číslo jednací: 09680/2026/500
spisová značka: S0043/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Databáze energetické náročnosti – dodávka systému |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 25. 5. 2026 |
| Související rozhodnutí | 09680/2026/500 18288/2026/162 |
| Dokumenty |  2026_S0043.pdf 523 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0043/2026/VZ Číslo jednací: ÚOHS-09680/2026/500 |
|
Brno 13. 3. 2026 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 15. 1. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – Česká agentura pro standardizaci, IČO 06578705, se sídlem Biskupský dvůr 1148/5, 110 00 Praha, ve správní řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 23. 1. 2026 JUDr. Jakubem Klatovským, LL.M., advokátem ev. č. ČAK 15641, se sídlem Senovážné náměstí 978/23, 110 00 Praha,
- navrhovatel – InQool, a.s., IČO 29222389, se sídlem Svatopetrská 35/7, 617 00 Brno, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 8. 1. 2026 JUDr. Miroslavem Cákem, advokátem, ev. č. ČAK 21009, vykonávajícím advokacii ve společnosti AGM partners s.r.o., advokátní kancelář, IČO 21007519, se sídlem Hilleho 1838/1, 602 00 Brno,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Databáze energetické náročnosti – dodávka systému“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 10. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 10. 2025 pod ev. č. Z2025-037890 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 10. 2025 pod ev. č. 701548-2025,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – InQool, a.s., IČO 29222389, se sídlem Svatopetrská 35/7, 617 00 Brno – ze dne 15. 1. 2026 se podle ustanovení § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek
zadavatel – Česká agentura pro standardizaci, IČO 06578705, se sídlem Biskupský dvůr 1148/5, 110 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 21. 10. 2025 za účelem zadání veřejné zakázky „Databáze energetické náročnosti – dodávka systému“ otevřené řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 10. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 10. 2025 pod ev. č. Z2025-037890 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 10. 2025 pod ev. č. 701548-2025 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Dokumentem „Rozhodnutí a oznámení o vyloučení účastníka – InQool, a.s.“ ze dne 8. 12. 2025 (dále jen „oznámení o vyloučení“) zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele – InQool, a.s., IČO 29222389, se sídlem Svatopetrská 35/7, 617 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona. Oznámení o vyloučení bylo navrhovateli doručeno dne 9. 12. 2025.
3. Dne 22. 12. 2025 podal navrhovatel námitky proti svému vyloučení (dále jen „námitky“), jež byly zadavateli doručeny téhož dne.
4. Zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 31. 12. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno dne 5. 1. 2026, námitky navrhovatele odmítl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel považoval uvedené rozhodnutí zadavatele za učiněné v rozporu se zákonem, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh ze dne 15. 1. 2026 Úřad obdržel téhož dne. Stejnopis návrhu zadavatel obdržel rovněž dne 15. 1. 2026.
II. OBSAH NÁVRHU
5. Navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že § 83 odst. 1 písm. d) zákona a ani § 83 odst. 2, resp. 3 zákona explicitně nestanovují, že by rozsah zapojení kvalifikovaného poddodavatele musel přesně odpovídat finanční hodnotě prokazované výšky obratu nebo reference, a má tedy za to, že z písemné smlouvy nebo písemného závazku jiné osoby musí plynout reálné zapojení poddodavatele do plnění veřejné zakázky, avšak toto zapojení, zejména při prokazování celé ekonomické kvalifikace, není nutné překlopit v poměru 1:1, neboť by to vedlo k tomu, že navrhovatel by měl využít poddodávky na celý předmět plnění, což považuje za absurdní. S odkazem na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) dále navrhovatel uvádí, že uchazeč sice musí prokázat, že bude skutečně disponovat prostředky třetích osob, ale zdůrazňuje se, že způsob prokázání je na vůli uchazeče, přičemž musí jít o prostředky nezbytné pro plnění zakázky (ne o jakékoliv nebo všechny prostředky). Rovněž s odkazem na rozhodovací praxi SDEU navrhovatel uvádí, že právo EU obecně připouští i zapojení kvalifikovaného dodavatele s referencí do plnění zakázky i prostřednictvím poskytování poradenských a konzultačních činností (například ve formě odevzdávání know-how), přičemž z toho neplyne povinnost zapojit tohoto poddodavatele do přímého plnění zakázky a navíc v přesném rozsahu, který odpovídá poskytnuté referenci a dále, že právo EU brání stanovování automatické aritmetické úměrnosti při zrcadlení minulých zkušeností z referencí nebo obratu. Navrhovatel má také za to, že zadavatel je povinen posuzovat splnění kvalifikace při zapojení více subjektů v návaznosti na povahu úkolů, které má každý subjekt provést, a technické schopnosti každého z nich, což dle navrhovatele zadavatel neudělal.
6. Navrhovatel ve svém návrhu odmítá tvrzení zadavatele, že poddodavatelská smlouva neobsahuje závazek poskytnout kapacity navrhovateli a v této souvislosti rovněž uvádí, že v rámci svých námitek poskytl zadavateli výčet jednotlivých ustanovení poddodavatelské smlouvy, které zapojení poddodavatele nepochybně potvrzují. Navrhovatel má s odkazem na čl. 7.1.3 zadávací dokumentace za to, že předložil všechny dokumenty ke kvalifikaci svého poddodavatele.
7. Navrhovatel má za to, že ze znění poddodavatelské smlouvy lze jednoznačně identifikovat závazek poddodavatele plnit ekonomickou kvalifikaci spolu s navrhovatelem, což vyvrací tvrzení zadavatele o neexistenci takové části poddodavatelské smlouvy, přičemž navrhovatel zvlášť poukazuje na to, že v rámci poddodavatelské smlouvy se poddodavatel zavazuje ke společnému a nerozdílnému plnění společně s navrhovatelem a uvedené tedy nelze vykládat jinak, než jako reálný závazek poddodavatele k prokázání ekonomické kvalifikace, neboť se zavazuje ke společnému a nerozdílnému plnění (solidární odpovědnost). Dle navrhovatele je tedy naplněna dikce § 83 odst. 3 zákona. Ve vztahu k prokázání ekonomické kvalifikace navrhovatel dále uvedl, že v rámci námitek předložil zadavateli vlastní výkazy zisků a ztrát k ilustraci, že mu v rámci prokazování ekonomické kvalifikace chybělo prokázat jen 7 milionů Kč obratu za rok 2022, přičemž navrhovatel má za to, že shodnou logikou, jako je tomu v případě obecné akceptace dodatečného předložení referencí, kterými účastník disponoval v čase předkládání nabídky, by měla ze strany zadavatele připadat v úvahu také akceptace výkazů zisků a ztrát navrhovatele. V této souvislosti navrhovatel dále uvedl, že i v případě odhlédnutí od prokázání kvalifikace navrhovatele prostřednictvím solidární odpovědnosti, tak by stále mělo platit, že plánovaný rozsah zapojení poddodavatele výši 5–9 % musí jednoznačně postačovat na prokázání „chybějících“ 7 mil. Kč obratu pro rok 2022.
