číslo jednací: 16795/2026/500
spisová značka: S0316/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Výměna osvětlení hrací plochy a tribun Ostravar arény |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 268 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb. § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 20. 5. 2026 |
| Dokumenty |  2026_S0316.pdf 330 KB |
|
PID |
UOHSX00MUHIP |
|
Adresát/i dle rozdělovníku
|
|
Č. j. |
ÚOHS-16795/2026/500 |
||
|
Sp. zn. |
ÚOHS-S0316/2026/VZ |
||
|
Datum, místo |
11. 5. 2026, Brno |
příkaz
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 a 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) citovaného zákona obviněným
■ VÍTKOVICE ARÉNA, a.s., IČO 25911368, se sídlem Ruská 3077/135, Zábřeh, 700 30 Ostrava, zastoupena na základě plné moci ze dne 22. 5. 2025 Mgr. Martinem Čajkou, advokátem, ev. č. ČAK 17999, 3ADVOKÁTI s.r.o., se sídlem Nádražní 879/27, 702 00 Ostrava,
při zadávání veřejné zakázky „Výměna osvětlení hrací plochy a tribun Ostravar arény“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 2. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 2. 2025 pod ev. č. Z2025-010353, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 2. 2025 pod č. 120378-2025, ve znění pozdějších oprav, na kterou uzavřel dne 15. 7. 2025 smlouvu s vybraným dodavatelem – NORDIC LIGHT s.r.o., IČO 26704471, se sídlem Sarajevská 10, 120 00 Praha 2,
vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – VÍTKOVICE ARÉNA, a.s., IČO 25911368, se sídlem Ruská 3077/135, Zábřeh, 700 30 Ostrava – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Výměna osvětlení hrací plochy a tribun Ostravar arény“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 2. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 2. 2025 pod ev. č. Z2025-010353, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 2. 2025 pod č. 120378-2025, ve znění pozdějších oprav, v rozporu s § 36 odst. 1 citovaného zákona, když stanovil technickou podmínku prostřednictvím odkazu na normu nebo technický dokument způsobem, který je v rozporu s § 90 citovaného zákona, když v kapitole 5. (Svítidla a světelné zdroje) technické zprávy, jež byla přílohou zadávací dokumentace, stanovil požadavek, že součástí nabídky musí být mj. certifikát dle normy DIN VDE 0710-13, čímž vytvořil bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže, která znemožnila účast dodavatelům, kteří vyrábí či dodávají svítidla, jež uvedeným certifikátem nedisponují, a zároveň nedodržel zásadu přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona a zásadu zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 citovaného zákona, a zadal veřejnou zakázku, když dne 15. 7. 2025 uzavřel s vybraným dodavatelem – NORDIC LIGHT s.r.o., IČO 26704471, se sídlem Sarajevská 10, 120 00 Praha 2 – smlouvu o dodávce a instalaci zboží.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – VÍTKOVICE ARÉNA, a.s., IČO 25911368, se sídlem Ruská 3077/135, Zábřeh, 700 30 Ostrava – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 80 000 Kč (osmdesát tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. POSTUP OBVINĚNÉHO
1. Obviněný – VÍTKOVICE ARÉNA, a.s., IČO 25911368, se sídlem Ruská 3077/135, Zábřeh, 700 30 Ostrava, zastoupena na základě plné moci ze dne 22. 5. 2025 Mgr. Martinem Čajkou, advokátem, ev. č. ČAK 17999, 3ADVOKÁTI s.r.o., se sídlem Nádražní 879/27, 702 00 Ostrava (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil podle § 56 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Výměna osvětlení hrací plochy a tribun Ostravar arény“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 2. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 2. 2025 pod ev. č. Z2025-010353, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 2. 2025 pod č. 120378-2025, ve znění pozdějších oprav, na kterou dne 15. 7. 2025 uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem – NORDIC LIGHT s.r.o., IČO 26704471, se sídlem Sarajevská 10, 120 00 Praha 2 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Předmětem veřejné zakázky je dle čl. 3 zadávací dokumentace výměna vnitřního osvětlení a související elektroinstalace v Ostravar aréně, tj. dodání osvětlení a jeho instalace. Jedná se o nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky, jejíž předpokládaná hodnota byla zadavatelem stanovena ve výši 28 mil. Kč.
3. Obviněný v průběhu zadávacího řízení obdržel vícero žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace a rovněž dvojí námitky proti zadávacím podmínkám, které odmítl. Dne 15. 7. 2025 zadavatel oznámil výběr dodavatele, kterým se stal účastník zadávacího řízení NORDIC LIGHT s.r.o., IČO 26704471, se sídlem Sarajevská 10, 120 00 Praha 2 (dále jen „vybraný dodavatel“).
4. Dne 15. 7. 2025 uzavřel zadavatel na předmět veřejné zakázky Smlouvu o dodávce a instalaci zboží s vybraným dodavatelem (dále jen „smlouva“) s cenou ve výši 27 596 288 Kč bez DPH, tj. 33 391 508,48 Kč s DPH.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem, jakož i k projednávání přestupků podle zákona, obdržel dne 5. 3. 2025 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky, který byl následně doplněn podáním ze dne 27. 8. 2025 (dále jen „podnět“).
6. Stěžovatel v podnětu poukazoval mj. na diskriminační a nepřiměřené technické požadavky, které omezily okruh potenciálních dodavatelů. Stěžovatel dovozuje, že zadávací podmínky byly zadavatelem připraveny na míru vybranému dodavateli a jím dodávaným LED svítidlům značky Fagerhult. Sporná zadávací podmínka byla obsažena v příloze zadávací dokumentace s názvem Technická zpráva. Jednalo se o požadavek na prokázání mechanické odolnosti svítidla výhradně podle německé normy DIN VDE 0710-13. Tato norma podle stěžovatele obsahuje metodiku testování mechanické odolnosti svítidel, a to formou 36 výstřelů míčem rychlostí 60 km/hod. Stěžovatel k této normě uvedl, že se jedná o německou národní technickou normu, která není harmonizována na úrovni EU, není implementována do systému ČSN a není povinně platná v České republice. Požadavek zadavatele je podle stěžovatele rozporný s § 90 odst. 1 zákona, neboť možnost odkazovat na neharmonizovanou německou normu není v daném ustanovení uveden, a je rozporný i s § 90 odst. 3 zákona, neboť zadavatel neuvedl možnost nabídnout rovnocenné řešení. Pro ČR je platná česká technická norma, a to ČSN EN 62262, jež upravuje zkušební metody mechanické odolnosti využívané nejen v ČR, ale i celé EU. Výsledkem je dle stěžovatele nastavení zadávacích podmínek, které vylučují použití harmonizované normy ČSN EN 62262 a bez objektivního důvodu zvýhodňují omezený okruh dodavatelů disponujících specifickým německým certifikátem (tedy výhradně odebírajících zboží německé provenience).
7. Stěžovatel označuje výše uvedený požadavek zadavatele na certifikaci mechanické odolnosti svítidla dle německé národní normy za nepřiměřený, tedy v rozporu s § 6 odst. 1 zákona. Stanovením daného požadavku zadavatel vytvořil bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže a mohl tak omezit okruh potenciálních dodavatelů, neboť stanovil požadavky k prokázání technické kvalifikace nepřiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky, čímž se zároveň dopustil porušení zásady zákazu diskriminace uvedené v § 6 odst. 2 zákona. Předmětem zakázky je výměna osvětlovacích jednotek v rámci sportovní haly, která má podle stěžovatele charakter běžného provozu sportoviště, a nikoliv vysoce rizikového nebo extrémně náročného prostředí. Stěžovatel opětovně podotýká, že norma DIN VDE 0710-13 není harmonizovanou normou v rámci EU a je relevantní pouze pro omezený segment výrobců svítidel působících primárně na německém trhu. Důsledkem daného požadavku zadavatele je tedy vyloučení převážné většiny výrobců světelné techniky, kteří by jinak byli schopní dodat funkčně a bezpečnostně plně vyhovující řešení. Tito výrobci obvykle deklarují odolnost svítidel podle harmonizovaných evropských norem ČSN EN 62262, která se v běžné praxi zadavatelů veřejných zakázek v České republice i EU používá jako standard. Zadavatel však nepřipustil prokázání mechanické odolnosti rovnocennými doklady. Stěžovatel tuto část podnětu uzavírá konstatováním, že požadavek zadavatele je příkladem skryté nepřípustné diskriminace.
8. Zadavatel tak podle stěžovatele porušil povinnosti uložené mu v § 6 zákona, když v příloze zadávací dokumentace – technické zprávě – stanovil v rozporu se zásadou transparentnosti, přiměřenosti a zákazu diskriminace požadavky na technickou specifikaci dodávaných svítidel, ačkoli to nebylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky a potřebami zadavatele, a tento postup ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky. Stěžovatel tvrdí, že z důvodu předmětného požadavku zadavatele mu bylo znemožněno podat nabídku v zadávacím řízení. Zadavatel obdržel pouze jednu nabídku, a to vybraného dodavatele, což stěžovatel predikoval, neboť pro jeho svítidlo Fagerhult byly zadávací podmínky připraveny.
9. Úřad dopisy ze dne 15. 5. 2025 a 28. 8. 2025 vyzval zadavatele k zaslání vyjádření k podnětu a k zaslání dokumentace o zadávacím řízení.
10. Dne 27. 5. 2025 Úřad obdržel vyjádření obviněného, dne 28. 5. 2025 dokumentaci o zadávacím řízení a dne 10. 9. 2025 vyjádření k doplnění podnětu. Dopisem ze dne 18. 7. 2025 zadavatel informoval Úřad o ukončení zadávacího řízení, neboť uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem. K informacím obsaženým v podnětu zadavatel odkázal na své vypořádání námitek. Zadavatel vyjádřil nesouhlas s tvrzením stěžovatele, že bylo možné pro uspokojení jeho potřeby využít normu ČSN EN 62262. K odůvodnění užitého odkazu na technickou normu DIN VDE 0710-13 zadavatel uvádí, že tato norma je určena pro vnitřní interiérové sportovní zařízení, kde jsou provozovány míčové hry a zabývá se odolností svítidel proti nárazu, zejména odolností proti opakovanému úderu míčem. Ověřování svítidel se provádí tzv. BallTestem. Aby svítidla splnila podmínky uvedené normy, musí při testu vydržet bez jakéhokoliv poškození 36 výstřelů míče ze tří směrů s rychlostí dopadu až 60 km/h. Metodika zkoušky odolnosti IK dle ČSN EN 62262 je zcela odlišná od DIN VDE 0710-13 a ze své podstaty nemůže prokazovat odolnost svítidla proti opakovanému nárazu míčem v různých směrech bez jeho poškození. Tato norma nemá podle zadavatele v ČR ekvivalent. Zadavatel je toho názoru, že nevytváří žádné bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, neboť jeho oprávněné potřeby jsou specifické a kladoucí velké nároky na kvalitu, avšak nikoliv bezdůvodně. Dle zadavatele jde o přiměřený požadavek, protože musí být připraven na všechny možné situace využívání Ostravar arény.
11. Zadavatel uvádí, že si není vědom, že by existoval zákonný zákaz využití jiné národní normy v rámci EU, pokud není v rozporu s normami a související legislativou ČR/EU a její využití kvalitativně a zejména v otázce bezpečnosti lépe řeší dotčenou problematiku.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
12. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.
13. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 správního řádu příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení zákona
14. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
15. Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
16. Podle § 28 odst. 1 písm. a) bodu 1. zákona se pro účely tohoto zákona zadávacími podmínkami rozumí mj. veškeré zadavatelem stanovené podmínky průběhu zadávacího řízení.
17. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
18. Podle § 89 odst. 1 zákona technické podmínky jsou požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny, b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo c) odkazu na štítky.
19. Podle § 90 odst. 1 zákona platí, že pokud zadavatel stanoví technické podmínky prostřednictvím odkazu na normy nebo technické dokumenty, použije je v tomto pořadí
n) české technické normy přejímající evropské normy přijaté evropskými normalizačními orgány a zpřístupněné veřejnosti,
o) evropské technické posouzení,
p) obecné technické specifikace v oblasti informačních a komunikačních technologií podle čl. 13 a 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES,
q) mezinárodní normy přijaté mezinárodními normalizačními orgány a zpřístupněné veřejnosti,
r) technické dokumenty vydané evropskými normalizačními orgány postupem přizpůsobeným vývoji potřeb trhu, který není evropskou normou.
20. Podle § 90 odst. 2 zákona platí, že není-li možné odkázat na normy nebo technické dokumenty podle odstavce 1, může zadavatel odkázat na a) české technické normy, b) stavební technická osvědčení, nebo c) národní technické podmínky vztahující se k navrhování, posuzování a provádění staveb a stavebních prací a použití výrobků.
21. Podle § 90 odst. 3 zákona u každého odkazu na normy nebo technické dokumenty podle odstavce 1 nebo 2 zadavatel uvede možnost nabídnout rovnocenné řešení.
22. Podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v zadávacím řízení nebo při zvláštním postupu podle části šesté s výjimkou soutěže o návrh v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení
23. Obviněný v dokumentu Technická zpráva, který byl jedním z dokladů obsažených v příloze C. (Technická specifikace) zadávací dokumentace, stanovil v kapitole 5. Svítidla a světelné zdroje mj. následující: „Závazné technické a materiálové standardy použitých svítidel a světelných zdrojů: Součástí nabídky uchazeče musí být katalogový list svítidla v českém jazyce, které budou obsahovat všechny požadované údaje o svítidle, prohlášení o shodě a certifikáty CE, ENEC a DIN VDE 0710-13[1], vydané autorizovanými osobami nebo kompetentními osobami, které mají oprávnění na posuzované shody.“
24. Zadavatel v průběhu zadávacího řízení obdržel větší množství žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace, na něž průběžně odpovídal. Jedním z dotazovaných okruhů byl rovněž požadavek na certifikát DIN VDE 0710-13. Již na počátku zadávacího řízení se jeden z dodavatelů zadavatele tázal, zda normu DIN VDE 0710-13, jež je německou technickou normou vydanou již v roce 1981 a není harmonizována v rámci ČSN nebo EN, je možno nahradit technickou normou ČSN EN 60598-1, která stanovuje obecné požadavky na bezpečnost svítidel, včetně mechanické odolnosti. Zadavatel k tomuto dotazu ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 7. 3. 2025 sdělil, že „Norma DIN VDE 0710-13 je u výrobců svítidel všeobecně respektovaná jako doplňková specifikace pro svítidla určená pro sportoviště. ČSN EN 60598-1 ed.7 specifické podmínky sportovišť neřeší.“
25. V dalším dotazu týkajícím se požadavku na využití německé normy dodavatel uvádí, že tato norma se vztahuje na svítidla určená pro sportovní haly, kde dochází k nárazům míčem, avšak v případě Ostravar arény se jedná o zimní stadion primárně určený pro hokej, proto je použití této normy minimálně sporné. Dodavatel tudíž požaduje vypuštění dané normy ze zadávacích podmínek a její nahrazení normou ČSN. Zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 až 6 ze dne 18. 3. 2025 sdělil, že Ostravar aréna je multifunkční hala, kde jsou provozovány mj. míčové hry. Norma DIN VDE 0710-13 se zabývá odolností svítidel proti nárazu, zejména proti opakovanému úderu míčem. Tato norma nemá v ČR ekvivalent. Zadavatel má za to, že jeho požadavek na certifikaci svítidel dle této normy je zcela oprávněný, proto na požadavku trvá. V dalším dotazu žádá dodavatel o úplné vypuštění požadavku na certifikaci dle normy DIN VDE 0710-13, neboť tento požadavek je v rozporu se zákonem a vede k diskriminaci ostatních účastníků, např. českých výrobců. Zadavatel k této žádosti uvedl, že trvá na svém dřívějším vyjádření.
26. Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 12 až 14 ze dne 1. 4. 2025 se opětovně objevil dotaz ohledně normy DIN VDE. Tazatel konstatoval, že jde o národní německou normu, která v ČR není závazná, pokud není harmonizována nebo výslovně převzata jako ČSN. V tomto případě, kdy není norma harmonizována, je třeba vždy umožnit rovnocenné řešení. Tazatel tedy žádá o úplné vypuštění požadavku na certifikaci mechanické odolnosti svítidel dle normy DIN VDE 0710-13. Zadavatel na žádost odpověděl následovně: „Tento požadavek nelze vypustit, protože na rozdíl od ČSN EN 62262 (3x zkušební náraz v nejslabším místě) norma DIN VDE 0710-13 předepisuje dynamickou zkoušku opakovanými údery (36 výstřelů míče ze tří směrů s rychlostí dopadu až 60km/h). Již bylo popsáno zadavatelem v odpovědi na předchozí dotazy. Norma DIN VDE 0710-13 je norma pro sportoviště, pokud dodavatel zná ekvivalentní předpis, může jej doložit jako doklad o způsobilosti svítidel pro sportoviště.“
27. Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 16 ze dne 11. 4. 2025 žadatel opětovně rozebírá charakter normy DIN VDE 0710-13 a konstatuje, že vzhledem k tomu, že tato norma není harmonizována s českou ani evropskou legislativou, je její vyžadování v rozporu se zákonem i Směrnicí 2014/24/EU. Tuto certifikaci nelze dle žadatele po uchazečích vyžadovat, její vyžadování by podle názoru tazatele znamenalo zvýhodnění uchazečů z Německa (či s certifikací DIN) a znevýhodnění českých a jiných evropských výrobců. V této souvislosti dodavatel odkazuje na § 36 odst. 1 zákona, § 6 a § 92[2] odst. 2 a 3 zákona. Žadatel žádá o vypuštění tohoto požadavku, příp. o stanovení konkrétního ekvivalentního předpisu, kterým mohou uchazeči doložit splnění požadavku na mechanickou odolnost svítidla. Žadatel požaduje od zadavatele rovněž objasnění právního základu, který by umožňoval vyžadovat závazně neharmonizovanou zahraniční normu bez možnosti rovnocenného prokázání. Zadavatel k uvedenému dotazu pouze odkázal na předchozí vysvětlení zadávací dokumentace a na specifickou povahu Ostravar arény a zopakoval, že nemůže užít jiného odkazu.
28. Zadavatel dále obdržel dvojí námitky proti zadávacím podmínkám. Námitky spol. Discovery-CB s.r.o., IČO 28132254, se sídlem Bělehradská 568/92, 120 00 Praha 2, ze dne 22. 4. 2025 mj. poukazovaly na vyžadování technické kvalifikace formou certifikace mechanické odolnosti svítidel odkazem na německou technickou normu DIN VDE 0710-13, jako rozpornou se zákonem. Podle stěžovatele zákon jednoznačně definuje a ukládá zadavateli zcela konkrétní způsob v jakém pořadí má při stanovení zadávacích podmínek technické kvalifikace odkazem na normy postupovat, a není tedy v žádném ohledu právem zadavatele, postupovat jinak, než mu ukládá § 90 odstavec 1 a 3 zákona. Postup zadavatele označuje stěžovatel jako diskriminační a nezákonný. Stěžovatel namítá, že zadavatel neumožnil prokázání splnění požadavků jinými rovnocennými prostředky ve smyslu § 90 odst. 3 zákona, a neodůvodnil, proč právě tato norma je nezbytná a objektivně oprávněná v kontextu § 90 odst. 1 zákona.
29. V rozhodnutí o námitkách ze dne 24. 4. 2025 zadavatel opětovně zdůrazňuje specifickou povahu Ostravar arény, její multifunkční využití a vypočítává, jaké akce se v ní v minulosti konaly. Požadavek na certifikaci podle zadavatele je stanoven s ohledem na význam Ostravar arény, rozmanitost, důležitost a standard akcí v ní pořádaných. Dále konstatuje, že norma DIN VDE 0710-13 nemá v ČR ekvivalent, zadavatel proto nemůže akceptovat řešení, které nebude 100 % odpovídat jeho oprávněným a velmi specifickým potřebám. Z těchto důvodů se zadavatel rozhodl využít uvedenou normu, neboť jiný postup by nebyl způsobilý uspokojit jeho potřeby a současně je toho názoru, že nejde o přestupek podle zákona. Zadavatel má za to, že podle unijní úpravy mohl využít odkaz na vnitrostátní normu (v rámci ČR), ale i na normu na vybraném území EU. Pokud v jiném členském státě by užití této normy bylo v souladu s unijním právem, je zadavatel toho názoru, že mohl využít německou normu.
30. Rovněž druhé obdržené námitky od spol. HDT impex s.r.o., IČO 25236431, se sídlem Botanická 238/3, 362 63 Dalovice, ze dne 11. 4. 2025 mířily mj. proti požadavku na certifikaci dle německé normy. I tento stěžovatel poukazuje na rozpor daného požadavku zadavatele s § 90 odst. 1 a 3 zákona a na českou technickou normu ČSN EN 62262, jež upravuje zkušební metody mechanické odolnosti svítidel využívané nejen v ČR, ale i v celé EU. Výsledkem podle stěžovatele je nastavení zadávacích podmínek, které vylučují použití ČSN EN 62262 a bez objektivního důvodu zvýhodňují okruh dodavatelů disponujících specifickým německým certifikátem. Dle stěžovatele se v evropském prostředí mechanická odolnost svítidel běžně prokazuje prostřednictvím harmonizované normy ČSN EN 62262. Stěžovatel označuje uvedený požadavek za diskriminační, vedoucí k vyloučení převážné většiny výrobců svítidel a bezdůvodně omezující hospodářskou soutěž.
31. V rozhodnutí o těchto námitkách ze dne 24. 4. 2025 se zadavatel s námitkou týkající se certifikace dle německé normy vypořádal obdobně jako ve svém předchozím rozhodnutí o námitkách spol. Discovery-CB s.r.o.
32. Podle písemné zprávy zadavatele ze dne 18. 7. 2025 zadavatel v zadávacím řízení obdržel jednu nabídku s nabídkovou cenou 27 596 288 Kč bez DPH, kterou podal vybraný dodavatel.
33. Dne 15. 7. 2025 zadavatel rozhodl o výběru dodavatele a téhož dne s vybraným dodavatelem uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky.
Právní posouzení
34. Úřad na základě skutečností namítaných v podnětu posuzoval, zda obviněný stanovil zadávací podmínky v souladu se zákonem, a to konkrétně požadavek na certifikaci svítidel podle německé normy DIN VDE 0710-13.
35. Daný požadavek je obsažen v jedné z příloh zadávací dokumentace, a to v bodě 5. Technické zprávy v tomto znění: „Součástí nabídky uchazeče musí být katalogový list svítidla v českém jazyce, které budou obsahovat všechny požadované údaje o svítidle, prohlášení o shodě a certifikáty CE, ENEC a DIN VDE 0710-13, vydané autorizovanými osobami nebo kompetentními osobami, které mají oprávnění na posuzované shody.“
36. Zadavatel sporný požadavek, na jehož možnou nezákonnost byl v průběhu zadávacího řízení dodavateli opakovaně upozorňován, odůvodňuje specifičností Ostravar arény, v níž se konají sportovní i kulturní akce. Jde o multifunkční arénu, kde jsou provozovány mj. míčové hry a kde se konají hokejová utkání. Norma DIN VDE 0710-13 je podle mínění zadavatele u výrobců svítidel všeobecně respektovaná jako doplňková specifikace pro svítidla určená pro sportoviště. Zadavatel trvá na použití uvedené normy, neboť jiný postup by nebyl způsobilý stoprocentně uspokojit jeho oprávněné a specifické potřeby. Podle zadavatele tato norma nemá v ČR ekvivalent, proto musel použít odkaz na německou normu.
37. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že zadávacími podmínkami jsou podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona mj. i veškeré zadavatelem stanovené podmínky týkající se účasti v zadávacím řízení. Prostřednictvím zadávacích podmínek, na jejichž základě zpracovávají dodavatelé své nabídky, je zadavatel povinen vymezit i veškeré podrobnosti nezbytné pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, přičemž mezi ně náleží také požadavky na předmět plnění.
38. V § 36 odst. 1 zákona je pak uvedeno, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu, nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
39. Zadávací podmínky musí být stanoveny tak, aby zaručovaly spravedlivou soutěž dodavatelů schopných realizovat veřejnou zakázku a zároveň aby plnění podle zadávacích podmínek naplnilo potřeby a legitimní očekávání zadavatele. Zadavatel sice může ve smyslu § 36 odst. 1 zákona omezit hospodářskou soutěž, avšak toto omezení musí být odůvodněné jeho oprávněnými potřebami.
40. Podle § 6 zákona i podle ustálené judikatury je zadavatel povinen při zadávání veřejné zakázky dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti a ve vztahu k dodavatelům musí postupovat v souladu se zásadami rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zadavatel se musí zdržet stanovení takových zadávacích podmínek, které by omezily hospodářskou soutěž bezdůvodným zvýhodněním (konkurenční výhoda) nebo naopak znevýhodněním (překážka hospodářské soutěže) určitých dodavatelů, aniž by se důvodnost stanovení konkrétní zadávací podmínky opírala o legitimní potřebu zadavatele (rozsudky NSS ze dne 23. 2. 2022, č. j. 6 As 295/2020-143, bod 39, nebo ze dne 30. 3. 2022, č. j. 8 As 203/2020-168, bod 41). Diskriminace mívá velmi často skrytou formu, kdy daná zadávací podmínka formálně stanoví stejné požadavky pro všechny dodavatele, které jsou ale zjevně nepřiměřené ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce (rozsudek NSS ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008-152). Důkazní břemeno ohledně důvodnosti zadávacích podmínek leží na zadavateli. Čím podrobnější a přísnější požadavky zadavatel zvolí, tím vyšší nároky budou kladeny na jejich odůvodnění.
41. Při stanovení zadávacích podmínek je povinností každého zadavatele vyplývající ze zásad uvedených v § 6 zákona zabývat se specifiky předmětu veřejné zakázky a situací na trhu poptávaného plnění tak, aby zadavatel svým postupem v zadávacím řízení nedůvodně již předem nevyloučil některé dodavatele z účasti v zadávacím řízení. Zadavatel proto nesmí stanovit zadávací podmínky takovým způsobem, aby omezovaly hospodářskou soutěž bezdůvodným zvýhodňováním nebo znevýhodňováním určitých hospodářských subjektů, nemá-li příslušná zadávací podmínka oporu v legitimních (odůvodněných) potřebách zadavatele.
42. Zadavatel tedy při vymezení svých požadavků nesmí v zadávací dokumentaci použít takové technické podmínky, které by znemožnily soutěž o předmět zakázky mezi dodavateli různých značek výrobků či různého technického provedení, přičemž zamýšlenému účelu použití by vyhověly stejně dobře.
43. Zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny. Současně je však třeba zdůraznit, že takový objektivní důvod musí být současně důvodem legitimním, tj. možnost stanovit zadávací podmínky způsobem, který některé dodavatele a priori zvýhodňuje, nesmí být vykládána extenzivně. Cílem zadavatele musí vždy být hospodářskou soutěž co nejvíce otevřít, nikoli postupovat tak, aby ji omezil či dokonce uzavřel. Bezdůvodná překážka hospodářské soutěže má obvykle konkrétní dopad na soutěž o danou zakázku.
44. V projednávané věci požadavek zadavatele na certifikaci svítidel s odkazem na normu DIN VDE 0710-13 náleží mezi technické podmínky dle § 89 zákona, kterými zadavatel stanoví požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky. Zadavatel má možnost vymezit technické podmínky mj. odkazem na normy; přesné použití tohoto způsobu vymezení technických podmínek pak popisuje § 90 zákona. Uvedené ustanovení v návaznosti na § 89 odst. 1 písm. b) zákona stanoví v jakém pořadí zadavatel použije odkazy na normy nebo technické dokumenty. Podle § 90 odst. 1 písm. a) zákona je zadavatel povinen primárně odkazovat na českou technickou normu přejímající evropské normy. Pokud taková česká norma existuje, není oprávněn použít normu uvedenou až pod dalšími písmeny § 90 odst. 1 zákona. Teprve pokud česká technická norma neexistuje, může zadavatel pro vymezení technických podmínek použít dokumenty uvedené v § 90 odst. 1 pod písm. b), následně c) zákona atd; ustanovení § 90 odst. 2 zákona pak výslovně zadavateli umožňuje možnost požadovat českou normu. Zadavatel současně musí dodavatelům umožnit v souladu s § 90 odst. 3 zákona nabídnout rovnocenné řešení.
45. K charakteru zadavatelem požadované certifikace svítidel dle normy DIN VDE 0710-13 Úřad uvádí, že jde o německou elektrotechnickou normu, která stanovuje specifické požadavky na odolnost svítidla proti mechanickému nárazu kulovým tělesem (míčem), tj. stanovuje požadavky na bezpečnost svítidel ve sportovních halách. Test zahrnuje 36 střel míčem rychlostí 60 km/h ze tří směrů, svítidlo musí tyto nárazy vydržet bez podstatného poškození. Tato norma není závaznou českou technickou normou; v ČR jsou závazné primárně ČSN (případně EN), nikoli normy DIN/VDE.
46. V daném případě obviněný použil v zadávacích podmínkách odkaz na zahraniční (německou národní) normu. Norma DIN VDE 0710-13 nepatří mezi normy uvedené v § 90 odst. 1 zákona, tudíž daný požadavek zadavatele nelze považovat za souladný s tímto ustanovením zákona. Podle § 90 odst. 1 zadavatel může odkazovat pouze na české technické normy přejímající evropské normy, evropské technické posouzení, obecné technické specifikace, mezinárodní normy nebo jiné technické dokumenty. Ustanovení § 90 v odstavci 1 v zásadě odkazuje na normy a technické dokumenty s nadnárodním prvkem a odstavec 2 na normy a technické dokumenty národní. Zadavatel tak nemá možnost zcela svobodné volby, na kterou normu nebo technický dokument odkáže, neboť primárně musí odkazovat na normy nadnárodní dle § 90 odst. 1 zákona (ve zde uvedeném pořadí), teprve pokud odkaz na takovou normu není možný, může zadavatel použít odkaz na národní normu podle §90 odst. 2 zákona (rovněž ve zde uvedeném pořadí).
47. Úřad doplňuje, že obecně nelze vyloučit, že zadavatel stanoví požadavek hodnotově odpovídající parametrům vycházejícím z německých norem, který by mohl být oprávněný a přiměřený. Rozhodně však nelze odkazovat na německou normu a přenášet tak náklady s certifikací na dodavatele. Tyto náklady by měl v takovém případě nést zadavatel, a to např. při kontrole požadované kvality prováděné zkouškami vzorků apod.
48. Aby zadavatel dostál požadavkům stanoveným v § 90 odst. 1 zákona, je povinen při vymezení technických podmínek využívat výhradně normy evropského či českého systému, např. EN nebo ČSN EN. Použití národní (neharmonizované) normy jiné členské země tedy zákon neumožňuje, protože taková norma nezajišťuje standardizaci požadavků na úrovni vnitřního trhu, a může být v rozporu se zásadou zákazu diskriminace. Povinnosti zadavatele při stanovení technických podmínek odkazem na normy jsou uvedeny v § 90 odst. 1 zákona; naproti tomu § 90 odst. 2 zákona zadavateli žádnou povinnost nestanoví, ale výslovně umožňuje využít možnosti odkázat na české normy. Možnost zadavatele stanovit technické podmínky prostřednictvím odkazu na normy je podmíněna povinností umožnit nabídnout vedle odkazu na přípustnou normu i rovnocenné řešení.
49. V projednávaném případě zadavatel stanovil technickou podmínku na vlastnosti předmětu plnění prostřednictvím odkazu na normu DIN VDE 0710-13, což je v rozporu s § 90 zákona, neboť tato norma není žádnou z norem vyjmenovaných v uvedeném ustanovení. I kdyby zadavatel požadoval certifikaci podle některé z norem uvedených v § 90 odst. 1 nebo 2 zákona, i v tomto případě by musel připustit možnost nabídnout rovnocenné řešení podle § 90 odst. 3 zákona. V projednávaném případě zadavatel stanovil technickou podmínku na předmět veřejné zakázky podle normy, kterou § 90 odst. 1, resp. 2 zákona (viz výklad k těmto ustanovením výše), vůbec nepředpokládá, tudíž se neuplatní ani ustanovení § 90 odst. 3 zákona.
50. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby mj. vytvářely bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže. Tím, že zadavatel nerespektoval ustanovení § 90 odst. 1, resp. odst. 2 zákona, postupoval stanovením předmětného požadavku zároveň v rozporu s § 36 odst. 1 zákona, neboť vytvořil bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže.
51. Jak v průběhu zadávacího řízení upozornili minimálně dva dodavatelé svítidel, certifikátem podle požadované německé normy disponují obvykle pouze svítidla vyráběná v Německu, nikoli svítidla českých/evropských výrobců. Požadavek zadavatele na certifikaci dle normy DIN tedy podle dodavatelů směřoval ke svítidlu Fagerhult vyráběnému v Německu a dodávanému jedním tuzemským dodavatelem. Jak Úřad zjistil z dokumentace o zadávacím řízení, v dalším průběhu zadávacího řízení se následně potvrdilo, že skutečně byla podána pouze jedna nabídka, a to vybraným dodavatelem.
52. Zadavatel ve svém vyjádření k podnětu (a ani v rámci dokumentace o zadávacím řízení – ve vysvětleních zadávací dokumentace a v rozhodnutí o námitkách) neodůvodnil nezbytnost předmětného požadavku a neprokázal, že požadavek na mechanickou odolnost svítidel lze řešit pouze prostřednictvím odkazu na certifikaci dle německé normy. Jak Úřad dovodil již výše, bezdůvodná překážka hospodářské soutěž ve smyslu § 36 odst. 1 zákona spočívá v tom, že zadavatel odkázal na německou normu, což zákon neumožňuje. Chce-li zadavatel odkazovat na normy, pak musí jít o normy harmonizované, pokud zákon nestanoví jinak. Je tak v rozporu se zákonem, když zadavatel stanoví odkaz na neharmonizovanou normu vydanou cizím státním orgánem (cizí národní normu), v šetřeném případě německou národní normu. Předmětný požadavek zadavatele znemožnil účast dodavatelům, kteří vyrábějí či dodávají svítidla, jež specifickým německým certifikátem DIN VDE 0710-13 nedisponují. Zadavatel tak v soutěži o veřejnou zakázku umožnil účast pouze těm dodavatelům, jejichž svítidla prošla certifikací dle německé normy. Daný požadavek zadavatele proto jednoznačně omezil hospodářskou soutěž připuštěním pouze omezeného okruhu dodavatelů. Úřad proto považuje tuto podmínku za rozpornou jak s § 90 zákona, tak s § 36 odst. 1 zákona.
53. Úřad v obecné rovině nevylučuje, že požadavky na kvalitu a parametry svítidel odpovídající německé normě by mohly být za určitých okolností v souladu se zákonem, avšak požadavek na doložení certifikátu dle německé normy již v nabídce je prvkem, který zásadně omezuje hospodářskou soutěž. Teoreticky schůdná by mohla být varianta, že zadavatel stanoví určité kvalitativní požadavky, vyžádá si vzorky a pak sám na své náklady posoudí, jestli předložené vzorky stanovenou kvalitu mají. Zadavatel však nesmí požadovat certifikát dle neharmonizované normy jiného státu (Německo) při plnění, které bude realizováno v ČR. Takový požadavek není odůvodněn předmětem plnění a současně vytváří nedůvodnou překážku dodavatelům, kteří chtějí realizovat zakázku v ČR a nedisponují certifikátem podle německé normy.
54. Jak stanoví § 6 odst. 1 zákona, zadavatel musí dodržovat mj. zásadu přiměřenosti. U stanovení zadávacích podmínek to znamená, že požadavky zadavatele musí být přiměřené povaze, rozsahu a složitosti veřejné zakázky. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti primárně spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku kvalitně a v požadovaných termínech realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude dále nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se tak o zásadu, kterou by se měl zadavatel řídit ve všech fázích zadávacího řízení.
55. Úřad uvádí, že tato zásada se právě nejvíce uplatňuje při stanovení zadávacích podmínek, neboť ty přímo determinují okruh potenciálních dodavatelů, kteří by se mohli zúčastnit zadávacího řízení.
56. V daném případě Úřad shledává požadavek zadavatele na certifikaci svítidel dle německé normy jako nepřiměřený, neboť je v rozporu s § 90 zákona. Touto certifikací dodavatelé obvykle nedisponují, neboť se nejedná o certifikát, který by běžně dodavatelé u svých svítidel zajišťovali. Nepřiměřenost ve smyslu § 6 odst. 1 zákona spatřuje Úřad v tom, že zadavatel zvolil formu odkazu na německou normu.
57. Se zásadou přiměřenosti je úzce spjata zásada zákazu diskriminace zakotvená v § 6 odst. 2 zákona, neboť nepřiměřená podmínka znamená často (skrytou) diskriminaci. V případě, kdy zadavatel stanoví např. nepřiměřené zadávací podmínky, má tento postup zadavatele negativní dopad do okruhu potenciálních dodavatelů (zužuje jej), a tedy dochází k diskriminaci dodavatelů, kteří by byli, pakliže by zadavatel vymezil své požadavky v souladu se zásadou přiměřenosti, způsobilí ucházet se o veřejnou zakázku a následně veřejnou zakázku plnit, jelikož by jim byla dána (přiměřeným nastavením požadavků zadavatele) možnost se zadávacího řízení účastnit, resp. podat nabídku. Zadavatel spolu se stanovením veškerých podmínek a parametrů nese i odpovědnost za to, že veškeré požadavky vymezené v zadávacích podmínkách jsou ve vztahu k předmětu veřejné zakázky objektivní a přiměřené, tedy nediskriminační.
58. Zadávací podmínka nesmí být diskriminační ani skrytě, tj. stanovená tím způsobem, že zadavatel sice formálně nastaví shodné nebo na první pohled neutrální podmínky pro všechny dodavatele, avšak tyto podmínky reálně některé (jinak plně způsobilé) dodavatele z účasti vyloučí nebo je znevýhodní. Typickým znakem je, že takové požadavky jsou zároveň nepřiměřené vzhledem k předmětu zakázky. Porušením zásady zákazu diskriminace v souvislosti s vymezením technických podmínek tedy může být objektivní nemožnost či ztížená možnost určitého dodavatele podat nabídku v zadávacím řízení z toho důvodu, že požadavky zadavatele na technické podmínky plnění jsou nastaveny bezdůvodně úzce, tj. diskriminačně.
59. V šetřeném zadávacím řízení zadavatel současně se zásadou přiměřenosti nedodržel i zásadu zákazu diskriminace, neboť dodavatelé, kteří pro jimi dodávaná či vyráběná svítidla nedisponují požadovaným certifikátem, byli z možnosti podat nabídku dopředu vyloučeni. Není přitom vyloučeno, že pokud by zadavatel stanovil kvalitativní podmínku na mechanickou odolnost svítidel, avšak bez požadavku na certifikát svítidla dle německé normy, mohlo by se zadávacího řízení účastnit více dodavatelů. O skutečnosti, že k diskriminaci dodavatelů reálně došlo, svědčí zájem více dodavatelů o účast v zadávacím řízení (ve formě žádostí o změnu a doplnění zadávací dokumentace, podání námitek), avšak zadavatel nakonec obdržel pouze jednu nabídku. Pokud zadavatel stanovil technickou podmínku v rozporu s § 90 a § 36 odst. 1 zákona, tyto zadávací podmínky jsou zároveň v rozporu se zásadou přiměřenosti a zákazu diskriminace.
60. Úřad konstatuje, že zadavatel měl použít k prokázání mechanické odolnosti svítidel odkazy na normy nebo technické dokumenty uvedené v § 90 odst. 1 a 2 zákona.
61. Úřad opětovně podotýká, že zadavatel v zadávacím řízení obdržel pouze jednu nabídku, což signalizuje, že v důsledku nezákonných zadávacích podmínek došlo k omezení soutěže o zakázku. Nelze přehlédnout, že v zadávacím řízení bylo podáno množství žádostí o změnu a doplnění zadávací dokumentace, tedy o účast v zadávacím řízení se zajímalo vícero dodavatelů. Následně byly podány dvoje námitky proti zadávacím podmínkám, což indikuje, že tu byli minimálně další dva dodavatelé, kteří se o zakázku chtěli ucházet. Skutečností však je, že nabídka splňující zadávací podmínky (včetně certifikátu svítidel) byla podána pouze jedna.
62. Úřad na základě výše uvedeného uzavírá, že obviněný stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona, když stanovil technickou podmínku prostřednictvím odkazu na normu nebo technický dokument způsobem, který je v rozporu s § 90 citovaného zákona, když v kapitole 5. (Svítidla a světelné zdroje) technické zprávy, jež byla přílohou zadávací dokumentace, stanovil požadavek, že součástí nabídky musí být mj. certifikát dle normy DIN VDE 0710-13, čímž vytvořil bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže, která znemožnila účast dodavatelům, kteří vyrábí či dodávají svítidla, jež uvedeným certifikátem nedisponují, a zároveň nedodržel zásadu přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a zásadu zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona. Tímto jednáním zadavatel naplnil první ze znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona. Uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem dne 15. 7. 2025 pak obviněný naplnil i druhý, zbývající znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona, kterým je zadání veřejné zakázky.
63. Úřad proto rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – uložení pokuty
64. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku dle § 268 odst. 1 písm. c) zákona.
65. Úřad se v souvislosti s rozhodováním o uložení sankce nejprve zabýval tím, zda nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, resp. k promlčení přestupku. Odpovědnost za přestupek zaniká podle § 29 písm. a) zákona o přestupcích mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona činí 5 let.
66. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
67. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula promlčecí doba stanovená v § 270 odst. 3 písm. a) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 15. 7. 2025, kdy obviněný uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem. Promlčecí doba vzhledem k tomuto jednání počala běžet následujícího dne, tj. dne 16. 7. 2025. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
68. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 nebo 5 zákona, lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až e) zákona.
69. Z čl. 4.2. smlouvy uzavřené obviněným s vybraným dodavatelem vyplývá celková cena veřejné zakázky ve výši 33 391 508,48 Kč vč. DPH; horní hranice možné pokuty (10 % z částky 33 391 508,48 Kč) v souladu s § 268 odst. 2 písm. a) zákona tedy činí 3 339 150 Kč.
70. Při určení druhu správního trestu a jeho výměry je správní orgán povinen přihlédnout k okolnostem demonstrativně uvedeným v § 37 písm. a) až i) zákona o přestupcích. Při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil pouze ta z kritérií vyjmenovaných v § 37 zákona o přestupcích, která mají význam ve vztahu k projednávanému přestupku. V tomto případě Úřad přihlédl zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
71. Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
72. Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad dále uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
73. Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých byl přestupek spáchán, Úřad ve výroku I. tohoto příkazu konstatoval, že obviněný při stanovení zadávacích podmínek, resp. při stanovení požadavku na certifikaci svítidel dle normy DIN VDE postupoval v rozporu s § 90 a § 36 odst. 1 zákona, což mohlo vést k omezení konkurenčního prostředí, kdy někteří dodavatelé, ač by byli schopni předmět veřejné zakázky dodat, nemohli v zadávacím řízení v důsledku nezákonného požadavku obviněného podat nabídku. Nelze vyloučit, že kdyby obviněný postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet i nabídky jiných dodavatelů, které by mohly být pro zadavatele ekonomicky výhodnější než nabídka vybraného dodavatele. Postup obviněného v rozporu se zákonem je nevratný, když zadávací řízení bylo ukončeno po výběru dodavatele uzavřením smlouvy.
74. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné polehčující okolnosti. Za přitěžující okolnost Úřad považuje tu skutečnost, že zadavatel byl na problematický požadavek v zadávacích podmínkách upozorněn ze strany dodavatelů v žádostech o změnu a doplnění zadávací dokumentace a v námitkách, avšak v průběhu zadávacího řízení žádné opatření k nápravě nezákonného stavu neučinil.
75. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v zákoně o přestupcích, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění zákona o přestupcích představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu zákona o přestupcích, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem § 37 písm. b) zákona o přestupcích, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 zákona o přestupcích mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy zákon o přestupcích vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích), nelze § 37 písm. b) zákona o přestupcích chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.
76. Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) zákona o přestupcích, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávaným přestupkem ve společném řízení, ačkoliv to podle zákona o přestupcích přicházelo v úvahu. Úřad uvádí, že šetřený přestupek není v souběhu s dalším přestupkem či přestupky obviněného, proto se § 37 písm. b) zákona o přestupcích v projednávané věci neuplatní.
77. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Z výroční zprávy obviněného za rok 2024 dostupné ve sbírce listin[3] vyplývá, že celkové výnosy zadavatele v uvedeném období dosáhly výše 228 351 tis. Kč. Současně se nedá předpokládat, že by se výnosy obviněného pro aktuální rok zcela významným způsobem snížily. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného.
78. Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti, aniž by se jednalo o pokutu likvidační anebo nespravedlivou.
79. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
80. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet místně příslušného Celního úřadu v Ostravě zřízený u České národní banky číslo 3754-97729761/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Adresát/i
Mgr. Martin Čajka, advokát, 3ADVOKÁTI s.r.o., Nádražní 879/27, 702 00 Ostrava
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy