číslo jednací: 12565/2026/500
spisová značka: S0127/2026/VZ

• Instance: I.
• Věc: Zprostředkování zdravotních služeb a psychoterapeutických konzultací v online prostředí
• Účastníci:
  1. Jihočeský kraj
  2. uLékaře.cz, s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.; § 265 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2026
• Datum nabytí právní moci: 17. 6. 2026
• Související rozhodnutí: 12565/2026/500; 12565/2026/500

Spisová značka:  ÚOHS-S0127/2026/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-12565/2026/500

Brno 7. 4. 2026

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 16. 2. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Jihočeský kraj, IČO 70890650, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 22. 2. 2026 společností KOUKAL LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 10800387, se sídlem Příkop 834/8, Zábrdovice, 602 00 Brno,
• navrhovatel – uLékaře.cz, s.r.o., IČO 05341051, se sídlem Českomoravská 2408/1a, Libeň, 190 00 Praha 9,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zprostředkování zdravotních služeb a psychoterapeutických konzultací v online prostředí“ ve zjednodušeném režimu, jehož předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 10. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 10. 2025 pod ev. č. Z2025-060155 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 10. 2025 pod ev. č. 712023-2025,

rozhodl takto:

I.

Návrh navrhovatele – uLékaře.cz, s.r.o., IČO 05341051, se sídlem Českomoravská 2408/1a, Libeň, 190 00 Praha 9 – ze dne 16. 2. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Jihočeský kraj, IČO 70890650, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice, ve správním řízení zastoupeném na základě plné moci ze dne 22. 2. 2026 společností KOUKAL LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 10800387, se sídlem Příkop 834/8, Zábrdovice, 602 00 Brno – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zprostředkování zdravotních služeb a psychoterapeutických konzultací v online prostředí“ ve zjednodušeném režimu, jehož předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 10. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 10. 2025 pod ev. č. Z2025-060155 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 10. 2025 pod ev. č. 712023-2025, se v části, v níž navrhovatel namítá nepřiměřeně krátkou délku lhůty pro podání žádostí o účast, a v části, v níž namítá nezákonnost zadávací podmínky upravující postup zadavatele při snížení počtu účastníků předmětného zadávacího řízení, podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

II.

Návrh navrhovatele – uLékaře.cz, s.r.o., IČO 05341051, se sídlem Českomoravská 2408/1a, Libeň, 190 00 Praha 9 – ze dne 16. 2. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Jihočeský kraj, IČO 70890650, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice, ve správním řízení zastoupeném na základě plné moci ze dne 22. 2. 2026 společností KOUKAL LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 10800387, se sídlem Příkop 834/8, Zábrdovice, 602 00 Brno – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zprostředkování zdravotních služeb a psychoterapeutických konzultací v online prostředí“ ve zjednodušeném režimu, jehož předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 10. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 10. 2025 pod ev. č. Z2025-060155 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 10. 2025 pod ev. č. 712023-2025, se v částech, v nichž navrhovatel namítá nezákonnost dílčích hodnoticích kritérií spočívajících v dispozici certifikáty ISO 16363 a ISO 27799 a v počtu poskytnutých zdravotních služeb prostřednictvím online aplikace (či platformy), podle § 265 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyl podán oprávněnou osobou.

Odůvodnění

I.             ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.           Zadavatel – Jihočeský kraj, IČO 70890650, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 22. 2. 2026 společností KOUKAL LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 10800387, se sídlem Příkop 834/8, Zábrdovice, 602 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 24. 10. 2025 odesláním předběžného oznámení k uveřejnění zadávací řízení pro zadání veřejné zakázky „Zprostředkování zdravotních služeb a psychoterapeutických konzultací v online prostředí“ ve zjednodušeném režimu, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 10. 2025 pod ev. č. Z2025-060155 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 10. 2025 pod ev. č. 712023-2025 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.           Podle čl. 3 odst. 3.1 „dokumentace zadávacího řízení“ ze dne 22. 12. 2025 (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmětem veřejné zakázky „zajištění zprostředkování telemedicínských zdravotních služeb podle § 11c zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ZS“) prostřednictvím telemedicínské platformy, která propojí obyvatele s trvalým pobytem na území Jihočeského kraje s poskytovatelem zdravotních služeb, tzv. online Jihočeská pohotovost“ a „zajištění zprostředkování systematické psychoterapie prostřednictvím telemedicínské platformy, která propojí obyvatele s trvalým pobytem na území Jihočeského kraje s poskytovatelem psychoterapeutických služeb“.

3.           Předpokládaná hodnota veřejné zakázky podle čl. 3 odst. 3.5 zadávací dokumentace činí 81 957 609,92 Kč bez DPH. V odst. 3.7 téhož článku zadávací dokumentace zadavatel současně stanovil nejvyšší přípustnou hodnotu nabídkové ceny pro tuto veřejnou zakázku, která činí 80 000 000 Kč bez DPH.

4.           Podle čl. 4 odst. 4.1 výzvy k podání žádosti o účast ze dne 22. 12. 2025 (dále jen „výzva k podání žádosti o účast“) byla lhůta pro podání žádostí o účast byla stanovena do 23. 1. 2026 do 9:00 hodin.

5.           Dne 22. 1. 2026 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele – uLékaře.cz, s.r.o., IČO 05341051, se sídlem Českomoravská 2408/1a, Libeň, 190 00 Praha 9 (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne, které směřovaly proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky (dále jen „námitky“).

6.           Zadavatel námitky navrhovatele rozhodnutím ze dne 6. 2. 2026 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, odmítl.

7.           Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatel se s postupem zadavatele a jeho argumenty uvedenými v rozhodnutí o námitkách neztotožnil, podal dne 16. 2. 2026 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.           OBSAH NÁVRHU

8.           Navrhovatel v návrhu brojí proti zadávacím podmínkám. Je přesvědčen, že jsou nastaveny v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, zásadou transparentnosti a zásadou přiměřenosti podle § 6 odst. 1 a 2 zákona, v důsledku čehož podle navrhovatele nedůvodně omezují hospodářskou soutěž.

9.           Úvodem navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-37394/2025/500 ze dne 30. 9. 2025, sp. zn. ÚOHS-0470/2025/VZ, v němž se Úřad podle něj již zabýval obdobným zadávacím řízením na téměř totožný předmět plnění veřejné zakázky a kterým bylo přijato nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

10.       Následně navrhovatel namítá, že zadavatel stanovil nepřiměřeně krátkou lhůtu pro podání žádostí o účast. Podle navrhovatele nebyla tato lhůta, která činila 31 celých dnů, objektivně dostačující na přípravu žádosti o účast, a to zejména s ohledem na složitost požadavků na prokázání technické kvalifikace. Lhůta se navíc překrývala s vánočními svátky a koncem roku, čímž byla reálně kratší. Navrhovatel si je vědom, že ustanovení zákona upravující zjednodušený režim nestanoví žádnou minimální lhůtu pro podání žádostí o účast, a uvádí, že s přihlédnutím k právní úpravě jiných druhů zadávacích řízení může zadavatelem stanovená lhůta působit jako legální, nicméně v daném případě je však podle navrhovatele takto zadavatelem stanovená lhůta v rozporu se zásadou přiměřenosti.

11.       Dále navrhovatel brojí proti dílčím hodnoticím kritériím spočívajícím v požadavku na dispozici certifikátem ISO 16363 a ISO 27799. K certifikaci ISO 16363 navrhovatel uvádí, že není běžným požadavkem pro online komunikační platformy v oblasti zdravotnictví a že v České republice pro ni neexistuje oficiální certifikační autorita. Tímto je podle něj vyloučena účast absolutní většiny dodavatelů. Pro zabezpečení citlivých údajů o pacientech podle navrhovatele zcela postačuje certifikace ISO 27001, která by měla být standardním požadavkem. Stejný názor navrhovatel zaujímá i ve vztahu k certifikaci ISO 27799, u níž uvádí, „že se dosud nesetkal s tím, aby dodavatelé telemedicínských řešení standardně disponovali tímto certifikátem“. Navrhovatel v této souvislosti poukazuje na publikaci Ministerstva zdravotnictví upravující standardy poskytování telemedicínských služeb. Uvádí, že tyto pokyny byly zpracovány v souladu s normou ISO 27799 a podle navrhovatele tak představují relevantní metodické východisko pro oblast telemedicíny, jehož aplikace je pro plnění veřejné zakázky postačující. Navrhovateli proto není jasné, proč by držitelé uvedených certifikátů měli být bodově zvýhodněni, a z toho důvodu považuje tato dílčí hodnoticí kritéria za diskriminační a v rozporu s § 36 odst. 1 zákona.

12.       Za třetí navrhovatel namítá nezákonnost zadávací podmínky, podle níž zadavatel v kvalifikační fázi zadávacího řízení provede posouzení splnění kvalifikace účastníků a může provést snížení počtu účastníků řízení, bude-li jejich počet vyšší než 2. Dle navrhovatele není v zadávací dokumentaci uvedeno a ani jakkoli vysvětleno, z jakého důvodu dojde ke snížení počtu účastníků zadávacího řízení na pouhé dva dodavatele a proč není možné jednat s více účastníky. Takový postup je podle navrhovatele netransparentní a zásadně omezuje hospodářskou soutěž, neboť umožňuje zadavateli vyřadit i ty dodavatele, kteří jsou dostatečně kvalifikovaní pro plnění veřejné zakázky.

13.       Dále navrhovatel rozporuje stanovení dílčího hodnoticího kritéria „Počet poskytnutých zdravotních služeb prostřednictvím online aplikace (či platformy)“. Podle navrhovatele není toto kritérium vymezeno způsobem, který by umožnil vzájemné porovnání nabídek a objektivní ověření údajů uvedených účastníky zadávacího řízení. Takto nastavené kritérium je podle navrhovatele nepřezkoumatelné a odporuje § 116 odst. 3 zákona, jelikož není objektivně ověřitelné. Navrhovatel dále uvádí, že dané kritérium „postrádá horní (maximální) hranici, při jejímž překročení již dodavatelům nebudou přičítány další body“.

14.       Následně navrhovatel rozebírá rozhodnutí o námitkách a je toho názoru, že se v něm zadavatel uchyluje pouze k obecným frázím, že se žádným relevantním způsobem nevypořádal s namítanými skutečnostmi a námitky jako celek odmítl. Navrhovatel dále tvrdí, že se zadavatel vůbec nevypořádal s námitkami týkajícími se snížení počtu účastníků zadávacího řízení a dílčího hodnoticího kritéria „Počet poskytnutých zdravotních služeb prostřednictvím online aplikace (či platformy)“.

15.       Z výše uvedených důvodů navrhovatel požaduje, aby Úřad jeho návrhu vyhověl a přijal nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

III.         PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

16.       Úřad obdržel předmětný návrh dne 16. 2. 2026 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

17.       Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

18.       Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 18. 2. 2026.

19.       Dne 26. 2. 2026 Úřad obdržel od zadavatele dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu

20.       Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvádí, že po celou dobu průběhu zadávacího řízení postupoval v souladu se zákonem. Zadavatel trvá na tom, že se při tvorbě zadávací dokumentace nedopustil porušení zásady zákazu diskriminace a přiměřenosti a rovněž nepostupoval netransparentně a protisoutěžně.

21.       Zadavatel konstatuje, že argumentace navrhovatele obsažená v návrhu v podstatné míře pouze opakuje námitky, jimiž se zadavatel detailně zabýval a které v zákonné lhůtě řádně vypořádal. Zásadně tedy odmítá tvrzení navrhovatele, že námitky jako celek bez relevantního odůvodnění odmítl, trvá na svém přesvědčení, že se v rozhodnutí o námitkách vypořádal se všemi argumenty navrhovatele, a na toto rozhodnutí ve svém vyjádření plně odkazuje. Zadavatel dodává, že námitky navrhovatele považuje s ohledem na jejich obsah a okamžik podání za obstrukční, neboť navrhovateli muselo být zřejmé, že se s namítanými skutečnostmi nestihne vypořádat do konce lhůty pro podání žádostí o účast.

22.       Ve vztahu k námitce ohledně nepřiměřeně krátké lhůty pro podání žádostí o účast zadavatel zdůrazňuje, že v zákonné úpravě zjednodušeného režimu není uvedena žádná minimální délka této lhůty. Stanovení lhůty pro podání žádostí o účast je tedy zcela v gesci zadavatele. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že dostatečně nezohlednil při stanovení této lhůty všechna specifika a složitost veřejné zakázky, čímž měl postupovat
v rozporu se zásadou přiměřenosti. Zadavatel je přesvědčen, že stanovení lhůty v délce 31 celých dní zcela reflektuje rozsah požadavků vymezených v zadávací dokumentaci a zohledňuje povahu předmětu veřejné zakázky, přičemž odpovídá minimální zákonné délce lhůty pro podání žádostí o účast u nadlimitních veřejných zakázek. Podle zadavatele požadavky na technickou kvalifikaci nelze považovat za složité a zpracování podkladů pro její prokázání nevyžaduje nadstandardní čas. Zadavatel též poukazuje na fakt, že navrhovatel podal žádost o účast ve stanovené lhůtě, což podle něj jednoznačně dokazuje, že její délka byla dostatečná.

23.       K dílčím hodnoticím kritériím spočívajícím v dispozici certifikáty ISO 16363 a ISO 27799 zadavatel uvádí, že jejich použití je zcela legitimní a odpovídá charakteru veřejné zakázky, která zahrnuje práci s citlivými zdravotními údaji. Zadavatel zdůrazňuje, že jde o kritéria hodnoticí, nikoli kvalifikační, a jejich absence tedy nezakládá vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení. Zadavatel tedy jednoznačně odmítá tvrzení navrhovatele, že by takto stanovená dílčí hodnoticí kritéria měla diskriminační povahu a vytvářela konkurenční výhodu určitým dodavatelům. Odkazuje současně na fakt, že navrhovatel nepředložil žádné relevantní podklady, jimiž by podpořil tato svá tvrzení. Podle zadavatele jsou obě certifikace opodstatněné svou povahou a představují legitimní způsob zvýhodnění dodavatele, který nabízí vyšší úroveň zabezpečení dat.

24.       Ve vztahu k institutu snížení počtu účastníků zadávacího řízení zadavatel uvádí, že není jeho povinností odůvodňovat toto rozhodnutí v zadávací dokumentaci, neboť to zákon nevyžaduje, a jde podle něj o zákonem předvídaným institut. Dle zadavatele „skutečnost, že v jeho důsledku dojde k vyřazení dodavatelů, kteří jsou dostatečně kvalifikování, jak uvádí navrhovatel, je součástí fungování tohoto institutu, kdy mechanismus snížení počtu účastníků není navázán na samotné splnění kvalifikačních podmínek (jejichž splnění je podmínkou účasti v zadávacím řízení), nýbrž na jiné zadavatelem stanovené kritérium – počet poskytnutých zdravotních služeb.“ Podle zadavatele stanovené podmínky odpovídají velikosti trhu, zamýšlenému průběhu řízení i právní úpravě. Zadavatel tedy odmítá tvrzení navrhovatele, že by v této věci postupoval neodůvodněně a netransparentně, neboť v zadávací dokumentaci jednoznačně stanovil, v jaké fázi řízení, za jakých podmínek a na základě jakého kritéria bude snížení počtu účastníků provedeno.

25.       K dílčímu hodnoticímu kritériu „Počet poskytnutých zdravotních služeb prostřednictvím online aplikace“ zadavatel uvádí, že je v zadávací dokumentaci zcela jednoznačně a bez jakýchkoliv pochybností vymezeno. Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že kritérium nelze objektivně ověřit, neboť jde o standardní porovnání počtu poskytnutých služeb nad rámec kvalifikace a ověření může proběhnout například potvrzením objednatelů či jiným vhodným způsobem. Zadavatel dále uvádí, že neexistuje právní povinnost stanovit horní hranici bodování a že její absence neovlivňuje funkčnost kritéria. Podle zadavatele navrhovatel nijak blíže nespecifikoval, v čem konkrétně má být toto kritérium neurčité nebo neověřitelné.

26.       Závěrem svého vyjádření zadavatel uvádí, že vzhledem k tomu, že v průběhu zadávacího řízení postupoval v souladu se zákonem, nejsou dány důvody pro zrušení zadávacího řízení. Navrhuje tak, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl podle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Další průběh správního řízení

27.       Usnesením ze dne 27. 2. 2026 určil Úřad zadavateli lhůtu pro podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v průběhu správního řízení v zadávacím řízení, a pro zaslání té části dokumentace o zadávacím řízení, která by při takovém úkonu byla pořízena.

28.       Usnesením ze dne 10. 3. 2026 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

29.       Dne 17. 3. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne. Navrhovatel se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřil.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí

30.       Zadavatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí sděluje, že v plném rozsahu setrvává na argumentaci uvedené ve vyjádření k návrhu. Zadavatel zásadně odmítá tvrzení navrhovatele, že při tvorbě dokumentace o zadávacím řízení postupoval v rozporu se zásadou zákazu diskriminace a přiměřenosti a rovněž trvá na tom, že nepostupoval netransparentně ani protisoutěžně. Zadavatel setrvává na svém názoru, že námitky navrhovatele mají obstrukční charakter.

31.       Zadavatel je přesvědčen, že délka stanovené lhůty pro podání žádostí o účast byla plně v souladu se zákonnými požadavky a odpovídala minimální zákonné délce lhůt srovnatelných nadlimitních řízení, přičemž dostatečně zohledňovala specifika předmětu a složitost veřejné zakázky.

32.       Zadavatel zásadně nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že dílčí hodnoticí kritéria spočívající v dispozici certifikátem ISO 16363 a ISO 27799 jsou v rozporu se zásadou zákazu diskriminace a § 36 odst. 1 zákona. Zadavatel poukazuje na to, že se jedná o dvě z celkem pěti hodnoticích kritérií, a připomíná, že nejsou součástí kvalifikace, a jejich nesplnění tedy nevede k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení. Zadavatel zdůrazňuje přímou souvislost těchto certifikací s předmětem veřejné zakázky, která zahrnuje nakládání s citlivými zdravotnickými daty. Zadavatel dále konstatuje, že navrhovatel nepředložil žádné relevantní argumenty ani podklady, které by svědčily o diskriminační povaze těchto kritérií.

33.       K institutu snížení počtu účastníků řízení zadavatel uvádí, že jeho aplikace je zcela v souladu se zákonem. Mechanismus snížení počtu účastníků byl podle něj v zadávací dokumentaci jednoznačně a transparentně vymezen, neboť zadavatel stanovil, kdy může být snížení počtu účastníků provedeno, za jakých podmínek a na základě jakého objektivního kritéria tak bude případně provedeno. Tvrzení navrhovatele, že se jedná o postup netransparentní a neodůvodněný, proto zadavatel považuje za zjevně nedůvodné.

34.       Zadavatel dále uvádí, že dílčí hodnoticí kritérium „Počet poskytnutých zdravotních služeb prostřednictvím online aplikace (či platformy)“ bylo stanoveno zcela jednoznačně a bez jakýchkoli nejasností. Zadavateli není zřejmé, v čem přesně navrhovatel spatřuje nejasnost ohledně způsobu ověřování tohoto kritéria v praxi. Současně uvádí, že mechanismus bodového hodnocení je plně v souladu se zákonem a nestanovení maximální hranice počtu hodnocených zkušeností nemá na funkčnost tohoto mechanismu žádný vliv, přičemž povinnost stanovit maximální hranici hodnoticího kritéria nevyplývá z žádných právních předpisů a ani by s ohledem na omezený relevantní trh nebylo vhodné podle zadavatele k tomuto kroku přistoupit. Navrhovatel podle zadavatele neuvádí žádný důvod, který by vedl k pochybnostem o porovnatelnosti či ověřitelnosti tohoto kritéria.

35.       Zadavatel v rámci svého vyjádření průběžně odkazuje na rozhodnutí o námitkách, ve kterém se podle svého názoru řádně vypořádal se všemi namítanými skutečnostmi.

36.       Zadavatel opakuje své přesvědčení, že postupoval plně v souladu se zákonem a že navrhovatel nepředložil žádné relevantní argumenty ani důkazy, které by podpořily jeho tvrzení navrhovatele o nezákonnosti zadávacích podmínek. Zadavatel proto navrhuje, aby Úřad návrh zamítl podle § 265 písm. a) zákona.

Další průběh správního řízení

37.       Dne 31. 3. 2026 Úřad vydal rozhodnutí z téhož dne, kterým nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít v zadávacím řízení smlouvu, a to až do pravomocného skončení správního řízení.

IV.        ZÁVĚRY ÚŘADU

38.       Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastních zjištění rozhodl

• ve výroku I. tohoto rozhodnutí o zamítnutí částí návrhu, v nichž navrhovatel namítá nepřiměřeně krátkou délku lhůty pro podání žádostí o účast a nezákonnost zadávací podmínky upravující postup zadavatele při snížení počtu účastníků zadávacího řízení, podle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření,
• ve výroku II. tohoto rozhodnutí o zamítnutí částí návrhu, v nichž navrhovatel namítá nezákonnost dílčích hodnoticích kritérií spočívajících v dispozici certifikáty ISO 16363 a ISO 27799 a v počtu poskytnutých zdravotních služeb prostřednictvím online aplikace (či platformy), podle § 265 písm. b) zákona, neboť návrh v těchto částech nebyl podán oprávněnou osobou.

39.       Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

40.       Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

41.       Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

42.       Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1.      podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.      podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.      pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.      pravidla pro hodnocení nabídek,

5.      další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

43.       Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodně překážky hospodářské soutěže.

44.       Podle § 36 odst. 3 zákona zadavatel zadávací podmínky stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

45.       Podle § 36 odst. 5 zákona je zadavatel oprávněn stanovit lhůty potřebné k průběhu zadávacího řízení. Délka lhůt musí být stanovena tak, aby byla zajištěna přiměřená doba pro vyžadované úkony dodavatelů.

46.       Podle § 37 odst. 1 zákona zadavatel může stanovit podmínky účasti v zadávacím řízení jako

a)      podmínky kvalifikace,

b)      technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c)       obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d)      zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

47.       Podle § 39 odst. 1 zákona je zadavatel v průběhu zadávacího řízení povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení nejsou stanovena tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo zadávacími podmínkami, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6.

48.       Podle § 39 odst. 2 zákona zadavatel v průběhu zadávacího řízení vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele na základě

a)      posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení,

b)      snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pokud je tímto zákonem pro zvolený druh zadávacího řízení připuštěno a zadavatel si je vyhradil,

c)      hodnocení nabídek,

d)      pravidel pro zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a,

e)      pravidel pro postup zadavatele v zadávacím řízení stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie.

49.       Podle § 39 odst. 3 zákona pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení nebo hodnocení nabídek zadavatel stanoví kritéria, která vyjadřují objektivní a ověřitelné skutečnosti související s

a)      předmětem veřejné zakázky, včetně vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí nebo sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky,

b)      kvalifikací dodavatele.

50.       Podle § 129 odst. 1 zákona ve zjednodušeném režimu zadává zadavatel veřejné zakázky, včetně koncesí podle § 174, na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu. To platí i v případě, že součástí předmětu veřejné zakázky jsou i služby v této příloze neuvedené, pokud jejich předpokládaná hodnota je nižší, než je předpokládaná hodnota služeb uvedených v příloze č. 4 k tomuto zákonu.

51.       Podle § 129 odst. 2 zákona zadavatel při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu postupuje podle této části a použije také části první, druhou, desátou až třináctou. Pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu může zadavatel použít

a)      řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu, nejde-li o koncesi, nebo

b)      koncesní řízení, v němž se postupuje podle § 129a, jde-li o koncesi.

52.       Podle § 129a odst. 1 zákona řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu zahajuje zadavatel odesláním předběžného oznámení k uveřejnění způsobem podle § 212, pokud jím vyzývá k vyjádření předběžného zájmu, nebo odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212.

53.       Podle § 129a odst. 4 zákona průběh zadávacího řízení určuje zadavatel s ohledem na specifika zadávaných služeb. Zadavatel může s účastníky zadávacího řízení jednat. Zadavatel může snížit počet účastníků zadávacího řízení nebo snížit počet předběžných nabídek nebo řešení. Zadavatel může v průběhu zadávacího řízení měnit nebo doplnit zadávací podmínky, pokud tím nejsou narušeny zásady podle § 6. Změněné nebo doplněné zadávací podmínky však musí nadále splňovat podmínky pro zjednodušený režim.

54.       Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma. Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5.

55.       Podle § 251 odst. 1 věty první zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákon, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá.

56.       Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

57.       Podle § 265 písm. b) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyl podán oprávněnou osobou.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

58.       Podle čl. 5. „Průběh a fáze zadávacího řízení“ odst. 5.1 zadávací dokumentace je veřejná zakázka zadávána ve zjednodušeném režimu podle § 129a zákona. Shodná informace je též uvedena ve Věstníku veřejných zakázek.

59.       V odst. 5.3 téhož článku zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „[z]adávací řízení bude probíhat v těchto v těchto základních fázích (tyto fáze jsou zadavatelem stanovené ad hoc pro toto zadávací řízení):

a)      Fáze vyjádření předběžného zájmu (viz čl. 6 dokumentace zadávacího řízení)

Fáze vyjádření předběžného zájmu je zahájena odesláním formuláře předběžného oznámení do Věstníku veřejných zakázek. Dodavatelé, kteří mají zájem se zúčastnit zadávacího řízení, vyjadřují ve lhůtě stanovené v uveřejněném předběžném oznámení předběžný zájem se účastnit tohoto zadávacího řízení (jednoduchou písemnou formou).

b)      Fáze kvalifikační (viz čl. 7 dokumentace zadávacího řízení)

Fáze kvalifikační je zahájena odesláním výzvy k podání žádosti o účast vůči účastníkům zadávacího řízení, kteří ve stanovené lhůtě vyjádřili předběžný zájem (výzva může být též uveřejněna na profilu zadavatele či jinde). Účastníci podávají žádosti o účast obsahující doklady o jejich kvalifikaci a poté ze strany zadavatele proběhne posouzení kvalifikace účastníků, a pokud kvalifikaci prokáže více účastníků zadávacího řízení, než je počet uvedený v čl. 8 dokumentace zadávacího řízení, může zadavatel provést snížení jejich počtu dle pravidel uvedených v čl. 8 dokumentace zadávacího řízení. Následně bude zahájena fáze jednací.

c)      Fáze jednací (viz čl. 9 dokumentace zadávacího řízení)

Fáze jednací je zahájena odesláním výzvy kvalifikovaným účastníkům, s nimiž následně proběhne jednání, jehož předmětem bude projednání (v ústní či písemné formě) veškerých aspektů veřejné zakázky a stanovení finálních zadávacích podmínek. Následně bude zahájena fáze nabídková.

d)      Fáze nabídková (viz čl. 10 dokumentace zadávacího řízení)

Fáze nabídková je zahájena odesláním výzvy k podání (konečných) nabídek účastníkům, se kterými bylo jednání v jednací fázi (pokud z řízení neodstoupí). Zadavatel (konečné) nabídky posoudí z hlediska toho, zda splňují zadávací podmínky, provede hodnocení dle pravidel hodnocení (zadavatel si však vyhrazuje právo případně provést i předřazené hodnocení nabídek dle § 39 odst. 4 zákona) a uzavře smlouvu s účastníkem zadávacího řízení, který podal ekonomicky nejvýhodnější nabídku.“.

60.       V čl. 6 „Fáze vyjádření předběžného zájmu“ odst. 6.1 zadávací dokumentace je uvedeno, že „[d]odavatel se stává účastníkem zadávacího řízení na základě písemného vyjádření předběžného zájmu učiněného ve lhůtě k projevení předběžného zájmu stanovené v předběžném oznámení (fáze vyjádření předběžného zájmu).“

61.       Podle odst. 6.4 téhož článku zadávací dokumentace „[z]adavatel účastníky, kteří vyjádřili předběžný zájem, vyzve k předložení kvalifikačních dokladů jako součásti podání žádosti o účast.“

62.       V čl. 7 „Fáze kvalifikační“ odst. 7.1 zadávací dokumentace zadavatel stanovil: „Účastníci zadávacího řízení (vyzvaní zadavatelem dle odst. 6.4 dokumentace zadávacího řízení) podávají žádosti o účast v elektronické podobě, a to způsobem a ve lhůtě, které zadavatel uvede ve výzvě k podání žádosti o účast. Žádost o účast musí být podána nejpozději do konce lhůty pro podání žádostí o účast. Za včasné podání žádosti o účast nese odpovědnost účastník zadávacího řízení.“

63.       Podle odst. 7.2 téhož článku zadávací dokumentace „[ú]častník předloží žádost o účast (nestanoví-li ve výzvě k podání žádosti o účast zadavatel částečně odlišné požadavky) s následujícími údaji a (optimálně) v následující struktuře:

a)      krycí list žádosti o účast s identifikačními údaji účastníka;

b)      seznam dokladů prokazujících splnění kvalifikace, vč. případné smlouvy o sdružení do společnosti (tj. sdružení více dodavatelů podávajících žádost o účast jako jeden účastník);

c)      jednotlivé doklady, jimiž dodavatel prokazuje splnění kvalifikace;

d)      doklady k prokázání kvalifikace prostřednictvím jiné osoby (viz § 83 zákona).“.

64.       Podle odst. 7.3 téhož článku zadávací dokumentace jsou požadavky na prokázání kvalifikace stanoveny v příloze č. 2 „Kvalifikační dokumentace“ (dále jen „kvalifikační dokumentace“).

65.       Podle čl. 5 „Technická kvalifikace“ odst. 5.2 kvalifikační dokumentace „[z]adavatel požaduje, aby dodavatel předložil seznam významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele.“

66.       V odst. 5.4 téhož článku kvalifikační dokumentace je uvedeno: „Z předložených dokladů musí jednoznačně vyplývat, že dodavatel ve stanovené době poskytnul významné služby splňující následující požadavky:

a)      nejméně 1 významná služba, jejímž předmětem bylo poskytnutí alespoň 1000 zdravotních služeb prostřednictvím online aplikace (či platformy),

b)      nejméně 1 významná služba, jejímž předmětem bylo poskytování zdravotních služeb prostřednictvím online aplikace (či platformy) nepřetržitě po dobu alespoň 6 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.“.

67.       Podle odst. 5.4. téhož článku kvalifikační dokumentace „[d]odavatel je povinen předložit ke každé významné službě dle odst. 5.4 písm. a) kvalifikační dokumentace osvědčení objednatele potvrzující řádné poskytnutí a dokončení významné služby a počet poskytnutých zdravotních služeb prostřednictvím online aplikace (či platformy) za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení. Osvědčení objednatele musí být podepsáno osobou oprávněnou jednat za objednatele.“

68.       Podle odst. 5.9 téhož článku kvalifikační dokumentace „[z]adavatel požaduje, aby dodavatel předložil seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.“

69.       V odst. 5.11 téhož článku kvalifikační dokumentace je pak uvedeno, že „[z] předložených dokladů musí jednoznačně vyplývat, že dodavatel bude mít pro plnění veřejné zakázky k dispozici realizační tým složený z těchto osob:

a)      Lékařský garant programu

1.      1 osoba.

b)      IT garant

1.      1 osoba.

c)      Garant zdravotní péče pro dospělé

1.      1 osoba.

d)      Garant zdravotní péče pro děti a dorost

1.      1 osoba.

e)      Garant psychoterapeutických konzultací

1.      1 osoba.

Jedna osoba nemůže působit zároveň na více pozicích v rámci realizačního týmu.

Dodavatel uvede k členům realizačního týmu údaj o postavení příslušných členů realizačního týmu vůči dodavateli, a to do seznamu členů realizačního týmu; v případě, že příslušný člen realizačního týmu je sám dodavatelem nebo není vůči dodavateli v pracovním, funkčním či obdobném poměru, bude vztah mezi tímto členem realizačního týmu a dodavatelem posuzován jako prokazování splnění části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby ve smyslu § 83 zákona.“.

70.       V odst. 5.13 téhož článku kvalifikační dokumentace zadavatel stanovil konkrétní požadavky na odbornou způsobilost jednotlivých členů realizačního týmu, kteří se budou podílet na realizaci veřejné zakázky. Zadavatel pro každou z pozic vymezil specifické kvalifikační předpoklady, zahrnující požadavky na odbornou způsobilost či dosažené vzdělání, minimální délku odborné praxe, a případně též členství v některé z vymezených odborných profesních organizacích. Dodavatel byl povinen prokázat splnění těchto požadavků předložením příslušných dokladů, konkrétně kopií dokladů o odborné způsobilosti nebo o dosaženém vzdělání.

71.       Podle čl. 4 „Lhůta pro podání žádostí o účast“ odst. 4.1 výzvy k podání žádosti o účast je lhůta pro podání žádosti o účast stanovena do 23. 1. 2026 do 9:00 hodin.

72.       Čl. 8 „Snižování počtu účastníků“ zadávací dokumentace zní následovně:

„8.1 Zadavatel ve fázi kvalifikační provede posouzení splnění kvalifikace účastníky zadávacího řízení a může provést snížení počtu účastníků řízení, bude-li jejich počet vyšší než 2.

8.2 Zadavatel vyloučí z účasti v řízení účastníky zadávacího řízení, kteří neprokázali splnění kvalifikace nebo nebyli vybráni při snížení počtu účastníků zadávacího řízení.

8.3 Snížení počtu účastníků řízení provede zadavatel na základě předložených zkušeností účastníků s poskytováním významných služeb, jejichž předmětem je poskytování zdravotních služeb (ve smyslu zákona o ZS) prostřednictvím online aplikace (či platformy) (odst. 5.4 písm. a) kvalifikační dokumentace), a to na základě počtu poskytnutých zdravotních služeb (ve smyslu zákona o ZS) prostřednictvím online aplikace (či platformy) za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení. Samotné snížení počtu účastníků provede zadavatel podle míry naplnění níže uvedených parametrů jednotlivými účastníky – tj. na základě počtu poskytnutých zdravotních služeb (ve smyslu zákona o ZS) prostřednictvím online aplikace (či platformy) za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, kde vyšší počet takových poskytnutých služeb znamená vyšší míru naplnění daného kritéria. Účastníci proto v žádosti o účast uvedou celkový počet poskytnutých zdravotních služeb (ve smyslu zákona o ZS) prostřednictvím online aplikace (či platformy) za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, a to v rozsahu údajů požadovaných v odst. 5.2 až 5.8 kvalifikační dokumentace.

8.4 Údaje týkající se významné služby (resp. počet poskytnutých zdravotních služeb prostřednictvím online aplikace (či platformy)) nemůžou být dodatečně (po podání žádosti o účast) rozšiřovány; v případě, že údaje nebudou úplné či jednoznačné a nebudou zcela jistě naplňovat veškeré požadavky stanovené výše, resp. nebude z nich plynout najisto splnění parametrů, které se zohledňují pro účely snižování počtu účastníků, příslušná významná služba nemusí být uznána pro účely snížení počtu účastníků.

8.5 Zadavatel následně seřadí účastníky podle počtu poskytnutých zdravotních služeb (ve smyslu zákona o ZS) prostřednictvím online aplikace (či platformy) za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení dle shora uvedeného od nejvyššího počtu po nejnižší. Zadavatel vyzve k jednání 2 účastníky s nejvyšším počtem poskytnutých služeb, nerozhodne-li se pro zachování maximální hospodářské soutěže vyzvat vyšší počet. Dosáhnou-li bodového ohodnocení odpovídajícího prvním dvěma místům více než 2 účastníci, vyzve zadavatel k jednání všechny účastníky, kteří dosáhli bodového ohodnocení odpovídajícího nejhůře druhému místu v pořadí.

8.6 Pokud prokáží splnění kvalifikace v kvalifikační fázi 2 nebo méně účastníků řízení, nebude zadavatel provádět snížení počtu účastníků dle § 111 zákona a vyzve k jednání všechny nevyloučené účastníky řízení, popřípadě, bude-li účastníků méně než 2, může (avšak nemusí) zadávací řízení zrušit.“

73.       Podle čl. 9 „Jednací fáze a způsob jednání“ odst. 9.1 „Jednací fáze“ zadávací dokumentace „[ú]častník zadávacího řízení, který prokáže splnění kvalifikace a nebude vyloučen z důvodu snižování počtu účastníků, bude vyzván k jednání o všech podmínkách plnění veřejné zakázky. Jednací fáze bude ukončena dnem, kdy tak zadavatel rozhodne. Ve vazbě na jednací fázi zadavatel připraví konečné znění zadávacích podmínek (vč. návrhu smlouvy). Následovat bude výzva k podání konečných nabídek.“

74.       Podle čl. 9 odst. 9.2 „Způsob jednání“ zadávací dokumentace „[z]adavatel bude s účastníky zadávacího řízení jednat se záměrem upřesnění a doplnění jakýchkoli podmínek plnění veřejné zakázky v souladu s potřebami a požadavky zadavatele. Zadavatel si vyhrazuje právo požadovat po účastnících zadávacího řízení jakékoliv vysvětlení, doklady či informace potřebné k vedení jednání, přičemž tyto požadavky je oprávněn účastníkům zadávacího řízení sdělit přímo na jednání či písemně mimo jednání.“

75.       Podle čl. 10 „Nabídková fáze“ odst. 10.1 zadávací dokumentace „[n]abídková fáze je zahájena odesláním výzvy k podání (konečných) nabídek. Zadavatel následně provede posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení (vyjma podmínek kvalifikace, jejichž splnění bylo posouzeno v kvalifikační fázi) a hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených ve výzvě k podání (konečných) nabídek a rozhodne o výběru dodavatele, který podal ekonomicky nejvýhodnější nabídku. Zadavatel si vyhrazuje právo realizovat tzv. předřazené hodnocení nabídek podle § 39 odst. 4 zákona.“

76.       V čl. 11 „Hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil podrobná pravidla pro hodnocení nabídek a v odst. 11.4 téhož článku zadávací dokumentace pak zadavatel vymezil „kritéria hodnocení takto:

a)      Nabídková cena,

b)      Počet poskytnutých zdravotních služeb prostřednictvím online aplikace (či platformy),

c)      Dispozice certifikátem ISO 16363,

d)      Dispozice certifikátem ISO 27799,

e)      Reakční doba na požadavek v rámci plnění veřejné zakázky.“.

77.       V odst. 11.11 téhož článku zadávací dokumentace si zadavatel stanovil „výhradu, v návaznosti na výsledku jednací fáze ve výzvě k podání (konečných) nabídek upravit a upřesnit výše uvedená pravidla hodnocení, vč. případných vad a stanovit způsob hodnocení, vždy však nejpozději před odesláním výzvy k podání konečných nabídek.“

Právní posouzení

K rozhodnutí o námitkách

78.       Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatel svým návrhem napadá mj. i rozhodnutí o námitkách, když ve svém návrhu uvádí, že zadavatel nevypořádal jeho námitky v souladu se zákonem, zabýval se Úřad před samotným věcným přezkumem také tím, zda zadavatel postupoval při vyřízení námitek navrhovatele v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

79.       Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů ode dne doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí o námitkách zadavatel uvede, zda námitkám stěžovatele vyhovuje nebo je odmítá. Součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeném stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

80.       Úřad k tomu předně v obecnosti konstatuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečnou podrobnost odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytl navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby v odůvodnění rozhodnutí o námitkách bylo vypořádáno jádro podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.

81.       Navrhovatel v návrhu mj. uvádí, že zadavatel jeho námitky jako celek odmítl, aniž by je relevantně odůvodnil. K námitce týkající se nepřiměřeně krátké lhůty pro podání žádostí o účast navrhovatel namítá, že zadavatel „nepřinesl žádný relevantní argument, kterým by se řádně s touto dílčí námitkou vypořádal“. Dále navrhovatel namítá, že se zadavatel řádně a v plném rozsahu nevypořádal s námitkou směřující proti dílčím hodnoticím kritériím, a to dispozici certifikáty ISO 16363 a ISO 27799. Zadavatel se podle navrhovatele omezil pouze na konstatování, „že není povinen uvádět zdůvodnění jím nastavených kritérií hodnocení, a proto tak neučinil“. Námitku navrhovatele ohledně snížení počtu účastníků zadávacího řízení zadavatel podle navrhovatele nevypořádal vůbec. Zadavatel k této námitce podle navrhovatele pouze uvedl, že považuje za efektivnější komunikovat pouze se dvěma účastníky, což navrhovatel nepovažuje za vážně míněné odůvodnění. Navrhovatel je dále přesvědčen, že jeho námitky týkající se dílčího hodnoticího kritéria „Počet poskytnutých zdravotních služeb prostřednictvím online aplikace (či platformy)“ „nebyly řádně a v celém rozsahu přehledně, jasně a určitě vypořádány“. Zadavatel se podle navrhovatele omezil pouze na obecná tvrzení, která nijak nereagují na podstatu jeho námitky, zejména na otázku, jakým způsobem bude uvedené kritérium ověřováno a z jakého důvodu nebyla stanovena maximální hranice, jejímž překročením by dodavatelům již nebyly přičítány další body.

82.       Úřad přezkoumal rozhodnutí o námitkách a dospěl k závěru, že se zadavatel řádně vypořádal se všemi namítanými body navrhovatele. Z odůvodnění rozhodnutí o námitkách je zřejmé, proč zadavatel považuje tvrzení navrhovatele ohledně jemu vytýkaných pochybení ve vztahu k nastavení zadávacích podmínek za lichá a nepodložená, stejně tak proč považuje dotčené zadávací podmínky za souladné se zákonem. K námitce navrhovatele týkající se nepřiměřeně krátké lhůty pro podání žádostí o účast zadavatel mj. uvedl, že stanovení lhůt je ve zjednodušeném režimu zcela v gesci zadavatele, přičemž délka jím stanovené lhůty zcela odpovídá požadavkům, které zákon stanoví v případech jiných druhů veřejných zakázek. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že jím stanovená lhůta dostatečně nezohledňuje složitost veřejné zakázky, a je přesvědčen, že jím stanovené požadavky na prokázání technické kvalifikace nelze považovat za složité. Uvádí, že kompletaci všech dokumentů souvisejících s prokázáním kvalifikace lze ve stanovené lhůtě 31 celých dní zvládnout s výraznou časovou rezervou a lhůtu pro podání žádostí o účast tak v tom ohledu nelze považovat ze nepřiměřenou. K námitce směřující proti dílčím hodnoticím kritériím – dispozici certifikáty ISO 16363 a ISO 27799 – zadavatel mj. uvedl, že tyto požadavky stanovil po pečlivém zvážení s ohledem na specifika zadávaných služeb a potřebu zajistit potřebnou úroveň zabezpečení citlivých údajů. Zadavatel ke každému z namítaných certifikátů vysvětlil konkrétní důvody, proč je požaduje, a vysvětlil i to, proč dle jeho názoru nepostačuje pro naplnění jeho potřeb certifikát ISO 27001 (který jako dostačující označuje navrhovatel),
tj. vysvětlil rozdíly mezi jím požadovanými certifikáty a certifikátem ISO 27001 a popsal důvody, proč certifikáty jím požadované lépe vyhovují jeho potřebám. Zadavatel též poukázal na to, že se jedná o kritéria hodnocení, která nikterak nevylučují účast žádného z potenciálních dodavatelů ze zadávacího řízení. K námitce navrhovatele směřující vůči snížení počtu účastníků zadávacího řízení zadavatel uvedl, že se jedná o zákonem předvídatelný institut, jehož pravidla transparentně vymezil v zadávací dokumentaci (jednoznačně stanovil v jaké fázi, za jakých podmínek a na základě jakého kritéria ke snížení počtu účastníků může dojít). Zadavatel je tedy přesvědčen, že jím nastavené podmínky snížení počtu účastníků zcela odpovídají velikosti relevantního trhu, zamýšlenému průběhu zadávacího řízení, kdy z pohledu zadavatele je efektivní vést jednání právě se dvěma účastníky, a jsou v souladu se zákonem. K dílčímu hodnoticímu kritériu – „Počet poskytnutých zdravotních služeb prostřednictvím online aplikace (či platformy)“ – pak zadavatel k námitce navrhovatele o objektivní neověřitelnosti tohoto hodnoticího kritéria a o nestanovení horní hranice počtu služeb, jež budou bodově hodnoceny, mj. uvedl, že postup při ověření daného kritéria se nijak neliší od ověření prokázání kvalifikace, a jako příklad uvedl ověření prostřednictvím potvrzení objednatele těchto služeb; současně zadavatel popsal jím stanovený mechanismus hodnocení a vysvětlil, že nestanovení maximální hranice počtu hodnocených zkušeností (která navíc dle zákona stanovena být nemusí) na něj nemá žádný vliv. Zadavatel též k jednotlivým namítaným bodům uvádí, že navrhovatel nepředložil žádné relevantní důkazy, které by podložily jím tvrzené skutečnosti.

83.       Zadavatel se tedy podle Úřadu ke všem námitkovým bodům srozumitelně vyjádřil a z celkového obsahu rozhodnutí o námitkách je tak jednoznačně seznatelný názor zadavatele na tyto námitky, na jehož základě se následně mohl navrhovatel kvalifikovaně rozhodnout, jaký bude jeho další postup.

84.       Úřad tedy k výše uvedenému shrnuje, že z rozhodnutí o námitkách je zřejmé, že nejde o pouhé formální odmítnutí námitek bez odůvodnění, naopak se zadavatel podrobně a srozumitelně vypořádal s jednotlivými body namítaných skutečností. Rozhodnutí o námitkách tedy Úřad seznal za souladné s § 245 odst. 1 zákona.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

85.       Navrhovatel v návrhu brojí proti zadávacím podmínkám, kdy namítá mj. nepřiměřeně krátkou délku lhůty pro podání žádostí o účast, která podle něj vzhledem ke složitosti požadavků na prokázání technické kvalifikace odporuje zásadě přiměřenosti podle § 6 odst. 1 zákona, a dále považuje za nezákonnou zadávací podmínku upravující postup zadavatele při snížení počtu účastníků zadávacího řízení, konkrétně namítá, že zadavatel v zadávací dokumentaci neuvedl ani nijak nevysvětlil, proč dojde ke snížení účastníků zadávacího řízení  na pouhé dva dodavatele a proč v zadávacím řízení nemůže být jednáno s více dodavateli, což podle něj zásadním způsobem omezuje hospodářskou soutěž.

86.       Úřad úvodem konstatuje, že šetřená veřejná zakázka je zadávána v řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu, jenž je podle § 3 písm. i) zákona samostatným druhem zadávacího řízení. Zjednodušený režim představuje specifický druh zadávacího řízení určený pro zadávání veřejných zakázek na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 zákona. Zadavatel při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu podle § 129 odst. 2 zákona postupuje kromě pravidel upravujících zjednodušený režim (část pátá zákona) taktéž podle část první, druhé, desáté až třinácté zákona.

87.       Charakteristickým rysem zjednodušeného režimu je nižší míra formalizace oproti postupům stanoveným zákonem pro zadávání   veřejných zakázek v jiných druzích zadávacího řízení, např. nadlimitní veřejné zakázky zadávané v otevřeném či užším řízení. Zákon v rámci tohoto režimu poskytuje zadavateli větší prostor pro stanovení vlastních pravidel průběhu zadávacího řízení. Současně však platí, že ani při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu není zadavatel zproštěn povinnosti dodržovat základní zásady zakotvené v § 6 zákona, tedy zejména zásadu transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Postup zadavatele ve zjednodušeném režimu se tedy sice vyznačuje nižší mírou formalizace, nicméně i zde musí být zachovány základní principy zadávacího řízení a mantinely stanovené zákonem. Komentářová literatura pak k problematice zjednodušeného režimu uvádí, že „[p]růběh zadávacího řízení určuje zadavatel s ohledem na specifika zadávaných služeb a ve své podstatě je pouze limitován povinným způsobem uveřejnění veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu, základními zásadami (blíže § 6) a základními omezeními nastavení zadávacích podmínek (blíže § 36 až 41). Zadavatel je tak oprávněn přizpůsobit průběh zadávacího řízení plně svým potřebám, jež vyplývají ze specifik zadávaných služeb. Stěžejními pro průběh zadávacího řízení ve zjednodušeném režimu tak budou zadávací podmínky, které musí vše uvedené reflektovat. (…) Zákon výslovně připouští možnost zadavatele měnit zadávací podmínky v průběhu zadávacího řízení, když zadávací řízení ve zjednodušeném režimu ze své povahy mohou být vícefázová a zadávací podmínky doplňovány, upřesňovány či dokonce měněny. Při takovém postupu musí však zadavatel dbát na to, aby provedené změny dostály požadavkům základních zásad a změněné zadávací podmínky musejí nadále splňovat podmínky pro zjednodušený režim.“[1]

K délce lhůty pro podání žádostí o účast

88.       Z dokumentace o zadávacím řízení plyne, že lhůta pro podání žádostí o účast začala běžet ode dne odeslání výzvy k podání žádosti o účast, tj. ode dne 22. 12. 2025, a skončila dne 23. 1. 2026 v 9:00 hodin, tj. činila 31 celých dnů. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatelem stanovená délka lhůty nedostatečně reflektuje složitost veřejné zakázky, konkrétně složitost požadavků nutných k prokázání technické kvalifikace. Navíc z důvodu překrytí této lhůty s vánočními svátky a koncem roku byla ve výsledku ještě kratší.

89.       Úřad ke lhůtě pro podání žádostí o účast nejprve v obecné rovině uvádí, že se jedná o časový úsek, který zadavatel musí stanovit tak, aby poskytl dodavatelům dostatečný prostor
k seznámení se se zadávací dokumentací a zpracování jejich žádostí, včetně zajištění všech zadavatelem požadovaných dokumentů a podkladů. Tito dodavatelé se následně po obeznámení s veškerými požadavky zadavatele a podmínkami zadávacího řízení mohou objektivně rozhodnout, zda budou mít zájem se zadávacího řízení zúčastnit či nikoliv. Stanovením nepřiměřeně krátké lhůty pak může zadavatel zájemcům o plnění veřejné zakázky znemožnit se o plnění veřejné zakázky reálně ucházet.

90.       Obecně se přiměřeností lhůt se opakovaně zabýval i Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“), který se např. v rozsudku ze dne 18. 12. 2024, č. j. 9 As 243/2023-126, vyjádřil následovně: „Přiměřená lhůta“ je neurčitý právní pojem, používaný napříč právním řádem. Posouzení, zda je lhůta přiměřená, závisí zpravidla na systematickém zařazení tohoto pojmu v konkrétním právním předpise (tj. k čemu a kým konkrétně je lhůta stanovována) a na specifických okolnostech vyplývajících právě z tohoto zařazení.“ V kontextu zadávání veřejných zakázek je pak přiměřenou lhůtou pro podání žádostí o účast lhůta, která nejen odpovídá zákonu, ale která současně reflektuje specifika zadávacího řízení, zejména rozsah a složitost předmětu plnění veřejné zakázky a časovou náročnost zpracování a kompletace žádosti.[2]

91.       Nelze přehlédnout, že v daném případě zadavatelem stanovená lhůta v délce 31 dnů odpovídá minimálním lhůtám stanoveným zákonem pro podání žádostí o účast v jiných druzích zákonem upravených zadávacích řízení (srov. např. užší řízení či jednací řízení s uveřejněním). Je nicméně nutno poukázat na to, že právní úprava zjednodušeného režimu žádnou minimální délku lhůty pro podání žádostí o účast nestanoví. Zadavatel je tak při jejím stanovení nadán značnou mírou vlastního uvážení, přičemž je povinen respektovat zákonné mantinely vyplývající toliko z § 6, resp. z § 36 odst. 5 zákona, podle něhož musí být délka lhůt stanovena přiměřeně tak, aby dodavatelům poskytla dostatečný časový prostor pro provedení požadovaných úkonů. V kontextu výše citovaného rozsudku NSS tedy lze konstatovat, že v šetřeném případě je stěžejní posoudit, zda délka pro podání žádostí o účast byla stanovena přiměřeně rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. Navrhovatel je přitom přesvědčen, že délka lhůty byla stanovena nepřiměřeně mj. s ohledem na složitost požadavků k doložení na prokázání technické kvalifikace vymezených v čl. 5 kvalifikační dokumentace. K tomu Úřad uvádí následující.

92.       Z kvalifikační dokumentace vyplývá, že zadavatel v šetřeném případě požadoval v rámci technické kvalifikace k žádosti o účast předložit seznam dodavatelem poskytnutých významných služeb; konkrétně zadavatel vymezil 2 typy významné služby a uvedl, že dodavatel musí ke každému typu předložit minimálně 1 službu; k prvnímu požadovanému typu významných služeb zadavatel dále požadoval předložení osvědčení objednatele potvrzující řádné poskytnutí významné služby a počet poskytnutých zdravotních služeb prostřednictvím online aplikace (či platformy) za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení. Dále zadavatel k prokázání technické kvalifikace požadoval seznam celkem pěti členů realizačního týmu včetně dokladů o jejich vzdělání či odborné způsobilosti, a certifikát řady ISO 27000.

93.       Úřad souhlasí s navrhovatelem v tom smyslu, že by zadavatel měl při stanovení lhůt, které nejsou stanoveny zákonem, reflektovat konkrétní skutkové okolnosti související se zadávanou veřejnou zakázkou. Při stanovování délky pro podání žádostí o účast by pak měl přihlédnout zejména ke složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, k rozsahu zadávací dokumentace a k rozsahu a charakteru požadavků, jež budou kladeny na dodavatele v souvislosti s přípravou žádostí o účast, a délku stanovit tak, aby bylo dodavatelům objektivně umožněno vypracovat žádost o účast v souladu s požadavky zadavatele. Úřad nicméně neshledal, že by v daném případě zadavatel, pokud jde o údaje uváděné v žádosti o účast a o dokumenty, jež k ní měly být přiloženy, kladl na dodavatele jakékoli nadstandardní požadavky, které by je zatěžovaly neúměrně ke stanovené lhůtě pro podání žádostí o účast. Pokud jde o požadavky související s prokázáním zkušeností dodavatele s významnými zakázkami či s prokázáním úrovně vzdělání či odborné způsobilosti členů realizačního týmu, zadavatel nepožadoval doložení žádných dokladů časově nebo organizačně náročných na jejich získání či zpracování, které by teoreticky mohly bránit v řádném podání žádosti o účast ve stanovené lhůtě, když požadoval pouze doložení seznamu poskytnutých významných služeb, osvědčení objednatelů k prokázání poskytnutých významných služeb a seznam členů realizačního týmu včetně dokladů o jejich vzdělání nebo odborné způsobilosti. Pokud jde o požadavek na dispozici certifikátem řady ISO 27000 (ICO/EIC 27001), z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že tento certifikát představuje celosvětově uznávaný a v IT sektoru standardní doklad o zavedení systému řízení bezpečnosti informací. Vzhledem k tomu, že předmětem veřejné zakázky je poskytování služeb v online prostředí, které zahrnují práci s citlivými osobními údaji, lze oprávněně předpokládat, že tímto certifikátem relevantní dodavatelé disponují. Z obsahu námitek i návrhu je přitom zjevné, že i sám navrhovatel certifikátem ISO 27001 s největší pravděpodobností disponuje, když v rámci své argumentace týkající se nezákonnosti dílčích hodnoticích kritérií, v rámci nichž zadavatel hodlá bodově zvýhodňovat držitele certifikátů ISO 16363 a ISO 27799, výslovně uvádí, že dispozice certifikátem ISO 27001 představuje standardní požadavek a je pro zajištění bezpečnosti citlivých údajů zcela dostačující. Úřad dodává, že navrhovatel v návrhu neoznačil žádné konkrétní dokumenty či úkony, jejichž zpracování, získání či provedení by představovalo překážku pro řádné zpracování žádosti o účast v zadavatelem stanovené lhůtě. Navrhovatel například neuvádí žádné konkrétní úkony, které by ve stanovené lhůtě nebyl s to stihnout, ani neuvádí, kolik času nad rámec zadavatelem stanovené lhůty by na takové úkony potřeboval. Navrhovatel pouze uvedl, že např. k seznamu členů realizačního týmu musí doložit doklady prokazující odbornou způsobilost těchto osob, jejich dosažené vzdělání, zkušenosti apod. Jak však vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, všechny osoby uvedené v seznamu členů realizačního týmu navrhovatele jsou jeho zaměstnanci,[3] a lze tak oprávněně předpokládat, že navrhovatel má tyto podklady ve své evidenci, a proto by jejich kompletace neměla představovat žádný zásadní a časově náročný úkol. Úřad zároveň konstatuje, že ani v případě, kdy by osoby uvedené v seznamu realizačního týmu nebyly zaměstnanci navrhovatele, by nebylo důvodné předpokládat, že by předložení příslušných dokladů představovalo natolik časově náročný úkon, že by v jeho důsledku objektivně nebylo možno žádost o účast v zadavatelem stanovené lhůtě řádně podat; dle Úřadu je běžné, že fyzické osoby mají tento typ dokladů (tj. osvědčení o vzdělání či doklad o odborné způsobilosti) standardně ve své dispozici.

94.       Navrhovatel dále namítá, že se část lhůty pro podání žádostí o účast překrývala s obdobím vánočních svátků a koncem roku, kdy podle jeho tvrzení značná část dodavatelů obvykle čerpá dovolenou, a v tomto důsledku byla lhůta o to kratší. Úřad připouští, že tato skutečnost může mít určitý vliv na reálnou dostupnost personálních kapacit dodavatelů v daném období. Nelze však přehlédnout, že podstatná část stanovené lhůty spadala mimo uvedené období, a dodavatelé tedy stále měli dostatek času se se zadávacími podmínkami seznámit a žádost o účast řádně připravit a včas podat (zejména s ohledem na to, že s podáním žádosti o účast nebyla spojena nutnost činit žádné nestandardní úkony či zajišťovat jakékoli nestandardní doklady, jak bylo popsáno výše). Samotná skutečnost, že část lhůty spadá do období svátků, proto bez existence dalších specifických okolností nemůže sama o sobě vést k závěru o její nepřiměřenosti. Podstatné je, aby lhůta jako celek poskytovala objektivně dostatečný časový prostor pro přípravu žádosti o účast, včetně všech požadovaných dokumentů. Navíc skutečnost, že sám navrhovatel žádost o účast ve stanovené lhůtě podal, nepřisvědčuje závěru o její nepřiměřenosti.

95.       Úřad shrnuje, že neshledal, že by zadavatel stanovil lhůtu pro podání žádostí o účast v rozporu se zákonem, a proto v tomto ohledu neshledal ani důvody pro uložení nápravního opatření.

K pravidlu pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení

96.       Navrhovatel v návrhu dále brojí proti nastavení institutu snižování počtu účastníků zadávacího řízení s tím, že v zadávací dokumentaci není uvedeno ani vysvětleno, proč dojde ke snížení počtu účastníků pouze na dva a proč nemůže být jednáno například se třemi nebo pěti účastníky. Podle navrhovatele zadavatel tímto způsobem může ze zadávacího řízení vyřadit i účastníky, kteří jsou dostatečně kvalifikovaní pro plnění veřejné zakázky a neodůvodněně omezuje hospodářskou soutěž. Úřad k tomu uvádí následující.

97.       Zadavatel má podle § 129a odst. 4 zákona ve spojení s § 39 odst. 2 písm. b) zákona možnost přistoupit ke snížení počtu účastníků zadávacího řízení, pokud si tento postup v zadávací dokumentaci vyhradil. Konkrétní procesní postup, jak má zadavatel při snížení počtu účastníků zadávacího řízení ve zjednodušeném režimu postupovat, zákon nestanoví.

98.       Důvodová zpráva k zákonu č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se k institutu snižování počtu účastníků zadávacího řízení vyjadřuje následovně: „Zadavateli se výslovně umožňuje snížit počet účastníků zadávacího řízení, popřípadě snížit počet předběžných nabídek nebo řešení. Uplatní se zde obecná úprava podle § 39 odst. 2 písm. b), dle které si zadavatel takovýto postup musí vyhradit. Není však stanoveno, kdy a v kterém dokumentu má k této výhradě dojít. Umožňuje se tak pružný postup pro zadavatele, který si v takovém případě určí pravidlo sám na základě § 39 odst. 1.“ V komentářové literatuře je pak uvedeno, že „[s]nížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení jsou instituty, které mají napomáhat větší flexibilitě zadávacích řízení, a to zejména v situacích, kdy zadavatel očekává vyšší počet účastníků zadávacího řízení nebo větší počet předběžných nabídek nebo řešení. Použitelnost obou těchto institutů je omezená jednak přímo zákonem výhradně pro ty druhy zadávacích řízení, kde tento postup zákon výslovně připouští (…), jednak povinností vyhradit si tento postup předem v zadávací dokumentaci. Blíže k oběma institutům § 111 a 112. Výjimkou je postup v ZŘ dle § 129, v němž je zadavatel rovněž oprávněn snižovat počet účastníků nebo předběžných nabídek či řešení, ale nemusí obligatorně využít úpravu dle § 111 a 112; jeho postup je tak limitován především zásadami zadávání veřejných zakázek dle § 6 a úpravou obsaženou v právě komentovaném ustanovení.“.[4]

99.       Snižování počtu účastníků zadávacího řízení tedy představuje legitimní nástroj, jehož cílem je zvýšit efektivitu zadávacího řízení tak, že zadávací řízení pokračuje pouze s těmi nejvíce kvalifikovanými dodavateli. Takový postup má význam obzvlášť u veřejných zakázek se specifickým předmětem plnění, kdy v rámci následných fází zadávacího řízení zadavatel o výsledné podobě předmětu plnění jedná pouze s vybranými účastníky a následně posuzuje pouze jejich nabídky, čímž dospěje k zajištění svých potřeb v nejvyšší možné míře. Zadavatel je však povinen v zadávací dokumentaci vymezit jasná a objektivní pravidla, na jejichž základě bude snižování účastníků probíhat. Samozřejmě nelze přehlédnout, že snižování počtu účastníků zadávacího řízení nutně vede k omezení hospodářské soutěže. Jedná se však o zákonem předvídaný a akceptovaný důsledek umožněného postupu, k němuž ale musí dojít na základě předem stanovených pravidel s důsledným dodržením základních zásad.

100.   V šetřeném případě si zadavatel v čl. 5 odst. 5.3 zadávací dokumentace vyhradil možnost uplatnění tohoto institutu v rámci druhé fáze zadávacího řízení nazvané „Fáze kvalifikační“, a to pro případ, že kvalifikaci prokáže více účastníků zadávacího řízení než je počet uvedený v čl. 8 zadávací dokumentace; v čl. 8 zadávací dokumentace přitom zadavatel stanovil, že ke snížení počtu účastníků zadávacího řízení může přistoupit, pokud jejich počet bude vyšší než dva. Jako kritérium pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení zadavatel zvolil kritérium technické kvalifikace „Počet poskytnutých zdravotních služeb prostřednictvím online aplikace (či platformy)“ za poslední tři roky před zahájením zadávacího řízení s tím, že na základě tohoto kritéria seřadí účastníky podle počtu těchto poskytnutých služeb od nejvyššího počtu po nejnižší a následně vyzve dva účastníky s nejvyšším počtem poskytnutých služeb k jednání v rámci další fáze zadávacího řízení (pokud se nerozhodne pro zachování maximální hospodářské soutěže vyzvat vyšší počet účastníků, což je možnost, kterou si v zadávací dokumentaci taktéž vymezil).

101.   Navrhovatel spatřuje nezákonnost v tom, že zadavatel hodlá počet účastníků zadávacího řízení snížit na pouhé dva, přičemž dle jeho názoru zadavatel v zadávací dokumentaci nijak neodůvodnil a nevysvětlil, proč je možné snížení počtu účastníků na pouhé dva považovat za přiměřené. Úřad k tomu předně uvádí, že zákon v rámci pravidel pro zjednodušený režim nestanoví minimální počet účastníků, kteří musí být připuštění do další fáze zadávacího řízení, aby došlo k zachování hospodářské soutěže. Tato úprava je odlišná od obecného pravidla pro snižování počtu účastníků v zadávacích řízeních v nadlimitním režimu stanoveného § 111 zákona, v němž je výslovně stanoveno, že minimální počet účastníků zadávacího řízení musí zajistit dostatečnou hospodářskou soutěž a činí alespoň 3 účastníky zadávacího řízení. Dané ustanovení zákona se však ve zjednodušeném režimu nepoužije. Z této rozdílné zákonné úpravy lze přitom podle Úřadu dovodit, že tam, kde zákonodárce považoval za potřebné stanovit minimální počet účastníků zadávacího řízení pro zachování soutěžního prostředí, tak výslovně učinil. Skutečnost, že v pravidlech pro zjednodušený režim žádné takové omezení nestanovil, tedy dle Úřadu svědčí o záměru zákonodárce ponechat zadavateli širší prostor k nastavení zadávacího řízení na základě jeho vlastního uvážení tak, aby došlo k zajištění efektivního průběhu zadávacího řízení. Tato skutečnost tedy svědčí o tom, že zákonodárce neměl v úmyslu zadavatele při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu v tomto ohledu jakkoliv limitovat. Zadavatel je tak oprávněn si sám určit počet vybraných účastníků tak, aby odpovídal povaze veřejné zakázky a jeho legitimní potřebě zajistit efektivní průběh zadávacího řízení, při zachování určité míry hospodářské soutěže.

102.   Namítá-li navrhovatel, že zadavatel nikde v zadávací dokumentaci nevysvětlil, proč hodlá počet účastníků zadávacího řízení snížit na pouhé dva, pak Úřad uvádí, že zadavatel není povinen jím zvolená postup v zadávací dokumentaci zdůvodňovat, neboť zákon mu tuto povinnost neukládá. Povinností zadavatele není uvádět v zadávací dokumentaci odůvodnění vysvětlující, proč se rozhodl pro konkrétní postup, ale zajistit, aby postup, který bude při snižování počtu účastníků uplatňovat, byl v zadávací dokumentaci jednoznačně a srozumitelně popsán. Úřad je přitom přesvědčen, že zadavatel těmto požadavkům plně dostál, když pravidla týkající se snižování počtu účastníků zadávacího řízení v zadávací dokumentaci transparentně vymezil. Skutečnost, že zadavatel své rozhodnutí o snížení počtu účastníků na dva v zadávací dokumentaci nezdůvodnil, nečiní tento postup nepřezkoumatelným či svévolným, protože zákon takové odůvodnění nevyžaduje. Úřad pro úplnost dodává, že ačkoliv zadavatel tento postup v zadávací dokumentaci nijak nezdůvodnil, navrhovatel se s důvody, které zadavatele vedly k vymezení tohoto institutu v zadávací dokumentaci, mohl seznámit z odůvodnění rozhodnutí o námitkách, ve kterém zadavatel mj. uvedl, že se k tomuto kroku rozhodl z důvodu efektivního vedení zadávacího řízení.

103.   Úřad tak uzavírá, že zadavatel proces snižování počtu účastníků zadávacího řízení v zadávací dokumentaci stanovil dostatečně transparentně, díky čemuž byli jednotliví účastníci zadávacího řízení obeznámeni s tím, v jaké fázi, za jakých podmínek a jakým způsobem bude zadavatel při aplikaci tohoto institutu postupovat. Postup zadavatele proto není v rozporu se zákonem, a Úřad v tomto ohledu tedy neshledal důvody pro uložení nápravného opatření.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

104.   Navrhovatel v návrhu dále brojí proti dílčím hodnoticím kritériím, v rámci nichž zadavatel bodově zvýhodňuje dodavatele, kteří disponují  certifikáty ISO 16363 a ISO 27799, což je podle navrhovatele v rozporu se zásadou zákazu diskriminace a s § 36 odst. 1 zákona, a proti hodnoticímu kritériu „počet poskytnutých zdravotních služeb prostřednictvím online aplikace (či platformy)“, které podle navrhovatele není vymezeno způsobem, který by umožňoval vzájemnou porovnatelnost nabídek a jeho naplnění není objektivně ověřitelné, a současně podle navrhovatele postrádá maximální hranici, při jejímž překročení již dodavatelům nebudou přičítány žádné další body.

105.   Jak bylo uvedeno výše, šetřená veřejná zakázka je zadávána ve zjednodušeném režimu, jenž se vyznačuje nižší mírou formalizace a větším prostorem pro zadavatele pro vymezení jeho vlastních pravidel v zadávacím řízení. Zadavateli je podle § 129a odst. 4 zákona mj. výslovně umožněno s účastníky zadávacího řízení jednat, a taktéž je zadavatel výslovně oprávněn v průběhu zadávacího řízení měnit nebo doplnit zadávací podmínky, pokud tím nejsou narušeny zásady podle § 6 zákona. Jak vyplývá z odborné literatury, zadavatel je tedy „oprávněn stanovit průběh celého zadávacího řízení tak, aby tento odpovídal specifikům zadávaných služeb. Zadavatel tak například může stanovit určitý (libovolný) počet kol, v rámci kterých bude docházet k jednání mezi účastníky zadávacího řízení a zadavatelem, může stanovit, že určití účastníci zadávacího řízení, kteří nesplní zadavatelem stanovené podmínky, budou ze zadávacího řízení vyloučeni apod.“[5]

106.   Zadavatel v čl. 5 zadávací dokumentace stanovil, že zadávací řízení bude probíhat ve čtyřech základních fázích. První fáze spočívala ve vyjádření předběžného zájmu dodavatelů, kteří mají zájem se účastnit zadávacího řízení („fáze vyjádření předběžného zájmu“). Ve druhé fázi zadavatel odeslal dodavatelům, kteří vyjádřili předběžný zájem o účast v zadávacím řízení, výzvu k podání žádosti o účast („fáze kvalifikační“). V rámci „fáze kvalifikační“ pak účastníci předkládali zadavateli žádosti o účast zadavateli společně s doklady prokazujícími jejich kvalifikaci. Po posouzení kvalifikace může zadavatel přistoupit ke snížení počtu účastníků podle pravidel vymezených v čl. 8 zadávací dokumentace. Následuje třetí fáze („fáze jednací“), ve které proběhne s kvalifikovanými účastníky jednání, „jehož předmětem bude projednání (…) veškerých aspektů veřejné zakázky a stanovení finálních zadávacích podmínek“. Následně v průběhu poslední fáze („fáze nabídková“) zadavatel vyzve účastníky, se kterými bylo jednáno, k podání nabídek, které budou následně vyhodnoceny podle finální podoby zadávacích podmínek.

107.   Zadavatel v zadávací dokumentaci, konkrétně v čl. 9, stanovil, že v průběhu „fáze jednací“ bude s účastníky zadávacího řízení jednat za účelem upřesnění a doplnění jakýchkoliv podmínek plnění veřejné zakázky v souladu s jeho potřebami a požadavky. V odst. 9.1 zadávací dokumentace je pak uvedeno, že „ve vazbě na jednací fázi zadavatel připraví konečné znění zadávacích podmínek“. Z čl. 10 odst. 1 plyne, že v rámci „nabídkové fáze“ bude mimo jiné provedeno „hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených ve výzvě k podání (konečných) nabídek“. Nadto si zadavatel v čl. 11 odst. 11.11 zadávací dokumentace výslovně vyhradil možnost upravit a upřesnit pravidla hodnocení, včetně případných vad, a stanovit způsob hodnocení, a to nejpozději před odesláním výzvy k podání nabídek. Z uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel na základě „fáze jednací“ připraví konečné znění zadávacích podmínek, včetně návrhu smlouvy a finálních pravidel hodnocení, a následně vyzve kvalifikované účastníky k podání nabídek v souladu s těmito finálními zadávacími podmínkami. Konečná podoba zadávacích podmínek, včetně pravidel hodnocení, bude tedy postavena najisto až před odesláním výzvy k podání nabídek. To znamená, že na zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci, o kterých zadavatel může v průběhu zadávacího řízení dále jednat (netýká se podmínek, které již nelze změnit, zejm. podmínky kvalifikace), lze nahlížet pouze jako na orientační vymezení, které zadavatel stanovil za účelem poskytnutí představy o předmětu plnění a požadavcích zadavatele dodavatelům, kteří na jejich základě mohli zvážit svou účast v zadávacím řízení.

108.   Vzhledem k výše uvedenému považuje Úřad za nutné se primárně zabývat tím, zda námitky navrhovatele vztahující se k dílčím hodnoticím kritériím spočívajícím v dispozici certifikáty ISO 16363 a ISO 27799 a v počtu poskytnutých zdravotních služeb prostřednictvím online aplikace (či platformy) – jsou relevantní s ohledem na fázi zadávacího řízení, ve které byly podány, resp. zda je s ohledem na fázi zadávacího řízení, v níž byly námitky podány, ve vztahu k těmto námitkovým bodům dána újma (resp. hrozba újmy) na straně navrhovatele. Úřad se proto zabýval otázkou možné existence hrozby či vzniku újmy na straně navrhovatele, resp. otázkou, zda byl navrhovatel vůbec aktivně legitimován k podání návrhu.

109.   Aktivní legitimace k podání návrhu na přezkum postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky se odvíjí od aktivní legitimace k podání námitek. Podmínky aktivní legitimace k podání námitek přitom plynou z § 241 odst. 1 zákona, podle něhož může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky hrozí nebo vznikla újma; takový dodavatel je pak dále v zákoně označován jako „stěžovatel“. Musí se tedy jednat o dodavatele dle § 5 zákona (přičemž v posuzovaném případě není mezi účastníky správního řízení sporu o tom, že navrhovatel dodavatelem dle § 5 zákona je) a tomuto dodavateli musí v důsledku namítaného postupu zadavatele hrozit nebo vzniknout újma; obě tyto podmínky musí být splněny kumulativně. Stěžovatele (tj. osobu, která je oprávněna k podání námitek) lze tedy s ohledem na zákonnou úpravu definovat jako dodavatele, kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, přičemž musí existovat přímá (nikoli zprostředkovaná) kauzální souvislost mezi jeho postavením a hrozbou újmy s pochybením zadavatele. Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se pak podle § 249 zákona zahajuje na návrh stěžovatele, tedy osoby, která byla aktivně legitimována k podání námitek. Pokud tedy dodavateli v důsledku domnělého porušení zákona zadavatelem nehrozí ani nevznikla újma, a tudíž nesplňuje podmínky podle § 241 odst. 1 zákona, nemůže být považován za stěžovatele, tedy za subjekt, který je dle § 249 zákona aktivně legitimován k podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

110.   Navrhovatel v šetřeném případě podal námitky proti zadávacím podmínkám dne 22. 1. 2026. Z výzvy k podání žádosti o účast plyne, že lhůta pro podání žádostí o účast skončila dne
23. 1. 2026 v 9:00 hodin. Navrhovatel tak své námitky u zadavatele uplatnil těsně před koncem lhůty pro podání žádostí o účast. Navrhovatel v námitkách (a následně též v návrhu) uvedl, že újma, která mu v důsledku nezákonného postupu zadavatele hrozí, spočívá ve zmaření příležitosti uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky.

111.   V souvislosti s posouzením aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu, resp. námitek proti nastavení dílčích hodnoticích kritérií Úřad odkazuje na svou ustálenou rozhodovací praxi, ze které Úřad vychází i při posuzování tohoto případu. Ačkoliv byly závěry formulované v níže uvedených rozhodnutích učiněny ve vztahu k jednacímu řízení s uveřejněním (dále jen „JŘSU“), s ohledem na průběh předmětného zadávacího řízení jsou aplikovatelné i v nyní posuzovaném případě, jelikož zadavatel (obdobně jako je tomu u JŘSU) nyní sám rozdělil zadávací řízení do několika fází a mj. ve vztahu k pravidlům hodnocení stanovil, že se mohou v průběhu třetí fáze změnit s tím, že konečná verze zadávacích podmínek, včetně pravidel hodnocení, bude postavena najisto nejpozději na konci třetí fáze zadávacího řízení, tj. před odesláním výzvy k podání nabídek. V této souvislosti předseda Úřadu např. ve svém rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0147/2023/VZ, č. j. ÚOHS-01612/2024/163 ze dne 15. 1. 2024, výslovně uvedl: „Je nutné vzít v potaz, v jaké fázi se zadávací řízení nacházelo v době, kdy navrhovatel podal námitky, návrh a rozklad. JŘSU posuzované v tomto případě se nacházelo (a stále nachází) ve své první fázi, tj. fáze kvalifikační (ta začíná uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení a končí posuzováním kvalifikace, příp. vyloučením nekvalifikovaných účastníků), a proti jakým úkonům zadavatele směřovaly námitky a návrh navrhovatele (vysvětlení zadávací dokumentace). V této fázi je nutné námitkami napadat zejména minimální technické podmínky (v nyní posuzovaném případě příloha č. 19 zadávací dokumentace) a pak podmínky kvalifikace (…). Je sice právem dodavatele se dotazovat na jakoukoli část zadávací dokumentace, avšak s ohledem na tento konkrétní případ, kdy si zadavatel nevyhradil dle § 61 odst. 9 zákona možnost o předběžných nabídkách nejednat, je zřejmé, že vše, mimo minimální technické požadavky dle § 61 odst. 4 zákona a podmínky účasti, je možné v průběhu jednací fáze se zadavatelem jednak diskutovat a jednak změnit. V takovém případě má sice dodavatel možnost pokládat dotazy i k těmto částem, avšak lze chápat a také akceptovat stanovisko zadavatele, že v této fázi řízení je třeba se soustředit na ty části zadávací dokumentace, které jsou podstatné pro podání žádostí o účast ve smyslu možnosti tyto žádosti podat. Je tomu tak proto, že vysvětlovat zadávací podmínky, které mohou být předmětem jednání, je skutečně neúčelné, neboť jejich finální podoba je nejistá a účastníkům zadávacího řízení bude dána možnost namítat případně jejich finální podobu.“. Obdobný postoj předseda Úřadu k této problematice zastává například i ve svém rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0163/2023/VZ, č. j. ÚOHS-06728/2024/163 ze dne 14. 2. 2024 či
v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0042/2024/VZ, č. j. ÚOHS-18154/2024/163 ze dne 3. 5. 2024, kterým předseda Úřadu potvrdil rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0489/2023/VZ, č. j. ÚOHS-08100/2024/500 ze dne 21. 2. 2024, jímž Úřad návrh podle § 265 písm. b) zákona zamítl, neboť nebyl podán oprávněnou osobou.

112.   Z právě citovaného tedy plyne, že pokud se vícefázové zadávací řízení nachází ve fázi podávání žádostí o účast a prokazování kvalifikace, je namístě podávat námitky toliko proti zadávacím podmínkám, jež budou aplikovány právě v dané fázi zadávacího řízení, tj. proti těm, které se
v průběhu zadávacího řízení již nemohou změnit (v nyní šetřeném případě tak zejména proti podmínkám vymezeným v kvalifikační dokumentaci). Ve vztahu k dalším zadávacím podmínkám je situace odlišná, neboť se jedná o podmínky, které mohou v průběhu zadávacího řízení v návaznosti na výsledky jednání zadavatele s dodavateli být měněny či mohou být zcela vypuštěny. Konečná podoba zadávacích podmínek tedy může mít zcela jinou podobu, než jakou mají v „kvalifikační“ fázi. V kontextu právě uvedeného pak i rozhodovací praxe jednoznačně dovozuje, že je třeba zabývat se otázkou případné újmy dodavatele s ohledem na jednotlivé fáze zadávacího řízení. V tomto kontextu je možno odkázat na již výše citované rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-R0147/2023/VZ, ve kterém je mj. uvedeno následující: „Žádostí o účast vyjadřuje dodavatel jednak svůj zájem o samotné jednání a jednak o zakázku jako takovou. Zároveň pak prokazuje zadavateli, že splňuje jeho požadavky na kvalitu dodavatele (že jde o partnera, se kterým může zadavatel o předmětném plnění jednat) tím, že splňuje kvalifikační požadavky. Skutečnost, že navrhovatel projde kvalifikačním sítem, vůbec neznamená, že bude mít o veřejnou zakázku zájem i během (po) jednací fázi. Neznamená to ani, že navrhovatel bude nucen podat předběžnou nabídku či následně nabídku, pokud si rizika vyhodnotí jako příliš vysoká. Pokud vyhodnotí, že nemůže podat nabídku např. kvůli nezákonným zadávacím, technickým nebo smluvním podmínkám, pak je namístě podat v zákonné lhůtě námitky a případně návrh proti zadávacím podmínkám, nicméně takové úkony mají svůj smysl až tehdy, kdy bude zřejmé, že zadavatel již takovou spornou podmínku nehodlá změnit.[6]“.

113.   Jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, nyní šetřené zadávací řízení se ke dni podání námitek, v nichž navrhovatel brojil proti stanoveným dílčím kritériím hodnocení, nacházelo ve druhé fázi, tedy ve „fázi kvalifikační“. Tato fáze byla zahájena odesláním výzvy k podání žádosti o účast účastníkům zadávacího řízení, kteří vyjádřili předběžný zájem a kteří měli ve stanovené lhůtě podat žádost o účast společně s doklady prokazující jejich kvalifikaci, a skončí posouzením kvalifikace účastníků zadávacího řízení zadavatelem a případným snížením jejich počtu podle pravidel uvedených v čl. 8 zadávací dokumentace. S uplatněním navrhovatelem namítaných dílčích hodnoticích kritérií je ovšem spojena až poslední (čtvrtá) fáze zadávacího řízení, v níž budou podávány a následně hodnoceny (konečné) nabídky. Této fázi předchází třetí fáze „jednací“, v rámci které si zadavatel vyhradil možnost projednání veškerých aspektů veřejné zakázky a stanovení finálních zadávacích podmínek, jakož i úpravy a upřesnění pravidel hodnocení. Navrhovatelem namítané body se tedy vztahují k zadávacím podmínkám, jejichž aktuální znění může být v průběhu „fáze jednací“ změněno, případně mohou být zcela vypuštěny. Námitky proti uvedeným zadávacím podmínkám – dílčím hodnoticím kritériím – podané ve fázi kvalifikační jsou tak předčasné, neboť v této fázi zadávacího řízení napadená hodnoticí kritéria zcela jistě nebudou aplikována (neboť hodnocení nabídek podle stanovených kritérií hodnocení proběhne až ve fázi poslední – nabídkové), a v průběhu zadávacího řízení mohou být upravena či ze zadávací dokumentace zcela vypuštěna. Je tedy zřejmé, že v době, kdy byly navrhovatelem námitky podány, mu v důsledku stanovení dílčích kritérií hodnocení nemohla vzniknout ani hrozit žádná újma. Ta může existovat až v situaci, kdy navrhovatel bude účastníkem zadávacího řízení i v jeho poslední (nabídkové) fázi, a současně budou předmětná kritéria hodnocení obsažena i v konečné verzi zadávacích podmínek, která bude účastníkům zadávacího řízení poskytnuta jako součást výzvy k podání konečných nabídek v rámci této fáze zadávacího řízení. Teprve v tom okamžiku bude totiž zřejmé, že zadavatel hodlá daná kritéria hodnocení na podané nabídky (včetně nabídky navrhovatele) skutečně aplikovat. Pokud by přitom taková situace nastala, měl by navrhovatel jako účastník zadávacího řízení samozřejmě možnost brojit proti konečnému znění zadávacích podmínek ve lhůtě dle § 242 odst. 4 zákona námitkami, a případně pak i návrhem u Úřadu.

114.   Vzhledem k výše uvedenému tak lze uzavřít, že navrhovatel nebyl oprávněnou osobou k podání námitek týkajících se dílčích hodnoticích kritérií spočívajících v dispozici certifikátem ISO 16363 a ISO 27799 a v počtu poskytnutých zdravotních služeb prostřednictvím online aplikace (či platformy), tj. nenaplnil definici stěžovatele dle § 241 zákona, neboť ve vztahu k daným námitkám nebyla v době jejich podání naplněna nezbytná podmínka existence či hrozby újmy na jeho právech. V důsledku toho nebyl navrhovatel aktivně legitimován ani k podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele v této věci.

115.   Úřad proto návrh navrhovatele v částech, v nichž navrhovatel namítá nezákonnost stanovených dílčích kritérií hodnocení podle § 265 písm. b) zákona zamítl, neboť nebyl podán oprávněnou osobou.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.      KOUKAL LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., Příkop 834/8, Zábrdovice, 602 00 Brno

2.      uLékaře.cz, s.r.o., Českomoravská 2408/1a, Libeň, 190 00 Praha 9

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Krč, R., Vaněček, J. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 574.

[2] Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 8. 2023, č. j. 10 As 15/2023-46.

[3] Ačkoliv navrhovatel tuto skutečnost v návrhu popírá: „Osoby, které mají být členy realizačního týmu a jejichž prostřednictvím se prokazuje kvalifikace, zpravidla nejsou zaměstnanci dodavatele a vystupují v pozici poddodavatele.“.

[4] Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T. Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 289.

[5] Podešva, V., Votrubec, J., Sommer, L., Flaškár, M. Harnach, J., Měkota, J., Janoušek, M. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2024. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 19. 3. 2026].

[6] Zvýraznění provedeno Úřadem.