následující požadavky:

Popis	Požadovaný parametr	Splněno A/N, popis varianty
LŮŽKO STANDARD
Vnější rozměry lůžka vč. postranic	Max. 225x99,5 cm
Zdvih ložné plochy pomocí elekromotoru	Min. v rozsahu 40-75 cm pro bezpečnou práci personálu a mobilizaci pacienta s případnou akustickou signalizací při zastavení v nejnižší bezpečné poloze pro dodržení podmínek stanovených normou EN 60601-2-52.
Elektricky polohovací čtyřdílná ložná plocha	Ano. min. 200x90 cm - minimálně zádový a stehenní díl polohovatelný nezávisle pomocí elektromotorů. Lýtkový díl může být polohovatelný mechanicky nebo elektricky.
Ložná plocha	S automatickým odsunem (autoregresí) zádového i stehenního dílu při polohování pro eliminaci tlaku a střižných sil působících na tělo pacienta pro prevenci dekubitů min. 10 cm zádový díl, min. 6 cm stehenní díl. S držáky matrace.

41.         Ve vztahu k lůžku JIP jsou v příloze 1a zadávací dokumentace uvedeny mj. následující požadavky:

Popis	Požadovaný parametr	Splněno A/N, popis varianty
LŮŽKO JIP
Vnější rozměry lůžka vč. postranic	Max. 225x99,5 cm
Zdvih ložné plochy pomocí elekromotoru	Min. v rozsahu 40-75 cm pro bezpečnou práci personálu a mobilizaci pacienta s případnou akustickou signalizací při zastavení v nejnižší bezpečné poloze pro dodržení podmínek stanovených normou EN 60601-2-52
Elektricky polohovací čtyřdílná ložná plocha	Ano. min. 200x90 cm - minimálně zádový a stehenní díl polohovatelný nezávisle pomocí elektromotorů. Lýtkový díl může být polohovatelný mechanicky nebo elektricky.
Ložná plocha	Ergonomické polohování ložné plochy (autoregresí) - schopnost eliminovat zvýšení tlaku a střižných sil na tělo a vnitřní orgány pacienta při polohování ložné plochy.

42.         Dne 9. 12. 2025 zadavatel uskutečnil sedmé jednání hodnoticí komise, jehož účelem bylo posouzení navrhovatelem předložených vzorků. Na základě posouzení těchto vzorků vyzval zadavatel navrhovatele k účasti na osmém jednání hodnoticí komise, jehož účelem bylo odstranění rozporů a nejasností zjištěných hodnoticí komisí. Na základě svého osmého jednání hodnoticí komise dospěla k závěru, že navrhovatelem předložené vzorky nesplňují zadávací podmínky a doporučila, aby byl navrhovatel ze zadávacího řízení vyloučen.

43.         V úvodu rozhodnutí o vyloučení zadavatel konstatoval, že „vylučuje v souladu s ustanovením § 48 odst. 2 písm. a ZZVZ účastníka PROMA REHA, s.r.o. (…)“. V odůvodnění předmětného rozhodnutí je pak uvedeno mj. následující:

»Toto jednání se uskutečnilo dne 17. 12. 2025 (…) přičemž jeho výsledkem bylo zjištění, že vzorky předložené účastníkem nesplňují některé ze zadávacích podmínek.

Konkrétně se jedná o následující technické parametry:

1.      Kloub pro polohování lůžka může u konkrétního vzorku standardního lůžka při sezení pacienta způsobit jeho poranění. Hrozí také poranění personálu, kdy při stlaní postele by s největší pravděpodobností došlo k pohmoždění ruky zaměstnance. Současně má hodnotící komise za to, že kloub může do budoucna poničit matraci.

(…)

Při pečlivém posuzování (…) vzorku (…) má zadavatel za prokázané, že způsob řešení u předloženého vzorku může vést k poranění pacienta (…) i personálu při manipulaci s lůžkem (…) Umístění kloubu uprostřed lůžka, jeho ostré hrany a výška, může způsobit poranění pacienta při sedu nad kloubem, kdy kloub, i přes přítomnost matrace, silně tlačí zejména do stehna pacienta (…) Kloub rovněž není nijak jako nebezpečný ani na lůžku, ani v návodu k použití, označen.

Dále při manipulaci s matrací (výměna lůžkovin, zvedání matrace) personálem hrozí také poranění rukou. Stejně tak v otázce opotřebení matrace a lůžkovin není zadavatel přesvědčen o argumentaci účastníka, kdy kloub již nyní tlačí do matrace samotné a odírá ji (…)

2.      Rozměr ložné plochy lůžka standard je 197 x 88 cm a rozměr matrace je u lůžka standard 195,5 x 89 cm – zadavatel požadoval rozměry ložné plochy min. 200x90 cm.

