číslo jednací: 15500/2026/500
spisová značka: S0142/2026/VZ

Instance I.
Věc Sanatorium Pálava - Interiérové vybavení - laminovaný nábytek
Účastníci
  1. Jihomoravská zdravotní, a.s.
  2. Dřevozpracující výrobní družstvo
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb.
§ 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.
§ 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2026
Datum nabytí právní moci 14. 5. 2026
Dokumenty file icon 2026_S0142.pdf 366 KB

PID

UOHSX00MT2EJ

 

Adresát/i

dle rozdělovníku

 

 

Č. j.

ÚOHS-15500/2026/500

Sp. zn.

ÚOHS-S0142/2026/VZ

Datum, místo

28. 4. 2026, Brno

 

Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 25. 2. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

■   zadavatel – Jihomoravská zdravotní, a.s., IČO 27714608, se sídlem Nové Sady 988/2, 602 00 Brno,

■   navrhovatel – Dřevozpracující výrobní družstvo, IČO 00030520, se sídlem Stromořadní 1098, 675 51 Jaroměřice nad Rokytnou

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Sanatorium Pálava - Interiérové vybavení - laminovaný nábytek“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 12. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 12. 2025 pod ev. č. Z2025-072016, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 26. 12. 2025 pod ev. č. 865016-2025, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Jihomoravská zdravotní, a.s., IČO 27714608, se sídlem Nové Sady 988/2, 602 00 Brno – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Sanatorium Pálava - Interiérové vybavení - laminovaný nábytek“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 12. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 12. 2025 pod ev. č. F2025-072016 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 26. 12. 2025 pod ev. č. 865016-2025, ve znění pozdějších oprav, postup pro vyřizování námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, když se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 19. 2. 2026 o námitkách navrhovatele – Dřevozpracující výrobní družstvo, IČO 00030520, se sídlem Stromořadní 1098, 675 51 Jaroměřice nad Rokytnou – ze dne 4. 2. 2026 podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem námitkám směřujícím proti zadávacím podmínkám citované veřejné zakázky týkajících se

–           způsobu, jak bude probíhat hodnocení nabídek v rámci kritéria „Kvalita zpracování a užitná hodnota“ a jeho podkritérií uvedených v čl. 10.2. písm. B. zadávací dokumentace, a to ve vztahu ke způsobu aplikace slovního ohodnocení jednotlivých bodových úrovní, resp. metodiky přidělování bodů předloženým vzorkům nábytkového vybavení, a dále

–           nejednoznačného popisu parametrů všech podkritérií v rámci kritéria „Kvalita zpracování a užitná hodnota“, resp. nedostatečné definice vybraných pojmů a vlastností nábytkového vybavení pro potřeby hodnocení vzorků,

čímž se odůvodnění rozhodnutí zadavatele ze dne 19. 2. 2026 o námitkách jmenovaného navrhovatele stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Jihomoravská zdravotní, a.s., IČO 27714608, se sídlem Nové Sady 988/2, 602 00 Brno – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ruší rozhodnutí o námitkách navrhovatele – Dřevozpracující výrobní družstvo, IČO 00030520, se sídlem Stromořadní 1098, 675 51 Jaroměřice nad Rokytnou – ze dne 19. 2. 2026 vydané při zadávání veřejné zakázky „Sanatorium Pálava - Interiérové vybavení - laminovaný nábytek“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 12. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 12. 2025 pod ev. č. F2025-072016 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 26. 12. 2025 pod ev. č. 865016-2025, ve znění pozdějších oprav.

III.

Zadavateli – Jihomoravská zdravotní, a.s., IČO 27714608, se sídlem Nové Sady 988/2, 602 00 Brno – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0142/2026/VZ ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Sanatorium Pálava - Interiérové vybavení - laminovaný nábytek“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 12. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 12. 2025 pod ev. č. F2025-072016 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 26. 12. 2025 pod ev. č. 865016-2025, ve znění pozdějších oprav.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Jihomoravská zdravotní, a.s., IČO 27714608, se sídlem Nové Sady 988/2, 602 00 Brno – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.       PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1.     Zadavatel – Jihomoravská zdravotní, a.s., IČO 27714608, se sídlem Nové Sady 988/2, 602 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – zahájil jakožto zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), dne 23. 12. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Sanatorium Pálava - Interiérové vybavení - laminovaný nábytek“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 12. 2025 pod ev. č. Z2025-072016, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 12. 2025 pod ev. č. 865016-2025, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“).

2.     Dle čl. 3.1. zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky zhotovení, doprava do místa plnění, vykládka a umístění jednotlivých kusů nábytkového vybavení do určených místností dle pokynů zadavatele a následná montáž nábytku v souladu se zadávací dokumentací a jejími přílohami.

3.     Dle čl. 3.2. zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 24 000 000 Kč bez DPH.

4.     Dne 4. 2. 2026 podal proti zadávacím podmínkám námitky z téhož dne (dále jen „námitky“) navrhovatel – Dřevozpracující výrobní družstvo, IČO 00030520, se sídlem Stromořadní 1098, 675 51 Jaroměřice nad Rokytnou (dále jen „navrhovatel“).

5.     Zadavatel tyto námitky odmítl rozhodnutím o námitkách ze dne 19. 2. 2026 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

6.     S ohledem na skutečnost, že zadavatel nevyhověl navrhovatelem podaným námitkám a ve smyslu § 245 odst. 2 zákona je odmítl, podal navrhovatel dne 25. 2. 2026 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Stejnopis předmětného návrhu byl zadavateli doručen rovněž dne
25. 2. 2026.

II.     OBSAH NÁVRHU

7.     Návrh směřuje proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, které jsou dle navrhovatele stanoveny v rozporu s § 36 odst. 3 zákona a § 6 zákona, konkrétně se zásadou transparentnosti, rovného zacházení, zákazu diskriminace.

8.     Na úvod navrhovatel poznamenal, že se zadavatel nevyjádřil k čl. I námitek, kde navrhovatel ve stručnosti shrnul, že stejné skutečnosti namítal vůči zadávacím podmínkám i v předchozím zrušeném zadávacím řízení. Dle názoru navrhovatele byly zadavatelem provedené úpravy zadávací dokumentace pro opakované zadávací řízení jen minimální a zásadní namítané skutečnosti zůstaly beze změny. Jinými slovy důvody, pro něž původní zadávací řízení zrušil, zadavatel v opakovaném řízení nerespektoval a nesjednal nápravu.

9.     Navrhovatel namítá, že Příloha č. 1 zadávací dokumentace – Technická specifikace (dále jen „Technická specifikace“) je neúplná a nejednoznačná. Podle něj nelze rozlišit, které údaje jsou závazné a které představují pouze orientační nebo ilustrativní vodítko. Nejasné určení závazných a nezávazných parametrů jednotlivých položek nábytkového vybavení podle navrhovatele znemožňuje dodavatelům připravit vzorky nábytku a umožňuje nejednoznačný výklad zadávací dokumentace. Technická specifikace obsahuje definované parametry nábytku a je doplněna o obrázky zobrazující položky buďto realisticky nebo nákresem. Zadavatel označuje obrázky v Technické specifikaci za ilustrativní, zároveň ale dodává, že pokud jsou v obrázcích vyznačené konkrétní rozměry nebo rozložení a počet polic atd., tak ty jsou závazné. Provedení a parametry nábytku v Technické specifikaci neuvedené jsou ponechány na vlastní úvaze dodavatele. Navrhovatel v návrhu uvádí, že tímto zadavatel přenesl odpovědnost za úplnost a správnost zadávací dokumentace na dodavatele, neboť jsou pak nuceni sami rozhodovat, jakým způsobem naplní neurčité parametry nábytku, a tím se zásadně snižuje porovnatelnost nabídek i předvídatelnost hodnocení. Dále uvádí, že není možné, aby tatáž položka obsahovala prvky závazné i nezávazné bez jasného rozlišování, neboť to dle něj odporuje § 92 a § 36 odst. 3 zákona. Dodavatel se tak nemůže spolehnout na jednoznačné vymezení požadavků a hrozí různé interpretace, což vede k neporovnatelným nabídkám. Navrhovatel uvádí konkrétní příklady, kdy u některých položek, které mají být vyhotoveny jako vzorky k hodnocení, jsou uvedeny přesné kóty, zatímco u jiných položek určených rovněž k hodnocení kótování v obrázcích chybí, tedy zachycují realistickou podobu a jsou tedy pouze ilustrativní. Navrhovatel k tomu doplňuje, že ze zadávací dokumentace nevyplývá, zda mají být tyto prvky zhotoveny jako katalogové nebo na míru, jaké přesně mají mít rozměry a konstrukční řešení. To podle něj zakládá neporovnatelnost nabídek a s tím i vytváří předpoklad pro netransparentnost hodnocení. Proto navrhovatel obsáhle namítá, že požadavky na výrobu vzorků jsou natolik neúplné a neurčité, že neumožňují jejich jednoznačné zhotovení a následnou porovnatelnost.

10.   Nadto navrhovatel uvádí konkrétní skutečnosti, ke kterým se dle něj zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevyjádřil dostatečně, a to zejména:

  • nejasné určení detailních rozměrů (např. přesahy stolové desky, konstrukční provedení zásuvky, rámu skříňky apod.);
  • chybějící určení konstrukčního řešení (naložená nebo vložená dvířka, průběžný nebo vložený sokl);
  • chybějící podrobnosti o provedení korpusových částí, hranění, napojení ploch;
  • nejasně definované požadavky na kování, úchytky či kvalitu povrchů;
  • je příliš široká rozměrová tolerance pro účely porovnání předložených vzorků.

11.   Skrze nedostatečně vymezené parametry nábytku navrhovatel dále napadá vymezení hodnoticích kritérií. Zadavatel požaduje pro účely hodnocení předložení vzorků 3 položek (skříňová sestava, pojízdný kontejner a kancelářský stůl) a hodlá je hodnotit v kvalitativním kritériu „Kvalita zpracování a užitná hodnota“ s váhou 40 %, zbylých 60 % tvoří nejnižší nabídková cena. Navrhovatel uvádí, že absence výkresové dokumentace s přesnými detaily (např. přesah desky, typy spojů, provedení soklu apod.) znemožňuje srovnatelnou výrobu vzorků a objektivní hodnocení. Navrhovatel dále namítá, že zadavatelem definované hodnoticí kritérium kvality je nedostatečně určité a neumožňuje dodavatelům předvídat výsledné hodnocení. Hodnoticí kritérium kvality bylo dále rozděleno na 6 subjektivně vnímaných podkritérií (smyslový dojem, použité materiály a robustnost, celkové technické zpracování, uživatelská přívětivost, tiché detaily, soudržnost s prostorem) definovaných různými vlastnostmi. Podle navrhovatele chybí podrobnější vymezení detailů a vlastností toho, co bude v každém podkritériu považováno za nejvyšší kvalitu a jaké nedostatky sníží, eventuálně jaká podoba vzorku zvýší bodové hodnocení a není mu zřejmá preference zadavatele. Navrhovatel zdůrazňuje, že pokud mají být vzorky hodnoceny v rámci subjektivního kritéria kvality, musí být vymezena detailní specifikace toho, co zadavatel považuje za kvalitní provedení. Pokud toto není stanoveno, nelze vzorky objektivně porovnat a výsledky hodnocení budou nepřezkoumatelné. Takto široký prostor podle navrhovatele vede k nepřezkoumatelnosti a k možnosti, že hodnoticí komise bude hodnotit vlastnosti, které nebyly předem stanoveny.

12.   Navrhovatel upozorňuje, že zadavatel sice stanovil metodiku udělování bodů se stupnicí 0 až 100 bodů (se škálováním 0, 25, 50, 75 nebo 100 bodů), avšak hranice slovního ohodnocení mezi jednotlivými úrovněmi nejsou rozlišeny tak, aby bylo možné zjistit, jak předložené provedení vzorku ovlivní počet bodů, respektive není jasné, jak je provázána metodika udělování bodů a hodnoticí podkritéria. Navrhovatel v návaznosti na výše uvedené tvrdí, že podkritéria by neměla být definována všeobecnými vlastnostmi, ale podrobně a určitě vymezena. Dle navrhovatele nejsou vymezeny měřitelné parametry ani prahová vodítka mezi úrovněmi, takže není předvídatelné, co povede k plnému či dílčímu bodovému zisku. Některé úrovně bodů mají podle navrhovatele prakticky totožný popis, tudíž identifikovat hranice mezi preferovaným a zcela nevyhovujícím plněním je nemožné, k čemuž uvádí příklady pro každé jednotlivé podkritérium. K této námitce se podle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevyjádřil vůbec.

13.   Podle navrhovatele hodnoticí kritérium nastavené výše popsaným způsobem umožňuje širokou diskreci hodnoticí komise a vytváří prostor pro libovůli či nerovné zacházení, neboť není možné ověřit, jak hodnoticí komise skutečně hodnotila to, co bylo uvedeno v zadávací dokumentaci.

14.   V závěru návrhu namítá, stejně jako v námitkách, stanovení krátké lhůty k plnění počínající od účinnosti smlouvy včetně jejího pevného ohraničení konkrétním pevným datem v Příloze č. 6 zadávací dokumentace – Smlouva (dále jen „Smlouva“). Navrhovatel poukazuje na to, že v předchozím zadávacím řízení byla stanovena lhůta pro plnění 22 týdnů a změna na současných 10 týdnů nebyla nijak zdůvodněna. Navrhovatel uvádí, že Smlouva stanoví konkrétní pevné datum („nejpozději do 29. 5. 2026“). Z důvodu stanovení neadekvátně krátké lhůty k plnění a neurčitému datu účinnosti Smlouvy se podle navrhovatele dodavatelé mohou dostat do situace, kdy nebude možné zrealizovat předmět plnění zakázky v požadovaném čase, což vede k omezení hospodářské soutěže.

15.   Z těchto důvodů navrhovatel žádá Úřad o přezkoumání úkonů zadavatele, přezkum rozhodnutí o námitkách, dále zda hodnocení nabídek bylo provedeno transparentně, a aby Úřad uložil nápravná opatření odpovídající zjištěným skutečnostem.

III.    PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

16.   Úřad obdržel návrh dne 25. 2. 2026 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0142/2026/VZ.

17.   Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.

18.   Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 27. 2. 2026.

19.   Usnesením ze dne 27. 2. 2026 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení, a zaslání příslušné dokumentace u zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

20.   Dne 9. 3. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

21.   Usnesením ze dne 19. 3. 2026 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Účastníci řízení se ve stanovené lhůtě, která uplynula dne 26. 3. 2026, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

Vyjádření zadavatele k návrhu

22.   Zadavatel předně uvádí, že s tvrzeními uvedenými v návrhu nesouhlasí, na odůvodnění svého rozhodnutí o námitkách trvá a nemá za to, že by se v něm nevypořádal se všemi relevantními skutečnostmi.

23.   Návrh podle zadavatele věcně opakuje dřívější námitky. Poznamenává, že čl. I. námitek rekapituluje předchozí zrušené zadávací řízení a jen vágně konstatuje jeho již v minulosti namítané nedostatky, tudíž neobsahuje žádné konkrétní důvody nebo skutková tvrzení, k nimž by se mohl vyjádřit. Dodává, že jde o samostatný proces, tudíž s novým zadávacím řízením nesouvisí, a že nebylo zrušeno pro nedostatky v zadávacích podmínkách, ale z důvodu optimalizace s ohledem na potřeby zadavatele a možnostem na trhu.

24.   Zadavatel zdůrazňuje, že veškerá vysvětlení zadávací dokumentace tvoří integrální součást zadávací dokumentace a jsou závazná pro výklad podmínek. Dodavatelé tak mají stabilní a jasný rámec pro přípravu nabídek i vzorků. Ke specifikaci předmětu plnění zadavatel konstatuje, že Technická specifikace vymezuje klíčové požadavky na předmět plnění dostatečně určitě a podrobně tak, aby zajistila porovnatelnost nabídek a poskytla dodavatelům jasné podklady pro zpracování nabídek i výrobu vzorků. Technické parametry nábytku jsou buď stanoveny pevnou hodnotou, nebo rozpětím (minimum a maximum).

25.   K závaznosti parametrů nábytku a ilustrativnosti obrázků zadavatel uvedl, že v Technické specifikaci jsou závazné zejména nákresy s technickou konstrukcí (např. počet a poloha skříněk atd.) a vymezenými rozměry, naopak katalogové vizualizace realistické podoby (včetně dekoru a estetických prvků) mají pouze ilustrativní význam. Zadavatel odmítá nejednoznačnost Technické specifikace. Volba, zda konkrétní položky dodá dodavatel jako katalogové (standardizované) či „na míru“, je ponechána na dodavateli.

26.   Možnost volby některých (nikoli klíčových) parametrů nábytku dodavatelem nepovažuje zadavatel za přenesení odpovědnosti za úplnost zadávací dokumentace, protože stanovil obecné minimální standardy a vymezil všechny rozhodné znaky předmětu plnění. Uvedl, že požadavky, které v dokumentaci výslovně nestanovil, nemohou být následně posuzovány, a zároveň jejich absence nemění podstatu předmětu plnění. Zadavatel poukazuje na to, že navrhovatelova argumentace ustanovením § 92 zákona není přiléhavá, jelikož citované ustanovení se týká technických podmínek stavebních prací, nikoli dodávek interiérového vybavení.

27.   Porovnatelnost nabídek skrze vzorky je podle zadavatele zajištěna kombinací závazných technických parametrů nábytku a popisu podkritérií kvalitativního hodnocení. Konstrukční detaily, jež nejsou výslovně předepsány, zůstávají na volbě dodavatele, avšak musí respektovat vymezené parametry a preferenční rámec popsaný v dokumentaci. Zadavatel zdůrazňuje rozdíl mezi posouzením shody nabídky s Technickou specifikací a hodnocením vzorků v kvalitativním kritériu: parametrizace vzorků není předmětem hodnoticího procesu – vzorky se hodnotí dle míry naplnění popsaných podkritérií kvality, nikoli podle „správnosti“ jednotlivých konstrukčních detailů, pokud nejsou povinně stanoveny.

28.   K námitce, že popis kritéria Kvalita zpracování a užitná hodnota je neurčitý a netransparentní, zadavatel uvádí, že míra konkretizace subjektivních kritérií závisí na povaze předmětu zakázky a okolnostech konkrétního řízení. Argumentuje, že právní úprava nevyžaduje vyčerpávající popis kritérií, naopak ponechává prostor pro racionální odborné uvážení hodnoticí komise. Na podporu svých tvrzení zadavatel odkazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), např. rozsudek ze dne 19. 9. 2020, č. j. 4 As 85/2020-38, bod 32 a rozsudek ze dne 18. 6. 2024, č. j. 3 As 109/2022-81, bod 68, podle níž je legitimní i méně precizní vymezení subjektivního kritéria v situaci, kdy zadavatel nemá zcela jasnou představu o „nejefektivnějším“ řešení, a chce ponechat prostor pro lepší návrhy dodavatelů. Přílišná detailizace by dle zadavatele mohla popřít smysl subjektivního hodnocení a působit nedůvodně diskriminačně ve prospěch jediného řešení. Zadavatel doplnil, že kdyby byly vzorky předepsány do úplných technických detailů, ztratilo by subjektivní hodnocení jakýkoliv smysl, protože by dodavatelé předkládali fakticky totožná řešení. Ve světle rozsudku Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) ve věci C-6/15 TNS Dimarso NV zadavatel podotýká, že povinnost spočívá v transparentním stanovení hodnoticích kritérií a jejich vah, neměnnosti v čase a v předvídatelnosti, přičemž tuto hranici zadavatel podle svého názoru nepřekročil, naopak navíc popsal i preferované aspekty kvality a metodiku hodnocení vzorků. Uvádí, že subjektivní kritérium kvality vzorků s váhou 40 % je navíc potlačeno exaktním kritériem nejnižší nabídkové ceny s vahou 60 %. Odkázal dále na rozhodnutí o námitkách.

29.   K otázce lhůty k plnění ve Smlouvě zadavatel uvádí, že uvedené lhůty nemají povahu informací, které by byly výsledkem předběžných tržních konzultací a nebyl povinen je označit ve smyslu
§ 36 odst. 3 zákona. Lhůty byly nastaveny primárně dle zadavatelových možností s ohledem na časovou náročnost dodávek pro zhotovení uvedené dodavateli, s nimiž byly vedeny předběžné tržní konzultace. Zadavatel dále nesouhlasí s výkladem navrhovatele, že konkrétní data ve Smlouvě rigidně „ohraničují“ splnění, protože podle zadavatele tato data představují pouze milníky pro určení výše smluvních pokut při prodlení s realizací části plnění, nikoli konečné okamžiky splatnosti plnění.

30.   K zásadám transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace zadavatel uvádí, že nastavení technických podmínek, práce s ilustrativními obrázky, popis hodnoticích kritérií i nastavení lhůt jsou s těmito zásadami v souladu. Vymezení požadované navrhovatelem by naopak soutěž zúžilo a diskriminovalo část trhu.

31.   Závěrem zadavatel konstatuje, že v rozhodnutí o námitkách reagoval podrobně a srozumitelně na všechny relevantní body, porušení zákona se nedopustil a navrhuje, aby Úřad návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření.

IV.    ZÁVĚRY ÚŘADU

32.   Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření předložených účastníky správního řízení, konstatuje, že zadavatel při vyřizování námitek navrhovatele nepostupoval v souladu se zákonem a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až IV. tohoto rozhodnutí. K tomu uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

33.   Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

34.   Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma. Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

35.   Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách navrhovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3 cit. ustanovení zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

36.   Podle § 245 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se navrhovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se navrhovatel domáhá, je navrhovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

37.   Podle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, učiněné v rozporu s § 245 odst. 3 zákona nebo je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

38.   Zadavatel v čl. 3.1. zadávací dokumentace stanovil: „Podrobné vymezení předmětu veřejné zakázky, včetně technických podmínek v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, je uvedeno v přílohách této zadávací dokumentace, zejména v Příloze č. 1 – Technické specifikaci předmětu plnění.

Zadavatel upozorňuje, že veškeré fotografie a obrázky uvedené u popisu technických parametrů jednotlivých typů nábytkového vybavení/výrobků v technické specifikaci jsou pouze ilustrační a nejedná se tedy o projekt.

Zadavatel dále uvádí, že údaje výslovně nepopsané a parametry výslovně neuvedené v technické specifikaci ponechává na volbě a zpracování dodavateli.“

39.   Zadavatel stanovil v čl. 10.1. „Kritéria hodnocení“ zadávací dokumentace následující: „Nabídky budou hodnoceny v souladu s ust. § 114 a násl. ZZVZ podle jejich ekonomické výhodnosti na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality. Ekonomicky nejvýhodnější nabídkou je nabídka, která v souhrnu nejlépe naplní stanovená kritéria hodnocení:“

 

Kritéria hodnocení

Váha

A.

Nabídková cena

60 %

B.

Kvalita zpracování a užitná hodnota

40 %

40.   V čl. 10.2. písm. B. „Kvalita zpracování a užitná hodnota“ zadávací dokumentace dále uvedl: „V rámci tohoto kritéria hodnocení bude zadavatel hodnotit subjektivně vnímanou užitnou hodnotu a subjektivně vnímanou kvalitu zpracování předložených vzorků plnění veřejné zakázky, které jsou blíže specifikovány níže. Nejvyšší hodnocení obdrží vzorky, které prokáží nejvyšší kvalitu.

Za účelem hodnocení nabídek účastníci předloží vzorky (dále jednotlivě také „vzorek“, resp. společně „vzorky“) uvedeny v Technické specifikaci […], a to konkrétně:

1.         Středně vysoká šatní skříň, nástavec, nízká policová uzavřená skříň, nízká policová otevřená skříň […];

2.         […] pojízdný kontejner;

3.         […] kancelářský stůl […].

Zadavatel bude hodnotit kvalitu každého vzorku zvlášť dle níže uvedených podkritérií:

Podkritérium kvality

Popis podkritéria kvality

Smyslový dojem

Vizuálně i na dotek zpracování nabízeného plnění působí poctivým dojmem. Uživatel vnímá rozdíl povrchové úpravy vzorků mezi věrohodnou imitací masivního dřeva, které preferuje nebo laminací působící umělým dojmem, který nepreferuje. Imitace masivního dřeva je vnímána jako hodnotnější.

Použité materiály a robustnost

Materiály, ze kterých je nabízené řešení zhotoveno, se vyznačují subjektivně vnímaným vyšším standardem, což je patrné ze struktury materiálu, jemnosti materiálu, subjektivním vnímáním lesku povrchu, kdy nižší lesk je vnímán jako hodnotnější, subjektivně vnímanou robustností a stabilitou materiálu, kdy vyšší robustnost je hodnotnější než subtilita, u imitací dřeva věrohodností imitace povrchu.

Celkové technické zpracování

Nabízené plnění se vyznačuje precizním opracováním hran, přesností spojů, akustickým komfortem (nevrzání, nepraskání a neskřípání), precizním a funkčním zpracováním a chodem kování, konzistentností povrchových úprav a je bez chemického zápachu.

Uživatelská přívětivost

Použití nabízeného řešení (otvírání dvířek, celkový pohled) by mělo být pro uživatele komfortní a navozovat pozitivní prožitek.

Tiché detaily

Esteticky zapracované funkční a technické části nabízeného plnění (např. šrouby a kování), neviditelné spoje, jemné přechody mezi materiály.

Soudržnost s prostorem

Nabízené plnění vytváří s prostorem, ve kterém má být užito harmonický celek, nepůsobí rušivě, ale přirozeně. Celkové zpracování nabízeného řešení zohledňuje prostředí, do kterého bude zasazeno (pokoj pacienta, kancelář zaměstnanců), a to jak vizuálně, tak koncepčně (ladící barvy, konstantní design, k sobě se hodící se materiály). Zadavatel přikládá jako přílohu č. 4 zadávací dokumentace (Barva dekoru stavby) dekor použitý v rámci prostoru stavby.

Zadavatel bude přiřazovat každému vzorku dílčí bodové ohodnocení v rozmezí 0 až 100 bodů pro jednotlivá podkritéria kvality, doplněné slovním odůvodněním, jakým způsobem a v jaké míře došlo k naplnění, resp. nenaplnění, výše uvedených podkritérií:

 

Body:

Slovní ohodnocení:

100 b.

Hodnocené kritérium je naplněno perfektně, nabízené plnění má všechny požadované vlastnosti popsané v rámci prověřovaného kritéria.

75 b.

Hodnocené kritérium je naplněno nadprůměrně, nabízené plnění má téměř všechny požadované vlastnosti popsané v rámci prověřovaného kritéria.

50 b.

Hodnocené kritérium je naplněno průměrně, nabízené plnění nemá všechny požadované vlastnosti popsané v rámci prověřovaného kritéria.

25 b.

Hodnocené kritérium je naplněno podprůměrně, nabízené plnění nemá převažující část požadovaných vlastností popsaných v rámci prověřovaného kritéria.

0 b.

Hodnocené kritérium není naplněno, nabízené plnění nemá žádné vlastnosti popsané a požadované v rámci prověřovaného kritéria.

Po provedeném hodnocení jednotlivých podkritérií kvality všech vzorků každého účastníka zadavatel provede u každého účastníka součet všech bodů získaných v rámci hodnotícího kritéria ‚Kvalita zpracování a užitná hodnota‘ […]“.

41.   Z dokumentu s názvem „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2“ ze dne 8. 1. 2026 (dále jen „VZD č. 2“) vyplývá, že zadavatel byl prostřednictvím dotazu č. 1 mj. dotazován, jaké údaje jsou v Technické specifikaci závazné a které orientační. Navázal pak dotazem, jak zadavatel zajistí porovnatelnost jednotlivých nabídek. Zadavatel jako odpověď uvedl: „Tazatelem citovaným upozorněním zadavatel apeloval na fotografie a obrázky znázorňující kusy nábytku v tzv. „katalogové“ podobě, tedy nikoliv v podobě technického nákresu s uvedením rozměrů nábytku či znázorněním konstrukčních prvků. Jsou-li tedy na obrázcích […] uvedeny přesné rozměry položky, resp. jakéhokoliv z kusů zadavatelem poptávaného nábytku, jsou tyto rozměry závazné. Totéž platí pro nákresy jednotlivých kusů nábytku znázorňující jejich technickou konstrukci (např. počet a polohu skříněk, police, atp.). Naopak pouze ilustrativní jsou obrázky zobrazující realistickou podobu nábytku vč. vyobrazení jeho dekoru či jiných estetických vlastností […].“ K porovnatelnosti nabídek uvedl následující: „Porovnatelnost jednotlivých nabídek je poté dána skutečností, že účastníky nabízené plnění musí vyhovovat požadavkům zadavatele, resp. zadávacím podmínkám, které mohou být stanoveny buď pevnou a zcela přesnou hodnotou nebo rozměrovým rozpětím s minimální a maximální hranicí. Ostatně druhý ze zmíněných způsobů stanovení technických parametrů předmětu plnění je naprostým standardem drtivé většiny veřejných zakázek. Rozměrové rozpětí pak a priori neimplikuje, že každý z účastníků nabídne plnění na jeho samé spodní hranici s vidinou nejnižší nabídkové ceny, jelikož především zohledňuje situace, kdy dodavatel disponuje standardizovaným inventářem nábytku a nevyrábí jej přímo dle požadavků zadavatele. […]“.

42.   V dokumentu s názvem „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3“ ze dne 15. 1. 2026 (dále jen „VZD č. 3“) se zadavatel z vlastní vůle rozhodl doplnit informace obsažené v zadávací dokumentaci tak, že do Přílohy č. 4 – Barva dekoru stavby před fotografie ilustrující použitý dekor dřeva v rámci budovy Sanatoria Pálava vložil text znějící:

„V rámci stavby jsou mimo materiálů vyobrazených na fotografiích použity tyto barvy a dekory:

  • Korpus poličky vyroben z lamina tl. 18 mm v dekoru H3395 ST12 – Dub Corbridge přírodní
  • Bočnice poličky vyrobeny z kompaktní desky tl. 12 mm v dekoru G029 FA Polyrey
  • Korpus kuchyňských linek: DTDL Egger světle šedá U708-ST9
  • Barový pult v prostorách kavárny: H1386 ST40 – Dub Casella hnědý.“

43.   Z dokumentu s názvem „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 4“ ze dne 20. 1. 2026 (dále jen „VZD č. 4“) vyplývá, že zadavatel byl prostřednictvím dotazu č. 1 dotazován v souvislosti s výrobou vzorku ohledně výšky parapetu od země, na který mají skříňky navazovat. Zadavatel jako odpověď uvedl: „[p]arapet je umístěn ve výšce 60 cm od podlahy, přičemž pro úplnost upřesňuje, že parapet nebude u okna nainstalován. Namísto parapetu bude umístěna horní deska skříňky, která bude naražena až k oknu. Uvedený popis je vyobrazen v […] Technické specifikaci […].“

44.   Z dokumentu s názvem „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 5“ ze dne 22. 1. 2026 (dále jen „VZD č. 5“) vyplývá, že zadavatel byl prostřednictvím dotazu č. 2 dotazován ohledně provedení zásuvky, zda zadavatel preferuje pevné kovové boky s vnitřním skrytým výsuvem nebo zda je možno použít zásuvku vyrobenou z lamina, ke které je připevněn kuličkový výsuv. Zadavatel připustil obě varianty s odůvodněním, že je čistě na dodavateli, jaké řešení zvolí. Nezbytné je, aby vybrané řešení splnilo požadavky uvedené v zadávacích podmínkách, zejména v Technické specifikaci.

Právní posouzení

Obecně k institutu námitek

45.   Navrhovatel argumentuje mj. tím, že se zadavatel v odůvodnění odmítnutí námitek nedostatečně podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem, neboť k některým se vyjádřil pouze okrajově a k některým vůbec. Z toho důvodu se domáhá přezkumu rozhodnutí o námitkách.

46.   Úřad v obecné rovině uvádí, že procesní institut námitek slouží jako primární ochrana dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Pokud jsou podány námitky, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost je v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovně, tedy aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným. Nároky na postup zadavatele při vyřízení námitek nejsou samoúčelné, neboť se na něj váží další konkrétní postupy a lhůty upravené zákonem a práva dodavatelů s nimi spojená, mj. právo podat návrh na přezkum postupu zadavatele k Úřadu.

47.   Z textace zákonného ustanovení plyne, že zadavatel své povinnosti nesplní, pokud se s řádně podanými námitkami vypořádá pouze obecným sdělením, např. že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil, a námitky proto neshledává důvodnými. Smysl institutu námitek není naplněn v situaci, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty, avšak zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen obecnými formulacemi, aniž by vysvětlil, proč daná námitka není důvodná. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

48.   Jestliže tedy stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zda bude proti postupu zadavatele brojit návrhem u Úřadu, či nikoliv.

49.   Požadavky na řádné vypořádání námitek je nutné vykládat ve světle NSS, který ve svém rozhodnutí č. j. 2 As 314/2020 ze dne 21. 10. 2021 uvádí, že „[o]bsahují-li námitky konkrétní argumentaci, je podrobným a srozumitelným rozhodnutím konkrétní odpověď na veškeré uplatněné argumenty.“. Z uvedeného závěru NSS tedy plyne, že pokud navrhovatel předloží v námitkách konkrétní argumentaci, je zadavatel povinen se jí přiměřeně a odpovídajícím způsobem zabývat.

50.   Řízení před Úřadem má předcházet řádné „námitkové řízení“ u zadavatele, tj. stěžovatel (navrhovatel) má právo na to, aby byl seznámen s přezkoumatelnou argumentací zadavatele, která reaguje na jím podané námitky. Význam rozhodnutí o námitkách je třeba shledávat v tom, že jeho prostřednictvím zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv.  Lze tedy uzavřít, že každý účastník zadávacího řízení má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený účastník neúspěšně bránil námitkami dle zákona v návrhu.

51.   Se zřetelem na vše shora uvedené tedy Úřad přistoupil k posouzení toho, zda v šetřeném případě rozhodnutí o námitkách vyhovuje požadavkům plynoucím z § 245 odst. 1 zákona, jinými slovy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich tvrzeným, resp. zda není rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné.

52.   Úřad konstatuje, že námitky navrhovatele ze dne 4. 2. 2026 byly podány řádně a včas a obsahují veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat.

53.   Přezkoumáním rozhodnutí o námitkách Úřad zjistil následující.

54.   V šetřeném případě námitky navrhovatele směřovaly proti vymezení technických parametrů jednotlivých typů nábytkového vybavení v Technické specifikaci, vymezení vlastností uvedených v popisu jednotlivých podkritérií kritéria kvality „Kvalita a užitná hodnota“, jakož i proti metodice přidělování bodů předloženým vzorkům nábytkového vybavení za splnění daného podkritéria či jeho dílčích částí a dále proti lhůtám pro realizaci předmětu veřejné zakázky.

55.   V rámci námitek týkajících se kritéria hodnocení „Kvalita zpracování a užitná hodnota“ s váhou 40 %, navrhovatel v námitkách tvrdil, že popis slovního ohodnocení je relativně obecný a že metodika přidělování bodů podle něj neobsahuje jasný popis mechanismu, jak bude bodové ohodnocení přidělováno. Tuto nejasnost demonstroval na jednotlivých podkritériích a jejich slovním popisu uvedeném v čl. 10.1 písm. B. zadávací dokumentace, z něhož vybral jednotlivé vlastnosti, na které pak aplikoval slovní ohodnocení pro přidělování příslušného počtu bodů, neboť předpokládá, že pokud slovní ohodnocení operuje s určitou kvantitou vlastností, je možné je spočítat nebo jinak přibližně matematicky vyjádřit. Navrhovatel v námitkách své úvahy podrobně rozepsal následovně.

56.   U podkritéria „Použité materiály a robustnost“ navrhovatel identifikoval 6 vlastností: struktura materiálu; jemnost materiálu; subjektivní vnímání lesku povrchu; subjektivně vnímanou robustnost materiálu; subjektivně vnímanou stabilitu materiálu; u imitací dřeva věrohodnost imitace povrchu. Při pokusu o přidělení bodů v souladu s uvedeným slovným hodnocením nebyl navrhovatel schopen určit, splněním kolika z 6 výše uvedených vlastností bude možné považovat za splněné slovní ohodnocení „téměř všechny“ pro udělení 75 bodů, slovní ohodnocení „nemá všechny“ pro udělení 50 bodů nebo slovní ohodnocení „nemá převažující část“ pro udělení 25 bodů. Nadto popis slovního ohodnocení „nemá všechny požadované vlastnosti“ pro udělení 50 bodů a popis slovního ohodnocení „nemá žádné vlastnosti“ pro 0 bodů podle navrhovatele vyjadřuje totéž.

57.   Stejným způsobem provedl navrhovatel v námitkách rozbor každého hodnoticího podkritéria, kdy identifikoval jednotlivé požadované vlastnosti a pokusil se při splnění různého počtu z nich přidělit bodové hodnocení podle slovního popisu v tabulce.

58.   Přiřazení bodů u podkritéria „Uživatelská přívětivost“ činilo navrhovateli největší obtíže. Zadavatel jej vymezil jako „Použití nabízeného řešení (otvírání dvířek, celkový pohled) by mělo být pro uživatele komfortní a navozovat pozitivní prožitek“, přičemž navrhovatel identifikoval následující vlastnosti: otvírání dvířek; celkový pohled. Navrhovatel namítá, že takový popis není dostatečně transparentní a je třeba jej objektivizovat nebo přiblížit posuzovaná měřítka, neboť pokud by šlo právě o naplnění těchto dvou vlastností a byly by skutečně jen 2, není už vůbec zřejmé, naplněním kolika z nich je možné udělit ohodnocení „má téměř všechny“, „nemá všechny“ nebo „nemá převažující část“.

59.   Navrhovatel tak v námitkách přímo vznáší dotaz, kolik splněných vlastností zadavatel považuje za naplnění slovního ohodnocení „téměř všechny“ nebo „nemá převažující část“. To uvádí na příkladech, kdy ukazuje, že slovní ohodnocení „téměř všechny“ by mohlo dopadat na situace, kdy by vzorek splnil například pouze 4 nebo dokonce jen 3 vlastnosti z celkem 5 požadovaných. Podobně tutéž myšlenku aplikuje na situaci, kdy by vzorek splnil polovinu vlastností, například 3 ze 6, a ohodnoceních „nemá převažující část“ a „nemá všechny“. Doplňuje, že ohodnocení „nemá všechny“ by mohlo zajistit lepší bodové hodnocení, než „nemá převažující vlastnosti“, přitom je hranice mezi nimi velmi neurčitá.

60.   Navrhovatel dále v námitkách uvádí, že není jasné, zda maximální počet bodů za každé podkritérium je 100 bodů, nebo se na stupnici 0 až 100 hodnotí každá dílčí vlastnost, tedy při maximálním bodovém ohodnocení by u zmíněného podkritéria dodavatel mohl získat až 600 bodů (6 vlastností × 100 bodů).

61.   Navrhovatel zároveň namítá, že zadavatelem popsaná podkritéria hodnocení kvality neumožňují účastníkům předem zjistit, jaké vlastnosti musí jejich nabídka, resp. předložený vzorek, splnit pro získání maximálního bodového hodnocení, protože chybí přesný význam a detailnější popis jednotlivých vlastností v rámci uvedených podkritérií. Navrhovatel v námitkách uvádí, že hodnoticí podkritéria musí být definována natolik konkrétně, přesně a jednoznačně, aby všichni účastníci věděli, co mají splnit a jak bude jejich nabídka hodnocena, a že podkritéria nesmí připouštět vícero výkladů nebo ponechat prostor pro libovůli hodnotitelů. Opačný způsob by dle navrhovatele mohl vést nejen k neopakovatelnosti a nepřezkoumatelnosti hodnocení, ale i diskriminaci. Navrhovatel nepovažuje za dostatečné pouze slovně uvést, že například „imitace masivního dřeva je hodnotnější“, bez jasných pravidel, kdy a jak je takový dojem hodnocen pozitivně ve srovnání s jinou povrchovou úpravou. V obdobném duchu pak navrhovatel namítá přílišnou obecnost pojmů bez konkrétní specifikace i v rámci dalších podkritérií, a to např. ve vztahu k pojmu „struktura materiálu“ jemnost“, „nižší nebo vyšší lesk“, „robustnost“, „hodnotnější“ apod. Pokud jde o další parametry jako „čistota zpracování hran“, „uživatelský komfort“ či „akustický komfort“, u nich se dle navrhovatele jedná o parametry, které může zadavatel hodnotit, ovšem musí jednoznačně a srozumitelně popsat které technické vlastnosti bude hodnotit a jak bude přidělovat body, například popsat stupnici hodnocení nebo určit, jak budou vlastnosti jako např. „zápach“, „nevrzání“ či „nepraskání“ měřeny. Rovněž ani pojmy „komfortní použití“, „pozitivní prožitek“ či „neviditelné“ spoje a „jemné“ přechody nepovažuje navrhovatel za souladné s dostatečnou určitelností hodnotících kritérií. Rovněž ani odkaz na „harmonii s prostorem“ a „ladění barev, designu a materiálu“ nepovažuje navrhovatel za dostatečný, pokud zadavatel neobjektivizuje, co je předmětem preferovaného estetického řešení (konkrétní barevné schéma, vyobrazení interiéru, kritéria souladu apod.).

62.   Úřad znovu uvádí, že zadavatelovou povinností je se podrobně, srozumitelně a konkrétně vypořádat se všemi uplatňovanými argumenty, naopak ale není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele.

63.   Zadavatel se v části rozhodnutí o námitkách věnující se způsobu hodnocení vzorků sice vyjádřil k námitce, zda bude příslušný počet bodů udělován za podkritérium celkově, či za dílčí části v popisu podkritéria (resp. zda maximální počet bodů za každé podkritérium je 100 bodů, nebo se na stupnici 0 až 100 hodnotí každá dílčí vlastnost), kdy uvedl, že „každý vzorek bude hodnocen zvlášť dle uvedených podkritérií a za každé z podkritérií bude vzorku přidělen příslušný počet bodů dle slovního ohodnocení vzorku“ a odkazoval i na znění čl. 10.2. písm. B zadávací dokumentace. K metodice přidělování bodů v rámci jednotlivých podkritérií v souvislosti s popisem mechanismu, jak bude bodové ohodnocení přidělováno, resp. slovnímu ohodnocení kolik naplněných vlastností považuje za naplnění slovního popisu ohodnocení podle naplnění požadovaných vlastností, stejně tak jako k významu a bližšímu vymezení jednotlivých identifikovaných vlastností (např. struktura, jemnost atd.), se ale zadavatel v rozhodnutí o námitkách nijak nevyjádřil.

64.   Zadavatel dle názoru Úřadu v rozhodnutí o námitkách nepopsal, jaká měřítka nebo jakou přesně má představu o jednotlivých vlastnostech v rámci dílčích podkritérií, a ani jak bude naplnění těchto vlastností převádět do metodiky udělování bodů, resp. jak bude aplikovat stanovené slovní hodnocení pro jednotlivé počty bodů. Pokud tedy navrhovatel v námitkách zadavateli vytýká, že popis jednotlivých vlastností je vágní a je třeba konkrétní hodnoticí vlastnosti a parametry definovat detailněji a přesněji, kdy své námitky poměrně detailně vztahuje na jednotlivé pojmy, které jsou dle jeho názoru nejasné, v takové situaci není dle názoru Úřadu dostačující způsob, jakým se s předmětnými konkrétními námitkami zadavatel vypořádal. Pokud tedy zadavatel v rozhodnutí o námitkách k daným námitkám navrhovatele pouze konstatoval, že subjektivní hodnoticí kritéria vymezil dostatečně podrobně, že uvedl objektivní skutečnosti, ke kterým se dané podkritérium kvality vztahuje (povrchová úprava, kování, vrzání, skřípání, neviditelné spoje atd.) a současně též uvedl preferované vlastnosti vzorku, nevyplývaly-li již ze samotné povahy takového podkritéria, jakož i s odkazem na rozhodovací praxi SDEU[1]  tvrdil, že není povinen specifikovat v zadávací dokumentaci hodnoticí kritérium kvality ani metodu hodnocení vyčerpávajícím způsobem, nelze takové vypořádání námitky považovat za souladné s požadavky na transparentnost a přezkoumatelnost vypořádání námitek, jelikož zadavatel se s námitkami nevypořádal konkrétně, individuálně a věcně dle § 245 zákona ve vztahu k tvrzeným rozporům hodnoticích kritérií se zákonem. Ve vztahu k námitce neurčitosti pojmů použitých zadavatelem v rámci jednotlivých podkritérií tak Úřad shledal, že zadavatel sice v rámci podkritéria „Smyslový dojem“ vyjádřil preferenci imitace masivního dřeva před laminací působící umělým dojmem, stejně jako v rámci podkritéria „Použité materiály a robustnost“ uvedl, že preferuje nižší lesk před vyšším. Jaká míra lesku je nižší, ani s čím nebo jakým způsobem bude srovnávána, už ze zadávací dokumentaci nevyplývá a ani v rozhodnutí o námitkách tyto skutečnosti zadavatel blíže neosvětluje a námitku v tomto duchu nevypořádává. Úřad sice spatřuje jistou možnost dovodit určité preference zadavatele v podkritériu „Soudržnost s prostorem“ mj. např. z odkazu na Přílohu č. 4 zadávací dokumentace – Barva dekoru stavby, jakož i z vysvětlení zadávací dokumentaci v rámci VZD č. 3, z něhož by eventuelně bylo možné dedukovat, jakou má zadavatel o soudržnosti představu. Ke zbylým navrhovatelem v námitkách uváděným vlastnostem (vrzání, praskání a skřípání nábytku apod.) zadavatel však své preference nebo indicie k upřednostňovanému řešení, stejně jako přiblížení definice či konkrétnější parametry pro každé hodnoticí podkritérium, v rozhodnutí o námitkách neposkytl. Zadavatel pak v návaznosti na namítanou obecnost vymezení dalších vlastností v rozhodnutí o námitkách nijak blíže nespecifikoval např. představu o komfortním užívání nebo navození pozitivního prožitku a ani nenaznačil preferenci k naplnění daného podkritéria. Zadavatel kupř. nenaznačil ani jaká míra je ještě v toleranci, nebo neuvedl způsob, jak bude tyto vlastnosti u nábytku testovat. Stejně tak se zadavatel nevyjádřil k dotazu položenému v námitce, zda podkritérium „Tiché detaily“ a akustický komfort v rámci podkritéria „Celkové technické zpracování“ není hodnoceno dvakrát. Přestože navrhovatel v námitkách provedl detailní rozbor nedostatků, které shledal u vybraných vlastností v rámci každého podkritéria, zadavatel se k namítaným skutečnostem nijak relevantně nevyjádřil a ani nenaznačil, zda všem vlastnostem přikládá stejnou váhu, či je pro něj nějaká důležitější nebo než ostatní apod.

65.   Ve vztahu k námitce týkající se metodiky udělování bodů, resp. aplikace popisu slovního hodnocení pro udělení příslušného počtu bodů, zadavatel v rozhodnutí o námitkách opět pouze obecně shrnul informace již uvedené v zadávací dokumentaci. Popsal, že každému vzorku bude v rámci podkritéria přiděleno bodové ohodnocení 0 až 100 bodů podle tabulky. Podle Úřadu není dostatečně naplněn zákonný požadavek na podrobné odůvodnění rozhodnutí o námitkách, když zadavatel dále nijak neupřesnil, v jaké míře musí být naplněny požadované vlastnosti, aby bylo možné udělit body dle konkrétního slovního ohodnocení, resp. podle něj adekvátní počet bodů dle škálování. Zadavatel ani nevysvětlil nastavení hranic mezi jednotlivými ohodnoceními „téměř všechny“, „nemá všechny“ nebo „nemá převažující část“. Tj. zda platí, jak podrobně nastínil navrhovatel ve svých námitkách, že pokud vzorek má například „téměř všechny“ požadované vlastnosti, považuje se proto za nadprůměrný a získá tak 75 bodů. Nicméně při nastíněném postupu může ale dle navrhovatele nastat situace, kdy spolu uvedené stupně slovního ohodnocení dle svého znění sémanticky splynou, neboť je lze v této dílčí části interpretovat bezrozporně, ale přiřazené bodové ohodnocení se může zásadně lišit. Dle Úřadu zůstala dále zcela bez relevantního vypořádání také námitka směřující proti nejasnosti v popisu slovního ohodnocení „nemá všechny požadované vlastnosti“ pro udělení 50 bodů a „nemá žádné vlastnosti“ pro udělení 0 bodů, které podle navrhovatele vyjadřují totéž.

66.   V této souvislosti Úřad uvádí, že argumentace zadavatele je zásadní pro další posouzení, zda zadávací podmínky ve světle podaných námitek obstojí, resp. zda navrhovatel v rámci zvažování svého dalšího postupu bude považovat zadávací podmínky za souladné se zákonem. Úřad shrnuje, že s ohledem na výše uvedené skutečnosti je zřejmé, že zadavatel při vyřizování námitek navrhovatele nedodržel zákon a rozhodnutí o námitkách proto nelze než označit za nepřezkoumatelné.

67.   Uvedené závěry Úřadu přitom platí i za předpokladu, pokud by zadavatel nebyl povinen specifikovat hodnoticí kritérium kvality ani metodu hodnocení v zadávací dokumentaci zcela vyčerpávajícím způsobem, jak zadavatel uvádí v rozhodnutí o námitkách s odkazem na rozsudek SDEU, neboť stanovení zadávacích podmínek a podrobné a srozumitelné vypořádání námitek představují odlišné činnosti a mají odlišný účel. Lze uzavřít, že čím je nastavení hodnoticích kritérií obecnější, tím spíše je nasnadě, aby zadavatel měl o hodnocených vlastnostech jasnou představu, rozlišoval je od sebe, a v návaznosti na vznesené námitky byl schopen vysvětlit hranice odůvodňující jednotlivá bodová ohodnocení a tyto prvky společně propojil. Je právě na zadavateli, aby své požadavky dokázal adekvátně obhájit a odůvodnit, aby dodavatelé mohli předpokládat, jak můžou dosáhnout lepšího ohodnocení.

Shrnutí

68.   Po přezkoumání rozhodnutí o námitkách proto Úřad konstatuje, že odůvodnění zadavatele obsažené v rozhodnutí o námitkách ve vztahu k námitkám týkajícím se metodiky přidělování bodů vzorkům a detailnějšího popisu požadovaných vlastností nábytku v jednotlivých hodnoticích podkritériích je nepřezkoumatelné.

69.   V šetřené věci zadavatel předmětné námitky nevypořádal s dostatečnou pečlivostí, a tedy nepředložil přezkoumatelné odůvodnění, pročež navrhovateli ani Úřadu nejsou známy žádné konkrétní argumenty vyvracející navrhovatelem uplatněné námitky. Jak již bylo řečeno výše, bylo povinností zadavatele vypořádat se s konkrétními argumenty, které navrhovatel uvedl v námitkách, a to způsobem, z něhož by bylo jasné, jaké důvody jej k takovému závěru vedly.

70.   S poukazem na shora uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup pro vyřizování námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona, když se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách navrhovatele, resp. když dostatečně neodůvodnil odmítnutí podaných námitek navrhovatelem, týkajících se způsobu, jak bude probíhat hodnocení nabídek v rámci kritéria „Kvalita zpracování a užitná hodnota“ a jeho podkritériích uvedených v čl. 10.2. písm. B. zadávací dokumentace, a to ve vztahu ke způsobu aplikace slovního ohodnocení jednotlivých bodových úrovní, resp. metodiky přidělování bodů předloženým vzorkům nábytkového vybavení, a dále nejednoznačného popisu parametrů všech podkritérií v rámci kritéria „Kvalita zpracování a užitná hodnota“, resp. nedostatečné definice vybraných pojmů a vlastností nábytkového vybavení pro potřeby hodnocení vzorků. Vzhledem k výše uvedenému proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

71.   Pro úplnost Úřad uvádí, že dalšími v návrhu namítanými skutečnostmi se v rámci procesní ekonomie již nezabýval, neboť skutečnost, že rozhodnutí o námitkách trpí vadou nepřezkoumatelnosti, je důvodem pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 5 zákona. Zkoumání dalších důvodů svědčících o nezbytnosti uložení jiného nápravného opatření se tedy Úřadu v dané situaci jeví jako nadbytečné, a to s ohledem na to, že v aktuálně šetřeném případě považuje za nezbytné, aby se zadávací řízení „vrátilo“ do fáze vyřizování námitek navrhovatele. Zadavatel tedy musí znova rozhodnout o námitkách a konkrétně reagovat na argumenty tvrzené navrhovatelem.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

72.   Dle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

73.   Vzhledem k tomu, že Úřad v průběhu správního řízení zjistil, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách navrhovatele, jak mu ukládá § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

74.   Uvedené nápravné opatření přitom Úřad považuje s ohledem na zjištěná a v odůvodnění výroku I. tohoto rozhodnutí popsaná pochybení zadavatele za dostatečné, neboť rozhodnutí zadavatele o námitkách trpí natolik vážnými vadami, které způsobují jeho nepřezkoumatelnost, přičemž nepřezkoumatelnost uvedeného rozhodnutí namítal rovněž navrhovatel ve svém návrhu. Úřad jako nejvhodnější nápravné opatření posoudil právě zrušení tohoto rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

75.   Úřad doplňuje, že byť se jím uložené nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách může jevit jako přísné, není dle přesvědčení Úřadu v šetřeném případě ve vztahu k zadavateli nikterak nepřiměřené nebo nespravedlivé, a to i s přihlédnutím k právům a oprávněným zájmům navrhovatele a možnému výše nastíněnému dopadu zadavatelova postupu, resp. výsledku správního řízení na navrhovatele. Lze dodat, že zadávací řízení je značně formalizovaný proces, který musí vyhovovat zákonem stanoveným podmínkám, zadavatel tedy musí na každý svůj krok nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže zadavatel dodavatelům zastřít své úvahy, na jejichž základě dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, neboť právě to je základním smyslem rozhodnutí o námitkách. Úřad proto neshledává nepřiměřeným uložení takového nápravného opatření, jež má zadavatele přimět k větší pečlivosti při přezkoumávání obsahu námitek a svůj postup navrhovateli relevantním způsobem odůvodnit.

76.   Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Přičemž současně tímto okamžikem dojde k aktivaci ustanovení § 246 odst. 1 písm. b) zákona, podle kterého nesmí zadavatel uzavřít s dodavatelem smlouvu do doby doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli. Bude tedy na zadavateli, aby reflektoval skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí a o námitkách navrhovatele opětovně rozhodl způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

77.   Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

78.   Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí (a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

79.   Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

80.   Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

81.   Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách navrhovatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

82.   Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2026000142.

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Adresát/i

1.     Jihomoravská zdravotní, a.s., Nové sady 988/2, 60200 Brno 

2.     Dřevozpracující výrobní družstvo, Stromořadní 1098, 67551 Jaroměřice nad Rokytnou

 

 

 

 

 

Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy


[1] Zadavatel v rozhodnutí o námitkách odkázal na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 14. 7. 2026 ve věci C-6/15 TNS Dimarso NV, podle něhož dle jeho názoru zadavatel není povinen specifikovat hodnoticí kritérium kvality ani metodu hodnocení vyčerpávajícím způsobem. Úřad k tomu dodává, že argumentaci zadavatele uvedeným rozsudkem neshledává přiléhavou a považuje ji za rozporuplnou v tom smyslu, když zadavatel zároveň odkazuje na rozsudek NSS ze dne 11. 11. 2021, č. j. 5 As 315/2018-53, z něhož cituje: „zadavatel musí v zadávací dokumentaci jasně a srozumitelně vymezit, jaké plnění požadovanou úroveň splňuje, a to tak, aby jednotlivé nabídky byly vzájemně porovnatelné a uchazečům o zakázku bylo zřejmé, podle jakých hledisek a jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny.“ Úřad jen podotýká, že předmětné rozhodnutí SDEU se navíc týká veřejných zakázek na služby, nikoliv na dodávky jako v tomto případě.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en