číslo jednací: 07095/2026/500
spisová značka: S1000/2025/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Výměna UT3G |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 12. 5. 2026 |
| Související rozhodnutí | 07095/2026/500 16861/2026/163 |
| Dokumenty |
|
Spisová značka: ÚOHS-S1000/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-07095/2026/500 |
|
Brno 23. 2. 2026 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 22. 12. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou:
- zadavatel – TJ TATRAN Rakovník, z.s., IČO 47016795, se sídlem U Hluboké studny 133, 269 01 Rakovník, ve správním řízení zastoupen na základě příkazní smlouvy ze dne 9. 9. 2025 společností QUANTUM CZ s.r.o., IČO 25869043, se sídlem Novoveská 101/27, 709 00 Ostrava,
- navrhovatel – VYSSPA Sports Technology s.r.o., IČO 27967638, se sídlem Skladová 2438/6, 326 00 Plzeň,
ve věci přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Výměna UT3G“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 10. 11. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P25V00036591,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – VYSSPA Sports Technology s.r.o., IČO 27967638, se sídlem Skladová 2438/6, 326 00 Plzeň – ze dne 22. 12. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – TJ TATRAN Rakovník, z.s., IČO 47016795, se sídlem U Hluboké studny 133, 269 01 Rakovník – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Výměna UT3G“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 10. 11. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P25V00036591, se podle ustanovení § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – TJ TATRAN Rakovník, z.s., IČO 47016795, se sídlem U Hluboké studny 133, 269 01 Rakovník (dále jen „zadavatel“), který je zadavatelem dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 10. 11. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele[1] zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Výměna UT3G“ (dále „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“).
2. Předmětem veřejné zakázky je dle bodů 3.1.1 a 3.1.2 zadávací dokumentace ze dne 10. 11. 2025 (dále jen „zadávací dokumentace“) „výměna umělého sportovního povrchu na fotbalovém hřišti v Městském areálu Šamotka v Lužné u Rakovníka (umělý trávník tzv. 3. generace)“ a také „výměna sítí na záchytném oplocení a zábradlí“. Celkový rozměr hřiště je dle bodu 3.1.1 zadávací dokumentace 112 x 70 m (tj. 7840 m2). Dle bodu 3.1.3 zadávací dokumentace má být předmět veřejné zakázky realizován metodou „Design & Build“ - „Vyprojektuj & Postav“ (dále také jen „D&B“ nebo „DaB“).
3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky nebyla dle čl. 4. zadávací dokumentace uvedena.
4. Dne 2. 12. 2025 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele ze dne 1. 12. 2025, jimiž navrhovatel brojil proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky“).
5. Zadavatel námitky rozhodnutím ze dne 17. 12. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) odmítl, přičemž toto rozhodnutí bylo téhož dne doručeno navrhovateli.
6. Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s rozhodnutím zadavatele o námitkách neztotožnil, podal dne 22. 12. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Zadavateli navrhovatel návrh doručil téhož dne.
II. OBSAH NÁVRHU
7. Návrh navrhovatele směřuje proti zadávacím podmínkám. Navrhovatel ve svém návrhu nejdříve stručně shrnuje průběh zadávacího řízení. Navrhovatel rovněž nesouhlasí s rozhodnutím o námitkách, které je dle jeho názoru nepřezkoumatelné a nezákonné. Dále pak navrhovatel blíže odůvodňuje Úřadu podaný návrh, kterým se dožaduje zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, a jenž lze rozčlenit do několika níže rozvedených stěžejních námitek.
8. V úvodu návrhu navrhovatel poukazuje na skutečnosti, které mají svědčit o netransparentnosti několika různých zadávacích řízení (včetně šetřeného zadávacího řízení) a které mají ve spojení s dalšími skutečnostmi dokreslovat nezákonnost požadavku na metodu D&B a nezákonnost zadávacích podmínek. Konkrétně navrhovatel uvádí šest různých zadávacích řízení, včetně šetřeného zadávacího řízení, v nichž je hodnoticím kritériem s vahou 40 až 50 % zkušenost se zakázkami realizovanými metodou D&B. Dále navrhovatel uvádí sedm různých zadávacích řízení různých zadavatelů, ve kterých byla dle něj předložena formálně totožná studie, vypracovaná totožnou osobou. Navrhovatel taktéž uvedl výčet několika zadávacích řízení na veřejné zakázky realizované metodou D&B, ke kterým uvedl, že z důvodu nezákonných postupů zadavatelů došlo ke zvýhodnění některých dodavatelů disponujících zkušeností právě s uvedenou metodou, neboť u těchto zadávacích řízení navrhovatel zjistil, že v nich došlo ke „zvláštnímu“ způsobu zveřejnění informací o veřejných zakázkách včetně data zahájení zadávacího řízení v elektronickém nástroji zadavatele, přičemž někde tyto informace nebyly včas zveřejněny vůbec. Navrhovatel tak do některých těchto řízení podal námitky, tyto však nebyly zadavateli vyřízeny.
9. Navrhovatel rovněž uvedl, že v šetřeném zadávacím řízení podal nabídku, avšak je mu „zřejmé, že z důvodu stanovení Hodnotících kritérií č. 2 nebude jeho nabídka konkurenceschopná. Nicméně má navrhovatel zájem na tom, aby bylo zjevné, jaká je odpovídající cena zakázky“.
10. Dále navrhovatel blíže odůvodnil svůj názor na nedůvodnost požadavku na užití metody D&B ve vztahu k šetřené veřejné zakázce. Dle navrhovatele zadavatel zvolil metodu D&B, ačkoliv současně stanovil závazné technické požadavky v podrobné studii, a porovnávání různých technických řešení tedy fakticky nepřipadá v úvahu. Navrhovatel uvádí, že zadavatelem zvolený způsob stanovení technických podmínek „má smysl jen tam, kde přicházejí v úvahu různá řešení jednotlivých dodavatelů, které nicméně musí zadavatel pomocí vhodně zvolených kritérií hodnocení být schopen porovnat. K porovnání slouží u metody DaB navržená řešení a nikoli cena. Zadavatel nebude žádné technické řešení porovnávat a posuzovat.“ Podstatou metody D&B dle navrhovatele je, že „zadavatel nestanoví zcela konkrétní požadavky (přesným návrhem v dokumentaci a přesným popisem položek), ale definuje spíše záměr a cíle, kterých má být dosaženo, a je pak na jednotlivých dodavatelích, aby sami navrhli dle jejich názoru nejvhodnější řešení (design).“ Navrhovatel uvádí, že zákon přímo nestanovuje zadavatelům povinnost při využití metody D&B porovnávat různá technická řešení, avšak její užití nesmí být bezdůvodné a nesmí mít za následek zjevné omezení hospodářské soutěže ve prospěch konkrétních subjektů, neboť to by zakládalo bezdůvodné omezení hospodářské soutěže a porušení zásad přiměřenosti a zákazu diskriminace. Navrhovatel dále vyjadřuje názor, že v šetřeném případě zadavatel metodu D&B užil zjevně za účelem stanovit omezující požadavky na kvalifikaci (zkušenosti) a zejména pak za účelem zvýhodnit dodavatele prostřednictvím zkušeností se zakázkami realizovanými metodou D&B v rámci hodnoticích kritérií.
11. Následná námitka navrhovatele do jisté míry navazuje na předchozí námitku, přičemž se týká požadavku zadavatele na profesní způsobilost v části „projektová činnost ve výstavbě“ metodou D&B, který navrhovatel považuje za nezákonný. Provedení realizační prováděcí dokumentace je totiž dle navrhovatele, s ohledem na předmět veřejné zakázky a podrobnost studie pro potřeby realizace veřejné zakázky, nedůvodné; obdobně je pak dle navrhovatele nedůvodný rovněž požadavek na doložení oprávnění k podnikání v oboru „projektová činnost ve výstavbě“. Svou aktivní legitimaci k podání námitek, resp. návrhu ve vztahu k této námitce navrhovatel dovozuje z toho, že „jakékoli nezákonné omezení i dalších dodavatelů a výběr stále stejných dodavatelů povede k likvidaci konkurenčního prostředí a dominantního postavení těchto dodavatelů na trhu“.
12. Další námitka směřuje vůči nastavení podmínek technické kvalifikace, které jsou dle názoru navrhovatele stanoveny tak, že ve vzájemných souvislostech nedůvodně eliminují nabídky a vytváří překážky hospodářské soutěže, kdy zadavatel stanovil k prokázání technické kvalifikace kombinaci požadavků, která nedůvodně omezují účast dodavatelů v zadávacím řízení. Konkrétně je ze strany navrhovatele namítán požadavek zadavatele na doložení zkušenosti dodavatele s minimální plochou fotbalového hřiště o výměře 7 000 m2 s umělým trávníkem 3. generace, na které byla vydána atestace FAČR dle Prováděcího pokynu FAČR k atestacím hřišť s umělými trávníky nové 3. generace (bez ohledu na to, zda byla realizována dle projektové dokumentace nebo metodou D&B). Navrhovatel tvrdí, že pokud mají dodavatelé zkušenosti s realizací fotbalových hřišť o ploše menší než 7 000 m2 s UT3G atestovaných FAČR, mají tak zkušenost realizovat fotbalové hřiště dle prováděcího pokynu FAČR v parametrech shodných pro různé velikosti hřišť, přesto jsou bezdůvodně vyloučeni z účasti v zadávacím řízení. Pokládka rolí UT3G u atestovaného fotbalového hřiště FAČR o rozměru do 7 000 m2 je dle navrhovatele totožná jako u hřiště o rozměru 7 000 m2 a větším, a pro doložení zkušenosti dodavatele je dle navrhovatele tedy irelevantní, zda je rolí méně či více. Stanovená minimální plocha 7 000 m2 dle navrhovatele nedokládá větší zkušenosti, a je proto nedůvodná, nepřiměřená a diskriminační.
13. Navrhovatel návazně na uvedené dále poukazuje na další skutečnosti dokládající nedůvodnost požadavku na stanovenou minimální plochu 7 000 m2, jakými jsou: rovinatost plochy a další parametry, pokládka na již hotové podloží, totožná technologie výměny UT3G pro hřiště atestované FAČR bez ohledu na velikost hřiště a totožné podmínky prováděcího pokynu FAČR včetně podkladních vrstev pro jednotlivá hřiště atestovaná FAČR. Navrhovatel má za to, že požadavek na minimální plochu 7 000 m2 nepředpokládá tomu přiměřené technické, materiální a personální zabezpečení a nedokládá schopnost plnit veřejnou zakázku řádně a včas odlišně od realizace fotbalového hřiště o menší ploše.
14. Navazující námitkou navrhovatel poukazuje na zadávací podmínky v části hodnocení nabídek a hodnoticích kritérií dle čl. 18.1. zadávací dokumentace, konkrétně hodnoticí kritérium č. 2 (počet realizovaných zakázek – čl. 18.2.3 zadávací dokumentace), kdy jsou zadávací podmínky dle jeho názoru nepřiměřené, diskriminační, v rozporu se zásadou transparentnosti a bezdůvodně zaručující konkurenční výhodu některým dodavatelům, neboť jsou stanoveny tak, že ve vzájemných souvislostech nedůvodně zvýhodňují dodavatele s více zkušenostmi, zejména s metodou D&B, přičemž je vyloučeno prokazování prostřednictvím poddodavatelů. Navrhovatel má za to, že předmětem hodnocení nejsou objektivní kritéria hodnocení, kdy kvalifikace dodavatele, zejména kvalita referenčních zakázek, se nevztahuje ke kvalitativním hlediskům spojeným s předmětem veřejné zakázky. Konkrétně pak navrhovatel napadá požadavek na realizaci veřejné zakázky metodou D&B, dále nedůvodný požadavek na minimální plochu 5 529 m2 (která je dle navrhovatele odlišná jak od předmětu veřejné zakázky, tak od minimální plochy zadavatelem obhajované u technické kvalifikace, a která nedokládá větší zkušenosti pro plnění veřejné zakázky), dále napadá neopodstatněné omezení doby na posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení (kdy dle prováděcího pokynu FAČR platily totožné podmínky na atestaci fotbalových hřišť také v době starší než požadované), dále nedůvodnost požadavku na zkušenost se zakázkou zpracovanou metodou D&B u výstavby nebo rekonstrukce povrchu fotbalového hřiště o ploše min. 5 529 m2 s umělým trávníkem 3. generace, které splňuje požadavky pro vydání atestace FAČR dle prováděcího pokynu FAČR (když k jejímu doložení by dle navrhovatele mohlo stačit jakékoli jiné sportoviště, či zkušenost projektanta s realizací projektové dokumentace pro takové fotbalové hřiště mimo metodu D&B) a závěrem navrhovatel napadá nedůvodnost stanovení maximálního bodového ohodnocení 4 bodů (kdy zkušenost s realizací zakázky metodou D&B může dle něj doložit i jen jedna stavba, avšak ani tu nepovažuje navrhovatel za důvodnou).
15. Navrhovatel v návrhu dále uvádí, že má značné zkušenosti pro plnění veřejné zakázky, když realizoval mnoho veřejných zakázek na stavební práce, včetně umělých trávníků 3. generace na fotbalových i jiných hřištích nebo atletických objektů (oválů, sektorů technických disciplín), avšak přesto nemá možnost z důvodu stanovení dle něj nezákonných zadávacích podmínek předložit nejvýhodnější nabídku v předmětném zadávacím řízení.
16. Navrhovatel uvádí, že zadavatel porušil mj. ustanovení § 36, § 79, § 92, § 114, § 116 zákona, jakož i zásady veřejného zadávání dle § 6 zákona, a to „zejména zásadu přiměřenosti, rovnosti, zákazu diskriminace, zásadu transparentnosti, zásadu podpory rozvoje konkurenčního prostředí, zabezpečení hospodárnosti a efektivního vynakládání veřejných prostředků, zásadu zamezení zvýhodnění určitých subjektů jakož i zásadu zákazu zvýhodnění prostřednictvím technických požadavků.“ Navrhovatel dále uvádí, že výše uvedenými tvrzenými porušeními zákona bylo zadávací řízení stiženo zásadními vadami, které lze odstranit pouze jeho zrušením.
17. Závěrem návrhu navrhovatel specifikuje újmu, jež mu vznikla v souvislosti s nemožností podat konkurenceschopnou nabídku do napadeného zadávacího řízení, spočívající dle navrhovatele konkrétně v tom, že nemůže doložit požadované zkušenosti dle hodnoticího kritéria č. 2 včetně zkušenosti s metodou D&B, a nemůže tak získat odpovídající počet bodů v rámci hodnocení, čímž je znevýhodněn oproti jinému dodavateli, dále, že navrhovatel může v rámci hodnocení z důvodu stanovené minimální plochy fotbalového hřiště a z důvodu požadavku na metodu D&B doložit pouze dvě zkušenosti. Dále navrhovatel uvádí, že se nemůže účastnit soutěže otevřené všem potencionálním dodavatelům z důvodu nezákonného požadavku na referenční stavbu, omezující rovněž další dodavatele, a zejména z důvodu stanovení hodnoticího kritéria č. 2, zvýhodňujícího v rámci hodnocení konkrétní dodavatele. Dále má navrhovatel za to, že je diskriminován požadavkem na způsob provedení stavby metodou D&B, když nemůže v tak krátké době zajistit zpracovatele realizační projektové dokumentace v souladu se studií, přestože tato vůbec nemusí být zpracovávána. Navrhovatel rovněž ve vztahu k pociťované újmě uvedl, že v souvislosti s nemožností podat nabídku mu vznikla či hrozí další újma, kdy nebude moci realizovat veřejnou zakázku, čímž mj. nedosáhne zisku a nezíská případné reference pro další zadávací řízení.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
18. Úřad obdržel návrh dne 22. 12. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Předmět správního řízení je vymezen obsahem návrhu.
19. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:
- zadavatel,
- navrhovatel.
20. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 23. 12. 2025.
21. Dne 29. 12. 2025 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky sdělení zadavatele k obchodnímu tajemství a utajovaným informacím. Dne 30. 12. 2025 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky od zadavatele dokumentaci o zadávacím řízení. Následně dne 31. 12. 2025 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele“).
Vyjádření zadavatele k návrhu
22. Zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí, že je přesvědčen o nedůvodnosti návrhu v celém jeho rozsahu, neboť napadené zadávací podmínky včetně kritérií hodnocení jsou dle něj nastaveny v souladu se zásadami veřejného zadávání i se zákonem.
23. K námitce netransparentnosti zadávacího řízení v souvislosti se zadáváním jiných veřejných zakázek jinými zadavateli zadavatel uvádí, že tato výhrada navrhovatele nesměřuje proti zadávacím podmínkám v šetřeném zadávacím řízení a zadavatel ji tedy ani nemohl vypořádat způsobem předvídaným zákonem. Zadavatel uvádí, že žádným způsobem neodpovídá za zadávací podmínky stanovené jinými zadavateli v jiných zadávacích řízeních a že není a priori nezákonné, aby se zadavatel inspiroval zadávacími podmínkami v již uveřejněné zadávací dokumentaci, pokud zároveň dodrží zákon a další příslušnou legislativu. Obdobně se pak zadavatel vyjádřil i k výhradě navrhovatele týkající se předložení formálně totožné studie. Pokud jde o námitku týkající se toho, že jiní zadavatelé měli opožděně uveřejňovat informace o jimi zadávaných zakázkách, zadavatel uvádí, že v žádném případě neodpovídá za postup jiných zadavatelů v jiných zadávacích řízeních.
24. K námitce týkající se požadavku na realizaci předmětu veřejné zakázky metodou D&B zadavatel předně uvádí, že předmětem zadávané veřejné zakázky je plnění realizované metodou D&B, a proto je žádoucí zkušenost dodavatele s tímto typem zakázek; přesto zkušenost s metodou D&B není dle zadávací dokumentace podmínkou účasti v zadávacím řízení, nýbrž je pouze toliko jedním ze subkritérií hodnocení.
25. K námitce proti využití metody D&B v předmětném zadávacím řízení zadavatel uvádí, že svůj postup považuje za zákonem dovolený i důvodný. Zadavatel uvádí, že ze zákona nevyplývá zákaz kombinace metody D&B a využití hodnoticího kritéria nejnižší nabídkové ceny spolu s hodnoticím kritériem počtu realizovaných zakázek.
26. K názoru navrhovatele, že metodu D&B obecně nelze použít v případě, že zadavatel má poměrně jasnou představu o předmětu veřejné zakázky a na zhotoviteli ponechává pouze konkretizaci poskytnuté projektové dokumentace, zadavatel uvádí, že předložení relativně podrobné studie v rámci metody D&B zákon zadavateli nejenže nikterak nezakazuje, ale je zároveň dle odborné veřejnosti vysloveně přípustné.
27. K názoru navrhovatele, že v šetřeném případě není metodu D&B fakticky možné použít, neboť zadávací dokumentace (studie) umožňuje jediné podrobně popsané řešení, zadavatel uvádí, že zmíněná studie obsahuje pouze příklad možného řešení a neobsahuje závazné určení technické varianty. Zadavatel dále uvádí, že citovaná studie má povahu architektonické studie a nenaplňuje zákonné náležitosti realizační dokumentace, tedy dokumentace pro provádění stavby v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb.
28. Ke skutečnosti, že zadavatel bude schvalovat realizační projektovou dokumentaci, zadavatel uvádí, že se jedná standardní postup v rámci využití konceptu D&B.
29. K námitce navrhovatele, že některé jiné veřejné zakázky s obdobným předmětem plnění nebyly zadavateli realizovány metodou D&B, zadavatel uvádí, že není relevantní, zda jiní zadavatelé obdobný předmět plnění zadali metodou Design & Build, či nikoliv. Zadavatel má právo tento koncept využít bez ohledu na postup jiných zadavatelů v jiných zadávacích či výběrových řízeních s odlišným (byť třeba obdobným) předmětem plnění.
30. K námitce navrhovatele, že „vybraným dodavatelem tak bude dodavatel či společný dodavatel, který díky nedůvodným požadavkům na zkušenost s metodou DaB v rámci hodnotícího kritéria č. 2 bezdůvodně získá značný počet bodů“, zadavatel uvádí, že hodnoticí kritérium č. 2 je dle jeho názoru důvodné, přičemž vliv tohoto parametru na výsledek hodnocení není tak mimořádný, jak se opakovaně navrhovatel snaží přesvědčit zadavatele i Úřad.
31. K námitce navrhovatele směřující proti požadavku na profesní způsobilost zadavatel především uvádí, že navrhovatel tento požadavek splňuje, což vyplývá z vyjádření samotného navrhovatele i z veřejně přístupného informačního systému Ministerstva financí ČR ARES, a proto dle zadavatele navrhovatel ani není aktivně legitimován k podání námitek, resp. návrhu ve vztahu k této námitce; po věcné stránce je daný požadavek na předmětnou profesní kvalifikaci podle názoru zadavatele odůvodněný, k čemuž zadavatel odkazuje na své vyjádření v rozhodnutí o námitkách.
32. K námitce navrhovatele směřující proti požadavku na technickou kvalifikaci zadavatel uvádí, že je tato námitka účelová, neboť navrhovatel tento požadavek splňuje, když sám předložil ve své nabídce referenci, která splňuje napadenou zadávací podmínku. Pokud pak jde o samotnou podstatu námitky, zadavatel uvádí, že předmětný požadavek na realizaci plochy min. 7 000 m2 s umělým trávníkem 3. generace a certifikací FAČR je zcela přiměřený předmětu veřejné zakázky, a to vzhledem k rozměru stávajícího i plánovaného hřiště. Zadavatel dále odkazuje na svoji argumentaci uvedenou v rozhodnutí o námitkách.
33. K dalším námitkám týkajícím se požadavku na minimální plochu 7 140 m² zadavatel v kontextu parametrů (např. rovinatost) uvedl, že nerozporuje jejich danost prováděcím pokynem FAČR bez ohledu na velikost hřiště. Je však v zájmu zadavatele prostřednictvím požadavku na doložení referencí ověřit, že dodavatel je schopen tyto parametry dodržet i u hřiště o zadavatelem požadovaném rozměru.
34. K námitce týkající se totožnosti technologie výměny povrchu hřiště zadavatel uvedl, že se jedná pouze o jeden aspekt realizace předmětu veřejné zakázky. Zadavatel trvá na tom, že v případě realizace hřiště s větším povrchem musí dodavatel disponovat většími kapacitami než u povrchů menšího rozměru. Právě k ověření těchto kapacit jako celku rovněž směřuje nastavení požadavků na reference, které obecně slouží k ověření zkušenosti s obdobnými akcemi, zahrnujícími celou škálu dílčích zkušeností a schopností (v rovině odborné, časové, ekonomické atd.)
35. K námitce, že z prováděcího pokynu FAČR vyplývají zcela totožné podmínky včetně podkladních vrstev pro jednotlivá fotbalová hřiště atestovaná FAČR, která mohou mít rozměry od 4 704 m², zadavatel odkázal na svou argumentaci k požadovanému rozměru hřiště v rámci referencí a také na vzorovou zadávací dokumentaci KSHP FAČR v části doporučených požadavků na reference bez ohledu na velikost hřiště. K navrhovatelem tvrzené zastaralosti této vzorové zadávací dokumentace, která má způsobovat její nezákonnost pro potřeby veřejného zadávání, zadavatel uvádí, že pouze ze skutečnosti, že byla tato vzorová dokumentace vypracována za předchozí právní úpravy veřejného zadávání, nelze dovozovat její nepoužitelnost, resp. nezákonnost, neboť podstata a základní principy veřejného zadávání zůstaly i po rekodifikaci zachovány, což v zásadě platí též pro prokazování předmětné technické kvalifikace.
36. K námitce týkající se požadavku na referenční stavbu o minimální ploše hřiště 7 000 m2 v kontextu tvrzení navrhovatele, že velikost hřiště nemá vliv na technické a materiální zabezpečení dodavatele, zadavatel zopakoval, že pro realizaci hřiště o větším rozměru je třeba větší technické, materiální a personální zabezpečení než u hřiště o rozměru menším, a že institut referencí slouží právě k ověření, zda daný dodavatel kapacitami potřebnými pro veřejnou zakázku disponuje. Svůj požadavek na uvedenou minimální plochu přitom zadavatel považuje za přiměřený.
37. K podmínkám hodnocení, respektive k hodnoticím kritériím zadavatel uvedl, že tyto jsou nastaveny transparentně, přiměřeně a nediskriminačně, kdy skutečnost, že někteří dodavatelé naplní hodnoticí kritéria ve větší míře a dosáhnou tak lepšího výsledku, je podstatou hodnocení nabídek. Zkušenosti s realizací obdobných zakázek jako je předmět veřejné zakázky spadá dle zadavatele pod definici kvality § 116 zákona, kdy tyto zkušenosti jsou zárukou odpovídající kvality plnění veřejné zakázky. Zkušenost s metodou D&B je pro zadavatele cenná z důvodu, že předmětná veřejná zakázka má být realizována právě touto metodou, a proto ji učinil i předmětem hodnocení. S ohledem na požadovanou minimální plochu hřiště 5 529 m2 zadavatel uvedl, že tato vychází ze standardizovaných rozměrů hřišť dle doporučení komise FAČR jakožto rozměr III. kategorie, kdy zkušenosti s uvedenou, byť menší plochou, než je požadována v rámci technické kvalifikace, jsou pro něj v kontextu hodnoticího kritéria rovněž cenné, neboť zvyšují pravděpodobnost bezvadného plnění dodavatele. Pokud jde o námitku směřující ke způsobu bodového ohodnocení referencí (kdy lze v každém ze subkritérií hodnoticího kritéria č. 2 získat až za 4 body), zadavatel upozorňuje, že se jedná o maximálně bodovaný počet, nikoliv o počet povinný. S ohledem na namítanou váhu mezi hodnoticím kritériem č. 1 (nabídková cena) vs. hodnoticím kritériem č. 2 (počet realizovaných zakázek) v poměru 60:40 se zadavatel vyjádřil tak, že cena i kvalita plnění jsou pro něj významné faktory, přičemž má zájem zadat veřejnou zakázku dodavateli, jehož zkušenosti dalece převyšují zkušenosti druhého dodavatele, a to i za cenu vyšších nákladů. Ve vztahu k omezení lhůty pro doložení referencí v rámci hodnocení zadavatel uvedl, že omezení referenčních prací na posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení má opodstatnění v aktuálnosti v kontextu situace na trhu, know-how, ale i legislativy. Zadavatel dále uvádí, že hodnotí zkušenosti váhou 40 %, protože dodavatel disponující větším množstvím obdobných zkušeností představuje nižší riziko vadného plnění, neboť taková praxe zvyšuje pravděpodobnost řádné a bezchybné realizace veřejné zakázky. Současně se tím dle zadavatele preventivně omezuje riziko uplatňování požadavků na vícepráce ze strany dodavatele – ačkoliv je tato možnost při zadání metodou Design & Build výrazně omezena, nikoliv však zcela vyloučena – stejně jako riziko situací, kdy by zadavatel musel uplatňovat nároky z odpovědnosti za škodu či z nedodržení termínů plnění.
38. K názoru navrhovatele, že jeho nabídka, kterou v zadávacím řízení podal, nemá šanci na úspěch, zadavatel uvádí, že navrhovatel v námitkách přiznává, že splňuje podmínky účasti v zadávacím řízení a že disponuje pro účely hodnocení třemi referenčními zakázkami. Navrhovatel se dle zadavatele samozřejmě mohl domnívat, že do zadávacího řízení podají nabídku i dodavatelé, kteří disponují vyšším počtem požadovaných zkušeností, avšak takovému předpokladu mohl přizpůsobit nabídkovou cenu, která je hodnoticím kritériem s nejvyšší váhou. Navrhovatelovy argumenty tak dle zadavatele spíše svědčí o jeho obavách z konkurence, nejsou však důkazem nezákonnosti zadávacích podmínek – ty jsou dle zadavatele nastaveny zcela přiměřeně k předmětu veřejné zakázky. Dále zadavatel uvádí, že je plně v jeho kompetenci, aby rozhodl, jaká hodnoticí kritéria a s jakou váhou budou součástí zadávacích podmínek.
39. Zadavatel závěrem svého vyjádření uvádí k opakovanému tvrzení navrhovatele, že údajně nemůže podat do zadávacího řízení konkurenceschopnou nabídku, následující: „Je-li tomu skutečně tak, pak toto nelze klást za vinu zadavateli. Zadavatel stanovil zadávací podmínky v souladu se ZZVZ a případný neúspěch některých dodavatelů v zadávacím řízení je pak nedílnou součástí hospodářské soutěže, nikoliv znak porušení ZZVZ.“
40. Zadavatel uzavírá, že návrh považuje za zcela nedůvodný, účelový a šikanózní a navrhuje, aby Úřad návrh dle § 265 písm. a) zákona zamítl.
Další průběh správního řízení
41. Usnesením ze dne 5. 1. 2026 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, včetně zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení. Zadavatel průběžně Úřad informoval o provedených úkonech dle tohoto usnesení.
42. Usnesením ze dne 22. 1. 2026 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se tito mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
43. Dne 28. 1. 2026 zadavatel zaslal Úřadu přípis, v němž oznámil, že téhož dne přistoupil k výběru dodavatele. Rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 28. 1. 2026 zaslal zadavatel v příloze.
44. Dne 29. 1. 2026 obdržel Úřad od navrhovatele vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne. Zadavatel se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřil.
45. Dne 6. 2. 2026 Úřad vydal rozhodnutí z téhož dne, kterým uložil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení.
Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí
46. Ve vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí navrhovatel uvedl, že předně odkazuje v celém rozsahu na podaný návrh. Dále navrhovatel v zásadě opakoval či rozvíjel informace uvedené již v návrhu (zejména skutečnost, že předmět veřejné zakázky a jeho jednoduchost je stěžejní pro posouzení nedůvodnosti zvolené metody D&B a s tím souvisejících omezujících požadavků na zkušenosti v rámci hodnoticích kritérií č. 2, kdy již studie je dle něj dostatečně podrobná pro plnění veřejné zakázky, a rovněž skutečnost, že mnozí zadavatelé veřejné zakázky na výměnu umělého trávníku nezahajují s využitím metody D&B, což je dle navrhovatele rovněž rozhodné pro posouzení nedůvodnosti uvedené metody).
47. Navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí nově navrhnul jako důkazy oznámení o výběru ze dne 28. 1. 2026, zprávu o hodnocení nabídek včetně jejích příloh a podané nabídky v zadávacím řízení. Navrhovatel uvádí, že vítězná nabídka je cca o 2 miliony Kč bez DPH dražší než nabídka navrhovatele, avšak kvůli navrhovatelem tvrzené nezákonnosti zadávacích podmínek, zejména hodnoticího kritéria č. 2, má vybraný dodavatel bezdůvodnou konkurenční výhodu.
48. Navrhovatel opět navrhnul jako důkaz vyjádření společnosti JUTA a.s., případně dalších výrobců umělých trávníků. Dále navrhovatel navrhnul jako důkaz zadávací dokumentaci k veřejným zakázkám s obdobným předmětem plnění zadavatelů město Milevsko a Association Club Sparta Praha z. s.
49. Navrhovatel závěrem dodal, že skutečnosti uvedené v návrhu a ve vyjádření k podkladům rozhodnutí „svědčí o zjevném účelovém jednání zadavatele s cílem omezit hospodářskou soutěž a zjevném zneužití práva, které nepožívá právní ochrany. (…) Jediným cílem navrhovatele je snaha o zamezení nezákonného jednání zadavatelů, které může vést až k úplnému zániku konkurenčního prostředí v předmětném oboru staveb a k nepřiměřenému předražování zakázek a tím spojené škodě na veřejných prostředcích.“
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
50. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, a na základě vlastního zjištění rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
51. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
52. Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
53. Podle § 16 odst. 1 věty první a druhé zákona zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích.
54. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
55. Podle § 37 odst. 1 zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako
a) podmínky kvalifikace,
b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,
c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo
d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.
56. Podle § 53 odst. 4 věty první zákona zadavatel může ve zjednodušeném podlimitním řízení použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim.
57. Podle § 53 odst. 6 věty první a druhé zákona se ve zjednodušeném podlimitním řízení pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele použijí § 107 až 110 a § 114 až 122 obdobně. Jako kritéria kvality zadavatel může stanovit i jiná kritéria, než jsou uvedena v § 116, pokud jsou založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavatele nebo k předmětu veřejné zakázky.
58. Podle § 77 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel může požadovat, aby dodavatel předložil doklad, že je oprávněn podnikat v rozsahu odpovídajícímu předmětu veřejné zakázky, pokud jiné právní předpisy takové oprávnění vyžadují.
59. Podle § 79 odst. 2 písm. a) věty první zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací.
60. Podle § 115 odst. 1 zákona zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují
a) kritéria hodnocení,
b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a
c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.
61. Podle § 241 odst. 1 věty první zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“).
62. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
63. Předmětem veřejné zakázky je dle bodů 3.1.1 a 3.1.2 zadávací dokumentace „výměna umělého sportovního povrchu na fotbalovém hřišti v Městském areálu Šamotka v Lužné u Rakovníka (umělý trávník tzv. 3. generace)“ a také „výměna sítí na záchytném oplocení a zábradlí“.
64. Dle bodu 3.1.3 zadávací dokumentace má předmět veřejné zakázky být realizován metodou „Design & Build“ – „Vyprojektuj & Postav“. Předmětem veřejné zakázky je zpracování projektové dokumentace a následná realizace stavebních prací.
65. Dle bodu 3.1.4 zadávací dokumentace má dodavatel při realizaci předmětu veřejné zakázky postupovat v souladu se smluvními podmínkami FIDIC – Žlutá kniha, které tvoří jednu z příloh zadávací dokumentace, a s aktuálně platným prováděcím pokynem FAČR k atestacím hřišť s umělými trávníky nové 3. generace (UT3G), který je dostupný na webových stránkách Komise pro stadiony a hrací plochy FAČR.
66. Dle bodu 3.2.1 zadávací dokumentace je rozsah předmětu veřejné zakázky stanoven mj. studií „VÝMĚNA UT3G“ pro zadání stavby metodou D&B zpracovanou společností BESTPROJEKT s.r.o., IČO 17729378, se sídlem Komenského 348, 768 11 Chropyně.
67. V bodě 6.1.2. písm. b) zadávací dokumentace zadavatel stanovil způsob prokázání profesní způsobilosti dle § 77 odst. 2 písm. a) zákona, přičemž po dodavatelích mj. požadoval předložení dokladu (či čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel příslušnou profesní způsobilost splňuje, přičemž jeho vzor tvoří přílohu č. 9b zadávací dokumentace), ze kterého vyplývá oprávnění podnikat v rozsahu odpovídajícímu předmětu veřejné zakázky, a to mj. v oboru „projektová činnost ve výstavbě“. V bodě 6.1.2. písm. c) zadávací dokumentace zadavatel stanovil způsob prokázání profesní kvalifikace dle § 77 odst. 2 písm. c) zákona, kdy požadoval, aby dodavatel předložil doklad, že je odborně způsobilý nebo disponuje osobou, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje.
68. V bodě 6.1.3. písm. a) zadávací dokumentace zadavatel stanovil způsob prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona, přičemž jakožto minimální úroveň kvalifikace stanovil požadavek, aby dodavatel za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení dokončil minimálně 1 stavební práci spočívající ve výstavbě nebo rekonstrukci (obnově) fotbalového hřiště o ploše min. 7 000 m2 s umělým trávníkem 3. generace, na které byla vydána atestace FAČR dle prováděcího pokynu FAČR k atestacím hřišť s umělými trávníky nové 3. generace (bez ohledu na to, zda byla realizována dle projektové dokumentace nebo metodou D&B). Předmětný požadavek byl doprovozen čtyřmi doplňujícími poznámkami. V poznámce č. 3 zadavatel stanovil, že s ohledem na bod 7.5. zadávací dokumentace (ve kterém si zadavatel v souladu s § 105 odst. 2 zákona vyhradil požadavek, aby zadavatelem určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky – konkrétně pokládka umělého trávníku – byly plněny přímo vybraným dodavatelem) nelze kvalifikaci prokázat prostřednictvím poddodavatele. V poznámce č. 4 zadavatel stanovil, že stavební prací (realizovanou zakázkou) dle podmínek zadávací dokumentace prokazuje dodavatel technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona, přičemž shodná zakázka nesmí být duplicitně uvedena v dokumentu „Hodnotící kritérium č. 2“; v opačném případě nebude k duplicitně uvedené zakázce přihlíženo při hodnocení nabídek. Dle uvedeného bodu zadávací dokumentace pak měli účastníci zadávacího řízení vyplnit seznam stavebních prací, a to ve formě písemného čestného prohlášení o technické kvalifikaci, jehož vzor tvoří přílohu č. 9c zadávací dokumentace.
69. V čl. 18 zadávací dokumentace zadavatel stanovil pravidla pro hodnocení nabídek, přičemž v odst. 18.2. zadávací dokumentace zvolil metodu vyhodnocení nabídek, na základě které má být ekonomická výhodnost nabídek hodnocena bodovým systémem dle kritéria č. 1 představujícího nabídkovou cenu v Kč bez DPH s vahou kritéria 60 %, a dle kritéria č. 2 představujícího počet realizovaných zakázek s vahou kritéria 40 %.
70. V bodě 18.2.3. zadávací dokumentace pak zadavatel specifikoval požadavky hodnoticího kritéria č. 2 (počet realizovaných zakázek), přičemž toto rozdělil na dvě bodovaná subkritéria, kdy ke každému z nich mohl dodavatel doložit až 4 realizované zakázky a za každou z těchto zakázek získat 1 bod, maximálně tedy v rámci jednoho bodovaného subkritéria bylo možné získat 4 body; celkem tak 8 bodů za obě bodovaná subkritéria v rámci hodnoticího kritéria č. 2. Jednotlivé realizované zakázky přitom měly být uvedeny v dokumentu „Hodnotící kritérium č. 2“, který je přílohou č. 5 zadávací dokumentace. První bodované subkritérium bylo vymezeno následovně: „[p]očet dokončených zakázek v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení – stavebních prací spočívajících ve výstavbě nebo rekonstrukci (obnově) fotbalového hřiště o ploše min. 5529 m2 s umělým trávníkem III. generace, které splňuje požadavky pro vydání atestace FAČR dle Prováděcího pokynu FAČR k atestacím hřišť s umělými trávníky nové 3. generace pro hřiště min. III. kategorie [dle doporučení komise pro stadiony a hrací plochy]“, a druhé bodované subkritérium bylo vymezeno takto: »[p]očet dokončených zakázek v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení – zakázek realizovaných metodou „Design & Build“ spočívajících v realizaci projektové dokumentace a následné výstavbě nebo rekonstrukci (obnově) fotbalového hřiště o ploše min. 5529 m2 s umělým trávníkem III. generace, které splňuje požadavky pro vydání atestace FAČR dle Prováděcího pokynu FAČR k atestacím hřišť s umělými trávníky nové 3. generace pro hřiště min. III. kategorie [dle doporučení komise pro stadiony a hrací plochy]«. Uvedená subkritéria byla doprovozena mj. poznámkou č. 2, ve které zadavatel stanovil, že zakázky realizované metodou D&B, které splňují požadavky pro obě výše uvedená hodnoticí subkritéria, budou hodnoceny vždy pouze v rámci jednoho hodnoticího subkritéria, a to přednostně v rámci druhého hodnoticího subkritéria, tj. jako zakázky realizované metodou D&B.
71. Z přílohy č. 4 zadávací dokumentace Úřad zjistil, že tato obsahovala návrh smlouvy o dílo (dále jen „návrh smlouvy“). Z čl. I. odst. 1. návrhu smlouvy vyplývá, že předmětem díla dle tohoto návrhu smlouvy je »dílo s názvem „Výměna UT3G“, které zahrnuje zejména zpracování projektové dokumentace, inženýrskou činnost, realizaci stavby, to vše metodou Design & Build, tedy tak, že zhotovitel naprojektuje, poskytne inženýrskou činnost, vyhotoví a dokončí stavbu vlastního díla řádně a včas a neprodleně odstraní jakékoliv jeho vady v souladu s ustanoveními této smlouvy, a to v každém ohledu«.
72. Z čl. I. odst. 8. návrhu smlouvy ohledně doby plnění veřejné zakázky vyplývá následující: »Projektová činnost a následná inženýrská činnost: na základě výzvy objednatele k těmto činnostem (dále jen „výzva č. 1“); výzvu č. 1 učiní objednatel bezodkladně po nabytí účinnosti této smlouvy, Stavební práce: na základě výzvy objednatele k převzetí staveniště a k zahájení stavebních prací (dále jen „výzva č. 2“); výzvu č. 2 učiní objednatel bezodkladně poté, co bude ukončena Projektová a s tím související činnosti a schválena realizační projektové dokumentace objednatelem (tj. projektová dokumentace pro provádění stavby); Předání a převzetí staveniště: po obdržení výzvy č. 2«.
73. Dále z čl. I. odst. 10. písm. a) návrhu smlouvy vyplývá, že „[z]hotovitel je povinen obstarat projektové dokumenty v rozsahu nezbytném pro vydání všech případně nezbytných povolení k zahájení stavby podle platných právních předpisů (zejména stavebního zákona), včetně všech podkladů a dokumentů, které mohou být požadovány v procesu povolování. Realizační projektová dokumentace musí být předložena ke schválení objednateli ve dvou tištěných a jednom digitálním formátu (všechny dokumenty v editovatelných formátech .doc a .pdf). Projektovou dokumentaci zpracovávají osoby s příslušným oprávněním k projektové činnosti. Konstrukční dokumentace musí být zpracována v souladu se zadávacími podmínkami. Předání bezvadné projektové dokumentace objednateli bude provedeno v termínu pro realizaci Projektové činnosti a souvisejících činností dle odst. 8 tohoto článku smlouvy. (…)“ .
74. Z přílohy č. 6 zadávací dokumentace Úřad zjistil, že tato obsahovala studii „Výměna UT3G“ pro zadání stavby metodikou D&B, objednanou městem Rakovník, IČO 00244309, se sídlem Husovo náměstí 27, Rakovník 269 01, vypracovanou společností BESTPROJEKT s.r.o., IČO 17728378, se sídlem Komenského 348, 768 11 Chropyně (dále jen „studie“). Ze studie pak Úřad mj. zjistil, že ji zadavatel zpracoval pro stavbu nazvanou jako „Výměna UT3G“, a že v ní vymezil mj. základní údaje o stavbě a provozu, předmětu veřejné zakázky včetně technických řešení, a že její součástí je rovněž výkresová část. V odst. 2.4. studie je mj. uvedeno, že stávající fotbalové hřiště o celkovém rozměru 112 x 70 m disponuje umělým povrchem, který je značně poškozený a neodpovídá bezpečnému užívání hřiště. V odst. 2.5. studie nadepsaném „Navrhované řešení (příklad možného řešení)“ je uvedeno, že nejprve má být odstraněn stávající a opotřebovaný umělý trávník včetně kombinovaného vsypu a že výměna umělého travnatého koberce je navržena po ohlídce stavby a provedeném podrobném stavebně-technickém průzkumu tak, že většinově zůstanou zachovány stávající podkladní konstrukční vrstvy drceného kameniva, které byly zastiženy v dobrém technickém stavu schopném dalšího použití, a obnažená pláň hřiště bude přespádována a zhutněna na potřebnou úroveň (popřípadě dosypána drceným kamenivem). Obrubníky po obvodu hřiště zůstanou nedotčeny a na upravenou obnaženou pláň bude následně položen umělý trávník 3. generace výšky 62 mm. Plocha hřiště je navržena v oboustranném spádu 0,5 % směrem k podélným obrubníkům.
75. Z přílohy č. 9b zadávací dokumentace Úřad zjistil, že tato obsahovala předlohu čestného prohlášení o profesní způsobilosti, ve kterém měl daný dodavatel mj. stvrdit oprávnění podnikat v rozsahu odpovídajícímu předmětu veřejné zakázky, označeném jako „projektová činnost ve výstavbě“.
76. Z přílohy č. 9c zadávací dokumentace Úřad zjistil, že tato obsahovala předlohu čestného prohlášení o technické kvalifikaci, ve kterém měl daný dodavatel mj. stvrdit, že realizoval alespoň jednu zakázku obdobného charakteru v souladu s požadavky uvedenými v ustanovení bodu 6.1.3. písm. a) zadávací dokumentace.
77. Z přehledu podaných nabídek Úřad zjistil, že do zadávacího řízení na veřejnou zakázku podali nabídku celkem tři dodavatelé včetně navrhovatele.
Právní posouzení věci Úřadem
K rozhodnutí o námitkách
78. Ještě předtím, než Úřad přistoupí k meritu věci, je pro další postup nezbytné vypořádat se s námitkou navrhovatele týkající se tvrzené nezákonnosti a nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, respektive jeho odůvodnění. Úřad se tedy nejprve zabýval otázkou, zda rozhodnutí o námitkách dostojí požadavkům stanoveným v § 245 odst. 1 zákona, resp. zda je součástí uvedeného rozhodnutí odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách.
79. Úřad při posouzení rozhodnutí o námitkách vycházel z toho, že pokud navrhovatel uvádí v námitkách konkrétní argumenty, je nezbytné, aby zadavatel na tyto argumenty adekvátně reagoval. Úřad však zároveň doplňuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění rozhodnutí o námitkách postihlo podstatu podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.
80. Z obsahu a podstaty námitek navrhovatele vyplynulo, že jejich obsahem a podstatou je otázka transparentnosti zadávacího řízení na veřejnou zakázku v kontextu zadávání jiných veřejných zakázek, dále požadavku na metodu D&B, požadavku na profesní způsobilost v části „projektová činnost ve výstavbě“, požadavků na technickou kvalifikaci dle bodu 6.1.3. písm. a) zadávací dokumentace a zvoleného způsobu hodnocení nabídek. Z doručenky datové zprávy pak vyplynulo, že navrhovatel předmětné námitky doručil zadavateli dne 2. 12. 2025.
81. Úřad s ohledem na skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení konstatuje, že námitky byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahují veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat v souladu s § 245 odst. 1 zákona.
82. Úřad přezkoumal rozhodnutí o námitkách a dospěl k závěru, že z tohoto je zcela zřejmé, proč zadavatel námitky navrhovatele odmítl jako nedůvodné, resp. je z něj patrné, proč zadavatel považuje stanovené zadávací podmínky a svůj postup v zadávacím řízení na veřejnou zakázku za souladný se zákonem a jeho zásadami, a stejně tak proč odmítá argumenty navrhovatele. Dle Úřadu se tedy zcela zjevně nejedná o pouhé formální odmítnutí námitek bez odůvodnění, naopak lze dovodit, že byla postihnuta podstata námitek. Navrhovatel ostatně uvedl jen zcela obecně, že „nesouhlasí s odůvodněním Odmítavého rozhodnutí, které je nepřezkoumatelné (…)“, aniž by tento svůj závěr blíže zdůvodnil.
83. Úřad tak uzavírá, že předmětné rozhodnutí o námitkách vyjadřuje ucelený pohled zadavatele na navrhovatelem namítané skutečnosti. Zadavatel se ve svém rozhodnutí o námitkách dostatečně vypořádal se všemi relevantními argumenty navrhovatele způsobem splňujícím požadavky náležitého odůvodnění rozhodnutí ve smyslu § 245 odst. 1 zákona.
Obecně k postupu zadavatele (nastavení zadávacích podmínek)
84. Předně Úřad uvádí, že zadavatel zadával šetřenou veřejnou zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení. Při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení se uplatní ustanovení části první a druhé zákona obsahující obecná ustanovení o zadávacích řízeních a část třetí zákona vztahující se přímo k podlimitnímu režimu. Pravidla pro nadlimitní režim budou aplikována (pouze) pokud je na ně výslovně odkázáno v ustanovení § 53 zákona, příp. pokud se pro jejich využití rozhodne sám zadavatel (k tomu viz § 53 odst. 4 zákona), pokud jejich použití není v zákoně výslovně vyloučeno.
85. Řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v zadávacím řízení, neboť zadávací podmínky představují klíčový zdroj informací, na jejichž základě zvažují dodavatelé svoji účast v zadávacím řízení; je tedy na zadavateli, aby při zpracování zadávacích podmínek dbal maximální pečlivosti, neboť vytváří primární zdroj informací pro tvorbu nabídek. Zadavatel je pak během celého zadávacího procesu povinen dodržovat zásady zadávání veřejných zakázek stanovené v § 6 zákona. Současně je zadavatel dle § 36 odst. 1 zákona povinen stanovit zadávací podmínky takovým způsobem, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručovaly konkurenční výhodu nebo nevytvářely bezdůvodně překážky hospodářské soutěže. Vymezením zadávacích podmínek zadavatel stanovuje základní parametry plnění, kterými hodlá uspokojit svoji oprávněnou potřebu. Je tedy nutné, aby nastavené zadávací podmínky odrážely ve všech aspektech potřebu zadavatele, byly stanoveny ve vztahu k této potřebě přiměřeně a byly danou potřebou odůvodněny.
86. Technické podmínky vymezující předmět plnění má zadavatel povinnost stanovit tak, aby nebyl bezdůvodně zvýhodněn některý z dodavatelů, resp. tak, aby byla zajištěna co nejširší hospodářská soutěž mezi co nejvyšším počtem dodavatelů za rovných podmínek. Zadavatel je oprávněn vymezit předmět plnění veřejné zakázky tak, aby sloužil jeho potřebám a zamýšlenému účelu použití, na druhou stranu však musí brát v úvahu, že se nesmí dopustit jednání, které by vedlo k neoprávněné (zjevné i skryté) diskriminaci dodavatelů.
87. Hodnocení nabídek je pak jednou z klíčových fází celého procesu zadávání veřejných zakázek a má bezprostřední vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Dle § 53 odst. 6 zákona pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele se v rámci zjednodušeného podlimitního řízení použijí ustanovení § 107 až 110 a § 114 až 122 zákona obdobně. Současně z ustanovení § 53 odst. 6 zákona vyplývá, že jako kritéria kvality zadavatel může stanovit i jiná kritéria, než jsou uvedena v § 116 zákona, pokud jsou založena na objektivních skutečnostech vztahujících se
k osobě dodavatele nebo k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel tedy může hodnotit nabídky jak pouze podle nejnižší nabídkové ceny, tak podle kritérií kvality, přičemž tato kritéria kvality je oprávněn nastavit tak, aby co nejlépe vyhovovala jeho požadavkům. Hodnocení nabídek totiž slouží k porovnání podaných nabídek z pohledu jejich ekonomické výhodnosti a postup zadavatele v rámci této fáze má (pokud jsou hodnocena i kritéria kvality) směřovat zejména k ověření toho, zda (kvalifikovaný) dodavatel splňuje více než jen nutné minimum technických podmínek vymezujících předmět plnění veřejné zakázky.
88. Úřad následně přistoupil k posouzení zadávacích podmínek veřejné zakázky z pohledu jejich zákonnosti s ohledem na výše uvedené obecně závěry vyplývající z rozhodovací praxe Úřadu a soudní judikatury. Z důvodu větší přehlednosti a srozumitelnosti odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad přistoupil k rozdělení argumentace dle jednotlivých námitek.
K realizaci předmětu plnění veřejné zakázky metodou D&B
89. Navrhovatel v návrhu předně napadá samotnou formu realizace veřejné zakázky metodou D&B, jejíž nedůvodnost spatřuje mj. ve skutečnosti, že podmínky k provedení veřejné zakázky byly napevno a podrobně stanoveny v rámci studie tvořící přílohu zadávací dokumentace, a tedy nepřicházejí v úvahu různá řešení jednotlivých dodavatelů, přičemž se navíc jedná o standardní práce (výměna umělého trávníku), jejichž provedení nevyžaduje vypracování žádné další (tj. nad rámec vypracované studie, v rámci které jsou stanoveny pevné požadavky na realizaci požadovaného plnění) realizační dokumentace. Dle navrhovatele tak fakticky nelze navrhnout různá řešení, když se jedná pouze o výměnu umělého trávníku, jehož parametry zadavatel přesně stanovil, a současně je stanoven požadavek na dodržení podmínek Prováděcího pokynu FAČR. Současně navrhovatel dodává, že vzhledem ke skutečnosti, že „předmět veřejné zakázky nevyžaduje legislativní povolení stavby, nemá využití metody D&B s odkazem na podmínky NSA relevantní, když je NSA předpokládá metodu D&B tam, kde je nezbytné vypracování dokumentace pro legislativní oprávnění stavby (povolení záměru) a nikoli u jiných staveb.“ Následně navrhovatel předkládá důvody, pro které dle jeho názoru není jiné řešení realizace předmětu veřejné zakázky, než navržené studií, možné. Požadavkem zadavatele na využití předmětné metody tak dle navrhovatele dochází k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, a to mj. i v kombinaci s požadavkem na zkušenosti s D&B v rámci kritéria hodnocení (což je předmětem další námitky navrhovatele).
90. Klíčovou otázkou pro posouzení dané věci Úřadem tak je, zda lze požadavek zadavatele na realizaci předmětu veřejné zakázky metodou D&B považovat za důvodný a přiměřený, resp. zda je možné předmětnou veřejnou zakázku realizovat metodou D&B. K tomu Úřad uvádí následující.
91. Úřad nejprve obecně k podmínkám užití metody D&B uvádí, že zákon nestanoví žádná omezení ani specifické podmínky, kritéria či pravidla, které by bylo nutné v případě zájmu zadavatele o využití uvedené metody splnit. Metoda D&B je charakteristická tím, že zadavatel v zadávací dokumentaci nestanoví zcela konkrétní požadavky na konečnou podobu požadovaného záměru, ale specifikuje pouze účel, standardy, rozsah a výkonová kritéria plnění, resp. cíle, kterých má být při realizaci požadovaného plnění dosaženo.[2] Odpovědnost za zpracování projektové dokumentace projektu je pak přenesena (zcela nebo částečně) přímo na dodavatele (nejčastěji na zhotovitele stavby), který má navrhnout (dle svého přesvědčení) nejvhodnější řešení pro daný záměr zadavatele („design“), a toto své řešení následně realizovat („build“). Jde tedy ve své podstatě o plnění tzv. „na klíč“, kdy dodavatel odpovídá za nedostatky jím navrženého řešení a je povinen za svou nabídkovou cenu zadavatelem stanoveného záměru dosáhnout.
92. Postup s využitím metody D&B přitom nepředstavuje žádnou výjimku ve smyslu zákona a její využití automaticky neznamená potřebu jiného než obecně předepsaného zadavatelského postupu. Je-li tato metoda uplatňována při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, žádný právní předpis nestanoví specifická kritéria, pravidla ani podmínky týkající se vymezení požadavků na výkon a funkci, přičemž ani v těchto případech není použití této metody blíže limitováno. Realizace projektu formou D&B tedy ve své podstatě znamená vymezení předmětu plnění určitým (širším) způsobem, než jak je zpravidla poptáván. Ve vztahu k vymezení předmětu plnění na tomto místě Úřad opakuje, že byť je to výlučně zadavatel, který vymezuje předmět plnění veřejné zakázky (tedy to, co v rámci zadávacího řízení vlastně poptává), neboť jen on sám zná nejlépe své vlastní potřeby, jež by měl co nejpřesněji a věcně nejlépe definovat, nemůže k tomuto úkonu přistupovat zcela libovolně. Řádné stanovení zadávacích podmínek je totiž jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na další průběh zadávacího řízení, neboť potenciální dodavatelé se na základě zadávacích podmínek rozhodují, zda se budou o předmětnou veřejnou zakázku, resp. příslušné plnění ucházet. Zadávací podmínky tak zadavatel musí stanovit v mezích příslušných ustanovení zákona, zejm. pak s ohledem na základní zásady zadávání veřejných zakázek ukotvené v § 6 zákona a s ohledem na zákaz bezdůvodného zaručování konkurenční výhody a zákazu vytváření bezdůvodných překážek hospodářské soutěže ve smyslu § 36 odst. 1 zákona.
93. K zásadě přiměřenosti pak Úřad v obecné rovině dodává, že ta vychází ze skutečnosti, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti tedy primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku kvalitně a v požadovaných termínech realizovat, a na druhé straně se bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude dále nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se tak o zásadu, kterou by se měl zadavatel řídit ve všech fázích zadávacího řízení. V souladu se zásadou zákazu diskriminace je pak zadavatel povinen stanovit zadávací podmínky takovým způsobem, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručovaly konkurenční výhodu nebo nevytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Zadavatel nastavením zadávacích podmínek vytváří z povahy věci vždy jistou nerovnováhu mezi dodavateli, tzn. zadávací podmínky nemají na všechny dodavatele stejný dopad. K omezení okruhu potenciálních dodavatelů však nesmí docházet bezdůvodně, tj. musí být především odůvodněno legitimními potřebami zadavatele.
94. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-13929/2024/500, sp. zn. ÚOHS-S0784/2023/VZ, ze dne 3. 4. 2024 (dále jen „rozhodnutí Bílovec“), které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-22471/2024/161, sp. zn. ÚOHS-R0070/2024/VZ, ze dne 5. 6. 2024 (dále jen „druhostupňové rozhodnutí Bílovec“) a následně rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 28/2024-82 ze dne 20. 3. 2025 (dále jen „rozsudek Bílovec“). K uvedenému Úřad považuje za vhodné uvést, že právní otázky posuzované v nyní projednávané věci se obsahově shodují s právními otázkami, jimiž se Úřad, předseda Úřadu i Krajský soud v Brně již zabýval v citovaných rozhodnutích a rozsudku; na uvedené závěry přitom odkazuje rovněž zadavatel ve svém vyjádření k návrhu a dané správní i soudní řízení zmiňuje taktéž navrhovatel ve svých podáních.[3]
95. Předmětem plnění šetřené veřejné zakázky je dle zadávací dokumentace výměna umělého sportovního povrchu na fotbalovém hřišti (vč. výměny sítí na záchytném oplocení a zábradlí), přičemž uvedený předmět veřejné zakázky má být realizován metodou D&B, tj. předmětem plnění je dle zadávací dokumentace zpracování projektové dokumentace a následná realizace stavebních prací, kdy součástí předmětu veřejné zakázky má být i zajištění případného souvisejícího legislativního oprávnění stavby, pokud by to bylo v rámci plnění veřejné zakázky nezbytné. Rozsah předmětu veřejné zakázky je pak stanoven studií, v níž jsou mj. vymezeny základní údaje o stavbě a jejím provozu (charakteristika území stavby, stávající stav, příprava na výstavbu, vliv stavby na životní prostředí atd.) a návrhy technických řešení (přípravné a bourací práce, podkladní vrstvy, sportovní povrchy atd.). Součástí předmětu díla jsou pak dle návrhu smlouvy i činnosti a povinnosti zhotovitele, včetně povinnosti obstarat projektové dokumenty v rozsahu nezbytném pro vydání všech případně nezbytných povolení k zahájení stavby podle platných právních předpisů, včetně všech podkladů a dokumentů, které mohou být požadovány v procesu povolování. Součástí plnění je také kompletní zpracování realizačních projektových dokumentů a zpracování konstrukční dokumentace v souladu se zadávacími podmínkami.
96. Dle Úřadu je zjevné, že zadavatel koncipoval předmět plnění veřejné zakázky tak, že specifikoval účel, standardy, rozsah a další kritéria plnění, zatímco část projektových prací, resp. odpovědnost za zpracování projektové dokumentace přechází na zhotovitele (dodavatele), což je typickým znakem metody D&B. Jak přitom uvedl Krajský soud v Brně v rozsudku Bílovec, metoda D&B »zadavatele neomezuje v tom, aby si v rámci zadávací dokumentace vymezil konkrétní návrhy možného technického řešení, pokud však současně dodavatelům ponechá prostor ke změně, resp. k volbě odlišného řešení, než jaké sám předestřel. Zjednodušeně řečeno, dodavatelům musí být ponechán určitý „manipulační prostor“ nad konečnou podobou stavebního záměru a způsobem jeho realizace.« Realizace předmětu plnění veřejné zakázky, která má být dle zadávacích podmínek realizována formou D&B, tak dle názoru Úřadu dodavateli umožňuje, aby sám navrhl, jaké konkrétní řešení v rámci realizace plnění zvolí, a to mj. v mezích studie, která (pouze) rámcově vymezuje rozsah předmětu plnění. Úřad je toho názoru, že realizace posuzované veřejné zakázky formou D&B pro dodavatele představuje spíše zjednodušení, což odporuje argumentaci navrhovatele ohledně nepřiměřenosti v souvislosti s volbou zadavatele realizovat plnění uvedenou metodou. Dodavatel totiž v rámci zakázek realizovaných formou D&B připravuje projekt tzv. „sám pro sebe“, tudíž lze důvodně předpokládat že bude připravovat nabídku při současném zohlednění svých možností, dispozic či know-how tak, aby se nevystavil zbytečným komplikacím v rámci samotné realizace díla, tj. při provádění stavebních prací jako takových.
97. V šetřeném případě zadavatel předmět plnění vymezil v rámci studie zpracované pro účely zadání stavby metodou D&B, která kromě vymezení základních parametrů stavby uvádí i návrhy technického řešení, nicméně je nutno upozornit na to, že se vždy jedná pouze o příklady možného (technického) řešení, přičemž dodavatel má možnost zvolit řešení odlišné, pokud jej shledá vhodnějším, což bylo zadavatelem jednoznačně vyjádřeno slovním spojením „příklad možného řešení“, které se ve studii u navrhovaných možností vyskytuje. Studie předložená zadavatelem tedy představuje dle Úřadu pouze rámec pro zpracování projektové dokumentace a realizaci samotné stavby, kdy v rámci této studie nejsou závazně uvedeny všechny prvky potřebné pro provedení stavby. Dle Úřadu není rozhodné ani to, že požadované plnění, tj. výměna umělého trávníku, musí respektovat Prováděcí pokyn FAČR k atestacím hřišť s umělými trávníky, neboť každá stavba podléhá veřejnoprávním normám, které jsou s její realizací úzce spjaty. Jak uvádí Krajský soud v Brně v rozsudku Bílovec: „Z prováděcího pokynu FAČR lze naopak seznat, že byť jsou kritéria pro udělení atestace FAČR (a tedy pro konečnou podobu fotbalového hřiště s umělým povrchem) specifická, nejsou ve většině případů vázána na zcela konkrétní hodnoty či postupy, ale naopak spíše na přípustný rozsah jednotlivých prvků (viz kupř. sklon hřiště v rozmezí 0,0 % až 0,5 %).“ Přesto, že se navrhovateli nejeví reálné, aby dodavatelé navrhli zcela odlišné technické řešení (tato ani nemají být předmětem srovnání v rámci hodnocení nabídek), dodavatelé musí v rámci použité metody D&B projekt vymezený předmětnou studií dopracovat do podoby podrobné a finální specifikace díla. Úřad v této souvislosti odkazuje na čl. I odst. 10. písm. a) návrhu smlouvy, podle něhož je součástí plnění také kompletní zpracování realizačních projektových dokumentů. Dodavatel bude podle uvedeného ustanovení návrhu smlouvy povinen zpracovat i konstrukční dokumentaci. Projektová dokumentace v této úrovni pak zpravidla již obsahuje upřesnění konkrétních použitých materiálů, výrobků či postupů, které může dodavatel v rámci metody D&B zvolit podle svých preferencí či aktuálních možností (jak již bylo uvedeno, odpovědnost za zpracování projektové dokumentace je přenesena na dodavatele). Z pohledu Úřadu si proto lze představit rozdílná řešení u jednotlivých dodavatelů, a to např. v návaznosti na jejich konkrétní skladové zásoby, dodavatelské vztahy, zkušenosti s konkrétním produktem či použitými postupy. Předmětná studie přitom z pohledu Úřadu představuje pouze model a obecně definovaný standard, který bude muset dodavatel v rámci projektové dokumentace, jakož i při realizaci stavby, dodržet.
98. Skutečnost, že zadávací dokumentace nenabízí prostor pro řešení, které by bylo mimořádně originální, tak dle Úřadu ještě neznamená, že požadavek na realizaci projekčních činností je zcela nedůvodný, respektive že k nim při realizaci předmětu veřejné zakázky vůbec docházet nebude. V kontextu stanoveného předmětu veřejné zakázky Úřad shrnuje, že pro dodavatele stále existuje určitý prostor pro realizaci designu (a s tím související přenesení části odpovědnosti zadavatele na zhotovitele), kdy je nejen možné, ale i nezbytné předmět veřejné zakázky dále dopracovat, a to mj. i tak, aby byl v souladu s dokumenty, na něž zadavatel v zadávací dokumentaci odkazuje a vymezuje jimi rámec pro předmět plnění veřejné zakázky. Úřad připouští, že se tento prostor pro „kreativitu“, resp. pro projektovou činnost („design“) dodavatele může jevit v právě šetřeném případě (ve srovnání s jinými stavebními projekty) jako poměrně malý či značně omezený, neboť nebyl dán prostor pro volbu nějak zvláště originálního či zcela ojedinělého řešení, a rovněž že zadavatel pravděpodobně mohl k realizaci veřejné zakázky přistoupit i bez využití metody D&B; je však výlučně v kompetencích zadavatele vymezit předmět veřejné zakázky dle svého uvážení na základě svých potřeb. Úřad nemá možnost zadavatele postihovat za to, že využil jedno z více možných řešení, byť by šlo o řešení, které se nemusí pro realizaci předmětu veřejné zakázky zdát na první pohled zcela optimální, pakliže zadavatel při svém postupu dodržel zákon včetně základních zásad zadávání veřejných zakázek. K tomu lze odkázat i na závěry uvedené v Metodice D&B, kde je mj. uvedeno, že „[p]ři přípravě zadání projektů PDB lze využít připravenou projektovou dokumentaci v různém stupni rozpracovanosti, a to od ideového záměru v případě, kdy je účelné poskytnout zhotoviteli co nejširší možnost volby vhodného řešení projektu, až po dokumentaci pro stavební povolení v případech, kdy naopak zadavatel stanoví poměrně detailně základní rámec řešení a na zhotoviteli ponechává pouze jeho konkretizaci.“ Současně sama skutečnost, že se v šetřeném případě nejedná o obzvlášť technologicky složité či jinak rozsáhlé plnění, pak dle Úřadu neznamená, že by metodu D&B nebylo pro realizaci předmětného plnění přípustné využít. Úřad dodává, že pro přípustnost využití předmětné metody není podstatné, pro jaké řešení či postup se vybraný dodavatel nakonec rozhodne, přičemž není rozhodné ani to, zda půjde o řešení finančně, časově či jiným způsobem „optimální“, ale to, zda mu byla v rámci projektových činností poskytnut prostor pro volbu konkrétního řešení z různých alternativ. Takový prostor vybraný dodavatel v nyní projednávané věci zcela jistě obdržel. Úřad tak má za to, že požadavek na realizaci předmětu veřejné zakázky metodou D&B nelze v dané situaci považovat za nedůvodný či jinak rozporný se zákonem.
99. K tvrzení navrhovatele, že předmětem nebude vypracování dokumentace pro potřeby stavebního řízení a že požadavek na vypracování realizační projektové dokumentace je neopodstatněný, Úřad uvádí, že návrh smlouvy v uvedeném čl. I odst. 10. písm. a) skutečně obsahuje požadavek na zpracování projektových dokumentů v rozsahu případně nezbytných pro povolení k zahájení stavby pouze jako možnost, tj. pokud budou taková povolení požadována v procesu povolování stavby. Z rozsudku Bílovec ostatně vyplývá, že obezřetnost zadavatele v situaci, kdy by si sám nemusel být zcela jistý rozsahem veřejnoprávní regulace, resp. tím, zda je k realizaci předmětu veřejné zakázky potřeba stavební povolení, nelze zadavateli přičítat k tíži nebo z ní dokonce vyvozovat nezákonnost zadávací dokumentace. Dle Úřadu však samotná skutečnost, že vypracování dokumentace pro potřeby stavebního řízení nemusí být (eventuelně) předmětem plnění, neznamená bez dalšího, že by využití metody D&B bylo v takovém případě neodůvodněné. Požadavek na zpracování realizační projektové dokumentace je přitom dle Úřadu zcela zřejmý. Jak vyplývá z čl. I odst. 8 návrhu smlouvy, realizační projektová dokumentace má být dodavatelem zpracována na základě výzvy, kterou učiní zadavatel po nabytí účinnosti uzavřené smlouvy, a dále podléhá schválení zadavatele, po němž má bezodkladně následovat výzva k zahájení stavebních prací. Jak již Úřad uvedl výše, zpracování realizační dokumentace se nejeví jako neopodstatněné, neboť studie obsahuje pouze (návrh) možnosti řešení, nicméně podrobná a finální specifikace díla v ní absentuje, přičemž tato musí být navíc dopracována do takové podoby, aby byla v souladu s prováděcím pokynem FAČR coby závazným dokumentem při realizaci veřejné zakázky. Pokud jde o námitku navrhovatele, že právě ona nutnost schválení realizační dokumentace zadavatelem svědčí o nedůvodnosti použití metody D&B, Úřad se nedomnívá, že by v této souvislosti došlo ke ztrátě odpovědnosti dodavatele za navržené řešení (jakožto jednoho ze znaků dané metody), protože veřejná zakázka bude ve svém výsledku realizována právě na základě realizační dokumentace, která bude dílem dodavatele (na základě zadavatelem předem definovaného rámce). Ačkoliv tedy realizace projekčních prací může být při realizaci veřejné zakázky spíše okrajovou činnosti, nelze dle Úřadu konstatovat, že by tato činnost zcela absentovala.
100. Ve vztahu k dalším důkazům, jež navrhovatel v návrhu k řešené námitce navrhuje (tj. ke sdělení Úřadu o výsledku šetření podnětu č. j. ÚOHS-41867/2022/536 ze dne 30. 11. 2022, prohlášení projektanta ProjektyDomů s.r.o., seznamu zakázek, zadávacím podmínkám zadavatele Statutární město Frýdek-Místek k veřejné zakázce s názvem „Výměna umělého trávníku - sportovní areál Stovky“ a profilu tohoto zadavatele, výzvě Národní sportovní agentury, znaleckému posudku znalce v oboru stavebnictví a projektování k posouzení rozsahu Studie a nutnosti dalšího projektování, vyjádření České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, písemné zprávě zadavatele Školní sportovní klub Bílovec, z. s., oznámení o výběru dodavatele v zadávacím řízení zadavatele město Solnice a k účetní závěrce zadavatele) Úřad uvádí, že tyto nepovažoval za nutné provést, neboť již na základě provedených důkazů, které jsou obsahem spisu, shledal postup zadavatele ve vztahu
k předmětným skutečnostem souladný se zákonem, tudíž nevyvstala potřeba dodatečného ověřování navrhovatelem uváděných skutečností, pročež Úřad neshledal opatření navrhovatelem navrhovaných důkazů za nezbytné, neboť jejich případné posouzení by na závěru Úřadu již nemohlo nic změnit.
101. Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem Úřad v souvislosti s namítanou nezákonností zadávací podmínky týkající se realizace předmětu veřejné zakázky metodou D&B uzavírá, že předmětnou námitku navrhovatele nepovažuje za důvodnou, neboť dotčenou zadávací podmínku neshledává rozpornou se zákonem, a to ani se základními zásadami zadávání veřejných zakázek.
K požadavku na doložení profesní způsobilosti v části „Projektová činnost ve výstavbě“
102. Úřad se dále zabýval námitkou navrhovatele spočívající v údajně nezákonném a nedůvodném požadavku zadavatele na doložení oprávnění k podnikání v oboru „Projektová činnost ve výstavbě“, kdy právě projektová činnost má podle navrhovatele za následek omezení hospodářské soutěže metodou D&B.
103. Úřad uvádí, že zadavatel stanovil předmětný požadavek v rámci podmínek na prokázání profesní způsobilosti dle § 77 odst. 2 písm. a) zákona [viz bod 6.1.2 písm. b) zadávací dokumentace], přičemž požadoval, aby dodavatel předložil doklad, že je oprávněn podnikat v rozsahu odpovídajícímu předmětu veřejné zakázky, a to tak, že předloží mj. platné oprávnění k podnikání v oboru „Projektová činnost ve výstavbě“.
104. K tomu Úřad v obecné rovině uvádí, že účel prokazování profesní způsobilosti spočívá v zaručení toho, že vybraný dodavatel vykonává či bude vykonávat svoji činnost v souladu s právními předpisy, a tedy se jako taková zaměřuje na ověření dokladů a informací souvisejících přímo s možností vykonávat danou profesi. Předmětem a smyslem profesní způsobilosti je tak zásadně ověření, zda účastník splňuje zákonné podmínky, které příslušný právní rámec vyžaduje pro výkon konkrétní činnosti. V rámci profesní způsobilosti tak musí účastník zadávacího řízení mj. prokázat, že disponuje příslušným oprávněním k podnikání a má odbornou způsobilost.
105. Úřad s odkazem na své závěry uvedené k předchozí námitce navrhovatele týkající se použití metody D&B uvádí, že ani v případě napadeného požadavku v kontextu profesní způsobilosti nelze dospět k názoru, že by zadavatelem stanovená zadávací podmínka byla v šetřeném případě nezákonná a nedůvodná. Pakliže totiž Úřad dospěl k závěru, že zadavatel je oprávněn požadovat realizaci předmětné veřejné zakázky metodou D&B, není logicky možné považovat za nedůvodný (a rovněž nezákonný) ani požadavek zadavatele na doložení oprávnění k podnikání v oboru „projektová činnost ve výstavbě“ k ověření toho, že vybraný dodavatel splňuje zákonné podmínky pro výkon projektové činnosti („design“). Je nesporné, že příprava projektů D&B klade zvýšené nároky na přípravný tým zadavatele a vhodné složení; kvalita a zkušenost přípravného týmu zadavatele jsou důležitým a nezbytným předpokladem pro úspěšnou realizaci daného projektu. Stejně tak však lze legitimně požadovat odpovídající odbornou způsobilost na straně dodavatele. Jelikož je při realizaci projektů D&B zvýšené riziko přeneseno na zhotovitele, výběr kvalitního a zodpovědného zhotovitele, který je schopen toto riziko unést, klade zvýšené nároky na přípravu podmínek zadávacího řízení ohledně jeho výběru. Ostatně z komentáře zákona[4] k metodě D&B výslovně vyplývá význam provázání tohoto způsobu zadávání na ostatní části zadávacích podmínek. Jelikož totiž součástí plnění veřejné zakázky na stavební práce bude rovněž projektová činnost, je potřeba přizpůsobit této skutečnosti i požadavky mj. na odpovídající profesní způsobilost. K tomu Úřad dodává, že zadavatel prokázání profesní způsobilosti připustil dle § 83 zákona rovněž poddodavatelsky; zadávací řízení je tedy otevřeno i těm dodavatelům, kteří nedisponují předchozí zkušeností právě s metodou D&B, resp. těm, kteří nejsou schopni veřejnou zakázku zcela plnit prostřednictvím vlastních kapacit. Úřad zároveň podotýká, že z nabídky navrhovatele podané v předmětném zadávacím řízení zjistil, že sám navrhovatel uvedl, že napadený požadavek na prokázání profesní způsobilosti splňuje (jak vyplývá z Čestného prohlášení o profesní způsobilosti ze dne 2. 12. 2025, jež je přílohou nabídky navrhovatele, přičemž ani zadavatel toto nezpochybňuje). Současně se dle Úřadu jedná o oprávnění u stavebních společností běžné. Dle Úřadu se tedy nejedná o požadavek nepřiměřený či diskriminační, příp. znevýhodňující.
106. Ke tvrzení zadavatele, že navrhovatel nebyl k podání námitky směřující proti požadavku na doložení profesní způsobilosti v části „Projektová činnost ve výstavbě“ aktivně legitimován, Úřad uvádí, že je dle jeho názoru aktivní legitimace navrhovatele k této námitce dána, neboť navrhovatel v návrhu (hrozící) újmu tvrdil a zároveň není zjevné, že by toto jeho tvrzení bylo nepravdivé. V šetřeném případě totiž nebyl prokázán zjevný nedostatek podmínky újmy na straně navrhovatele v důsledku stanovení příslušného požadavku v rámci profesní kvalifikace. K závěru, že napadený požadavek na prokázání profesní způsobilosti není nezákonný, Úřad dospěl až po posouzení dokumentace o zadávacím řízení. Úřad tak námitce navrhovatele sice nepřisvědčuje, nikoliv ovšem z důvodu, že by navrhovatel vůbec nebyl k jejímu podání aktivně legitimován, nýbrž až na základě věcného posouzení napadeného požadavku na doložení profesní způsobilosti a podpůrně též na základě zjištění, že navrhovatel v nabídce, již v zadávacím řízení podal, sám uvádí, že předmětný požadavek splňuje. Popřít aktivní legitimaci navrhovatele k podání námitek, resp. návrhu ve vztahu k předmětné námitce by znamenalo popřít východiska, podle nichž je třeba poskytnout reálnou možnost podání námitek a návrhu na přezkum všem subjektům, které mají, resp. měly zájem na získání veřejné zakázky. Aktivní legitimaci pak nebudou mít v principu jen takoví dodavatelé, kteří zjevně (nepochybně) nejsou schopni ani teoreticky dodat plnění, jež typově odpovídá aktuální zadavatelově poptávce, pročež lze jejich návrh pokládat za kverulativní ve snaze zadavateli „jen škodit“ a jeho zadavatelský postup mu „jen zkomplikovat“; to Úřad však ve vztahu k navrhovateli v nyní šetřené věci z ničeho nedovozuje. Úřad ohledně aktivní legitimace navrhovatele k podání námitek, resp. návrhu ve vztahu k předmětné námitce dále odkazuje na rozsudek Bílovec, resp. zejména na body 25. – 28. jeho odůvodnění. Krajský soud zde ve skutkově obdobném případě dovodil, že tu nebyl důvod k zamítnutí návrhu, resp. jeho části podle § 265 písm. b) zákona, neboť nebyl prokázán zjevný nedostatek podmínky újmy na straně žalobce (navrhovatele), jenž tedy byl k podání návrhu aktivně legitimován; k zamítnutí dané části návrhu mělo dle Krajského soudu v Brně dojít podle § 265 písm. a) zákona, tedy proto, že nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Úřad tedy shrnuje, že navrhovatel byl k podání námitky směřující proti požadavku na doložení profesní způsobilosti v části „Projektová činnost ve výstavbě“ aktivně legitimován, neboť nebyla dovozena zjevná absence skutečné či hrozící újmy pramenící z dotčeného požadavku zadavatele na profesní kvalifikaci.
107. Argumentaci navrhovatele ohledně „omezení i dalších dodavatelů“ Úřad nemůže přisvědčit. Každý případný další dodavatel, který by předmětný požadavek nesplňoval a cítil by se touto skutečností dotčen, neboť by nemohl v zadávacím řízení podat nabídku, je oprávněn podat námitky (a následně příp. návrh) proti zadávacím podmínkám. Otázku vzniku možné (hrozící) újmy ostatních dodavatelů, kteří by nesplňovali podmínky profesní kvalifikace, coby „vstupenky“ do zadávacího řízení, přitom nelze zohledňovat v rámci návrhu navrhovatele, jenž podmínky profesní kvalifikace splňuje, neboť jím podaný návrh má sloužit k obraně jeho právních zájmů, nikoli k obraně zájmů třetích stran (k tomu viz rozhodnutí Bílovec).
108. Vzhledem k uvedenému Úřad v souvislosti s namítanou nezákonností zadávací podmínky týkající se požadavku zadavatele na doložení oprávnění k podnikání v oboru „Projektová činnost ve výstavbě“ uzavírá, že předmětná námitka není důvodná, neboť Úřad dotčenou zadávací podmínku neshledává rozpornou se zákonem.
K požadavku na technickou kvalifikaci
109. Úřad se dále zabýval námitkou navrhovatele týkající se údajně nezákonného a nedůvodného požadavku na technickou kvalifikaci. Navrhovatel konkrétně uvádí, že „nezákonný a nedůvodný je požadavek na min. plochu fotbalového hřiště 7 000 m2 s UT3G. Dodavatelé se zkušeností realizovat fotbalové hřiště s UT3G atestované FAČR o ploše do 6 999 m2, např. o ploše přes 6 500 m2 do 6 999 m2 mají značné zkušenosti realizovat veřejnou zakázku, přesto jsou bezdůvodně vyloučeni z účasti v zadávacím řízení.“
110. Zadavatel v čl. 6.1.3 písm. a) zadávací dokumentace jakožto minimální úroveň technické kvalifikace požaduje, aby dodavatel za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení dokončil „minimálně 1 stavební práci spočívající ve výstavbě nebo rekonstrukci (obnově) fotbalového hřiště o ploše min. 7000 m2 s umělým trávníkem 3. generace, na které byla vydána atestace FAČR dle Prováděcího pokynu FAČR k atestacím hřišť s umělými trávníky nové 3. generace (bez ohledu na to, zda byla realizována dle projektové dokumentace nebo metodou [D&B].“
111. Úřad předně uvádí, že zadavatelé mají v obecné rovině právo (při současném dodržení zákona a zásad veřejného zadávání) nastavit požadavky na technickou kvalifikaci tak, aby je splnili pouze ti dodavatelé, kteří mají zkušenosti s požadovaným plněním v určité kvalitě, popř. kvantitě, a to s ohledem na předmět požadovaného plnění. V téměř každém případě je pak myslitelné, aby existoval dodavatel, který určitý požadavek na technickou kvalifikaci nesplňuje jen těsně. Úřad však předesílá, že toto samo o sobě nezakládá nezákonnost či nedůvodnost daného požadavku; podstatné je především to, zda daný požadavek odpovídá předmětu veřejné zakázky.
112. Úřad tedy posoudil, zda je napadený požadavek na technickou kvalifikaci přiměřený ve vztahu k předmětu požadovaného plnění. Dle zadávací dokumentace je předmětem rekonstrukce v rámci veřejné zakázky fotbalové hřiště o rozměrech 112 × 70 m, tj. 7 840 m2. Zadavatel požaduje předložení (minimálně) jedné stavební práce spočívající ve výstavbě nebo rekonstrukci (obnově) fotbalového hřiště o ploše min. 7 000 m2, což činí přibližně 89,3 % plochy, jež má být rekonstruována v rámci veřejné zakázky. Z pohledu Úřadu tudíž nenastala situace, kdy by zadavatel požadoval v rámci prokazování technické kvalifikace referenci na plnění, které by bylo zjevně rozsáhlejší a/nebo náročnější, než je plnění poptávané v předmětném zadávacím řízení, a bezdůvodně tak vylučoval z účasti v zadávacím řízení dodavatele, kteří by byli schopni předmětnou veřejnou zakázku plnit.
113. Na tomto místě Úřad současně uvádí, že z nabídky, již v zadávacím řízení předložil navrhovatel, vyplývá, že navrhovatel v Čestném prohlášení o technické kvalifikaci ze dne 2. 12. 2025, konkrétně v přehledu referenčních staveb, sám uvádí, že šetřený požadavek na technickou kvalifikaci splňuje, což dokládá referencí o provedené stavbě od objednatele VÍTKOVICE ARÉNA, a.s. ze dne 9. 12. 2021, jakož i atestací FAČR k této referenční stavbě, přičemž výměra realizované rekonstrukce fotbalového hřiště činila 7 854 m2. Úřad předesílá, že mu zásadně nepřísluší provádět posouzení kvalifikace namísto zadavatele, a tedy ani posuzovat, zda navrhovatel v šetřeném případě požadavek na technickou kvalifikaci skutečně splnil. Jestliže však navrhovatel sám tvrdí, že tento požadavek splňuje, jeví se Úřadu tvrzení navrhovatele o nepřiměřené „přísnosti“ tohoto požadavku přinejmenším jako vnitřně rozporné. Dle Úřadu tak navrhovatel nemohl být nastavením předmětné podmínky technické kvalifikace omezen v účasti v zadávacím řízení, kdy požadovanou referencí disponuje. K možnému omezení jiných dodavatelů se Úřad odvolává na své předchozí závěry ohledně profesní způsobilosti; navrhovatel v tomto správním řízení není oprávněn hájit práva jiných dodavatelů, kteří vůbec neprojevili o účast v šetřeném zadávacím řízení zájem, když návrh navrhovatele má sloužit k obraně jeho vlastních právních zájmů. Otázku vzniku možné (hrozící) újmy ostatních dodavatelů tak nelze zohledňovat v rámci návrhu navrhovatele, jenž dotčený požadavek technické kvalifikace splnil. Úřad rovněž připomíná, že byly v šetřeném zadávacím řízení podány celkem tři nabídky, což v obecné rovině rovněž nenasvědčuje tomu, že by podmínky pro účast byly stanoveny přehnaně přísným, omezujícím způsobem.
114. K tomu Úřad dále uvádí, že z veřejně dostupného zdroje, kterým je seznam hřišť s UT3G atestovaných k soutěžním utkáním FAČR[5] (dále jen „seznam atestovaných hřišť s UT3G“), na nějž rovněž odkazuje navrhovatel v návrhu, zjistil, že na relevantním trhu existují desítky fotbalových hřišť s UT3G s atestací FAČR certifikovaných pro 3. nejvyšší soutěž (ČFL/MSFL), tedy disponujících dostatečnou plochou, a tato hřiště byla realizována různými dodavateli. Obdobné informace lze nadto vyčíst i z dokumentu označeného „Seznam zakázek – výměny UT3G nerealizovaných metodou DaB“, jež tvoří přílohu návrhu. Navrhovatel sice vybíral pouze taková hřiště, která nebyla realizována metodou D&B, což v šetřeném zadávacím řízení pro účely posouzení technické kvalifikace není podstatné (neboť zadavatel požadoval v rámci technické kvalifikace doložení referenční stavby bez ohledu na to, zda byla realizována dle projektové dokumentace nebo metodou D&B), pročež tento seznam nelze považovat za vyčerpávající; přesto navrhovatel v dokumentu označil 16 různých hřišť (resp. 16 veřejných zakázek na výměnu umělého trávníku 3. generace zadávaných v letech 2021 až 2025). Z tohoto počtu má 8 hřišť plochu alespoň 7 000 m2 a atestaci FAČR, a tudíž dokládají splnění šetřeného požadavku na technickou kvalifikaci. Těchto 8 hřišť přitom dle údajů ve sloupci „Realizační firma“ realizovalo 7 různých dodavatelů (včetně navrhovatele). Je tedy zřejmé, že sám navrhovatel si je vědom toho, že na trhu existuje dostatek fotbalových hřišť s minimální požadovanou plochou 7 000 m² a současně i dostatek různých dodavatelů, kteří taková hřiště v posledních letech realizovali. Tyto skutečnosti dle Úřadu rovněž vypovídají o tom, že předmětný požadavek na technickou kvalifikaci je (alespoň teoreticky) schopno splnit dostatečné množství subjektů na relevantním trhu, a proto tento požadavek nelze považovat za nepřiměřený ani diskriminační.
115. Další argumenty navrhovatele v kontextu napadeného požadavku technické kvalifikace týkající se mj. rovinatosti plochy a dalších parametrů, totožné technologie apod. Úřad s ohledem na právě uvedené a zejména s ohledem na to, že navrhovatel sám uvádí, že napadený požadavek technické kvalifikace splňuje, nepovažuje za důvodné a blíže se jimi v rámci vedeného správního řízení nezabýval, neboť dle jeho názoru by jejich posouzení nemělo vliv na uvedené závěry o zákonnosti a přiměřenosti předmětné zadávací podmínky a současně tak ani na výsledek předmětného správního řízení.
116. Ve vztahu k dalším důkazům, jež navrhovatel ve vztahu k předmětné zadávací podmínce navrhuje (tj. k prohlášení společnosti JUTA a.s., vyjádřením dodavatelů ohledně rozdílu v pokládce UT3G u fotbalových hřišť o ploše pod 7 000 m2a nad 7 000 m2, dokumentu FAČR, vzorové dokumentaci KSHP, vyjádření výrobců umělých trávníků tom, jaké množství umělého trávníku dodají odběratelům a k prováděcímu pokynu FAČR), Úřad uvádí, že tyto nepovažoval za nutné provést, neboť již na základě provedených důkazů, které jsou obsahem spisu, shledal postup zadavatele ve vztahu k předmětným skutečnostem souladný se zákonem, tudíž nevyvstala potřeba dodatečného ověřování navrhovatelem uváděných skutečností, pročež Úřad neshledal opatření navrhovatelem navrhovaných důkazů za nezbytné, neboť jejich případné posouzení by na závěru Úřadu již nemohlo nic změnit.
117. K zadavatelem tvrzenému nedostatku aktivní legitimace navrhovatele ve vztahu k námitce týkající se dotčeného požadavku na technickou kvalifikaci Úřad opět odkazuje na svou předchozí argumentaci ve vztahu k námitce směřující proti požadavku na profesní kvalifikaci, podepřenou odůvodněním rozsudku Bílovec. Navrhovatel byl k podání námitky proti požadavku na technickou kvalifikaci aktivně legitimován, neboť nebyl dán zjevný nedostatek hrozící újmy; navrhovatel v návrhu újmu tvrdil a toto jeho tvrzení se jeví dostatečně plausibilní. K závěru, že je šetřený požadavek na technickou kvalifikaci zákonný, Úřad dospěl až po jeho věcném přezkoumání, které je podepřeno i zjištěnou skutečností, že navrhovatel v nabídce, již v zadávacím řízení podal, tvrdí, že tento požadavek splňuje. Úřad tedy uzavírá, že navrhovatel byl k podání námitky směřující proti požadavku na technickou kvalifikaci aktivně legitimován, neboť nebyla dovozena zjevná absence skutečné či hrozící újmy pramenící z dotčeného požadavku zadavatele na technickou kvalifikaci.
118. Úřad tedy uzavírá, že stanovený požadavek na technickou kvalifikaci není nezákonný, je založen na objektivních skutečnostech a vztahuje se k předmětu veřejné zakázky, přičemž není zřejmé jakékoli bezdůvodné omezení či zvýhodnění některých dodavatelů, jakož není zřejmá ani nepřiměřenost uvedené zadávací podmínky. Nadto Úřad opětovně zdůrazňuje, že sám navrhovatel uvádí, že stanovený požadavek na technickou kvalifikaci splňuje (přičemž ani zadavatel toto nerozporuje), což Úřad považuje za zásadní skutečnost, pro kterou nelze argumentaci navrhovatele přisvědčit.
Ke stanovení kritérií hodnocení
119. V další části návrhu navrhovatel uvádí námitky týkající se zadávacích podmínek v části hodnocení nabídek a hodnoticích kritérií, přičemž má za to, že předmětem hodnocení nejsou objektivní kritéria hodnocení. Navrhovatel namítá, že zvolená kritéria hodnocení jsou nedůvodná a nevztahují se k předmětu veřejné zakázky, kdy zejména kvalita referenčních zakázek se nevztahuje ke kvalitativním hlediskům spojeným s předmětem veřejné zakázky. Navrhovatel se rovněž domnívá, že zadavatel nastavením kritérií hodnocení bezdůvodně zvýhodnil ty dodavatele, kteří mají zkušenosti s metodou D&B, zatímco ostatní dodavatele tímto způsobem eliminuje. Navrhovatel konkrétně rozporuje, že zadavatel pod hodnoticí kritérium č. 2 stanovil nezákonně hodnoticí kritéria spočívající v požadavku doložit zkušenost se stavbami realizovanými metodou D&B ve vztahu ke specifickému hřišti, dále v požadavku na min. plochu hřiště o výměře 5 529 m2 a v limitaci realizace požadovaných referencí na posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení. Navrhovatel současně namítá údajně nedůvodné stanovení maximálního bodového ohodnocení hodnoticích kritérií. Dle navrhovatele je vyloučení zakázky, jež sloužila k prokázání technické kvalifikace, k možnosti uplatnit ji rovněž pro účely hodnocení nepřiměřeně omezující a diskriminační.
120. Zadavatel stanovil pravidla pro hodnocení nabídek v čl. 18 zadávací dokumentace. Zadavatel kromě hodnoticího kritéria č. 1 (nabídková cena) zvolil v rámci hodnoticího kritéria č. 2 (počet realizovaných zakázek) i tzv. kritéria kvality. Konkrétně v bodě 18.2.3. zadávací dokumentace zadavatel specifikoval požadavky v rámci hodnoticího kritéria č. 2, dle něhož zadavatel hodnotil počet realizovaných referenčních zakázek. Hodnoticí kritérium č. 2 bylo rozděleno na dvě subkritéria; v prvním subkritériu zadavatel hodnotil počet realizovaných zakázek za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, jejichž předmětem nebo součástí byla výstavba nebo rekonstrukce (obnova) povrchu fotbalového hřiště o ploše min. 5 529 m2 s umělým trávníkem 3. generace, které splňuje požadavky pro vydání atestace FAČR dle prováděcího pokynu FAČR pro hřiště min. III. kategorie, v druhém subkritériu hodnotil počet realizovaných zakázek o stejných parametrech, jež byly realizovány metodou D&B. V každém ze subkritérií mohli dodavatelé získat body za maximálně 4 zakázky.
121. Podle zadávací dokumentace je předmětem rekonstrukce v rámci veřejné zakázky hřiště o rozměrech 112 × 70 m, tj. 7 840 m2. Ve svém vyjádření zadavatel uvádí, že »plocha 5529 m2 vychází ze standardizovaných rozměrů hřišť dle „DOPORUČENÍ KOMISE PRO STADIONY A HRACÍ PLOCHY, ROZMĚRY FOTBALOVÝCH HŘIŠŤ a BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ“, přičemž se jedná o rozměr kategorie III. pro dorosteneckou ligu U17 a krajské soutěže U19. Byť zadavatel v rámci technické kvalifikace požaduje prokázání rozměrem pro vyšší kategorii, i zkušenost
s tímto menším rozměrem je pro něj cenná. I taková reference totiž dokládá určitou zkušenost dodavatele s tímto typem zakázky, a proto ji zadavatel zahrnul do hodnotících kritérií.« Zadavatel tedy v předmětném zadávacím řízení stanovil šetřený požadavek ve vztahu
k referenčním zakázkám v rozsahu menším (tj. min. 5 529 m2), než jaký byl dán v případě šetřené veřejné zakázky (tj. 7840 m2), což považuje Úřad pro šetřenou věc za rozhodné. Dle Úřadu je zcela zjevné, že zadavatel stanovením nižší kategorie hřišť [výměra 5 529 m2 odpovídá hřišti III. kategorie pro soutěž divize dle Doporučení komise pro stadiony a hrací plochy; rozměry fotbalových hřišť a bezpečnostní opatření (dále jen „doporučení komise“)[6]] pro účely hodnocení nabídek otevřel hospodářskou soutěž i těm dodavatelům, kteří doposud neměli s fotbalovým hřištěm vyšší kategorie (výměra 7 840 m2 odpovídá hřišti V., příp. IV. kategorie dle doporučení komise) dostatečné zkušenosti. Úřad je toho názoru, že zadavatel v šetřeném případě nebyl povinen stanovit nejnižší možnou výměru hřiště, aby vyšel vstříc co nejširšímu okruhu dodavatelů, ale je zcela legitimní požadovat úroveň prokazující zkušenost vyšší, a to právě s ohledem na požadavek zajistit si co nejkvalitnějšího dodavatele. Úřad na tomto místě odkazuje na rozhodnutí Bílovec, kde zadavatel stanovil min. výměru fotbalového hřiště pro účely hodnocení obdobně (tj. min. 5 529 m2) a současně výměra fotbalového hřiště, které podléhalo rekonstrukci, byla nižší (tj. 7 344 m2), než v šetřeném případě (tj. 7 840 m2), přičemž Úřad a následně i předseda Úřadu i Krajský soud v Brně konstatovali, že takový požadavek byl důvodný. Úřad taktéž z veřejně dostupného seznamu atestovaných hřišť s UT3G[7], na který odkazuje rovněž navrhovatel ve svém návrhu, zjistil, že na relevantním trhu existuje dostatek realizací fotbalových hřišť UT3G s atestací FAČR velikosti hřiště minimálně III. kategorie (divize) dle doporučení komise a dostatek potencionálních dodavatelů (dle zjištění Úřadu minimálně 16) disponujících danou zkušeností. Závěr o existenci širšího okruhu dodavatelů, kteří působí na relevantním trhu, ostatně podporuje i dokument označený jako „Seznam dodavatelů a hřišť“, který navrhovatel přiložil ke svému návrhu a v němž navrhovatel vyjmenovává celkem 31 dodavatelů (včetně samotného navrhovatele; jeden dodavatel je pak uveden jako v likvidaci), které dle něj realizovaly alespoň 1 umělý trávník s atestací FAČR (byť u jednotlivých dodavatelů není uvedena plocha realizovaných hřišť ani skutečnost, zda byla použita metoda D&B). Rovněž z další přílohy návrhu, označené „Seznam zakázek – výměny UT3G nerealizovaných metodou DaB“, vyplývá existence minimálně 13 fotbalových hřišť o ploše min. 5 529 m2 s atestací FAČR, jež realizovalo 9 různých dodavatelů (včetně navrhovatele). I z dokumentů, jež navrhovatel sám předložil v rámci návrhu, je tedy patrné, že na trhu působí dostatečné množství dodavatelů, kteří mohou v rámci hodnoticího kritéria č. 2 získat nenulové bodové ohodnocení. Navrhovateli proto musí být zřejmé, že stanovený požadavek na minimální výměru fotbalového hřiště pro účely hodnocení nepředstavuje nepřiměřenou či omezující podmínku vůči dodavatelům na relevantním trhu. Úřad tedy uvádí, že požadavek na minimální výměru hřiště o velikosti 5 529 m2 stanovenou pro stavební práce, jež mají být bodově hodnoceny v rámci kritéria hodnocení č. 2, nelze ve vztahu k předmětu veřejné zakázky považovat za nepřiměřený, resp. rozporný se zákonem.
122. Úřad pak shledal šetřené kritérium hodnocení za zcela zákonné i v kontextu toho, že jedno z bodovaných subkritérií obsahuje požadavek na užití metody D&B v rámci doložených referencí. Vzhledem k závěrům Úřadu uvedeným ve vztahu k předchozím námitkám navrhovatele, kdy Úřad neshledal nezákonným požadavek zadavatele na realizaci plnění veřejné zakázky metodou D&B, je nutno uzavřít, že promítnutí požadavku zadavatele na doložení zkušenosti s realizací zakázky metodou D&B v rámci hodnocení rovněž nelze považovat za nelegitimní, neboť se objektivně vztahuje k předmětu veřejné zakázky. Nelze tedy přisvědčit argumentaci navrhovatele, že požadavek na referenční zakázky realizované metodou D&B nemá souvislost s předmětem veřejné zakázky. Zadavatel navíc danou podmínku uvedl pouze v rámci jednoho ze dvou subkritérií hodnoticího kritéria č. 2 (za které dodavatelé mohli získat až 4 body z celkového maxima 8 bodů), resp. zadavatel v rámci předmětného hodnoticího kritéria č. 2 stanovil i další subkritérium s rovnocennou váhou (dodavatelé mohli rovněž získat až 4 body), ovšem s absencí požadavku na realizaci referenční zakázky metodou D&B. Úřad vzal taktéž v úvahu, že požadavek na „zkušenost s metodou D&B“ nebyl provázán na celé hodnocení, ale pouze na jeho část (konkrétně část představující
v přepočtu 20 % váhy celkového hodnocení, když hodnoticí kritérium č. 2 mělo ve vztahu
k hodnoticímu kritériu č. 1 dle zadávací dokumentace přidělenou váhu 40 %). Hodnoticí kritérium č. 1 (nabídková cena) se pak do hodnocení nabídek promítá s váhou 60 %, přičemž toto kritérium tak relativní váhu požadavku na realizaci referenčních zakázek metodou D&B snižuje.
123. K tvrzení navrhovatele, že hodnoticí kritéria zvýhodňují určité „chtěné“ dodavatele, pak Úřad uvádí, že zadavatel sice skutečně zvýhodňuje dodavatele, kteří mají více zkušeností s obdobným plněním, avšak činí tak na základě zákonných a odůvodněných kritérií, přičemž dle Úřadu nedochází k nepřiměřenému omezování hospodářské soutěže. Úřad tudíž nemůže přisvědčit názoru, že jsou hodnoticí kritéria u šetřené veřejné zakázky nastavena nezákonně. Na tomto místě Úřad odkazuje na druhostupňové rozhodnutí Bílovec, kde předseda Úřadu konstatoval, že »[t]o, že budou kritérii hodnocení někteří dodavatelé „znevýhodněni“, nikoliv ovšem z perspektivy zákona, ale co do možnosti dosáhnout úspěchu v hodnocení nabídek na základě objektivních skutečností (přičemž tou může být právě míra zkušenosti s předmětem plnění vyjádřená realizovanými referenčními stavbami), přitom představuje prvek, který je mechanismu hodnocení nabídek z jeho podstaty vlastní. Jinak by ke smysluplnému hodnocení nabídek nebylo ani možné přistoupit.« Nelze pominout ani to, že v rozhodnutí Bílovec Úřad (jakož následně i předseda Úřadu a následně i Krajský soud v Brně) aproboval dokonce situaci, kdy mělo hodnoticí kritérium shodné s nyní posuzovaným hodnoticím kritériem č. 2 váhu 50 % (tj. každé z dílčích subkritérií mělo váhu 25 %) – v nyní šetřené situaci má tedy nabídková cena oproti zkušenostem dodavatele relativně vyšší váhu, což naopak svědčí dodavatelům, kteří mají méně zkušeností, avšak jsou schopni nabídnout nižší nabídkovou cenu.
124. Pro úplnost Úřad uvádí, že na uvedeném závěru Úřadu nic nemění ani podmínka zadavatelem stanovená v poznámce č. 4 k bodu 6.1.3. písm. a) zadávací dokumentace v rámci technické kvalifikace, tj. že stavební práce, kterou dodavatel prokazuje splnění technické kvalifikace, nesmí být duplicitně použita právě pro předmětné hodnoticí kritérium č. 2 v rámci hodnocení. Pokud navrhovatel tvrdí, že podmínky hodnocení jsou stanoveny tak, že ve vzájemných souvislostech nedůvodně zvýhodňují dodavatele s více zkušenostmi (zejména s metodou D&B), přičemž je vyloučeno prokazování prostřednictvím poddodavatelů, pak Úřad vzhledem k výše uvedenému opakuje, že v této souvislosti neposuzuje podmínky kvalifikace, ale nastavení podmínek pro hodnocení nabídek. V takovém případě nelze po zadavateli požadovat, aby kritéria hodnocení nastavil „splnitelně“ pro co největší počet dodavatelů, tj. aby měl k dispozici co nejvíce referencí pro účely hodnocení, ale právě naopak je má možnost nastavit takovým způsobem, aby mohly být nabídky jednotlivých dodavatelů mezi sebou porovnány a aby byl vybrán dodavatel, jehož nabídka je ekonomicky nejvýhodnější, tedy odráží i kritérium kvality (kdy kvalitnějším z logiky věci může být zkušenější dodavatel). Úřad také připomíná, že stanovením hodnoticích kritérií zadavatel a priori nevyloučil ani ty dodavatele, kteří žádné zkušenosti s realizací hřišť metodou D&B nemají, a rovněž že zadávací podmínky byly i v kontextu hodnocení nabídek stanoveny pro všechny dodavatele stejně. Vzhledem k uvedenému proto Úřad neshledává v šetřeném případě takovéto stanovení podmínek hodnocení za rozporuplné se zákonem, ani jeho zásadami.
125. Úřad se neztotožnil ani s argumentací navrhovatele ve vztahu k limitaci doby, resp. stáří doložených referencí v rámci hodnocení (tj. stavebních prací dokončených za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení), kdy Úřad tuto dobu nepovažuje za zjevně nepřiměřenou a pro dodavatele bezdůvodně omezující. Úřad je toho názoru, že omezení stáří referenčních zakázek pro účely hodnocení je plně v dispozici zadavatele, kdy je zájmem zadavatele, aby dodavatelé svou kvalitu prokazovali co nejnovějšími zkušenostmi, navíc nelze vyloučit analogické převzetí zákonem stanoveného požadavku v rámci technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona rovněž pro účely hodnocení.
126. Ve vztahu k námitce navrhovatele, že k doložení předmětné zkušenosti by mohlo stačit jakékoli jiné sportoviště či zkušenost projektanta s realizací projektové dokumentace pro takové fotbalové hřiště bez užití metody D&B, Úřad odkazuje na výše uvedené a připomíná, že ve zjednodušeném podlimitním řízení daná kritéria kvality musí být mj. založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavatele nebo předmětu veřejné zakázky. To zadavatelem stanovená hodnoticí kritéria dle názoru Úřadu splňují. Úřad předesílá, že se zásadně ani nemůže konkrétně zabývat jinými možnými alternativami, jak mohl zadavatel daná kritéria stanovit. Úřad dospěl k totožným závěrům rovněž ve vztahu k navrhovatelem napadenému stanovení maximálního bodového ohodnocení 4 bodů v rámci jednotlivých subkritérií hodnoticího kritéria č. 2, kdy zkušenost s realizací zakázky metodou D&B může dle navrhovatele doložit i jen jedna stavba, přičemž však navrhovatel ani požadavek na jednu referenční stavbu nepovažuje za důvodný. Navrhovatel rovněž na základě modelového výpočtu demonstruje, že by v případě, že nabídne nabídkovou cenu o 1 300 000 Kč nižší než jiný dodavatel, který získá v rámci hodnoticího kritéria č. 2 plný počet bodů, musel on sám disponovat sedmi referenčními zakázkami, aby jeho nabídka byla hodnocena jako nejvýhodnější. V této souvislosti Úřad považuje za vhodné připomenout, že navrhovatel zcela opomíjí, že jeho námitky směřují do fáze hodnocení nabídek (nikoli kvalifikace), jakož i to, že je zde možnost, že budou do zadávacího řízení podány nabídky, které nebudou mít doložených všech 8 maximálně možných referencí pro účely hodnocení. Jinými slovy, není vyloučeno, aby nabídka navrhovatele byla hodnocena jako nejvýhodnější dokonce i v případě, že nedoloží vůbec žádnou referenci zahrnující zkušenost s metodou D&B. K navrhovatelem uvedenému příkladu, kdy v modelové situaci získá při hodnocení nabídek více bodů dodavatel, jenž disponuje více referencemi než dodavatel, jenž nabídne nejnižší nabídkovou cenu, Úřad nadto poznamenává, že zákon v § 114 a násl. výslovně připouští, aby zadavatel kromě nabídkové ceny zohledňoval i jiná kritéria. To, že v zadávacím řízení ne vždy uspěje „nejlevnější“ dodavatel, tedy a priori neznamená jakoukoliv nezákonnost postupu zadavatele. K tomu Úřad dodává, že si vědom toho, že během vedeného správního řízení zadavatel již přistoupil k výběru dodavatele, což rovněž uvádí navrhovatel ve vyjádření k podkladům a rozšiřuje tím svou argumentaci, nicméně návrh navrhovatele směřuje proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, nikoli proti výběru dodavatele, přičemž rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele nikterak nevyvrací Úřadem uvedené závěry.
127. Ve vztahu k dalším důkazům (tj. k vyjádřením dodavatelů o počtu zakázek metodou DaB dle zadávacích podmínek, k oznámení o výběru zadavatele město Solnice a k písemné zprávě zadavatele Školní sportovní klub Bílovec, z.s.), jež navrhovatel ve vztahu k předmětné námitce navrhuje, Úřad uvádí, že tyto nepovažoval za nutné provést, neboť již na základě provedených důkazů, které jsou obsahem spisu, shledal postup zadavatele ve vztahu k předmětným skutečnostem souladný se zákonem, tudíž nevyvstala potřeba dodatečného ověřování navrhovatelem uváděných skutečností, pročež Úřad neshledal opatření navrhovatelem navrhovaných důkazů za nezbytné, neboť jejich případné posouzení by na závěru Úřadu již nemohlo nic změnit.
128. Úřad uzavírá, že stanovené zadávací podmínky týkající se hodnocení a jednotlivá kritéria hodnocení nejsou nezákonná, jsou založena na objektivních skutečnostech a vztahují se k předmětu veřejné zakázky, přičemž není zřejmé jakékoli bezdůvodné omezení či zvýhodnění některých dodavatelů, jakož není zřejmá ani nepřiměřenost uvedených podmínek.
K dalším námitkám navrhovatele
129. Navrhovatel v návrhu rovněž poukázal na skutečnosti, které dle něj svědčí o netransparentnosti šetřeného zadávacího řízení v širším kontextu zadávacích řízení financovaných z dotací, v nichž se jako kritérium objevují zkušenosti se zakázkami realizovanými metodou D&B. Navrhovatel poukazuje na různé veřejné zakázky zadávané různými zadavateli napříč Českou republikou, u nichž je dle navrhovatele předkládána formálně totožná studie a liší se jen konkrétní předmět plnění. Navrhovatel poukazuje i na to, že v některých takových případech došlo ke zveřejnění informací o zahájení zadávacího řízení až těsně před uplynutím lhůty pro podání nabídek (v den, na který připadla lhůta pro podání nabídek, nebo v den předcházející). Navrhovatel uvádí, že v některých zmíněných zadávacích řízeních podal námitky, které však žádným zadavatelem nebyly vyřízeny. Navrhovatel tato jiná zadávací řízení jako podporu své argumentace uvádí napříč celým návrhem. K tomu Úřad uvádí, že v rámci správního řízení zahájeného na návrh na přezkum úkonů zadavatele není oprávněn zasahovat do již skončených zadávacích řízení či šetřit a posuzovat postup jiných zadavatelů v jiných zadávacích řízeních. Postup jiných zadavatelů týkajících se jiných zadávacích řízení je ve vztahu k posuzované věci zcela irelevantní. S ohledem na uvedené tak Úřad neprovedl navrhovatelem navržené důkazy týkající se jiných zadávacích řízení (tj. důkaz výzvami k podání nabídek, zadávací dokumentací a studiemi k zakázkám v souvislosti s jinými zadávacími řízeními uvedeným v čl. II návrhu, svědeckou výpovědí zpracovatele Studie pro zadavatele, svědeckými výpověďmi zpracovatelů studií zakázek uvedených v čl. II odst. 2 návrhu, písemnými zprávami zadavatelů v zadávacích řízeních uvedených v čl. II odst. 3 návrhu, vyjádřením zadavatelů uvedených v čl. II odst. 3, u kterých není doložena písemná zpráva jako příloha návrhu, podanými námitkami k veřejným zakázkám uvedeným v čl. II bod. 3 písm. a) až g) a printscreeny obrazovek k veřejným zakázkám uvedeným v čl. II. bod 3), kdy tyto neshledal relevantními pro rozhodnutí ve věci.
130. K tvrzeným zkušenostem navrhovatele s realizací sportovišť a k jeho vlastnictví strojního vybavení k pokládce umělých trávníků 3. generace Úřad uvádí, že tyto informace nikterak nerozporuje, nicméně nejsou pro posouzení šetřené věci relevantní. Předmětem přezkumu Úřadu je pouze postup zadavatele v konkrétním šetřeném případě. Úřad přitom již výše vysvětlil, proč je dle něj postup zadavatele souladný se zákonem; tvrzení o zkušenosti navrhovatele s obdobnými veřejnými zakázkami na těchto závěrech Úřadu nemohou nic změnit.
131. Ke skutečnostem uvedeným ve vyjádření navrhovatele k podkladům Úřad opětovně uvádí, že si je vědom toho, že v průběhu správního řízení zadavatel přistoupil k výběru dodavatele (což zadavatel v rámci své zákonné povinnosti Úřadu oznámil). Úřad však konstatuje, že tato skutečnost nijak nevyvrací jím uvedené závěry o zákonnosti postupu zadavatele, a to ve vztahu ke všem námitkám navrhovatele. Úřad současně nepovažoval za nutné provést ani další, doposud nezmíněné důkazy, navržené ve vyjádření navrhovatele k podkladům, tj. zprávu o hodnocení nabídek, podané nabídky dodavatelů v šetřeném zadávacím řízení, vyjádření objednatelů s bližšími informacemi k zakázkám A SPORT PRODUKT s. r. o. a zadávací dokumentace k zakázkám zadavatelů město Milevsko (vč. zprávy o hodnocení nabídek), Český lev – Union Beroun, z.s a Association Club Sparta Praha z. s., neboť i v tomto případě platí, že ze strany Úřadu nevyvstala potřeba dodatečného ověřování navrhovatelem uváděných skutečností, pročež Úřad neshledal opatření navrhovatelem navrhovaných důkazů za nezbytné, neboť jejich případné posouzení by na závěru Úřadu již nemohlo nic změnit.
Shrnutí
132. Ve světle všech shora uvedených skutečností Úřad uzavírá, že v intencích skutečností namítaných v podaném návrhu nebyla v postupu zadavatele Úřadem shledána žádná pochybení, respektive nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, že návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. QUANTUM CZ s.r.o., Novoveská 101/27, 709 00 Ostrava
2. VYSSPA Sports Technology s.r.o., Skladová 2438/6, 326 00 Plzeň
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dostupné na: https://nen.nipez.cz/profily-zadavatelu-platne/detail-profilu/TJTATRANRakovnik/zahajene-zakazky/detail-zakazky/N006-25-V00036591
[2] Dle metodického dokumentu „Návod možného postupu pro zadavatele při realizaci výstavbových projektů metodou dodávky Design & Build (& Operate) se zaměřením na minimalizaci celkových nákladů životního cyklu“ zpracovaného v prosinci 2017 (dále jen „Metodika D&B“), který představuje „informativní návod postupu při realizaci projektů DB pro zadavatele postupující dle zákona o zadávání veřejných zakázek“. Uvedený dokument je dostupný na: https://2014-2020.opzp.cz/dokumenty/detail/?id=933.
[3] Úřad si je vědom toho, že dotčená věc je nyní předmětem řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem, které nicméně ke dni vydání tohoto rozhodnutí dosud nebylo ukončeno; rozhodnutí Bílovec je bez ohledu na to pravomocné a Úřad proto při posouzení šetřené věci zohlednil uvedené závěry (a to rovněž závěry uvedené ve druhostupňovém rozhodnutí Bílovec a rozsudku Bílovec), přičemž však zdůrazňuje, že skutkový a právní stav šetřené věci byl posouzen individuálně s ohledem na okolnosti právě projednávaného případu.
[4] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 92 [Technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 710.
[5] Dostupné na: https://www.kshp.cz/index.php?id=ut3g
[6] Dostupné na: https://www.kshp.cz/index.php?id=stadiony_rozmery
[7] Dostupné na: https://www.kshp.cz/index.php?id=ut3g