Při jednání hodnotící komise s účastníkem upozornil účastník hodnotící komisi na nesprávnost jejího původního závěru. dle kterého měla komise za to, že tzv. ložnou plochou je u lůžka část lůžka, sestávající se zejména z kovového zádového, stehenního dílu a lýtkového, které jsou polohovatelné. Účastník má za to, že tato část lůžka není ložnou plochou, kdy za takovou ložnou plochu je nutno považovat matraci lůžka.

(…)

Zadavatel však s tímto názorem účastníka nesouhlasí. Zadavatel prostřednictvím hodnotící komise znovu přezkoumal pojem ložná plocha i v kontextu výše uvedené normy a dospěl k závěru, že účastník nesprávně během jednání hodnotící komise označil za ložnou plochu plochu matrace. Jak však vyplývá z normy – viz. např. str. 11 normy, národní poznámka * - Anglický originál uvádí nedefinovaný termín MATRESS SUPPORT SURFACE (PLOCHA PODPÍRAJÍCÍ MATRACI), dále str. 42, bod 201.15.4.102 – „Zdravotnické lůžko musí být navrženo tak, aby při normálním použití zadržovalo matraci na jejím místě a zabraňovalo jí sklouznout z ložné plochy matrace.“, současně vždy při vyobrazení lůžka a popisu jeho částí jsou vždy v legendě uvedeny dva body – matrace a ložná plocha lůžka – tudíž se nejedná o jednu a tutéž věc, ale o dvě samostatné věci, kdy ložnou plochou je plocha pod matrací.

(…)

Rovněž z návodu k použití k danému lůžku (…) Ložná plocha může být vyrobena z:

• kovových profilovaných lamel pevně fixovaných k ložné ploše,
• plastových lamel s možností vyjmutí (zádový, stehenní a lýtkový díl ložné plochy)“

vyplývá, že ložnou plochou je plocha pod matrací, nikoli plocha matrace samotné.

(…)

Bez ohledu na označení této plochy je dále pro zadavatele zásadní, že nejen plocha pod matrací u lůžka standard, předloženého jako vzorek, ale ani předložená matrace samotná, kterou účastník při jednání komise označil jako ložnou plochu, nesplňují požadavek na minimální rozměr dle zadávacích podmínek (min. 200x90 cm). Předložený vzorek lůžka tak nemůže nikdy tento požadavek zadávacích podmínek naplnit.

(…)

3.      U lůžka JIP nejsou splněny požadavky na rozměry lůžka. Vnější rozměr lůžka vč. postranic nesplňuje parametr – max 225 x 99,5 cm – při sundaných postranicích je rozměr lůžka – 211 x 106,3 cm.

Na jednání hodnotící komise s účastníkem předvedl účastník funkční využití lůžka při vstávání pacienta a popisuje sundávání bočnic, včetně rozměrů. Upozornil, že každé lůžko pro sklopení bočnic potřebuje prostor do stran a ukazuje, že při vychýlení je potřeba prostor nad rámec uvedených rozměrů. Standardně se měří rozměr při postranicích nahoře, který požadavky splňuje.

(…)

Zadavatel na stanovených rozměrech, včetně toho, tyto mají být splněny i při sklopených postranicích, trvá. Tyto rozměry vzorek lůžka JIP nesplnil (…)

4.      Rozměr ložné plochy u lůžka JIP neodpovídá zadavatelem požadovaným hodnotám. Rozměr ložné plochy je 197 x 88 cm, rozměr matrace je 195,5 x 89 cm. Zadavatel požadoval rozměry ložné plochy min. 200x90 cm.

Platí tedy to stejné, co bylo uvedeno u bodu 2. výše, tedy nejsou splněny požadované rozměry pro ložnou plochu (…)«

44.         Navrhovatel učinil přílohou námitek dokument označený „Nákres ložné plochy GENEO“, který ve stupních šedi vyobrazuje konstrukci lůžka GENEO při pohledu shora (bez matrace, pozn. Úřadu). V záhlaví výkresu je uvedeno „1:6“ a text: „Ložná plocha GENEO“, v dolní části je výkres opatřen razítkem elektronického podpisu. V ploše výkresu je graficky zachycen obdélníkovitý tvar lůžka, jehož rozměry jsou okótovány dvěma číselnými údaji. U kratší strany, na výkresu vymezené vnitřními stranami postranic je uveden údaj „900“, u delší strany je pak uveden údaj „MIN: 2000“, jež je na výkresu vymezen na jedné straně vnitřní stranou hlavového čela a na druhé straně výstupkem (kdy jde patrně o „extenční zarážku“, jak je uvedeno v návrhu, pozn. Úřadu). Uvedené číselné údaje nejsou doplněny jednotkou, Úřad však považuje za zřejmé, že jde o číselné údaje v milimetrech. Úřad doplňuje, že na nákresu je podle propagačních materiálů k lůžkům v typovém provedení GENEO znázorněno lůžko JIP s pevnými plastovými postranicemi. K nákresu ložné plochy lůžka zadavatel v rozhodnutí o námitkách, i později ve vyjádření k návrhu, podotýká, že tento nákres neznázorňuje lůžko Standard, ale lůžko JIP. V návrhu navrhovatel deklaruje, že „způsob stanovení ložné plochy je shodný u všech lůžek tohoto typu, bez ohledu na výbavu.“. Z uvedeného vyplývá, že navrhovatel skutečnost, že nákres zachycuje lůžko JIP, nerozporuje.

Právní posouzení

45.         Návrh navrhovatele směřuje proti rozhodnutí o vyloučení, kterým zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona. Zadavatel vyloučení navrhovatele odůvodnil tím, že navrhovatelem předložený vzorek nesplnil podmínky stanovené zadávací dokumentací.

46.         Úřad předně v obecné rovině podotýká, že zadavatel je v možnosti vyloučit účastníka ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 1 zákona limitován zákonem taxativně vymezenými důvody. Mezi tyto důvody patří mj. možnost vyloučení účastníka zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, a to tehdy, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník ve stanovené lhůtě nedoložil. Současně Úřad poznamenává, že v každém případě je povinností zadavatele při vyloučení účastníka ze zadávacího řízení (stejně jako v průběhu celého zadávacího řízení) dodržet základní zásady zadávání veřejných zakázek zakotvené § 6 zákona, tj. mj. zásady přiměřenosti a transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona.

47.         Vzhledem k tomu, že se navrhovatel v šetřeném případě vymezuje vůči rozhodnutí o vyloučení, které považuje za nezákonné, přistoupil Úřad k posouzení zákonnosti rozhodnutí o vyloučení.

48.         V šetřeném případě zadavatel rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení učinil s odkazem na ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) zákona, přičemž v odůvodnění specifikoval čtyři důvody vyloučení. První z těchto důvodů zadavatel postavil na tvrzení, že kloub pro polohování lůžka Standard představuje riziko zranění jak pro pacienta, tak i pro personál. Tento závěr zadavatel odůvodnil tím, že umístění kloubu uprostřed lůžka, jeho ostré hrany a výška, může způsobit poranění pacienta při sedu nad kloubem, kdy kloub silně tlačí zejména do stehna pacienta, a to i přes přítomnost matrace, která má v souladu s návodem k použití výšku 14 cm. U personálu zadavatel riziko poranění uvádí při manipulaci s matrací (výměna lůžkovin, zvedání matrace). Zadavatel u daného typu lůžka vyjádřil pochybnost o splnění technické normy. U druhého a čtvrtého důvodu zadavatel má za to, že nebyla splněna podmínka technické specifikace na minimální rozměry ložné plochy, a to jak u lůžka Standard, tak u lůžka JIP. Poslední z důvodů vyloučení zadavatel staví na tvrzení, že lůžko JIP nesplňuje podmínku technické specifikace na maximální celkové rozměry lůžka JIP, kdy dle tvrzení zadavatele lůžko JIP při spuštěných postranicích maximální stanovený rozměr překračuje. 

49.         V první řadě Úřad konstatuje, že požadavky na předmět plnění veřejné zakázky zadavatel specifikoval v bodu 4.1 a 4.3 zadávací dokumentace s tím, že podrobné požadavky jsou uvedeny v příloze č. 1 zadávací dokumentace, tedy v příloze 1a Technická specifikace Nemocnice Kadaň a příloze 1b Slepý rozpočet Dodávka lůžek Nemocnice Kadaň.

K důvodu vyloučení týkajícímu se nesplnění rozměrů ložné plochy lůžka JIP

50.         Návrh navrhovatele směřuje proti oznámení o vyloučení ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, které zadavatel učinil mj. na základě důvodu, že navrhovatelem předložené lůžko JIP nesplňuje technický požadavek na minimální rozměry ložné plochy. Zadavatel dospěl na základě měření dodaného vzorku k závěru, že ložná plocha lůžka JIP nesplňuje minimální šířku ložné plochy o velikosti 90 cm.

51.         Příloha č. 1 zadávací dokumentace výslovně stanovila, lůžko JIP musí disponovat ložnou plochou o minimálních rozměrech 200 × 90 cm. Navrhovatel v nabídce deklaroval, že tento požadavek splňuje. Po provedeném měření však zadavatel dospěl k závěru, že skutečná šíře ložné plochy nabízeného lůžka JIP nedosahuje požadované minimální hodnoty.

52.         Navrhovatel závěry zadavatele zpochybnil s tím, že zadavatel při posouzení rozměru ložné plochy vycházel z nesprávné metody měření. Navrhovatel tvrdí, že šířku ložné plochy je třeba určovat podle vzdáleností mezi vnitřními stranami postranic, nikoliv mezi fixačními uchy. Zadavatel naopak konstatoval, že ložná plocha je tvořena konstrukčními díly určenými přímo k uložení a fixaci matrace, a proto je nutno vycházet právě z jejich vzájemné vzdálenosti.

53.         Podstatou sporu je tedy výklad pojmu „ložná plocha“ a určení, zda má být tento pojem v kontextu zadávací dokumentace chápán jako plocha tvořená díly lůžka určenými k podepření a zajištění matrace nebo šířka prostoru mezi postranicemi. Výklad tohoto pojmu je zásadní pro posouzení zákonnosti rozhodnutí o vyloučení, neboť pouze na základě vymezení ložné plochy lze posoudit, zda nabízené lůžko splňuje požadované parametry a zda byl v důsledku toho navrhovatel ze zadávacího řízení vyloučen na základě oprávněného důvodu.

54.         Vzhledem k tomu, že jádro sporu v daném případě spočívá zejména na interpretaci pojmu „ložná plocha“ (a to jak ve vztahu k lůžku JIP, tak současně i k lůžku Standard), přezkoumá Úřad nejprve podstatné informace o vlastnostech, typech a způsobech výpočtu rozměrů ložné plochy.

55.         V bodu 201.3.211 technické normy je uvedeno následující:

„LOŽNÁ PLOCHA (MATRACE) (MATRESS SUPPORT PLATFORM)

struktura, která podpírá úložiště PACIENTA (například matraci)

POZNÁMKA Polohy LOŽNÉ PLOCHY MATRACE, a to i jejich dílů spojených klouby, se mohou měnit tak (…)“

56.         V bodu 201.15.4.102 technické normy je uvedeno následující:

„ZDRAVOTNICKÉ LŮŽKO musí být navrženo tak, aby při NORMÁLNÍM POUŽITÍ zadržovalo matraci na jejím místě a zabraňovalo jí sklouznout z LOŽNÉ PLOCHY MATRACE (…)“

57.         V návodu k použití určenému pro elektricky a mechanicky polohovatelná páková lůžka v typovém provedení GENEO (dále jen „návod k použití lůžka GENEO“), který zadavatel předložil na základě výzvy Úřadu, je v bodu 9.2.4 uvedeno následující:

„V takovém případě je po obou stranách ložné plochy umístěna červená páka (…)“

58.         V návodu k použití lůžka GENEO je v bodu 9.2.5 dále uvedeno následující:

„Uchopte rám ložné plochy v nožní části (…)

Zároveň je lůžko vybaveno prodloužením ložné plochy jako takové. Na lýtkovém dílu je umístěn jednoduchý mechanizmus, který umožní prodloužit ložnou plochu až o 20 cm. Do vzniklého volného prostoru je možno vložit tzv. prodlužovací díl matrace.“

59.         V návodu k použití lůžka GENEO je v bodu 9.3.1 uvedeno následující:

„Ložná plocha může být vyrobena z:

kovových profilovaných lamel pevně fixovaných k ložné ploše (…)

plastových lamel s možností vyjmutí (zádový, stehenní a lýtkový díl ložné plochy)

(…)

Plastové lamely jsou plně odnímatelné což usnadňuje práci při mytí a desinfekci ložné plochy.

(…)

Ložná plocha zádového dílu je vyrobena z vysokotlakého laminátu HPL (…)“

60.         Nabídka dodavatele INDUBIA s.r.o., IČO 28111290, se sídlem Milady Horákové 42/127, Hradčany, 160 00 Praha 6 (dále jen „INDUBIA s.r.o.“) obsahuje produktový list, v němž je mj., uvedeno:

„Ložná plocha 4-dílná, z odnímatelných plastových dílů“

61.         V návodu k použití a technickém popise lůžek předloženém dodavatelem L I N E T spol. s r.o., IČO 00507814, se sídlem Želevčice 5, 274 01 Slaný (dále jen „L I N E T spol. s r.o.“) je v bodu 6.2.1 uvedeno:

„Ložná plocha s odnímatelnými plastovými částmi

(…)

Ložná plocha s fixovanými HPL deskami“

62.         Tamtéž v bodu 9.4 je uvedeno, že „Ložná plocha se skládá z odnímatelných plastových dílů.“

63.         Z podkladů, které má Úřad k dispozici, vyplývá, že technická norma vymezuje ložnou plochu jako „strukturu, která podpírá úložiště pacienta (například matraci)“, přičemž současně rozlišuje mezi polohami ložné plochy a jejími díly (zádový, pánevní, stehenní a lýtkový segment). Technická norma dále stanoví, že zdravotnické lůžko musí zabraňovat tomu, aby matrace sklouzla z ložné plochy. Tento požadavek tedy předpokládá existenci konstrukční části lůžka, která matraci podpírá a mechanicky ji zajišťuje proti sklouznutí. Z těchto ustanovení technické normy je tak zřejmé, že ložná plocha a matrace jsou dva odlišné pojmy.

64.         Úřad poukazuje na skutečnost, že shodně vyznívají i dokumenty doložené účastníky zadávacího řízení. Návod k použití lůžka GENEO předložený Úřadu zadavatelem popisuje rám ložné plochy jako konstrukční celek, který může být vyroben z kovových lamel, plastových lamel nebo vysokotlakého laminátu HPL, a zároveň uvádí, že ložná plocha může být pomocí vestavěného mechanismu prodloužena. Tyto popisy se dle Úřadu jednoznačně vztahují ke konstrukčním prvkům lůžka. Výše uvedený návod rovněž uvádí, že do prostoru vzniklého prodloužením ložné plochy lze vložit prodlužovací díl matrace, což opět svědčí o tom, že ložná plocha a matrace jsou samostatné prvky.

65.         Shodně lze ložnou plochu chápat i na základě dokumentů ostatních účastníků zadávacího řízení, jež podali nabídku do zadávacího řízení. Nabídka dodavatele INDUBIA s.r.o. uvádí ložnou plochu jako „4-dílnou, z odnímatelných plastových dílů“, tedy jako část tvořenou konstrukčními díly lůžka. Technická dokumentace dodavatele L I N E T spol. s. r.o. popisuje ložnou plochu s odnímatelnými plastovými částmi nebo s fixovanými HPL deskami a opětovně uvádí, že se skládá z odnímatelných plastových dílů. Žádný z těchto dokumentů tedy nezaměňuje ložnou plochu s matrací, která není chápána jako konstrukční část lůžka.

66.         Na základě všech výše uvedených podkladů má Úřad za prokázané, že technická norma, návod k použití lůžka GENEO i dokumentace dalších dodavatelů shodně označují za ložnou plochu konstrukční část lůžka, která je určena k podepření matrace a umožnuje polohování jednotlivých segmentů ložné plochy. Z totožných důvodů tak Úřad nepřisvědčil námitce navrhovatele, že pojem „ložná plocha“, tak jak byl uveden v zadávací dokumentaci, umožňuje dvojí výklad, neboť z obdržené dokumentace vyplynulo, že jak zadavatel a ostatní dodavatelé v šetřeném zadávacím řízení (tak i navrhovatel ve svých materiálech), interpretují ložnou plochu totožně. Lze proto uzavřít, že ložná plocha představuje konstrukční plochu určenou k bezprostřednímu uložení matrace, přičemž její rozměry determinují maximální možnou velikost matrace, kterou lze na lůžko bezpečně a funkčně umístit.

67.         Na základě předcházejících zjištění Úřad nyní přistoupí k posouzení vymezení ložné plochy tak, jak je navrhovatelem vyznačena v jeho nákresu ložné plochy GENEO, jenž učinil přílohou námitek.

68.         Z navrhovatelem předloženého nákresu vyplývá, že šířku ložné plochy vymezuje jako vzdálenost mezi vnitřními stranami postranic. Navrhovatel zároveň uvádí, že tuto vzdálenost nelze určovat podle fixačních uch matrace, neboť dle jeho názoru tato ucha nevymezují maximální možný rozměr matrace ani šíři ložné plochy.

69.         Z návodu k použití lůžka GENEO vyplývá, že matrace je na ložné ploše upevněna prostřednictvím fixačních uch, které představují pevně daný konstrukční prvek ložné plochy určující umístění matrace. Jelikož jsou tato ucha určena k přidržení matrace, nutně určují i šířku prostoru, do něhož lze matraci umístit. Z nákresu ložné plochy GENEO, který navrhovatel předložil však současně vyplývá, že mezi fixačními uchy a postranicemi se nachází nenulová mezera. Vymezil-li tedy sám navrhovatel šířku ložné plochy jako vzdálenost mezi postranicemi v hodnotě 900 mm, pak musí logicky platit, že vzdálenost mezi fixačními uchy je menší než 900 mm. Za takového stavu nemůže být požadavek zadavatele na minimální šířku ložné plochy 90 cm nikdy splněn.

70.         Úřad k tomu dále uvádí, že navrhovatelem zvolený postup měření šířky ložné plochy je nesouladný s postupem při měření délky ložné plochy, který navrhovatel uvádí v námitkách a později i v samotném návrhu. U délky ložné plochy totiž navrhovatel za měřící bod označil extenční zarážku, která je podle návodu k použití lůžka GENEO prvkem sloužícím ke konstrukčnímu prodloužení ložné plochy a současně určuje umístění matrace v podélném směru. Extenční zarážka je tedy funkčně srovnatelná s fixačními uchy a rovněž představuje konstrukční bod určující maximální možnou délku matrace (za stavu, kdy není ložná plocha manuálně prodloužena). Navrhovatel proto při měření délky ložné plochy správně vycházel z konstrukčního prvku vymezujícího prostor pro matraci, avšak při měření šířky tento postup zcela opustil a za rozhodující body označil vnitřní strany postranic, přestože ty nemají funkci fixačních prvků určujících šířku prostoru pro matraci.

71.         Úřad konstatuje, že postup navrhovatele při určování šířky ložné plochy nezohledňuje konstrukční uspořádání, jak je popsáno v návodu k použití lůžka GENEO. Tento návod uvádí existenci konkrétních prvků ložné plochy, které tvoří plochu pro umístění matrace. Ložná plocha je tedy dána právě těmito konstrukčními prvky a jejich vzájemnou vzdáleností, nikoli vzdáleností mezi postranicemi, které nejsou součástí ložné plochy, nýbrž samostatným bezpečnostním prvkem sloužícím k ochraně pacienta.Úřad má tedy za to, ženavrhovatel nemůže odvozovat šířku ložné plochy z prvku, který není určen k vymezení prostoru pro matraci a z hlediska funkce ložné plochy je k tomu účelu irelevantní.

72.         Ze samotného nákresu ložné plochy GENEO jednoznačně plyne, že mezi fixačními uchy a postranicemi existuje mezera. Tato skutečnost podporuje předchozí závěry Úřadu, že postranice nejsou konstrukčním prvkem určujícím ložnou plochu, neboť ložná plocha je vymezena prvky určenými k podepření a fixaci matrace. Pokud je tedy na nákresu ložné plochy GENEO uvedeno, že vzdálenost mezi vnitřními stranami postranic je 900 mm (tedy dle navrhovatele šířka ložné plochy), Úřad z toho dovozuje, že šířka mezi fixačními uchy je nutně menší než 900 mm, neboť fyzicky nemůže dosahovat stejné hodnoty jako vzdálenost mezi postranicemi. Již tento samotný závěr postačuje k tomu, aby bylo možno uzavřít, že předložený vzorek lůžka požadavky zadavatele nesplňuje.

73.         Na základě všeho výše uvedeného dospěl Úřad k závěru, že zadavatel při měření šířky ložné plochy lůžka JIP správně vycházel z konstrukčních prvků ložné plochy určených k uložení matrace, kdy šířka ložné plochy u předkládaného typu lůžek musí nutně odpovídat vzdálenosti mezi fixačními uchy. Jelikož vzdálenost mezi fixačními uchy je menší než 90 cm, postupoval zadavatel oprávněně, když navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil z důvodu, že v nabídce předložil lůžko, které nevyhovuje požadavkům technické specifikace.

74.         Úřad doplňuje, že nepřehlédl, že argumentace obou účastníků týkající se výkladu pojmu „ložná plocha“ a způsobu měření jejích rozměrů byla primárně vedena ve vztahu k lůžku Standard, přičemž při posuzování lůžka JIP účastníci na tuto argumentaci vzájemně odkazovali. Úřad k těmto odkazům přihlédl a současně zohlednil, že nákres přiložený k návrhu je mezi účastníky nesporně nákresem lůžka JIP, kdy navrhovatel současně tvrdí, že rozdíl mezi typem lůžka Standard a lůžka JIP není pro účely určení a posouzení rozměrů ložné plochy relevantní.

K důvodu vyloučení týkajícímu se nesplnění rozměrů šířky lůžka JIP vč. postranic

75.         Dalším důvodem, o který zadavatel opřel vyloučení navrhovatele, je nesplnění technického požadavku na maximální vnější rozměry lůžka JIP vč. postranic. Zadávací dokumentace v příloze č. 1 stanovila, že „vnější rozměry lůžka vč. postranic“ je max. 225 × 99,5 cm. Navrhovatel ve své nabídce uvedl, že tento požadavek splňuje. Zadavatel však při přezkoumání vzorku dospěl k závěru, že lůžko při sklopených postranicích přesahuje maximální přípustný rozměr.

76.         Navrhovatel závěr zadavatele odmítá a tvrdí, že maximální vnější rozměr lůžka má být posuzován v konfiguraci s postranicemi vztyčenými, neboť právě tato poloha je podle jeho názoru relevantní pro účely běžné specifikace rozměrů lůžek. Navrhovatel rovněž uvádí, že všechny typy lůžek při sklápění postranic vyžadují dodatečný manipulační prostor přesahující rám lůžka, který však podle něj není pro účely stanoveného parametru rozhodný.  Zadavatel naopak setrvává na tom, že zadávací dokumentace nijak nevymezila, v jaké poloze mají být postranice při měření umístěny, a je proto věcí zadavatele, aby ověřil rozměry v takovém stavu, který odpovídá jeho reálným provozním potřebám.

77.         Mezi zadavatelem a navrhovatelem vznikl spor o to, zda má být maximální rozměr lůžka měřen se sklopenými nebo naopak vztyčenými postranicemi. Hodnoticí komise při svém sedmém jednání zjistila, že při sklopených postranicích činí rozměry předloženého lůžka 211 × 106,3 cm. Na osmém jednání hodnoticí komise navrhovatele upozornila, že tento rozměr (při sklopených postranicích) nesplňuje požadavky zadávací dokumentace. K tomu navrhovatel uvedl, že každé lůžko pro sklopení postranic vyžaduje prostor do stran a upozornil, že při vychýlení je potřeba prostor nad rámec stanovených rozměrů.

78.         Zadavatel v technické specifikaci stanovil, že vnější rozměry lůžka JIP vč. postranic nesmí překročit 225 × 99,5 cm. Tento parametr byl uveden bez další specifikace toho, v jaké poloze mají být postranice při měření umístěny. Pojem „vč. postranic“ tak nutně zahrnuje jak polohu, v níž jsou postranice vztyčeny, tak polohy, v níž jsou sklopeny, neboť obě tyto polohy se mohou při běžném používání lůžka libovolně měnit a při používání lůžka jsou běžně využívány.

79.         Úřad vychází z premisy, že zdravotnické lůžko se běžně používá v různých konfiguracích, které vyplývají z individuálních potřeb pacienta a poskytované péče. Vztyčené postranice slouží zejména pro zajištění pacienta při převozu a při zajištění jeho bezpečnosti. Oproti tomu sklopené postranice jsou běžně používány při vstupu a výstupu pacienta z lůžka, při ošetření či při manipulaci s lůžkovinami. Lze tedy rozumně očekávat, že obě polohy mohou nastat (resp. běžně nastávají), a to i opakovaně v průběhu užívání. Z konstrukčního hlediska mohou přitom různé polohy postranic vést k odlišné šířce lůžka.

80.         Úřad se proto zabýval otázkou, zda lze legitimně očekávat, že lůžko bude používáno i v poloze se sklopenými postranicemi. Na základě výše uvedených skutečností má Úřad za to, že takové očekávání není nepřiměřené. Sklopení postranic je běžným, předpokládaným úkonem při poskytování zdravotní péče. Jestliže konstrukce konkrétního typu lůžka způsobuje, že jeho šířka při této poloze překročí rozměry stanovené zadavatelem, jedná se stále o rozměr, který může v běžném provozu nastat. Není tedy jakkoliv nepřiměřené, že zadavatel bral v úvahu právě tento stav.

81.         Úřad zdůrazňuje, že zadávací dokumentace nestanovila přesnou metodiku měření, ani nestanovila, že maximální rozměr se posuzuje výlučně při postranicích vztyčených. V situaci, kdy určitý výrobek vykazuje různé rozměry v závislosti na poloze postranic, kdy je v obou zmíněných stavech běžně využíván, je třeba dle Úřadu posoudit všechny tyto provozně významné stavy. Opačný přístup by vedl k tomu, že některé běžné provozní konfigurace lůžka by zadavatel nebyl oprávněn při posouzení vůbec zohlednit, což by mohlo vést k neúměrnému omezení jeho schopnosti popsat svou provozní potřebu.

82.         Úřad rovněž zohlednil, že podle vysvětlení nabídky dodavatele INDUBIA s.r.o. ze dne 9. 10. 2025 je možné tento požadavek na vnější rozměry lůžka vč. postranic splnit, jelikož lůžko předložené jmenovaným dodavatelem se i při sklopených postranicích vešlo do maximálně přípustných rozměrů. Tato skutečnost naznačuje, že požadavek zadavatele nebyl technicky nesplnitelný, a že různé konstrukce lůžek mohou mít odlišný dopad na celkové rozměry v různých polohách postranic.

83.         Navrhovatelova námitka, že maximální rozměry měly být posuzovány výhradně při postranicích vztyčených, nemá oporu v zadávacích podmínkách ani v ostatních předložených dokumentech. Navrhovatel neuvedl žádné informace, které by podporovaly takové zúžení výkladu, a zároveň neprokázal, že by stav se sklopenými postranicemi byl stavem neobvyklým, mimořádným nebo neodpovídajícím běžnému provozu lůžka.

84.         Úřad proto uzavírá, že rozměr lůžka při sklopených postranicích mohl být zadavatelem legitimně zohledněn při posouzení splnění požadavků zadávací dokumentace. Jelikož navrhovatelem předložené lůžko v této poloze překročilo stanovený maximální rozměr 99,5 cm, má Úřad za to, že závěr zadavatele o nesplnění tohoto parametru byl odůvodněný.

85.         Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, mj. z důvodu, že navrhovatel nesplnil požadavky technické specifikace na rozměry ložné plochy lůžka JIP a celkové rozměry lůžka JIP vč. postranic.

86.         Úřad dodává, že pokud je předmětem přezkumu rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení odůvodněné více důvody, ke konstatování toho, že rozhodnutí je v souladu se zákonem, postačí, pokud je zjištěna existence alespoň jednoho z uvedených důvodů pro vyloučení. I kdyby tedy ostatní důvody pro vyloučení oprávněné nebyly, Úřad při zjištění i jen jediného oprávněného důvodu vyloučení musí konstatovat, že zadavatel účastníka vyloučil důvodně a jeho postup při vyloučení účastníka byl tedy v souladu se zákonem. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie, neboť v případě, kdy je zde minimálně jeden oprávněný důvod pro vyloučení daného dodavatele, bylo by nadbytečné a zbytečně zatěžující pro účastníky zadávacího řízení i Úřad zabývat se otázkou zákonnosti ostatních důvodů pro vyloučení a souvisejícími skutečnostmi a důkazy.

87.         V posuzovaném případě je tak vzhledem k výše uvedenému (min. dvěma oprávněným důvodům vyloučení) nadbytečné zkoumat a posuzovat další namítané důvody pro vyloučení z pohledu jejich zákonnosti, a tudíž se Úřad dalšími důvody vyloučení navrhovatele (tj. tvrzeným rizikem poranění způsobeným konstrukcí kloubu lůžka Standard a nesplnění rozměrů ložné plochy lůžka Standard) nezabýval. Takový postup by byl v rozporu se zásadou procesní ekonomie.

88.         Ohledně námitky navrhovatele týkající se obecné argumentace zadavatele v rozhodnutí o námitkách, a to ve vztahu k důvodům vyloučení navrhovatele, sděluje Úřad následující.  Úřad přezkoumal rozhodnutí o námitkách v návaznosti na jeho zákonné obsahové požadavky podle § 245 odst. 1 zákona a dospěl k závěru, že zadavatel požadavku na jeho přezkoumatelnost obstál. Zadavatel se totiž neomezil na obecná tvrzení, ale své rozhodnutí opřel o konkrétní zjištěné skutečnosti, jimiž vyvrací argumentaci navrhovatele uvedenou v podaných námitkách. Stejně jako v rozhodnutí o vyloučení se zadavatel samostatně a věcně vyjádřil ke každému z okruhů námitek, tj. k otázce bezpečnosti konstrukčního řešení středového kloubu lůžka, k výkladu pojmu ložná plocha a způsobu jejího měření jak u lůžka Standard, tak u lůžka JIP i k měření vnějších rozměrů lůžka JIP vč. postranic. U každé z námitek nejprve reprodukoval stanovisko navrhovatele a následně uvedl vlastní přiměřeně obsáhlé odůvodnění, z jakých důvodů nepovažuje námitku za důvodnou. Rozhodnutí o námitkách je po obsahové i formální stránce strukturované, přehledné a srozumitelné. Skutečnost, že navrhovatel s argumentací zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách, podobně jako v oznámení o vyloučení, jež Úřad rovněž seznal souladné se zákonem, i nadále nesouhlasí, nemůže být důvodem pro konstatování nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, které se dostatečně podrobně a přehledně námitkami navrhovatele zabývá. Ani tuto námitku navrhovatele směřující proti rozhodnutí o námitkách Úřad neshledal případnou.

89.         Ve světle všech shora uvedených skutečností a v souvislosti se všemi zjištěnými poznatky tedy Úřad uzavírá, že v šetřeném případě zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když dne 30. 12. 2025 rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, neboť navrhovatelem v nabídce předložená lůžka nesplňovala požadavky technické specifikace, zejména v části týkající se minimálních rozměrů ložné plochy lůžka JIP a celkových maximálních rozměrů lůžka JIP vč. postranic. Zjištění existence těchto důvodů postačuje k závěru o zákonnosti postupu zadavatele, a proto Úřad podle § 265 písm. a) zákona rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, a návrh navrhovatele zamítl.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Michal Kobza

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.        Mgr. Lubor Šída, advokát, Veleslavínova 59/3, 110 00 Praha 1

2.        PROMA REHA, s.r.o., Riegrova 342, 552 03 Česká Skalice

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy