číslo jednací: 15774/2026/500
spisová značka: S0305/2026/VZ

• Instance: I.
• Věc: Dokončovací práce na Zdravotním středisku K. M. Lichnovského 9, 747 24 Chuchelná
• Účastníci:
  1. obec Chuchelná
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.; § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.; § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2026
• Datum nabytí právní moci: 8. 5. 2026

Spisová značka:  ÚOHS-S0305/2026/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-15774/2026/500

Brno 29. 4. 2026

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, v rozhodném znění, a přestupku podle
§ 269 odst. 2 citovaného zákona, v rozhodném znění, obviněným

• obec Chuchelná, IČO 00300161, se sídlem K. M. Lichnovského 10, 747 24 Chuchelná,

v souvislosti s veřejnou zakázkou „Chuchelná – rekonstrukce veřejného prostranství na parcele p. č. 38/1, k.ú. Chuchelná“ zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 11. 6. 2024, na jejíž předmět plnění byla dne 15. 7. 2024 uzavřena smlouva s dodavatelem – Ostravské stavby a.s., IČO 64610225, se sídlem Karolíny Světlé 958/11, Přívoz, 702 00 Ostrava, a veřejnou zakázkou „Dokončovací práce na Zdravotním středisku K. M. Lichnovského 9, 747 24 Chuchelná“ zadávanou na základě objednávky č. 18/2024 ze dne
14. 3. 2024 postupem mimo zadávací řízení, na jejíž předmět plnění byly vystaveny výše jmenovaným dodavatelem faktury ze dne 21. 3. 2024, 16. 4. 2024 a 24. 4. 2024,     

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – obec Chuchelná, IČO 00300161, se sídlem K. M. Lichnovského 10, 747 24 Chuchelná – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 cit. zákona, když podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce „Chuchelná – rekonstrukce veřejného prostranství na parcele p. č. 38/1, k.ú. Chuchelná“ zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 11. 6. 2024, na jejíž předmět plnění jmenovaný obviněný uzavřel dne 15. 7. 2024 smlouvu o dílo s dodavatelem – Ostravské stavby a.s., IČO 64610225, se sídlem Karolíny Světlé 958/11, Přívoz, 702 00 Ostrava, a která tvoří jeden funkční celek s

• veřejnou zakázkou „Zdravotní středisko K. M. Lichnovského 9, 747 24 Chuchelná“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 22. 2. 2022,
• veřejnou zakázkou „Slaboproudé technologie v obecní budově K. M. Lichnovského 9 v Chuchelné“ zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 12. 4. 2023,
• veřejná zakázkou „Sanace vlhkého zdiva – zdravotní středisko Chuchelná“ zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 6. 6. 2023, a
• veřejnou zakázkou „Dokončovací práce na Zdravotním středisku K. M. Lichnovského 9, 747 24 Chuchelná“ zadávanou na základě objednávky č. 18/2024 ze dne 14. 3. 2024 postupem mimo zadávací řízení,

a jejíž předpokládaná hodnota přesahuje finanční limit dle § 27 písm. b) cit. zákona a zakládá tím povinnost zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, zadal mimo zadávací řízení, tj. nezadal ji v odpovídajícím druhu zadávacího řízení, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

II.

Obviněný – obec Chuchelná, IČO 00300161, se sídlem K. M. Lichnovského 10, 747 24 Chuchelná – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že objednávku ze dne 14. 3. 2024 jmenovaného obviněného na plnění veřejné zakázky „Dokončovací práce na Zdravotním středisku K. M. Lichnovského 9, 747 24 Chuchelná“ zadávané postupem mimo zadávací řízení a s tím související faktury č. 200240004 ze dne 21. 3. 2024, č. 200240009 ze dne 16. 4. 2024 a č. 200240011 ze dne 24. 4. 2024 vystavené dodavatelem – Ostravské stavby a.s., IČO 64610225, se sídlem Karolíny Světlé 958/11, Přívoz, 702 00 Ostrava – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od vystavení poslední faktury, tj. nejpozději do dne  24. 5. 2024, ale učinil tak až dne 3. 12. 2024.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – obec Chuchelná, IČO 00300161, se sídlem K. M. Lichnovského 10, 747 24 Chuchelná – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 35 000 Kč (třicet pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK NA REKONSTRUKCI ZDRAVOTNÍHO STŘEDISKA

1.             Obviněný – obec Chuchelná, IČO 00300161, se sídlem K. M. Lichnovského 10, 747 24 Chuchelná (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – přistoupil k zadání několika zakázek souvisejících s objektem zdravotního střediska nacházejícího se na adrese K. M. Lichnovského 9 v obci Chuchelná.

2.             Obviněný nejprve přistoupil k zadání veřejné zakázky „Zdravotní středisko K. M. Lichnovského 9, 747 24 Chuchelná“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 22. 2. 2022, jež byla uveřejněna na profilu zadavatele téhož dne (dále jen veřejná zakázka „Zdravotní středisko K. M. Lichnovského“). Předmětem veřejné zakázky byla dle bodu 3.1 „Popis předmětu veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídek „(..) rekonstrukce budovy (změna dokončené stavby + nástavba + přístavba) č.p. 9 – zdravotního střediska v Chuchelné.“. Na předmětnou veřejnou zakázku byla dne 13. 5. 2022 uzavřena smlouva o dílo s vybraným dodavatelem – Ostravské stavby a.s., IČO 64610225, se sídlem Karolíny Světlé 958/11, Přívoz, 702 00 Ostrava (dále jen „dodavatel Ostravské stavby“). K tomu Úřad dodává, že k této smlouvě byl dne 15. 6. 2023 uzavřen Dodatek č. 1, kterým nebyla měněna výše ceny za dílo, neboť dle obsahu Dodatku č. 1 byla změna smlouvy provedena s odkazem na § 222 odst. 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)^[1]. Dne 9. 6. 2023 byl uzavřen Dodatek č. 2 k předmětné smlouvě o dílo, kterým byla cena díla navýšena o 3 103 992,02 Kč bez DPH. V rámci Dodatku č. 2 byly sjednány vícepráce v hodnotě 3 192 172, 80 Kč bez DPH a méněpráce v hodnotě 88 180, 78 Kč bez DPH. Dne 14. 12. 2023 byl uzavřen Dodatek č. 3, kterým byla cena díla navýšena o 901 278, 93 Kč bez DPH. V rámci Dodatku č. 3 byly sjednány vícepráce v hodnotě 901 278, 93 Kč bez DPH. Ke splnění předmětu této smlouvy, včetně uvedených dodatků, došlo ke dni 31. 12. 2023, což vyplývá, jak z uzavřené smlouvy, tak z vyjádření zadavatele.  

3.             Zadavatel dále zadal veřejnou zakázku „Slaboproudé technologie v obecní budově K. M. Lichnovského 9 v Chuchelné,“ a to jako veřejnou zakázku malého rozsahu mimo zadávací řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 12. 4. 2023; na její plnění byla uzavřena dne 12. 5. 2023 smlouva o dílo s dodavatelem – BEScom Security s. r. o., IČO 26817403, se sídlem Pražákova 226/6, Mariánské Hory, 709 00 Ostrava (dále jen veřejná zakázka „Slaboproudé technologie“ a „dodavatel BEScom“). Předmětem plnění této veřejné zakázky byla dle výzvy k podání nabídek na předmětnou veřejnou zakázku „(…) instalace slaboproudé technologie v obecní budově K. K. Lichnovského 9 v Chuchelné v rámci rekonstrukce zdravotního střediska.“.

4.             Výzvou k podání nabídky ze dne 6. 6. 2023 pak zadavatel vyzval dodavatele k podání nabídky na veřejnou zakázku „Sanace vlhkého zdiva – zdravotní středisko Chuchelná“ zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení, na jejíž plnění byla uzavřena dne
12. 5. 2023 smlouva o dílo s dodavatelem – SIAS OPAVA spol. s r. o., IČO 49609025, se sídlem Pekliska 40, 747 31 Velké Hoštice (dále jen veřejná zakázka „Sanace vlhkého zdiva“ a „dodavatel SIAS“). Ve výzvě k podání nabídek na předmětnou veřejnou zakázku bylo uvedeno: „Předmětem cenové nabídky je doplňující návrh řešení vlhkostní problematiky na objektu zdravotního střediska v Chuchelné, který právě prochází rekonstrukcí. Je navržena kombinace sanačních zásahů, které zajistí ochranu stavebních konstrukcí a interiéru stavby před vnikající zemní vlhkosti.“.

5.             V souvislosti s rekonstrukcí zdravotního střediska v Chuchelné pak zadavatel dále realizoval na základě objednávky č. 18/2024 ze dne 14. 3. 2024 veřejnou zakázku „Dokončovací práce na Zdravotním středisku K. M. Lichnovského 9, 747 24 Chuchelná“, na jejíž plnění dodavatel Ostravské stavby vystavil faktury č. 200240004 ze dne 21. 3. 2024, č. 200240009 ze dne
16. 4. 2024 a č. 200240011 ze dne 24. 4. 2024. Předmětem této veřejné zakázky bylo provedení seznamu prací schváleného projektantem zdravotního střediska v Chuchelné a zhotovitelem Ostravské stavby, konkr. zadavatel v objednávce uvedl: „Obec Chuchelná si u Vás objednává dokončovací práce na zdravotním středisku v Chuchelné (…).“ (dále jen veřejná zakázka „Dokončovací práce“).

6.             Následně zadavatel realizoval ještě veřejnou zakázku „Chuchelná – rekonstrukce veřejného prostranství na parcele p. č. 38/1, k.ú. Chuchelná“ zadávanou na základě výzvy k podání nabídek ze dne 11. 6. 2024, na jejíž plnění byla dne 15. 7. 2024 uzavřena smlouva s dodavatelem Ostravské stavby (dále jen veřejná zakázka „Rekonstrukce veřejného prostranství“). Z výzvy k podání nabídek na předmětnou veřejnou zakázku vyplývá, že „[p]ředmětem cenové nabídky je rekonstrukce veřejného prostranství kolem nově zrekonstruovaného zdravotního střediska v Chuchelná.“.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

7.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem a rovněž nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dva podněty k prošetření postupu zadavatele v souvislosti s rekonstrukcí zdravotního střediska v obci Chuchelná. Konkrétně je namítáno, že celá rekonstrukce zdravotního střediska v Chuchelné byla úmyslně rozdělena na více veřejný zakázek, když v souvislosti s touto akcí byly realizovány ještě veřejné zakázky Rekonstrukce veřejného prostranství a Dokončovací práce.

8.             Na základě podnětů si Úřad od obviněného vyžádal příslušnou dokumentaci k předmětným veřejným zakázkám a vyjádření k relevantním skutečnostem. Obviněný se vyjádřil přípisem ze dne 3. 2. 2025.

Vyjádření obviněného

9.             Obviněný své vyjádření doručil Úřadu dne 3. 2. 2025. Obviněný v předmětném vyjádření popisuje průběh celé rekonstrukce zdravotního střediska, když uvádí, že v roce 2019 bylo započato se zpracováním projektové dokumentace a v roce 2021 byla podána žádost o dotace na předmětnou akci. Zastupitelstvo obce následně schválilo úvěr na rekonstrukci a dne 13. 5. 2022 byla podepsána smlouva o dílo s dodavatelem Ostravské stavby, a to na základě zadávacího řízení Zdravotní středisko K. M. Lichnovského. Zadavatel uvádí, že rozhodnutí o poskytnutí dotace na energetické úspory obdržel dne 4. 7. 2023 a že až do 9. 1. 2023 byla v předmětné budově provozována praktická ambulance a práce na rekonstrukci tak reálně započaly až po tomto datu.

10.         Obviněný dále uvádí, že původní projekt měl hrubé nedostatky a musel se měnit i z důvodu dispozičních změn a odkazuje na dokument „Chronologie rekonstrukce zdravotního střediska“, který popisuje provádění dalších prací spojených s rekonstrukcí. Dle obviněného je zcela obvyklé, že se při realizaci takového projektu vyskytnou práce, které projektová dokumentace neobsahovala, nebo práce, které se vyskytly až v průběhu realizace stavby a které nebylo možné předvídat a byly pro zhotovení nezbytné.

11.         Obviněný uvádí, že v průběhu rekonstrukce bylo zjištěno, že ve vysoutěženém rozpočtu chybí slaboproudá technologie, že se musejí podbetonovávat základy, které by stavbu nevydržely, a sanovat zbytek zdiva; proto byly soutěženy v roce 2023 dvě další veřejné zakázky vztahující se ke stavbě, a to „Slaboproudé technologie“ a „Sanace vlhkého zdiva“. Obviněný uvádí, že se v žádném případě nejednalo o rozdělení zakázek, neboť stavební práce musely pokračovat kontinuálně, neboť hrozilo v krajním případě i zastavení stavby.

12.         Zadavatel dále popisuje, že po slavnostním otevření zdravotního střediska dne 4. 4. 2024 došlo k neschválení výběrového řízení na stavební akci „Rekonstrukce veřejného prostranství“, což bylo vyvrcholením osobních sporů ve vedení obce; ještě před tímto datem byla dle zadavatele dne 14. 3. 2024 alespoň vystavena objednávka na dokončovací práce na rekonstrukci střediska, aby zhotovitel práce nezastavil, k čemuž zadavatel dodává, že postupně byly schváleny projektantem a technickým dozorem stavby tři faktury ve výši 2 581 937,67 Kč, přičemž tyto faktury byly zaplaceny.  Zadavatel dále uvádí, že k uklidnění situace mezi radními a zastupiteli bylo svoláno dne 15. 5. 2024 pracovní obecní zastupitelstvo za účasti všech zastupitelů, projektanta, technického dozoru stavby i zhotovitele stavby, kde byla prezentována zajištěná cenová nabídka ČKA, která neprokázala prodražení stavby.

13.         Po uklidnění situace v obci pak Rada obce Chuchelná rozhodla o schválení již provedených prací na stavební akci „Rekonstrukce veřejného prostranství“. Obviněný trvá na tom, že se stavbou neobohatil a zajistil obci Chuchelná zdravotnické zařízení, které bude sloužit občanům další desítky let.

Další průběh šetření podnětu

14.         S ohledem na skutečnost, že obviněný v rámci svého vyjádření ze dne 3. 2. 2025 uvedl další veřejné zakázky týkající se rekonstrukce zdravotního střediska, zaslal mu Úřad přípis ze dne 18. 3. 2025, ve kterém uvedl, že v daném případě vyvstává pochybnost, zda veřejné zakázky týkající se rekonstrukce zdravotního střediska netvoří jeden funkční celek, tedy zda netvoří předmět jedné veřejné zakázky, při jejímž zadávání musí být zohledněna předpokládaná hodnota plnění jako celku (tj. předmětná plnění by měla být zadávána zároveň ve společném zadávacím řízení, anebo v samostatných zadávacích řízeních v režimu, který by odpovídal součtu předpokládaných hodnot uvedených plnění). V této souvislosti Úřad obviněného požádal o zaslání kompletní dokumentace vztahující se k šetřeným veřejným zakázkám, o sdělení konkrétního odůvodnění, na základě kterého přistoupil k zadávání veřejných zakázek „Slaboproudé technologie“, „Sanace vlhkého zdiva“, „Dokončovací práce“ a „Rekonstrukce veřejného prostranství“ jako samostatných veřejných zakázek malého rozsahu, dále o sdělení, jakým způsobem byla stanovena předpokládaná hodnota veřejné zakázky „Zdravotní středisko K. M. Lichnovského“, a dále požádal  o podrobné vysvětlení a odůvodnění změn podle § 222 zákona učiněných v rámci plnění veřejné zakázky „Zdravotní středisko K. M. Lichnovského“, které byly provedeny Dodatky č. 1 – 3 ke smlouvě uzavřené na plnění předmětné veřejné zakázky, a o sdělení, zda podle ustanovení § 222 zákona případně nepostupoval i v případě veřejných zakázek „Slaboproudé technologie“, „Sanace vlhkého zdiva“, „Dokončovací práce“ a „Rekonstrukce veřejného prostranství“. Závěrem Úřad požádal obviněného o sdělení, kdy bylo ukončeno plnění smlouvy, včetně plnění Dodatků č. 1 – 3 uzavřených ke smlouvě na veřejnou zakázku „Zdravotní středisko K. M. Lichnovského“, a zaslání relevantních podkladů k prokázání této skutečnosti.

15.         Dne 28. 3. 2025 obviněný doručil Úřadu své vyjádření a Úřadem požadovaného dokumenty k výše uvedenému přípisu.

Vyjádření obviněného ze dne 28. 3. 2025 k přípisu Úřadu ze dne 18. 3. 2025

16.         Obviněný v úvodu svého vyjádření odkazuje na vyjádření odpovědného projektanta stavby Ing. arch. Mgr. Karla Cieslara (dále jen „projektant“), které zadavatel přiložil k předmětnému vyjádření a v němž se projektant vyjadřuje k realizaci jednotlivých veřejných zakázek (viz níže body 20. – 25. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

17.         Obviněný dále uvádí, že k zadávání dalších veřejných zakázek bylo přistoupeno na základě skutečností zjištěných během stavby, a uvádí, že nedokonale zpracovaný rozpočet „zapomněl“ na slaboproudé technologie objektu, což nerozporovali ani dodavatelé předkládající cenové nabídky. Obviněný konstatuje, že z důvodu provozu budovy až do 9. 1. 2023, kdy ještě ordinovala dětská lékařka, nemohlo dojít k sondám a zjištění stavu základů budovy z roku 1911, čímž vznikla nová potřeba sanace a potřeba realizace další veřejné zakázky. Obviněný uvádí, že různé změny během stavby vedly k dokončovacím pracím a rekonstrukce veřejného prostranství se musela provést, i když s tím vysoutěžený rozpočet nepočítal.

18.         K dotazu Úřadu na stanovení přepokládané hodnoty veřejné zakázky „Zdravotní středisko
K. M. Lichnovského“ zadavatel uvádí, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla projektantem poprvé zkalkulovaná a vyčíslená v listopadu 2020 na částku 17 481 525 Kč bez DPH, následně na částku 27 955 747 Kč. Nový aktualizovaný rozpočet se před vyhlášením výběrového řízení v roce 2022 již neaktualizoval.

19.         K vysvětlení změn provedených Dodatky č. 1 – 3 ke smlouvě uzavřené na veřejnou zakázku „Zdravotní středisko K. M. Lichnovského“ obviněný odkazuje na zaslané změnové listy. Obviněný dále uvádí, že k ukončení plnění smlouvy na veřejnou zakázku „Zdravotní středisko K. M. Lichnovského“ a jejích dodatků došlo k 31. 12. 2023.

Vyjádření projektanta, které bylo přílohou vyjádření obviněného ze dne 28. 3. 2025

20.         Projektant uvádí, že projektová dokumentace, na základě které proběhlo společné řízení pro umístění a povolení stavby, byla zpracována ke konci roku 2019 a připomíná, že se jedná o změnu stavby dokončené v roce 1988 (kolaudace novější části B, starší část A je stavba z roku 1911, stavebně upravena v roce 1954), přičemž stavebně technický stav obou částí budovy byl značně kritický a nevyhovoval platným normám a vyhláškám, co se týče požadavků na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení. Statika budovy byla dle projektanta v době zpracování projektové dokumentace posouzena statikem, ale závěry průzkumů byly předběžné, podrobnější průzkum mohl být realizován až během rekonstrukce (leden 2023), kdy už v objektu neprobíhal provoz zdravotnických služeb a bylo možné provádět destruktivní zkoušky konstrukcí. Posouzení skutečného stávajícího stavu obvodových zdí umožnilo realizaci nového výpočtu tepelných ztrát a nový návrh zateplení obálky celé budovy.

21.         Projektant dále objasňuje důvody, které vedly zadavatele k tomu, že přistoupil k zadávání veřejných zakázek „Slaboproudé technologie“, „Sanace vlhkého zdiva“, „Dokončovací práce“ a „Rekonstrukce veřejného prostranství“ jako samostatných veřejných zakázek malého rozsahu, tzn. z jakého důvodu nebyly jednotlivé veřejné zakázky malého rozsahu zadávány v rámci původního zadávacího řízení „Zdravotní středisko K. M. Lichnovského“.

22.         Projektant nejprve uvádí, že ani investor ani projektanti nemohli mít v době přípravy projektové dokumentace relevantní informace o skutečném stavu stavebních konstrukcí, jelikož až do konce roku 2023 byla budova provozována na základě smluvního vztahu jednotlivými provozovateli zdravotních služeb; projektová dokumentace tak mohla být zpracována pouze na základě předpokladů a zkušeností se stavbami obdobného stáří a stavu. Projektant dodává, že rekonstrukce historických budov, u nichž nelze předem zjistit jejich skutečný stav, jsou vždy finančně náročnější než předpokládaná hodnota plnění zakázky jako celku. Zadavatel byl dle projektanta nucen vypsat výše uvedené doplňující zakázky malého rozsahu, aby dílo bylo dokončeno a nebyly zmařeny již vynaložené prostředky na stavbu.

23.         K jednotlivým dodatečným zakázkám malého rozsahu projektant uvádí, že veřejná zakázka „Slaboproudé technologie“ byla nezbytná, jelikož slaboproud nebyl v potřebném rozsahu předmětem výběrového řízení na dodavatele stavby, neboť nikdo netušil, že bude objekt vyžadovat větší ochranu (lékárna); navíc v době zpracování projektové dokumentace nebyly dle projektanta ani potřebné znalosti o nových technologiích a jejich požadavcích na slaboproud (fotovoltaika, tepelná čerpadla, ČOV a další). Projektant dále uvádí, že potřeba sanace vlhkého zdiva též nebyla v potřebném rozsahu předmětem výběrového řízení na dodavatele stavby a nikdo netušil, že bude objekt vyžadovat tak rozsáhlé sanační opatření, neboť i projektanty velmi překvapil stav spodní stavby, hydroizolace a vyšší hladiny spodní vody, kterou museli složitě snižovat. Veřejná zakázka „Dokončovací práce“ pak byla dle projektanta nezbytná, neboť ani projektanti nemohli tušit, že historická budova nemá základy a bylo tak nutné postupně podbetonovat obvodové zdi; tímto byly poškozeny stávající zpevněné plochy, které bylo potřeba nově vybudovat.

24.         K veřejné zakázce „Rekonstrukce veřejného prostranství“ pak projektant uvedl, že zahrnuje práce spojené s vybudováním nových zpevněných ploch po akci podchycování obvodových zdí po celém obvodu stavby, které ani nemohly být součástí původního výběrového řízení.

25.         Závěrem projektant konstatuje, že výše uvedené veřejné zakázky malého rozsahu nebyly nikdy míněny jako dělení zakázky na více částí, ale byly nutným doplněním díla rekonstrukce budovy, která nemohla být vyprojektována v plném rozsahu z důvodů neúplných podkladů pro původní projekt.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

26.         Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupcích.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

27.         Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Pro účely tohoto zákona se za smlouvu považuje také zápis mezi organizačními složkami státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, pokud je jeho předmětem úplatné poskytování dodávek, služeb nebo stavebních prací. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190 zákona.

28.         Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není‑li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

29.         Podle § 18 odst. 3 zákona jednotlivá část veřejné zakázky může být zadávána postupy odpovídajícími předpokládané hodnotě této části v případě, že celková předpokládaná hodnota všech takto zadávaných částí veřejné zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty a že předpokládaná hodnota jednotlivé části veřejné zakázky je nižší než částka stanovená nařízením vlády.

30.         Podle § 5 písm. b) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „nařízení vlády“) částka pro jednotlivou část veřejné zakázky, která nemusí být zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky podle § 18 odst. 3 zákona, činí 24 440 000 Kč v případě stavebních prací.

31.         Podle § 26 odst. 1 zákona podlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

32.         Podle § 27 písm. b) zákona veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na stavební práce částce 6 000 000 Kč.

33.         Podle § 4 nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce činí 135 348 000 Kč.

34.         Podle § 52 písm. a) zákona pro zadání veřejné zakázky v podlimitním režimu může zadavatel použít zjednodušené podlimitní řízení s výjimkou veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 50 000 000 Kč.

35.         Podle § 222 odst. 1 zákona zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení; to neplatí v případě změn, u nichž jsou splněny podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou tímto zákonem. Je-li taková výjimka omezena pro podlimitní veřejnou zakázku, veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo koncesi malého rozsahu, lze ji pro změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku použít pouze tehdy, pokud celková hodnota závazku po jeho změně nepřekročí limit podle

a)   § 25 zákona, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,

b)   § 27 zákona, jde-li o veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo

c)    § 178 zákona, jde-li o koncesi malého rozsahu.

36.         Podle § 222 odst. 3 zákona podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je taková změna smluvních podmínek, která by

a)      umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně,

b)      měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, nebo

c)      vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky.

37.         Podle § 222 odst. 4 zákona za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je

a) nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a

b) nižší než

1. 10 % původní hodnoty závazku, nebo

2. 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce, která není koncesí.

Pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnot všech těchto změn.

38.         Podle § 222 odst. 5 zákona za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele

a)   není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení a

b)   způsobila by zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů.

39.         Podle § 222 odst. 6 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, a která nemění celkovou povahu veřejné zakázky.

40.         Podle ustanovení § 222 odst. 7 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, nepovažuje záměna jedné nebo více položek soupisu stavebních prací jednou nebo více položkami, za předpokladu že

a)      nové položky soupisu stavebních prací představují srovnatelný druh materiálu nebo prací ve vztahu k nahrazovaným položkám,

b)      cena materiálu nebo prací podle nových položek soupisu stavebních prací je ve vztahu k nahrazovaným položkám stejná nebo nižší,

c)      materiál nebo práce podle nových položek soupisu stavebních prací jsou ve vztahu k nahrazovaným položkám kvalitativně stejné nebo vyšší a

d)      zadavatel vyhotoví o každé jednotlivé záměně přehled obsahující nové položky soupisu stavebních prací s vymezením položek v původním soupisu stavebních prací, které jsou takto nahrazovány, spolu s podrobným a srozumitelným odůvodněním srovnatelnosti materiálu nebo prací podle § 222 odst. 7 písm. a) zákona a stejné nebo vyšší kvality podle § 222 odst. 7 písm. c) zákona.

41.         Podle § 222 odst. 9 zákona pro účely výpočtu hodnoty změny nebo cenového nárůstu se původní hodnotou závazku rozumí cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku upravená v souladu s ustanoveními o změně ceny, obsahuje-li smlouva na veřejnou zakázku taková ustanovení. Cenový nárůst související se změnami podle § 222 odst. 5 zákona nebo § 222 odst. 6 zákona při odečtení stavebních prací, služeb nebo dodávek, které nebyly s ohledem na tyto změny realizovány, nesmí přesáhnout 30 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet cenových nárůstů všech změn podle § 222 odst. 5 zákona a § 222 odst. 6 zákona.

42.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté s výjimkou soutěže o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu.

K postupu obviněného

43.         Úřad v prvé řadě uvádí, že hlavním účelem právní úpravy zadávání veřejných zakázek je transparentní vynakládání veřejných prostředků, a to prostřednictvím vytváření podmínek pro co nejširší hospodářskou soutěž mezi různými dodavateli při poptávání plnění, které je předmětem veřejné zakázky. Co možná nejširší hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu pak zákon dosahuje tím, že stanoví pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejména na jeho transparentní provedení. V souladu s § 2 odst. 3 zákona je tudíž zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v některém z druhů zadávacího řízení uvedeného v § 3 zákona, nevyplývá-li ze zákona něco jiného (například výjimka u veřejných zakázek malého rozsahu dle § 31 zákona). Současně platí, že uvedená základní povinnost zadavatele je splněna pouze tehdy, pokud zadavatel zadává veřejnou zakázku ve správně určeném režimu (a dle z toho vyplývajících pravidel zadávacího řízení) podle § 24 a násl. zákona, který se určí podle předpokládané hodnoty veřejné zakázky (s výjimkou zjednodušeného režimu podle § 129 zákona).

44.         Úřad dále uvádí, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního uvážení, včetně práva na rozdělení jejího předmětu na více částí, jak je ostatně výslovně zakotveno v § 35 zákona, přičemž zároveň z tohoto ustanovení vyvěrá jednoznačný imperativ, že dělením předmětů veřejných zakázek na části nesmí docházet k obcházení jinak platných povinností vyplývajících ze zákona. V případě, že zadavatel přistoupí k rozdělení veřejné zakázky na více částí, je vždy povinen dodržet pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky rozdělené na části zakotvená v § 18 zákona. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky se podle odstavce 1 tohoto ustanovení určí jako součet předpokládaných hodnot všech jejích rozdělených částí, a to bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.

45.         Vzhledem ke skutečnosti, že § 18 odst. 1 zákona odkazuje explicitně na případy zadávání veřejných zakázek v rámci zadávacího řízení, považuje Úřad na tomto místě za vhodné uvést, že shodné pravidlo pro stanovení předpokládané hodnoty je třeba brát za platné i v případech „dělení“ veřejných zakázek zadávaných mimo zadávací řízení, tedy i u veřejných zakázek malého rozsahu. Pokud veřejné zakázky zadávané v rámci zadávacího řízení musí v případě jejich dělení podléhat pravidlu pro stanovení předpokládané hodnoty dle § 18 odst. 1 zákona, o to spíše je třeba, s odkazem na logický výklad a minori ad maius, postupovat shodně i v případech, kdy zadávání veřejných zakázek neprobíhá ve formálním rámci konkrétního zadávacího řízení dle § 3 zákona vůbec, nýbrž do značné míry pouze dle vlastních úvah, postupů a cílů daného zadavatele.

46.         Uvedené znamená, že byť má zadavatel zásadně právo vymezit předmět plnění veřejné zakázky podle vlastního uvážení, neboť pouze on sám zná nejlépe své vlastní potřeby, čemuž odpovídá také možnost rozdělení jejího předmětu na vícero částí, je vždy současně povinen dodržet, kromě jiného, i pravidlo zákazu dělení předmětu veřejné zakázky, pokud by v důsledku takového postupu došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené zákonem, na jejichž základě vzniká, či naopak nevzniká, povinnost zadavatele postupovat způsobem odpovídajícím některému ze zákonných režimů a v tomu odpovídajícím zadávacím řízení. Zadavatel je tak vždy limitován dotčenými zákonnými pravidly, ke kterým se řadí také stěžejní norma o stanovování předpokládané hodnoty veřejné zakázky vyjádřená v § 18 zákona. Obsahem citovaného ustanovení je pravidlo pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky rozdělené na části jako součtu předpokládaných hodnot všech rozdělených částí veřejné zakázky; za jednu veřejnou zakázku je pak třeba považovat všechna plnění, která jsou součástí jednoho funkčního celku a která jsou zadávána v časové souvislosti.

47.         V praxi tak na každou „dělenou“ veřejnou zakázku (resp. na její jednotlivé části) musí být před zahájením zadávacího řízení nazíráno z hlediska její předpokládané hodnoty jako na celek. Zároveň je třeba zdůraznit, že výše uvedené platí také v případech, kdy zadavatel sám vůbec nezamýšlí zajištění poptávaného plnění organizovat v rámci „společného zadávání“, resp. v případech, kdy zadavatel poptává určitý okruh plnění, které vůči sobě naplňuje vazby kritéria funkčního celku a časové souvislosti dle § 18 odst. 2 zákona, aniž by (z pohledu zadavatele) existoval záměr taková plnění poptávat jakožto jednu veřejnou zakázku. Zadavatel je před stanovením předpokládané hodnoty konkrétních plnění v principu vždy povinen posoudit, zdali u těchto plnění nedochází k naplnění prvku časové souvislosti, a zdali není takové plnění spojeno v jednom funkčním celku (zda se tedy jedná o jednu veřejnou zakázku, či nikoliv), a při kladném výsledku takového posouzení dále postupovat dle § 18 odst. 1 zákona.

48.         V obecné rovině lze uvést, že problematika tzv. „dělení veřejných zakázek“ patří mezi právní otázky, které Úřad řeší opakovaně, přičemž v této souvislosti lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 As 43/2023 ze dne 12. 6. 2024, který nazírání na problematiku dělení veřejných zakázek popisuje velmi komplexně, přičemž dospívá k závěru, že nemusí být odhlíženo od dosavadní judikatury akcentující věcnou, místní a časovou souvislost plnění, stěžejní však je jednotný záměr zadavatele, resp. to, zda je celkový smysl poptávky naplněn až realizací všech plnění v jejich souhrnu. Touto optikou Úřad veřejné zakázky zadávané obviněným v souladu s rekonstrukcí zdravotního střediska posuzoval.  

49.         Z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Zdravotní středisko K. M. Lichnovského“ vyplývá, že předpokládaná hodnota předmětné veřejné zakázky byla ve výzvě k podání nabídek stanovena na 26 931 457 Kč bez DPH a předmětná veřejná zakázka tak byla zadána postupem podle zákona ve zjednodušeném podlimitním řízení. V případě dalších veřejných zakázek týkajících se zdravotního střediska pak postupoval obviněný mimo zákonem upravené zadávací řízení, když jednotlivými výzvami k podání nabídky oslovil konkrétní dodavatele, přičemž veřejnou zakázku „Dokončovací práce“ pak obviněný zadal přímo dodavateli Ostravské stavby na základě objednávky č. 18/2024. Předpokládaná hodnota jednotlivých veřejných zakázek, které obviněný v souvislosti s rekonstrukcí zdravotního střediska zadával samostatně, byla obviněným stanovena následujícím způsobem:

• v případě veřejné zakázky „Slaboproudé technologie“ na částku ve výši 2 388 777 Kč bez DPH,
• v případě veřejné zakázky „Sanace vlhkého zdiva“ na částku ve výši 1 668 978 Kč
• bez DPH,
• v případě veřejné zakázky „Dokončovací práce“ na částku ve výši 2 133 832 Kč bez DPH,
• v případě veřejné zakázky „Rekonstrukce veřejného prostranství“ na částku ve výši 1 122 488 Kč bez DPH.

V součtu by tedy předpokládaná hodnota plnění všech výše uvedených veřejných zakázek zadávaných v souvislosti s rekonstrukcí zdravotního střediska dosahovala výše 34 245 532 Kč bez DPH, a jednalo by se tak o podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce.

50.         V kontextu výše uvedeného a vzhledem k obsahu podnětů se Úřad ve vztahu k veřejným zakázkám „Zdravotní středisko K. M. Lichnovského“, „Slaboproudé technologie“, „Sanace vlhkého zdiva“, „Dokončovací práce“ a „Rekonstrukce veřejného prostranství“ v daném případě zabýval posouzením otázky, zda plnění poskytovaná na jejich základě tvoří funkční celek (posuzovaný s ohledem na věcnou a místní souvislost jednotlivých plnění) propojený jednotným záměrem zadavatele a zadávaný v časové souvislosti, s přihlédnutím ke skutečnosti, zda obviněný mohl potřebu jednotlivých plnění dopředu předvídat, a zda se tedy v šetřeném případě jednalo toliko o jedinou veřejnou zakázku či nikoliv.

51.         Úřad konstatuje, že posouzení věcné souvislosti u šetřených veřejných zakázek je poměrně jednoznačné, neboť předmětem všech šetřených veřejných zakázek jsou zcela bez jakýchkoliv pochybností stavební práce týkající se rekonstrukce budovy zdravotního střediska na území zadavatele. Věcná souvislost předmětu plnění všech šetřených veřejných zakázek je tedy nezpochybnitelná a Úřad ji má za spolehlivě prokázanou. Všechny práce spočívají v běžných stavebních pracích prováděných za účelem rekonstrukce budovy; nejedná o žádné speciální úkony, které by se vymykaly z běžně prováděných prací v rámci rekonstrukce budov.

52.         Existence či absence funkční souvislosti se pak dovozuje zejména na základě účelů a cílů, pro které jsou veřejné zakázky zadávány, tedy zda ve svém souhrnu byly zadávány za určitým účelem. Otázka návaznosti jednotlivých plnění veřejných zakázek je pouze jedním (nikoliv však jediným) z hledisek, na základě kterého lze určit, zda se jedná o samostatné veřejné zakázky či o veřejnou zakázku rozdělenou na dílčí plnění. Stejně tak nehraje roli, zda došlo k samostatným „výběrovým řízením“ na dodavatele, zda byly vydány k veřejným zakázkám samostatné dokumenty orgánů veřejné správy opravňující započetí plnění dle smluv či zda je plnění na základě smluv fyzicky, technicky či organizačně rozdílné, oddělené či neoddělitelné, jak se uvádí v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R457/2014/VZ-08304/2016/322/LKo ze dne 3. 3. 2016, tj. že „(...) plnění nemusí být plněními totožnými nebo vzájemně absolutně podmíněnými (tj. jedno plnění nemůže existovat bez plnění druhého)“. K uvedenému lze rovněž odkázat na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. R0054/2022, č. j.  ÚOHS-17300/2022/163 ze dne 31. 5. 2022, v němž předseda Úřadu potvrdil, že „(…) funkční celek je stále stěžejní součástí posouzení povinnosti sčítat předpokládané hodnoty veřejných zakázek, nelze však typizovat, co daný funkční celek obecně tvoří. Jak je uvedeno výše, v každém případě může být funkční celek založen na jiných okolnostech.“.

53.         Úřad předně uvádí, že konkrétní účel šetřených veřejných zakázek je Úřadem dovozován zejména z vyjádření zadavatele a posouzení záměru celého projektu zdravotního střediska. Je zřejmé, že všechny šetřené veřejné zakázky směřují k jedinému cíli a tím je dokončení rekonstrukce zdravotního střediska na území zadavatele. Veřejné zakázky „Slaboproudé technologie“ a „Sanace vlhkého zdiva“ měly být i dle vyjádření zadavatele součástí původního projektu na rekonstrukci střediska, tzn. není pochyb, že i z hlediska funkčního jsou součástí záměru výstavby zdravotního střediska; totéž platí i pro veřejnou zakázku „Dokončovací práce“, která již svým názvem napovídá, že jejím účelem je provedení prací směřujících k dokončení stavebních prací na budově zdravotního střediska, aby bylo dosaženo účelu celého projektu, a to zajištění provozu zdravotního střediska. Veřejná zakázka „Rekonstrukce veřejného prostranství“ pak už představuje závěrečné práce prováděné na veřejném prostranství přilehlém k nově zrekonstruovanému středisku, a byla tak dle názoru Úřadu zadána právě z důvodu, aby byl splněn a dokončen záměr celého projektu, kterým bylo zajištění rekonstrukce zdravotního střediska tak, aby bylo pro občany funkční, k čemuž bezpochyby náleží i zvelebení vstupů do budovy, chodníku vedoucího ke středisku apod.
I obviněný ve vyjádření ze dne 28. 3. 2025 uvedl, že „(…) se [tato veřejná zakázka] musela provést, i když s tím vysoutěžený rozpočet nepočítal.“, z čehož je zřejmé, že celý záměr rekonstrukce zdravotního střediska byl dokončen až po provedení této veřejné zakázky a zdravotní středisko bylo až po provedení těchto prací způsobilé k provozu dle představ zadavatele. Dle Úřadu je tudíž zjevné, že šetřené veřejné zakázky byly obviněným zadávány se stejným cílem, tj. realizace komplexní rekonstrukce zdravotního střediska v obci.

54.         Úřad konstatuje, že k rozdělení předmětu plnění do vícero samostatných částí a zadávacích postupů obviněným došlo zjevně bez úmyslu zadavatele, když i sám zadavatel uvádí, že veřejné zakázky „Slaboproudé technologie“ a „Sanace vlhkého zdiva“ jsou realizovány jako samostatné veřejné zakázky pouze z důvodu špatně zpracované projektové dokumentace (což však zadavatele nezprošťuje povinnosti zvolit pro zadání těchto veřejných zakázek postup předvídaný zákonem s ohledem na jejich předpokládanou hodnotu, která musí být stanovena vzhledem ke všem souvisejícím plněním). Stejně tak další dvě veřejné zakázky „Dokončovací práce“ a „Rekonstrukce veřejného prostranství“ byly dle vyjádření zadavatele důsledkem nekvalitního projektu, který s množstvím stavebních prací vůbec nepočítal. Postup zadavatele pak ale vedl k tomu, že následné veřejné zakázky již byly realizovány zcela bez ohledu na původní veřejnou zakázkou, se kterou velmi úzce souvisí, resp. jsou (měly být) beze všech pochybností její faktickou součástí. V takovém případě, kdy zadavatel zjistil, že vyvstala potřeba navazujícího plnění, byl obviněný povinen respektovat § 18 odst. 1 zákona a sčítat předpokládanou hodnotu všech jednotlivých částí veřejné zakázky (všech šetřených veřejných zakázek, neboť ty tvoří jeden funkční celek).

55.         Úřad na základě shora uvedených skutečností dospěl k závěru, že u plnění předmětných veřejných zakázek lze dovodit shodný jednotící účel a cíl plnění, a tudíž konstatovat i funkční souvislost, neboť za společný účel předmětných veřejných zakázek lze označit provedení rekonstrukce zdravotního střediska v obci.

56.         Stran místní souvislosti Úřad uvádí, že v případě šetřených veřejných zakázek není ani o existenci tohoto jednotícího prvku pochyb, neboť veškerá plnění probíhala v budově zdravotního střediska, popř. v jejím přímo přilehlém okolí.

57.         K časové souvislosti Úřad uvádí, že obecně jsou stěžejním ukazatelem pro její naplnění především dohodnuté lhůty plnění na základě zadávací dokumentace a dále další časové souvislosti spojené s plněním či s jednáním stran obecně. Klíčové jsou také termíny uzavření smluv, včetně event. dodatků. Úřad na tomto místě upozorňuje na rozsudek Krajského soudu v Brně sp.zn. 30 Af 53/2015 ze dne 26. 7. 2017, z něhož mj. plyne, že pro shledání časové souvislosti není nezbytné, aby se jednotlivé termíny plnění či termíny uzavření smluv shodovaly; časovou souvislost lze dovodit i při jejich odstupu nejen v řádu dnů či týdnů, ale v odůvodněných případech i např. v rámci měsíců. Smlouva na původní veřejnou zakázku „Zdravotní středisko K. M. Lichnovského“ byla uzavřena dne 13. 5. 2022, přičemž dle vyjádření zadavatele ze dne 28. 3. 2025, byl předmět plnění splněn ke dni 31. 12. 2023, což vyplývá i z uzavřené smlouvy. Veřejné zakázky „Slaboproudé technologie“ a „Sanace vlhkého zdiva“ byly realizovány na základě výzev k podání nabídek ze dne 12. 4. 2023 a 6. 6. 2023, z čehož vyplývá, že plnění těchto veřejných zakázek probíhalo současně s plněním smlouvy uzavřené na základě veřejné zakázky „Zdravotní středisko K. M. Lichnovského“. Veřejná zakázka „Dokončovací práce“ pak byla realizována na základě objednávky ze dne 14. 3. 2024 a veřejná zakázka „Rekonstrukce veřejného prostranství“ pak na základě výzvy k podání nabídek ze dne 11. 6. 2024. Z uvedeného je zřejmé, že všechny veřejné zakázky na sebe časově navazují a jsou k sobě ve velmi blízké časové souvislosti. Je zřejmé, že s ohledem na druh šetřených veřejných zakázek (veřejné zakázky na stavební práce) nepředstavuje horizont nízkých jednotek měsíců takový časový odstup, který by byl způsobilý jednoznačně vyvrátit časovou souvislost.

58.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že má za prokázané, že šetřené veřejné zakázky představují jeden funkční celek, který tvoří jednu podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce ve smyslu § 14 odst. 3 zákona, neboť celková předpokládaná hodnota přesahuje finanční limit 6 mil. Kč stanovený v § 27 písm. b) zákona pro veřejné zakázky malého rozsahu na stavební práce a současně nedosahuje finančního limitu pro nadlimitní veřejné zakázky dle
§ 25 zákona, který dle nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek činí 135 348 000 Kč.

59.         Argumentace zadavatele často vyznívá v tom smyslu, že s ohledem na chyby v projektu a stáří budovy nebyl schopen předvídat nutnost provedení navazujících stavebních prací zadaných následně jako veřejné zakázky malého rozsahu a mohla by směřovat ke splnění okolností zřejmě předvídaných v § 63 odst. 5 zákona, které by jej snad mohly opravňovat k zahájení jednacího řízení bez uveřejnění. K tomu Úřad nejprve uvádí, že projektová dokumentace musí být vždy vypracovávána s pečlivostí a s ohledem na okolnosti konkrétní stavby. Obecně nelze vyloučit, že mohou nastat situace, kdy chyby v projektové dokumentaci budou okolnostmi, které zadavatel ani při vynaložení náležité péče předvídat nemohl. V šetřené věci však okolnosti nasvědčují tomu, že provádění dalších prací bylo způsobeno spíše nedbalým přístupem obviněného než nepředvídatelnými chybami v projektové dokumentaci. Nadto zadavatel neprokázal ani existenci krajně naléhavých okolností, které by měly odůvodnit použití jednacího řízení bez uveřejnění.   

60.         Úřad posoudil jednotlivé veřejné zakázky optikou možné nepředvídatelnosti okolností, které si vynutily potřebu uzavírání dalších smluv, přičemž k jednotlivým veřejným zakázkám uvádí následující.

61.         Předmětem veřejných zakázek „Slaboproudé technologie“ a „Sanace vlhkého zdiva“ je provedení instalace slaboproudu v budově a sanování vlhkého zdiva, přičemž Úřad má (i s přihlédnutím ke stanovisku projektanta) za to, že se nejedná o takové práce, jejichž provedení by nebylo možné předvídat. Sám projektant ve vyjádření, které poskytl Úřadu obviněný, uvádí, že při rekonstrukci historických budov nelze předem zjistit jejich skutečný stav (což je dle názoru Úřadu rovněž poněkud zjednodušující tvrzení, neboť obzvlášť projektant si musí být vědom toho, že existují prostředky, kterými lze poměrně spolehlivě stav budovy dopředu zjistit) a jejich rekonstrukce jsou vždy finančně náročnější než předpokládaná hodnota plnění zakázky. Právě stáří budovy je skutečnost, která byla obviněnému celou dobu známa a se kterou měl počítat a při realizaci projektu ji velmi pečlivě zohlednit. Již v rámci stanovování předpokládané hodnoty měl obviněný počítat s tím, že může vyvstat potřeba dodatečných prací (a toto v zadávací dokumentaci zakotvit např. s využitím § 100 zákona) a s těmito v rámci stanovování předpokládané hodnoty veřejné zakázky počítat (popř. je následně řešit v souladu se zákonem, tzn. v souladu s § 222 zákona, což se však rovněž nestalo, k tomu viz dále). Zrovna nutnost sanování vlhkého zdiva je právě takovým druhem stavebních prací, s nimiž lze u historické budovy počítat s vysokou mírou pravděpodobnosti; stejně tak lze počítat i s tím, že bude rozsah těchto prací větší, než se předpokládá, nadto za situace, kdy nebyla provedena sondáž budovy ke zjištění jejího skutečného stavu. Co se týče instalace slaboproudu, lze si jen stěží představit, že je možné zrekonstruovat historickou budovu bez toho, aby došlo k rozsáhlé obnově i těchto elektrických prvků; zjištění, že bude projekt vyžadovat větší ochranu než se původně předpokládalo, jak uvádí projektant, a následná nutnost rozšíření prací souvisejících se zabudováním slaboproudých technologií pak opět leží pouze na straně zadavatele, který  musí mít dopředu jasno o svém záměru; pokud dojde ke změně tohoto záměru (v tomto případě např. dodatečné zřízení lékárny), musí tomu být projekt přizpůsoben a provedené změny projektu musí být pak zohledněny v rámci zadávání veřejné zakázky.

62.         Co se týče veřejné zakázky „Dokončovací práce“, tu je třeba zejména korigovat vyjádření projektanta, který tvrdí, že bylo zjištěno, že historická budova nemá základy, a bylo tak nutné postupně podbetonovat obvodové zdi, když z faktur vystavených za předmětné plnění vyplývá, že předmětem této veřejné zakázky bylo provedení i dalších prací, nikoliv pouze podbetonování obvodové zdi, nicméně i k této části plnění musí Úřad odkázat na výše uvedené, kde Úřad uvedl, že u rekonstrukce historické budovy musí zadavatel počítat i s těmito okolnostmi. V rámci zadávání této veřejné zakázky pak zároveň nelze dovodit ani případnou krajní naléhavost a nemožnost dodržet lhůty pro jiný druh zadávacího řízení, když veřejná zakázka „Dokončovací práce“ byla realizována až po úplném splnění předmětu veřejné zakázky „Zdravotní středisko K. M. Lichnovského“, a nelze si tak představit, jaké krajně naléhavé okolnosti by svědčily pro urgentní zadání těchto dokončovacích prací v jednacím řízení bez uveřejnění, resp. obviněný tyto okolnosti ani nesdělil.

63.         Co se týče veřejné zakázky „Rekonstrukce veřejného prostranství“, tu si nelze představit, že obviněný nemohl předvídat, že v souvislosti s tak rozsáhlou rekonstrukcí budovy nebude potřeba následně upravit i její přilehlé okolí. S tak rozsáhlou rekonstrukcí každé budovy je vždy zákonitě spjata ve větší či menší míře i úprava přilehlého okolí, přičemž rozsah takové úpravy je pak vždy odvislý od konkrétní představy a úvahy zadavatele, kterou však obviněný očividně předem vůbec neprovedl, ač provést měl. S ohledem na právě uvedené tak Úřad ani v případě této veřejné zakázky neshledal, že by tu nastaly okolnosti, které obviněný nemohl předvídat.

64.         Pro úplnost Úřad dodává, že případné prokázání důvodů použití jednacího řízení bez uveřejnění je plně na obviněném, který by měl být schopen objektivní důvody pro použití tohoto druhu zadávacího řízení doložit (k tomu srov. např. závěry vyplývající z rozsudků Soudního dvora Evropské unie ze dne 10. 3. 1987, C-199/85 Komise Evropských společenství proti Italské republice, či z rozsudku ze dne 28. 3. 1996, C-318/94 Komise Evropských společenství proti Spolkové republice Německo). V této souvislosti je rovněž možné odkázat na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-385/02 ze dne 14. 9. 2004, v němž Soudní dvůr konstatoval, že ustanovení o možném použití jednacího řízení bez uveřejnění „musí být vykládána restriktivně a důkazní břemeno ohledně existence výjimečných podmínek odůvodňujících výjimku nese ten, kdo se jich dovolává (…)“ (viz body č. 19 a č. 20 rozsudku). Z výše uvedeného vyplývá, že důkazní břemeno leží v šetřeném případě co do doložení případných důvodů pro postup v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 5 zákona na obviněném, jehož povinností je, aby doložil veškeré důvody, které svědčí pro naplnění podmínek pro použití jednacího řízení bez uveřejnění, a objektivně tedy prokázal zákonnost svého postupu. Dochází tak k výjimečné situaci, kdy je důkazní břemeno, jež v případě přestupků leží na správním orgánu, který musí zjistit stav věci tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti, přeneseno na toho, kdo se dovolává zmíněné výjimky z použití otevřenějších zadávacích řízení, tedy na obviněném. V případě jednacích řízení bez uveřejnění je to tedy právě obviněný, kdo musí jednoznačně prokázat, že postupoval v souladu se zákonem, což se v šetřené věci nestalo a obviněný oprávněnost svého postupu dle § 63 odst. 5 zákona neprokázal, přičemž Úřad s ohledem na výše uvedené (viz výše bod 61. a násl.) ani nemá za to, že by v daném případě byly naplněny veškeré podmínky, na základě kterých je možné veřejnou zakázku zadávat v jednacím řízení bez uveřejnění.

Posouzení aplikace § 222 zákona

65.         Podle rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0099/2023/VZ, č. j. ÚOHS-37075/2023/163, ze dne 29. 9. 2023 je povinností správního orgánu zabývat se postupem obviněného ve vztahu k zákonu v jeho komplexnosti, a není tedy rozhodné, jakým způsobem obviněný svůj postup „formálně“ nazve či jak jej odůvodňuje (to dokonce i v rámci správního řízení). Povinností obviněného zůstává prokázat skutkové okolnosti jeho postupu. Na druhé straně je dle předsedy Úřadu úlohou Úřadu prokázaný skutkový stav podřadit pod relevantní právní normy, když není jeho úlohou vyvrátit či zkoumat možné nesplnění podmínek pro jakýkoliv myslitelný postup zadavatele či jakékoliv myslitelné výjimky v zákoně, ale jen těch, které jsou relevantní pro daný postup. Dle závěrů předsedy Úřadu se tedy Úřad má zabývat i jinými důvody, které by mohly ospravedlnit postup obviněného mimo zadávací řízení.

66.         Úřad tedy nejprve posoudil možnost provedení změn smlouvy uzavřené na původní veřejnou zakázku, tzn. zda by některou z následně uzavřených smluv nebylo možné podřadit pod některé z ustanovení § 222 zákona.

67.         Pravidla, za kterých může docházet ke změnám závazku z uzavřených smluv na plnění veřejné zakázky, jsou stanovena v § 222 zákona, resp. v tomto ustanovení je mimo jiné taxativně vymezeno, jaké změny závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku je nutno považovat za podstatné, a tedy nepřípustné bez provedení nového zadávacího řízení podle zákona. Ustanovení § 222 zákona tak stanoví v návaznosti na závěry učiněné již dříve judikaturou (dnešního) Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“), který se problematikou „limitů přípustnosti“ změn smluv na realizaci veřejných zakázek zabýval např. v rozsudku ze dne
19. 6. 2008 sp. zn. C-454/06 (ve věci Pressetext Nachrichtenagentur GmbH), meze pro jednání mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem o změnách obsahu smlouvy.

68.         Ustanovení § 222 odst. 1 zákona především zakazuje zadavateli umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení. Co se za takovou podstatnou změnu závazku považuje, pak podrobněji definuje § 222 odst. 3 zákona, z něhož vyplývá, že za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku lze považovat takovou změnu smluvních podmínek, která by umožnila – pokud by se modifikované podmínky vyskytovaly v původním zadávacím řízení – účast jiných dodavatelů než těch, kteří podali nabídku v zadávacím řízení, nebo která by umožnila vybrat jiného dodavatele než toho, který byl původně vybrán. Nepřípustná je rovněž taková změna, jež mění způsobem, který nebyl v původních zadávacích podmínkách předpokládán, hospodářskou rovnováhu smluvního vztahu ve prospěch dodavatele, jemuž byla veřejná zakázka zadána. Za nepřípustnou je nezbytné dále považovat změnu, která značnou měrou veřejnou zakázku rozšiřuje o jakékoli plnění dodavatele, které původně nebylo předpokládáno (a nebylo tedy předmětem původní soutěže).

69.         K ustanovení § 222 odst. 1 zákona Úřad uvádí, že aplikace ustanovení o změnách smluv je možná pouze po dobu trvání závazku, přičemž zároveň z tohoto ustanovení vyplývá, že změna smlouvy je možná pouze co do předmětu plnění, nikoliv co se týče osoby dodavatele (změna v osobě dodavatele je přípustná pouze dle § 222 odst. 10 zákona, a to pouze v případě uplatnění změn závazku vyhrazených podle § 100 odst. 2 zákona, nebo v případě právního nástupnictví).

70.         K výše uvedenému Úřad uvádí, že původní závazek vyplývající ze smlouvy uzavřené s dodavatelem Ostravské stavby na veřejnou zakázku „Zdravotní středisko K. M. Lichnovského“ trval od 13. 5. 2022 do 31. 12. 2023 (viz bod 1. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V době trvání tohoto závazku byly uzavřeny smlouvy na veřejné zakázky „Slaboproudé technologie“ a „Sanace vlhkého zdiva“, které byly uzavřeny dne 12. 5. 2023 a dne 9. 7. 2023, tzn. za doby trvání závazku, avšak byly uzavřeny s jiným dodavatelem, než s dodavatelem Ostravské stavby (přičemž nikde v zadávací dokumentaci k veřejné zakázce „Zdravotní středisko K. M. Lichnovského“ zadavatel nezakotvil výhradu dle § 100 odst. 2 zákona a společnosti BEScom a SIAS nejsou nástupnickými společnostmi dodavatele Ostravské stavby); aplikace ustanovení § 222 zákona tu tedy nepřichází v úvahu, neboť se jednalo o zcela nové smlouvy uzavřené s jinými dodavateli. Další dvě smlouvy uzavřené na veřejné zakázky „Dokončovací práce“ a „Rekonstrukce veřejného prostranství“ pak byly sice uzavřeny s dodavatelem Ostravské stavby, nicméně až ve dnech 14. 3. 2024 a 15. 7. 2024, tedy nikoliv za doby trvání původního závazku, který byl splněn ke dni 31. 12. 2023.

71.         S ohledem na právě uvedené Úřad uvádí, že aplikace předmětných ustanovení § 222 zákona není v případě šetřených smluv uzavřených na předmětné veřejné zakázky možná.

72.         Zadavatel aplikoval § 222 zákona při uzavírání Dodatků č. 1 – 3 k původní smlouvě uzavřené na veřejnou zakázku „Zdravotní středisko K. M. Lichnovského“; postup při uzavírání předmětných dodatků však není primárně předmětem šetření podnětu, nicméně Úřad v tomto postupu zadavatele a využití § 222 odst. 7 a odst. 4 zákona při uzavírání Dodatků č. 1 – 3 nenabyl pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, což však nevylučuje možnost následného přezkoumání postupu zadavatele, vyjdou-li najevo nové skutečnosti.

Posouzení aplikace § 18 odst. 3 zákona

73.         S ohledem na výše uvedené rozhodnutí předsedy Úřadu (viz bod 65. odůvodnění tohoto rozhodnutí) se Úřad dále zabýval skutečností, zda by zadavatelův postup nemohl být podřazen pod ustanovení § 18 odst. 3 zákona.

74.         Ustanovení § 18 odst. 3 zákona opravňuje zadavatele „(…) zadat určité části jedné veřejné zakázky postupem (v režimu) nikoliv dle celkové předpokládané hodnoty, ale dle předpokládané hodnoty dílčí části. Tedy přestože se jedná o jednu veřejnou zakázku, může dojít k oddělenému zadávání určité části postupem odpovídajícím předpokládané hodnotě takové části. Tuto výjimku může zadavatel použít v případě kumulativního naplnění dvou podmínek. První podmínkou je, že celková předpokládaná hodnota všech takto zadávaných částí veřejné zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné (celkové) předpokládané hodnoty veřejné zakázky jako celku. Zadavatel je s ohledem na výše uvedené oprávněn zadat část veřejné zakázky, nepřesahující 20 % z celkové předpokládané hodnoty v jednom či více zadávacích řízeních; každé toto zadávací řízení se přitom bude řídit režimem určeným ve vztahu jen k této části veřejné zakázky a její předpokládané hodnotě. (…) Druhou podmínkou je, že předpokládaná hodnota jednotlivé části veřejné zakázky je nižší než částka stanovená LimNař[2].“[3]Takovým postupem tedy může být i zadání veřejné zakázky malého rozsahu mimo zadávací řízení.

75.         Z předložených podkladů (zejména smluv uzavřených na šetřené veřejné zakázky, popř. z objednávky a faktur na veřejnou zakázku „Dokončovací práce“) vyplývá, že v případě všech šetřených veřejných zakázek se jedná o veřejné zakázky na stavební práce. Jak již bylo uvedeno v bodě 49. odůvodnění tohoto rozhodnutí, z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Zdravotní středisko K. M. Lichnovského“ vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena na 26 931 457 Kč bez DPH. V případě dalších veřejných zakázek týkajících se zdravotního střediska pak postupoval obviněný s odkazem na aplikaci výjimky dle § 31 zákona pro veřejné zakázky malého rozsahu mimo zákonem upravené zadávací řízení. Předpokládaná hodnota stanovená obviněným u jednotlivých veřejných zakázek, které obviněný v souvislosti s rekonstrukcí zdravotního střediska zadával samostatně, činila:

• v případě veřejné zakázky „Slaboproudé technologie“ částku ve výši 2 388 777 Kč bez DPH,
• v případě veřejné zakázky „Sanace vlhkého zdiva“ částku ve výši 1 668 978 Kč bez DPH,
• v případě veřejné zakázky „Dokončovací práce“ částku ve výši 2 133 832 bez DPH,
• v případě veřejné zakázky „Rekonstrukce veřejného prostranství“ částku ve výši 1 122 488 bez DPH.

Souhrnná předpokládaná hodnota plnění všech výše uvedených veřejných zakázek, resp. jednotlivých částí jedné veřejné zakázky (přičemž výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se jednalo o jednu veřejnou zakázku), dosahovala výše 34 245 532 Kč bez DPH. V souladu s § 18 odst. 3 zákona pak Úřad vypočítal 20 % z částky 34 245 532 Kč bez DPH, což činí částku 6 849 106 Kč bez DPH; zadavatel tedy mohl dle § 18 odst. 3 zákona jednotlivou část veřejné zakázky zadat postupy odpovídajícími hodnotě této části v případě, že celková hodnota všech takto zadávaných částí veřejné zakázky nepřesáhne částku 6 849 106 Kč bez DPH a hodnota jednotlivé části je nižší než částka 24 440 000 Kč stanovená nařízení vlády (viz bod 30. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

76.         Jak vyplývá z výše uvedeného, všechny šetřené veřejné zakázky (tzn. jednotlivé části podlimitní veřejné zakázky) jsou svojí hodnotou nižší, než je hodnota stanovená v § 5 písm. b) nařízení vlády, tedy nižší než částka 24 440 000 Kč. Úřad tudíž následně posoudil, které veřejné zakázky mohl zadavatel zadat dle jednotlivé hodnoty, tzn. samostatně tak, aby nebyl překročen limit 20 % ze souhrnné předpokládané hodnoty podlimitní veřejné zakázky na stavební práce. Hodnota veřejných zakázek „Slaboproudé technologie“, „Sanace vlhkého zdiva“ a „Dokončovací práce“ činí v souhrnu částku 6 191 587 Kč bez DPH. Z právě uvedeného vyplývá, že veřejné zakázky „Slaboproudé technologie“, „Sanace vlhkého zdiva“ a „Dokončovací práce“ mohly být zadány v souladu s § 18 odst. 3 zákona postupem odpovídajícímu předpokládané hodnotě této části, tedy např. jako veřejné zakázky malého rozsahu, tzn. tak, jak byly zadavatelem zadány. Do hodnoty 6 849 106 Kč bez DPH již pak nelze zařadit veřejnou zakázku „Rekonstrukce veřejného prostranství“, která již svou hodnotou tento limit překračuje.

77.         S ohledem na výše uvedené rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, kde konstatoval, že ke spáchání přestupku došlo nezadáním veřejné zakázky „Rekonstrukce veřejného prostranství“ v odpovídajícím režimu dle předpokládané hodnoty veřejné zakázky (jako celku), přestože v odůvodnění tohoto rozhodnutí dovodil, že všechny šetřené veřejné zakázky představovaly jednu podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, která měla být zadávána, resp. její jednotlivé části, postupy pro podlimitní veřejnou zakázku, nikoliv mimo zadávací řízení; Úřad však zohlednil § 18 odst. 3 zákona ve prospěch zadavatele a dospěl k závěru, že využitím § 18 odst. 3 zákona mohl zadavatel v případě veřejných zakázek „Slaboproudé technologie“, „Sanace vlhkého zdiva“ a „Dokončovací práce“ postupovat dle jejich hodnoty (dle hodnoty části podlimitní veřejné zakázky na stavební práce týkající se rekonstrukce zdravotního střediska v Chuchelné), tzn. mohly být zadány jako veřejné zakázky malého rozsahu. Pouze veřejná zakázka „Rekonstrukce veřejného prostranství“ se již svou hodnotou „nevejde“ do zákonem aprobovaného limitu 20 %, tudíž musela být zadána postupem pro podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce.   

78.         Obviněný přitom shora popsaným způsobem, tedy porušením § 2 odst. 3 zákona, když veřejnou zakázku „Rekonstrukce veřejného prostranství“ nezadal v některém z druhů zadávacího řízení dle zákona, přestože se jednalo o část podlimitní veřejné zakázky na stavební práce a svojí hodnotou tak měla být zadána v zadávacím řízení, mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že pokud by obviněný postupoval v souladu se zákonem a poptával předmětné plnění (tj. plnění zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu „Rekonstrukce veřejného prostranství“) v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacího řízení, tedy pokud by proběhla řádná soutěž o toto plnění, mohl obviněný obdržet ekonomicky výhodnější nabídku, než byla nabídka dodavatele Ostravské stavby, a to i od jiných dodavatelů, než těch, kteří byli vyzváni v rámci zadavatelem konaného výběrového řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu.  V takovém případě je tak potencialita vlivu na výběr dodavatele ve vztahu k zadávacímu řízení, které mělo být uskutečněno pro realizaci předmětné veřejné zakázky „Rekonstrukce veřejného prostranství“, avšak uskutečněno nebylo, jednoznačně prokázána, a to již v důsledku samotné skutečnosti, že ač byl obviněný povinen realizovat řádné zadávací řízení odpovídající podlimitní veřejné zakázce na stavební práce, toto řízení nerealizoval.

79.         K naplnění všech znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je třeba, aby porušení pravidel stanovených zákonem pro zadání veřejné zakázky ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr dodavatele. Z hlediska zákonného rámce ust. § 268 odst. 1 písm. a) zákona tedy stačí pouhá možnost (potencialita) ovlivnění výběru dodavatele. V této souvislosti Úřad odkazuje na ustálenou judikaturu týkající se problematiky potenciality ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky při postupu zadavatele podle zákona. Např. Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) v rozsudku sp. zn. 9 Afs 78/2012 ze dne 25. 7. 2013 konstatoval, že „(…) ze zákonného znění přitom expressis verbis plyne, že ke spáchání deliktu dojde, i pokud porušením zákona zadavatel pouze mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Ze zákona je tedy zřejmé, že postačí pouhá potencialita podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.“. Úřad dodává, že ačkoliv se popsaný závěr NSS týkal spáchání správního deliktu podle předchozí právní úpravy zadávání veřejných zakázek, je tento plně aplikovatelný i na šetřený případ, neboť znaky skutkové podstaty protiprávního jednání (přestupku) podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona nedoznaly co do svého obsahového významu z hlediska sledované okolnosti žádných koncepčních změn.

80.         Pro úplnost Úřad opakuje, že nepřehlédl skutečnost, že dne 3. 4. 2025 nabyla účinnosti novela č. 69/2025. S ohledem na skutečnost, že je Úřad povinen zohlednit jakoukoli pozdější právní úpravu zákona či jeho prováděcích právních předpisů a posoudit, zda je tato úprava pro obviněného příznivější, přistoupil k posouzení, zda není pro obviněného pozdější právní úprava obsažená v zákoně po přijetí novely č. 69/2025 příznivější než právní úprava obsažená v rozhodném znění zákona.

81.         Úřad v návaznosti na výše uvedené shrnuje, že ačkoli znění zákona účinné od 3. 4. 2025 zavádí zvýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu na stavební práce z původní částky
6 000 000 Kč bez DPH na 9 000 000 Kč bez DPH, uvedená změna nemá vliv na protiprávnost jednání obviněného, neboť předpokládaná hodnota všech šetřených veřejných zakázek výrazně přesahuje hodnotu (i ve znění novely zákona) veřejné zakázky malého rozsahu. Úřad proto nepovažuje pozdější právní úpravu pro obviněného za příznivější. K obdobnému závěru ostatně došel i předseda Úřadu ve skutkově obdobném případu vedeném pod sp. zn. ÚOHS-R0094/2025/VZ.

82.         Vzhledem k výše uvedenému rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

83.         Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a)        smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b)        smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,

c)        pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d)        smlouvu uveřejněnou v registru smluv.

84.         Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

85.         Veřejnou zakázku „Dokončovací práce“ obviněný realizoval na základě objednávky č. 18/2024 ze dne 14. 3. 2024 (dále jen „objednávka“), na jejíž plnění dodavatel Ostravské stavby následně vystavil faktury č. 200240004 ze dne 21. 3. 2024 v hodnotě 848 329 Kč s DPH, č. 200240009 ze dne 16. 4. 2024 v hodnotě 833 430 Kč s DPH a č. 200240011 ze dne 24. 4. 2024 v hodnotě 900 179 Kč s DPH (dále jen „faktury“).

86.         Podle výše uvedených faktur tak celková cena plnění činila 2 133 832 bez DPH, tj. 2 581 938 Kč s DPH.

87.         Z profilu zadavatele vyplývá, že objednávka č. 18/2024 ze dne 14. 3. 2024 a výše uvedené faktury byly na profilu zadavatele uveřejněny dne 3. 12. 2024.

Právní posouzení

88.         Úřad úvodem konstatuje, že z objednávky zaslané zadavatelem dodavateli Ostravské stavby a z faktur tímto dodavatelem následně vystavených je zřejmé, že zadavatel objednává plnění spočívající v provedení dokončovacích prací na zdravotním středisku v Chuchelné a dodavatel Ostravské stavby následně tyto práce zadavateli fakturuje, přičemž přílohou faktur je i rozpis konkrétně provedených prací. Z toho plyne, že smluvní strany projevily vůli zřídit mezi sebou závazek, jehož obsahem byla povinnost dodavatele provést stavební práce a povinnost zadavatele za provedení těchto prací zaplatit částku odpovídající provedeným pracím. K tomu je třeba nutno dále dodat, že smlouva na veřejnou zakázku, resp. její zadání nemusí být zachyceno v rámci (jednoho) „standardizovaného“ dokumentu, ale projevy vůle zadavatele a dodavatele směřující k jejímu uzavření mohou být obsaženy v různých dokumentech; typicky může jít o objednávku zadavatele a její akceptaci ze strany dodavatele; v šetřené věci je za tuto akceptaci třeba považovat dodavatelem vystavené faktury, resp. plnou akceptaci objednávky představuje poslední z těchto faktur. Uvedená právní jednání zadavatele a vybraného dodavatele tak ve svém souhrnu naplnila definiční znaky smlouvy, a obviněný tak byl povinen všechny tyto dokumenty (objednávku a faktury vystavené dodavatelem Ostravské stavby) představující uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku „Dokončovací práce“ uveřejnit.

89.         Úřad v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření.

90.         Uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

91.         Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

92.         Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že plnou akceptaci objednávky vystavené obviněným představovala poslední z dodavatelem Ostravské stavby vystavených faktur, která byla vystavena dne 24. 4. 2024, tzn. tento den představuje dle názoru Úřadu zároveň datum uzavření smlouvy, tj. nejpozději dne 24. 5. 2024 byl obviněný povinen uveřejnit uzavřenou smlouvu (jejíž obsah je definován objednávkou a třemi fakturami) na profilu zadavatele, ale učinil tak až dne 3. 12. 2024. Obviněný tak uveřejňovací povinnost dle § 219 odst. 1 zákona v zákonné lhůtě nesplnil, když předmětnou objednávku a faktury uveřejnil na profilu zadavatele až dne 3. 12. 2024, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. příkazu – uložení pokuty

93.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 zákona o přestupcích skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu, a přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

94.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby. Promlčecí doba u přestupku dle výroku I. tohoto příkazu činí podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona 5 let, a promlčecí doba u přestupku dle výroku II. tohoto příkazu činí podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona 2 roky.

95.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

96.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula promlčecí doba dle § 270 odst. 3 písm. a) a písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 15. 7. 2024, kdy obviněný uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku „Rekonstrukce veřejného prostranství“. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu došlo dne 25. 5. 2024, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku „Dokončovací práce“na profilu zadavatele (Úřad připomíná, že plnou akceptaci obviněným vystavené objednávky, tzn. datum uzavření smlouvy v tomto případě představuje datum vystavení poslední faktury). Řízení o přestupku je zahájeno vydáním tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula. Jelikož má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a samotným potrestáním obviněného za spáchání přestupku (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015), pak Úřad konstatuje, že do vydání tohoto příkazu uběhla od spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu doba blížící se svou délkou promlčení předmětného přestupku, což Úřad zohlednil ve prospěch obviněného a doba od spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí tak představuje korektiv výše uložené pokuty ve smyslu výše citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně.

97.         Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

98.         V souladu s ustanovením § 41 odst. 1 přestupkového zákona se proto Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě přísněji trestným, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

99.         Úřad uvádí, že obviněnému lze v případě přestupku dle výroku I. tohoto příkazu uložit podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona správní trest pokuty ve výši do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit. Celková cena veřejné zakázky uvedená ve smlouvě na veřejnou zakázku „Rekonstrukce veřejného prostranství“ činí 1 358 210, 60 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty tak v šetřeném případě po zaokrouhlení činí 135 821 Kč.

100.     Obviněný se dále dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona (výrok II. tohoto příkazu). Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona. Za přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu lze dle § 269 odst. 3 písm. a) zákona uložit pokutu až do 1 000 000 Kč.

101.     S ohledem na § 41 odst. 1 zákona o přestupcích přistoupí Úřad k uložení pokuty za přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu, který shledává za přísněji trestný. K přestupku uvedenému ve výroku I. tohoto příkazu Úřad přihlédne jako k přitěžující okolnosti. Úřad však podotýká, že nejvíce trestný přestupek nehodnotí jako přestupek nejzávažnější, a to z toho důvodu, že v případě přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu jde o porušení právem chráněného zájmu veřejnosti na zpětnou kontrolu veřejné zakázky, přičemž tato kontrola nebyla zcela znemožněna, neboť k uveřejnění faktur (i když nikoliv v zákonem požadované lhůtě) došlo, avšak v případě přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu je třeba vycházet z toho, že povinnost zadavatele postupovat při zadávání veřejných zakázek podle zákona je jeho vůbec nejzákladnější povinností a postup mimo režim zákona zásadním způsobem omezuje či dokonce vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků a prostředkem k realizaci základního účelu zákonné regulace zadávání veřejných zakázek. V případě přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu tak došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní a transparentní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek.

102.     Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

103.     Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

104.     Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

105.     Co se týče posouzení povahy a závažnosti přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků, nicméně je třeba dodat, že obviněný objednávku a k ní vystavené faktury nakonec uveřejnil, tzn. přestože byly předmětné dokumenty představující smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku uveřejněny o cca šest měsíců později, než předpokládá zákon, kontrola veřejnosti nebyla zcela vyloučena.

106.     Jako k přitěžující okolnosti pak Úřad přihlédl ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu. Tu je třeba opětovně zdůraznit, že Úřad považuje přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu za závažnější a jako takový též za určující pro konečnou výši pokuty.

107.      V rámci posouzení povahy a závažnosti nejzávažnějšího přestupku, který je popsán ve výroku I. tohoto příkazu, Úřad zohlednil při ukládání pokuty následující skutečnosti. Ke způsobu spáchání přestupku Úřad uvádí, že obviněný spáchal přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, když smlouvu na veřejnou zakázku „Rekonstrukce veřejného prostranství“ uzavřel mimo zákonem předpokládané zadávací řízení, čímž došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat za esenciální předpoklad hospodárného vynakládání veřejných prostředků, jelikož, jak vyplývá z konstantní judikatury správních soudů či rozhodovací praxe Úřadu, prostřednictvím férové hospodářské soutěže je dosahováno cíle a smyslu úpravy práva veřejných zakázek, tedy efektivního vynakládání veřejných prostředků. Jinými slovy, jestliže je cílem zákona zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky a jestliže zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli (k tomu blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008 sp. zn. 1 Afs 20/2008), je třeba jednání obviněného, který uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku veřejnou zakázku „Rekonstrukce veřejného prostranství“, aniž by při jejím uzavírání postupoval v zadávacím řízení dle zákona, označit za typově jedno z vůbec nejzávažnějších.

108.     Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu. Obviněný v daném případě nezákonným postupem sice zcela nevyloučil soutěž mezi dodavateli, neboť k podání nabídky vyzval několik konkrétních dodavatelů, avšak oslovení několika konkrétních dodavatelů nemůže nahradit otevřenou soutěž o veřejnou zakázku; v případě postupu obviněného v souladu se zákonem by byla veřejná zakázka uveřejněna na k tomuto účelu určených veřejných portálech, kde by se s ní mohl seznámit každý. Přitom nelze vyloučit, že nabídka jiného dodavatele, který by se v případě zadávání veřejné zakázky v režimu zákona zadávacího řízení účastnil, mohla být pro obviněného z pohledu množství vynaložených finančních prostředků výhodnější než nabídka vybraného dodavatele, a tudíž nelze ani vyloučit, že došlo k ovlivnění výběru dodavatele a k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků.

109.     Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné další přitěžující okolnosti.

110.     Úřad dále uvádí, že v souladu s § 37 písm. g) zákona o přestupcích při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédl k povaze činnosti obviněného.

111.     Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v zákoně o přestupcích, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění zákona o přestupcích představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu zákona o přestupcích, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem ust. § 37 písm. b) zákona o přestupcích, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 zákona o přestupcích mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy zákon o přestupcích vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích), nelze § 37 písm. b) zákona o přestupcích chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.

112.     Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) zákona o přestupcích, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávaným přestupkem ve společném řízení, ačkoliv to podle zákona o přestupcích přicházelo v úvahu. Úřad uvádí, že šetřený přestupek není v souběhu s dalším přestupkem či přestupky obviněného, proto se § 37 písm. b) zákona o přestupcích v projednávané věci neuplatní.

113.     Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z obsahu schváleného rozpočtu obviněného na rok 2026 vyplývá, že obviněný v roce 2026 počítá s příjmy ve výši 24 916 224 Kč[4]. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž obviněný v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za v tomto smyslu nespravedlivou.

114.     Nad rámec výše popsaného Úřad dodává, že k uhrazení pokuty za spáchaný přestupek může obviněný využít i jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav.

115.     Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla obviněným pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.

116.      Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému přestupku obviněného přistoupil k uložení pokuty obviněnému ve výši uvedené ve výroku III. tohoto příkazu.

117.     Uložená pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet místně příslušného Celního úřadu v Ostravě zřízený u pobočky České národní banky číslo 3754-97729761/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

obec Chuchelná, K. M. Lichnovského 10, 747 24 Chuchelná

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1]  Úřad pro úplnost uvádí, že dne 3. 4. 2025 nabyl účinnosti zákon č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších

předpisů, a další související zákony (dále jen „novela č. 69/2025“). Vzhledem k absenci přechodných ustanovení zákona č. 69/2025 Sb. na jednání předcházející zahájení řízení, postupuje Úřad při vyřizování podnětu již dle nového znění zákonné úpravy zákona o zadávání veřejných zakázek, a tedy rozhodné znění pro postup Úřadu při vyřizování dotčeného podnětu je znění zákonné úpravy účinné od 3. 4. 2025. Úřad dále dodává, že podle § 2 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku, podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější. S ohledem na skutečnost, že žádná novela zákona, která nabyla účinnosti od okamžiku spáchání přestupku, nepředstavuje v kontextu posuzované věci příznivější právní úpravu pro obviněného, posuzoval tedy Úřad jednání zadavatele z materiálního pohledu podle zákona účinného v době spáchání přestupků, tedy ke dni 23. 4. 2024,
17. 5. 2024 a 25. 5. 2024, kdy došlo ke spáchání přestupků při uveřejňování v rámci veřejné zakázky „Dokončovací práce“, a ke dni  15. 7. 2024, kdy zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku „Rekonstrukce veřejného prostranství“.

[2] Tj. nařízení vlády, pozn. Úřadu

[3] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 140.

[4] Dostupný zde: https://www.chuchelna.cz/wp-content/uploads/2025/12/ROZPOCET-OBCE-CHUCHELNA-NA-ROK-2026.pdf