číslo jednací: 15693/2026/500
spisová značka: S0304/2026/VZ

• Instance: I.
• Věc: Dodávka a instalace chladícího systému v administrativní budově
• Účastníci:
  1. Psychiatrická nemocnice Bohnice
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.; § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2026
• Datum nabytí právní moci: 8. 5. 2026

Spisová značka:  ÚOHS-S0304/2026/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-15693/2026/500

Brno 29. 4. 2026

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným

• Psychiatrická nemocnice Bohnice, IČO 00064220, se sídlem Ústavní 91/7, 181 00 Praha 8,

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Dodávka a instalace chladícího systému v administrativní budově“, na jejíž plnění byla uzavřena dne 10. 9. 2024 „Smlouva o dílo č. 2024/326“ mezi jmenovaným obviněným a vybraným dodavatelem – Chlazení Nečas s.r.o., IČO 06975381, se sídlem Hradisko 433, 664 01 Bílovice nad Svitavou,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Psychiatrická nemocnice Bohnice, IČO 00064220, se sídlem Ústavní 91/7, 181 00 Praha 8 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 2 odst. 3 cit. zákona, když nadlimitní veřejnou zakázku „Dodávka a instalace chladícího systému v administrativní budově“, jejímž předmětem je plnění vyplývající ze „Smlouvy o dílo č. 2024/326“ uzavřené dne 10. 9. 2024 s vybraným dodavatelem Chlazení Nečas s.r.o., IČO 06975381, se sídlem Hradisko 433, 664 01 Bílovice nad Svitavou, nezadal v nadlimitním režimu v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacího řízení podle § 55 citovaného zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedenou smlouvu.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Psychiatrická nemocnice Bohnice, IČO 00064220, se sídlem Ústavní 91/7, 181 00 Praha 8 – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 20 000 Kč (dvacet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.          POSTUP OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.         Obviněný – Psychiatrická nemocnice Bohnice, IČO 00064220, se sídlem Ústavní 91/7, 181 00 Praha 8 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – dne 14. 5. 2024 na svém profilu zadavatele[1] uveřejnil zadávací dokumentaci veřejné zakázky „Dodávka a instalace chladícího systému v administrativní budově“, přičemž „Oznámení o výsledku zadávacího řízení - obecná veřejná zakázka“ bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 9. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 9. 2024 pod ev. č. Z2024-046048 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 9. 2024 pod ev. č. 571892-2024 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.         Dne 10. 9. 2024 uzavřel obviněný s dodavatelem – Chlazení Nečas s.r.o., IČO 06975381, se sídlem Hradisko 433, 664 01 Bílovice nad Svitavou (dále jen „vybraný dodavatel“) – na předmět plnění veřejné zakázky „Smlouvu o dílo č. 2024/326“, která byla v registru smluv uveřejněna dne 11. 9. 2024 (dále jen „smlouva o dílo“).

II.        POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

3.         Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění  (dále jen „zákon“)[2], k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem a rovněž nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem, jakož i k projednávání přestupků podle zákona, obdržel dne 1. 12. 2025 podnět k prošetření postupu zadavatele mj. ve věci výše uvedené veřejné zakázky. Pisatel v předmětném podnětu upozorňuje na to, že obviněný neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona, když ji neuveřejnil na profilu zadavatele ve lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, čímž se měl dopustit přestupku dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona.

4.         Přípisem ze dne 23. 12. 2025 Úřad vyzval obviněného k zaslání písemného vyjádření k tvrzením pisatele podnětu a rovněž kompletní dokumentace o zadávacím řízení na výše uvedenou veřejnou zakázku, popř. dokumentace související s veřejnou zakázkou, pokud tato nebyla zadávána v zadávacím řízení. Současně Úřad obviněného žádal o zaslání dokumentu dokladujícího, kdy odeslal oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek (dále rovněž jako „VVZ“).

5.         Dne 2. 1. 2026 bylo Úřadu doručeno vyjádření obviněného z téhož dne (dále jen „vyjádření obviněného“), ve kterém konstatuje, že v souvislosti s veřejnou zakázkou došlo k několika pochybením, mezi nimi také k opožděnému uveřejnění písemné zprávy, a to v důsledku administrativního pochybení na straně pracovníků obviněného. Obviněný trvá na tom, že interně připravil veškeré podklady ke splnění povinností při uveřejňování, u některých však nedošlo k jejich uveřejnění. Ve vztahu k uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení do VVZ obviněný sděluje, že spoléhal na integraci elektronického nástroje Tender arena na VVZ, která však byla toho času nefunkční. Obviněný tak měl za to, že k odeslání informací do VVZ a Úředního věstníku Evropské unie (dále rovněž jako „TED“) došlo, avšak tuto skutečnost neověřil. Obviněný dále poukazuje na to, že přijal nápravná opatření na úseku interních procesů a řízení, aby zamezil opakování šetřených pochybení. Dále je obviněný přesvědčen, že neuveřejňování příslušného formuláře o zahájení zadávacího řízení mělo zanedbatelný vliv na hospodářskou soutěž, neboť do zadávacího řízení podalo nabídku 8 dodavatelů, což obviněný považuje za nadprůměrné množství účastníků zadávacího řízení. Pochybení spočívající v opožděném uveřejnění písemné zprávy mělo dle názoru obviněného rovněž zanedbatelný vliv na hospodářskou soutěž, kdy řada informací odpovídající požadavkům § 217 zákona na obsah písemné zprávy byla na profilu zadavatele dostupná, rovněž bylo včas uveřejněno oznámení o výsledku zadávacího řízení ve VVZ i v TED.

III.      ZÁVĚRY ÚŘADU

6.         Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje‑li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

Relevantní ustanovení právních předpisů

7.         Podle § 2 odst. 1 věty první zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce.

8.         Podle § 2 odst. 2 zákona platí, že veřejnou zakázkou je veřejná zakázka na dodávky podle § 14 odst. 1 zákona, veřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2 zákona, veřejná zakázka na stavební práce podle § 14 odst. 3 zákona, koncese na služby podle § 174 odst. 3 zákona nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2 zákona.

9.         Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není‑li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

10.     Podle § 3 zákona se zadávacím řízení pro účely tohoto zákona rozumí

a)      zjednodušené podlimitní řízení,

b)      otevřené řízení,

c)      užší řízení,

d)      jednací řízení s uveřejněním,

e)      jednací řízení bez uveřejnění,

f)       řízení se soutěžním dialogem,

g)      řízení o inovačním partnerství,

h)      koncesní řízení, nebo

i)        řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

11.     Podle § 14 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou na dodávky veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle odstavce 3 citovaného ustanovení zákona. Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht. Pro účely věty první se za pořízení věci nepovažuje pořízení cenného papíru nebo jiného investičního nástroje, obchodního závodu, jeho samostatné organizační složky nebo podílu v obchodní korporaci.

12.     Podle § 16 odst. 1 zákona zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

13.     Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

14.     Podle § 16 odst. 6 věty druhé zákona nebyla-li veřejná zakázka zadána v zadávacím řízení, použijí se pro stanovení předpokládané hodnoty cena nebo údaje rozhodné pro její určení uvedené ve smlouvě na veřejnou zakázku.

15.     Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

16.     Podle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

17.     Podle § 55 zákona pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu může zadavatel použít otevřené řízení nebo užší řízení a za splnění dále uvedených podmínek také jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem nebo řízení o inovačním partnerství.

18.     Podle § 56 odst. 1 zákona zadavatel zahajuje otevřené řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky.

19.     Podle § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen „formulář“). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.

20.     Podle § 212 odst. 3 písm. b) zákona zadavatel elektronicky odešle formulář do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.

21.     Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté s výjimkou soutěže o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu.

22.     Podle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení vlády o stanovení finančních limitů ve znění účinném od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2025, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak, činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona 3 494 000 Kč, to neplatí pro zadavatele působícího v oblasti obrany v případech uvedených v písmeni b) bodě 1 citovaného ustanovení.[3]

Zjištěné skutečnosti

23.     Dne 14. 5. 2024 obviněný na svém profilu zadavatele uveřejnil zadávací dokumentaci veřejné zakázky. Z údajů uvedených na profilu zadavatele vyplývá, že se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky, přičemž jako druh zadávacího postupu je uvedeno otevřené řízení.

24.     Z úvodu zadávací dokumentace vyplývá, že se jedná o zadávací dokumentaci k veřejné zakázce zadávané dle § 56 zákona, přičemž veřejné zakázka je označena jako nadlimitní veřejná zakázka na dodávky.

25.     Bod 4. „PŘEDPOKLÁDANÁ HODNOTA VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ zadávací dokumentace stanoví, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 5 400 000,- Kč bez DPH. Dále je v tomto bodě zadávací dokumentace s odkazem na § 36 odst. 4 zákona konstatováno, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena na základě průzkumu trhu a předběžné tržní konzultace s projektantem v oboru technického zařízení budov.

26.     Z bodu 5. „VYMEZENÍ PŘEDMĚTU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem plnění veřejné zakázky je dodávka a instalace chladícího systému v administrativní budově areálu obviněného, a to v rozsahu dle podrobné specifikace předmětu veřejné zakázky, která je uvedena v příloze č. 3 této zadávací dokumentace – Projektová dokumentace a výkaz výměr.

27.     Dne 12. 8. 2025 obviněný uveřejnil prostřednictvím profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele k veřejné zakázce (dále jen „písemná zpráva“).

28.     V úvodu písemné zprávy je k identifikaci veřejné zakázky uvedeno následující:

»Název veřejné zakázky: „Dodávka a instalace chladícího systému v administrativní budově“

Identifikační číslo VZ (TA): VZ0189635

Evidenční číslo VZ (VVZ): F2024-046048

Druh veřejné zakázky: Veřejná zakázka na dodávky

Režim veřejné zakázky: Nadlimitní řízení

Druh zadávacího řízení: Otevřené řízení«.

29.     Z písemné zprávy dále vyplývá, že nabídku na předmět plnění veřejné zakázky podalo celkem osm dodavatelů včetně vybraného dodavatele, jehož nabídková cena za celý předmět plnění byla 2 928 962,- Kč bez DPH.

30.     Dne 10. 9. 2024 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem na předmět plnění veřejné zakázky smlouvu o dílo.

31.     Čl. 2. smlouvy o dílo vymezuje předmět plněné této smlouvy jako »(…) závazek Zhotovitele provést (zhotovit) na svůj náklad a nebezpečí pro Objednatele dílo s názvem „Dodávka a instalace chladícího systému v Administrativní budově“ v souladu s projektovou dokumentací, která tvoří dílčí část Dokumentace Zakázky, a provést veškeré související činnosti, tedy realizovat stavební práce, dodávky a služby v rozsahu blíže stanoveném dále v tomto článku Smlouvy, a současně závazek Objednatele uhradit za provedení Díla Zhotoviteli sjednanou smluvní odměnu.«.

32.     V odstavci 1 čl. 4. „Cena Díla“ smlouvy o dílo je stanoveno, že „Celková cena Díla dle této Smlouvy je stanovena maximální možnou cenou, odpovídající svou výší předpokládané hodnotě Zakázky, stanovenou v Dokumentaci a Zakázce, v celkové výši 5.400.000,- Kč bez DPH. Tato cena je stanovena jako cena nejvýše přípustná a nepřekročitelná, vycházející z nabídkové ceny Zhotovitele, je platná po celou dobu realizace Díla, a to i po případném prodloužení termínu dokončení realizace Díla z důvodů ležících na straně Objednatele (např. odsunutí termínu zahájení, finanční zdroje v průběhu realizace apod.).“

33.     Druhý odstavec čl. 4. smlouvy o dílo pak stanoví, že »Reálná cena Díla dle této Smlouvy je stanovena na základě provedených dodávek a souvisejících služeb v souladu s článkem 2. této Smlouvy, a to při uplatnění jednotkových cenových sazeb, stanovených Zhotovitelem v jím podané nabídce učiněné v rámci Zakázky, konkrétně přílohou č. 4 Dokumentace – Položkovým rozpočtem (dále jen jako „Položkový rozpočet“), kde se tento rozpočet stává závazným pro stanovení cen dílčích úkonů a dodávek realizovaných v rámci plnění závazků Zhotovitele plynoucích z této Smlouvy. Každá dílčí jednotková cena dle Položkového rozpočtu je stanovena jako závazná a nepřekročitelná, vycházející z nabídkové ceny Zhotovitele, a je platná po celou dobu realizace Díla, a to i po případném prodloužení termínu dokončení realizace Díla z důvodů ležících na straně Objednatele (např. odsunutí termínu zahájení, finanční zdroje v průběhu realizace apod.).«

34.     Z profilu zadavatele vyplývá, že plnění veřejné zakázky bylo ukončeno, přičemž skutečně uhrazená cena byla 2 896 362,- Kč vč. DPH (tj. 2 393 687,6 Kč bez DPH).

35.     Z přehledu formulářů týkajících se veřejné zakázky a uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek (viz „Formuláře zakázky“[4]) je zřejmé, že obviněný ve Věstníku veřejných zakázek (a shodně v Úředním věstníku Evropské unie) uveřejnil pouze formulář „Oznámení o výsledku zadávacího řízení - obecná veřejná zakázka“ (ve Věstníku veřejných zakázek bylo oznámení o výsledku zadávacího řízení uveřejněno dne 24. 9. 2024 pod ev. č. Z2024-046048 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 9. 2024 pod ev. č. 571892-2024). Obviněný v oznámení o výsledku zadávacího řízení uvedl jako druh zadávacího postupu otevřené řízení a dále uvedl, že se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky. Jako předpokládaná hodnota byla uvedena částka 5 400 000,- Kč bez DPH. Z podkladů předložených obviněným pak nevyplývá, že by obviněný odeslal další formulář k uveřejnění (mimo již výše zmíněné).

Právní posouzení

K výroku I. příkazu

36.     Úřad předně v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem zákona je zajištění hospodárného nakládání s veřejnými prostředky, a to prostřednictvím vytváření podmínek pro co nejširší hospodářskou soutěž mezi různými dodavateli při poptávání plnění, které je předmětem veřejné zakázky. Co možná nejširší hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu pak zákon dosahuje tím, že stanoví pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejm. na jeho transparentní provedení. Má-li být naplněn hlavní účel zákona, a sice zajištění soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek, musí zadavatelé postupovat dle § 2 odst. 3 zákona a – nestanoví-li zákon výslovně jinak (např. v případě výjimky u veřejných zakázek malého rozsahu dle § 31 zákona) – použít pro zadání veřejné zakázky některý z druhů zadávacího řízení dle § 3 zákona. Současně platí, že uvedená základní povinnost zadavatele je splněna pouze tehdy, pokud zadavatel zadává veřejnou zakázku ve správně určeném režimu (a dle z toho vyplývajících pravidel zadávacího řízení) podle § 24 a násl. ust. zákona, který se určí podle předpokládané hodnoty veřejné zakázky (s výjimkou zjednodušeného režimu podle § 129 zákona).

37.     Dle § 16 odst. 1 zákona platí, že zadavatel je povinen stanovit před zahájením zadávacího řízení předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, tedy předpokládanou výši veškeré úplaty za plnění veřejné zakázky bez DPH. Účelem stanovení předpokládané hodnoty je nejen odhad nákladů, které bude muset zadavatel vynaložit na realizaci, což má význam zejména pro jeho rozpočtové a finanční plánování, ale z hlediska zákona má stanovení předpokládané hodnoty význam především pro určení režimu veřejné zakázky (režim nadlimitní, podlimitní, případně „režim“ veřejných zakázek malého rozsahu), přičemž správné určení režimu veřejné zakázky je klíčové pro volbu druhu zadávacího řízení.

38.     K pojmu režim veřejné zakázky, který definuje § 24 zákona, Úřad obecně uvádí, že zákon rozlišuje režim nadlimitní, podlimitní, případně též režim veřejné zakázky malého rozsahu (dále rovněž jako „VZMR“), a dále režim zjednodušený, přičemž první tři režimy jsou určeny právě předpokládanou hodnotou. Zjednodušený režim, upravený § 129 zákona, je určen předmětem plnění veřejné zakázky, která má být v tomto režimu zadávána. Veřejná zakázka malého rozsahu je zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je nižší nebo rovna limitu stanovenému v § 27 zákona. O podlimitní veřejnou zakázku se pak jedná v případě, kdy výše její předpokládané hodnoty je vyšší než hodnoty stanovené pro veřejnou zakázku malého rozsahu, ale současně nižší než limity stanovené pro nadlimitní veřejnou zakázku (finanční limity pro nadlimitní veřejné zakázky jsou stanoveny v návaznosti na evropskou úpravu příslušným nařízením vlády).

39.     S ohledem na právě uvedené se Úřad v šetřeném případě nejprve zabýval tím, zda obviněný před zadáním předmětné veřejné zakázky, tj. před uzavření úplatné smlouvy s vybraným dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout zadavateli předmět plnění, postupoval v zadávacím řízení, přičemž zjistil následující skutečnosti.

40.     Dne 14. 5. 2024 obviněný na svém profilu zadavatele uveřejnil zadávací dokumentaci veřejné zakázky. Z profilu zadavatele vyplývá, že se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky, přičemž jako druh zadávacího postupu je uvedeno otevřené řízení.Z úvodu zadávací dokumentace vyplývá, že se jedná o zadávací dokumentaci k veřejné zakázce zadávané dle § 56 zákona, tedy ve smyslu odkazovaného ustanovení zákona v otevřeném řízení. Podle § 56 odst. 1 zákona platí, že zadavatel otevřené řízení zahajuje odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona. Z přehledu formulářů týkajících se veřejné zakázky a uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek je však zřejmé, že obviněný do Věstníku veřejných zakázek (a shodně do Úředního věstníku Evropské unie) oznámení o zahájení zadávacího k uveřejnění neodeslal. Ačkoliv tedy obviněný zřejmě zamýšlel zadat šetřenou nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky v otevřeném řízení, což potvrzují informace z profilu zadavatele i ze zadávací dokumentace, k zahájení otevřeného řízení dle § 56 odst. 1 zákona fakticky nedošlo.

41.     Z dokumentace předložené obviněným lze usuzovat, že si obviněný této skutečnosti zřejmě nebyl vědom, jak uvádí ve svém vyjádření, neboť ve svém postupu pokračoval tak, jako by bylo otevřené řízení řádně zahájeno – přijímal a evidoval nabídky, provedl jejich posouzení a hodnocení a následně dne 10. 9. 2024 uzavřel s vybraným dodavatelem na předmět plnění veřejné zakázky smlouvu o dílo.

42.     V dalším kroku se Úřad zaměřil na posouzení toho, zda byl zadavatel povinen předmět šetřené veřejné zakázky zadat v zadávacím řízení. Úřad se proto zabýval stanovením předpokládané hodnoty veřejné zakázky, která je rozhodující pro určení režimu veřejné zakázky, přičemž správné určení režimu veřejné zakázky je pak klíčové pro volbu druhu zadávacího řízení. Dle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení. Pokud tedy veřejná zakázka byla zadána bez provedení zadávacího řízení, pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky se použije v souladu s § 16 odst. 6 zákona cena nebo údaje rozhodné pro její určení uvedené ve smlouvě na veřejnou zakázku.

43.     Ze zjištěných skutečností vyplývá, že obviněný při zahájení postupu směřujícího k zadání veřejné zakázky stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 5 400 000,- Kč bez DPH, což vyplývá z bodu 4. „PŘEDPOKLÁDANÁ HODNOTA VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ zadávací dokumentace, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 14. 5. 2024. Jak bylo konstatováno výše, v projednávaném případě však nedošlo k zahájení zadávacího řízení způsobem, který předvídá § 56 odst. 1 zákona, proto nelze určit předpokládanou hodnotu k okamžiku zahájení zadávacího řízení. Pro určení předpokládané hodnoty šetřené veřejné zakázky je tedy rozhodující okamžik jejího zadání ve smyslu § 16 odst. 5 zákona. K zadání veřejné zakázky došlo uzavřením smlouvy o dílo, přičemž ve smlouvě o dílo jsou obsažena následující ujednání o ceně za předmět plnění. Celková cena díla je stanovena „(…) maximální možnou cenou, odpovídající svou výší předpokládané hodnotě Zakázky, stanovenou v Dokumentaci a Zakázce, v celkové výši 5.400.000,- Kč bez DPH. Tato cena je stanovena jako cena nejvýše přípustná a nepřekročitelná, vycházející z nabídkové ceny Zhotovitele, je platná po celou dobu realizace Díla (…)“. Druhý odstavec čl. 4. smlouvy o dílo pak stanoví, že reálná cena díla dle této smlouvy je stanovena na základě provedených dodávek a souvisejících služeb, a to při uplatnění jednotkových cenových sazeb, stanovených vybraným dodavatelem v jím podané nabídce učiněné v rámci veřejné zakázky.

44.     Z výše popsaných smluvních ujednání jednoznačně vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky ke dni jejího zadání, tj. ke dni uzavření smlouvy o dílo, činila 5 400 000 Kč bez DPH. Smlouva o dílo byla uzavřena jako tzv. měřený kontrakt, tedy smlouva, v níž je konečná cena díla odvozena od skutečně provedených dodávek a souvisejících služeb oceněných jednotkovými cenami uvedenými v nabídce vybraného dodavatele. U tohoto typu smlouvy nelze v okamžiku jejího uzavření objektivně určit předem přesnou výši celkové úplaty, neboť ta závisí na rozsahu plnění, které bude fakticky realizováno a účtováno podle jednotkových cen. Z tohoto důvodu smlouva o dílo obsahuje ustanovení o maximální možné ceně ve výši 5 400 000 Kč bez DPH, kterou obviněný výslovně označil za cenu nejvýše přípustnou a nepřekročitelnou. Ve smlouvě o dílo je navíc výslovně uvedeno, že se jedná o částku odpovídající předpokládané hodnotě veřejné zakázky. Je tedy zřejmé, že obviněný si při uzavírání smlouvy o dílo musel počítat s tím, že za realizaci veřejné zakázky může být povinen uhradit až tuto částku. Účelem stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je mimo jiné umožnit zadavateli předem odhadnout výši nákladů, které bude muset na plnění zakázky vynaložit, což je zásadní zejména z hlediska jeho rozpočtového a finančního plánování. Obviněný tedy v projednávaném případě musel s částkou 5 400 000 Kč bez DPH jako s potenciální výší celkové úplaty reálně počítat v rámci svého hospodaření a vyčlenit pro ni odpovídající finanční zdroje. Za této situace je právě částka 5 400 000 Kč bez DPH částkou, která vyjadřuje předpokládanou výši úplaty za plnění veřejné zakázky, kterou byl obviněný připraven zaplatit, a tudíž představuje předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve smyslu § 16 zákona.

45.     Ze zadávací dokumentace a z informací dostupných na profilu zadavatele dále vyplývá, že obviněný určil, že se jedná o veřejnou zakázku na dodávky. Pokud předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky dosáhne finančního limitu pro nadlimitní režim veřejné zakázky stanoveného nařízením vlády o stanovení finančních limitů, jedná se o nadlimitní veřejnou zakázku podle § 25 zákona, kterou je zadavatel povinen zadávat v rámci zadávacího řízení podle zákona v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona (srov. § 55 a násl. zákona), pokud není zadávána podle části páté až sedmé zákona, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

46.     Ke dni 10. 9. 2024, tj. k datu, kdy došlo k uzavření smlouvy o dílo a zadání veřejné zakázky, činil podle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení vlády o stanovení finančních limitů finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona (tj. pro státní příspěvkové organizace) 3 494 000 Kč.[5] Stejný finanční limit pak platil v době, kdy obviněný zahájil postup směřující k zadání veřejné zakázky, tj. k datu uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele, ve které obviněný uvedl předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 5 400 000,- Kč bez DPH (ke dni 14. 5. 2024).

47.     Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky v době jejího zadání, tj. k okamžiku uzavření smlouvy o dílo převyšovala finanční limit pro stanovení nadlimitních veřejných zakázek. Současně lze poznamenat, že tento finanční limit překračovala i předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená obviněným v době zahájení postupu směřujícího k jejímu zadání, tedy při uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele.

48.     Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že s ohledem na stanovenou předpokládanou hodnotou veřejné zakázky ve výši 5,4 mil. Kč se v šetřeném případě jedná o nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky. Obviněný byl na základě smlouvy o dílo připraven uhradit za předmět plnění až 5,4 mil. Kč bez DPH a jednoznačně si byl vědom toho, že stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky zjevně přesahuje zákonný limit zakázky malého rozsahu i podlimitní veřejné zakázky na dodávky. Tento závěr podporuje i skutečnost, že sám obviněný v zadávací dokumentaci a na profilu zadavatele označoval předmětnou veřejnou zakázku jako nadlimitní a zamýšlel ji zadat v otevřeném řízení určeném pro nadlimitní veřejné zakázky. Lze tedy konstatovat, že obviněný byl povinen veřejnou zakázku zadat v nadlimitním režimu, a to v jednom z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 55 zákona, neboť ani z dokumentace, ani z vyjádření obviněného nevyplývá, že by předmětnou veřejnou zakázku bylo možné podřadit pod jednu z výjimek z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

49.     Podle § 55 zákona pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu může zadavatel použít otevřené řízení nebo užší řízení a za splnění stanovených podmínek také jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem nebo řízení o inovačním partnerství. Jak vyplývá z předmětných ustanovení zákona, otevřené řízení (viz § 56 odst. 1 zákona), užší řízení (viz § 58 odst. 1 zákona), jednací řízení s uveřejněním (viz § 61 odst. 1 zákona), řízení se soutěžním dialogem (viz § 68 odst. 2 zákona), i řízení o inovačním partnerství (viz § 72 odst. 1 zákona) zadavatel zahajuje odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona. Co se týče jednacího řízení bez uveřejnění, zadavatel je zahajuje odesláním výzvy k jednání, výzvy k podání nabídek nebo zahájením jednání s dodavatelem (viz § 67 odst. 1 zákona).  

50.     Obviněný v zadávací dokumentaci uvedl, že veřejná zakázka je zadávána „(…) dle § 56 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění (…)“, tedy ve smyslu odkazovaného ustanovení zákona v otevřeném řízení.

51.     V takovém případě byl ovšem obviněný jednoznačně povinen zadávací řízení zahájit v souladu se zákonem, tj. vyplněním příslušného formuláře pro oznámení o zahájení zadávacího řízení a jeho odesláním k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie tak, jak je stanoveno v § 56 odst. 1 zákona.

52.     Oznámení o zahájení zadávacího řízení, které zadavatel prostřednictvím uveřejnění příslušného formuláře uveřejňuje ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie, obsahuje základní údaje vztahující se k předmětu veřejné zakázky, ke kritériím hodnocení, k podmínkám účasti v zadávacím řízení a k průběhu samotného zadávacího řízení, resp. v této souvislosti zejména i odkaz na zadávací dokumentaci. V otevřeném řízení, které je zadavatel oprávněn použít bez jakýchkoliv omezení nebo splnění dalších podmínek, zadavatel vyzývá předem neomezený okruh dodavatelů k podání nabídky, a proto je tento druh zadávacího řízení považován s ohledem na zadávací proces za nejtransparentnější.

53.     Obviněný však tuto povinnost stanovenou v § 56 odst. 1 zákona spojenou se zahájením zadávacího řízení v šetřeném případě nesplnil a oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, který v rámci Informačního systému veřejných zakázek zajišťuje uveřejňování informací povinně uveřejňovaných zadavatelem dle zákona, neodeslal. Jinými slovy zadávací řízení ve smyslu zákona vůbec nezahájil. Obviněný pouze dne 14. 5. 2024 uveřejnil na profilu zadavatele zadávací dokumentaci, což nelze za zahájení zadávacího řízení ve smyslu § 56 odst. 1 zákona (ani jiného typu zadávacího řízení přípustného pro nadlimitní veřejné zakázky) v žádném případě považovat. Uvedený postup obviněného vedl k tomu, že se potenciální dodavatelé fakticky o uveřejnění zadávací dokumentace, která obsahovala veškeré podklady pro zpracování a podání nabídky na poptávané plnění, nemohli dozvědět, resp. že by se o jejím uveřejnění mohli dozvědět toliko náhodným navštívením profilu zadavatele.

54.     Úřad konstatuje, že zadání veřejné zakázky, tj. uzavření smlouvy o dílo mezi obviněným a vybraným dodavatelem nepředcházelo v šetřeném případě transparentně provedené zadávací řízení ve smyslu § 2 odst. 3 zákona, které by objektivně dokládalo, že smluvní vztah s vybraným dodavatelem vznikl prostřednictvím řádně fungujícího soutěžního prostředí a při dodržení principů rovného zacházení, zákazu diskriminace a zásady transparentního nakládání s veřejnými prostředky (jak uvedl např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 8 Afs 60/2009-78 ze dne 31. 5. 2010), neboť obviněný fakticky zadávací řízení ve smyslu a postupem podle zákona vůbec nezahájil, ačkoliv k tomu byl povinen.

55.     Vzhledem k naprosté absenci informací o zahájení zadávacího řízení (neboť nelze po potenciálních dodavatelích požadovat, aby pravidelně „kontrolovali“ profily jednotlivých zadavatelů), které zadavatel ve smyslu zákona podává formou oznámení o zahájení zadávacího řízení a jeho uveřejněním ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek i v Úředním věstníku Evropské unie, obviněný veřejnou zakázku zadal postupem, který omezil prvek otevřené soutěže. Tento postup obviněného mohl nepochybně ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že v rámci transparentně uskutečněného zadávacího řízení by obviněný obdržel i jiné, ekonomicky výhodnější nabídky, v šetřeném případě s nižší nabídkovou cenou za požadované dodávky.

56.     Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

57.     Dále Úřad podotýká, že neopomněl skutečnost, že pisatel v podnětu upozorňoval na to, že obviněný neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona, když ji neuveřejnil na profilu zadavatele ve lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, čímž se dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona. Vzhledem k tomu, že v projednávaném případě obviněný fakticky otevřené řízení nezahájil v souladu se zákonem, není naplněna hypotéza § 217 zákona. Pokud zadávací řízení nebylo řádně zahájeno, nemůže obviněnému vzniknout povinnost vyhotovit písemnou zprávu zadavatele, protože tato povinnost je vázána právě na existenci zadávacího řízení. Tedy nelze uvažovat o tom, že by obviněnému vznikla povinnost dle tohoto ustanovení zákona postupovat. V takovém případě se obviněný nemohl dopustit přestupku ve smyslu § 269 odst. 1 písm. e) zákona.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

58.     Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 zákona o přestupcích skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

59.     Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona u přestupků podle § 268 zákona činí 5 let.

60.     Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

61.     V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. a) zákona.

62.     Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 10. 9. 2024, tj. dnem uzavření smlouvy o dílo. Řízení o přestupku je zahájeno dnem vydání tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

63.     Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek podle odstavce 1 cit. ustanovení zákona, nepoužije-li se postup podle odstavce 3 nebo 5 cit. ustanovení zákona, uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) cit. ustanovení zákona.

64.     Jak vyplývá z informací dostupných na profilu zadavatele, celková cena veřejné zakázky, při jejímž zadávání se obviněný dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, činí částku 2 393 687,6 Kč bez DPH, tedy 2 896 362 Kč včetně DPH[6]. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky vč. DPH) tedy činí, po zaokrouhlení, částku 289 636 Kč.

65.     Podle § 37 písm. a), c) a g) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.

66.     Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

67.     Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

68.     V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nedošlo k zákonem předvídaným postupům, které jsou spojeny se zadáváním nadlimitní veřejné zakázky, a to zejména pak k uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení na národní i evropské úrovni v informačním systému o veřejných zakázkách, v důsledku čehož postup obviněného probíhal zcela mimo zadávací řízení. Obviněný svým postupem v předmětném případě ztížil účast dalších případných dodavatelů, když toliko na svém profilu zadavatele uveřejnil zadávací dokumentaci, namísto toho, aby odeslal příslušný formulář (či formuláře) k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie, a tím oznámil širšímu okruhu (tuzemských i zahraničních) potenciálních dodavatelů svůj úmysl poptávat předmět plnění veřejné zakázky. V projednávaném případě tak nedošlo k zákonem předvídanému postupu spočívajícímu v zadání nadlimitní veřejné zakázky v zadávacím řízení dle zákona, čímž došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat za esenciální předpoklad hospodárného vynakládání veřejných prostředků, jelikož jak vyplývá z konstantní judikatury správních soudů či rozhodovací praxe Úřadu, prostřednictvím férové hospodářské soutěže je dosahováno cíle a smyslu úpravy práva veřejných zakázek, tedy efektivního vynakládání veřejných prostředků. Jinými slovy, jestliže je cílem zákona zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky a jestliže zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli (k tomu blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008 sp. zn. 1 Afs 20/2008), je třeba jednání obviněného, který zadal veřejnou zakázku, aniž by při jejím zadávání postupoval v zadávacím řízení dle zákona, označit za typově závažné.

69.     Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání přestupku. Obviněný v daném případě nezákonným postupem omezil okruh potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, neboť nezahájil zadávací řízení v souladu se zákonem a neuveřejnil příslušné formuláře o zahájení zadávacího řízení, čímž výrazně ztížil informování širšího okruhu dodavatelů o poptávaném plnění. Přitom nelze vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného ekonomicky výhodnější, a tudíž že došlo k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků.

70.     Ve prospěch obviněného jako polehčující okolnost Úřad zohlednil to, že negativní dopady jeho jednání byly do značné míry eliminovány skutečností, že obviněný informace o veřejné zakázce včetně zadávací dokumentace uveřejnil na profilu zadavatele. Ačkoliv tím nedošlo k zahájení zadávacího řízení v souladu se zákonem, zveřejněním zadávací dokumentace a souvisejících informací na profilu zadavatele obviněný do jisté míry snížil negativní dopad svého postupu na transparentnost zadávacího řízení a možnost potenciálních dodavatelů se s informacemi o veřejné zakázce seznámit, což se následně projevilo i v tom, že do zadávacího řízení podalo nabídku celkem 8 dodavatelů. I přes pochybení zadavatele tedy byla, pokud jde o počet podaných nabídek, zachována poměrně vysoká úroveň hospodářské soutěže.

71.     Úřad rovněž ve prospěch obviněného zohlednil, že z předložených dokumentů je patrné, že zamýšlel realizovat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, konkrétně v otevřeném řízení. Tento úmysl vyplývá jak z obsahu zadávací dokumentace, tak z informací zveřejněných na profilu zadavatele. Skutečnost, že obviněný měl v úmyslu postupovat v zadávacím řízení podle zákona, dále podporuje i následné uveřejnění formuláře „Oznámení o výsledku zadávacího řízení – obecná veřejná zakázka“ vztahující se k šetřené veřejné zakázce ve Věstníku veřejných zakázek i v Úředním věstníku Evropské unie a rovněž vytvoření písemné zprávy a její uveřejnění na profilu zadavatele. Tyto skutečnosti nasvědčují tomu, že obviněný měl za to, že veřejnou zakázku zadává v otevřeném řízení.

72.     Z vyjádření obviněného rovněž vyplývá, že obviněný připravil podklady nezbytné pro zahájení otevřeného řízení, avšak k jejich faktickému odeslání do VVZ nedošlo. Obviněný uvedl, že se při uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení spoléhal na integraci elektronického nástroje Tender Arena s Věstníkem veřejných zakázek, která však nebyla v daném období funkční. Ačkoliv tato skutečnost obviněného nezbavuje odpovědnosti za to, že si neověřil, zda bylo zadávací řízení zahájeno v souladu se zákonem, lze z uvedeného přesto usuzovat, že jeho úmyslem nebylo zadat veřejnou zakázku mimo zadávací řízení. Jeho postup svědčí o tom, že měl v úmyslu postupovat v zadávacím řízení a byl přesvědčen, že učinil veškeré kroky k jeho řádnému zahájení. Uvedené skutečnosti proto Úřad hodnotí jako podstatné polehčující okolnosti, neboť rovněž nasvědčují tomu, že obviněný nejednal s úmyslem zadat veřejnou zakázku mimo zadávací řízení. Naopak ze zjištěných skutečností je zřejmé, že zadavatel měl zájem zadat nadlimitní veřejnou zakázku v otevřeném řízení, nicméně v důsledky chyby ve funkcionalitě nástroje a následné absenci kontroly nedošlo k jeho zahájení, přičemž obviněný i přesto postupoval při zadávání veřejné zakázky tak, jako by bylo otevřené řízení řádně zahájeno – přijímal a evidoval nabídky, provedl jejich posouzení a hodnocení, vytvořil písemnou zprávu zadavatele a rovněž uveřejnil oznámení o výsledku zadávacího řízení.

73.     V této souvislosti Úřad dále podotýká, že nepřehlédl tu skutečnost, že dne 3. 4. 2025 nabyl účinnosti zákon č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela zákona“), kterým došlo mj. ke zvýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu na dodávky z původní částky 2 000 000 Kč bez DPH na 3 000 000 Kč bez DPH, nicméně uvedené zvýšení limitů nemá vliv na posouzení protiprávnosti jednání obviněného ani na naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, neboť předpokládaná hodnota veřejné zakázky i po účinnosti novely zákona přesahuje limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu. Přesto však Úřad tuto změnu právní úpravy reflektoval při úvahách o výši ukládané pokuty, neboť předpokládaná hodnota veřejné zakázky (5,4 mil. Kč bez DPH) je z hlediska intenzity porušení povinností zadavatele blíže zvýšenému limitu 3 000 000 Kč bez DPH než původnímu limitu 2 000 000 Kč bez DPH, což Úřad vnímá jako okolnost svědčící o relativně nižší závažnosti spáchaného přestupku.

74.     Úřad při úvahách o výši pokuty současně přihlédl ke skutečnosti, že plnění veřejné zakázky bylo realizováno za cenu 2 896 362,- Kč vč. DPH (tj. 2 393 687,6 Kč bez DPH). Tato okolnost rovněž nemá vliv na posouzení zákonnosti postupu obviněného, neboť rozhodující je předpokládaná hodnota veřejné zakázky v době jejího zadávání, která v posuzovaném případě limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu překračovala, Úřad ji však zohlednil při posouzení celkové závažnosti přestupku a při úvahách o výši ukládané pokuty.

75.     Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti.

76.     Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v zákoně o přestupcích, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění zákona o přestupcích představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu zákona o přestupcích, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem ustanovení § 37 písm. b) zákona o přestupcích, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 zákona o přestupcích mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy zákon o přestupcích vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích), nelze § 37 písm. b) zákona o přestupcích chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.

77.     Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) zákona o přestupcích, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávaným pokračujícím přestupkem ve společném řízení, ačkoliv to podle zákona o přestupcích přicházelo v úvahu.

78.     Úřad konstatuje, že z úřední činnosti zjistil následující skutečnosti. Přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je v souběhu s přestupky obviněného spáchanými dne 23. 7. 2024 a 3. 8. 2024 projednávanými v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn.  ÚOHS-S0121/2026/VZ, které bylo zahájeno dne 16. 2. 2026. V uvedeném správním řízení byl dne 16. 2. 2026 vydán příkaz č. j. ÚOHS-06328/2026/500 z téhož dne, kterým Úřad obviněnému uložil pokutu ve výši 10 000 Kč za spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, kterého se obviněný dopustil tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a dále pak přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, kterého se obviněný dopustil tím, že v rozporu s ustanovením § 126 ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku. V daném případě se tak obviněný dopustil celkem dvou přestupků, a to dle § 269 odst. 1 písm. a) a e) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za takové přestupky uloží pokuta do 200 000 Kč.

79.     Přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je dále v souběhu s přestupky obviněného spáchanými dne 23. 4. 2025, 12. 4. 2025 a 27. 2. 2025 projednávanými v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn.  ÚOHS-S0175/2026/VZ, které bylo zahájeno dne 12. 3. 2026. V uvedeném správním řízení byl dne 12. 3. 2026 vydán příkaz č. j. ÚOHS-09475/2026/500 z téhož dne, kterým Úřad obviněnému uložil pokutu ve výši 10 000 Kč za spáchání přestupků podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, kterých se obviněný dopustil tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele vždy příslušné části veřejné zakázky. V daném případě se obviněný dopustil celkem pěti stejných přestupků dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za takové přestupky uloží pokuta do 200 000 Kč.

80.     Přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je v souběhu s přestupky obviněného spáchanými dne 15. 6. 2024 a 4. 6. 2024 projednávanými v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn.  ÚOHS-S0238/2026/VZ, které bylo zahájeno dne 8. 4. 2026. V uvedeném správním řízení byl dne 8. 4. 2026 vydán příkaz č. j. ÚOHS-12805/2026/500 z téhož dne, kterým Úřad obviněnému uložil pokutu ve výši 7 000 Kč za spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, kterého se obviněný dopustil tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a dále pak přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, kterého se obviněný dopustil tím, že v rozporu s ustanovením § 126 ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku. V daném případě se tak obviněný dopustil celkem dvou přestupků, a to dle § 269 odst. 1 písm. a) a e) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za takové přestupky uloží pokuta do 200 000 Kč.

81.     Přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je v souběhu s přestupky obviněného spáchanými dne 17. 5. 2024 a 3. 5. 2024 projednávanými v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn.  ÚOHS-S0245/2026/VZ, které bylo zahájeno dne 9. 4. 2026. V uvedeném správním řízení byl dne 9. 4. 2026 vydán příkaz č. j. ÚOHS-13019/2026/500 z téhož dne, kterým Úřad obviněnému uložil pokutu ve výši 7 000 Kč za spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, kterého se obviněný dopustil tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a dále pak přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, kterého se obviněný dopustil tím, že v rozporu s ustanovením § 126 ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku. V daném případě se tak obviněný dopustil celkem dvou přestupků, a to dle § 269 odst. 1 písm. a) a e) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za takové přestupky uloží pokuta do 200 000 Kč.

82.     Přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je v souběhu s přestupky obviněného spáchanými dne 5. 6. 2024 a 21. 5. 2024 projednávanými v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn.  ÚOHS-S0248/2026/VZ, které bylo zahájeno dne 10. 4. 2026. V uvedeném správním řízení byl dne 10. 4. 2026 vydán příkaz č. j. ÚOHS-13222/2026/500 z téhož dne, kterým Úřad obviněnému uložil pokutu ve výši 7 000 Kč za spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, kterého se obviněný dopustil tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a dále pak přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, kterého se obviněný dopustil tím, že v rozporu s ustanovením § 126 ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku. V daném případě se tak obviněný dopustil celkem dvou přestupků, a to dle § 269 odst. 1 písm. a) a e) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za takové přestupky uloží pokuta do 200 000 Kč.

83.     Přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je v souběhu s přestupky obviněného spáchanými dne 26. 6. 2024 a 14. 6. 2024 projednávanými v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn.  ÚOHS-S0269/2026/VZ, které bylo zahájeno dne 16. 4. 2026. V uvedeném správním řízení byl dne 16. 4. 2026 vydán příkaz č. j. ÚOHS-13946/2026/500 z téhož dne, kterým Úřad obviněnému uložil pokutu ve výši 5 000 Kč za spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, kterého se obviněný dopustil tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a dále pak přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, kterého se obviněný dopustil tím, že v rozporu s ustanovením § 126 ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku. V daném případě se tak obviněný dopustil celkem dvou přestupků, a to dle § 269 odst. 1 písm. a) a e) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za takové přestupky uloží pokuta do 200 000 Kč.

84.     Přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je rovněž v souběhu s přestupky obviněného spáchanými dne 15. 1. 2025 a 28. 12. 2024 projednávanými v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn.  ÚOHS-S0276/2026/VZ, které bylo zahájeno dne 17. 4. 2026. V uvedeném správním řízení byl dne 17. 4. 2026 vydán příkaz č. j. ÚOHS-14265/2026/500 z téhož dne, kterým Úřad obviněnému uložil pokutu ve výši 10 000 Kč za spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, kterého se obviněný dopustil tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 zákona v rozhodném znění neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku a dále pak přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, kterého se obviněný dopustil tím, že v rozporu s ustanovením § 126 ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) citovaného zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku. V daném případě se obviněný dopustil celkem dvou přestupků, a to dle § 269 odst. 1 písm. a) a e) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za takové přestupky uloží pokuta do 200 000 Kč.

85.     Přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je dále v souběhu s přestupky obviněného spáchanými dne 15. 1. 2025 a 28. 12. 2024 projednávanými v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn.  ÚOHS-S0295/2026/VZ, které bylo zahájeno dne 27. 4. 2026. V uvedeném správním řízení byl dne 27. 4. 2026 vydán příkaz č. j. ÚOHS-15378/2026/500 z téhož dne, kterým Úřad obviněnému uložil pokutu ve výši 10 000 Kč za spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, kterého se obviněný dopustil tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku a dále pak přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, kterého se obviněný dopustil tím, že v rozporu s ustanovením § 126 ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) citovaného zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku. V daném případě se obviněný dopustil celkem dvou přestupků, a to dle § 269 odst. 1 písm. a) a e) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za takové přestupky uloží pokuta do 200 000 Kč.

86.     Přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je dále v souběhu s přestupky obviněného spáchanými dne 27. 8. 2024 a 15. 8. 2024 projednávanými v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn.  ÚOHS-S0298/2026/VZ, které bylo zahájeno dne 28. 4. 2026. V uvedeném správním řízení byl dne 28. 4. 2026 vydán příkaz č. j. ÚOHS-15534/2026/500 z téhož dne, kterým Úřad obviněnému uložil pokutu ve výši 8 000 Kč za spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, kterého se obviněný dopustil tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku a dále pak přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, kterého se obviněný dopustil tím, že v rozporu s ustanovením § 126 ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) citovaného zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku. V daném případě se obviněný dopustil celkem dvou přestupků, a to dle § 269 odst. 1 písm. a) a e) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za takové přestupky uloží pokuta do 200 000 Kč.

87.     Úřad konstatuje, že má-li uložit obviněnému pokutu za přestupek, který je v souběhu s jiným přestupkem, za který již byla obviněnému uložena pokuta, pak s ohledem na to, že nemá zákonné zmocnění zrušit předcházející „výrok o trestu“, lze absorpční zásadu aplikovat pouze tím způsobem, že v rámci uložení pokuty za přestupek, o němž rozhoduje později, zohlední předchozí uloženou pokutu za přestupek, jenž je s nyní sankcionovaným přestupkem v souběhu. Vyhodnotit přitom musí souběh daných přestupků tak, jako by postupoval v případě, kdy by byly sbíhající se přestupky řešeny ve společném správním řízení, tudíž musí posoudit, který z přestupků, jež obviněný spáchal ve vzájemném souběhu, považuje za nejzávažnější (a jaký přestupek by byl brán pouze jakožto přitěžující okolnost), přičemž následně určí, jakou pokutu by uložil, pokud by posuzoval přestupky současně a ukládal pouze pokutu jedinou, přičemž následně po zohlednění již uložené pokuty za sbíhající se přestupek určí „výslednou“ výši pokuty za právě řešený přestupek. Úřad proto posoudil všechny dotčené přestupky optikou toho, který z nich je závažnější.

88.     Úřad shledal, že z výše označených přestupků, jichž se obviněný dopustil ve vzájemném souběhu, je jako nejzávažnější nutno hodnotit nyní šetřený přestupek, kterého se obviněný dopustil tím, že šetřenou nadlimitní veřejnou zakázku zadal mimo zadávací řízení a nezadal ji v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacího řízení dle § 55 zákona. V projednávaném případě tak nedošlo k zákonem předvídanému postupu spočívajícímu v zadání nadlimitní veřejné zakázky v zadávacím řízení dle zákona, čímž došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. Porušení této povinnosti má ve srovnání s ostatními sbíhajícími se přestupky [tj. přestupky podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona spočívajícími v neuveřejnění písemné zprávy zadavatele a přestupky podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona spočívajícími v neodeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení] výrazně závažnější dopad, neboť se netýká pouze povinnosti spojené s uveřejňováním po zadání veřejné zakázky, ale samotné podstaty procesu zadávání nadlimitní veřejné zakázky. Úřad proto uzavírá, že jako závažnější přestupek je třeba považovat nyní šetřený přestupek.

89.     Ve vztahu k aplikování tzv. absorpční zásady proto Úřad sděluje, že neboť považuje za závažnější ze sbíhajících se přestupků ten, jehož spáchání obviněným Úřad konstatuje v tomto příkazu, je možné v nyní posuzovaném případě uložit pokutu v maximální výši 289 636 Kč (k tomu blíže viz výše odůvodnění tohoto příkazu). Ve vztahu ke sbíhajícím se přestupkům Úřad sděluje, že je přičítá obviněnému coby přitěžující okolnosti. V tomto kontextu tak Úřad v rámci aplikování tzv. absorpční zásady s ohledem na výše uvedené konstatuje, že pokud by posuzoval přestupky současně a ukládal pouze jedinou pokutu, uložil by nyní pokutu ve výši 94 000 Kč. Úřad přihlédl k již uloženým pokutám za sbíhající se přestupky, kdy tedy od částky pokuty, kterou by uložil ve společném řízení, Úřad odečetl pokuty již uložené ve výše citovaných příkazech (tj. 10 000 Kč, 10 000 Kč, 7 000 Kč, 7 000 Kč, 7 000 Kč, 5 000 Kč, 10 000 Kč, 10 000 Kč a 8 000,- Kč), a obviněnému tak v projednávané věci uložil konečnou výši pokuty tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

90.     Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl k povaze činnosti obviněného a dále i k jeho ekonomické situaci. Z veřejně dostupných zdrojů Úřad zjistil, že výsledek hospodaření obviněného v prosinci roku 2025[7] činil 35 843 000,- Kč.[8] Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

91.     V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

92.     Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

93.     Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu v Praze zřízený u České národní banky v Brně číslo 3754-67724011/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

Psychiatrická nemocnice Bohnice, Ústavní 91/7, 181 00 Praha 8

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Dostupný zde: https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0001212

[2] Úřad na tomto místě uvádí, že podle § 2 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku, podle pozdějšího zákona se odpovědnost posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dnem uzavření smlouvy o dílo, tedy dne 10. 9. 2024, přičemž Úřad na tomto místě uvádí, že od okamžiku spáchání přestupku došlo v souvislosti s právní úpravou týkající se řešené věci pouze ke změně finančního limitu pro určení veřejné zakázky malého rozsahu na dodávky nebo na služby upraveného v § 27 zákona a ke změně finančního limitu pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky upraveného v nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „nařízení vlády o stanovení finančních limitů“), avšak tato nová úprava není pro obviněného příznivější (jak bude popsáno níže v odůvodnění tohoto příkazu). Úřad tedy aplikoval na postup obviněného znění uvedených právních předpisů účinných ke dni uzavření smlouvy, tedy znění zákona účinné do 31. 12. 2024 a znění nařízení vlády o stanovení finančních limitů účinné od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2025. Na postup Úřadu se pak použije zákon účinný v době zahájení správního řízení.

[3] S účinností od 1. 1. 2026 došlo ke snížení předmětného limitu pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky na 3 491 000 Kč, proto tato nová právní úprava není pro obviněného příznivější.

[4] https://vvz.nipez.cz/formulare-zakazky/Z2024-046048

[5] Dle aktuálního znění nařízení vlády o stanovení finančních limitů činí tento finanční limit 3 491 000 Kč, nejedná se tedy o právní úpravu pro obviněného příznivější ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o přestupcích.

[6] Jedná se o skutečně uhrazenou cenu vč. DPH uveřejněnou na profilu zadavatele.

[7] V okamžiku vydání tohoto příkazu nemá Úřad aktuálnější informace k dispozici.

[8] Veřejně dostupné na: https://monitor.statnipokladna.gov.cz/ucetni-jednotka/00064220/ucetni-ukazatele?obdobi=2512&rad=t – Úřad poznamenává že MONITOR je specializovaný informační portál Ministerstva financí, který umožňuje veřejnosti volný přístup k rozpočtovým a účetním informacím ze všech úrovní státní správy a samosprávy. Prezentované informace pocházejí ze systému Státní pokladny (IISSP – Integrovaný informační systém Státní pokladny) a jsou čtvrtletně aktualizovány. (k tomu blíže viz. https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/informacni-systemy/iissp--monitor)