číslo jednací: 18087/2026/500
spisová značka: S0342/2026/VZ

• Instance: I.
• Věc: Dodávky motorových vozidel
• Účastníci:
  1. Česká republika – Národní lesnický institut
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.; § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2026
• Datum nabytí právní moci: 30. 5. 2026

PID	UOHSX00MW1ZQ		Adresát/i dle rozdělovníku
Č. j.	ÚOHS-18087/2026/500
Sp. zn.	ÚOHS-S0342/2026/VZ
Datum, místo	20. 5. 2026, Brno

PŘÍKAZ
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/20016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným

• Česká republika – Národní lesnický institut^[1], IČO 00020681, se sídlem Nábřežní 1326, 250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav

v souvislosti s veřejnými zakázkami:

• „DODÁVKA 6 KS MOTOROVÝCH VOZIDEL“ zadávaná ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 14. 1. 2022 uveřejněním výzvy k podání nabídek a vedeném na profilu zadavatele pod systémovým číslem P22V00000049,
• „Dodávka 7 ks motorových vozidel“ zadávaná ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 2. 5. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek a vedeném na profilu zadavatele pod systémovým číslem P23V00000480

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Česká republika - Národní lesnický institut, IČO 00020681, se sídlem Nábřežní 1326, 250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 25 citovaného zákona, když veřejnou zakázku „DODÁVKA 6 KS MOTOROVÝCH VOZIDEL“ zadával ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 14. 1. 2022 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele, a nikoliv v nadlimitním režimu podle části čtvrté nebo šesté citovaného zákona, ačkoliv se jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a zadal citovanou veřejnou zakázku, když dne 4. 3. 2022 uzavřel s vybraným dodavatelem - AUTO POKORNÝ, s.r.o., IČO 25512579, se sídlem Okružní 25a, 638 00 Brno, kupní smlouvu.

II.

Obviněný – Česká republika - Národní lesnický institut, IČO 00020681, se sídlem Nábřežní 1326, 250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 25 citovaného zákona, když veřejnou zakázku „Dodávka 7 ks motorových vozidel“ zadával ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 2. 5. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele, a nikoliv v nadlimitním režimu podle části čtvrté nebo šesté citovaného zákona, ačkoliv se jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a zadal citovanou veřejnou zakázku, když dne 27. 7. 2023 uzavřel s vybraným dodavatelem - Auto Kout Centrum spol. s r.o., IČO 18631932, se sídlem Klenovská 102, 190 17 Praha 9, kupní smlouvu.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výroku I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – Národní lesnický institut, IČO 00020681, se sídlem Nábřežní 1326, 250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 50 000 Kč (padesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.            K POSTUPU OBVINĚNÉHO

1.         Obviněný – Česká republika – Národní lesnický institut, IČO 00020681, se sídlem Nábřežní 1326, 250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil dne 14. 1. 2022 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele zjednodušené podlimitní řízení na veřejnou zakázku „DODÁVKA 6 KS MOTOROVÝCH VOZIDEL“ (dále jen „VZ 1); dne 4. 3. 2022 uzavřel obviněný na realizaci VZ 1 kupní smlouvu s vybraným dodavatelem AUTO POKORNÝ, s.r.o., IČO 25512579, se sídlem Okružní 25a, 638 00 Brno; kupní cena činila 2 704 959 Kč bez DPH (tj. 3 273 000 Kč vč. DPH).

2.        Obviněný zahájil uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele dne 2. 5. 2023 zjednodušené podlimitní řízení na veřejnou zakázku „Dodávka 7 ks motorových vozidel“ (dále jen „VZ 2“); dne 27. 7. 2023 uzavřel obviněný na realizaci VZ 2 kupní smlouvu s vybraným dodavatelem Auto Kout Centrum spol. s r.o., IČO 18631932, se sídlem Klenovská 102, 190 17 Praha 9; kupní cena činila 3 282 710,70 Kč bez DPH (tj. 3 972 080 Kč vč. DPH).

II.         POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

3.        Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona  o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“) mj. k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 3. 4. 2025 podnět k zahájení řízení z moci úřední týkající se postupu obviněného v souvislosti se zadáním VZ 1 a VZ 2.

4.        Pisatel podnětu uvedl, že se v případě pořizování motorových vozidel obviněným jedná o zakázky pravidelné povahy. Pisatel podnětu doložil, že obviněný pořizuje osobní motorová vozidla od roku 2006 pravidelně minimálně 1x za kalendářní rok a poukázal na skutečnost, že obviněný pořizování osobních motorových vozidel plánuje, přičemž finanční prostředky na pořízení vozidel jsou zahrnuty každoročně ve schváleném rozpočtu obviněného a současně bylo pořizování motorových vozidel realizováno v rámci programového financování. V případě VZ 1 i VZ 2 pisatel podnětu dovodil, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená podle § 19 zákona jako skutečná cena uhrazená za nákup vozidel za předcházejících 12 měsíců a upravená o změny plánované na následujících 12 měsíců přesahovala finanční limit pro zařazení veřejné zakázky do nadlimitního režimu.

5.        Úřad přípisem ze dne 14. 4. 2025 požádal obviněného o zaslání vyjádření k obsahu podnětu a dokumentace o zadávacích řízeních na VZ 1 a VZ 2 (dále společně též „šetřené veřejné zakázky“).

6.        Úřad dne 17. 4. 2025 obdržel vyjádření obviněného a současně byla Úřadu zpřístupněna požadovaná dokumentace o zadávacích řízeních na VZ 1 a VZ 2. Obviněný ve vyjádření mj. uvedl, že mezi zahájením zadávacích řízení na VZ 1 a VZ 2 uplynula doba delší než 12 měsíců, tedy nebylo možné vyjít při stanovování hodnoty pozdější zakázky ze zakázky dřívější. Obviněný dále uvedl, že dle jeho názoru se při nákupech automobilů nejednalo o dodávky pořizované pravidelně, ale nahodile, dle aktuální potřeby. Obviněný dále uvedl, že předpokládanou hodnotu stanovil na základě aktuálního průzkumu trhu a na základě dostupných informací k veřejným zakázkám realizovaným v nedávné minulosti.

7.        Přípisem ze dne 11. 11. 2025 vyzval Úřad obviněného ke specifikaci všech plateb, které uhradil za nákup motorových vozidel v období od 14. 1. 2021 do 13. 1. 2022 a k doložení relevantních dokumentů. Odpověď obviněného Úřad obdržel dne 21. 11. 2025.

8.        Přípisem ze dne 1. 12. 2025 vyzval Úřad obviněného ke sdělení, zda očekával, že v období 12 měsíců následujících po zahájení zadávacího řízení na VZ 2 (tj. v období od 3. 5. 2023 do 2. 5. 2024) dojde ke změně v množství nebo cenách pořizovaných (osobních) motorových vozidel oproti období od 2  5. 2022 do 1. 5. 2023, a pokud ano, nechť vysvětlí, v čem měla daná změna spočívat a sdělí také konkrétní celkovou částku, kterou ke dni 2. 5. 2023 plánoval uhradit za (osobní) motorová vozidla v následujících 12 měsících.

9.        Úřad dne 9. 12. 2025 obdržel od obviněného sdělení, že celková částka plánovaná k čerpání ke dni 2. 5. 2023 pro období 3. 5. 2023 – 2. 5. 2024 činila 5 000 000 Kč.

III.     ZÁVĚRY ÚŘADU

10.      Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.  Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

Relevantní ustanovení právních předpisů

11.       Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Pro účely tohoto zákona se za smlouvu považuje také zápis mezi organizačními složkami státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, pokud je jeho předmětem úplatné poskytování dodávek, služeb nebo stavebních prací. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12 zákona, § 155 zákona, § 156 zákona, § 189 zákona a § 190 zákona.

12.      Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

13.      Podle § 3 zákona se zadávacím řízení pro účely zákona rozumí:

a)         zjednodušené podlimitní řízení,

b)         otevřené řízení,

c)         užší řízení,

d)         jednací řízení s uveřejněním,

e)         jednací řízení bez uveřejnění,

f)          řízení se soutěžním dialogem,

g)         řízení o inovačním partnerství,

h)         koncesní řízení, nebo

i)          řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

14.      Podle § 14 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou na dodávky veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce.

15.      Podle § 16 odst. 1 zákona zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

16.      Podle § 16 odst. 2 zákona se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak.

17.      Podle § 16 odst. 5 zákona předpokládaná hodnota veřejné zakázky se stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

18.      Podle § 19 odst. 1 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, stanoví jako

a)         skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo

b)         součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona.

19.      Podle § 19 odst. 2 zákona má-li být smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, upraví se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená podle odstavce 1 podle § 20 nebo 21 zákona.

20.     Podle § 19 odst. 3 zákona se za veřejné zakázky podle odstavce 1 nepovažují veřejné zakázky s takovým předmětem, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje takové dodávky a služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb.

21.      Podle § 20 odst. 1 zákona je pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky, rozhodná u smlouvy na dobu

a)         neurčitou předpokládaná výše úplaty za celou dobu trvání smlouvy

b)         neurčitou nebo jejíž trvání nelze přesně vymezit předpokládaná výše úplaty za 48 měsíců.

22.     Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

23.     Podle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, pokud není zadávána podle části páté až sedmé zákona, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

24.     Podle § 55 zákona pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu může zadavatel použít otevřené řízení nebo užší řízení a za splnění dále uvedených podmínek také jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem nebo řízení o inovačním partnerství.

25.     Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté zákona s výjimkou soutěže o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu.

26.     Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se zadavateli za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 nebo 5 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až e) zákona.

27.     Podle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2023 (dále jen „nařízení vlády č. 172/2016 Sb.“), finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky činí 3 653 000 Kč.

Zjištěné skutečnosti

28.     Z podkladů poskytnutých pisatelem podnětu a z podkladů poskytnutých obviněným je zřejmé, že obviněný nakupuje osobní motorová vozidla dlouhodobě pravidelně, a to alespoň 1x za kalendářní rok.

29.     Z podkladů poskytnutých obviněným dále vyplývá, že v období od 14. 1. 2021 do 13. 1. 2022 (tj. 12 měsíců před zahájením zadávacího řízení na VZ 1) obviněný uhradil za nákup osobních motorových vozidel následující platby:

Výše platby (Kč bez DPH)	Datum skutečného uhrazení platby	Dodavatel	Specifikace vozidla	Smlouva ze dne
389 921,26 Kč	07.07.2021	Auto Kout Centrum s.r.o., Klenovská 102, 190 17 Praha 9 Vinoř IČO: 18631932	Dacia Duster Comfort Blue dCI 115 4x4	28.06.2021
389 921,26 Kč	07.07.2021	Auto Kout Centrum s.r.o., Klenovská 102, 190 17 Praha 9 Vinoř IČO: 18631933	Dacia Duster Comfort Blue dCI 115 4x4	28.06.2021
389 921,26 Kč	07.07.2021	Auto Kout Centrum s.r.o., Klenovská 102, 190 17 Praha 9 Vinoř IČO: 18631934	Dacia Duster Comfort Blue dCI 115 4x4	28.06.2021
389 921,26 Kč	07.07.2021	Auto Kout Centrum s.r.o., Klenovská 102, 190 17 Praha 9 Vinoř IČO: 18631935	Dacia Duster Comfort Blue dCI 115 4x4	28.06.2021
389 921,26 Kč	07.07.2021	Auto Kout Centrum s.r.o., Klenovská 102, 190 17 Praha 9 Vinoř IČO: 18631936	Dacia Duster Comfort Blue dCI 115 4x4	28.06.2021
389 921,26 Kč	07.07.2021	Auto Kout Centrum s.r.o., Klenovská 102, 190 17 Praha 9 Vinoř IČO: 18631937	Dacia Duster Comfort Blue dCI 115 4x4	28.06.2021
389 921,26 Kč	07.07.2021	Auto Kout Centrum s.r.o., Klenovská 102, 190 17 Praha 9 Vinoř IČO: 18631938	Dacia Duster Comfort Blue dCI 115 4x4	28.06.2021
314 549,38 Kč	07.07.2021	Auto Kout Centrum s.r.o., Klenovská 102, 190 17 Praha 9 Vinoř IČO: 18631939	Dacia Duster Comfort Tce 100 LPG 4x2	28.06.2021
314 549,38 Kč	07.07.2021	Auto Kout Centrum s.r.o., Klenovská 102, 190 17 Praha 9 Vinoř IČO: 18631940	Dacia Duster Comfort Tce 100 LPG 4x2	28.06.2021
314 549,38 Kč	07.07.2021	Auto Kout Centrum s.r.o., Klenovská 102, 190 17 Praha 9 Vinoř IČO: 18631941	Dacia Duster Comfort Tce 100 LPG 4x2	28.06.2021

30.     Z dokumentu „Stanovení výdajů na financování akce OSS (změna)“ ze dne 17. 12. 2021 vyplývá, že obviněný ke dni 17. 12. 2021 plánoval v období od 7. 4. 2021 do 30. 9. 2022 nakoupit 24 ks osobních automobilů za cenu 12 091 198,45 Kč včetně DPH (tj. 9 992 725,99 Kč bez DPH).

31.      Z dokumentu „Stanovení výdajů na financování akce OSS (změna)“ ze dne 21. 4. 2022 vyplývá, že náklady na obnovu dopravních prostředků v roce 2021 činily 4 444 447,36 Kč včetně DPH (tj. 3 673 096,99 Kč bez DPH).

32.     Z podkladů poskytnutých obviněným vyplývá, že v období od 2. 5. 2022 do 1. 5. 2023 (tj. 12 měsíců před zahájením zadávacího řízení na VZ 2) obviněný uhradil za nákup osobních motorových vozidel následující platby:

Výše platby (Kč bez DPH)	Datum skutečného uhrazení platby	Dodavatel	Specifikace vozidla	Smlouva ze dne
450 826,45 Kč	2. 6. 2022	AUTO POKORNÝ, s.r.o. se sídlem: Okružní 25a, Brno, 638 00 IČO: 25512579	Dacia Duster Prestige TCe 150 4x4	4. 3. 2022
450 826,45 Kč	2.6. 2022	AUTO POKORNÝ, s.r.o. se sídlem: Okružní 25a, Brno, 638 00 IČO: 25512579	Dacia Duster Prestige TCe 150 4x4	4. 3. 2022
450 826,45 Kč	2. 6. 2022	AUTO POKORNÝ, s.r.o. se sídlem: Okružní 25a, Brno, 638 00 IČO: 25512579	Dacia Duster Prestige TCe 150 4x4	4. 3. 2022
450 826,45 Kč	2. 6. 2022	AUTO POKORNÝ, s.r.o. se sídlem: Okružní 25a, Brno, 638 00 IČO: 25512579	Dacia Duster Prestige TCe 150 4x4	4. 3. 2022
450 826,45 Kč	2. 6. 2022	AUTO POKORNÝ, s.r.o. se sídlem: Okružní 25a, Brno, 638 00 IČO: 25512579	Dacia Duster Prestige TCe 150 4x4	4. 3. 2022
450 826,45 Kč	2. 6. 2022	AUTO POKORNÝ, s.r.o. se sídlem: Okružní 25a, Brno, 638 00 IČO: 25512579	Dacia Duster Prestige TCe 150 4x4	4. 3. 2022
724 263,64 Kč	8. 6. 2022	Hyundai Motor Czech s.r.o. Siemensova 2717/4 155 00 Praha 5 IČO: 28399757	Hyundai KONA EV Eco	14. 1. 2022
681 549,59 Kč	24. 6. 2022	Hyundai Motor Czech s.r.o. Siemensova 2717/4 155 00 Praha 5 IČO: 28399757	Hyundai IONIQ PHEV PLUG-IN HYBRID	14. 1. 2022
545 505,78 Kč	18. 7. 2022	ŠKODA AUTO a.s., tř. Václava Klementa 869, 293 01 Mladá Boleslav, IČO 00177041	ŠKODA Octavia combi Special Style	21. 12. 2021
545 505,78 Kč	18. 7. 2022	ŠKODA AUTO a.s., tř. Václava Klementa 869, 293 01 Mladá Boleslav, IČO 00177041	ŠKODA Octavia combi Special Style	21. 12. 2021
545 505,78 Kč	18. 7. 2022	ŠKODA AUTO a.s., tř. Václava Klementa 869, 293 01 Mladá Boleslav, IČO 00177041	ŠKODA Octavia combi Special Style	21. 12. 2021

33.     Z dokumentu „Investiční záměr pro akci Dopravní prostředky 2023“ ze dne 9. 1. 2023 (dále jen „investiční záměr 2023“) vyplývá, že obviněný plánoval v roce 2023 zakoupit 10 osobních automobilů v hodnotě 5 000 000 Kč včetně DPH (tj. 4 132 231,40 Kč bez DPH) a v roce 2024 plánoval zakoupit 10 osobních automobilů v hodnotě 5 000 000 Kč včetně DPH (tj. 4 132 231,40 Kč bez DPH).

Právní posouzení

34.     Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem zákona je transparentní vynakládání veřejných prostředků, a to prostřednictvím vytváření podmínek pro co nejširší hospodářskou soutěž mezi různými dodavateli při poptávání plnění, které je předmětem veřejné zakázky. Co možná nejširší a řádné hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu zákon dosahuje tím, že stanovuje pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz na jeho transparentní provedení. Zákonodárce tak v § 2 odst. 3 zákona stanovil, že zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále v zákoně stanoveno jinak. Má-li tak být naplněn cíl zákona ve smyslu zajištění řádného soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek, musí zadavatelé postupovat dle § 2 odst. 3 zákona, nestanoví-li zákon výslovně jinak (v rámci zákonem předvídaných výjimek), tedy použít pro zadání veřejné zakázky některý z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení dle § 3 zákona.

35.     Úřad dále uvádí, že zadavatel je povinen k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo
k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení, stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která je určující pro další postup zadavatele, neboť dle její výše (nejde-li o zjednodušený režim dle § 129 zákona) dojde k určení režimu, v němž bude zadávání veřejné zakázky probíhat (nepoužije-li zadavatel dobrovolně přísnějšího režimu).

36.     K pojmu „režim veřejné zakázky“, který definuje § 24 zákona, Úřad obecně uvádí, že zákon rozlišuje režim veřejné zakázky malého rozsahu, režim podlimitní, nadlimitní a zjednodušený, přičemž první tři jmenované jsou určeny její předpokládanou hodnotou. Zjednodušený režim, upravený v § 129 zákona, je určen předmětem plnění veřejné zakázky, která má či může být v tomto režimu zadávána. Úřad dále uvádí, že aby veřejná zakázka mohla být zadávána v podlimitním režimu, musí být výše její předpokládané hodnoty nižší než limity stanovené pro veřejnou zakázku zadávanou v nadlimitním režimu příslušným nařízením vlády (viz bod 27. odůvodnění tohoto příkazu).

37.     Správné určení režimu veřejné zakázky je klíčové pro další postup v zadávacím řízení, neboť k podlimitnímu režimu se vážou odlišná zákonná ustanovení, která zadávání veřejné zakázky zjednodušují oproti zadávání veřejné zakázky v nadlimitním režimu. U podlimitních veřejných zakázek není kladen takový důraz na kontrolu vynakládání veřejných prostředků, jako je tomu u nadlimitních veřejných zakázek, mj. proto, že zadávání podlimitních veřejných zakázek nespadá do věcné působnosti evropských zadávacích směrnic, jimiž není upraveno.

38.     V šetřeném případě Úřad posuzuje situaci, kdy obviněný zadal VZ 1 a VZ 2 ve zjednodušeném podlimitním řízení, tedy jako podlimitní veřejné zakázky.

39.     Úřad se tedy bude zabývat tím, zda postup obviněného při zadání VZ1 a VZ 2 byl v souladu s pravidly stanovenými zákonem. Pro posouzení této otázky je rozhodné, jakým způsobem měl obviněný stanovit předpokládanou hodnotu u jednotlivých veřejných zakázek a jak měl v návaznosti na stanovení předpokládané hodnoty při zadávání jednotlivých veřejných zakázek postupovat.

40.     K tomu Úřad předně obecně uvádí, že podle § 16 odst. 1 zákona platí, že zadavatel musí stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je vymezena v ustanovení § 16 odst. 1 zákona jako zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích, přičemž do předpokládané hodnoty se nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je jednou z prvních fází zadávacího řízení, která předchází samotnému zadávacímu řízení a kterou je zadavatel povinen provést. V této souvislosti Úřad uvádí, že předpokládaná hodnota šetřených veřejných zakázek se podle § 16 odst. 5 zákona stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, přičemž zadavatel určuje předpokládanou hodnotu proto, aby měl jistotu, v jakém režimu veřejné zakázky bude postupovat.

41.      Úřad uvádí, že je zřejmé, že se v šetřeném případě jedná o veřejné zakázky na dodávky ve smyslu § 14 odst. 1 zákona, jejichž předmětem je dodání osobních motorových vozidel. Vzhledem k tomu, že z podkladů, které má Úřad k dispozici, vyplývá, že obviněný pořizuje osobní motorová vozidla pravidelně (opakovaně), minimálně 1x za kalendářní rok, bude Úřad v dalších bodech odůvodnění tohoto příkazu posuzovat, zda se jedná v případě VZ 1 a VZ 2 o veřejné zakázky pravidelné povahy, jejichž předpokládaná hodnota se stanoví podle pravidel zakotvených v § 19 zákona.

42.     K pojmu veřejné zakázky pravidelné povahy uvádí komentářová literatura následující: „I když pojem veřejné zakázky pravidelné povahy není v zákoně výslovně definován, z komentovaného ustanovení a zejména z jeho smyslu lze při použití gramatického a teleologického výkladu dovodit, že jsou tím myšleny takové trvající či pravidelně pořizované dodávky a služby, které zadavatel nakupuje opakovaně a jsou tedy prakticky trvale či opakovaně nezbytné pro jeho činnost a fungování. Rozsah a hodnota takového plnění je pro zadavatele v horizontu nejméně 12 kalendářních měsíců zpravidla (nikoliv však nutně) předvídatelná na základě předchozích nákupů. Tyto opakované nákupy jsou přitom realizovány zpravidla po delší časový úsek, přičemž není nezbytné, aby byly pořizovány zcela kontinuálně (bez jakéhokoliv přerušení). Rozhodující je, že se jedná o plnění pořizované opakovaně, tj. např. každý rok jej zadavatel pravidelně pořizuje a v optimálním případě jej i plánuje, jelikož bez řádného plánování nelze na straně zadavatele dosáhnout toho, aby ve všech ohledech vyhověl zákonným požadavkům na stanovení předpokládané hodnoty, protože zákonná úprava (zejména její judikatorní výklad) vychází z toho, že zadavatel plánuje své záměry (nákupy). V případě pravidelných veřejných zakázek se zpravidla bude jednat o dodávky a služby, které zadavatel potřebuje trvale k výkonu své činnosti; nejčastěji jde o provozně technická plnění typu dodávky kancelářských potřeb, úklidové a bezpečnostní služby, IT vybavení, softwarová a hardwarová podpora, hlasové a datové služby, případně projekční práce, právní služby, nákupy energií apod.“^[2]

43.     Komentářová literatura dále uvádí: »Mezi pravidelné veřejné zakázky tak mohou být zařazeny prakticky jakékoliv dodávky či služby, které jsou opakovaně zadavatelem pořizovány. Mohou jimi být i jazykové kurzy či jiné vzdělávací kurzy, pokud jsou zadavatelem zajišťovány opakovaně. Záleží tedy v zásadě na historické praxi zadavatele, zda prostřednictvím svých opakovaně pořizovaných nákupů „založí“ povinnou aplikaci § 19; nemusí se přitom nezbytně jednat pouze o dodávky či služby související s „provozem“ zadavatele. Zásadním kritériem bude právě jejich pravidelná povaha a nikoliv „nezbytnost“ pro zadavatele a uspokojení jeho potřeb a požadavků. Smyslem zavedení sčítacího pravidla u veřejných zakázek pravidelné povahy je, aby nedocházelo k umělému snižování předpokládaných hodnot veřejných zakázek tak, že by zadavatel během jednoho roku pořizoval stejné plnění opakovaně jako oddělené (samostatné) veřejné zakázky, přestože by si byl nutnosti pravidelných či trvajících dodávek či služeb vědom a měl zároveň dostatečně určitou představu o potřebném rozsahu tohoto plnění v daném roce.«^[3]

44.     Z výše uvedeného lze shrnout, že v případě veřejných zakázek pravidelné povahy jde o dodávky či služby, které zadavatel pořizuje opakovaně a v zásadě plánovaně; zpravidla jde přitom o dodávky či služby, jež zadavatel trvale pořizuje pro výkon své činnosti a uspokojení svých potřeb, když však zároveň platí, že rozhodujícím kritériem pro konstatování pravidelnosti je pravidelná povaha plnění, nikoliv pouhá nezbytnost plnění pro potřeby zadavatele. Jde tedy o opakovaně pořizované dodávky či služby, jejichž potřebu je zároveň zadavatel schopen v konkrétnějších obrysech předvídat. V rámci posouzení povahy veřejné zakázky je pak třeba vzít v potaz charakteristické rysy poptávaného plnění a jeho souvislost s činností zadavatele, jakož i to, jakým způsobem zadavatel předmět plnění pořizoval v minulosti.

45.     Úřad konstatuje, že v šetřeném případě jde o pravidelné dodávky osobních motorových vozidel, jež obviněný potřebuje k výkonu své činnosti. Obviněný jako odborná organizace Ministerstva zemědělství, IČO 00020478, se sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha (dále jen „Ministerstvo zemědělství“) působící v lesnictví a myslivosti vykonává převážně terénní odbornou činnost, která vyžaduje využívání osobních motorových vozidel. Z historické praxe obviněného lze dovozovat pravidelnost dodávek osobních motorových vozidel. Úřad v této souvislosti podotýká, že časový rozestup (i více než 12 měsíců) mezi zadáním šetřených veřejných zakázek, jejichž předmětem je dodání osobních motorových vozidel, není pro posouzení věci rozhodný, podstatné je, že se jedná o pravidelný cyklus obnovy majetku, přičemž obviněný má dlouhodobou potřebu předmětného plnění a toto plnění pořizuje opakovaně. Klíčovým pro závěr o pravidelné povaze šetřených veřejných zakázek tedy je, že v letech předcházejících jejich zadání obviněný plnění stejného druhu již několikrát pořídil a že je zřejmé, že pro obviněného je průběžná obnova vozového parku nezbytná. Dále Úřad uvádí, že z dokumentů týkajících se stanovení výdajů na financování „akce OSS“ a z dokumentů týkajících se investičního záměru pro akci Dopravní prostředky 2023 je zřejmé, že obviněný s ohledem na přidělování finančních prostředků od Ministerstva zemědělství obnovu vozového parku v horizontu minimálně následujícího kalendářního roku vždy plánuje (k tomu Úřad podotýká, že např. k 9. 1. 2023 obviněný plánoval nákup osobních motorových vozidel nejen v roce 2023, nýbrž i v roce 2024). Zadání šetřených veřejných zakázek tedy nevyplynulo z žádné nepředvídatelné či nahodilé potřeby. V nyní šetřeném případě si obviněný musel být (zejména s ohledem na historickou zkušenost) vědom pravidelné potřeby obnovy vozového parku a současně ze stanovení výdajů na následující období, resp. investičního záměru vyplývá, že měl zcela konkrétní představu o rozsahu požadovaného plnění v daném kalendářním roce. Potřeba pořízení osobních motorových vozidel byla tedy pro obviněného předvídatelná.

46.     S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že VZ 1 a VZ 2 představují veřejné zakázky pravidelné povahy ve smyslu ustanovení § 19 odst. 1 písm. a) zákona.

47.     K možnosti aplikace § 19 odst. 3 zákona Úřad uvádí, že toto ustanovení se týká veřejných zakázek, které zadavatel pořizuje nahodile podle svých aktuálních potřeb a jejichž cena je v průběhu účetního období proměnlivá. Smyslem tohoto ustanovení je snížit náročnost stanovení předpokládané hodnoty u veřejných zakázek s průběžně kolísající pořizovací cenou předmětu plnění, který není pořizován pravidelně či trvale, ale toliko opakovaně podle aktuálních potřeb zadavatele. V prvé řadě platí, že pro aplikaci § 19 odst. 3 zákona musí být všechny v něm uvedené podmínky splněny kumulativně. Ve vztahu k podmínce dle § 19 odst. 3 písm. b) zákona Úřad ve svém dřívějším rozhodnutí č. j. ÚOHS-34190/2022/161, sp. zn. ÚOHS-R0118/2022/VZ, ze dne 20. 10. 2022 uvedl, že podmínku potřeby pořizovat plnění dle aktuálních potřeb zadavatele je nutno vykládat tak, že tato potřeba má vzniknout nepředvídatelně (aktuálně) v okamžiku, kdy je nutno ji uspokojit, nikoliv tak, že se má jednat o potřebu pouze v aktuálním čase existující. Rozlišovacím znakem je tedy předvídatelnost (očekávatelnost) plnění oproti jeho nahodilosti. Pokud jde o podmínku dle § 19 odst. 3 písm. a) zákona (proměnlivost jednotkových cen) Úřad uvádí, že se nemůže jednat o běžné změny cen, které postihují téměř všechny komodity. Tato proměnlivost musí mít zásadnější, resp. významnější charakter, kdy je způsobena např. různým tržním chováním dodavatelů.

48.     Úřad konstatuje, že v případě VZ 1 ani VZ 2 nahodilost plnění ani proměnlivost jednotkových cen ve smyslu § 19 odst. 3 zákona neshledal, a dospěl tedy k závěru, že ze strany obviněného se nejednalo o nahodilé nákupy, na něž by bylo možné aplikovat výjimku uvedenou v § 19 odst. 3 zákona, nýbrž jde o dodávky, o nichž obviněný věděl, že je bude k výkonu své činnosti potřebovat.

49.     U veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, se předpokládaná hodnota dle § 19 odst. 1 zákona stanoví jako a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a). Pokud bude smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, tak se předpokládaná hodnota upraví v případě dodávek podle § 20 zákona nebo v případě služeb podle § 21 zákona.

50.     V této souvislosti Úřad konstatuje, že předmětem VZ 1 i VZ 2 bylo jednorázové plnění, postup pro výpočet podle § 20 zákona se tedy neuplatní a předpokládanou hodnotu je nutné vypočítat pouze postupem, který je vymezen v § 19 odst. 1 zákona.

51.      S ohledem na to Úřad konstatuje, že předpokládaná hodnota šetřených veřejných zakázek měla v dané věci odpovídat skutečné ceně uhrazené obviněným za dodávky stejného druhu během 12 měsíců předcházejících zahájení zadávacího řízení, upravené o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců.

52.     Úřad předně uvádí, že při úvahách o tom, co je plněním stejného druhu, vyšel zejména z účelu pořizovaného plnění. Úřad konstatuje, že osobní motorová vozidla jsou primárně pořizována pro přepravu osob, zatímco užitková vozidla slouží především pro přepravu nákladu, materiálu a pracovního vybavení, čemuž odpovídá mj. i odlišné vnitřní uspořádání osobních a užitkových vozidel a jejich odlišné funkční a užitné vlastnosti. Úřad tak za plnění stejného druhu považuje osobní motorová vozidla, a užitková vozidla považuje za odlišný druh plnění. Současně Úřad uvádí, že případné rozdíly ve značce, modelu či výbavě pořizovaných osobních motorových vozidel nemají na závěr o tom, že jde o plnění stejného druhu, vliv, neboť rozhodný je shodný účel jejich využití, jímž je přeprava osob v rámci plnění úkolů obviněného.

53.     K samotnému stanovení předpokládané hodnoty VZ 1 a VZ 2 Úřad uvádí následující.

54.     Úřad konstatuje, že obviněný v období 12 měsíců předcházejících zahájení zadávacího řízení na VZ 1 uhradil za nákup osobních motorových vozidel částku v celkové výši 3 673 096,99 Kč bez DPH (v podrobnostech viz bod 29. odůvodnění tohoto příkazu). Dále se Úřad zabýval tím, zda obviněný ke dni zahájení zadávacího řízení na VZ 1 (tj. k datu 14. 1. 2022) mohl, resp. měl předpokládat, že v období následujících 12 měsíců dojde oproti této částce ke změnám v množství či cenách pořizovaných osobních vozidel. Z dokumentu „Stanovení výdajů na financování akce OSS (změna)“ ze dne 17. 12. 2021 vyplývá, že obviněný ke dni 17. 12. 2021 stanovil výdaje na osobní automobily tak, že za období od 7. 4. 2021 do 30. 9. 2022 (tj. v období realizace příslušné akce financované Ministerstvem zemědělství) mají činit částku v celkové výši 9 992 725,99 Kč bez DPH. S ohledem na skutečnost, že v období od 7. 4. 2021 do 17. 12. 2021 uhradil obviněný za nákupy osobních motorových vozidel částku v celkové výši 3 673 096,99 Kč (viz bod 29. odůvodnění tohoto příkazu), je zřejmé, že ve zbývajícím období trvání příslušné akce, tj. v období od 17. 12. 2021 do 30. 9. 2022, měl obviněný uhradit za nákup osobních motorových vozidel částku 6 319 629 Kč bez DPH (tj. částku odpovídající rozdílu celkových předpokládaných nákladů po dobu příslušné akce ve výši 9 992 725,99 Kč bez DPH a částky uhrazené za osobní motorová vozidla v roce 2021 ve výši 3 673 096,99 Kč bez DPH). S ohledem na sdělení obviněného, že přidělení investičních prostředků probíhá vždy na začátku každého kalendářního roku a následně jsou realizovány příslušné veřejné zakázky, přičemž úhrada probíhá nejdříve v červnu daného kalendářního roku, má Úřad za to, že obviněný neměl důvod předpokládat, že ve zbývající části 12měsíčního období následujícího po zahájení zadávacího řízení na VZ 1, tj. v době od 1. 10. 2022 do 14. 1. 2023, provede nějakou další úhradu za osobní motorová vozidla. Dle Úřadu tak měl obviněný ke dni zahájení zadávacího řízení na VZ 1, tj. ke dni 14. 1. 2022, očekávat, že v období od 15. 1. 2022 do 14. 1. 2023, tj. v období 12 měsíců následujících po zahájení zadávacího řízení na VZ 1, uhradí za pořízení osobních motorových vozidel částku 6 319 629 Kč bez DPH.

55.     Úřad tedy shrnuje, že obviněný uhradil za osobní motorová vozidla v období 12 měsíců předcházejících zahájení zadávacího řízení na VZ 1 částku 3 673 096,99 Kč. Úřad v souladu s § 19 odst. 1 zákona tuto částku upravil o změny v množství a cenách, které obviněný očekával, resp. měl očekávat během 12 měsíců následujících po zahájení zadávacího řízení na VZ 1 (v podrobnostech viz předcházející bod odůvodnění tohoto příkazu); na základě tohoto postupu dospěl Úřad k závěru, že předpokládaná hodnota VZ 1 činí 6 319 629 Kč.

56.     Pokud jde o předpokládanou hodnotu VZ 2, Úřad konstatuje, že obviněný v období 12 měsíců předcházejících zahájení zadávacího řízení na VZ 2 uhradil za nákup osobních motorových vozidel částku v celkové výši 5 747 289,27 Kč bez DPH (v podrobnostech viz bod 32. odůvodnění tohoto příkazu). Pokud jde o předpokládané změny v množství nebo cenách během 12 měsíců následujících po zahájení zadávacího řízení na VZ 2, z investičního záměru 2023 Úřad zjistil, že obviněný plánoval v roce 2023 zakoupit 10 osobních automobilů v hodnotě 5 000 000 Kč včetně DPH (tj. 4 132 231,40 Kč bez DPH) a v roce 2024 plánoval zakoupit 10 osobních automobilů v hodnotě 5 000 000 Kč včetně DPH (tj. 4 132 231,40 Kč bez DPH). Sám obviněný pak Úřadu sdělil, že předpokládal, že v období 12 měsíců následujících po zahájení zadávacího řízení na VZ 2 (tj. v období 3. 5. 2023 – 2. 5. 2024) uhradí za osobní motorová vozidla částku v celkové výši 4 132 231,40 Kč bez DPH, a v této souvislosti vysvětlil, jaký způsobem jsou schvalovány finanční prostředky na jednotlivé nákupy osobních vozidel, a že úhrady v daném kalendářním roce lze vždy očekávat nejdříve v průběhu června. Přestože tedy 12měsíční období po datu zahájení zadávacího řízení na VZ 2 končilo až v květnu roku 2024 a dle investičního záměru 2023 mělo být v roce 2024 pořízeno 10 osobních vozidel, s ohledem na zmíněné vysvětlení obviněného lze dovodit, že obviněný v relevantním období roku 2024 žádnou úhradu za osobní motorová vozidla nepředpokládal, neboť k první takové úhradě mělo v souladu se zavedenou praxí u obviněného dojít nejdříve v červnu 2024. Úřad tak pro stanovení očekávaných úhrad obviněného za osobní motorová vozidla v období 12 měsíců následujících po zahájení zadávacího řízení na VZ 2 považuje v souladu s tvrzením obviněného za relevantní částku 5 000 000 Kč včetně DPH (tj. 4 132 231,40 Kč bez DPH) odpovídající ceně 10 osobních vozidel, jež měl obviněný dle investičního záměru 2023 pořídit v roce 2023.

57.     Úřad tedy konstatuje, že obviněný uhradil za osobní motorová vozidla v období 12 měsíců předcházejících zahájení zadávacího řízení na VZ 2 částku 5 747 289,27 Kč. Úřad v souladu s § 19 odst. 1 zákona tuto částku upravil o změny v množství a cenách, které obviněný očekával, resp. měl očekávat během 12 měsíců následujících zahájení zadávacího řízení na VZ 2 (v podrobnostech viz předcházející bod odůvodnění tohoto rozhodnutí); na základě tohoto postupu dospěl Úřad k závěru, že předpokládaná hodnota VZ 2 činí 4 132 231,40 Kč.

58.     Podle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády č. 172/2016 Sb. v rozhodném znění; tento limit v případě VZ 1 i VZ 2 činil 3 653 000 Kč. Nadlimitní veřejnou zakázku je přitom zadavatel povinen zadávat v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, pokud není zadávána podle části páté až sedmé zákona, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

59.     Z výše uvedeného vyplývá, že u obou šetřených veřejných zakázek přesahuje jejich předpokládaná hodnota limit pro podlimitní veřejnou zakázku, tj. částku 3 653 000 Kč. Obě šetřené veřejné zakázky tedy představují nadlimitní veřejné zakázky na dodávky. V šetřeném případě byl tedy obviněný povinen s ohledem na výši předpokládané hodnoty zadat VZ 1 a VZ 2 v nadlimitním režimu podle části čtvrté, event. podle části šesté zákona (srov. § 25 zákona^[4]), což však neučinil, když pro zadávání šetřených veřejných zakázek použil ustanovení obsažená v části třetí zákona, která se týkají podlimitního režimu, a obě veřejné zakázky zadal ve zjednodušeném podlimitním řízení podle § 53 zákona.

60.     Úřad proto shledává, že obviněný svým postupem při zadávání VZ 1 i VZ 2 naplnil první ze znaků skutkové podstaty přestupku, resp. přestupků podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tedy nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 25 zákona, když šetřené veřejné zakázky (VZ 1 a VZ 2), jejichž předmětem je nákup osobních motorových vozidel, zadal v důsledku nesprávně stanovené předpokládané hodnoty ve zjednodušeném podlimitním řízení, ač byl povinen tyto veřejné zakázky zadat v některém z druhů zadávacího řízení pro nadlimitní režim.

61.      Pokud jde o druhý ze znaků skutkové podstaty přestupku, tedy ovlivnění či možné ovlivnění výběru dodavatele, Úřad konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný při zadávání šetřených veřejných zakázek postupoval v zákonem stanoveném, tj. nadlimitním režimu, mohl obdržet další (a event. i výhodnější) nabídky od jiných dodavatelů. Se zahájením zadávacích řízení pro nadlimitní režim těchto druhů zadávacích řízení je totiž spojena mj. vždy i uveřejňovací povinnost v podobě odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek, resp. do Ústředního věstníku Evropské unie (srov. § 212 zákona). Tyto informační systémy jsou přitom monitorovány širokým okruhem dodavatelů nejen z České republiky, ale i jiných členských zemí EU, a potenciál, že by se v takovém případě o veřejnou zakázku účastnil širší okruh dodavatelů než v případě zadavatelem zvoleného druhu zadávacího řízení (zjednodušené podlimitní řízení) a že by z tohoto širšího okruhu dodavatelů mohl vzejít jiný dodavatel než vybraný dodavatel, je tedy nesporný.

62.     Úřad rovněž konstatuje, že s ohledem na výše uvedené je zřejmé, že v šetřeném případě byl u obou šetřených veřejných zakázek naplněn i třetí znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tedy zadání veřejné zakázky (tj. s odkazem na § 2 odst. 1 zákona uzavření úplatných smluv mezi zadavatelem a dodavatelem, z nichž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout spočívající v dodání osobních motorových vozidel).

63.     Jelikož Úřad shledal na straně obviněného pochybení, které naplňuje skutkovou podstatu přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, je povinen zohlednit jakoukoli pozdější právní úpravu zákona či jeho prováděcích právních předpisů a posoudit, zda je tato úprava pro obviněného příznivější. Uvedené vyplývá z článku 40 odst. 6 zákona č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky (dále jen „Listina základních práv a svobod“), dle kterého se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v  čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle judikatury vyšších soudů je v otázce použití pozdější právní úpravy příznivější pro pachatele přípustná analogie mezi soudním (trestněprávním) a správním trestáním. S ohledem na uvedené Úřad tedy posuzoval, zda je co do viny pro zadavatele příznivější nařízení vlády č. 435/2023 Sb., event. č. 541/2025 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a které nabylo účinnosti dnem 1. 1. 2024, resp. 1. 1. 2026, v němž finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona činí 3 494 000 Kč, resp. 3 491 000 Kč. Úřad uzavírá, že žádná z uvedených novelizací nařízení vlády č. 172/2016 Sb. pro zadavatele příznivější není, jelikož jimi došlo ke snížení limitů pro povinné zadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu.

64.     S ohledem na skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto příkazu Úřad uzavírá, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 25 zákona, když VZ 1 nezadal v nadlimitním režimu podle části čtvrté nebo šesté zákona, ale pro její zadání použil zjednodušené podlimitní řízení, ačkoliv se jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a uzavřel smlouvu na realizaci VZ 1. S ohledem na to Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

65.     Současně Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 25 zákona, když VZ 2 nezadal v nadlimitním režimu podle části čtvrté nebo šesté zákona, ale pro její zadání použil zjednodušené podlimitní řízení, ačkoliv se jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a uzavřel smlouvu na realizaci VZ 2. S ohledem na to Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. příkazu – uložení pokuty

66.     Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem při zadávání VZ 1 a VZ 2 naplnil skutkovou podstatu přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

67.     Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona činí 5 let.

68.     Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

69.     Podle § 31 odst. 2 písm. a) přestupkového zákona počíná promlčecí doba přestupku běžet dnem následujícím po dni, kdy došlo ke spáchání přestupku.

70.     V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona. Ke spáchání v přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 4. 3. 2022, tj. dnem zadání VZ 1, a ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu došlo dne 27. 7. 2023, tj. dnem zadání VZ 2. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.

71.      Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. V souladu s § 40 písm. b) přestupkového zákona se ke zbylému protiprávnímu jednání obviněného přihlédne pouze co do výměry správního trestu, která bude o tyto okolnosti navýšena (uvedená mnohost přestupků jakožto přitěžující okolnost).

72.      V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží trest podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbývající přestupek zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejpřísněji trestným.

73.     V šetřeném případě se obviněný dopustil dvou stejných přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 nebo 5 zákona, uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až e) zákona.

74.     Úřad konstatuje, že v šetřeném případě uložil sankci za přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu, a to zejména s ohledem na skutečnost, že cena plnění veřejné zakázky uvedené ve výroku II. je vyšší než cena plnění veřejné zakázky uvedené ve výroku I. tohoto příkazu. K přestupku uvedenému ve výroku I. Úřad přihlédl v rámci přitěžujících okolností.

75.     Úřad uvádí, že za přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve výši do 397 208 Kč (10 % z celkové ceny plnění pořizovaného na základě VZ 2 ve výši 3 972 080 Kč).

76.     Podle § 37 písm. a), c), g) a i) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem, u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti a u pokračujícího, trvajícího a hromadného přestupku k tomu, zda k části jednání, jímž byl přestupek spáchán, došlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání.

77.      Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku, okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

78.     Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

79.     V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku spáchaného dle výroku II. Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nedošlo k zákonem předvídanému postupu spočívajícímu v zadání nadlimitní veřejné zakázky na dodávky v nadlimitním režimu podle části čtvrté nebo šesté zákona, čímž došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat za podstatný předpoklad hospodárného vynakládání veřejných prostředků, jelikož jak vyplývá z konstantní judikatury správních soudů či rozhodovací praxe Úřadu, prostřednictvím férové hospodářské soutěže je dosahováno cíle a smyslu úpravy práva veřejných zakázek, tedy efektivního vynakládání veřejných prostředků. Jinými slovy, jestliže je cílem zákona zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky a jestliže zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, je třeba jednání obviněného, který při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v odpovídajícím druhu zadávacího řízení dle zákona, obecně označit za typově jedno z vůbec nejzávažnějších. Obviněný v daném případě nezákonným postupem omezil okruh potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, resp. negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Přitom nelze vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného z pohledu množství vynaložených finančních prostředků výhodnější.

80.     Jako polehčující okolnost Úřad zohlednil fakt, že postup obviněného při zadávání veřejné zakázky nevedl k úplnému vyloučení hospodářské soutěže, neboť obviněný zajistil alespoň určitou míru hospodářské soutěže, když zadával veřejnou zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení, přičemž obdržel 2   nabídky.

81.      Úřad dále uvádí, že při stanovení konkrétní výše sankce má povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a samotným potrestáním zadavatele za jeho spáchání. V této souvislosti je nutné poukázat na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že: „(…) hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen.
V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“ Při určení výše pokuty Úřad proto ve prospěch obviněného zohlednil fakt, že přestupek dle výroku II. tohoto příkazu byl zadavatelem spáchán před více než dvěma a půl lety. Vlivem časové prodlevy mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním (vydáním rozhodnutí o sankci) totiž dochází k výraznému oslabení smyslu a účelu trestu.

82.     Úřad při stanovení výše pokuty jako přitěžující okolnost zohlednil fakt, že se obviněný dopustil rovněž přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu.

83.     Úřad při stanovení výše pokuty neshledal žádné další přitěžující nebo polehčující okolnosti.

84.     Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl k povaze činnosti obviněného a v souladu s § 37 písm. i) přestupkového zákona rovněž ověřil, že k jednání, jímž byl přestupek spáchán, nedošlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání.

85.     Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v přestupkovém zákoně, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu. Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění přestupkového zákona představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu přestupkového zákona, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 přestupkového zákona vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem ust. § 37 písm. b) přestupkového zákona, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 přestupkového zákona mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy přestupkový zákon vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 přestupkového zákona), nelze § 37 písm. b) přestupkového zákona chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.

86.     Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) přestupkového zákona, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávaným přestupkem ve společném řízení, ačkoliv to podle přestupkového zákona přicházelo v úvahu. Úřad uvádí, že šetřený přestupek není v souběhu s dalším přestupkem či přestupky obviněného, proto se § 37 písm. b) přestupkového zákona v projednávané věci neuplatní.

87.     Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Dle schváleného rozpočtu obviněného na rok 2026 vyplývá, že obviněný kalkuluje s příjmy v celkové výši 4 874 000 Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

88.     V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.

89.     S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

90.     Pokuta uložená ve výroku III. tohoto příkazu je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Středočeský kraj zřízený u České národní banky číslo 3754-77724111/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Adresát/i:

1.         Česká republika – Národní lesnický institut, Nábřežní 1326, 250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav

Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Dříve Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem

[2] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 19 [Předpokládaná hodnota veřejných zakázek pravidelné povahy]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 147.

[3] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 19 [Předpokládaná hodnota veřejných zakázek pravidelné povahy]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 148.

[4] Úřad podotýká, že s ohledem na předmět šetřených veřejných zakázek je vyloučeno použití části páté a sedmé zákona (nejedná se o služby uvedené v příloze č. 4 zákona ani o sektorové veřejné zakázky).