číslo jednací: 07758/2026/500
spisová značka: S0063/2026/VZ

Instance I.
Věc Zajištění cateringových služeb v období od 8. 2. 2024 do 16. 5. 2024
Účastníci
  1. Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
§ 268 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb.
§ 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb.
Rok 2026
Datum nabytí právní moci 18. 5. 2026
Související rozhodnutí 07758/2026/500
17496/2026/163
Dokumenty file icon 2026_S0063.pdf 706 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0063/2026/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-07758/2026/500

 

Brno 27. 2. 2026

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 26. 1. 2026 z moci úřední, jehož účastníkem je

  • obviněný – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha,

ve věci možného spáchání pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona jmenovaným obviněným v souvislosti s pořizováním plnění spočívajícího v zajištění cateringových služeb v období od 8. 2. 2024 do 16. 5. 2024 na základě

  • objednávky č. 84/2024-34 akceptované dne 8. 2. 2024,
  • objednávky č. 91/2024-34 akceptované dne 9. 2. 2024,
  • objednávky č. 90/2024-34 akceptované dne 12. 2. 2024,
  • objednávky č. 151/2024-34 akceptované dne 29. 2. 2024,
  • objednávky č. 153/2024-34 akceptované dne 29. 2. 2024,
  • objednávky č. 155/2024-34 akceptované dne 5. 3. 2024,
  • objednávky č. 156/2024-34 akceptované dne 5. 3. 2024,
  • objednávky č. 154/2024-34 akceptované dne 5. 3. 2024,
  • dodatku k objednávce č. 154/2024-34 akceptovaného dne 7. 3. 2024,
  • objednávky č. 256/2024-34 akceptované dne 25. 3. 2024,
  • objednávky č. 253/2024-34 akceptované dne 25. 3. 2024,
  • objednávky č. 259/2024-34 akceptované dne 26. 3. 2024,
  • objednávky č. 257/2024-34 akceptované dne 26. 3. 2024 a
  • objednávky č. 382/2024 akceptované dne 16. 5. 2024,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha – se dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když v období od 8. 2. 2024 do 16. 5. 2024 úplatně pořídil od různých dodavatelů plnění, jehož předmětem jsou cateringové služby, bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 citovaného zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a v daném případě byly naplněny znaky zadání veřejných zakázek na předmětné cateringové služby prostřednictvím realizace níže uvedených plnění:

Číslo objednávky

Dodavatel

Datum akceptace objednávky

Cena vč. DPH

Cena uhrazená zadavatelem za předchozích 12 měsíců bez DPH

84/2024-34

LP catering & events s.r.o.

08.02.2024

214 693,00 Kč

3 525 223,64 Kč

91/2024-34

David Pravda

09.02.2024

67 715,00 Kč

3 525 223,64 Kč

90/2024-34

Fokus Labe, z.ú.

12.02.2024

98 289,00 Kč

3 528 438,64 Kč

151/2024-34

Fokus Labe, z.ú.

29.02.2024

98 298,00 Kč

3 470 733,01 Kč

153/2024-34

MPK služby s.r.o.

29.02.2024

132 640,00 Kč

3 470 733,01 Kč

155/2024-34

Vysoká škola polytechnická Jihlava

05.03.2024

85 250,00 Kč

3 501 821,35 Kč

156/2024-34

Vysoká škola polytechnická Jihlava

05.03.2024

85 250,00 Kč

3 501 821,35 Kč

154/2024-34

HM Gastro Group s.r.o.

05.03.2024

86 496,00 Kč

3 501 821,35 Kč

154/2024-34

HM Gastro Group s.r.o.

07.03.2024

10 830,00 Kč

3 566 666,62 Kč

256/2024-34

Romana Štachová

25.03.2024

126 300,00 Kč

3 822 979,83 Kč

253/2024-34

MPK služby s.r.o.

25.03.2024

104 467,00 Kč

3 822 979,83 Kč

259/2024-34

Miroslav Lát

26.03.2024

92 900,00 Kč

3 923 909,83 Kč

257/2024-34

Miroslav Lát

26.03.2024

148 950,00 Kč

3 923 909,83 Kč

382/2024

Fresh catering s.r.o.

16.05.2024

159 501,00 Kč

3 559 502,35 Kč

II.

Za spáchání pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha – podle § 268 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 25 000 Kč (dvacet pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v rozhodném znění, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč (dva tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO PŘI POŘIZOVÁNÍ PŘEDMĚTNÉHO PLNĚNÍ

1.             Obviněný – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha (dále jen „obviněný“ či „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)[1] – v období od 8. 2. 2024 do 16. 5. 2024 pořizoval cateringové služby v souvislosti s konáním školení týkajících se zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), a v souvislosti s konáním akce s názvem „Fórum pro města“. Obviněný dané cateringové služby pořizoval prostřednictvím následujících objednávek:

  • objednávka č. 84/2024-34 akceptovaná dne 8. 2. 2024,
  • objednávka č. 91/2024-34 akceptovaná dne 9. 2. 2024,
  • objednávka č. 90/2024-34 akceptovaná dne 12. 2. 2024,
  • objednávka č. 151/2024-34 akceptovaná dne 29. 2. 2024,
  • objednávka č. 153/2024-34 akceptovaná dne 29. 2. 2024,
  • objednávka č. 155/2024-34 akceptovaná dne 5. 3. 2024,
  • objednávka č. 156/2024-34 akceptovaná dne 5. 3. 2024,
  • objednávka č. 154/2024-34 akceptovaná dne 5. 3. 2024,
  • dodatek k objednávce č. 154/2024-34 akceptovaný dne 7. 3. 2024,
  • objednávka č. 256/2024-34 akceptovaná dne 25. 3. 2024,
  • objednávka č. 253/2024-34 akceptovaná dne 25. 3. 2024,
  • objednávka č. 259/2024-34 akceptovaná dne 26. 3. 2024,
  • objednávka č. 257/2024-34 akceptovaná dne 26. 3. 2024 a
  • objednávka č. 382/2024 akceptovaná dne 16. 5. 2024,

které prováděl přímo u dodavatelů, konkrétně u následujících subjektů:

  • LP catering & events s.r.o., IČO 03768287, se sídlem Jurečkova 643/20, 702 00 Ostrava (dále jen „LP catering & events s.r.o.“),
  • Fokus Labe, z.ú., IČO 44226586, se sídlem Stroupežnického 1372/9, 400 01 Ústí nad Labem (dále jen „Fokus Labe, z.ú.“),
  • Miroslav Lát, IČO 72693801, se sídlem Mlýnská 536/19, 460 01 Liberec (dále jen „Miroslav Lát“),
  • David Pravda, IČO 76609723, se sídlem Divišova 210/5, 779 00 Olomouc (dále jen „David Pravda“),
  • MPK služby s.r.o., IČO 07245882, se sídlem Mantov 169, 333 01 Chotěšov (dále jen „MPK služby s.r.o.“),
  • Romana Štachová, IČO 64822672, se sídlem Dašická 1761, 530 03 Pardubice (dále jen „Romana Štachová“),
  • Vysoká škola polytechnická Jihlava, IČO 71226401, se sídlem Tolstého 1556/16, 586 01 Jihlava (dále jen „Vysoká škola polytechnická Jihlava“),
  • HM Gastro Group s.r.o., IČO 29161592, se sídlem Sámova 1574/12, 101 00 Praha (dále jen „HM Gastro Group s.r.o.“), a
  • Fresh catering s.r.o., IČO 25690876, se sídlem Svažitá 59, 251 68 Sulice (dále jen „Fresh catering s.r.o.“),

tj. bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona. Na základě provedených objednávek byly tedy obviněnému v posuzovaném období opakovaně poskytnuty cateringové služby od uvedených dodavatelů a těmito dodavateli pak byly vystaveny faktury, které obviněný následně uhradil.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

2.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem a k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem, jakož i k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 13. 5. 2024 podnět z téhož dne původně zaevidovaný pod sp. zn. ÚOHS-P0366/2024/VZ (dále jen „podnět sp. zn. ÚOHS-P0366/2024/VZ“) a dne 28. 7. 2024 podnět z téhož dne původně zaevidovaný pod sp. zn. ÚOHS-P0539/2024/VZ (dále jen „podnět sp. zn. ÚOHS-P0539/2024/VZ“) s žádostí o prošetření postupu obviněného mj. v souvislosti s výběrem dodavatele veřejných zakázek na zajištění cateringu realizovaných na základě výše uvedených objednávek. Konkrétně bylo namítáno porušení povinnosti zadavatele stanovené v § 2 odst. 3 a § 18 a § 19 zákona, resp. nezákonné dělení veřejných zakázek, na základě čehož stěžovatel vznesl podezření na spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

3.             V návaznosti na obdržené podněty sp. zn. ÚOHS-P0366/2024/VZ a sp. zn. ÚOHS-P0539/2024/VZ si Úřad vyžádal od obviněného vyjádření ke skutečnostem uvedeným v dotčených podnětech a doložení informací a podkladů souvisejících s šetřeným postupem obviněného.

4.             Spolu s dokumentací související s šetřeným postupem obviněného obdržel Úřad mj. dne 4. 6. 2024 vyjádření obviněného z téhož dne (dále jen „vyjádření obviněného ze dne 4. 6. 2024) a dne 20. 11. 2024 vyjádření obviněného ze dne 19. 11. 2024, v nichž obviněný uvedl, že u cateringových služeb realizovaných na základě objednávek č. 256/2024-34, 155/2024-34 a 156/2024-34 přistoupil k „přímému zadání“ z důvodu výhradního smluvního vztahu poskytovatele prostor pro konání školení s konkrétním dodavatelem cateringových služeb. Při poptávání cateringových služeb realizovaných na základě zbývajících objednávek specifikovaných v bodu 1 odůvodnění tohoto rozhodnutí pak obviněný dle svých slov za účelem zachování řádné soutěže vždy oslovil na základě předchozí analýzy trhu několik místních dodavatelů cateringových služeb a následně vybral toho, jehož nabídka byla nejvýhodnější, nebo toho, kdo jako jediný podal nabídku. 

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

5.              Vzhledem k tomu, že ve vztahu k postupu obviněného při pořizování předmětného plnění Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona o přestupcích v návaznosti na § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), řízení o přestupku z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS-03306/2026/500 ze dne 26. 1. 2026 (dále jen „příkaz“). Příkaz byl obviněnému doručen dne 26. 1. 2026.

6.              Ve výroku I. příkazu Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když v období od 8. 2. 2024 do 16. 5. 2024 úplatně pořídil od různých dodavatelů plnění, jehož předmětem jsou cateringové služby, bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a v daném případě byly naplněny znaky zadání veřejných zakázek na předmětné cateringové služby prostřednictvím  realizace níže uvedených plnění:

Číslo objednávky

Dodavatel

Datum akceptace objednávky

Cena vč. DPH

Cena uhrazená zadavatelem za předchozích 12 měsíců bez DPH

84/2024-34

LP catering & events s.r.o.

08.02.2024

214 693,00 Kč

3 525 223,64 Kč

91/2024-34

David Pravda

09.02.2024

67 715,00 Kč

3 525 223,64 Kč

90/2024-34

Fokus Labe, z.ú.

12.02.2024

98 289,00 Kč

3 528 438,64 Kč

151/2024-34

Fokus Labe, z.ú.

29.02.2024

98 298,00 Kč

3 470 733,01 Kč

153/2024-34

MPK služby s.r.o.

29.02.2024

132 640,00 Kč

3 470 733,01 Kč

155/2024-34

Vysoká škola polytechnická Jihlava

05.03.2024

85 250,00 Kč

3 501 821,35 Kč

156/2024-34

Vysoká škola polytechnická Jihlava

05.03.2024

85 250,00 Kč

3 501 821,35 Kč

154/2024-34

HM Gastro Group s.r.o.

05.03.2024

86 496,00 Kč

3 501 821,35 Kč

154/2024-34

HM Gastro Group s.r.o.

07.03.2024

10 830,00 Kč

3 566 666,62 Kč

256/2024-34

Romana Štachová

25.03.2024

126 300,00 Kč

3 822 979,83 Kč

253/2024-34

MPK služby s.r.o.

25.03.2024

104 467,00 Kč

3 822 979,83 Kč

259/2024-34

Miroslav Lát

26.03.2024

92 900,00 Kč

3 923 909,83 Kč

257/2024-34

Miroslav Lát

26.03.2024

148 950,00 Kč

3 923 909,83 Kč

382/2024

Fresh catering s.r.o.

16.05.2024

159 501,00 Kč

3 559 502,35 Kč

Výrokem II. příkazu Úřad obviněnému za spáchání pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. příkazu uložil pokutu ve výši 25 000 Kč.

7.              Příkaz byl vydán dne 26. 1. 2026 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

8.              Účastníkem řízení o přestupku je podle § 68 písm. a) zákona o přestupcích obviněný.

9.              Dne 2. 2. 2026 obdržel Úřad proti příkazu blíže neodůvodněný odpor obviněného z téhož dne (dále jen „odpor“).

10.          Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

11.          Usnesením ze dne 3. 2. 2026 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu vyjádřit v řízení své stanovisko.

12.          Dne 12. 2. 2026 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne (dále jen „vyjádření obviněného ze dne 12. 2. 2026“).

Vyjádření obviněného ze dne 12. 2. 2026

13.          Obviněný v části vyjádření označené jako „Upřesnění skutkového stavu“ předně uvádí, že pořizování cateringových služeb v posuzovaném období nebylo realizováno v souvislosti s jednou ucelenou akcí, ale v návaznosti na více samostatných školení týkajících se nového stavebního zákona konaných v různých městech České republiky. K tomu obviněný dodává, že akce s názvem „Fórum pro města“, která je v příkazu taktéž uvedena, do řešeného seznamu školení nepatří a že Úřad na základě uvedeného chybně dovodil jeden funkční celek, resp. nezákonné dělení zakázky.

14.          V části vyjádření označené jako „Absence jednotného funkčního celku“ obviněný konstatuje, že jednotlivá školení probíhala v různých lokalitách, v různých termínech a nebyla na sobě nikterak vzájemně závislá. Z tohoto důvodu nelze dle obviněného dovodit existenci jednoho funkčního celku ve smyslu judikatury ani zákona.

15.          V části vyjádření označené jako „Povaha plnění – nejedná se o službu pravidelné povahy“ obviněný uvádí, že pořizování cateringových služeb nevykazovalo znaky pravidelné či opakované činnosti. Obviněný uvádí, že potřeba těchto služeb vznikla jednorázově v důsledku přijetí nového stavebního zákona a zanikla po realizaci nezbytného proškolení úředníků. Dle obviněného tak nešlo o dlouhodobou ani kontinuální potřebu, kterou by bylo možné plánovat či předvídat. Obviněný dále uvádí, že k rozdělení veřejných zakázek musel přistoupit také z důvodu, že školení k novému stavebnímu zákonu obviněný spoluorganizoval s krajskými úřady jednotlivých krajů, jejichž zaměstnanci se školení rovněž účastnili, a že tak byl při pořádání školení v některých krajích vázán již zavedenými smluvními vztahy jednotlivých krajských úřadů. Nadto obviněný uvádí, že za popsané situace považuje rozdělení veřejných zakázek za nejvíce transparentní způsob, jakým mohl předmětné veřejné zakázky zadat.

16.          V části vyjádření označené jako „Rozhodnost místního určení plnění“ obviněný konstatuje, že cateringové služby jsou svou povahou neoddělitelně spjaty s konkrétním místem plnění a že místní určení mělo v daném případě zásadní vliv jak na cenu, tak na samotnou realizovatelnost služby. Dle obviněného zadání plnění místním dodavatelům umožnilo minimalizovat logistické a dopravní náklady, vedlo k dosažení ekonomicky nejvýhodnějších nabídek a v některých případech bylo objektivně jediným možným řešením, zejména v situacích, kdy poskytovatel prostor podmiňoval konání akce využitím vlastního cateringového zajištění. K tomu obviněný dodává, že použití jednoho centrálního dodavatele by bylo z hlediska hospodárnosti v rozporu se zásadami účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků.

17.          V části vyjádření označené jako „Postup MMR ve světle § 6 ZZVZ“ obviněný uvádí, že při pořizování předmětných služeb postupoval v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek zakotvenými v § 6 zákona, zejména se zásadou transparentnosti a přiměřenosti, ale i se zásadou hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti při nakládání s veřejnými prostředky. Obviněný uvádí, že v jednotlivých místech konání školení byli osloveni relevantní místní poskytovatelé cateringových služeb, přičemž rozhodujícím kritériem výběru byla nejnižší nabídková cena. Obviněný akcentuje, že jeho cílem nebylo obcházení zákonných povinností, ale naopak jejich naplnění způsobem odpovídajícím konkrétním skutkovým okolnostem.

18.          Závěrem vyjádření obviněný shrnuje, že závěry obsažené v příkazu vycházejí z dílčích nepřesností v popisu skutkového stavu, které se následně promítly do právního posouzení věci. Při zohlednění skutečné povahy plnění, jeho místní vázanosti a jednorázového charakteru, jakož i postupu v souladu s § 6 zákona, považuje obviněný závěr Úřadu o nezákonném dělení zakázky za neodůvodněný.

Další průběh řízení o přestupku

19.         Usnesením ze dne 18. 2. 2026 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl podle § 261 odst. 3 zákona vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

20.         Dne 24. 2. 2026 obdržel Úřad vyjádření obviněného k podkladům rozhodnutí z téhož dne, v němž obviněný uvádí, že využil svého oprávnění navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko a v tomto kontextu plně odkazuje na své vyjádření ze dne 12. 2. 2026.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

21.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace související s šetřeným postupem obviněného, vyjádření obviněného a odporu, a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až III. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení právních předpisů

22.         Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Pro účely tohoto zákona se za smlouvu považuje také zápis mezi organizačními složkami státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, pokud je jeho předmětem úplatné poskytování dodávek, služeb nebo stavebních prací. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190 zákona.

23.         Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

24.         Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí

a)             zjednodušené podlimitní řízení,

b)             otevřené řízení,

c)             užší řízení,

d)             jednací řízení s uveřejněním,

e)             jednací řízení bez uveřejnění,

f)              řízení se soutěžním dialogem,

g)             řízení o inovačním partnerství,

h)             koncesní řízení, nebo

i)               řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

25.         Podle § 14 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v § 14 odst. 3 zákona.

26.         Podle § 16 odst. 1 zákona zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

27.         Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

28.         Dle § 19 odst. 1 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, stanoví jako

a)      skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo

b)      součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona.

29.         Podle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, pokud není zadávána podle části páté až sedmé zákona, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

30.         Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

31.         Dle § 27 písm. a) zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč.

32.         Podle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 odst. 1 až 3 zákona.

33.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté zákona s výjimkou soutěže o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu.

34.         Podle § 268 odst. 5 zákona platí, že je-li naplněna skutková podstata přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a), c) nebo e) zákona v souvislosti se zadáváním více veřejných zakázek tak, že jednání zadavatele je pokračováním v přestupku, lze za takové pokračování v přestupku uložit pokutu do 10 % součtu cen všech veřejných zakázek, v souvislosti s jejichž zadáváním došlo k porušení zákona, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li součet cen zjistit.

35.         Podle § 7 zákona o přestupcích se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku.

36.         Podle § 1731 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), platí, že z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen „nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.

37.         Podle § 1740 odst. 1 občanského zákoníku platí, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

38.         Podle § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „nařízení č. 172/2016 Sb.“), ve znění účinném od 1. 1. 2024, platí, že není-li v odstavcích 2 až 4 téhož paragrafu stanoveno jinak, činil finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby 3 494 000 Kč pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

Zjištěné skutečnosti

39.         Z údajů zaslaných obviněným vyplývá, že obviněnému byly na základě provedených objednávek poskytnuty v období od 8. 2. 2024 do 16. 5. 2024 cateringové služby od různých dodavatelů, a to konkrétně mimo jiné v rámci následujících plnění:

Číslo objednávky

Dodavatel

Datum akceptace objednávky

Cena vč. DPH

Cena uhrazená zadavatelem za předchozích 12 měsíců bez DPH

84/2024-34

LP catering & events s.r.o.

08.02.2024

214 693,00 Kč

3 525 223,64 Kč

91/2024-34

David Pravda

09.02.2024

67 715,00 Kč

3 525 223,64 Kč

90/2024-34

Fokus Labe, z.ú.

12.02.2024

98 289,00 Kč

3 528 438,64 Kč

151/2024-34

Fokus Labe, z.ú.

29.02.2024

98 298,00 Kč

3 470 733,01 Kč

153/2024-34

MPK služby s.r.o.

29.02.2024

132 640,00 Kč

3 470 733,01 Kč

155/2024-34

Vysoká škola polytechnická Jihlava

05.03.2024

85 250,00 Kč

3 501 821,35 Kč

156/2024-34

Vysoká škola polytechnická Jihlava

05.03.2024

85 250,00 Kč

3 501 821,35 Kč

154/2024-34

HM Gastro Group s.r.o.

05.03.2024

86 496,00 Kč

3 501 821,35 Kč

154/2024-34

HM Gastro Group s.r.o.

07.03.2024

10 830,00 Kč

3 566 666,62 Kč

256/2024-34

Romana Štachová

25.03.2024

126 300,00 Kč

3 822 979,83 Kč

253/2024-34

MPK služby s.r.o.

25.03.2024

104 467,00 Kč

3 822 979,83 Kč

259/2024-34

Miroslav Lát

26.03.2024

92 900,00 Kč

3 923 909,83 Kč

257/2024-34

Miroslav Lát

26.03.2024

148 950,00 Kč

3 923 909,83 Kč

382/2024

Fresh catering s.r.o.

16.05.2024

159 501,00 Kč

3 559 502,35 Kč

40.         Z výše uvedené tabulky (dále jen „tabulka poskytnutých služeb“) vyplývá, že obviněnému byly v období od 8. 2. 2024 do 16. 5. 2024 prostřednictvím plnění specifikovaných v dané tabulce poskytnuty cateringové služby v celkové hodnotě 1 511 579,00 Kč vč. DPH.

41.         Z údajů zaslaných obviněným dále vyplývá, že obviněný cateringové služby zajišťoval i v předcházejícím období. Za poskytnutí cateringových služeb uhradil v období od 8. 2. 2023 do 15. 4. 2024 na základě dodavateli vystavených faktur následující částky:

Číslo faktury

Cena celkem bez DPH

Datum skutečné úhrady

20230032

1 872,00 Kč

14.02.2023

20230017

1 712,00 Kč

14.02.2023

20230016

6 722,00 Kč

14.02.2023

20230018

4 352,00 Kč

14.02.2023

20230026

2 477,00 Kč

14.02.2023

20230025

36 392,00 Kč

14.02.2023

20230031

5 032,00 Kč

14.02.2023

10330060

33 379,07 Kč

14.02.2023

20230030

2 696,00 Kč

14.02.2023

20230019

38 777,00 Kč

14.02.2023

20230023

3 872,00 Kč

14.02.2023

20230024

2 836,00 Kč

14.02.2023

20230014

1 872,00 Kč

14.02.2023

20230029

1 896,00 Kč

16.02.2023

20230036

3 152,00 Kč

02.03.2023

20230037

3 152,00 Kč

02.03.2023

20230038

3 152,00 Kč

02.03.2023

20230035

2 972,00 Kč

02.03.2023

20230002

5 344,00 Kč

05.03.2023

20230041

3 152,00 Kč

08.03.2023

20230042

3 016,00 Kč

08.03.2023

20230044

3 016,00 Kč

08.03.2023

20230053

4 432,00 Kč

09.03.2023

20230015

2 536,00 Kč

10.03.2023

20230021

5 716,00 Kč

10.03.2023

20230043

5 472,00 Kč

10.03.2023

20230045

4 352,00 Kč

10.03.2023

20230040

5 672,00 Kč

10.03.2023

20230068

5 672,00 Kč

10.03.2023

VF1-0119/2023

2 768,59 Kč

13.03.2023

20230022

2 696,00 Kč

16.03.2023

20230051

5 032,00 Kč

16.03.2023

20230052

3 872,00 Kč

16.03.2023

20230058

7 345,00 Kč

03.04.2023

20230059

3 672,00 Kč

03.04.2023

20230062

5 372,00 Kč

03.04.2023

20230050

4 772,00 Kč

03.04.2023

20230074

11 972,00 Kč

05.04.2023

20230066

4 752,00 Kč

05.04.2023

20240046

2 234,00 Kč

10.04.2023

2303013

23 040,00 Kč

13.04.2023

20230089

4 432,00 Kč

17.04.2023

20230064

65 197,00 Kč

17.04.2023

20230067

5 672,00 Kč

17.04.2023

20230065

5 032,00 Kč

17.04.2023

20230072

26 722,00 Kč

19.04.2023

20230083

17 707,00 Kč

25.04.2023

189178

100 082,68 Kč

27.04.2023

20230100

3 952,00 Kč

02.05.2023

20230106

6 392,00 Kč

02.05.2023

20230086

21 872,00 Kč

02.05.2023

20230090

27 272,00 Kč

02.05.2023

20230098

29 072,00 Kč

02.05.2023

20230118

6 752,00 Kč

03.05.2023

20230103

28 936,00 Kč

04.05.2023

20230108

29 072,00 Kč

04.05.2023

20230077

5 372,00 Kč

09.05.2023

20230078

8 912,00 Kč

09.05.2023

20230094

3 332,00 Kč

11.05.2023

20230102

5 372,00 Kč

19.05.2023

20230110

5 372,00 Kč

19.05.2023

123036

38 528,51 Kč

31.05.2023

20230105

5 661,00 Kč

31.05.2023

20230113

3 872,00 Kč

02.06.2023

20230116

2 992,00 Kč

02.06.2023

231010165

3 754,54 Kč

02.06.2023

20230121

8 912,00 Kč

12.06.2023

20230132

11 072,00 Kč

12.06.2023

20230120

5 672,00 Kč

14.06.2023

20230119

9 422,00 Kč

14.06.2023

20230153

4 588,40 Kč

14.06.2023

20230125

2 432,00 Kč

16.06.2023

20230126

4 772,00 Kč

16.06.2023

20230124

6 473,00 Kč

16.06.2023

20230127

5 772,00 Kč

16.06.2023

20230138

5 372,00 Kč

16.06.2023

20230097

6 612,00 Kč

16.06.2023

20230134

44 022,00 Kč

16.06.2023

20230137

3 472,00 Kč

16.06.2023

20230032

5 091,00 Kč

22.06.2023

20230171

16 857,44 Kč

22.06.2023

20230159

2 752,00 Kč

26.6.2023

20230160

4 060,00 Kč

26.6.2023

20230176

110 416,50 Kč

30.06.2023

20230174

2 725,84 Kč

30.06.2023

20230166

4 060,00 Kč

4.7.2023

20230168

3 760,00 Kč

4.7.2023

20230162

4 196,00 Kč

04.07.2023

20230163

3 760,00 Kč

04.07.2023

20230150

5 831,00 Kč

12.07.2023

20230151

3 215,00 Kč

12.07.2023

20230165

5 098,78 Kč

12.07.2023

20230164

6 196,00 Kč

12.07.2023

20230176

110 416,50 Kč

18.07.2023

20230172

9 864,00 Kč

18.07.2023

20230175

5 831,00 Kč

18.07.2023

20230178

5 831,00 Kč

18.07.2023

20230179

4 615,60 Kč

18.07.2023

20230180

5 177,00 Kč

18.07.2023

20230183

6 330,17 Kč

18.07.2023

20230182

5 373,20 Kč

18.07.2023

FVT 230017

5 700,00 Kč

03.08.2023

20230189

9 161,20 Kč

07.08.2023

20230188

6 806,80 Kč

07.08.2023

20230187

31 326,10 Kč

15.08.2023

20230192

11 390,00 Kč

15.08.2023

20230196

4 196,00 Kč

04.09.2023

20230206

7 531,40 Kč

18.09.2023

20230198

72 212,00 Kč

20.09.2023

20230204

3 978,00 Kč

20.09.2023

2330028

8 293,14 Kč

05.10.2023

20230224

4 499,64 Kč

9.10.2023

230040232

3 288,70 Kč

09.10.2023

230040233

3 275,65 Kč

09.10.2023

23060134

1 835,45 Kč

09.10.2023

120236175

1 617,39 Kč

09.10.2023

120236146

1 617,39 Kč

09.10.2023

2301033

14 545,45 Kč

11.10.2023

20230213

55 998,25 Kč

13.10.2023

20230217

18 311,50 Kč

13.10.2023

5823

3 020,00 Kč

13.10.2023

20233853

1 700,30 Kč

13.10.2023

1213629

27 272,73 Kč

13.10.2023

512023

3 000,00 Kč

13.10.2023

20230209

5 558,50 Kč

19.10.2023

20230212

6 158,00 Kč

19.10.2023

20230211

5 177,00 Kč

19.10.2023

20233882

1 700,30 Kč

19.10.2023

20230207

14 921,60 Kč

20.10.2023

20230215

5 089,80 Kč

23.10.2023

20230218

5 831,00 Kč

23.10.2023

20230220

38 095,00 Kč

23.10.2023

20230225

65 661,60 Kč

23.10.2023

230100018

2 200,00 Kč

25.10.2023

20230088

3 165,00 Kč

31.10.2023

202330

1 473,04 Kč

31.10.2023

230100053

6 153,41 Kč

31.10.2023

20230221

56 096,35 Kč

02.11.2023

20230222

5 831,00 Kč

02.11.2023

20230223

7 395,40 Kč

06.11.2023

20230231

5 569,40 Kč

06.11.2023

20230246

98 889,75 Kč

06.11.2023

7002305073

9 545,45 Kč

06.11.2023

1204296

2 931,30 Kč

06.11.2023

230100057

5 067,58 Kč

06.11.2023

1204297

3 221,74 Kč

09.11.2023

20230232

21 091,00 Kč

16.11.2023

202333

3 033,04 Kč

16.11.2023

2023-0064

3 300,00 Kč

20.11.2023

20230265

2 888,00 Kč

21.11.2023

20230239

24 388,25 Kč

21.11.2023

20230237

5 089,80 Kč

21.11.2023

20230242

24 388,25 Kč

21.11.2023

20230241

2 626,40 Kč

21.11.2023

20230273

39 430,25 Kč

27.11.2023

20230847

4 196,00 Kč

27.11.2023

20230248

5 089,80 Kč

27.11.2023

20200068

50 000,00 Kč

27.11.2023

20230250

38 040,50 Kč

29.11.2023

20230252

6 772,76 Kč

29.11.2023

20230254

7 177,00 Kč

29.11.2023

20230251

3 018,80 Kč

29.11.2023

23FAV343

6 727,27 Kč

06.12.2023

20230288

2 016,00 Kč

8.12.2023

120237740

4 563,64 Kč

08.12.2023

202311004

4 739,13 Kč

08.12.2023

20230259

4 583,20 Kč

13.12.2023

23230260

32 263,50 Kč

13.12.2023

20230240

4 719,20 Kč

14.12.2023

20230276

4 196,00 Kč

14.12.2023

20230278

5 460,40 Kč

14.12.2023

20230269

31 102,65 Kč

14.12.2023

20230300

6 158,00 Kč

14.12.2023

20230325

5 089,80 Kč

14.12.2023

20230297

7 084,50 Kč

14.12.2023

20230293

37 491,70 Kč

14.12.2023

20230294

42 400,50 Kč

14.12.2023

20230295

5 460,40 Kč

14.12.2023

20230296

33 599,00 Kč

14.12.2023

20230290

4 719,20 Kč

14.12.2023

20230299

66 789,25 Kč

14.12.2023

20230276

4 196,00 Kč

14.12.2023

20230069

5 730,90 Kč

14.12.2023

20230262

164 753,00 Kč

15.12.2023

20230264

110 907,00 Kč

15.12.2023

20230277

15 341,50 Kč

15.12.2023

20230280

10 790,50 Kč

15.12.2023

20230283

10 654,50 Kč

15.12.2023

23FAV345

3 027,27 Kč

15.12.2023

20230284

6 240,00 Kč

18.12.2023

20230292

13 128,55 Kč

18.12.2023

20230235

5 177,00 Kč

18.12.2023

20230312

4 212,60 Kč

18.12.2023

20230314

5 041,00 Kč

18.12.2023

20230316

4 196,00 Kč

18.12.2023

23FAV346

3 511,82 Kč

18.12.2023

2023352

17 620,00 Kč

18.12.2023

2301

1 980,00 Kč

18.12.2023

230100371

4 225,22 Kč

18.12.2023

FV23016

2 149,00 Kč

18.12.2023

20230321

156 796,50 Kč

19.12.2023

20230319

3 842,00 Kč

19.12.2023

20230302

4 648,60 Kč

20.12.2023

20230318

5 368,00 Kč

21.12.2023

20230311

145 176,60 Kč

21.12.2023

20230301

9 161,20 Kč

21.12.2023

20230313

92 404,50 Kč

21.12.2023

23311030

6 065,22 Kč

21.12.2023

20230321

103 876,50 Kč

21.12.2023

20230289

7 727,60 Kč

22.12.2023

20230322

103 876,50 Kč

22.12.2023

20240003

36 351,00 Kč

29.01.2024

20240007

6 231,03 Kč

29.01.2024

202400011

49 921,50 Kč

29.01.2024

202400043

1 285,71 Kč

31.01.2024

20240009

3 215,00 Kč

09.02.2024

240040016

5 620,13 Kč

13.02.2024

7240016

2 130,94 Kč

13.02.2024

180020

1 896,00 Kč

13.02.2024

20270013

49 681,35 Kč

14.02.2024

20240015

2 161,31 Kč

14.02.2024

20240020

2 161,31 Kč

14.02.2024

20240022

7 182,60 Kč

21.02.2024

24FV010

7 629,82 Kč

23.02.2024

240100032

4 502,98 Kč

23.02.2024

20240019

3 215,00 Kč

26.02.2024

20240006

6 942,80 Kč

01.03.2024

20240018

1 841,60 Kč

01.03.2024

20240017

5 177,00 Kč

04.03.2024

20240016

15 489,49 Kč

04.03.2024

20240040

6 703,00 Kč

04.03.2024

20240037

7 362,45 Kč

04.03.2024

24100200236

33 672,59 Kč

05.03.2024

6249800374

36 516,68 Kč

05.03.2024

20240044

166 398,90 Kč

08.03.2024

20240023

13 897,00 Kč

13.03.2024

20240027

3 215,00 Kč

13.03.2024

20240028

6 267,00 Kč

13.03.2024

20240029

10 234,60 Kč

13.03.2024

20240036

2 822,60 Kč

13.03.2024

20240048

4 196,00 Kč

15.03.2024

20240042

5 177,00 Kč

16.03.2024

20240053

48 275,60 Kč

16.03.2024

20240041

6 158,00 Kč

16.03.2024

20240051

39 893,50 Kč

19.03.2024

20240050

7 182,60 Kč

19.03.2024

20240012

100 930,00 Kč

25.03.2024

20240052

3 215,00 Kč

27.03.2024

20240012

5 177,00 Kč

10.04.2024

20240047

2 822,60 Kč

10.04.2024

20240049

3 215,00 Kč

10.04.2024

20240055

7 182,60 Kč

10.04.2024

20240060

36 460,00 Kč

10.04.2024

20240061

36 460,00 Kč

15.04.2024

42.         Právě uvedenou tabulku s přehledem uhrazených částek bude Úřad dále v tomto rozhodnutí pro přehlednost označovat jako „tabulka úhrad“.

Právní posouzení

43.         Úřad předně v obecnosti uvádí, že hlavním účelem zákona je zajištění soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek s cílem dosáhnout transparentního nakládání s veřejnými prostředky. Co možná nejširší hospodářské soutěže v uvedeném smyslu přitom zákon dosahuje tím, že stanoví pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejm. na jeho transparentní provedení. Úřad tedy konstatuje, že má-li být naplněn hlavní účel zákona, musí zadavatelé postupovat dle § 2 odst. 3 zákona a (nestanoví-li zákon výslovně jinak, např. v případě výjimek dle § 29 zákona) použít pro zadání veřejné zakázky některý z druhů zadávacího řízení dle § 3 zákona či jiný zákonem předvídaný postup.

44.         Jak vyplývá z obviněným zaslaných podkladů, obviněný, jako veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona, v období od 8. 2. 2024 do 16. 5. 2024 pořizoval předmětné cateringové služby prostřednictvím objednávek přímo u vybraných dodavatelů. V souvislosti s tím byly obviněnému vystaveny jednotlivými dodavateli faktury (daňové doklady), které byly poté obviněným uhrazeny. Je tedy zřejmé, že obviněný cateringové služby od jednotlivých dodavatelů zajišťoval bez provedení zadávacího řízení či jiného obdobného postupu ve smyslu § 2 odst. 3 zákona. Jednotlivé cateringové služby poskytnuté dotčenými dodavateli jsou specifikovány v tabulce poskytnutých služeb.

45.         S ohledem na skutečnost, že obviněný pořizoval cateringové služby uvedené v tabulce poskytnutých služeb bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona, posoudil Úřad, zda tento postup byl souladný se zákonem, tedy zda obviněný naopak neměl při poptávání daného plnění postupovat v režimu zákona.

K zajišťování cateringových služeb jako veřejným zakázkám na služby

46.         Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. V daném případě přitom dle Úřadu není sporu o tom, že v případě zajištění jednotlivých cateringových služeb uvedených v tabulce poskytnutých služeb byly naplněny znaky zadání veřejné zakázky. Obviněný za úplatu od dodavatelů získával jím poptávané plnění, tj. cateringové služby. Je tedy zřejmé, že obviněný a jednotliví dodavatelé mezi sebou zřídili závazek, resp. závazky, na základě něhož (nichž) jednotliví dodavatelé obviněnému poskytli plnění v podobě cateringových služeb a obviněný jim za poskytnuté plnění, tj. za poskytnuté cateringové služby, zaplatil sjednanou cenu.

47.         V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že za okamžik uzavření smlouvy na jednotlivou veřejnou zakázku, tj. za okamžik zadání jednotlivé veřejné zakázky na zajištění cateringových služeb, je v šetřeném případě nutno považovat okamžik akceptace objednávky příslušným dodavatelem, a to s ohledem na § 1731 občanského zákoníku, v souladu se kterým lze objednávku obviněného na zajištění cateringových služeb považovat za návrh na uzavření smlouvy (tj. nabídku), a s ohledem na § 1740 odst. 1 občanského zákoníku, dle kterého platí, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. V souvislosti s výše uvedeným Úřad dodává, že ve vztahu k datu akceptace vychází z dokladů a údajů poskytnutých obviněným, jež jsou uvedeny v tabulce poskytnutých služeb.[2]

48.         V kontextu výše uvedeného Úřad uvádí, že z povahy věci je zřejmé, že se v šetřeném případě jedná o veřejné zakázky na služby ve smyslu § 14 odst. 2 zákona.

Ke stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek

49.         Úřad se dále zabýval tím, zda postup obviněného při zadávání veřejných zakázek na zajištění cateringových služeb uvedených v tabulce poskytnutých služeb byl v souladu s pravidly stanovenými zákonem.

50.         K tomu Úřad rovnou na úvod uvádí, že u objednávek č. 256/2024-34, 155/2024-34 a 156/2024-34 nebylo možné přistoupit na argumentaci obviněného ohledně nutnosti „přímého zadání“ z důvodu výhradního smluvního vztahu poskytovatele prostor s konkrétním dodavatelem cateringových služeb, resp. tedy s ohledem na možnost jediného dodavatele. „Vysoká škola polytechnická Jihlava“ a „Dům techniky Pardubice spol. s r.o.“ jakožto poskytovatelé prostor, kde se realizovala akce, pro niž byl zajišťován catering uvedenými objednávkami, v reakci na žádosti Úřadu ze dne 10. 4. 2025 a 16. 4. 2025 ve své odpovědi výslovně uvedli, že v případě pronájmu jejich prostor je nájemci umožněno zajistit si svůj vlastní catering. Zajištění cateringu v těchto případech je tak třeba posoudit stejně jako u ostatních šetřených veřejných zakázek.

51.         Pro posouzení otázky zákonnosti zadání šetřených veřejných zakázek mimo zadávací řízení či jiný zákonem aprobovaný postup je rozhodné určit, jakým způsobem měl obviněný stanovit předpokládanou hodnotu u jednotlivých veřejných zakázek a jak měl v návaznosti na stanovení předpokládané hodnoty při zadávání jednotlivých veřejných zakázek postupovat.

52.         Podle § 27 písm. a) zákona platí, že veřejná zakázka na služby, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 2 000 000 Kč bez DPH, je veřejnou zakázkou malého rozsahu, kterou zadavatel není podle § 31 zákona povinen zadat v zadávacím řízení (je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 zákona). V případě, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby je vyšší než 2 000 000 Kč bez DPH a současně nedosahuje finančního limitu stanoveného pro nadlimitní veřejnou zakázku, jedná se podle § 26 odst. 1 zákona o podlimitní veřejnou zakázku, kterou zadavatel podle § 26 odst. 2 zákona zadává v podlimitním režimu podle části třetí zákona, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení. Pokud pak předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby dosahuje finančního limitu pro nadlimitní veřejnou zakázku stanoveného nařízením č. 172/2016 Sb., jedná se o nadlimitní veřejnou zakázku podle § 25 zákona, kterou zadavatel zadává v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, pokud není zadávána podle části páté až sedmé zákona, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

53.         K tomu Úřad v obecnosti uvádí, že podle § 16 odst. 1 zákona platí, že zadavatel musí stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. V § 18 odst. 2 zákona zákonodárce doplnil obecná pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky podle § 16 zákona pro případy veřejných zakázek rozdělených na části, přičemž do předpokládané hodnoty se v takovém případě musí zahrnout hodnota všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Současně ve vztahu ke způsobu stanovení předpokládané hodnoty nelze opomíjet ani pravidla obsažená v § 19 zákona, podle kterých se postupuje u veřejných zakázek, jejichž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby.

54.         Vzhledem k tomu, že z podkladů zaslaných obviněným vyplývá, že obviněný zajišťuje cateringové služby v souvislosti s konáním akcí různého charakteru opakovaně, resp. pravidelně, zabýval se Úřad tím, zda se v šetřeném případě jednalo o služby pravidelné povahy, jejichž předpokládaná hodnota se stanoví podle pravidel zakotvených v § 19 zákona.

55.         K pojmu „veřejná zakázka pravidelné povahy“ lze např. poukázat na recentní rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 24/2023-54 ze dne 23. 10. 2024, v němž jmenovaný soud k danému pojmu mj. uvedl, že dle jeho názoru „lze o pravidelné povaze zakázky hovořit tam, kde zadavatel poptává plnění stejného druhu jako plnění poptávané kdykoliv v průběhu předchozích 12 měsíců, může-li objektivně především na základě této historické zkušenosti předpokládat, že bude poptávat plnění stejného druhu v obdobném rozsahu i do budoucna. […] Jedním z aspektů pro rozlišování pravidelnosti či nepravidelnosti zakázek tak bude to, nakolik je budoucí vývoj zadávání veřejných zakázek stejného druhu očekávatelný nebo naopak nahodilý (dle aktuálních potřeb). Je-li praxe zadavatele ve vztahu k zakázkám stejného druhu bohatší, lze již na základě ní dovozovat, že zadavatel může objektivně předpokládat srovnatelný budoucí vývoj.“ Krajský soud v Brně současně doplnil, že „je pro účely aplikace § 19 zákona o zadávání veřejných zakázek rozhodující právě […] očekávání jisté míry kontinuity, nikoliv jistota toho, že zakázky budou v následujících 12 měsících shodného rozsahu jako v předchozích 12 měsících.“ Obdobně se vyjádřil předseda Úřadu v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0046/2023/VZ ze dne 22. 5. 2023, kde mj. konstatoval, že „smyslem ustanovení § 19 zákona je předejít takovému obcházení zákona, kterým si zadavatelé budou pořizovat služby či dodávky stejného druhu jako zakázky malého rozsahu několikrát do roka bez zadávacího řízení, lze-li s ohledem na jejich dosavadní zkušenost rozumně očekávat, že tento druh služeb či dodávek pořizují pravidelně.“

56.         Ve vztahu k posouzení povahy pořizovaného předmětu plnění v šetřeném případě Úřad předně uvádí, že dle § 14 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, obviněný patří do systému ústředních orgánů státní správy České republiky, a to ve věcech regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu a pro věci nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování a stavebního řádu, vyvlastnění, investiční politiky, cestovního ruchu a pohřebnictví. Dle § 14 odst. 3 citovaného zákona pak obviněný např. zabezpečuje informační metodickou pomoc vyšším územním samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdružením.

57.         Úřad konstatuje, že v souvislosti s výše uvedenými oblastmi působnosti je obviněný z povahy věci pravidelným organizátorem akcí různého charakteru (jednání pracovních skupin, školení, konference, workshopy, monitorovací výbory apod.)[3], s nimiž je spojena mj. potřeba zajištění cateringových služeb. V případě zajištění šetřených cateringových služeb ze strany obviněného tedy v obecnosti jde o pořizování plnění, o kterém obviněný věděl, že ho potřebuje/bude potřebovat pro zajištění své činnosti, byť nemusí vědět přesnou frekvenci jím pořádaných akcí a s tím související přesné množství cateringových služeb (záleží na skladbě aktuálně vykonávaných činností). Důležité je, že obviněný cateringové služby potřebuje a pořizuje trvale, resp. dlouhodobě bez významných časových prodlev. Ostatně o této skutečnosti vypovídá i např. rámcová dohoda uzavřená mezi obviněným a dodavatelem ARISTOKRAT CATERING, s.r.o., IČO 27655083, se sídlem K lesíčku 129, 252 45 Ohrobec, dne 24. 6. 2022, jejímž předmětem je poskytování služeb a dodávek při zajištění cateringu a souvisejících služeb v rámci jednotlivě i pravidelně opakujících se akcí v rámci prostor obviněného včetně Akademie veřejného investování. Z podkladů zaslaných obviněným je pak zřejmé, že obviněný nejen v průběhu šetřeného období, ale i v období předcházejícím, cateringové služby pořizoval pravidelně a kontinuálně. Úřad tak shrnuje, že s ohledem na charakter plnění a předmět činnosti obviněného je dle Úřadu nepochybné, že se jedná o plnění nedílně spjaté s výkonem činnosti obviněného a naplňováním účelu, pro který byl zřízen, resp. i faktické jednání obviněného jasně dokládá, že dané plnění obviněný pořizuje dlouhodobě a opakovaně. Jinými slovy řečeno, pokud jde o dlouhodobé pravidelné pořizování plnění, které obviněný potřebuje trvale, nelze jeho pořízení považovat za uspokojení nahodile vyvstalé potřeby obviněného, i když toto plnění může být v čase do určité míry proměnlivé a zadavatel nemusí vždy zcela přesně předvídat konání určitého školení či akce, pro něž nakonec catering zajišťuje.

58.         Pro úplnost Úřad na tomto místě reaguje na argumentaci obviněného uvedenou ve vyjádření obviněného ze dne 4. 6. 2024 (uplatněnou však v kontextu neexistence konkrétního prokazatelného záměru při řešení otázky dovození funkčního celku zadávaného v časové souvislosti u řešených veřejných zakázek), že nevěděl, zda se vůbec jednotlivá školení týkající se nového stavebního zákona uskuteční, resp. že je organizoval na ad hoc bázi bez prvku větší předvídatelnosti, a na obdobnou argumentaci obviněného uvedenou ve vyjádření obviněného ze dne 12. 2. 2026, že pořizování šetřených cateringových služeb nevykazovalo znaky pravidelné či opakované činnosti, neboť potřeba těchto služeb vznikla jednorázově v důsledku přijetí nového stavebního zákona a zanikla po realizaci nezbytného proškolení úředníků, a nešlo tak o dlouhodobou ani kontinuální potřebu, kterou by bylo možné plánovat či předvídat. Úřad primárně podotýká, že v případě veřejných zakázek pravidelné povahy je již z principu věci zřejmé, že tyto mohou být a velmi často také jsou pořizovány „dle aktuálních potřeb“ zadavatele. Úřad v tomto kontextu odkazuje také na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0094/2025/VZ, č. j. ÚOHS-32899/2025/162 ze dne 2. 9. 2025, kde předseda Úřadu uvedl, že „[s]myslem institutu veřejné zakázky pravidelné povahy je účinně zabránit obcházení zákona prostřednictvím umělého snižování předpokládaných hodnot veřejných zakázek takovým způsobem, kdy by zadavatel pořizoval plnění stejného druhu opakovaně jako samostatné veřejné zakázky, přestože by si byl vědom své pravidelné potřeby takových plnění a měl zároveň konkrétní představu o jejich rozsahu v daném roce. Otázka předvídatelnosti se tedy musí nutně vztahovat již ke znalosti a předvídatelnosti náplně činnosti samotného zadavatele. Předvídatelné jsou tedy takové právní služby, které s touto agendou souvisí, což platí i ve vztahu např. k zadavatelem nově vytvořenému programu či strategii, které sice mohou být nové ve smyslu ‚dříve jsme nepředvídali, že v budoucnu něco takového vytvoříme‘, nicméně stále spadají pod působnost svěřenou zadavateli, za kterou je odpovědný.“ V návaznosti na řečené tak Úřad konstatuje, že skutečnost, zda obviněný v konkrétnějších obrysech předpokládal zajištění zrovna těchto konkrétních školení, která jsou zde řešena, respektive že školení organizoval do jisté míry „ad hoc“, je v tomto ohledu nerozhodná, když součástí činnosti obviněného beze sporu je zajišťování takovýchto školení a dotčená obecná nepředvídatelnost konkrétního rozsahu či podoby daného pravidelného plnění není nepředvídatelností, která by vyjímala dotčené veřejné zakázky z veřejných zakázek pravidelné povahy a pravidel pro ně se uplatňujících. Jak totiž bylo akcentováno ve výše citovaném rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0094/2025/VZ ze dne 2. 9. 2025, otázka předvídatelnosti se vztahuje již ke znalosti a předvídatelnosti samotné náplně činnosti zadavatele. Úřad tak v kontextu uvedeného shrnuje, že ačkoliv je zřejmé, že obviněný určité akce realizuje do jisté míry nárazově, a to zpravidla v návaznosti na určité události, u nichž není možné zcela konkrétně dopředu předvídat, kdy přesně a v jaké konkrétní podobě a v jakém konkrétním rozsahu nastanou, je třeba konstatovat, že obviněný si musí být vědom toho, že potřeba konání takových akcí spolu se související potřebou zajištění cateringu během roku s určitou mírou pravděpodobnosti v určitém rozsahu vznikne. Současně Úřad doplňuje, že potřeba uspořádat školení k novele stavebního zákona nemůže být v prostředí obviněného vnímána jako natolik výjimečná, aby bylo možné konání takových akcí považovat za zcela nahodilé a v plné míře nepředvídatelné.

59.         Úřad proto uzavírá, že v případě šetřených cateringových služeb se jednalo o služby pravidelné povahy, resp. veřejné zakázky na služby pravidelné povahy. K tomu Úřad dodává, že námitky obviněného ohledně neexistence funkčního celku uplatněné ve vyjádření obviněného ze dne 12. 2. 2026 je třeba označit za bezpředmětné, neboť v případě veřejných zakázek pravidelné povahy je (ne)existence funkčního celku irelevantní.

60.         Jsou-li předmětem plnění veřejné zakázky pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, předpokládaná hodnota veřejné zakázky se v souladu s § 19 odst. 1 zákona stanoví jako:

a)        skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo

b)        součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a) citovaného ustanovení zákona.[4]

K určení plnění stejného druhu

61.         K otázce plnění stejného druhu ve smyslu § 19 odst. 1 zákona je především třeba uvést, že toto vymezení je rozhodné pro určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, tj. za účelem zjištění, v jakém režimu je třeba tu kterou veřejnou zakázku zadat, neurčuje však zadavateli, zda má zadat všechna plnění stejného druhu dohromady v rámci jedné veřejné zakázky. V tomto kontextu je tak třeba i na danou problematiku nazírat. Současně Úřad upozorňuje, že pro aplikaci § 19 odst. 1 zákona není vyžadováno, aby šlo o plnění zcela totožné, ale aby šlo o plnění stejného druhu, tj. stejné povahy.

62.         Úřad uvádí, že cateringové služby jsou svým účelem (zajištění občerstvení) totožné, kdy se jedná i typově o stále stejné plnění, tedy druh plnění je v případě cateringových služeb stejný. Obviněný cateringové služby pořizoval i se stejným záměrem, a to v souvislosti s konáním akcí různého charakteru k naplnění jeho úloh v oblastech stanovených zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. V tomto kontextu není rozhodné místní určení poskytování plnění ani charakter pořádané akce, pro kterou jsou cateringové služby zajišťovány, či její zaměření, když podstata cateringových služeb, tedy poptávaného plnění, zůstává stále stejná (zajištění občerstvení), a jedná se tak ve všech případech o plnění stejného druhu, resp. stejné povahy. Současně lze dle přesvědčení Úřadu uvést, že plnění, jehož předmětem jsou cateringové služby, jsou ve většině případů schopni dodat stejní dodavatelé, respektive že cateringové služby v jejich širokém záběru zajišťuje valná většina relevantních dodavatelů.

63.         K tvrzení obviněného uvedenému ve vyjádření ze dne 12. 2. 2026, že cateringové služby jsou svou povahou neoddělitelně spjaty s konkrétním místem plnění a že místní určení mělo v daném případě zásadní vliv jak na cenu, tak na samotnou realizovatelnost služby, Úřad v návaznosti na předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí opakuje, že místní určení poskytování plnění spočívajícího v zajištění cateringových služeb není rozhodné, když podstata těchto služeb zůstává navzdory různým lokalitám stále stejná. Stejně tak není v souladu s výše uvedeným rozhodný ani charakter pořádané akce, pro kterou jsou cateringové služby zajišťovány, či její zaměření, pročež Úřad nepochybil, jak se s ohledem na upřesnění skutkového stavu uvedené ve vyjádření obviněného ze dne 12. 2. 2026 zřejmě domnívá obviněný, když do pokračujícího přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí zahrnul jak cateringové služby pořizované obviněným v souvislosti s konáním školení týkajících se nového stavebního zákona, na které byl Úřad upozorněn prostřednictvím podnětu sp. zn. ÚOHS-P0366/2024/VZ, tak cateringové služby pořizované obviněným v souvislosti s konáním akce s názvem „Fórum pro města“, na které byl Úřad upozorněn prostřednictvím podnětu sp. zn. ÚOHS-P0539/2024/VZ.

64.         Na základě všech shora uvedených skutečností tedy Úřad shrnuje, že byť se v případě obviněným pořizovaných cateringových služeb nejedná o plnění zcela totožná, jedná se o plnění stejné povahy, když druh služeb (zajištění občerstvení) pořizovaný v rámci všech šetřených zakázek je stále stejný.

K předpokládané hodnotě veřejných zakázek

65.         Úřad s ohledem na výše uvedené provedl vlastní výpočet předpokládané hodnoty u jednotlivých veřejných zakázek uvedených v tabulce poskytnutých služeb ve smyslu § 19 odst. 1 písm. a) zákona, kdy v tomto kontextu vycházel z celkové ceny uhrazené obviněným za cateringové služby za předchozích 12 měsíců (bez DPH) ve vztahu ke každé objednávce specifikované v tabulce poskytnutých služeb, tedy ve vztahu ke každé šetřené veřejné zakázce. Jinými slovy u každé jednotlivé šetřené veřejné zakázky (uvedené v tabulce poskytnutých služeb) Úřad sečetl ve smyslu § 19 odst. 1 písm. a) zákona všechny částky, které obviněný identifikoval, že uhradil za cateringové služby za 12 měsíců předcházejících datu zadání konkrétní veřejné zakázky (např. pokud bylo datum zadání veřejné zakázky, tj. datum akceptace objednávky, dne 8. 2. 2024, Úřad sečetl všechny obviněným identifikované platby uhrazené za cateringové služby v období od 8. 2. 2023 do 7. 2. 2024[5]). Do předpokládané hodnoty u jednotlivých veřejných zakázek uvedených v tabulce poskytnutých služeb přitom Úřad nezahrnul obviněným tvrzené situace „přímého zadání“ plnění z důvodu jediného možného dodavatele, např. když poskytovatel prostor pro konání akcí, ve vztahu k nimž obviněný cateringové služby pořizoval, nedovoloval ve svých prostorech s odkazem na hygienické důvody zajištění cateringových služeb jiným dodavatelem nebo měl uzavřen výhradní smluvní vztah s konkrétním dodavatelem cateringových služeb. Výjimkou byly objednávky č. 256/2024-34, 155/2024-34 a 156/2024-34, kde nebylo možné přistoupit na argumentaci obviněného ohledně „přímého zadání“, jak bylo rozvedeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Pro úplnost Úřad dodává, že vycházel z údajů o výši úhrad poskytnutých obviněným (bez DPH) – viz tabulka úhrad.

66.         Výpočtem uvedeným v předchozím bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad zjistil, že u všech veřejných zakázek uvedených v tabulce poskytnutých služeb cena uhrazená obviněným za cateringové služby za předchozích 12 měsíců od uzavření smlouvy na danou veřejnou zakázku (bez DPH), a tedy z logiky věci i předpokládaná hodnota daných veřejných zakázek přesahuje částku 2 000 000 Kč bez DPH, která je limitem pro veřejnou zakázku malého rozsahu na služby podle § 27 písm. a) zákona[6] [viz tabulka poskytnutých služeb, sloupec nadepsaný „Cena uhrazená zadavatelem za předchozích 12 měsíců bez DPH“]. K tomu Úřad dodává, že co se týče úpravy skutečné ceny uhrazené zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona, Úřad nemá indicie nasvědčující tomu, že by snad mělo být kalkulováno s poklesem množství či cen zajišťovaných cateringových služeb ve smyslu uvedeného. Z uvedeného tak vyplývá, že ve vztahu ke každé z veřejných zakázek uvedených v tabulce poskytnutých služeb byl obviněný povinen postupovat v souladu s § 2 odst. 3 zákona. Obviněný tak však nepostupoval, když předmětné veřejné zakázky nezadal v žádném z možných druhů zadávacího řízení a ani jiným postupem aprobovaným zákonem.

67.         K tvrzení obviněného uvedenému ve vyjádření obviněného ze dne 12. 2. 2026, že při pořádání školení v některých krajích byl obviněný vázán již zavedenými smluvními vztahy jednotlivých krajských úřadů, resp. že v některých případech poskytovatel prostor pro konání školení podmiňoval konání akce využitím vlastního cateringového zajištění, Úřad dodává, že danou skutečnost reflektoval, když, jak je uvedeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, do předpokládané hodnoty jednotlivých šetřených veřejných zakázek nezahrnul obviněným tvrzené situace „přímého zadání“ plnění z důvodu jediného možného dodavatele, kdy výjimkou byly pouze objednávky č. 256/2024-34, 155/2024-34 a 156/2024-34 – v podrobnostech viz výše.

K naplnění skutkové podstaty přestupku

68.          Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že obviněný naplnil první ze znaků skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, když při zadávání veřejných zakázek uvedených v tabulce poskytnutých služeb postupoval v rozporu se zákonem.

69.          Úřad se dále zabýval posouzením naplnění dalšího ze znaků skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tedy vlivem či potencialitou vlivu dotčeného nezákonného postupu obviněného na výběr dodavatele.

70.          Úřad konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že pokud by obviněný dodržel pravidlo stanovené zákonem, tj. pokud by zadával každou jednotlivou veřejnou zakázku postupem dle zákona, mohl obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, kteří mohli obviněnému nabídnout výhodnější podmínky plnění.

71.          Úřad tudíž konstatuje, že dovodil rovněž naplnění druhého znaku skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tj. že uvedený postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele.

72.          Současně Úřad konstatuje, že v šetřeném případě byl u všech veřejných zakázek uvedených v tabulce poskytnutých služeb naplněn i třetí znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tedy zadání veřejné zakázky (k tomu blíže viz výše odůvodnění tohoto rozhodnutí).

K postupu obviněného jako pokračování v přestupku

73.         Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda jednání obviněného naplnilo znaky pokračování v přestupku ve smyslu § 7 zákona o přestupcích.

74.         Z § 7 zákona o přestupcích vyplývá, že pokračováním v přestupku se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. Aby se jednalo o pokračování v přestupku, musí být všechny podmínky uvedené v § 7 zákona o přestupcích splněny kumulativně, neboť každá z těchto podmínek tvoří nedílnou součást závěru o pokračování protiprávního jednání více útoky (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 66/2011-74 ze dne 1. 3. 2012).

75.         První podmínkou je tedy skutečnost, že musí jít o dílčí útoky naplňující skutkovou podstatu stejného přestupku. Úřad k tomu konstatuje, že (jak již bylo uvedeno výše) jednotlivé veřejné zakázky na zajištění cateringových služeb uvedené v tabulce poskytnutých služeb jsou veřejnými zakázkami, jejichž předpokládaná hodnota přesahuje limit stanovený pro veřejnou zakázku malého rozsahu na služby podle § 27 písm. a) zákona, z čehož vyplývá, že každou z těchto veřejných zakázek měl obviněný zadat postupem dle § 2 odst. 3 zákona, což však neučinil. Nezadání každé z těchto služeb lze tedy považovat za jednotlivé dílčí útoky, které naplnily skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

76.         Druhou podmínkou je skutečnost, že tyto dílčí útoky musí být vedeny jednotným záměrem. Co se týče pojmu „jednotný záměr“, Úřad odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 49/2012-33 ze dne 15. 8. 2012, ve kterém jmenovaný soud uvedl, že „dle trestněprávní doktríny je rozhodujícím znakem pokračování v trestném činu, jenž jej odlišuje od opakování trestného činu, že jednotlivé útoky, z nichž každý naplňuje znaky téhož trestného činu, jsou po subjektivní stránce spojeny jedním a týmž záměrem v tom smyslu, že pachatel již od počátku zamýšlí aspoň v nejhrubších rysech i další útoky a že po objektivní stránce se tyto jednotlivé útoky jeví jako postupné realizování tohoto jediného záměru.“ Dle Úřadu je zřejmé, že se v šetřeném případě obviněný dopouštěl přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona opakovaně v průběhu celého období od 8. 2. 2024 do 16. 5. 2024, kdy cateringové služby zajišťoval i několikrát měsíčně. Obviněný přitom s ohledem na předmět své činnosti a popsanou souvislost, resp. spjatost poptávaného plnění s činností obviněného od počátku věděl, že bude cateringové služby pro svou činnost potřebovat a že je bude zajišťovat, respektive dlouhodobě tak i činil. Jeho jednotným záměrem tak bylo opakované zajišťování cateringových služeb v souvislosti s konáním akcí různého charakteru (k tomu blíže viz výše odůvodnění tohoto rozhodnutí).

77.         Úřad konstatuje, že v šetřeném případě je naplněna i třetí podmínka, tj. že jednotlivé dílčí útoky byly spojeny stejným způsobem provedení, neboť obviněný všechny dílčí útoky realizoval stejně, tj. bez provedení zadávacího řízení či jiného zákonem aprobovaného postupu poptával potřebné cateringové služby přímo u konkrétních dodavatelů.

78.         K otázce naplnění blízké časové souvislosti jednotlivých dílčích útoků Úřad uvádí, že pojmem „blízká časová souvislost“ se opakovaně zabýval Nejvyšší správní soud, a to např. v rozsudku č. j. 4 Ads 123/2013-23 ze dne 7. 2. 2014, ve kterém uvedl, že „odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ve věcech trestních, z níž vyplývá, že ‚pojem »blízká časová souvislost« dosud nebyl judikaturou jednoznačně (např. v týdnech či měsících) vymezen. (…) Obecně přitom (z časového hlediska) platí, že čím delší je celková doba pokračující trestné činnosti, čím větší je počet dílčích útoků během ní spáchaných a čím vyšší je škoda způsobená obviněným na majetku poškozených, tím delší může být i doba mezi jednotlivými útoky, aniž by to bránilo závěru, že jde o pokračování v trestném činu.‘ (Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2003, sp. zn. 6 Tdo 1314/2003). V jiném rozhodnutí Nejvyšší soud uvedl: ‚ani trestní zákon účinný do 31. 12. 2009 ani nový trestní zákoník účinný od 1. 1. 2010 nestanoví nějakou maximální časovou hranici mezi spácháním jednotlivých skutků naplňujících jinak tutéž skutkovou podstatu trestného činu, jejíž překročení by bránilo posouzení jednání pachatele jako trestného činu pokračujícího. Vzhledem k tomu, že je vyžadována »blízká« časová souvislost mezi jednotlivými útoky, půjde zpravidla o několik dnů či týdnů, výjimečně měsíců. Dovolateli lze přisvědčit potud, že stávající soudní praxe obecně vychází z toho, že zákonem požadovaná blízká časová souvislost bude zpravidla přerušena tam, kde pachatel na několik měsíců ustane v páchání trestné činnosti. Ani tento výklad však nelze aplikovat dogmaticky bez zřetele k okolnostem projednávaného případu. V každé konkrétní věci je totiž nutno zkoumat zejména to, v čem posuzovaná trestná činnost spočívala a další skutkové aspekty jejího spáchání.‘ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2011, sp. zn. 3 Tdo 1134/2010).“ Úřad k tomu uvádí, že v šetřeném případě je blízká časová souvislost mezi jednotlivými dílčími útoky zcela zřejmá, neboť za celé šetřené období od 8. 2. 2024 do 16. 5. 2024 nebylo mezi jednotlivými dílčími útoky žádné výrazné déletrvající přerušení, kdy, jak je patrné z tabulky poskytnutých služeb, jednotlivé dílčí útoky po sobě následovaly v krátkém časovém odstupu, když obviněný cateringové služby objednával, resp. tyto mu byly poskytovány i několikrát měsíčně.

79.         Ve vztahu k poslední podmínce pokračování v přestupku, dle které jednotlivé dílčí útoky musí být spojeny souvislostí v předmětu útoku, pak Úřad uvádí, že v šetřeném případě všechny dílčí útoky spáchané obviněným směřovaly proti stejnému zákonem chráněnému zájmu, kterým je zajištění řádné soutěže o veřejnou zakázku, resp. řádný výběr dodavatele v souladu se zákonem.

80.         Úřad tedy uzavírá, že v šetřeném případě byly naplněny všechny znaky pokračování v přestupku ve smyslu § 7 zákona o přestupcích.

Shrnutí

81.         S ohledem na vše shora uvedené Úřad dospěl k závěru, že se obviněný při zajišťování cateringových služeb uvedených v tabulce poskytnutých služeb dopustil pokračování v přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – k uložení pokuty

82.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

83.         Úřad se v souvislosti s rozhodováním o uložení sankce nejprve zabýval tím, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za pokračující přestupek, zejména v souvislosti s uplynutím promlčecí doby [viz § 29 písm. a) zákona o přestupcích].

84.         Podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona činí promlčecí doba u přestupků podle § 268 zákona 5 let.

85.         Podle § 31 odst. 2 písm. a) zákona o přestupcích promlčecí doba počíná u pokračujícího přestupku běžet dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku.

86.         Podle § 32 odst. 2 písm. b) zákona o přestupcích se promlčecí doba přerušuje vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným; je-li prvním úkonem v řízení vydání příkazu, přerušuje se běh promlčecí doby jeho doručením.

87.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula promlčecí doba dle § 270 odst. 3 písm. a) zákona. Ke spáchání pokračujícího přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 16. 5. 2024, kdy byla akceptována poslední objednávka na šetřené veřejné zakázky uvedené v tabulce poskytnutých služeb. Řízení o přestupku bylo zahájeno dnem vydáním příkazu obviněnému, tj. dne 26. 1. 2026. Promlčecí doba se přerušuje doručením příkazu, přičemž tento byl obviněnému doručen rovněž dne 26. 1. 2026. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba dle § 270 odst. 3 písm. a) zákona ve vztahu k projednávanému pokračujícímu přestupku ke dni vydání tohoto rozhodnutí neuplynula a odpovědnost obviněného za tento přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

88.         Podle § 268 odst. 5 zákona platí, že je-li naplněna skutková podstata přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a), c) nebo e) v souvislosti se zadáváním více veřejných zakázek tak, že jednání zadavatele je pokračováním v přestupku, lze za takové pokračování v přestupku uložit pokutu do 10 % součtu cen všech veřejných zakázek, v souvislosti s jejichž zadáváním došlo k porušení zákona, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li součet cen zjistit.

89.         Úřad tak uvádí, že za pokračující přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí lze obviněnému uložit správní trest pokuty do výše 151 158 Kč (10 % z celkové ceny plnění pravidelně pořizovaného v období od 8. 2. 2024 do 16. 5. 2024 postupem mimo zadávací řízení, která činí 1 511 579,00 Kč vč. DPH).

90.         Úřad v návaznosti na výše uvedené dále akcentuje, že ustanovení § 37 a § 38 zákona o přestupcích upravují demonstrativní výčet okolností, k nimž se při určení výměry a druhu správního trestu, v daném případě pokuty, přihlédne.

91.         Podle § 37 písm. a), c), g) a i) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem, u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti a u pokračujícího, trvajícího a hromadného přestupku k tomu, zda k části jednání, jímž byl přestupek spáchán, došlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání.

92.         Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku, okolnostmi jeho spáchání a počtem jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

93.         Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 106/2012-45 ze dne 6. 6. 2013).

94.         Obecně lze konstatovat, že za nejzávažnější stupeň intenzity porušení zákona je nutno považovat postup zadavatele spočívající v ignoraci ustanovení zákona a základních zásad, na nichž je tento zákon postaven, neboť takový postup zpravidla zcela vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků.

95.         V rámci posouzení povahy a závažnosti předmětného pokračujícího přestupku proto Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nedošlo k zákonem předvídanému postupu spočívajícímu v zadání jednotlivých veřejných zakázek v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem, čímž došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. V šetřeném případě tak nebyl naplněn základní cíl zákona, jímž je zajištění transparentního prostředí pro otevřenou soutěž za účelem následného výběru dodavatele z co nejširšího okruhu potenciálních dodavatelů. Jinými slovy, pořízení plnění, jehož předmětem jsou cateringové služby, bez realizace zadávacího řízení dle zákona či jiného zákonem předvídaného postupu zjevně nebylo provedeno v mezích, jež mají zabezpečovat řádnou hospodářskou soutěž, a to nejen při dodržení základních zásad zadávání veřejných zakázek, ale i dalších postupů stanovených zákonem (obviněný tímto upustil kupř. nejen od povinností týkajících se uveřejňování informací, ale i od dodržení ostatních zákonných postupů při realizaci zadávacího řízení). V kontextu uvedeného tak nelze přistoupit na argumentaci obviněného uplatněnou ve vyjádření obviněného ze dne 12. 2. 2026, že při pořizování předmětných cateringových služeb obviněný postupoval v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek, zejména se zásadou transparentnosti a přiměřenosti, ale i se zásadou hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti při nakládání s veřejnými prostředky, resp. že zadání místním dodavatelům vedlo k dosažení ekonomicky nejvýhodnějších nabídek a představovalo nejvíce transparentní způsob, jakým obviněný mohl předmětné veřejné zakázky zadat, a jednání obviněného, který nepostupoval při poptávání předmětu plnění veřejných zakázek v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem, je třeba označit jako typově jedno z vůbec nejzávažnějších, neboť de facto dochází k ignoraci zákona a základních zásad, na nichž je zákon postaven.

96.         Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání přestupku. Obviněný v daném případě nezákonným postupem omezil okruh potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, resp. negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Přitom nelze vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného ekonomicky výhodnější, a tudíž že mohlo dojít k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků.

97.         Při stanovení výše pokuty Úřad současně přihlédl k tomu, že dne 3. 4. 2025 nabyla účinnosti novela zákona, tj. zákon č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, jenž mimo jiné zavádí zvýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu na služby z původní částky 2 000 000 Kč bez DPH na 3 000 000 Kč bez DPH. Vzhledem k tomu, že vypočtené předpokládané hodnoty šetřených zakázek uvedených v tabulce poskytnutých služeb činí cca 3,5 až 3,9 mil. Kč bez DPH, a limit pro veřejné zakázky malého rozsahu na služby stanovený novelou zákona tak překračují mírněji než v případě tohoto limitu před novelou zákona, hodnotí Úřad hodnotu šetřených zakázek jako polehčující okolnost a promítá ji do mírnějšího stanovení výše pokuty, neboť závažnost přestupku je v kontextu současné právní úpravy relativně nižší.

98.         Současně Úřad zohlednil jako polehčující okolnost tu skutečnost, že u většiny veřejných zakázek uvedených v tabulce poskytnutých služeb obviněný oslovil více dodavatelů, tudíž určitá forma hospodářské soutěže nebyla zcela vyloučena. Nicméně takovýto způsob oslovení dodavatelů zcela jistě nemůže nahradit zadání veřejných zakázek dle zákona a v rámci pravidel stanovených zákonem, kdy tímto není popřen ani výše popsaný následek dotčeného nezákonného jednání obviněného.

99.         Jiné polehčující ani přitěžující okolnosti, které by měly vliv na uloženou výši pokuty, Úřad v šetřeném případě neshledal.

100.     Úřad dále uvádí, že při určení výše pokuty přihlédl také k povaze činnosti obviněného a v souladu s § 37 písm. i) zákona o přestupcích rovněž ověřil, že k žádné části jednání, jímž byl přestupek spáchán, nedošlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání.

101.     Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného přestupku (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015).

102.     Jak již bylo uvedeno výše, v šetřeném případě došlo ke spáchání pokračujícího přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí dne 16. 5. 2024. Vzhledem ke skutečnosti, že v šetřeném případě činí časový rozestup mezi spácháním přestupku a okamžikem potrestání cca rok a třičtvrtě, neuplynula dosud dle Úřadu taková doba, která by svou délkou odůvodňovala snížení pokuty. Jinými slovy nelze podle Úřadu uvedenou dobu považovat za takovou, která by měla významně ovlivnit výši uložené sankce ve smyslu výše citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně.

103.     Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, resp. pokračování v přestupku, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v zákoně o přestupcích, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění zákona o přestupcích představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu zákona o přestupcích, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem ustanovení § 37 písm. b) zákona o přestupcích, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 zákona o přestupcích mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy zákon o přestupcích vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích), nelze § 37 písm. b) zákona o přestupcích chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.

104.     Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) zákona o přestupcích, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávaným pokračujícím přestupkem ve společném řízení, ačkoliv to podle zákona o přestupcích přicházelo v úvahu.

105.     Úřad konstatuje, že z úřední činnosti zjistil, že pokračující přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí je v souběhu s pokračujícím přestupkem obviněného spáchaným dne 18. 4. 2024 projednávaným v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn.  ÚOHS-S0331/2025/VZ, které bylo zahájeno dne 6. 5. 2025. V uvedeném správním řízení bylo dne 26. 6. 2025 vydáno rozhodnutí č. j. ÚOHS-23878/2025/500 z téhož dne, kterým Úřad obviněnému uložil pokutu ve výši 85 000 Kč[7] za spáchání pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, v rozhodném znění, kterého se obviněný dopustil tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když v období od 3. 7. 2023 do 18. 4. 2024 úplatně pořídil plnění spočívající v poskytování právních služeb na základě dotčených dokladů, tedy zadal dotčené veřejné zakázky na služby, které jsou dle své předpokládané hodnoty veřejnými zakázkami podlimitními, bez provedení zadávacího řízení, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele. Celková cena plnění pravidelně pořizovaného v období od 3. 7. 2023 do 18. 4. 2024 postupem mimo zadávací řízení činila částku 5 006 969,25 Kč vč. DPH, a horní hranice možné pokuty ve smyslu § 268 odst. 2 písm. a) zákona (10 % z celkové ceny plnění pravidelně pořizovaného v období od 3. 7. 2023 do 18. 4. 2024 postupem mimo zadávací řízení) tedy činila po zaokrouhlení částku 500 697 Kč.

106.     Úřad konstatuje, že má-li uložit obviněnému pokutu za přestupek, který je v souběhu s jiným přestupkem, za který již byla obviněnému uložena pokuta, pak s ohledem na to, že nemá zákonné zmocnění zrušit předcházející „výrok o trestu“, lze absorpční zásadu aplikovat pouze tím způsobem, že v rámci uložení pokuty za přestupek, o němž rozhoduje později, zohlední předchozí uloženou pokutu za přestupek, jenž je s nyní sankcionovaným přestupkem v souběhu. Vyhodnotit přitom musí souběh daných přestupků tak, jako by postupoval v případě, kdy by byly oba sbíhající se přestupky řešeny ve společném správním řízení, tudíž musí posoudit, který z přestupků, jež obviněný spáchal ve vzájemném souběhu, považuje za nejzávažnější (a jaký přestupek by byl brán pouze jakožto přitěžující okolnost), přičemž následně určí, jakou pokutu by uložil, pokud by posuzoval oba přestupky současně a ukládal pouze pokutu jedinou, přičemž následně po zohlednění již uložené pokuty za sbíhající se přestupek určí „výslednou“ výši pokuty za právě řešený přestupek. Úřad proto posoudil oba dotčené přestupky optikou toho, který z nich je závažnější.

107.     Úřad shledal, že pokračující přestupek, jehož se obviněný dopustil dle rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-23878/2025/500 ze dne 26. 6. 2025, je obdobou nyní šetřeného přestupku obviněného, kdy v obou případech obviněný porušil zákon tím, že dotčené veřejné zakázky na služby, které svou předpokládanou hodnotou překračují limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu, zadal bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele. V obou případech se obviněný dopustil přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tj. v obou případech tak platil i stejný zákonný předpoklad o možné výši pokuty dle § 268 odst. 2 písm. a) zákona. Porovnáním skutečné hranice maximální možné pokuty pak Úřad dospěl k závěru, že jako závaznější je třeba považovat pokračující přestupek, jehož se obviněný dopustil dle rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-23878/2025/500 ze dne 26. 6. 2025, neboť v tomto případě je hranice maximální možné pokuty (500 697 Kč) vyšší než v právě projednávaném případě (151 158 Kč).

108.     Ve vztahu k aplikování tzv. absorpční zásady proto Úřad sděluje, že neboť považuje za závažnější ze sbíhajících se přestupků ten, jehož spáchání obviněným Úřad konstatoval v rozhodnutí č. j. ÚOHS-23878/2025/500 ze dne 26. 6. 2025, je možné v nyní posuzovaném případě uložit pokutu v maximální výši 500 697 Kč. Ve vztahu ke sbíhajícímu se přestupku Úřad sděluje, že ho přičítá obviněnému coby přitěžující okolnost. V tomto kontextu tak Úřad v rámci aplikování tzv. absorpční zásady s ohledem na výše uvedené konstatuje, že pokud by posuzoval oba přestupky současně a ukládal pouze jedinou pokutu, uložil by nyní pokutu ve výši 110 000 Kč. Úřad přihlédl k již uložené pokutě za sbíhající se přestupek, kdy tedy od částky pokuty, kterou by uložil ve společném řízení, Úřad odečetl pokutu již uloženou ve výše citovaném rozhodnutí (85 000 Kč), a obviněnému tak v projednávané věci uložil konečnou výši pokuty tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

109.     Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Podle návrhu rozpočtu obviněného na rok 2026 má obviněný v roce 2026 hospodařit s celkovými příjmy ve výši 18 832 358 735 Kč.Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

110.     V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

111.     S ohledem na vše výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

112.     Pokuta uložená ve výroku II. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet místně příslušného Celního úřadu v Praze zřízený u České národní banky číslo 3754-67724011/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

113.     Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

114.     Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

115.     Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

116.     Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 2 500 Kč.

117.     Jelikož v daném případě Úřad zahájil správní řízení z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

118.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2026000063.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy


[1] Úřad uvádí, že při zvažování rozhodné právní úpravy vychází z právní úpravy účinné v době spáchání přestupku, přičemž je však povinen zohlednit jakoukoliv pozdější právní úpravu zákona či jeho prováděcích právních předpisů a posoudit, zda tato úprava není pro obviněného příznivější. Uvedené vyplývá z čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, a ostatně tak je třeba postupovat i podle § 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v rozhodném znění (dále jen „zákon o přestupcích“), podle něhož se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku, podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější. Úřad konstatuje, že posoudil otázku příznivosti pozdější právní úpravy a pozdější právní úprava zákona nebyla shledána v rámci posuzovaného přestupku příznivější, neboť zejména i nadále by bylo možné konstatovat spáchání téhož přestupku obviněným při nedodržení stejné povinnosti a stejná by byla při posuzování kontextu trestu i možná sazba výše pokuty, kdy shodná by byla též úprava promlčecí doby, resp. zániku odpovědnosti obviněného za přestupek. Z uvedených důvodů tak Úřad na posouzení věci aplikoval zákon účinný v době spáchání přestupku, tj. ve znění účinném od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024.

[2] Pro úplnost Úřad uvádí, že v případě dodatku k objednávce č. 154/2024-34 s cenou 10 830,00 Kč vč. DPH určil jako okamžik zadání příslušné veřejné zakázky na zajištění cateringových služeb datum uskutečnění školení, pro které byly cateringové služby zajišťovány, neboť v daném případě byl dodatek k objednávce příslušným dodavatelem akceptován až po datu konání školení.

[3] Viz např. https://www.mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/akce?Ended=y

[4] Úřad podotýká, že v šetřeném případě nelze uvažovat o užití § 19 dost. 2 zákona a zadavatel se neodvolá ani na § 19 odst. 3 zákona, přičemž podmínky pro použití výjimky dle tohoto ustanovení zákona nejsou s ohledem na výše popsanou souvislost, resp. spjatost poptávaného plnění s činností obviněného naplněny.

[5] Úřad pro úplnost uvádí, že ačkoliv rozhodným obdobím pro výpočet předpokládané hodnoty všech šetřených veřejných zakázek ve smyslu § 19 odst. 1 písm. a) zákona je období od 8. 2. 2023 do 15. 5. 2024, je již z údajů poskytnutých obviněným za období od 8. 2. 2023 do 15. 4. 2024 nepochybně zřejmé, že v případě všech šetřených veřejných zakázek byl překročen limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu dle § 27 písm. a) zákona, a proto Úřad nepovažoval za nezbytné požadovat po obviněném doplnění údajů o dalších případných úhradách za plnění stejného druhu v rozhodném období.

[6] Úřad dodává, že si je vědom skutečnosti, že dne 3. 4. 2025 nabyla účinnosti novela zákona, tj. zákon č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, jež mimo jiné zavádí zvýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu na služby z původní částky 2 000 000 Kč bez DPH na 3 000 000 Kč bez DPH. Vzhledem k tomu, že předpokládané hodnoty šetřených zakázek uvedených v tabulce poskytnutých služeb přesahují i limit pro veřejné zakázky malého rozsahu na služby stanovený novelou zákona, tj. limit ve výši 3 000 000 Kč bez DPH, Úřad uvádí, že dotčená změna nemá na posouzení otázky spáchání zde řešených přestupků vliv (k otázce příznivější právní úpravy viz výše).

[7] Úřad uložil obviněnému předmětným rozhodnutím pokutu ve výši 90 000 Kč, která byla následně rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0094/2025/VZ, č. j. ÚOHS-32899/2025/162 ze dne 2. 9. 2025 snížena na 85 000 Kč.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en