8. Ve vztahu k prokázání technické kvalifikace navrhovatel v návrhu s odkazem na předmět referenční zakázky „Rámcová dohoda o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro exekuční činnost (APV, EXK, DAP) a úložiště informací o důvodech (APV EDS)“ uvádí, že závazek poddodavatele, který explicitně plyne z poddodavatelské smlouvy (odborné konzultace) je plně logický a prokazatelný. Dále navrhovatel uvádí, že předpokládaný procentuální podíl zapojení poddodavatele na plnění veřejné zakázky ve vztahu k prokazované technické kvalifikaci tvoří 5–9 %, a tedy je ve vztahu k prokazované technické kvalifikaci dostatečný. Navrhovatel je názoru, že zejména u zakázek z oblasti tvorby informačních systémů není nutné, aby zkušenostně významnou část, ke které se potenciálně vztahuje referenční zkušenost poddodavatele, ten tuto část taky celou zhotovil, ale postačí jeho vysoce odborný dohled, konzultace, kontrola, zpřístupnění částí plnění, případné participace jeho stěžejních zaměstnanců apod. Navrhovatel tak má za to, že vzhledem na povahu veřejné zakázky je z poddodavatelské smlouvy možné jasně identifikovat reálné zapojení poddodavatele do plnění veřejné zakázky, které přímo souvisí s předloženou referenční zakázkou a dále, že procentuální podíl plnění poddodavatele je dostačující.
9. Navrhovatel konstatuje, že zadavatel své tvrzení, že poddodavatelská smlouva je nedostatečná nepodpořil žádnými prameny a důkazy, přičemž má za to, že zadavatel je odpovědný za řádné hodnocení nabídek a za řádné zdůvodnění a unesení důkazního břemene při vyloučení hospodářského subjektu ze zadávacího řízení. Navrhovatel má rovněž za to, že pokud by zadavatel požádal navrhovatele o vysvětlení nabídky, tak by nutně nemusel přistupovat k vyloučení navrhovatele, ale navrhovatel by měl možnost zadavateli vysvětlit nesrovnalosti týkající se poddodavatelské smlouvy již v procesu objasňování nabídky. Navrhovatel se tedy domnívá, že oznámení o vyloučení je nezákonné také z důvodu jeho předčasnosti a nepřiměřenosti.
10. Závěrem pak navrhovatel uvádí, že zadavatel provedl vyloučení navrhovatele nezákonně, přičemž postupoval přísně formalisticky bez zohlednění kontextu okolností, účelu jednotlivých ustanovení zákona a rovněž, že oznámení o vyloučení a také rozhodnutí o námitkách jsou v rozporu s § 6 odst. 1 zákona a § 36 odst. 3 zákona, neboť případná zmatečnost, nejasnost a nejednoznačnost zadávací dokumentace je kladena na újmu navrhovatele, přičemž zadavatel doposud nevyjádřil, co měla poddodavatelská smlouva obsahovat, aby splňovala jeho představy. Navrhovatel má také za to, že zákonný důvod vyloučení navrhovatele neexistuje vzhledem ke skutečnosti, že splnil všechny zadávací podmínky. Dle navrhovatele nelze opomenout, že jeho vyloučení je v rozporu s principy 3E, když zadavatel vlastním nezákonným jednáním preferuje ekonomicky nevýhodnější nabídky.
11. S ohledem na výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil oznámení o vyloučení.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
12. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dne 15. 1. 2026, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.
13. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.
14. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 20. 1. 2026.
15. Usnesením ze dne 17. 2. 2026 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení provede a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.
Vyjádření zadavatele ze dne 26. 1. 2026
16. Zadavatel předně v rámci svého vyjádření ke svému postupu obecně uvádí, že navrhovatel, který prokazoval splnění celé ekonomické kvalifikace prostřednictvím svého poddodavatele, nepředložil závazek tohoto poddodavatele podílet se na plnění veřejné zakázky v rozsahu odpovídajícím prokazované ekonomické kvalifikaci a rovněž části technické kvalifikace s tím, že navrhovatelem předložená poddodavatelská smlouva výslovně omezila účast poddodavatele na plnění veřejné zakázky na odborné konzultace vedlejšího člena realizačního týmu, a to ve výši rozmezí 5–9 % formou participace na celém plnění veřejné zakázky. Poddodavatelská smlouva tak dle zadavatele prokazatelně neobsahuje závazek poddodavatele plnit veřejnou zakázku společně a nerozdílně s navrhovatelem ve smyslu § 83 odst. 3 zákona, přičemž navrhovatel v rámci své argumentace takovýto závazek zaměňuje za společnou a nerozdílnou odpovědnost smluvních stran poddodavatelské smlouvy v případě vzniku škody v příčinné souvislosti s porušením povinnosti poddodavatele.
17. Dále zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že navrhovatel v nabídce prokazoval celou ekonomickou kvalifikaci a část technické kvalifikace dle čl. 7.5 písm. a) zadávací dokumentace (seznam významných služeb) prostřednictvím poddodavatele – Servodata a.s., IČO 25112775, se sídlem Karolinská 661/4, 186 00 Praha (dále jen „Servodata a.s.“), přičemž z předložené poddodavatelské smlouvy nevyplývá, že by se jiná osoba zavázala poskytnout plnění nebo zdroje v rozsahu odpovídajícím kvalifikaci, kterou za navrhovatele prokazovala a smlouva neobsahuje závazek k poskytnutí ekonomických prostředků, organizačního zázemí či jiných zdrojů nezbytných k realizaci veřejné zakázky v rozsahu, jenž by odpovídal celé ekonomické kvalifikaci a části technické kvalifikace, které byly prostřednictvím této jiné osoby prokazovány. Dle zadavatele tak poddodavatelská smlouva nestanovuje, že by navrhovatel byl oprávněn disponovat ekonomickými prostředky, kapacitami nebo zázemím poddodavatele, nebo že by se poddodavatel jinak zavázal při plnění veřejné zakázky své ekonomické prostředky, kapacity nebo zázemí poskytnout navrhovateli, a to minimálně v rozsahu odpovídajícím celé ekonomické kvalifikaci a části technické kvalifikace za účelem plnění veřejné zakázky. S ohledem na výše uvedené pak má zadavatel za to, že nebyly splněny podmínky § 83 odst. 1 písm. d) zákona a byl tak naplněn důvod vyloučení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona.
18. Zadavatel trvá na tom, že poddodavatelská smlouva neobsahuje závazek poskytnout kapacity, neboť zcela zjevně stanovuje pouze formální účast poddodavatele (5–9 % konzultačního podílu) a neobsahuje žádný závazek, který by navrhovateli zajišťoval skutečné využití ekonomických prostředků, organizačního zázemí či kapacit poddodavatele v rozsahu odpovídajícím prokazované kvalifikaci, přičemž vymezený závazek je omezen pouze na konzultační činnost. V této souvislosti pak zadavatel konstatuje, že pokud poddodavatelská smlouva neobsahuje závazek k reálnému poskytnutí kapacit, kvalifikace prostřednictvím této osoby nemůže být uznána za řádně prokázanou ve vztahu k plnění předmětu veřejné zakázky.
19. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že poddodavatelská smlouva obsahuje závazek poddodavatele plnit ekonomickou kvalifikaci reálně v rámci plnění veřejné zakázky a že solidární odpovědnost poddodavatele a navrhovatele je důkazem reálného zapojení kapacit poddodavatele, neboť má za to, že ve vztahu k ekonomické kvalifikaci se poddodavatel zcela zjevně zavázal poskytnout pouze doklady, a tím prokázat ekonomickou kvalifikaci. Dle zadavatele poddodavatelská smlouva sice obsahuje obecná ujednání deklarující účast poddodavatele na plnění, nicméně smlouva musí být posuzována podle svého skutečného obsahu jako celku, nikoli podle izolovaných a obecně formulovaných prohlášení, přičemž rozsah, v jakém se poddodavatel bude podílet na předmětu veřejné zakázky je jednoznačně a výslovně uveden v odst. 3.3. poddodavatelské smlouvy. Zadavatel konstatuje, že navrhovatelem tvrzená solidární odpovědnost je omezena výhradně na případ vzniku škody v příčinné souvislosti s porušením povinnosti poddodavatele podle poddodavatelské smlouvy. Dle zadavatele solidární odpovědnost podle předložené poddodavatelské smlouvy nelze interpretovat jako reálné využití ekonomických prostředků poddodavatele a jedná se pouze o právní závazek ve vztahu k odpovědnosti za škodu v příčinné souvislosti s porušením povinnosti poddodavatele, nikoli o zajištění plnění veřejné zakázky.
20. Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele o tom, že podíl poddodavatele na plnění veřejné zakázky ve výši 5–9 % prostřednictvím konzultačních služeb vedlejšího člena realizačního týmu je dostatečný k prokázání technické či ekonomické kvalifikace podle § 83 zákona, přičemž zadavatel má za to, že deklarované konzultace poddodavatele nezajišťují reálnou účast poddodavatele na plnění veřejné zakázky v rozsahu potřebném k prokázání technické či ekonomické kvalifikace. Zadavatel je názoru, že konzultace vedlejšího člena realizačního týmu umožňuje podílení se na plnění pouze zprostředkovaně, nikoliv formou plnění konkrétní části předmětu veřejné zakázky ve vztahu k zadavateli. Ve vztahu k procentuálnímu podílu plnění poddodavatele (5–9 %) zadavatel dále uvádí, že samotný rozsah nikterak nezajišťuje plnou materiální účast poddodavatele v rozsahu technické či ekonomické kvalifikace, kterou navrhovatel uplatňuje prostřednictvím poddodavatele, přičemž konzultační činnost ve své podstatě nemůže být ani legitimně vyjádřena konkrétním podílem na plnění veřejné zakázky, neboť konzultační činnost není jejím předmětem. Dle zadavatele pak obecné konzultace mezi navrhovatelem a jeho poddodavatelem nejsou objektivně způsobilé zajistit, aby zadavatel měl jistotu, že navrhovatel bude disponovat schopnostmi, zdroji a odborností, na které se odvolává při prokazování kvalifikace.
21. K námitce navrhovatele, že měl být před vyloučením zadavatelem vyzván k objasnění nabídky zadavatel uvedl, že se domnívá, že z poddodavatelské smlouvy jednoznačně vyplývá rozsah závazku poddodavatele a jeho účast na plnění veřejné zakázky, a tudíž neexistovala skutečná nejasnost vyžadující objasnění. V této souvislosti dále zadavatel uvedl, že navrhovatel předložil nabídku, ve které prokazoval celou ekonomickou kvalifikaci a část technické kvalifikace poddodavatelem, který měl být do plnění veřejné zakázky zapojen výhradně formou konzultací v rozsahu 5-9 %, což však nelze akceptovat a ani v této souvislosti přijmout jakékoli vysvětlení ze strany navrhovatele. Zadavatel má za to, že šetřeném případě neexistovala žádná možnost zákonného alternativního opatření, neboť poddodavatelská smlouva jednoznačně obsahovala zamýšlený závazek poddodavatele a takto bylo nutné ze strany zadavatele předložený závazek posoudit a zadavatel tak nemohl předstírat, že existuje nějaká nejasnost v předloženém závazku, když závazek byl objektivně vymezený a způsobilý jeho posouzení.
22. Zadavatel s ohledem na uvedené navrhuje, aby Úřad návrh zamítl, neboť nejsou zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Další průběh správního řízení
23. Usnesením ze dne 27. 2. 2026 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Navrhovatel doručil Úřadu své vyjádření dne 10. 3. 2026. Zadavatel se ve stanovené lhůtě, ani po ní, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
Další průběh správního řízení
24. Rozhodnutím ze dne 2. 3. 2026 nařídil Úřad zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v zákazu uzavření smlouvy na šetřenou veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.
Vyjádření navrhovatele ze dne 10. 3. 2026
25. Navrhovatel v rámci svého vyjádření uvádí, že zadavateli předložil rovněž vlastní výkazy zisku a ztráty pro ilustraci vlastního zabezpečení, aby zadavatel měl jistotu, že zakázku plní dodavatel (spolu s poddodavatelem), kteří dle jeho vlastních slov zvládnou „významné finanční zatížení“ a jsou ekonomicky stabilními hospodářskými subjekty. Navrhovatel dále upozorňuje, že by mělo postačovat prokázání zapojení poddodavatele výši 5–9 % dle logiky aplikované zadavatelem, neboť „chybělo“ prokázat jen 7 milionů Kč obratu za rok 2022.
26. Navrhovatel nesouhlasí s názorem zadavatele, že společná a nerozdílná odpovědnost poddodavatele se vztahuje pouze na vznik škody spojený v příčinné souvislosti s porušením povinnosti poddodavatele. Z textu preambule smlouvy plyne, že solidární odpovědnost poddodavatele platí ve vztahu k celému závazku a na tuto skutečnost navrhovatel poukazoval ve svých námitkách.
27. Zadavatel se dle navrhovatele nezabýval skutečností, že i konzultační služby a předávaní know-how (tedy poskytování odborného dohledu, konzultací, kontroly, navrhování změn atd.) představují reálné zapojení poddodavatele do plnění, což připouští i judikatura SD EU (bez toho, aby byla dotčena povinnost prokázat reálné zapojení jeho kapacit). Zadavatel v rámci svého vyjádření pouze opakuje, že zapojení v rozsahu 5–9 % není dostatečné, předávání know-how a konzultace nelze považovat za přímé zapojení poddodavatele do plnění. Zadavatel své tvrzení v rámci vyjádření zadavatele neodůvodnil a nepodložil relevantními důkazy, tedy lze tato tvrzení označit jen za subjektivní pocity zadavatele, nikoliv za reálnou právní argumentaci.
28. Závěrem svého vyjádření navrhovatel navrhuje zrušit oznámení o vyloučení.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
29. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření zadavatele a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, že se návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
30. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
31. Podle § 39 odst. 1 zákona je zadavatel povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení nejsou stanovena zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo zadávacími podmínkami, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.
32. Podle § 39 odst. 5 zákona v průběhu zadávacího řízení zadavatel vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Zadavatel si může údaje, doklady, vzorky nebo modely opatřovat také sám, pokud nejde o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.
33. Podle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.
34. Podle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených zákonem nebo z důvodů pro vyloučení nebo odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.
35. Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.
36. Podle § 79 odst. 1 zákona stanoví zadavatel kritéria technické kvalifikace za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.
37. Podle § 78 odst. 1 zákona může zadavatel k prokázání, aby minimální roční obrat dodavatele nebo obrat dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky dosahoval zadavatelem určené minimální úrovně, a to nejdéle za 3 bezprostředně předcházející účetní období; jestliže dodavatel vznikl později, postačí, předloží-li údaje o svém obratu v požadované výši za všechna účetní období od svého vzniku.
38. Podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.
39. Podle § 83 odst. 1 zákona může dodavatel ekonomickou kvalifikaci, technickou kvalifikaci nebo profesní způsobilosti s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 zákona požadovanou zadavatelem prokázat prostřednictvím jiných osob. Dodavatel je v takovém případě povinen zadavateli předložit
a) doklady prokazující splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 zákona jinou osobou,
b) doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby,
c) doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 zákona jinou osobou a
d) smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele.
40. Podle § 83 odst. 2 zákona platí, že prokazuje-li dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) zákona vztahující se k takové osobě, musí ze smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle § 83 odst. 1 písm. d) zákona vyplývat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.
41. Podle § 83 odst. 3 zákona se má za to, že požadavek podle § 83 odst. 1 písm. d) zákona je splněn, pokud z obsahu smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle § 83 odst. 1 písm. d) zákona vyplývá závazek jiné osoby plnit veřejnou zakázku společně a nerozdílně s dodavatelem; to neplatí, pokud smlouva nebo potvrzení o její existenci podle § 83 odst. 1 písm. d) zákona musí splňovat požadavky podle § 83 odst. 2 zákona.
42. Podle § 265 písm. a) Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
43. Dle čl. 2.2. zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „poskytnutí služby zhotovení systému, který bude sloužit veřejnosti při zajištění přístupu k dokumentům zpracovaným pro danou budovu energetickými specialisty. (…) rovněž poskytování služeb za účelem zajištění dostupnosti systému, odstraňování vad díla, odborné konzultace a zajištění aktualizací díla, vč. tzv. legislativních aktualizací, a to v rozsahu návrhu smlouvy, který tvoří přílohu č. 2 této zadávací dokumentace. Předmět plnění je podrobněji popsán v technické specifikaci (…)“.
44. V čl. 7.1.3. zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „[d]le ust. § 83 odst. 1 ZZVZ dodavatel může prokázat určitou část ekonomické kvalifikace, technické kvalifikace nebo profesní způsobilosti s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 ZZVZ požadované zadavatelem prostřednictvím jiných osob. Dodavatel je v takovém případě povinen zadavateli předložit:
- doklady prokazující splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 ZZVZ jinou osobou,
- doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby,
- doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 ZZVZ jinou osobou a
- písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele.“.
45. V čl. 7.4. zadávací dokumentace stanovil zadavatel požadavek na „prokázání ekonomické kvalifikace dle § 78 ZZVZ. Zadavatel požaduje předložení výkazu zisku a ztrát dodavatele nebo obdobného dokladu podle právního řádu země sídla dodavatele, ze kterého bude vyplývat, že minimální roční obrat dodavatele za 3 bezprostředně předcházející účetní období dosahoval 60.000.000 Kč bez DPH v každém období.“.
46. V čl. 7.5. zadávací dokumentace zadavatel mj. stanovil, že „[d]odavatel prokazuje splnění technické kvalifikace, když doloží: a) dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ seznam významných služeb poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele, z něhož bude patrné, že dodavatel v posledních 5 letech realizoval významné služby dle níže uvedené specifikace.“.
47. Dle čl. 21. zadávací dokumentace zadavatel stanovil požadavek „(…) aby účastník zadávacího řízení ve své nabídce předložil seznam poddodavatelů, pokud jsou účastníkovi zadávacího řízení známi a uvedl, kterou část veřejné zakázky bude každý z poddodavatelů plnit.“.
48. V seznamu poddodavatelů ze dne 1. 12. 2025, jenž tvoří součást nabídky navrhovatele (dále „seznam poddodavatelů“) je uvedeno mj. následující:
|
„Identifikační údaje poddodavatele |
Část plnění veřejné zakázky |
Prokázání kvalifikace prostřednictvím poddodavatele ANO/NE |
|
(…) |
(…) |
(…) |
|
Servodata a.s. Karolinská 661/4, Praha 8, 186 00 IČO: 25112775 |
Odborné konzultace vedlejšího člena realizačního týmu v rozmezí 5–9% formou participace na celém plnění veřejné zakázky. |
ANO a) Dle bodu 7.4. Zadávací dokumentace – Ekonomická kvalifikace, b) Dle bodu 7.5. Zadávací dokumentace – Seznam významných služeb.“ |
49. V nabídce navrhovatele je uvedeno mj. následující:
„[d]oklady k prokázání kvalifikace poddodavatele – Servodata a.s.
Nedílnou součástí nabídky jsou níže uvedené dokumenty, které jsou přiloženy jako samostatný soubor nabídky a je nedílnou součástí nabídky:
- doklady o splnění základní a profesní způsobilosti – výpis z SKD,
- výpis z obchodního rejstříku,
- doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby:
➢ doklady k prokázání ekonomické kvalifikace dle § 78 ZZVZ. Poddodavatel předkládá výkazy zisku a ztrát poddodavatele, ze kterého vyplývá, že minimální roční obrat poddodavatele za 3 bezprostředně předcházející účetní období dosahoval 60.000.000 Kč bez DPH v každém období;
- seznam významných služeb
- poddodavatelská smlouva.“.
50. V poddodavatelské smlouvě uzavřené dne 1. 12. 2025 mezi navrhovatelem a společností Servodata a.s. (dále jen „poddodavatelská smlouva“) je mj. uvedeno následující:
»PREAMBULE
(B) Poddodavatel[1] prohlašuje, že má odborné zkušenosti s poskytováním služeb v oblasti, která je předmětem zakázky. Poddodavatel prokáže ekonomickou kvalifikaci dle bodu 7.4. Zadávací dokumentace – Ekonomická kvalifikace a technickou kvalifikaci dle bodu 7.5. a) Zadávací dokumentace – Seznam významných služeb
Na plnění předmětu veřejné zakázky se bude poddodavatel podílet prostřednictvím odborných konzultací vedlejšího člena realizačního týmu, a to ve výši rozmezí 5-9% formou participace na celém plnění veřejné zakázky.
(C) Smluvní strany se dohodly, že v případě přidělení zakázky Dodavateli[2] se bude Poddodavatel podílet na plnění předmětu zakázky jako poddodavatel ve smyslu § 83 odst. 1 zákona (…).
(D) Smluvní strany se dohodly, že v případě přidělení zakázky Dodavateli je odpovědnost za plnění veřejné zakázky obou smluvních stran společná a nerozdílná, a to v případě vzniku škody v příčinné souvislosti s porušením povinnosti Poddodavatele podle této smlouvy.
Smluvní strany se dohodly, že v případě přidělení zakázky Dodavateli je odpovědnost vůči zadavateli a třetím osobám v souvislosti s plněním rámcové dohody nebo v souvislosti s plněním předmětu veřejných zakázek zadaných na základě rámcové dohody zavázání společně a nerozdílně, a to po celou dobu trvání rámcové dohody, jakož i po celou dobu plnění veřejných zakázek zadaných na základě rámcové dohody, i po dobu trvání jiných závazků vyplývajících z rámcové dohody nebo veřejných zakázek zadaných na základě rámcové dohody.
(…)
3.3
Poddodavatel se současně zavazuje poskytnout Dodavateli plnění určené k plnění Veřejné zakázky, popř. k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude Dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění Veřejné zakázky, a to konkrétně služby v rozsahu stanoveném v Nabídce podané Dodavatelem a alespoň v rozsahu, v jakém podavatel prokázal kvalifikaci za dodavatele (déle jen „Služby“). Poddodavatel se zavazuje poskytnout Dodavateli Služby v rámci plnění Veřejné zakázky. Na plnění předmětu veřejné zakázky se bude poddodavatel podílet prostřednictvím odborných konzultací vedlejšího člena realizačního týmu, a to ve výši rozmezí 5-9% formou participace na celém plnění veřejné zakázky.«.
51. V oznámení o vyloučení je mj. uvedeno následující:
»Zadavatel uvádí, že v případě, kdy účastník prokazuje splnění část technické kvalifikace a celou ekonomickou kvalifikaci jinou osobou, poddodavatelem, tak by při plnění předmětu veřejné zakázky měl zajistit, aby poddodavatel rovněž fakticky vykonával činnost, která se vztahuje k rozsahu jím prokazované kvalifikace za dodavatele. Vzhledem k požadavkům na předmět plnění veřejné zakázky by poddodavatel v daném případě musel reálně participovat na plnění veřejné zakázky v rámci svých odborných a současně ekonomických schopností při plnění veřejné zakázky.
Z obsahu závazku ovšem vyplývá, že se poddodavatel bude na předmětu plnění veřejné zakázky podílet pouze poskytováním konzultačních služeb v rámci činnosti „vedlejšího člena realizačního týmu“ a nadto pouze v rozsahu 5-9 %.
Zadavatel musí konstatovat, že účastník prokazatelně nemá prostřednictvím poddodavatele zajištěnou jeho participaci při plnění veřejné zakázky v podobě využití ekonomických prostředků a ekonomického zázemí poddodavatele pro řádné a včasné splnění veřejné zakázky, čímž není splněna podmínka, aby poddodavatel poskytovatel plnění určené k plnění veřejné zakázky alespoň v rozsahu, v jakém prokazuje kvalifikaci za účastníka. Výše uvedený rozsah lze přitom považovat za spíše okrajový, neboť je v nepoměru s vypovídací hodnotou poddodavatelem prokazované ekonomické a technické kvalifikace.
(…) z předložené poddodavatelské smlouvy nevyplývá, že by poddodavatel měl při plnění veřejné zakázky skutečně a prokazatelně realizovat plnění, na jehož základě účastník uplatňuje jeho technickou kvalifikaci. Účastník deklaroval možnost využít odborné konzultace poddodavatele, avšak tato skutečnost nepředstavuje faktické zapojení poddodavatele do plnění předmětu veřejné zakázky. Případné konzultační činnosti by se totiž – pokud by k nim vůbec docházelo – projevily pouze zprostředkovaně, a nikoliv přímo při realizaci předmětu plnění.
(…) Samotná možnost konzultací neprokazuje faktické zapojení poddodavatele, ani faktickou realizaci jakéhokoli odborného plnění vztahujícího se ke konkrétní části předmětu veřejné zakázky, kterou měl poddodavatel svou kvalifikací pokrývat.
(…) deklarovaná účast poddodavatele postrádá jak prvek reálné odborné součinnosti, tak konkrétní obsahové vymezení plnění. V důsledku toho nelze dospět k závěru, že by poddodavatel měl plnit činnosti, které by odpovídaly kvalifikaci, již za účastníka prokazuje. Z hlediska požadavků zadávacích podmínek je tak nutné považovat tuto formu zapojení poddodavatele za nedostatečnou a nezpůsobilou splnit zákonný požadavek na doložení skutečné účasti poddodavatele na plnění veřejné zakázky alespoň v rozsahu, v jakém poddodavatel prokázal kvalifikaci za účastníka.
(…)
S ohledem na skutečnost, že z předložené poddodavatelské smlouvy je možné jednoznačně a přesně určit, jakým konkrétním způsobem a v jakém rozsahu se má poddodavatel podílet na plnění předmětu veřejné zakázky, zadavatel nepřistoupil k využití možnosti nepovinného objasnění nebo doplnění údajů uvedených v nabídce podle § 46 odst. 1 zákona.
(…)
S ohledem na výše popsané okolnosti zadavatel konstatuje, že účastník nepředložil smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele.
Zadavatel se pro výše uvedený důvod rozhodl výše uvedeným způsobem a na základě ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) zákona rozhodl o vyloučení účastníka.«.
Právní posouzení
52. V šetřeném případě je předmětem sporu otázka, zda byl postup zadavatele spočívající ve vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení v souladu se zákonem, přičemž stěžejní námitky navrhovatele se týkají prokázání ekonomické, resp. části technické kvalifikace navrhovatele prostřednictvím svého poddodavatele – společnosti Servodata a.s. Naproti tomu zadavatel v rámci oznámení o vyloučení zpochybňuje relevantnost poddodavatelského závazku mezi navrhovatelem a společností Servodata a.s., když má za to, že navrhovatel nepředložil smlouvu (nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci), jež by prokazovala splnění požadavku zadavatele na ekonomickou, resp. technickou kvalifikaci dodavatele.
53. Úřad ve vztahu k výše uvedenému předně v obecnosti uvádí, že prostřednictvím institutu kvalifikace dochází ze strany zadavatele k ověření, zda je dán reálný předpoklad, že dodavatel je dostatečně způsobilý a schopný splnit svůj závazek k požadovanému plnění, a to řádně a včas. Dodavatel je oprávněn prokázat splnění kvalifikace vlastními kapacitami, spolu s jinými dodavateli nebo prostřednictvím jiných osob, typicky a nejčastěji prostřednictvím poddodavatelů, pokud není v zadávací dokumentaci konkrétní veřejné zakázky stanoveno jinak. Není-li dodavatel schopen prokázat splnění určité části kvalifikace prostřednictvím vlastních kapacit či zdrojů a využije možnosti prokázat splnění takové části kvalifikace prostřednictvím jiných osob, je v takovém případě dle § 83 odst. 1 písm. d) zákona jeho klíčovou povinností předložení smlouvy nebo jinou osobou podepsaného potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. V § 83 odst. 3 zákona je stanoveno, že požadavek podle § 83 odst. 1 písm. d) zákona je splněn, pokud z obsahu smlouvy nebo potvrzení o její existenci vyplývá závazek jiné osoby plnit veřejnou zakázku společně a nerozdílně s dodavatelem. To však neplatí, pokud smlouva nebo potvrzení o její existenci musí splňovat požadavky podle § 83 odst. 2 zákona, v němž je stanoveno, že prokazuje-li dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) zákona vztahující se k takové osobě, musí ze smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle § 83 odst. 1 písm. d) zákona vyplývat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.
54. Smlouva nebo potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky, pak musí naplňovat určité náležitosti tak, aby byl naplněn základní účel předkládání tohoto závazku, a sice aby měl zadavatel jistotu, že část veřejné zakázky, na které se bude podílet osoba odlišná od dodavatele, který v tomto rozsahu zpravidla nedisponuje příslušnými zkušenostmi, bude plněna osobou kvalifikovanou. Je tedy nezbytné, aby z takto vymezeného závazku vyplývala reálná míra participace jiné osoby na plnění veřejné zakázky, dále závazek dodavatele k reálnému poskytnutí věcí, práv či osob a jejich přesný popis. Jinými slovy řečeno, zadavatel musí mít na základě předloženého závazku postaveno najisto, v jakých ohledech, v jakých částech plnění veřejné zakázky, jakým konkrétním způsobem a do jaké konkrétní míry se bude tato jiná osoba na plnění předmětu veřejné zakázky podílet.
55. Vzhledem k tomu, že předmětem plnění realizovaných prostřednictvím jiných osob (poddodavatelů) mohou být vysoce odborné a specifické činnosti, které mohou být zcela klíčové pro úspěšné a řádné zvládnutí celkového předmětu veřejné zakázky, je z pohledu zadavatele o to zásadnější, aby byl závazek jiné osoby náležitě a řádně vymezen. V tomto duchu by pak měl zadavatel k posouzení takového závazku přistupovat. Za situace, kdy zadavatel v zadávacích podmínkách veřejné zakázky požaduje prokázat splnění kritérií ekonomické, resp. technické kvalifikace, je nezbytné, aby na těchto svých požadavcích důsledně trval a dostatečným způsobem ověřoval jejich naplnění tak, aby nebylo jakýchkoliv pochyb o tom, že vybraný dodavatel splnění zadavatelem požadované kvalifikace reálně prokázal.
56. Judikatura správních soudů, jakož i rozhodovací praxe Úřadu se opakovaně zabývala nároky na vymezení závazku poddodavatele, přičemž z recentní judikatury správních soudů lze poukázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 9 As 7/2022-85 ze dne 3. 4. 2024. NSS v citovaném rozsudku předně shrnul, že »[j]udikatura správních soudů již ve vztahu k § 51 odst. 4 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů [dané ustanovení ovšem upravovalo stejné pravidlo jako § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ], dovodila, že je na uchazeči, jakým způsobem prokáže splnění kvalifikace. Hodlá-li k tomu využít poddodavatele (a splnění své kvalifikace prokazovat jejím splněním u tohoto poddodavatele), je na něm, aby prokázal reálnou míru participace poddodavatele na veřejné zakázce s ohledem na charakter konkrétního kvalifikačního předpokladu, jehož splnění má být takto prokazováno. Nestačí si splnění kvalifikace formálně smluvně „koupit“ nýbrž je zapotřebí spolehlivě doložit, v jakých ohledech, v jakých částech plnění veřejné zakázky, jakým konkrétním způsobem a do jaké konkrétní míry bude uchazeč reálně disponovat faktickou participací svého poddodavatele. Z poddodavatelské smlouvy, případně z dalších souvisejících dokumentů předložených za tímto účelem uchazečem, tedy musí vyplynout konkrétní závazek poddodavatele, jenž by buď spolehlivě dokládal míru jeho přímého podílu na realizaci plnění, nebo reálné poskytnutí věcí či práv, s nimiž by byl dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky. Jen tak může zadavatel posoudit, zda uchazeč splňuje kvalifikační požadavky (viz rozsudek krajského soudu ze dne 6. 10. 2014, č. j. 62 Af 57/2013-90 […] a rozsudek NSS ze dne 14. 5. 2015, č. j. 3 As 204/2014-46).«. Ve vztahu k tam projednávanému případu pak NSS v citovaném rozsudku uvedl, že »souhlasí s krajským soudem, že v nyní posuzovaném případě byl nejdůležitějším kritériem pro hodnocení technické kvalifikace uchazeče požadavek na předložení významných právních služeb. Právě pomocí těchto referencí mohl zadavatel ověřit, že daný uchazeč je schopen poskytovat komplikované právní služby v oblasti energetiky, že má praxi s vedením jednání před Evropskou komisí, že má obecně zkušenosti s realizací podobných projektů apod. Jestliže stěžovatelka prokázala část technické kvalifikace […] spočívající v předložení seznamu významných služeb prostřednictvím poddodavatele Ashurst, pak by tento poddodavatel měl být významnou měrou zapojen do plnění předmětu veřejné zakázky. Krajský soud pak v této souvislosti příhodně poukázal na skutečnost, že zadávací podmínky obsahují výčet činností, které se od dodavatele při realizaci veřejné zakázky očekávají. Jedná se zejména o oponentury návrhů smluv, přípravu připomínek, protinávrhů a dalších podkladů zajišťující pozici státu, podporu zástupců při jednáních, spolupráci na vytvoření finální verze prováděcí smlouvy, právní posouzení smlouvy, přípravu podkladů a právní podporu při jednáních s orgány Evropské komise, přípravu celkové strategie a vedení jednání po právní stránce atd. NSS přisvědčuje krajskému soudu, že s ohledem na rozsah technické kvalifikace prokázané prostřednictvím poddodavatele bylo potřeba, aby stěžovatelka doložila, že se poddodavatel zavázal reálně se podílet na většině uvedených dílčích plnění […]. Takový závazek však neplyne ani z poddodavatelské smlouvy, ani z dodatečného prohlášení společnosti Ashurst. Z poddodavatelské smlouvy plyne pouze závazek společnosti Ashurst poskytovat „strategické poradenství vyšší úrovně“ […]. Takové zapojení poddodavatele do plnění veřejné zakázky bylo zcela zjevně nedostatečné a nemohlo naplnit požadavky stanovené v § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ. Dodatečným prohlášením společnost Ashurst částečně rozšířila tento svůj závazek […]. Ani předložením tohoto dodatečného prohlášení však stěžovatelka dostatečně konkrétně neprokázala reálnou míru participace poddodavatele na veřejné zakázce […]. Společnost Ashurst zde jen neurčitě uvedla, že se bude na plnění veřejné zakázky podílet v rozsahu potřebném k její řádné realizaci, zejména pak zajistí, aby stěžovatelka dle potřeby získala veškeré specifické know-how poddodavatele. Dále se […] zavázala, že se její členové realizačního týmu budou účastnit jednání v místech plnění veřejné zakázky (ovšem jen v rozsahu, v jakém taková účast bude účelná a nezbytná pro řádnou realizaci veřejné zakázky). Ani z dodatečného prohlášení […] tak není zřejmé, v jakých ohledech, v jakých částech plnění veřejné zakázky, jakým konkrétním způsobem a do jaké konkrétní míry bude stěžovatelka reálně disponovat faktickou participací svého poddodavatele.«.
57. Z dokumentace o zadávacím řízení (zejm. ze seznamu poddodavatelů a poddodavatelské smlouvy) Úřad zjistil, že navrhovatel prokazoval prostřednictvím svého poddodavatele – Servodata a.s. ekonomickou kvalifikaci dle bodu 7.4. zadávací dokumentace a část technické kvalifikace dle bodu 7.5. písm. a) zadávací dokumentace. Poddodavatelská smlouva pak obsahuje závazek Servodata a.s. (coby poddodavatele) poskytnout navrhovateli (coby dodavateli) »plnění určené k plnění Veřejné zakázky, popř. k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude Dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění Veřejné zakázky, a to konkrétně služby v rozsahu stanoveném v Nabídce podané Dodavatelem a alespoň v rozsahu, v jakém podavatel prokázal kvalifikaci za dodavatele (déle jen „Služby“). Poddodavatel se zavazuje poskytnout Dodavateli Služby v rámci plnění Veřejné zakázky. Na plnění předmětu veřejné zakázky se bude poddodavatel podílet prostřednictvím odborných konzultací vedlejšího člena realizačního týmu, a to ve výši rozmezí 5-9% formou participace na celém plnění veřejné zakázky.«. Úřad posoudil poddodavatelský závazek Servodata a.s. v souladu s východisky uvedenými výše, přičemž zdůrazňuje, že podle § 83 odst. 1 písm. d) zákona musí písemný závazek poddodavatele, jehož prostřednictvím dodavatel prokazuje část kvalifikace, obsahovat konkrétní a dostatečně určitý závazek vztahující se alespoň k takovému plnění, které odpovídá rozsahu kvalifikace, již poddodavatel prokazuje. K tomu Úřad uvádí následující.
58. Úřad po posouzení poddodavatelského závazku Servodata a.s. (jenž obsahuje poddodavatelská smlouva) dospěl k závěru, že na jeho základě nelze bezpečně určit, jaké konkrétní plnění bude Servodata a.s. v rámci předmětné veřejné zakázky realizovat. První část písemného závazku dotčeného poddodavatele v posuzovaném případě obsahuje toliko obecný odkaz na zajištění plnění (poskytnutí služeb) „alespoň v rozsahu, v jakém podavatel prokázal kvalifikaci za dodavatele“ a že se bude jednat o služby „v rámci plnění Veřejné zakázky“. Dále je obsažen závazek Servodata a.s., že se bude podílet na plnění předmětu veřejné zakázky „prostřednictvím odborných konzultací vedlejšího člena realizačního týmu, a to ve výši rozmezí 5-9% formou participace na celém plnění veřejné zakázky“. Úřad konstatuje, že jak konkrétní obsah plnění, k němuž se poddodavatel zavázal, tak jeho věcné vymezení a rozsah, zůstávají neurčité. Závazky formulované pomocí frází typu jako např. „v rozsahu kvalifikace“ či „v rozsahu potřebném ke splnění předmětu veřejné zakázky“ nemohou být považovány za dostatečně určité a konkrétní ve smyslu § 83 odst. 1 písm. d) zákona, neboť neupřesňují, které konkrétní činnosti či práce budou poddodavatelem realizovány. Na těchto závěrech ničeho nemění ani informace, že dotčený poddodavatel se bude na plnění předmětu veřejné zakázky podílet „prostřednictvím odborných konzultací vedlejšího člena realizačního týmu, a to ve výši rozmezí 5-9% formou participace na celém plnění veřejné zakázky“, neboť ani tak není jasně a věcně vymezeno, na čem konkrétně se bude poddodavatel podílet, tedy co přesně bude v rámci plnění veřejné zakázky dělat. Zadavatel si tak na základě poddodavatelského závazku Servodata a.s. nemůže být jistý, že Servodata a.s. skutečně poskytne plnění, ke kterému se kvalifikace vztahuje, a zároveň je takový závazek nepřezkoumatelný nejen pro zadavatele, ale i pro případnou následnou kontrolu Úřadu nebo jiných orgánů. Za těchto okolností pak k prokázání technické kvalifikace navrhovatele zadavatel nemůže referenční zakázku Servodata a.s. akceptovat.
59. S ohledem na výše uvedené Úřad rovněž konstatuje, že z poddodavatelské smlouvy nelze jednoznačně identifikovat ani závazek poddodavatele plnit ekonomickou kvalifikaci spolu s navrhovatelem. Ve vztahu k navrhovatelem tvrzenému závazku poddodavatele Servodata a.s. plnit veřejnou zakázku společně a nerozdílně s navrhovatelem Úřad sděluje, že z obsahu poddodavatelské smlouvy takovýto závazek dovodit nelze. Dle písm. (D) preambule poddodavatelské smlouvy se navrhovatel a Servodata a.s. sice dohodli, že „v případě přidělení zakázky Dodavateli[3] je odpovědnost za plnění veřejné zakázky obou smluvních stran společná a nerozdílná“, avšak tento závazek je dále zaměřen toliko na případ „vzniku škody v příčinné souvislosti s porušením povinnosti Poddodavatele[4] podle této smlouvy“. Dle Úřadu lze tedy dovodit, že se v tomto případě jedná toliko o úpravu odpovědnostních vztahů (v případě vzniku škody v příčinné souvislosti s porušením povinnosti Servodata a.s. podle poddodavatelské smlouvy) mezi navrhovatelem a Servodata a.s. navzájem, nikoliv však o úpravu odpovědnostních vztahů ve vztahu k zadavateli, ve smyslu § 83 odst. 3 zákona (tedy závazku poddodavatele Servodata a.s. plnit veřejnou zakázku společně a nerozdílně s navrhovatelem). Poddodavatelský závazek je tedy nepochybně zúžen a není tak způsobilým ke splnění požadavku zadavatele na ekonomickou kvalifikaci v případě, že navrhovatel prokazuje celou ekonomickou kvalifikaci prostřednictvím svého poddodavatele Servodata a.s. V této souvislosti Úřad doplňuje, že nepřehlédl ani další obsah písm. (D) preambule poddodavatelské smlouvy a sice, že „je odpovědnost vůči zadavateli a třetím osobám v souvislosti s plněním rámcové dohody nebo v souvislosti s plněním předmětu veřejných zakázek zadaných na základě rámcové dohody zavázání společně a nerozdílně (…)“. Úřad však má za to, že ačkoliv z této části plyne společná a nerozdílná odpovědnost vůči zadavateli a třetím osobám, tak je tomu toliko „v souvislosti s plněním rámcové dohody nebo v souvislosti s plněním předmětu veřejných zakázek zadaných na základě rámcové dohody“. Jelikož se však v případě šetřené veřejné zakázky nejedná o rámcovou dohodu, tak nelze konstatovat jinak, než že tato část poddodavatelské smlouvy není ve vztahu k šetřené veřejné zakázce relevantní.
60. V souvislosti s námitkou navrhovatele, že zadavatel jej měl před vyloučením vyzvat k objasnění nabídky, Úřad v obecné rovině sděluje, že zadavatel je podle § 46 odst. 1 zákona oprávněn požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů a dokladů, které uvedli ve svých nabídkách a je-li to třeba pro účely řádného průběhu zadávacího řízení, může také požadovat doplnění jejich nabídek o chybějící údaje a doklady (v zákonem určených mezích). Obecně tedy platí, že postup ve smyslu § 46 odst. 1 zákona je zadavatelovým právem, nikoliv povinností, což plyne jak z jazykového výkladu předmětného ustanovení zákona, tak z rozhodovací praxe Úřadu. Možnost žádat o objasnění nebo doplnění nabídky je oprávněním zadavatele, a je tedy v zásadě na něm, zda dané možnosti v situaci, kdy nabídka účastníka zadávacího řízení neodpovídá zadávacím podmínkám, využije, nebo nikoliv. Úřad v této souvislosti doplňuje, že zadavatel rovněž nebyl povinen akceptovat ani výkazy zisků a ztrát navrhovatele, které navrhovatel předložil až v rámci podaných námitek, a to v případě, že by zadavatel sám nechtěl využít svého oprávnění k objasnění nabídky dle § 46 odst. 1 zákona. Obecně totiž platí, že objasnění nabídky postupem dle § 46 odst. 1 zákona není možné iniciovat ze strany účastníka zadávacího řízení, resp. účastník zadávacího řízení sice může sám od sebe zadavateli dodatečně předložit chybějící údaje, resp. doklady, nicméně bude vždy záležet pak již na zadavateli, zda k takovému objasnění nebo doplnění přihlédne či nikoliv.
V důsledku opačného výkladu by došlo k odstranění prvku fakultativnosti postupu dle § 46 odst. 1 zákona, což by bylo v přímém rozporu s vůlí zákonodárce a literou zákona. Úřad dále zdůrazňuje, že stejně jako zadavatelé odpovídají za správnost a úplnost zadávací dokumentace, účastníci zadávacího řízení nesou odpovědnost za svou nabídku. Nedostatky
v nabídkách přitom mohou vést k vyloučení dodavatelů z účasti v zadávacím řízení, což může mít nepříjemné důsledky i pro zadavatele. Vzhledem k tomu jim ustanovení § 46 odst. 1 zákona dává poměrně široké možnosti požadovat po účastnících zadávacího řízení, aby objasnili předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely anebo doplnili další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Z dikce § 46 odst. 1 zákona však zcela jednoznačně plyne, že se jedná pouze o právo zadavatelů, což souvisí s výše akcentovanou odpovědností účastníků zadávacího řízení za jimi podané nabídky, resp. žádosti o účast, neboť povinností zadavatelů není napravovat jejich pochybení a nedůslednost.
61. Úřad rekapituluje, že závazek poddodavatele Servodata a.s. obsažený v rámci poddodavatelské smlouvy je neurčitý a nesrozumitelný a nesplňuje tak požadavky dle § 83 zákona. Na základě výše uvedených skutečností lze podle Úřadu konstatovat, že byla splněna hypotéza pravidla obsaženého v § 48 odst. 2 písm. a) zákona a k vyloučení navrhovatele tedy došlo na základě zákonem předvídaného důvodu, když poddodavatelská smlouva nesplňuje zadávací podmínky. Vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení tedy nelze považovat za nezákonné, přičemž odůvodnění oznámení o vyloučení zcela jasně, prokazatelně a transparentně obsahuje důvody, které zadavatele vedly k vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.
62. Z uvedených důvodů Úřad podle § 265 písm. a) zákona rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, a návrh navrhovatele zamítl.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. JUDr. Jakub Klatovský, LL.M., advokát, Senovážné náměstí 978/23, 110 00 Praha
2. JUDr. Miroslav Cák, advokát, AGM partners s.r.o., advokátní kancelář, Hilleho 1838/1, 602 00 Brno
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy