číslo jednací: 13768/2026/500
spisová značka: S0740/2025/VZ

Instance	I.
Věc	Zajištění strážní, bezpečnostní a úklidové služby
Účastníci	VÍTKOVICE ARÉNA, a. s. Stratia s. r. o. GENERAL PROVIDER s. r. o.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2025
Datum nabytí právní moci	15. 6. 2026
Související rozhodnutí	13768/2026/500 20663/2026/161
Dokumenty	2025_S0740_1.pdf 856 KB

Spisová značka: ÚOHS-S0740/2025/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-13768/2026/500

Brno 15. 4. 2026

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve společném řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0740/2025/VZ zahájeném dne 3. 10. 2025 na návrh z téhož dne a dne 6. 10. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – VÍTKOVICE ARÉNA, a.s., IČO 25911368, se sídlem Ruská 3077/135, 700 30 Ostrava, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 13. 10. 2025 Mgr. Martinem Čajkou, advokátem, ev. č. ČAK 17999, 3ADVOKÁTI s.r.o., IČO 06799515, se sídlem Nádražní 879/27, 702 00 Ostrava,
navrhovatelé:

Stratia s.r.o., IČO 29379709, se sídlem Podolská 613/28, 147 00 Praha 4,
GENERAL PROVIDER s.r.o., IČO 27442870, se sídlem Kodaňská 432/15, 101 00 Praha 10,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění strážní, bezpečnostní a úklidové služby“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 8. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-044601, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 8. 2025 pod ev. č. 525848-2025, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

Zadavatel – VÍTKOVICE ARÉNA, a.s., IČO 25911368, se sídlem Ruská 3077/135, 700 30 Ostrava – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Zajištění strážní, bezpečnostní a úklidové služby“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 8. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-044601, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 8. 2025 pod ev. č. 525848-2025, ve znění pozdějších oprav, v rozporu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 citovaného zákona, když předmět plnění citované veřejné zakázky vymezil tak, že jeho součástí byly podle Přílohy č. 1 zadávací dokumentace služby ostrahy a služby úklidu, čímž vymezil předmět plnění citované veřejné zakázky natolik široce, že v důsledku této skutečnosti mohlo dojít k omezení hospodářské soutěže, neboť někteří z potenciálních dodavatelů nemuseli být schopni nabídnout cit. zadavateli oba druhy plnění, jež byly do předmětu plnění veřejné zakázky zahrnuty, přestože by jinak, pokud by zadavatel v souladu se zákonem jednotlivá plnění předmětu veřejné zakázky poptával samostatně, na konkrétní části předmětu plnění veřejné zakázky nabídku podat mohli, a tento svůj postup relevantně neodůvodnil s ohledem na specifika citované veřejné zakázky.

II.

Návrh navrhovatele – Stratia s.r.o., IČO 29379709, se sídlem Podolská 613/28, 147 00 Praha 4 – ze dne 3. 10. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – VÍTKOVICE ARÉNA, a.s., IČO 25911368, se sídlem Ruská 3077/135, 700 30 Ostrava – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění strážní, bezpečnostní a úklidové služby“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 8. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-044601, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 8. 2025 pod ev. č. 525848-2025, ve znění pozdějších oprav, se s výjimkou části, která směřuje proti vymezení předmětu cit. veřejné zakázky, o které bylo rozhodnuto výrokem I. tohoto rozhodnutí, a s výjimkou části, o které bylo rozhodnuto výrokem I. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 9. 12. 2025 č. j. ÚOHS-48202/2025/500, podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

III.

Návrh navrhovatele – GENERAL PROVIDER s.r.o., IČO 27442870, se sídlem Kodaňská 432/15, 101 00 Praha 10 – ze dne 6. 10. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – VÍTKOVICE ARÉNA, a.s., IČO 25911368, se sídlem Ruská 3077/135, 700 30 Ostrava – učiněných při

zadávání veřejné zakázky „Zajištění strážní, bezpečnostní a úklidové služby“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 8. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-044601, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 8. 2025 pod ev. č. 525848-2025, ve znění pozdějších oprav, se s výjimkou části, která směřuje proti vymezení předmětu cit. veřejné zakázky a o které bylo rozhodnuto výrokem I. tohoto rozhodnutí, podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

IV.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – VÍTKOVICE ARÉNA, a.s., IČO 25911368, se sídlem Ruská 3077/135, 700 30 Ostrava – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Zajištění strážní, bezpečnostní a úklidové služby“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 8. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-044601, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 8. 2025 pod ev. č. 525848-2025, ve znění pozdějších oprav.

Zadavateli – VÍTKOVICE ARÉNA, a.s., IČO 25911368, se sídlem Ruská 3077/135, 700 30 Ostrava – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správních řízení spojených do společného správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0740/2025/VZ ve věci návrhu navrhovatele –Stratia s.r.o., IČO 29379709, se sídlem Podolská 613/28, 147 00 Praha 4 – ze dne 3. 10. 2025 a návrhu navrhovatele – GENERAL PROVIDERs.r.o., IČO 27442870, se sídlem Kodaňská 432/15, 101 00 Praha 10 –ze dne 6. 10. 2025na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů cit. zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku „Zajištění strážní, bezpečnostní a úklidové služby“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 8. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-044601, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 8. 2025 pod ev. č. 525848-2025, ve znění pozdějších oprav.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – VÍTKOVICE ARÉNA, a.s., IČO 25911368, se sídlem Ruská 3077/135, 700 30 Ostrava, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 13. 10. 2025 Mgr. Martinem Čajkou, advokátem, ev. č. ČAK 17999, 3ADVOKÁTI s.r.o., IČO 06799515, se sídlem Nádražní 879/27, 702 00 Ostrava (dále jen „zadavatel“) – jako veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 8. 8. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zajištění strážní, bezpečnostní a úklidové služby“; oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-044601, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 525848-2025, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Podle odst. 4.1 „Popis předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace ze dne 8. 8. 2025 (dále jen „zadávací dokumentace“ a „odst. 4.1 zadávací dokumentace“) je předmětem veřejné zakázky »zajištění strážní, bezpečnostní a úklidové služby (dále též „služba“ pro označení souboru služeb, „ostraha“ pro označení strážní a bezpečnostní služby a „úklid“ pro zajištění úklidové služby) pro tyto areály:

1) Městský stadion Ostrava, ulice Závodní 2992/86d, 703 00 Ostrava-Vítkovice,

2) Areál Bazaly, ulice Bukovanského 1028/4, 710 00 Ostrava-Slezská Ostrava,

3) OSTRAVAR ARÉNA, ulice Ruská 3077/135, 700 30 Ostrava-Zábřeh,

4) Přístavba OSTRAVAR ARÉNY, ulice Ruská 3077/135, 700 30 Ostrava-Zábřeh,

5) Multifunkční hala, ulice Ruská 3077/135, 700 30 Ostrava-Zábřeh,

6) Hotel Puls, ulice Ruská 3077/135, 700 30 Ostrava-Zábřeh,

7) Atletická hala, ulice Ruská 3077/135, 700 30 Ostrava-Zábřeh

(dále také „objekty“)« (blíže viz dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí).

3. V odst. 4.1 zadávací dokumentace zadavatel dále ve vztahu k předmětu veřejné zakázky stanovil následující:

»Ostraha bude především spočívat v

1) poskytování strážní a recepční služby,

2) provádění technického bezpečnostního dohledu formou dohledového centra s nepřetržitým provozem, včetně přijímání a distribuce hlášení mimořádných událostí,

3) realizaci požadavků na operativní změny ve strážní službě, zejména v souvislosti se sportovními nebo kulturními akcemi v objektech,

4) zásahy k ověření nebo vyřešení bezpečnostních incidentů, bezpečnostně nežádoucích situací a stavů nebo podezření na jejich vznik,

5) dokumentaci a oznamování bezpečnostních incidentů, bezpečnostně nežádoucích situací a stavů nebo podezření na jejich vznik, oznamování chybné funkce bezpečnostních technologií nebo procesů,

6) prvotním organizování bezpečnostní evakuace nebo jiného usměrňování skupin osob nebo jednotlivců,

7) obsluze bezpečnostních technologií, bezpečnostních pomůcek a dalšího bezpečnostního vybavení,

8) rozvoji bezpečnostního povědomí a bezpečnostním vzdělávání významných rolí.

Ostraha bude vybraným dodavatelem zajišťována v rozsahu a za podmínek specifikovaných v této výzvě k podání nabídek a jejích přílohách, přičemž musí být poskytována zcela v souladu s obecně závaznými právními předpisy, relevantními metodikami Ministerstva vnitra ČR a Zadavatelem určenými standardy, publikovanými na webových stránkách Zadavatele. Pro věcnou konstrukci nabídky a pro řízení kvality dodávky při plnění smlouvy je zejména závazná Příloha č. 1 – Specifikace předmětu plnění.

(…).

Pro potřeby zadávacího řízení se běžný výkon služby při ostraze objektů, uvedených v kapitole 4.1. považuje za „základní rozsah ostrahy“, přičemž za běžný výkon služby se považuje takový stav, kdy není potřebné početní posílení ostrahy z důvodu konané akce nebo jiné okolnosti v objektech Zadavatele.

Úklid bude spočívat v zajištění provádění úklidových prací v areálech zadavatele tak, jak jsou uvedeny výše v zadávací dokumentaci, způsobem a v rozsahu specifikace uvedené v příloze č. 1. Součástí dodávky bude použití vlastních čisticích prostředků, pomůcek a strojů Dodavatele. Nedílnou součástí úklidu je též povinnost doplňovat hygienické prostředky (toaletní papír, mýdlo atp.) dle pokynu zadavatele, přičemž tyto hygienické prostředky zadavatel dodavateli poskytne.«

4. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky dle výše uvedeného odstavce zadávací dokumentace činí 60 000 000 Kč bez DPH.

5. Lhůta pro podání nabídek byla vysvětlením zadávací dokumentace č. 3 ze dne 24. 9. 2025 prodloužena do 8. 10. 2025 do 9:00 hod.

6. Dne 9. 9. 2025 navrhovatel – Stratia s.r.o., IČO 29379709, se sídlem Podolská 613/28, 147 00 Praha 4 – podal zadavateli námitky proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky (dále jen „navrhovatel 1“ a „námitky č. 1“), o kterých zadavatel rozhodl dne 24. 9. 2025 tak, že tyto odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 1“).

7. Dne 11. 9. 2025 navrhovatel – GENERAL PROVIDER s.r.o., IČO 27442870, se sídlem Kodaňská 432/15, 101 00 Praha 10 – podal zadavateli námitky ze dne 10. 9. 2025 proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky (dále jen „navrhovatel 2“ a „námitky č. 2“), o kterých zadavatel rozhodl dne 26. 9. 2025 tak, že tyto rovněž odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 2“).

8. Dne 3. 10. 2025 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh navrhovatele 1 z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh č. 1“). Stejnopis návrhu č. 1 byl zadavateli doručen téhož dne.

9. Dne 6. 10. 2025 obdržel Úřad návrh navrhovatele 2 z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh č. 2“). Stejnopis návrhu č. 2 byl zadavateli doručen téhož dne.

II. OBSAH NÁVRHŮ

Obsah návrhu č. 1

10. Navrhovatel 1 má za to, že zadávací podmínky šetřené veřejné zakázky byly ze strany zadavatele zpracovány v rozporu se zákonem, přičemž proti zadávacím podmínkám vznáší níže uvedené výhrady.

11. Navrhovatel 1 uvádí, že zahrnutí bezpečnostních a úklidových služeb do jedné veřejné zakázky je v rozporu se zákonem, neboť tyto služby jsou obvykle poskytovány odlišnými dodavateli. Takto široké vymezení předmětu zakázky podle navrhovatele 1 vede k diskriminaci dodavatelů specializovaných pouze na jednu z uvedených oblastí a současně omezuje hospodářskou soutěž. Zadavatel tímto postupem fakticky nutí dodavatele k umělému sdružování nebo k využívání poddodavatelů, což navrhovatel 1 považuje za nepřiměřené. Navrhovatel 1 nesouhlasí, že by důvodem pro takovéto diskriminační spojení služeb mohla být potřeba koordinace činností a výměny informací mezi úklidem a ostrahou. Dle názoru navrhovatele 1 nejsou nosné ani další zadavatelem uváděné důvody, tj. že by rozdělení služeb bránilo v podávání inovativních návrhů dodavatelů nebo že by došlo ke snížení kvality bezpečnosti a efektivity či bylo znemožněno snížení rizika kriminality ze strany pracovníků úklidu. Navrhovatel 1 v této souvislosti poukazuje na to, že samotná zadávací dokumentace vyčleňuje některé bezpečnostní činnosti, když ostrahu např. při hokejových či fotbalových utkáních zajistí subjekt odlišný od vybraného dodavatele. Dle navrhovatele 1 uvedené svědčí o oddělitelnosti předmětných služeb, což je patrné i z navrhovatelem 1 odkazované rozhodovací praxe.

12. Navrhovatel 1 dále poukazuje na to, že zadavatel v rámci požadavků na seznam významných služeb požaduje předložení takové referenční zakázky, která byla plněna mj. prostřednictvím vlastních detektorů nebezpečných předmětů. Uvedený požadavek navrhovatel 1 vykládá tak, že tyto detektory mají být ve vlastnictví dodavatele, což je však v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí, dle které postačuje, aby měl dodavatel tato technická zařízení k dispozici i jinou formou. Podle navrhovatele 1 je uvedená podmínka diskriminační, neboť bezdůvodně vylučuje dodavatele, kteří detektory užívají na základě nájemní či zápůjční smlouvy, což je v praxi běžný a legitimní způsob jejich zajištění. Navrhovatel 1 dále uvádí, že pokud by byla argumentace zadavatele obsažená v rozhodnutí o námitkách č. 1 správná, tedy že zadavatel měl na mysli detektory, které si dodavatel musí zajistit vlastními prostředky, je nutné považovat uvedenou podmínku za nejednoznačnou, neboť připouští dvojí výklad. V takovém případě je třeba na požadavek zadavatele nahlížet jako na neurčitý, a tudíž v rozporu se zásadou transparentnosti a předvídatelnosti zadávacích podmínek.

13. Navrhovatel 1 dále namítá, že zadavatel výhrady ve smyslu § 100 odst. 1 zákona vymezil nezákonným způsobem, zejména výhradu uvedenou v odst. 5.2, věta první zadávací dokumentace. Podle navrhovatele 1 tato výhrada nesplňuje základní požadavky zákona, neboť podmínky umožňující změnu závazku musí být stanoveny jednoznačně a předvídatelně. Formulace obsažená v odst. 5.2 pracuje s neurčitým pojmem „jiné okolnosti hodné zřetele“, který je dle navrhovatele 1 vágní a poskytuje zadavateli nepřiměřeně široký prostor pro libovůli. Navrhovatel 1 dále poukazuje na skutečnost, že ze zadávací dokumentace nevyplývá, jakým způsobem by se případná změna plnění promítla do smluvního vztahu, čímž jsou dodavatelé stavěni do situace, kdy nejsou schopni předvídat dopady takové změny na svou nabídku, cenu či samotný předmět plnění. Neurčitost výhrady se podle navrhovatele 1 projevuje i v tom, že není zřejmé, jak by se případné změny dotkly jednotlivě strážních a úklidových služeb, což dle navrhovatele 1 dále podtrhuje nesmyslnost a nezákonnost spojení těchto služeb do jediné veřejné zakázky.

14. Navrhovatel 1 dále rozporuje formulaci tzv. inflační doložky obsažené v článku 12 odstavci třetím zadávací dokumentace, která je dle jeho názoru nedostatečně určitá. Podle této doložky má zadavatel posoudit návrh na zvýšení ceny a vyhodnotit jeho oprávněnost na základě podkladů předložených dodavatelem, dále na základě dat zveřejněných Českým statistickým úřadem, údajů získaných z průzkumu trhu a z analýzy smluv uveřejněných v registru smluv. Navrhovatel 1 uvádí, že z uvedené formulace není zřejmé, jakým způsobem má změna probíhat, jak budou podklady vyhodnocovány a z jakých konkrétních dat bude zadavatel vycházet. Dle názoru navrhovatele 1 si tak zadavatel ponechává příliš široký prostor pro vlastní uvážení, neboť může zvolit data, která mu v daném okamžiku budou nejvíce vyhovovat. Navrhovatel 1 dále poukazuje na skutečnost, že zadavatel sám připouští nejistotu ohledně budoucího vývoje inflace i uveřejněných smluv, z čehož vyplývá, že rozhodnutí zadavatele o změně závazku je závislé na nepředvídatelných okolnostech. Takový postup je podle navrhovatele 1 neověřitelný a neslučitelný s požadavky zákona na transparentnost a předvídatelnost zadávacích podmínek.

15. Navrhovatel 1 má rovněž za to, že zadavatel nastavil kritéria hodnocení nevyváženým způsobem, neboť hlavní váhu přisoudil kvalitě řešení v oblasti bezpečnostních služeb, zatímco kvalita řešení v oblasti úklidových služeb, které rovněž tvoří předmět veřejné zakázky, byla z jeho strany zcela opomenuta. Podle navrhovatele 1 je takto formulované hodnocení jednostranné, neboť nezohledňuje všechny složky plnění a tím deformuje hospodářskou soutěž, jelikož bezdůvodně zvýhodňuje dodavatele bezpečnostních služeb. Navrhovatel 1 dále uvádí, že nastavený způsob hodnocení není objektivní ani transparentní, a proto postup zadavatele odporuje zásadám rovného zacházení a zákazu diskriminace. Současně tento postup podle navrhovatele 1 svědčí o nezákonném spojení úklidových a bezpečnostních služeb do jediné veřejné zakázky.

16. Navrhovatel 1 je přesvědčen, že povinnost předložit v nabídce krycí list je nadbytečná a nezákonná, neboť zákon takový dokument ani obdobnou povinnost nestanoví. Podle navrhovatele 1 zadavatel vytvořením povinného krycího listu zaměnil doporučení za závazný požadavek, čímž porušil zásadu transparentnosti. Tento postup dle názoru navrhovatele 1 neumožňuje dodavatelům předvídat, jak by zadavatel postupoval v případě, kdy by nabídka obsahovala všechny požadované údaje, avšak krycí list by nebyl předložen v požadované formě.

17. Závěrem navrhovatel 1 navrhuje, aby Úřad zrušil zadávací řízení.

Obsah návrhu č. 2

18. Navrhovatel 2 svým návrhem rovněž brojí proti zadávacím podmínkám šetřené veřejné zakázky, neboť má za to, že byly stanoveny v rozporu se zákonem.

19. Navrhovatel 2 namítá, že zadavatel sloučil bezpečnostní služby a úklidové služby do jedné veřejné zakázky bez rozdělení na části. Takto široké vymezení předmětu veřejné zakázky dle názoru navrhovatele 2 vytváří nepřiměřené překážky hospodářské soutěže a zvýhodňuje dodavatele schopné poskytovat obě služby současně, což je v rozporu se zásadou rovného zacházení, zásadou zákazu diskriminace a § 36 odst. 1 zákona. Navrhovatel 2 v této souvislosti poukazuje na rozhodovací praxi Úřadu, ze které vyplývá, že nepřiměřeně široké vymezení předmětu plnění nemá oporu v zákoně. Navrhovatel 2 rovněž odmítá důvody uvedené zadavatelem ve vztahu k vymezení předmětu veřejné zakázky, tj. že by rozdělení služeb bránilo v podávání inovativních návrhů dodavatelů, že by došlo ke snížení kvality bezpečnosti a efektivity, či bylo znemožněno snížení rizika kriminality ze strany pracovníků úklidu, neboť má za to, že tyto nejsou z hlediska odůvodnění rozsahu plnění relevantní.

20. Navrhovatel 2 dále poukazuje na požadavek zadavatele, aby dodavatelé již v rámci nabídky předložili zpracovaný dokument „Návrh výkonu ostrahy“ pro všechny objekty uvedené v zadávací dokumentaci. Takovýto požadavek fakticky znamená zpracování podstatné části plnění ještě před uzavřením smlouvy, což je v rozporu se zásadou přiměřenosti. Navrhovatel 2 v této souvislosti upozorňuje, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky ve výši 60 mil. Kč bez DPH ani neurčitá doba trvání uzavřené smlouvy neospravedlňují požadavek zadavatele na zpracování tak rozsáhlého dokumentu.

21. Dále navrhovatel 2 namítá rovněž nejasné vymezení hodnoticího kritéria „Kvalita navrhovaného řešení“ s vahou 65 %, jehož prostřednictvím se hodnotí zpracování návrhu výkonu ostrahy. Dle názoru navrhovatele 2 uvedené kritérium obsahuje neurčité pojmy jako „vážný důvod“, „správný“ či „nikoliv nepodstatné snížení“, které umožňují rozdílný výklad a mohou vést k netransparentnímu hodnocení a neporovnatelným nabídkám. Navrhovatel 2 v této souvislosti poukazuje na nikoliv bezvýznamné riziko přidělení „nula“ bodů za celé kritérium v případě neúspěchu v 9 z 20 obsahových bodů.

22. V závěru svého návrhu navrhovatel 2 žádá o zrušení zadávací řízení.

III. SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ VEDENÁ ÚŘADEM

Správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0740/2025/VZ

23. Dne 3. 10. 2025 obdržel Úřad návrh č. 1 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0740/2025/VZ.

24. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel 1.

25. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 7. 10. 2025.

26. Dne 13. 10. 2025 Úřad obdržel od zadavatele jeho vyjádření k návrhu č. 1 z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu č. 1“) a část dokumentace o zadávacím řízení. Téhož dne zadavatel také Úřadu zpřístupnil dokumentaci o zadávacím řízení v elektronickém nástroji.

Vyjádření zadavatele k návrhu č. 1

27. Úvodem svého vyjádření zadavatel uvádí, že s tvrzeními navrhovatele 1 v celém rozsahu nesouhlasí, přičemž v souvislosti se svou argumentací odkazuje rovněž na obsah rozhodnutí o námitkách č. 1. Níže proto Úřad předestře argumentaci zadavatele uvedenou jak ve vyjádření k návrhu č. 1, tak v rozhodnutí o námitkách č. 1 společně.

K vymezení předmětu veřejné zakázky

28. Zadavatel předně uvádí, že zadáním veřejné zakázky sleduje svůj legitimní zájem, a to uspokojení odůvodněných potřeb zadavatele na zajištění bezpečnosti a úklidu svých objektů, potažmo zajištění ochrany života, zdraví a majetku. Zadavatel dále uvádí, že spojení služeb ostrahy a úklidu je příkladem moderního přístupu k ochraně objektů, který reflektuje vzájemnou (funkční, místní i časovou) provázanost těchto oblastí a komplexní povahu zajištění bezpečnosti, přičemž kombinace těchto služeb v rámci plnění od jediného dodavatele je optimální pro zajištění hospodárnosti, efektivní koordinace, vyšší kvality a snížení administrativní zátěže. Takovýto přístup je pak dle zadavatele podpořen zákonem, rozhodovací praxí Úřadu i praxí.

29. Zadavatel dále vyjmenovává bezpečnostní incidenty (např. rozlití tekutin, rozbití nádobí, poškození vedení, dveří, oken, podlahové krytiny či omítky, odhození nebo odložení předmětů či zavazadel), které se vyskytují v interiérech i exteriérech a vyžadují bezprostřední reakci v rámci komplexního facility managementu, který zahrnuje péči o objekt, odstraňování následků provozních událostí, bezohledného chování návštěvníků nebo zlého úmyslu. Význam úklidu pro zajištění bezpečnosti je tak dle zadavatele mnohem větší, než mu přisuzuje navrhovatel 1. Zadavatel v této souvislosti dodává, že aby mohlo být dosaženo požadované úrovně kvality úklidu a bezpečnosti, je nezbytné budovat bezpečnostní architekturu již od počátku společně s úklidem.

30. Zadavatel rovněž poukazuje na skutečnost, že ze zákona nevyplývá explicitní povinnost rozdělit předmět plnění, pokud by to vedlo k neefektivnímu plnění, vyšším administrativním nákladům nebo technickým obtížím. Naopak kombinace služeb ostrahy a úklidu je dle zadavatele vhodná, pokud souvisí funkčně, místně nebo časově, pokud by dělení komplikovalo koordinaci a zvyšovalo náklady bez přínosu pro konkurenci, přičemž je třeba zohlednit všechna specifika ostrahy sportovních areálů takového významu, jako je např. Ostravar aréna nebo Městský stadion. Zadavatel v této souvislosti předkládá příklady obdobných zakázek z registru smluv, včetně smlouvy uzavřené samotným Úřadem na služby facility managementu, což dle názoru zadavatele posiluje legitimitu jeho postupu. Zadavatel poukazuje na rozhodovací praxi ve vztahu k facility managementu, přičemž poptávané služby považuje za jejich součást, a vyjadřuje přesvědčení, že proto pro tyto dodavatele nepředstavuje problém předmětné služby zajistit současně.

31. Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele 1, že vyčlenění bezpečnostních činností pro specifická sportovní utkání z předmětu plnění je důkazem oddělitelnosti plnění veřejné zakázky, přičemž k tomu uvádí, že se jedná o odlišný typ bezpečnostní činnosti, jelikož se týká akcí (např. sportovní utkání nejvyšší české hokejové nebo fotbalové ligy), které mají řadu specifik, díky kterým se vymykají z poptávaného předmětu plnění veřejné zakázky, mj. velké množství návštěvníků, zvýšené riziko bezpečnostních incidentů, kdy v některých případech je nezbytná spolupráce rovněž s Policií ČR, konzumace alkoholu atp. Nadto zadavatel dodává, že někteří organizátoři sportovních akcí mají smluvně zajištěného vlastního dodavatele bezpečnostních služeb.

32. Závěrem v této souvislosti zadavatel akcentuje, že si je vědom toho, že na veřejnou zakázku nemůže úspěšně podat nabídku každý dodavatel, který se pohybuje na trhu ostrahy/úklidu, nýbrž pouze takový dodavatel, který splní všechny zadavatelem určené podmínky. Tyto podmínky jsou pak dle zadavatele nezbytné k zajištění skutečně propracované a moderní ochrany objektů zadavatele, které odpovídají požadavkům 21. století.

K vyhrazeným změnám závazku

33. Zadavatel uvádí, že ze zadávací dokumentace a veřejně dostupných informací je zřejmé, jaký je způsob využívání objektů, pro které zadavatel poptává ostrahu a úklid, přičemž zadavatel vzhledem k využívání těchto objektů a jejich významu pro kulturní a sportovní život ve městě Ostrava neočekává zásadní změny ve využívání těchto prostor. Vzhledem k tomu, že zadavatel je akciovou společností, jejímž jediným akcionářem je město Ostrava, nelze v budoucnu zcela vyloučit změnu stavu, způsobu využívání či dispozice, kterou však zadavatel nemůže předvídat ani ovlivnit. V provedené výhradě jsou tak vyjmenovány 3 situace, pro které se výhrada uplatní, přičemž tyto skutečnosti (s výjimkou havárií) bude moct vybraný dodavatel, který bude řádně informován o možných změnách v objektech, předvídat. Zadavateli pak nebude umožněno provést změnu závazku z žádného jiného důvodu než z důvodů uvedených, a z logiky věci bude touto nastalou změnou vázán. Jako příklad zadavatel uvádí, že pokud např. v důsledku rekonstrukce dojde k uzavření určitých prostor (nebo po dokončení rekonstrukce k přidání dalších prostor), bude zcela zřejmé, k jaké změně došlo oproti původnímu stavu. V konečném důsledku by tuto změnu bylo možné i číselně vyjádřit např. procentuálním snížením plochy v m² k ostraze nebo úklidu.

34. Dle názoru zadavatele napadená výhrada jasně stanoví okruh situací, za kterých by k ní mohlo dojít, a z nastalé situace bude zřejmé, v jakém rozsahu bude potřeba objem poptávaných služeb zvětšit anebo zmenšit. Z uvedeného důvodu zadavatel považuje výhradu za jasně vymezenou a neměnící celkovou povahu veřejné zakázky, přičemž zde není prostor pro libovůli zadavatele. V této souvislosti zadavatel uzavírá, že nesouhlasí s tvrzenou nejistotou dodavatelů ohledně ceny nebo způsobu plnění, jelikož tyto podklady budou vycházet z nabídky vybraného dodavatele a dojde pouze k poměrnému zvýšení nebo snížení objemu služeb, a tím i ceny.

35. Ve vztahu k výhradě týkající se inflační doložky zadavatel uvádí, že si tím vyhrazuje právo neakceptovat bez dalšího návrh dodavatele na zvýšení ceny plnění, protože je možné, že dojde např. ke zvýšení indexu cen pouze v určitém oboru nebo na určité výrobky, které ale nijak nesouvisí s předmětem plnění, a tak by nebyl důvod inflační doložku uplatnit. Naopak postup zadavatele (předestřený v zadávací dokumentaci) tak bude zcela ověřitelný, protože bude vycházet z veřejně dostupných zdrojů, které budou relevantní ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel podotýká, že v současné době nemůže odhadovat, např. kolik smluv a kým bude zveřejněno v registru smluv, jak se vyvine inflace, zda se na trhu neobjeví nová společnost či řešení významně ovlivňující ceny v oboru atp. Přesto má zadavatel za to, že inflační doložka je stanovena určitě, předvídatelně (jak to jen v rámci inflace lze) a ani zde libovůle zadavatele nepřichází v úvahu.

K požadavku na vlastnictví detektorů v rámci významné služby

36. Zadavatel uvádí, že v zadávacích podmínkách nestanovil, aby uvedené detektory nebezpečných předmětů byly ve vlastnictví dodavatele, nýbrž to, aby dodavatelé pro plnění zakázky nevyužívali detektory poskytnuté zadavatelem. Zadavatel k tomu uvádí, že v oblasti ostrahy i úklidu je běžné, že objednatel služby disponuje některými zařízeními či předměty, přičemž poskytovateli služby je pouze poskytuje. Zadavatel v rámci veřejné zakázky nicméně vybranému dodavateli detektory nebezpečných předmětů zajišťovat nebude, proto po dodavatelích požaduje, aby prokázali zkušenost i s činností, kde jim tyto detektory nezajišťoval zadavatel, ale museli si je opatřit vlastními silami. Zadavatel dále uvádí, že logickým výkladem požadavku s přihlédnutím k běžné praxi v oboru lze dospět k závěru, že zadavatel nevyžaduje detektory ve vlastnictví, nýbrž pouze v dispozici dodavatele. Pokud by zadavatel trval na vlastnictví těchto detektorů, zvolil by jinou formulaci, ze které by jednoznačně vyplývalo, že dodavatel má detektory vlastnit.

Ke stanovení kritérií hodnocení

37. Zadavatel uvádí, že volba kritérií hodnocení a jejich vah je na uvážení zadavatele, přičemž služby ostrahy považuje za významnější složku plnění (co do rozsahu, časové dotace či nároků na pracovníky ostrahy). Zadavatel klade velmi vysoké nároky na kvalitu návrhu dodávky bezpečnostních činností, neboť jejich správné provedení má (vyjma provozních a ekonomických dopadů) i přímý vliv na ochranu životů a zdraví jedinců, kdy v případě selhání bezpečnostní služby může dojít ke škodám na životech, zdraví nebo majetku, které mohou být neodčinitelné. Oproti tomu kvalitu úklidu je zadavatel schopen bez většího úsilí řídit v průběhu dodávky pomocí pokynů, kontrol, sankcí a zejména snadným opakováním (opravou) nekvalitního úklidu. Zadavatel dodává, že v případě bezpečnostních služeb se jedná o specifický typ plnění, jehož kvalita musí být rozpoznána, definována a normalizována předem, a zadavatel se musí nezbytně přesvědčit o schopnosti dodavatele doručit tuto část plnění v definované kvalitě.

38. Vzhledem k tomu, že zadavatel zvolil kritéria hodnocení, která mají jasný vztah k předmětu plnění veřejné zakázky, považuje svůj postup za souladný se zákonem. Zadavatel v této souvislosti uvádí, že objektivnost a transparentnost hodnocení je zajištěna, jelikož veškeré aspekty hodnocení zevrubně popsal v zadávací dokumentaci. Nadto zadavatel poukazuje na jím vypracovanou metodiku hodnocení, která dle jeho názoru dokládá, že hodnocení nabídek proběhne na základě jasně definovaných pravidel, která vylučují libovůli zadavatele.

K požadavku na předložení krycího listu v nabídce

39. Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele 1 o nezákonnosti požadavku na předložení vyplněného krycího listu v nabídce, přičemž k tomu uvádí, že takovýto požadavek je standardní praxí v rámci předkládání nabídek na veřejné zakázky. Zadavatel v této souvislosti dále uvádí, že pokud by byla výtka navrhovatele 1 oprávněná, pak by zadavatelé nemohli v rámci zadávací dokumentace poskytnout např. ani vzorová čestná prohlášení, neboť jejich poskytnutí zákon explicitně také neřeší. Nadto zadavatel dodává, že absence krycího listu v nabídce jakožto formální nedostatek nabídky by bez dalšího nebyla důvodem pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení.

40. Zadavatel navrhuje zamítnutí návrhu č. 1 dle § 265 písm. a) zákona, protože nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření.

Další průběh správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0740/2025/VZ

41. Rozhodnutím ze dne 14. 10. 2025 Úřad zamítl návrh navrhovatele 1 na nařízení předběžného opatření spočívajícího v uložení zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

42. Usnesením ze dne 17. 10. 2025 Úřad určil zadavateli lhůtu pro podání informace o dalších úkonech, které zadavatel v průběhu správního řízení v zadávacím řízení provede, a pro zaslání té části dokumentace o zadávacím řízení, která by při takovém úkonu byla pořízena.

43. Přípisem ze dne 5. 11. 2025 zadavatel informoval Úřad o dalších úkonech provedených v zadávacím řízení, přičemž současně zaslal relevantní dokumentaci o těchto úkonech.

44. Rozhodnutím ze dne 14. 11. 2025 Úřad zadavateli nařídil předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení vedeného Úřadem.

45. Usnesením ze dne 19. 11. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

46. Dne 26. 11. 2025 Úřad obdržel od zadavatele vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí č. 1“).

47. Navrhovatel 1 se ve lhůtě stanovené Úřadem (a ani později) k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí č. 1

48. Zadavatel upozorňuje na skutečnost, že Úřad do podkladů pro vydání rozhodnutí zařadil formulář „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ uveřejněný ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 5. 2024 pod ev. č. F2024-023062, který se váže k veřejné zakázce „Služby facility managementu v multifunkční hale“, jejímž zadavatelem je ARENA BRNO, a.s., IČO 09133267, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno (dále jen „veřejná zakázka Arena Brno“). Zadavatel mj. uvádí, že veřejná zakázka města Brna je důkazem, že spojení služeb ostrahy, úklidu a dalších činností je běžnou praxí na relevantním trhu a odpovídá moderním trendům, přičemž společné zadávání uvedených služeb je v souladu s principy hospodárnosti a efektivity, které zákon mj. rovněž sleduje.

49. Zadavatel nadále setrvává na svých předchozích vyjádřeních a navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele 1 zamítl. Zároveň zadavatel žádá Úřad, aby při svém rozhodování zohlednil všechny relevantní veřejné zakázky, judikaturu, rozhodovací praxi a odbornou literaturu uvedené v předchozích podáních, které dle jeho přesvědčení potvrzují správnost postupu zadavatele.

Rozhodnutí ve věci

50. Dne 9. 12. 2025 vydal Úřad rozhodnutí z téhož dne (dále jen „napadené rozhodnutí č. 1“), v jehož rámci Úřad výrokem I. konstatoval, že zadavatel při stanovení zadávacích podmínek vyhrazené změny závazku postupoval v rozporu s § 100 odst. 1 a § 6 zákona, když si v ní vyhradil změny závazku ze smlouvy, aniž by podmínky pro tyto vyhrazené změny závazku a jejich obsah v zadávací dokumentaci dostatečně a jednoznačně vymezil, přičemž výrokem III. napadeného rozhodnutí č. 1 zadavateli uložil nápravné opatření spočívající v zákazu uplatnění vyhrazených změn závazku. Výrokem II. napadeného rozhodnutí č. 1 pak Úřad konstatoval, že s výjimkou části, která směřuje proti vyhrazeným změnám závazku, se návrh č. 1 zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Výrokem V. napadeného rozhodnutí č. 1 Úřad uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč.

Řízení o rozkladu

51. Dne 19. 12. 2025 byl Úřadu prostřednictvím datové schránky doručen rozklad navrhovatele 1 ze dne 17. 12. 2025 (dále jen „rozklad č. 1“) proti výroku II. napadeného rozhodnutí č. 1, respektive proti závěrům Úřadu, že postup zadavatele spočívající ve spojení služeb ostrahy (bezpečnostních služeb) a úklidových služeb do jednoho zadávacího řízení je v souladu se zákonem. Navrhovatel 1 ve svém rozkladu poukazuje na to, že spojení ostrahy a úklidu je ve vztahu k hospodářské soutěži restriktivní a zadavatel musí unést břemeno tvrzení i břemeno důkazní ohledně objektivní nezbytnosti takového spojení. To se podle navrhovatele 1 v řešené věci nestalo. V závěru svého rozkladu navrhovatel 1 navrhuje, aby předseda Úřadu zrušil výrok II. napadeného rozhodnutí č. 1 a v jeho rozsahu vrátil věc Úřadu k novému projednání. Vzhledem k tomu, že rozklad č. 1 směřoval výlučně proti výroku II. napadeného rozhodnutí č. 1, platí, že výroky I., III., IV., a V. předmětného rozhodnutí Úřadu nabyly právní moci dne 30. 12. 2025.[1]

52. Usnesením ze dne 22. 12. 2025 Úřad stanovil zadavateli lhůtu pro vyjádření k rozkladu č. 1.

53. Dne 5. 1. 2026 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k rozkladu č. 1 z téhož dne, ve kterém zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele 1, že Úřad rozhodl v rozporu se zásadou legitimního očekávání; tento závěr navrhovatel 1 dovozuje dle zadavatele z rozhodnutí s odlišným skutkovým stavem. Zadavatel uvádí, že v řešené věci je předmět veřejné zakázky podstatně úžeji vymezený. Zároveň zadavatel poukazuje na to, že jeho postup naplnil zásadu nediskriminace a proporcionality vyplývající z judikatury. Stejně tak poukazuje na to, že Úřad v napadeném rozhodnutí vycházel z rozsáhlé rozhodovací praxe správních soudů. Ke svému postupu při zadávání veřejné zakázky pak zadavatel uvádí, že ho odůvodnil konkrétními argumenty a unesl důkazní břemeno k prokázání jeho důvodnosti. Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele 1, že požaduje pouze přímý výkon služeb, které nepředstavují službu facility managmentu. Podle zadavatele realizace předmětu plnění z podstaty věci vyžaduje vzájemnou koordinaci jednotlivých služeb. Společné plnění jednotlivých služeb pak přináší ekonomickou výhodnost, když odpadají dodatečné náklady a administrativní zátěž. Dílčí zadávání předmětu veřejné zakázky by podle zadavatele nebylo způsobilé naplnit jeho potřeby, přičemž jeho postup při zadávání veřejné zakázky naplňuje zásadu přiměřenosti podle § 6 zákona. Závěrem svého vyjádření pak zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu rozklad č. 1 zamítl.

Rozhodnutí předsedy Úřadu

54. Po projednání rozkladu předseda Úřadu rozhodnutím ze dne 6. 2. 2026, které nabylo právní moci dne 9. 2. 2026 (dále jen „druhostupňové rozhodnutí č. 1“), zrušil výrok II. napadeného rozhodnutí č. 1 a věc v této části vrátil Úřadu k novému projednání.

55. Z výše citovaného druhostupňového rozhodnutí č. 1 vyplývá, že zadávací podmínky byly dle předsedy Úřadu koncipovány tak, že byly způsobilé výrazně omezit hospodářskou soutěž, aniž by zadavatel předložil konkrétní a přesvědčivé důvody odůvodňující takové omezení. Předseda Úřadu upozornil, že předmět veřejné zakázky musí být vymezen tak, aby byl okruh dodavatelů zúžen jen v nezbytné míře; zadavatel má totiž aktivně usilovat o co nejširší hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku. Zadání více typově odlišných plnění v jednom zadávacím řízení nerozděleném na části je přitom přípustné pouze tehdy, tvoří-li plnění vzájemně podmíněný celek, anebo pokud zadavatel prokáže, že sdružené zadání přinese výhody (technické nebo ekonomické) převažující nad omezením soutěže. Služby ostrahy a služby úklidu dle předsedy Úřadu v šetřené věci nebyly plněním tvořícím funkční celek – v zadávací dokumentaci byly vymezeny zcela samostatně, neexistovala žádná personální, procesní ani koordinační vazba mezi jejich plněním a současně zadavatel nestanovil žádné prvky společného řízení, integrace či facility managementu.

56. Předseda Úřadu též upozornil, že v šetřené věci byly kvalifikační i hodnoticí podmínky stanoveny výrazně disproporčně ve vztahu k jednotlivým službám (zaměřovaly se na služby ostrahy). To nasvědčuje tomu, že fakticky jde o veřejnou zakázku na ostrahu s připojením služeb úklidu, což omezuje soutěž dodavatelů specializovaných pouze na úklid či pouze na ostrahu a zvyšuje riziko diskriminace. Taktéž dle předsedy Úřadu nelze odhlédnout od toho, že nabídku podali pouze dva dodavatelé. To potvrzuje, že sdružené plnění v šetřené věci mělo významně redukující dopad na soutěžní prostředí. Totožný počet dodavatelů pak podal námitky proti způsobu vymezení předmětu veřejné zakázky. Jde tedy o další indicii o reálném negativním dopadu vymezení předmětu veřejné zakázky na trh.

57. Předseda Úřadu rovněž vytkl, že Úřad nerozlišil mezi facility managementem, kdy se jedná o správu budov v širším slova smyslu, kdy je přítomen prvek celkové komplexnosti a z ní vyplývající synergie plnění zajišťovaných jedním dodavatelem, a pouhým spojením dílčích nesouvisejících služeb do jednoho celku, které představuje pouhé hromadění služeb. Úřad podle předsedy Úřadu ponechal bez posouzení, zda zadavatel v šetřené věci prokázal skutečné přínosy spojení předmětu plnění pro hospodárnost nebo kvalitativní synergii. Zadavatel argumentoval jen obecně ekonomickými výhodami a administrativními úsporami, avšak nepředložil žádné konkrétní ekonomické podklady, srovnávací analýzy ani technická zdůvodnění nutnosti společného zadání dílčích plnění. Předseda zdůraznil, že břemeno tvrzení i břemeno důkazní leží v tomto případě na zadavateli.

Nové projednání věci Úřadem

58. Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání, přípisem ze dne 11. 2. 2026 vyrozuměl účastníky o pokračování správního řízení.

59. Dne 24. 2. 2026 byl Úřadu doručen přípis zadavatele z téhož dne (dále jen „přípis ze dne 24. 2. 2026“), ve kterém zadavatel doplňuje odůvodnění svého postupu při zadávání veřejné zakázky. Zadavatel je přesvědčen, že vzájemná provázanost služeb ostrahy a úklidu je pro odborníky v daném odvětví zřejmá a vyplývá jak z povahy provozu jeho areálů, tak z požadavků na zajištění bezpečnosti při konání sportovních, kulturních a společenských akcí. Zadavatel zdůrazňuje, že bezpečnostní a úklidové činnosti probíhají v těsné časové i prostorové návaznosti, přičemž účinná reakce na incidenty či rizikové jevy je možná pouze při jejich jednotném řízení jedním dodavatelem. V objektech zadavatele musí být bezpečnostně úklidové zásahy řešeny sehraným týmem sdílejícím procesy, pravidla a odpovědnost. Z praxe zadavatele zároveň vyplývá, že potřeba koordinace ostrahy a úklidu při větších akcích nastává opakovaně a pravidelně.

60. Koordinace pracovníků úklidu a ostrahy je podle zadavatele funkční nezbytností, nikoliv abstraktním či účelově vytvořeným požadavkem, a je promítnuta jak do specifikace předmětu plnění, tak do reálné provozní zkušenosti. Oddělení těchto služeb by dle zadavatele vedlo ke zvýšení provozních rizik, nejasné distribuci odpovědnosti a nezřetelnému určení priorit. Zadavatel na příkladu konkrétního incidentu dokládá, že vzájemná součinnost ostrahy a úklidu je v jeho provozech nezbytná. Zadavatel proto zdůrazňuje, že nepožaduje samostatné dodávky úklidu a ostrahy, nýbrž jejich spojení, které umožní dosáhnout kvality a bezpečnosti odpovídající specifickým potřebám jeho objektů.

61. Zadavatel dále uvádí, že integrační požadavky jsou vtěleny do samotné specifikace předmětu plnění, která počítá s řízením pohybu pracovníků úklidu ze strany ostrahy, s jejich vstupem do citlivých prostor a s koordinací zásahů v režimu akce. Ostraha má odpovědnost za bezpečnostní režim celého objektu, a proto musí mít kontrolu i nad činnostmi úklidu probíhajícími v bezpečnostně relevantních situacích. Tato provázanost podle zadavatele není nově vytvořeným požadavkem, ale odráží realitu provozu velkých areálů s vysokou koncentrací osob. Zadavatel je přesvědčen, že okruh dodavatelů byl omezen pouze v nezbytné míře vyplývající z povahy poptávaných služeb a že zvolený model přináší vyšší kvalitu i ekonomickou výhodnost, než by bylo možné dosáhnout při odděleném zadávání. Zadavatel proto považuje své důvody za dostatečně doložené a trvá na správnosti svého postupu.

62. Usnesením ze dne 26. 2. 2026 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

63. Dne 11. 3. 2026 Úřad obdržel od zadavatele vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne, ve kterém zadavatel trvá na tom, že dostatečně jasně odůvodnil svůj postup, který považuje za správný.

Správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0747/2025/VZ

64. Dne 6. 10. 2025 obdržel Úřad návrh č. 2 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0747/2025/VZ.

65. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel 2.

66. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 7. 10. 2025.

67. Dne 16. 10. 2025 Úřad obdržel od zadavatele jeho vyjádření k návrhu č. 2 z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu č. 2“) a dokumentaci o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu č. 2

68. Zadavatel uvádí, že zadáním veřejné zakázky sleduje svůj legitimní zájem, a to uspokojení svých odůvodněných potřeb na zajištění bezpečnosti a úklidu svých objektů, potažmo zajištění ochrany života, zdraví a majetku. Zadavatel dále uvádí, že spojení služeb ostrahy a úklidu je příkladem moderního přístupu k ochraně objektů, který reflektuje vzájemnou (funkční, místní i časovou) provázanost těchto oblastí a komplexní povahu zajištění bezpečnosti, přičemž kombinace těchto služeb v rámci plnění od jediného dodavatele je optimální pro zajištění hospodárnosti, efektivní koordinace, vyšší kvality a snížení administrativní zátěže. Takovýto přístup je pak dle zadavatele podpořen zákonem, rozhodovací praxí Úřadu i praxí.

69. Zadavatel dále trvá na tom, že požadavek na předložení návrhu výkonu ostrahy je přiměřený a odůvodněný vzhledem k předmětu plnění veřejné zakázky, přičemž argumentuje tím, že ostraha bude mít dlouhodobě obdobný charakter, proto by bylo nelogické požadovat návrh pouze na omezené období a rovněž že se nejedná o realizaci plnění, nýbrž o představení způsobu jeho provedení. Zadavatel v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že pokud dodavatel svou nabídku důkladně zpracoval, musel si nepochybně při jejím zpracování vypracovat plán, jakým bude plnění provádět, aby jeho nabídka mohla kvalitně naplnit všechny požadavky zadavatele.

70. K namítané nejasnosti slovního spojení „vážný důvod“ zadavatel uvádí, že v bezpečnostní praxi je rozlišování, zda je oprávněné považovat nějaký důvod za „vážný,“ nebo „nikoliv vážný“, běžnou rutinou. Zadavatel uvádí, že k takovému posouzení dochází zejména v případech, kdy dodavatel nepřesně dodrží pokyny zadavatele nebo zanedbá svou povinnost nebo kdy se při řízení režimu objektu posuzuje, zda byl přístup k nějaké osobě odepřen z vážného důvodu, či zda byla z vážného důvodu nařízena evakuace. Rovněž nezavedení určitého opatření v bezpečnostní praxi, například naznačeného environmentálního nebo obdobného opatření, je akceptováno v běžném výkonu bezpečnostních činností pouze za okolnosti existence vážného důvodu. Dle zadavatele je tedy zřejmé, že se běžně posuzuje, zda k události nebo stavu došlo z vážného či nikoliv vážného důvodu. Ohledně výkladu tohoto právního pojmu pak zadavatel odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu, která pracuje s pojmem „vážný důvod“ v právních větách.

71. Zadavatel ve vztahu k námitce týkající se objektových, oborových nebo provozních specifik uvádí, že tyto pojmy jsou v zadávací dokumentaci dostatečně vymezeny a vysvětleny, přičemž tyto pojmy jsou všeobecně známé i v bezpečnostní praxi. Pokud jde o úvahu navrhovatele 2 ve vztahu k přidělování bodů, zadavatel uvádí, že logickým i jazykovým výkladem lze dospět k jedinému možnému vysvětlení, které je zároveň závazné pro hodnotitele.

72. Zadavatel dále nesouhlasí s tvrzením navrhovatele 2 ohledně nejistoty ve vztahu k dodržení limitu pro dobu ověření poplachového stavu, jelikož tato otázka je dle zadavatele důležitou součástí dodávky a důležitou metrikou kvality výkonu a reaktivních bezpečnostních činností. Zadavatel v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že uvedený parametr se objevuje v tzv. SLA, technických nebo provozních podmínkách či podmínkách výkonu služby právě s cílem vyloučit nejistotu v této věci.

73. Ve vztahu k „nikoliv nepodstatnému snížení kapacity propustnosti“ zadavatel uvádí, že se jedná o kvalitativní parametr, který je při hodnocení výkonnosti a kvality bezpečnostních opatření běžně používán, přičemž závazné pokyny pro hodnotitele zamezují zneužití tohoto kritéria a umožňují jeho použití výhradně pro identifikaci drobných nedostatků návrhu. Zadavatel dále uvádí, že pojem „nepodstatný“ je v bezpečnostní i právní praxi běžně používán a respektován jako hodnoticí kvantifikátor nebo rozlišovací znak, přičemž v této souvislosti odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu, která pracuje s pojmem „nepodstatný“ v právních větách.

74. Pokud jde o nejasnost pojmu „správný“, zadavatel v této souvislosti uvádí, že zadávací dokumentace jasně vymezuje, co považuje za správné řešení, přičemž komplexnost zadávací dokumentace vylučuje zneužití tohoto pojmu k diskriminačnímu hodnocení. Hodnotitelé navíc mají povinnost písemně odůvodnit své hodnocení, což zajišťuje přezkoumatelnost procesu hodnocení nabídek.

75. S ohledem na výše uvedené má zadavatel za to, že v zadávacím řízení postupoval podle zákona, a proto navrhuje, aby Úřad návrh č. 2 zamítl.

Další průběh správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0747/2025/VZ

76. Usnesením ze dne 17. 10. 2025 Úřad určil zadavateli lhůtu pro podání informace o dalších úkonech, které zadavatel v průběhu správního řízení v zadávacím řízení provede, a pro zaslání té části dokumentace o zadávacím řízení, která by při takovém úkonu byla pořízena.

77. Rozhodnutím ze dne 14. 11. 2025 Úřad zadavateli nařídil předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení vedeného Úřadem.

78. Usnesením ze dne 19. 11. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

79. Dne 26. 11. 2025 Úřad obdržel od zadavatele vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí č. 2“).

80. Navrhovatel 2 se ve lhůtě stanovené Úřadem (a ani později) k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí č. 2

81. Zadavatel i v tomto případě odkazuje na veřejnou zakázku Arena Brno. Zadavatel je přesvědčen, že tato veřejná zakázka je důkazem, že spojení služeb ostrahy, úklidu a dalších činností je běžnou praxí na relevantním trhu a odpovídá moderním trendům, přičemž společné zadávání uvedených služeb je v souladu s principy hospodárnosti a efektivity, které zákon mj. rovněž sleduje.

82. Zadavatel nadále setrvává na svých předchozích vyjádřeních a navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele 2 zamítl.

Rozhodnutí ve věci

83. Dne 29. 12. 2025 vydal Úřad rozhodnutí z téhož dne (dále jen „napadené rozhodnutí č. 2“), kterým Úřad zamítl návrh navrhovatele 2, když neshledal důvody pro uložení nápravného opatření.

Řízení o rozkladu

84. Dne 13. 1. 2026 byl Úřadu doručen rozklad navrhovatele 2 z téhož dne (dále jen „rozklad č. 2“) proti napadenému rozhodnutí č. 2. Navrhovatel 2 v podaném rozkladu namítá, že Úřad v napadeném rozhodnutím č. 2 uměle a bez opory v zadávacích podmínkách vykládá předmět veřejné zakázky jako služby facility managementu. O takové služby se podle navrhovatele 2 nejedná a předmětem plnění veřejné zakázky je prostý výkon ostrahy a úklidu. Úřadem odkazované rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0012/2023/VZ ze dne 14. 3. 2023 navrhovatel 2 považuje za nepřiléhavé, když v něm byla posuzována veřejná zakázka, jejímž předmětem byla komplexní správa nemovitostí, kdežto zadavatel veřejné zakázky v řešené věci požadoval výkon bezpečnostních služeb a úklidových služeb. Zadavateli tak nešlo o správu nemovitostí, jež je příznačná právě pro facility management, ale o samotný výkon služeb ostrahy a úklidu. Oprávněnost sloučení různých předmětů plnění v rámci veřejné zakázky pak Úřad podle navrhovatele 2 v napadeném rozhodnutí č. 2 nijak neposoudil a pouze citoval zadavatele bez bližšího zkoumání uvedených důvodů. Zadavatelem uvedené odůvodnění přitom podle navrhovatele 2 nemá oporu v samotném znění zadávacích podmínek.

85. Navrhovatel 2 dále rozporuje posouzení otázky přiměřenosti požadavku na předložení Návrhu výkonu ostrahy Úřadem. Navrhovatel 2 odmítá závěr Úřadu, že nepředložil žádné konkrétní skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr o nepřiměřenosti a nezákonnosti tohoto požadavku. Navrhovatel 2 namítá, že obecnost jeho námitky koresponduje se záměrem zadavatele, který se domáhá toho, aby již v rámci nabídky byla realizována část plnění předmětu veřejné zakázky. Navrhovatel 2 sice připouští oprávněnost požadavku zadavatele na předložení Návrhu, ale pouze v omezeném rozsahu. K závěrům ohledně Návrhu jako předmětu hodnoticího kritéria pak navrhovatel 2 poukazuje na to, že namítal užití vágních a neurčitých pojmů, jež nevylučují odlišný výklad, a tím i předpoklad obdržení neporovnatelných nabídek. Neurčité pojmy podle navrhovatele 2 neměly být vykládány Úřadem v napadeném rozhodnutí č. 2, ale bylo namístě, aby je objasnil zadavatel v zadávací dokumentaci či v rozhodnutí o námitkách. Úřad zároveň připouští nejasnosti ve výkladu metodiky hodnocení s tím, že případné nejasnosti mají být vykládány ve prospěch dodavatele. K tomu navrhovatel 2 namítá, že k posouzení správnosti vymezení a aplikace metodiky hodnocení by tak došlo případně až v dalším řízení před Úřadem.

86. V závěru podaného rozkladu navrhovatel 2 navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí č. 2 zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

87. Usnesením ze dne 14. 1. 2026 Úřad stanovil zadavateli lhůtu pro vyjádření k rozkladu.

88. Dne 22. 1. 2026 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k rozkladu č. 2 z téhož dne, ve kterém zadavatel uvedl, že se zcela ztotožňuje se závěry napadeného rozhodnutí č. 2 a podaný rozklad považuje za nedůvodný. Závěry napadeného rozhodnutí č. 2 jsou podle zadavatele založeny na relevantní judikatuře, odborné literatuře a reflektují realitu relevantního trhu. Té odpovídá i závěr, že zadavatel stanovil parametry předmětné veřejné zakázky přiměřeně v souladu s ustálenou praxí na relevantním trhu. Navrhovatel 2 pak podle zadavatele nepřináší žádné relevantní argumenty. Zároveň pak napadené rozhodnutí č. 2 podle zadavatele bylo v souladu se zásadou legitimního očekávání. K hodnocení kritéria kvality pak zadavatel poukazuje na to, že zpracoval pro účely hodnocení Metodický pokyn k hodnocení nabídek tak, aby bylo zjevné, co bude hodnoceno, a to bez prostoru pro excesy a libovůli. Závěrem svého vyjádření zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu podaný rozklad č. 2 zamítl.

Rozhodnutí předsedy Úřadu

89. Po projednání rozkladu předseda Úřadu rozhodnutím ze dne 3. 3. 2026, které nabylo právní moci dne 4. 3. 2026 (dále jen „druhostupňové rozhodnutí č. 2“), zrušil napadené rozhodnutí č. 2 a věc v této části vrátil Úřadu k novému projednání.

90. Z výše citovaného druhostupňového rozhodnutí č. 2 vyplývá, že dle předsedy Úřadu je zadavatelem provedené vymezení předmětu veřejné zakázky přinejmenším potenciálně způsobilé omezit hospodářskou soutěž a působit diskriminačně vůči některým dodavatelům služeb, které jsou předmětem veřejné zakázky, tj. být v rozporu s § 6 odst. 2 a § 36 odst. 1 zákona. Předseda Úřadu zdůraznil, že zákon sice nepřikazuje dělení předmětu veřejné zakázky na části, ale ukládá respektovat § 6 odst. 2 a § 36 odst. 1 zákona. To mj. znamená, že přípustnost integrace služeb do jedné nerozdělené veřejné zakázky musí být věcně doložena (nedělitelnost, synergie, vyšší kvalita/úspora); pouhá administrativní pohodlnost či obecné tvrzení o „systémovosti“ nestačí. Postup zadavatele při vymezení předmětu veřejné zakázky musí být odůvodněný, a to zejm. s ohledem na přínos k ekonomické výhodnosti plnění a zvýšení jeho kvality, a v takové intenzitě, aby tyto důvody převážily nad zájmem na co možná nejmenším omezení hospodářské soutěže a omezení okruhu dodavatelů. V šetřené věci mělo přitom nerozdělení předmětu veřejné zakázky reálný dopad na soutěž.

91. Předseda Úřadu dospěl k závěru, že široké vymezení předmětu plnění, které potenciálně omezuje hospodářskou soutěž (vylučuje samostatné dodavatele jednotlivých služeb), je přípustné jen tehdy, prokáže-li zadavatel konkrétní a přesvědčivé důvody (nedělitelnost funkčního celku, prokazatelný kvalitativní či ekonomický přínos integrace). V této souvislosti předseda Úřadu konstatoval, že Úřad v napadeném rozhodnutí č. 2 neprovedl plnohodnotné posouzení legitimních důvodů integrace obou zadavatelem poptávaných služeb do jedné nerozdělené veřejné zakázky a pouze převzal zadavatelova tvrzení; proto byl jeho závěr o zákonnosti předmětu veřejné zakázky označen za nesprávný.

92. Ve vztahu k námitkám proti povinnosti předložit kompletní Návrh výkonu ostrahy pro 7 objektů a taktéž proti neurčitosti některých pojmů předseda Úřadu konstatoval, že se ztotožnil s posouzením provedeným Úřadem.

Nové projednání věci Úřadem

93. Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání, přípisem ze dne 12. 3. 2026 vyrozuměl účastníky o pokračování správního řízení.

94. Dne 16. 3. 2026 byl Úřadu doručen přípis zadavatele z téhož dne, ve kterém zadavatel doplňuje odůvodnění svého postupu při zadávání veřejné zakázky. Zadavatel považuje své důvody za dostatečně doložené a trvá na správnosti svého postupu. Obsah tohoto přípisu je věcně totožný s přípisem ze dne 24. 2. 2026 (viz bod 59 a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a proto není v této části doplnění odůvodnění zadavatele znovu podrobně popisováno.

IV. SPOLEČNÉ SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ SP. ZN. ÚOHS-S0740/2025/VZ

95. Úřad usnesením ze dne 18. 3. 2026 v souladu s § 140 odst. 1 správního řádu správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0740/2025/VZ a správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0747/2025/VZ spojil do společného správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0740/2025/VZ (dále jen „společné správní řízení“). Účastníky společného správního řízení podle § 256 zákona ve spojení s § 140 odst. 6 správního řádu jsou zadavatel, navrhovatel 1 a navrhovatel 2.

96. Usnesením ze dne 27. 3. 2026 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

97. Žádný z účastníků řízení se ve lhůtě stanovené Úřadem (a ani později) k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

V. ZÁVĚRY ÚŘADU

98. Úřad – vázán právními názory předsedy Úřadu uvedenými v druhostupňových rozhodnutích – přezkoumal na základě § 248 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

99. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

100. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

101. Podle § 18 odst. 1 písm. a) zákona je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána v jednom nebo více zadávacích řízeních.

102. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

103. Podle § 35 zákona zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.

104. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

105. Podle § 36 odst. 2 zákona zadávací podmínky zadavatel uvede v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu anebo je sdělí účastníkům zadávacího řízení při jednání.

106. Podle § 37 odst. 1 písm. c) zákona může zadavatel jako podmínky účasti v zadávacím řízení stanovit obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky.

107. Podle § 37 odst. 2 zákona zadavatel může stanovit požadavky na obsah, formu nebo způsob podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.

108. Podle § 73 odst. 6 zákona pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,

a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b) minimální úroveň pro jejich splnění.

109. Podle § 79 odst. 1 zákona kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

110. Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

111. Podle § 103 odst. 2 zákona zadavatel může uvést doporučený způsob zpracování nabídky.

112. Podle § 114 odst. 1 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.

113. Podle § 114 odst. 2 zákona se ekonomická výhodnost nabídek hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.

114. Podle § 115 odst. 1 zákona zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují

a) kritéria hodnocení,

b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a

c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

115. Podle § 116 odst. 1 zákona pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality je zadavatel povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.

116. Podle § 251 odst. 5 zákona mohou v řízení zahájeném na návrh účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 4 cit. ustanovení zákona; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. O podmínkách pro uplatňování návrhů důkazů, nových skutečností a jiných návrhů podle věty první musí být účastníci řízení s výjimkou navrhovatele poučeni v oznámení o zahájení řízení.

117. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. Stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v zadávacím řízení, kterým zavedl dynamický nákupní systém, v rozporu s tímto zákonem, Úřad zakáže zadavateli zadávat v tomto dynamickém nákupním systému veřejné zakázky. Vyhradil-li si v zadávací dokumentaci zadavatel možnost jednacího řízení bez uveřejnění v rozporu s § 66 zákona nebo změnu závazku v rozporu s § 100 zákona, uloží Úřad nápravné opatření spočívající v zákazu uplatnění takové výhrady, pokud to postačuje k provedení nápravy.

118. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

K vymezení předmětu veřejné zakázky

119. Jak již bylo uvedeno výše, předmětem veřejné zakázky je zajištění strážních, bezpečnostních (dále souhrnně též jako „ostraha“) a úklidových služeb pro areály zadavatele (blíže k tomu viz body 2. a 3. tohoto rozhodnutí).

120. Navrhovatelé shodně ve svých v návrzích brojí proti vymezení předmětu veřejné zakázky, neboť jsou přesvědčeni, že je vymezen příliš široce, a tudíž nezákonně. Navrhovatelé v této souvislosti uvádí, že bezpečnostní a úklidové služby běžně zajišťují odlišní dodavatelé, čímž dochází k diskriminaci dodavatelů specializovaných pouze na jednu oblast poptávaných služeb a k omezení hospodářské soutěže. Navrhovatel 1 v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že vymezením předmětu veřejné zakázky zadavatel nutí dodavatele k umělému sdružování či k využívání poddodavatelů. Navrhovatelé rovněž odmítají důvody uvedené zadavatelem ve vztahu k vymezení předmětu veřejné zakázky, tj. že by rozdělení služeb bránilo v podávání inovativních návrhů dodavatelů, že by došlo ke snížení kvality bezpečnosti a efektivity, či bylo znemožněno snížení rizika kriminality ze strany pracovníků úklidu.

121. Zadavatel s výhradami navrhovatelů vůči vymezení předmětu veřejné zakázky nesouhlasí, když uvádí, že zadáním veřejné zakázky sleduje svůj legitimní zájem, a to uspokojení odůvodněných potřeb zadavatele na zajištění bezpečnosti a úklidu svých objektů, potažmo zájem na zajištění ochrany života, zdraví a majetku. Zadavatel v této souvislosti uvádí, že spojení služeb ostrahy a úklidu je příkladem moderního přístupu k ochraně objektů, který reflektuje vzájemnou (funkční, místní i časovou) provázanost těchto oblastí a komplexní povahu zajištění bezpečnosti, přičemž kombinace těchto služeb v rámci plnění od jediného dodavatele je optimální pro zajištění hospodárnosti, efektivní koordinace, vyšší kvality a snížení administrativní zátěže.

122. K otázce vymezení předmětu veřejné zakázky Úřad nejprve uvádí, že byť je to výlučně zadavatel, který vymezuje předmět veřejné zakázky (tedy to, co v rámci zadávacího řízení vlastně poptává), neboť jen on sám zná nejlépe své vlastní potřeby, jež by měl co nejpřesněji a věcně definovat, nemůže k tomuto úkonu přistupovat zcela libovolně. I zde je totiž zadavatel vázán zásadami zadávání veřejných zakázek uvedenými v § 6 zákona, mj. tedy i v § 6 odst. 2 zákona uvedenou zásadou zákazu diskriminace.

123. Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) ve svém rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16. 11. 2010 ve vztahu ke smyslu zásady zákazu diskriminace uvedl, že „smysl zmíněné zásady rovného zacházení a její opačné polohy v podobě zákazu diskriminace, k němuž se v oblasti veřejných zakázek blíže vyjadřoval i zdejší soud v rozsudku ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008 – 152, publ. pod č. 1771/2009 Sb. NSS, www.nssoud.cz, spočívá souhrnně řečeno v zajištění konkurence mezi dodavateli, umožnění hospodářské soutěže a tím také dosáhnutí efektivního nakládání s prostředky z veřejných rozpočtů. Zadavatelé většinou nehospodaří s vlastními finančními zdroji a nemají tedy v obecné rovině žádnou motivaci k tomu, aby postupovali nanejvýš hospodárně. Při zadávání veřejných zakázek je tedy nutno zajistit, aby veřejné rozpočty byly spotřebovávány řádně a efektivně, na základě seriózního hodnocení nabídek a bez jakéhokoliv druhu zvýhodňování nebo protihodnoty finanční nebo politické. Konkurence nutí uchazeče o veřejnou zakázku, aby si počínali jako v každém jiném obchodně právním vztahu, tj. nabídli kvalitní výkon za odpovídající cenu. Veškeré úkony zadavatele by proto měly být činěny takovým způsobem, aby zadávání veřejných zakázek bylo transparentní a byly při něm dodržovány zásady stejného zacházení a nediskriminace zájemců a uchazečů o veřejné zakázky.“ NSS také zdůraznil, že zákaz diskriminace zahrnuje jak zákaz diskriminace ve své zjevné (přímé) podobě, tedy situace, kdy zadavatel zaujme rozdílný, jiný přístup ke konkrétnímu dodavateli než k dodavatelům ostatním, tak zákaz diskriminace v podobě skryté (nepřímé), tedy situace, kdy se zadavatel sice na první pohled chová ke všem dodavatelům stejně, ale výsledkem jeho jednání jsou obdobné právem zakázané důsledky (v oblasti práva veřejných zakázek tedy omezení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli) jako v případě diskriminace přímé. Byť soudy dospěly k výše uvedeným závěrům v souvislosti se stanovováním kvalifikačních předpokladů, jsou tyto závěry obecně aplikovatelné na všechny postupy zadavatelů v zadávacím řízení včetně samotného vymezení předmětu veřejné zakázky.

124. V této souvislosti Úřad rovněž odkazuje na rozsudek KS v Brně sp. zn. 62 Af 7/2010 ze dne 2. 3. 2010, jehož závěry potvrdil NSS rozsudkem č. j. 2 Afs 59/2010-183 ze dne 18. 1. 2011, ve kterém soud uvedl, že pokud by zadavatel předmět veřejné zakázky vymezil příliš široce, v důsledku čehož by podalo nabídku méně dodavatelů než v situaci, kdy by tato jednotlivá plnění byla poptávána samostatně, mohl by zadavatel porušit jednu ze základních zásad zadávacího řízení zakotvenou v § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále též „ZVZ“), tj. zmíněnou zásadu zákazu diskriminace. Diskriminováni jsou v takovém případě ti dodavatelé, kteří by mohli podat nabídku na jednotlivá plnění, nicméně nejsou schopni nabídnout plnění všechna. Tímto způsobem také dochází k omezení konkurenčního prostředí. KS v Brně se v citovaném rozsudku vyjádřil též k podmínkám, za kterých je zadavatel povinen veřejnou zakázku na části rozdělit, když uvedl následující: „K rozdělení veřejné zakázky na části lze přistoupit zásadně tehdy, pokud je důvod předpokládat, že za plnění po částech bude zadavatel platit v součtu nižší cenu. Tak tomu zpravidla může být právě v situaci, kdy rozdělení veřejné zakázky na části může přinést více nabídek, a tedy i větší soutěž konkurujících si dodavatelů a z toho vyplývající nižší nabídkovou cenu.“

125. Objektivními dopady, které mohl požadavek na společné plnění mít na konkurenční prostředí dodavatelů, se zabýval též rozsudek KS v Brně sp. zn. 62 Af 57/2011 ze dne 1. 11. 2012, ve kterém se uvádí: „Jestliže tedy zadavatel, byť podle svého vlastního rozhodnutí, poptává plnění, které není plněním, jež je nutno z technických a ekonomických důvodů poptávat společně, jako plnění jediné (společné), přitom podmínkám vycházejícím z takto nastavené poptávky, jež se projevuje v samotném vymezení předmětu veřejné zakázky, může vyhovět pouze velmi omezený počet dodavatelů (dokonce pouze jediný dodavatel, jak tvrdí žalobce), zatímco při oddělené zadavatelově poptávce po takto dle úvahy zadavatele spojeném plnění by se o zakázky v jednotlivých oblastech plnění mohl ucházet vyšší počet dodavatelů, přitom obě plnění jsou plněními, jež se jinak poskytují samostatně (tento fakt v daném případě může plynout už z toho, že na trhu podle tvrzení žalobce existuje vyšší počet dodavatelů, kteří poskytují buď jedno nebo druhé plnění v rámci spojeného celkového plnění), pak takový postup lze kvalifikovat jako diskriminační, odporující zásadám podávaným z § 6 ZVZ. Je tomu tak proto, že někteří z dodavatelů mají v takovém případě a priori znemožněnu účast v zadávacím řízení, byť by plnění, které je zadavatelem poptáváno, mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní, nehledě k tomu, že by je při zajištění efektivní soutěže o veřejnou zakázku mohli realizovat za podmínek pro zadavatele výhodnějších. […] pokud je předmět veřejné zakázky vymezen příliš široce (lze-li plnění v něm zahrnuté dodávat samostatně a děje-li se tak v praxi) a v důsledku toho podává nabídku méně dodavatelů než v situaci, kdy by byla plnění poptávána samostatně, vede to k diskriminaci těch dodavatelů, kteří by byli schopni podat nabídku na jednotlivá plnění, nicméně nejsou schopni nabídnout plnění všechna, bez ohledu na jejich možnost zajistit si subdodávky nebo podávat společnou nabídku; tím se totiž diskriminační účinek s vlivem na efektivní soutěžní prostředí, v němž se dodavatelé o veřejnou zakázku mají nacházet, nikterak neeliminuje.“

126. Dále KS v Brně judikoval ve svém rozsudku č. j. 62 Af 75/2013-109 ze dne 9. 10. 2014: „Je sice pravdou, že zadavateli svědčí významná míra autonomie ohledně vymezení plnění, které hodlá poptávat, a tedy ohledně vymezení předmětu veřejné zakázky, je však povinen i při vymezení předmětu plnění veřejné zakázky dodržet ZVZ včetně zásady zákazu diskriminace (§ 6 ZVZ), (…) Za skrytou formu nepřípustné diskriminace, a tedy za porušení § 6 ZVZ, je třeba považovat i takový postup, pokud zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku takovým vymezením předmětu veřejné zakázky, je-li zřejmé, že ji mohou splnit toliko někteří z dodavatelů (potenciálních uchazečů), jež by jinak byli k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými. Za kumulativního splnění právě uvedených dvou podmínek lze kvalifikovat zadavatelův postup jako diskriminační, odporující zásadám podávaným z § 6 ZVZ, neboť někteří z dodavatelů mají v takovém případě a priori znemožněnu účast v zadávacím řízení, byť by předmět veřejné zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní. (…) Pokud ZVZ zakazuje při zadávání veřejných zakázek diskriminaci (a to jak zjevnou, tak skrytou), je třeba dovodit, že zadavatel je povinen postupovat tak, aby tento zákaz respektoval a v zadávacím řízení se diskriminace nedopouštěl. Jestliže by zadavatel vymezením veřejné zakázky, konkrétně spojením nesouvisejících plnění, mohl porušit základní zásady zadávacího řízení, musí předmět veřejné zakázky vymezit buď úžeji, nebo umožnit podávání nabídek na části veřejné zakázky. Je-li jedinou možností, jak dosáhnout dodržení zásady zákazu diskriminace, rozdělení veřejné zakázky, a tuto možnost ZVZ výslovně připouští, je třeba takový postup (rozdělení veřejné zakázky z důvodu zabránění diskriminace) považovat za postup ZVZ uložený (obdobně v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18.9.2014 ve věci sp. zn. 30 Af 80/2012).“

127. Obecně lze tedy uvést, že zadavatel má vynaložit veškeré úsilí k zajištění dostatečné hospodářské soutěže o veřejnou zakázku a k zabránění porušení zákona, resp. porušení zásady zákazu diskriminace, a to i za situace, kdy povinnost dělit předmět veřejné zakázky zákon neukládá. V tomto kontextu má tedy zadavatel šetřit, jak by se na daném trhu mohl projevit předmět veřejné zakázky, tj. zda předmět veřejné zakázky není vymezen natolik široce (byť se stále jedná o jednu veřejnou zakázku), že ho může dodávat pouze omezený počet dodavatelů, zatímco jeho jednotlivé části by bylo schopno dodat dodavatelů více; a zda plnění je nutno z technických a ekonomických důvodů poptávat jako plnění jediné (společné). Tento přístup plyne jak ze samotného zakotvení zásady zákazu diskriminace, tak zejména z ustanovení § 36 odst. 1 zákona, dle kterého nelze stanovit zadávací podmínky tak, aby bezdůvodně vytvářely překážky hospodářské soutěže.

128. Jak konstatoval předseda Úřadu v druhostupňových rozhodnutích, uvedené závěry správních soudů reflektovala i rozhodovací praxe Úřadu, respektive předsedy Úřadu. K ní lze obecně říct, že Úřad dospěl k závěru o nezákonnosti společného poptávání více plnění i v těch případech, kdy mezi předmětem jednotlivých plnění existovala určitá logická souvislost a směřovala k naplnění obecného cíle, nicméně netvořila funkční celek. Zde lze odkázat např. na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0153/2022/VZ, č. j. ÚOHS-00696/2023/161 ze dne 6. 1. 2023 (pro úplnost je třeba uvést, že předmětem veřejné zakázky v této věci byla plnění, která spolu logicky souvisela a směřovala k naplnění cíle zajištění odpadového hospodářství obce – svoz odpadu a provoz sběrného dvora). V tomto rozhodnutí předseda Úřadu k otázce důvodnosti postupu zadavatele uvedl: „K tvrzením, která na obranu svého postupu prezentoval zadavatel, musím závěrem konstatovat, že žádné z nich není dostatečně konkrétní, podložené či pádné, aby spojení obou plnění do jediné veřejné zakázky odůvodnilo. Ze zadavatelova postupu je zřejmé, že jako malá obec preferuje maximální zjednodušení administrativy spojené s nakládáním s odpady a maximální prevenci případných problémů. Takový důvod však bohužel není dostatečný pro to, aby byla společně zadávána plnění, která nemají výraznější funkční souvislost a o která se mohou ucházet – a to zejména v malém objemu – i menší dodavatelé s jednostrannou zkušeností.[2] To je současně odpověď na tvrzení zadavatele, že na trhu existuje řada subjektů, které jsou schopny zajistit obě plnění. V posuzované věci je navíc i výsostně sporné, zda je zadavatelem zvolený postup hospodárnější.“

129. V souvislosti s různými provozními důvody, které vedou zadavatele ke spojení plnění do jediné veřejné zakázky, lze opakovaně odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 57/2010 ze dne 1. 11. 2012, podle kterého „[i] kdyby tedy zadavatele k jeho postupu vedly na první pohled dobře hájitelné důvody, ať už spojené s jeho nedostatkem zkušeností s poptáváním příslušného plnění nebo s administrativní výhodností poptávat plnění jako celek anebo s potřebou eliminovat smluvní (obchodní) rizika spojená s realizací jednotlivých plnění větším počtem dodavatelů, neznamená to, že by takový postup nemohl vykazovat prvky skryté diskriminace ve vztahu k jiným dodavatelům než k tomu, který podle žalobce jako jediný mohl předmět veřejné zakázky sám splnit (podle žalobce to měla být Telefónica Czech Republic, a.s.).“

130. Úřad proto na tomto místě shrnuje, že pokud zadavatel vymezí předmět veřejné zakázky natolik široce, že to v důsledku povede k omezení hospodářské soutěže či znevýhodnění potenciálních dodavatelů, pak takový postup nemusí být vždy v rozporu se zákonem (snahu o „zpřístupnění“ veřejné zakázky co možná nejširšímu okruhu dodavatelů nelze totiž dovádět až do absolutna). Aby však takový postup obstál z hlediska zákonnosti, musí být podložen legitimními důvody. Mezi tyto důvody může patřit zejména potřeba společného zadání jednotlivých plnění, která tvoří neoddělitelný celek, nebo skutečnost, že realizace jednotlivých plnění jediným dodavatelem přinese ekonomické úspory či zvýšení kvality. Za legitimní důvod však nelze považovat pouhou administrativní či organizační pohodlnost na straně zadavatele.

131. Úřad vázán právními názory předsedy Úřadu obsaženými v druhostupňových rozhodnutích konstatuje, že v projednávaném případě se nejedná o plnění, které by bylo ze své podstaty nedělitelné, tj. které by tvořilo funkční celek, pro jehož realizaci by byla souběžná realizace jedním dodavatelem nezbytně nutná. Ze zadávací dokumentace veřejné zakázky vyplývá, že zadavatel poptává dvě odlišně vymezené služby – služby ostrahy (představující souhrnný výkon bezpečnostní a strážní služby) a služby úklidu. V zadávací dokumentaci nefiguruje žádné propojení těchto dvou služeb, a to ani personální, ani koordinační.

132. Vzhledem k odlišnému předmětu obou zadavatelem poptávaných služeb specifikovaných zejm. v odst. 4.1. zadávací dokumentace[3] tak absentuje důvod pro jejich společné zadávání, který by spočíval v jejich vzájemné neoddělitelnosti. Z jejich odlišného předmětu zároveň vyplývá dopad postupu zadavatele na okruh možných dodavatelů, respektive na rozsah hospodářské soutěže. Pokud na trhu působí dodavatelé schopní poskytnout služby ostrahy, služby úklidu a obojí služby, pak se o předmětnou veřejnou zakázku mohou ucházet pouze ti dodavatelé, kteří jsou schopni poskytnout jak služby úklidu, tak služby ostrahy. Dodavatelé schopní dodat pouze jednu z těchto služeb jsou z možnosti se ucházet o veřejnou zakázku vyloučeni, případně mohou na veřejné zakázce participovat toliko ve sdružení či za využití poddodavatelského závazku, což však diskriminační působení zadávacích podmínek samo o sobě nesnižuje.[4]

133. V kontextu odlišných požadavků na obě realizované služby a možného dopadu na hospodářskou soutěž a okruh možných dodavatelů je dle předsedy Úřadu důležité přihlédnout k tomu, jaké požadavky klade zadavatel na jejich realizaci a jakým způsobem se tyto požadavky odrážejí v zadavatelem stanovených požadavcích na prokázání technické kvalifikace a kritériích hodnocení. U služby ostrahy zadavatel stanovil v příloze č. 1 zadávací dokumentace „Specifikace plnění“ (dále jen „Specifikace“) požadavky na personál, který tuto službu bude realizovat. V čl. 5 Specifikace je tak vymezeno celkem sedm požadovaných rolí personálu (např. manažer ostrahy, zasahující strážný, pracovník dohledového centra). U jednotlivých rolí pak zadavatel stanovil požadavky na vzdělání (u šesti rolí minimálně středoškolské vzdělání) či jazykovou výbavu (u čtyř rolí znalost anglického jazyka, u jedné role znalost anglického a dalšího jazyka). Oproti tomu v případě personálních požadavků na službu úklidu zadavatel vymezil pouze jednu roli (manažer úklidu). Pro pracovníky realizující službu ostrahy zadavatel rovněž stanovil požadavky na jejich zdravotní stav a fyzickou kondici.

134. V odlišném rozsahu ve vztahu k jednotlivým službám pak zadavatel stanovil požadavky na prokázání kvalifikace v čl. 6 zadávací dokumentace, kde většina požadavků koresponduje se službou ostrahy. V odst. 6.3. zadávací dokumentace zadavatel stanovil požadavek na předložení živnostenského oprávnění k podnikání v oborech vztahujících se pouze k realizaci služeb ostrahy „Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob“ a „Ostraha majetku a osob“. V odst. 6.5. zadávací dokumentace zadavatel stanovil požadavky na prokázání technické kvalifikace, kde stanovil čtyři různé požadavky na referenční dodávky související se službou ostrahy a jeden požadavek na významnou dodávku služby úklidu. Obdobně je ke službě ostrahy požadována zkušenost tří osob, které se budou podílet na jejich realizaci, v případě služeb úklidu pak osoby jedné. Kritéria hodnocení stanovená v čl. 10 zadávací dokumentace reflektují rovněž především službu ostrahy. Zadavatel stanovil celkem 5 individuálních kritérií hodnocení, v rámci kterých lze získat celkem 100 bodů. Ke službě úklidu se vztahuje jedno z nich (Ekonomická výhodnost úklidu), za které lze získat maximálně 10 bodů, tj. služba úklidu se do hodnocení promítne vahou pouze 10 %.

135. Výše uvedené tak ilustruje odlišný charakter předmětu obou zadavatelem poptávaných služeb. Zároveň z výše uvedeného vyplývá zjevná disproporce mezi požadavky na službu ostrahy (rozsáhlé požadavky na personál dodavatele, jeho předchozí zkušenosti s touto službou, váha této služby v rámci hodnocení) a oproti tomu relativně nízké požadavky související se službou úklidu. Takový stav může přispět k omezení hospodářské soutěže a okruhu možných dodavatelů, když z hospodářské soutěže bude vyloučen dodavatel, který je schopný realizovat služby úklidu, ale nedisponuje značnými zkušenostmi a personálem pro službu ostrahy. Na druhé straně pak nebude rovněž způsobilý takový dodavatel, který splňuje rozsáhlé požadavky související se službou ostrahy, ale zároveň neposkytuje služby úklidu.

136. Úřad proto – vázán právními názory předsedy Úřadu – uzavírá, že vymezení předmětu veřejné zakázky zadavatelem je přinejmenším potenciálně způsobilé omezit hospodářskou soutěž a působit diskriminačně vůči některým dodavatelům služeb, které jsou předmětem veřejné zakázky, tj. být v rozporu s § 6 odst. 2 a § 36 odst. 1 zákona. Zároveň je třeba podotknout, že tento závěr není akademickou úvahou o možném omezení, ale nasvědčuje mu i reálný průběh zadávacího řízení. V zadávacím řízení zadavatel obdržel nabídky dvou dodavatelů. Totožný počet dodavatelů se pak proti vymezení předmětu veřejné zakázky vymezil podanými námitkami a následně návrhem na zahájení přezkumného řízení Úřadem.

137. S ohledem na výše uvedené závěry vyplývající z rozhodovací praxe správních soudů a předsedy Úřadu je tak v řešené věci zásadní otázkou posouzení toho, zda je postup zadavatele při vymezení předmětu veřejné zakázky odůvodněný, a to zejména s ohledem na přínos k ekonomické výhodnosti plnění a zvýšení jeho kvality, v takové intenzitě, aby tyto důvody převážily nad zájmem na co možná nejmenším omezení hospodářské soutěže a omezení okruhu dodavatelů.

138. Z komentářové literatury^{^[5]} se k ustanovení § 36 odst. 1 zákona podává následující: „Je (…) nesporné, že po zadavateli nelze spravedlivě požadovat, aby stanovené zadávací podmínky měly na všechny dodavatele stejný dopad. Nicméně případné omezení by mělo být vždy odůvodnitelné oprávněnými potřebami zadavatele. Jinými slovy, zadavatel může ve smyslu komentovaného odstavce 1 omezit hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku prostřednictvím zadávacích podmínek, ale musí unést důkazní břemeno, že se nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů o veřejnou zakázku[6], resp. že se nejedná o bezdůvodné přímé či nepřímé konkurenční zvýhodnění (protežování) určitého dodavatele či skupiny dodavatelů stanovenými zadávacími podmínkami.“

139. Úřad se tak v projednávaném případě dále zaměřil na to, jaké konkrétní pozitivní dopady na zajištění potřeb zadavatele vyplývají ze zadavatelem zvoleného postupu, přičemž jak bylo konstatováno výše, je úkolem zadavatele, aby tyto důvody tvrdil a prokázal.

140. V tomto kontextu je nutné upozornit, že přínos společného zadávání typově odlišného plnění by měl být patrný z jeho vymezení v rámci zadávací dokumentace. Úřad v této souvislosti zejména odkazuje na odst. 4.2 zadávací dokumentace, ve kterém zadavatel uvedl následující důvody, jež ho vedly k nerozdělení veřejné zakázky na části:

„Zadavatel se rozhodl nerozdělit veřejnou zakázku na části z důvodu vzájemné souvislosti poptávaného plnění i objektů. Rozdělení veřejné zakázky na části podle jednotlivých objektů by bylo způsobilé vyvolat nejen velké administrativní překážky, ale i rozdíly v kvalitě a nestabilitu a způsobilo by zadavateli nepřiměřeně velké ekonomické náklady. Dále je pro zadavatele klíčové, aby byly požadované služby ve všech objektech zajištěny jedním dodavatelem mimo jiné z důvodu nutnosti koordinace těchto služeb, interoperability procesů a technických řešení, sdílení zdrojů a/nebo možného využívání více objektů současně. V případě bezpečnostního incidentu je nezbytné, aby byly požadované služby zajišťované jedním dodavatelem – jedině tak je možné zajistit, aby byly zásahy efektivní, koordinované, cílené a včasné. Rozdělení zakázky podle objektů by znemožnilo zavést moderní a efektivní metody sdílení zdrojů napříč objekty.

Úklid je důležitou součástí zajišťování bezpečnosti, neboť představuje slabé místo, skrz které je možné přehlédnout výskyt nebezpečných látek či věcí, nebo takové věci do objektů neautorizovaně vnést. Pracovníci úklidu vstupují do bezpečnostně citlivých míst, musejí být seznámeni s bezpečnostními pravidly a být v případě potřeby musí kooperovat s pracovníky provádějícími strážní a jiné služby. Za další argument lze považovat zvýšené riziko a negativní zkušenosti s pácháním drobné kriminality ze strany pracovníků úklidu. V neposlední řadě je společné obstarávání ostrahy a úklidu v dnešní době rozšířeným postupem v rámci facility managmentu.

Rozdělení veřejné zakázky na části by tak vedlo k neúměrným administrativním i finančním nákladům, neslo s sebou zvýšené riziko nedostatečné kvality, přílišné fluktuace a nízké kvality pracovníků podílejících se na plnění předmětu veřejné zakázky a v konečném důsledku by bylo způsobilé zcela eliminovat požadovaný efekt veřejné zakázky – zajištění kompatibilního zabezpečení objektů zadavatele v souladu s požadavky a hrozbami 21. století.“

141. Zadavatel tyto důvody obšírněji rozvádí ve svých vyjádřeních k návrhům, v nichž zadavatel trvá na tom, že spojení služeb ostrahy a úklidu je příkladem moderního přístupu k ochraně objektů, který reflektuje vzájemnou (funkční, místní i časovou) provázanost těchto oblastí a komplexní povahu zajištění bezpečnosti, přičemž kombinace těchto služeb v rámci plnění od jediného dodavatele je optimální pro zajištění hospodárnosti, efektivní koordinace, vyšší kvality a snížení administrativní zátěže. Zadavatel vyjmenovává různé bezpečnostní incidenty (např. rozlití tekutin, rozbití nádobí, poškození vedení, dveří, oken, podlahové krytiny či omítky, odhození nebo odložení předmětů či zavazadel), které se vyskytují v interiérech i exteriérech a vyžadují bezprostřední reakci v rámci komplexního facility managementu, který zahrnuje péči o objekt, odstraňování následků provozních událostí, bezohledného chování návštěvníků nebo zlého úmyslu. Zadavatel v této souvislosti dodává, že aby mohlo být dosaženo požadované úrovně kvality úklidu a bezpečnosti, je nezbytné budovat bezpečnostní architekturu již od počátku společně s úklidem.

142. Důvody pro svůj postup spočívající ve spojení služeb ostrahy a úklidu do jedné veřejné zakázky zadavatel doplňuje v přípisech ze dne 24. 2. 2026 a ze dne 16. 3. 2026. Úřad je nicméně toho názoru, že tyto přípisy byly předloženy v rozporu se zásadou koncentrace řízení podle § 251 odst. 5 zákona, a Úřad k nim proto nemůže přihlížet, k čemuž sděluje následující.

143. V řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se uplatní zásada koncentrace řízení zakotvená v ustanoveních § 251 odst. 4 a odst. 5 zákona. Zákonodárce v těchto ustanoveních usiluje o koncentraci skutečností podstatných pro řízení a rozhodnutí ve věci do první fáze správního řízení tak, aby byly vytvořeny podmínky pro efektivní výkon přezkumné činnosti Úřadu. Koncentrace řízení tak nutí jeho účastníky tvrdit skutečnosti a označit důkazy k jejich prokázání v určité fázi řízení z toho důvodu, aby správní řízení mohlo pokročit a řádně probíhat – zejména aby bylo v zákonných lhůtách rozhodnuto. Taktéž koncentrace správního řízení zabraňuje obstrukcím účastníků řízení, aby tito nemohli stále (klidně i denně) tvrdit nové skutečnosti a navrhovat nové důkazy, které by správní orgán musel nejen neustále provádět a vyhodnocovat, ale též (opakovaně) umožňovat, aby se k nim vyjadřovali jiní účastníci správního řízení, čímž by docházelo ke zbytečným průtahům ve správním řízení. Zásada koncentrace pak v podstatě znamená, že předkládat skutková tvrzení a důkazy účastníci nemohou v průběhu celého řízení, ale jen do stanoveného okamžiku.

144. V řízení před Úřadem se koncentrační zásada projeví tím, že účastníci řízení mohou navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 4 cit. ustanovení zákona (srov. § 251 odst. 5 zákona). Z uvedeného je zřejmé, že se koncentrační zásada uplatní i na zadavatele, který je povinen navrhovat důkazy a tvrdit rozhodné skutečnosti nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, přičemž Úřad dodává, že všichni účastníci řízení byli o této skutečnosti řádně poučeni v počáteční fázi obou správních řízení, která byla následně spojena do společného řízení.

145. Dle ustanovení § 251 odst. 5 zákona dále platí, že Úřad přihlédne k později uvedeným [tj. uvedeným po lhůtě dle § 251 odst. 4 zákona pro navrhovatele, resp. po lhůtě 15 dnů dle § 251 odst. 5 zákona pro (ostatní) účastníky řízení] skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům, pokud jimi má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. Z uvedeného tak vyplývá, že zákonodárce upřednostnil rychlost a efektivitu řízení před – časově neohraničeným – uplatňováním procesních práv účastníků řízení.

146. V projednávaném případě zadavatel ve vyjádřeních k návrhům pouze obecně konstatoval, že zadáním veřejné zakázky sleduje svůj legitimní zájem, a to uspokojení svých odůvodněných potřeb na zajištění bezpečnosti a úklidu svých objektů, potažmo zajištění ochrany života, zdraví a majetku. Zadavatel dále uvedl, že spojení služeb ostrahy a úklidu reflektuje vzájemnou (funkční, místní i časovou) provázanost těchto oblastí a komplexní povahu zajištění bezpečnosti, přičemž kombinace těchto služeb v rámci plnění od jediného dodavatele je optimální pro zajištění hospodárnosti, efektivní koordinace, vyšší kvality a snížení administrativní zátěže. Odůvodnění svého postupu následně zadavatel detailněji doplnil v přípisech ze dne 24. 2. 2026 a ze dne 16. 3. 2026. Je nicméně nutné konstatovat, že s ohledem na zásadu koncentrace řízení nelze k tvrzením zadavatele obsaženým v těchto přípisech přihlížet, neboť se jedná o tvrzení, která zadavatel přednesl až po uplynutí lhůty dle § 251 odst. 5 zákona.

147. Uvedené skutečnosti rovněž jednoznačně nepředstavují výjimku uvedenou v § 251 odst. 5 zákona, resp. nejedná se o skutečnosti, návrhy důkazů ani jiné návrhy, jimiž by měla být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. Jak konstatoval Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 3 As 62/2021-55 ze dne 22. 9. 2022, zákonná výjimka se týká jen těch skutkových tvrzení a důkazů, které přímo zpochybňují věrohodnost konkrétních podkladů pro rozhodnutí. Výjimka by se tedy uplatnila například v situaci, ve které by účastník řízení nabídnul důkazy o falsifikaci určitých listin, sloužících jako podklad k rozhodnutí. V každém případě je nutné tuto výjimku vykládat restriktivně, neboť základním principem řízení je opakovaně zmiňovaná koncentrace řízení. V projednávaném případě zadavatelem předložené skutečnosti představující doplnění odůvodnění postupu spočívajícím ve spojení služeb ostrahy a úklidu do jedné veřejné zakázky jednoznačně nepředstavují skutečnosti, kterými by měla být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí (což ostatně ani sám zadavatel netvrdí). Úřad tak vzhledem k výše uvedenému uzavírá, že nepřihlédl k tvrzením, která zadavatel přednesl ve vztahu k odůvodnění svého postupu spočívajícím ve společném zadávání veřejné zakázky na služby ostrahy a úklidu v přípisech ze dne 24. 2. 2026 a ze dne 16. 3. 2026, neboť jimi neměla být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. Pouze tento postup je nutné považovat za souladný s účelem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je umožnit rychlou a efektivní kontrolu zákonnosti postupu zadavatele.

148. Úřad tak při svém posouzení vycházel zejména z odstavce 4.2 zadávací dokumentace, ve kterém zadavatel specifikoval důvody, jež jej vedly k nerozdělení veřejné zakázky na části a dále z obecných tvrzení zadavatele obsažených ve vyjádřeních k návrhům.

149. Gros argumentace zadavatele tkví v tvrzení, že nutnost zadávání veřejné zakázky jako jednoho celku vyplývá z funkční, místní a časové provázanosti poptávaných služeb ostrahy a úklidu, jejichž společné zajištění jediným dodavatelem je podle zadavatele nezbytné pro efektivní koordinaci, vyšší kvalitu plnění a zajištění bezpečnosti objektů. Zadavatel tvrdí, že rozdělení zakázky by vedlo k neúměrným nákladům, administrativní zátěži a zhoršení stability a úrovně poskytovaných služeb.

150. Jak vyplývá ze závěrů předsedy Úřadu a správních soudů, široké vymezení předmětu veřejné zakázky, které vede k omezení hospodářské soutěže, může být považováno za zákonné pouze tehdy, pokud zadavatel konkrétně a přesvědčivě doloží, že v daném případě existují věcné a objektivní důvody, jež takové omezení ospravedlňují. Pouhé tvrzení o obecné synergii mezi jednotlivými službami, o jejich směřování k určitému široce vymezenému cíli či o administrativních výhodách nestačí. Zadavatel je povinen prokázat, že předmětné služby tvoří funkční celek nebo že jejich společné zadání přinese prokazatelné přínosy v podobě vyšší kvality nebo hospodárnosti, které by při jejich odděleném zadávání nebyly dosažitelné.

151. V projednávané věci však Úřad konstatuje, že zadavatelem tvrzená funkční, místní či časová provázanost služeb ostrahy a úklidu není jakkoli promítnuta do zadávací dokumentace. Z jejího obsahu naopak vyplývá, že zadavatel obě služby vymezil jako relativně samostatné a nezávislé činnosti, aniž by mezi nimi vytvořil skutečný vztah, jenž by vyžadoval jejich společné zajištění jediným dodavatelem. V konkrétních požadavcích na tyto služby ve Specifikaci např. absentuje požadavek na personál, který by měl zajistit propojení obou služeb. Rovněž v popisu jednotlivých činností absentují požadavky, ze kterých by vyplývala vzájemná provázanost činností nebo povinnosti či oprávnění mezi pracovníky služeb ostrahy a úklidu. Neexistuje ani procesní nebo technický postup, který by vyžadoval jejich součinnost. Zadávací dokumentace tak nesvědčí o tom, že by obě služby ostrahy a úklidu byly koncipovány jako nedílné části jedné komplexní služby, která by vyžadovala zadání v jedné nedělitelné veřejné zakázce.

152. Zadavatel naopak stanovil odlišné požadavky na plnění jednotlivých služeb, a to jak co do rozsahu, tak co do odbornosti. Požadavky na službu ostrahy jsou v zadávací dokumentaci vymezeny podstatně rozsáhleji a zahrnují celkem sedm požadovaných rolí personálu s požadavky na vzdělání a jazykovou vybavenost, zatímco u úklidových služeb je poptáván pouze manažer úklidu bez dalších personálních či kvalifikačních nároků na samotné pracovníky úklidu. Stejně tak i kvalifikační předpoklady a kritéria hodnocení se vztahují převážně ke službě ostrahy. Tento výrazný nepoměr svědčí o tom, že je dán odlišný charakter předmětu obou zadavatelem poptávaných služeb a nelze je vnímat jako jednotný celek, nýbrž jako dvě oddělená plnění, která nejsou vzájemně propojena natolik, aby bylo nezbytné je zadávat společně.

153. Úřad dále konstatuje, že zadavatel v projednávaném případě dostatečně neprokázal, že by společné zadání obou služeb přineslo konkrétní a měřitelné přínosy z hlediska hospodárnosti či kvality. Zadavatel se omezil pouze na obecná tvrzení o efektivitě, koordinaci či „moderním pojetí facility managementu“, aniž by tato tvrzení jakkoli podložil, konkretizoval či vysvětlil, z jakých důvodů by v jeho případě mělo být společné zadání služeb ostrahy a úklidu skutečně výhodnější než zadání oddělené. Tato tvrzení tak zůstala pouze v rovině hypotetických úvah, které neprokazují nutnost poptávat obě služby společně. V souladu s rozhodovací praxí je přitom na zadavateli, aby takové důvody nejen tvrdil, ale aby je také prokazatelným způsobem doložil. Z konkrétních argumentů, které ze strany zadavatele zazněly, a to že úklid je součástí zajišťování bezpečnosti, neboť skrze něj lze přehlédnout výskyt nebezpečných látek či věcí vnášených do objektu, dále že pracovníci úklidu vstupují do prostor bezpečnostně citlivých, a proto musí být seznámeni s bezpečnostními pravidly a kooperovat s pracovníky ostrahy, zvýšené riziko v podobě páchání drobné kriminality a řešení incidentů v případě konání velkých akcí, nevyplývá žádná vyšší kvalita, která by byla důsledkem spojení předmětných služeb. Předložené důvody mají z pohledu Úřadu podstatu v administrativním zjednodušení procesů, ale nepřináší vyšší kvalitu vyplývající z propojení služeb. Lze totiž konstatovat, že přehlédnutí výskytu nebezpečných látek je možným rizikem, ať už se jedná o pracovníky dodavatele, který zajišťuje úklid i ostrahu, nebo o pracovníky dodavatele, který poskytuje pouze služby úklidu (ze zadávací dokumentace, jak bylo popsáno výše, nevyplývá provazba mezi managementy obou služeb, tj. že by například ze strany managementu ostrahy docházelo k řízení nebo proškolení zaměstnanců úklidu). Nutnost seznámení pracovníků úklidu s bezpečnostními pravidly a jejich kooperace s pracovníky ostrahy (ve spojitosti se vstupem do konkrétních prostor) pak opět nepředstavuje nic než okolnost administrativní povahy, která je řešitelná smluvními ustanoveními, pokud dochází k oddělenému poskytování služeb (poskytování služeb ze strany odlišných dodavatelů). Pokud se jedná o tvrzení o možném páchání drobné kriminality ze strany pracovníků úklidu, není zřejmé, jak tato okolnost může být ovlivnitelná skutečností, zda se jedná o jednoho společného dodavatele pro služby ostrahy a úklidu nebo o samostatné dodavatele těchto služeb. Nástroje, které mají cílit na zamezení tohoto jevu (např. pravidla spojená se spravedlivým odměňováním pracovníků – viz bod 6.6 „Odpovědné veřejné zadávání“ zadávací dokumentace) lze jistě uplatnit, ať už jsou dotčené služby poptávány společně nebo odděleně. Pokud se týká možných incidentů při konání větších akcí na objektech zadavatele, sám zadavatel připouští, že u některých akcí dochází k zajištění bezpečnosti externími subjekty, kdy tedy opět dochází ke kooperaci různých dodavatelů služeb. Zajištění úklidu (příp. řešení incidentů) i při takových akcích pak může bezproblémově proběhnout, i pokud je zajišťováno dodavatelem odlišným od dodavatele ostrahy, jedná se pouze o otázku smluvního nastavení povinností; ostatně v zadávací dokumentaci stanovené mechanismy pro úklid zahrnují pravidla pro úklid po akci (viz čl. 2 Specifikace), což rovněž hovoří o samostatnosti a oddělenosti dotčené služby než o postupech, které by vyžadovaly zvýšenou koordinovanost.

154. S ohledem na výše uvedené dospěl Úřad k závěru, že zadavatel neunesl důkazní břemeno ohledně existence legitimních důvodů, které by odůvodňovaly společné zadání služeb ostrahy a úklidu v rámci jediné veřejné zakázky. Zadavatel neprokázal ani technickou nedělitelnost plnění, ani jejich skutečnou funkční provázanost, ani přínos společného zadání v souvislosti s vyšší kvalitou plnění či hospodárností. Zároveň, jak bylo uvedeno výše, vymezení předmětu veřejné zakázky vedlo k omezení hospodářské soutěže a fakticky vyloučilo dodavatele schopné poskytovat pouze jednu z poptávaných služeb. Takový postup je proto v rozporu s § 36 odst. 1 zákona i se zásadou zákazu diskriminace podle § 6 odst. 2 zákona.

155. Vzhledem ke všemu výše uvedenému tak Úřad uzavírá, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace stanovenou v § 6 odst. 2 zákona, když předmět plnění veřejné zakázky vymezil tak, že jeho součástí byly dle zadávací dokumentace veřejné zakázky jak služby ostrahy, tak služby úklidu, čímž vymezil předmět plnění veřejné zakázky natolik široce, že obsahoval vzájemně nesouvisející plnění, v důsledku čehož mohlo dojít k omezení hospodářské soutěže, neboť někteří z potenciálních dodavatelů nemuseli být schopni nabídnout zadavateli všechna plnění, jež byla do předmětu plnění veřejné zakázky zahrnuta, přestože by jinak, pokud by zadavatel umožnil podat nabídky na jednotlivá plnění, nabídku podat mohli, a tento svůj postup relevantně neodůvodnil s ohledem na specifika citované veřejné zakázky.

156. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl tedy Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

K vlastnictví technických zařízení

157. V odst. 6.5 „Technická kvalifikace“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil mj. následující kritérium technické kvalifikace:

„Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona prokázáním realizace nejméně 3 významných služeb Ostrahy poskytnutých dodavatelem za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, kde předmětem služby bylo zajištění ostrahy na sportovní, kulturní či společenské akci společně se zajištěním vstupních kontrol včetně instalace a využití vlastních detektorů nebezpečných předmětů, kde návštěvnost přesáhla 5 000 osob“ (pozn. - zvýraznění provedeno Úřadem).

158. Navrhovatel 1 považuje výše uvedený kvalifikační předpoklad za diskriminační, neboť je přesvědčen, že zadavatel uvedenou zadávací podmínkou stanovil požadavek na výlučné vlastnictví detektorů nebezpečných předmětů a bezdůvodně tak ze soutěže vylučuje ty dodavatele, kteří při plnění referenční zakázky měli detektory k dispozici např. na základě nájmu či zápůjčky, což je v praxi běžný a legitimní způsob jejich užívání, který je potvrzen i rozhodovací praxí. Navrhovatel 1 nadto podotýká, že pokud by byla argumentace zadavatele uvedená v rozhodnutí o námitkách č. 1 správná, tedy že zadavatel měl na mysli detektory, které si dodavatel musí zajistit vlastními prostředky, pak je třeba nahlížet na uvedenou zadávací podmínku jako na nejednoznačnou, neboť umožňuje dvojí výklad. V takovém případě by bylo třeba požadavek zadavatele vnímat jako neurčitý, tudíž v rozporu se zásadou transparentnosti a předvídatelnosti zadávacích podmínek.

159. Zadavatel k tomu uvádí, že smyslem předmětné zadávací podmínky je, aby dodavatelé v rámci prokázání splnění technické kvalifikace předkládali takové referenční zakázky, při jejichž plnění využívali vlastními silami obstarané detektory nebezpečných předmětů, nikoli zařízení poskytnutá zadavatelem, jelikož pro plnění šetřené veřejné zakázky zadavatel tato zařízení vybranému dodavateli nebude zajišťovat. Zadavatel pak je přesvědčen, že na základě výkladu dotčené zadávací podmínky nelze dovozovat, že by zadavatel požadoval, aby detektory byly ve vlastnictví dodavatele.

160. Technická kvalifikace představuje jeden ze základních nástrojů, jejichž prostřednictvím zadavatel ověřuje, zda je dodavatel objektivně způsobilý plnit veřejnou zakázku v požadovaném rozsahu a kvalitě. Účelem technické kvalifikace pak zcela nepochybně není formalistické posuzování jednotlivých dílčích požadavků zadavatele, nýbrž reálné ověření odborných zkušeností a schopností dodavatele řádně zajistit plnění obdobného charakteru jako je plnění aktuálně poptávané. Z uvedeného důvodu je vhodné provádět teleologický výklad požadavků technické kvalifikace, tzn. že je třeba zohlednit smysl a účel těchto požadavků.

161. Pokud zadavatel v šetřeném případě v rámci požadavků technické kvalifikace požadoval prokázání zkušeností s poskytováním služeb ostrahy s využitím vlastních detektorů nebezpečných předmětů (bez dalšího upřesnění), je třeba tento požadavek vykládat v souladu s jeho smyslem a účelem. Úřad v této souvislosti uvádí, že účelem takového požadavku zcela zjevně není schopnost prokázat poskytnutí služeb ostrahy s využitím detektorů, ke kterým měl dodavatel vlastnické právo, ale potřeba prokázat, že dodavatel byl schopen poskytnout předmětné služby s využitím detektorů, které si obstaral vlastními silami (nikoli např. s využitím zařízení, která by poskytl objednatel služby).

162. S přihlédnutím k výše uvedenému je tedy třeba za „vlastní detektory“ považovat detektory, které si dodavatel zajistil vlastním organizačním, technickým či smluvním úsilím, tj. ať už na základě vlastnictví, nájmu nebo jiného právního titulu. Připustit pouze zužující výklad napadaného kvalifikačního předpokladu, tedy že dodavatel by musel prokázat zkušenost s poskytnutím služby ostrahy s využitím detektorů nebezpečných předmětů, které má ve výlučném vlastnictví, by znamenalo ryze formalistický postup jdoucí nad rámec jak znění zadávacích podmínek, tak jejich zřejmého účelu. Nadto by takový výklad nepřiměřeně omezoval hospodářskou soutěž, neboť by zvýhodňoval dodavatele s širokým vlastnickým portfoliem bezpečnostních zařízení před těmi dodavateli, kteří standardně využívají jinou formu zajištění těchto zařízení (což je v některých odvětvích běžná praxe).

163. Úřad tak u uvedeného technického kvalifikačního předpokladu neshledává žádnou nejasnost nebo neurčitost, jak se snaží dovodit navrhovatel 1. Zužující výklad prezentovaný navrhovatelem 1 nepředstavuje pro svůj zjevný přepjatý formalismus reálnou alternativu, která by snad způsobovala nejasnost zadávacích podmínek. Nadto Úřad dodává, že zadavatel v této souvislosti neobdržel žádnou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace.

164. Úřad v této souvislosti dodává, že zákon výslovně umožňuje dodavateli obrátit se na zadavatele v případě, že některé ustanovení zadávací dokumentace nepovažuje za dostatečně jasné, úplné či srozumitelné, s žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace. Smyslem tohoto institutu je zajistit, aby případné nejasnosti zadávací dokumentace byly odstraněný včas, a aby tak nedocházelo k jejich dodatečnému zpochybňování až v průběhu posuzování nabídek, jako je tomu v šetřeném případě. Pokud tedy navrhovatel 1 shledával uvedenou zadávací podmínku nejasnou (přičemž Úřad má ze shora uvedených důvodů za to, že taková nejasnost by byla čistě subjektivního charakteru a měla by svůj původ nikoli v samotné zadávací podmínce, ale v jejím zcela chybném chápání navrhovatelem), měl zadavatele požádat o vysvětlení zadávací dokumentace.

165. S ohledem na výše uvedené tak Úřad neshledal ve vztahu k této části návrhu č. 1 důvody pro uložení nápravného opatření ve smyslu § 263 zákona.

K nastavení hodnoticího kritéria „Kvalita navrhovaného řešení“

166. V odst. 10.1 „Kritéria hodnocení“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že nabídky budou hodnoceny na základě jejich ekonomické výhodnosti, přičemž stanovil následující kritéria hodnocení a jejich váhy:

„Kritérium A1 Nejnižší rámcová nabídková cena služeb ostrahy na 48 měsíců včetně DPH s váhou 10 %

Kritérium A2 Nejnižší cena za 1 hodinu práce pracovníka ostrahy na pozici zasahující strážný nad rámec běžného výkonu služby s váhou 5 %

Kritérium A3 Nejnižší cena za 1 hodinu práce pracovníka ostrahy na pozici pořadatel nad rámec běžného výkonu služby s váhou 10 %

Kritérium A4 Ekonomická výhodnost úklidu s váhou 10 %

Kritérium B Kvalita navrhovaného řešení s váhou 65 %“.

167. V odst. 10.6 „Kritérium B – Kvalita navrhovaného řešení s váhou 65 %“ (dále jen „kritérium kvality návrhu“) zadavatel mj. stanovil, že v rámci dotčeného kritéria »bude hodnoceno zpracování dokumentu Návrhu výkonu ostrahy (dále také „Návrh“), předloženého dodavatelem v jeho nabídce dle zadání v této kapitole. Pro oblast úklidu dodavatel Návrh výkonu nepředkládá.«

168. Navrhovatel 1 proti zadavatelem stanoveným kritériím hodnocení ve svém návrhu brojí, neboť má za to, že tato kritéria jsou nastavena nevyváženě. Navrhovatel 1 nepovažuje za souladné se zákonem, že zadavatel hlavní váhu přisoudil kvalitě řešení v oblasti bezpečnosti, kdežto kvalita řešení v oblasti úklidu, přestože je rovněž součástí předmětu plnění, byla ze strany zadavatele zcela opomenuta. Navrhovatel 1 uvádí, že takto formulované hodnocení není objektivní a transparentní a nadto deformuje soutěž, neboť bezdůvodně zvýhodňuje dodavatele bezpečnostních služeb.

169. Zadavatel ke stanovení kritérií hodnocení uvádí, že volba kritérií hodnocení a jejich vah je na jeho uvážení, pročež vzhledem k tomu, že kritéria mají jasný vztah k předmětu veřejné zakázky, jsou dle jeho názoru stanovena v souladu se zákonem, jsou objektivní a transparentní. Zadavatel podotýká, že váhy kritérií pak určil podle významu služeb, přičemž ostrahu považuje za klíčovou kvůli jejímu vlivu na ochranu zdraví, života a majetku, kde selhání může mít neodčinitelné následky.

170. Úřad předně uvádí, že vymezení kritérií hodnocení (a rovněž jejich váhy) zcela závisí na uvážení zadavatele, a to do té míry, že hodnoticí kritéria by měla být stanovena takovým způsobem, aby umožnila zadavateli vybrat nejvhodnější nabídku s ohledem na jeho požadavky a potřeby, a aby vyjadřovala nejvýhodnější poměr nabídkové ceny a kvality. Úřad v této souvislosti uvádí, že jeho úkolem není nahrazovat uvážení zadavatele vlastním pohledem na to, která kritéria jsou pro hodnocení veřejné zakázky vhodná a která nikoli, nýbrž pouze ověřit, zda nastavení kritérií hodnocení nepředstavuje exces či zjevnou nelogičnost, případně zda kritéria hodnocení nejsou v rozporu se základními zásadami veřejných zakázek. Úřad v této souvislosti odkazuje na komentářovou literaturu k § 114 odst. 2 zákona^{^[7]}, který v této souvislosti uvádí následující: „Je však nutné podotknout, že zákonodárce zadavateli s výjimkou odst. 3 komentovaného ustanovení neurčuje, na základě čeho má ekonomickou výhodnost nabídek v případě konkrétní veřejné zakázky posuzovat či jaká konkrétní kritéria má pro jejich hodnocení stanovit. Zadavatel je tak zásadně oprávněn sám určit, co je pro něj v případě konkrétní veřejné zakázky ekonomicky výhodné. Je to tedy výhradně zadavatel, kdo určuje, zda je pro něj ekonomicky nejvýhodnější plnění poskytované za nejnižší nabídkovou cenu či s nejnižšími náklady životního cyklu, nebo plnění, které se vyznačuje určitým poměrem kvality a ceny či nákladů životního cyklu. To samé pak platí pro určení konkrétních kritérií kvality, kdy je to opět pouze zadavatel, kdo je oprávněn stanovit, jaké aspekty kvality plnění jsou pro něj tak důležité, že je zohlední v hodnocení, a jakou jim přisoudí váhu.

(...)

Zadavatelé tak z pohledu ZZVZ například nemusí před stanovením hodnoticích kritérií a jejich vah činit průzkum trhu a zjišťovat, zda by nebylo vhodné zvolit jiná hodnoticí kritéria nebo jim přidělit jiné váhy, než zadavatel původně plánoval. Již vůbec pak není zadavatel povinen hodnoticí kritéria či jejich váhy přizpůsobovat potřebám jednotlivých dodavatelů, a to ani v případě, kdy jsou stanovená hodnoticí kritéria skutečně nevhodná, na což byl zadavatel upozorněn například prostřednictvím žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace. Naopak je zcela běžné, že některým dodavatelům budou zadavatelem stanovená kritéria hodnocení vyhovovat méně a některým více, přičemž takovou skutečnost nelze samu o sobě považovat za diskriminaci. Jde totiž o projev aktuální situace na daném trhu, (…).

ÚOHS je tak oprávněn posuzovat zejména to, zda stanovená kritéria hodnocení umožňují, aby dodavatelé byli schopni podat vzájemně porovnatelné nabídky, tedy zda jsou přesně specifikována, transparentně stanovena a na základě toho také zpětně přezkoumatelná. Právě na tyto aspekty by tak měli zadavatelé při stanovení hodnoticích kritérií klást zvláštní důraz.“

171. Zákon pak v souvislosti s vymezením kritérií hodnocení zadavateli v § 115 ukládá povinnost stanovit v zadávací dokumentaci pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují (a) kritéria hodnocení, (b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a (c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii, přičemž pokud zadavatel není objektivně schopen stanovit váhu nebo jiný matematický vztah mezi jednotlivými kritérii hodnocení, uvede je v sestupném pořadí podle významu, který jim přisuzuje. Pokud zadavatel v rámci hodnocení nabídek hodlá stanovit kritéria kvality, tato musí souviset s předmětem plnění a vyjadřovat kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky (srov. § 116 odst. 1 zákona), nicméně z žádného ustanovení zákona nevyplývá, že by kritéria kvality měla nezbytně nutně pokrývat celý (veškerý) rozsah předmětu plnění. Jediným limitem při stanovení kvalitativních kritérií hodnocení tedy je, aby se tato objektivně vztahovala k předmětu plnění (jako celku nebo k jeho podstatným částem). Jinými slovy, pokud jsou kritéria kvality věcně svázána s předmětem, je jejich použití legitimní, i když nepokrývají každou jednotlivou část plnění předmětu zakázky. Uvedené pravidlo reflektuje skutečnost, že některé části plnění mohou mít pro zadavatele zásadní význam, ačkoli představují pouze dílčí segment zakázky. Zadavatel proto může zvolit kritérium hodnocení zaměřené na tu část plnění, u které předpokládá vyšší přidanou hodnotu nebo největší dopad na následné plnění veřejné zakázky.

172. V šetřeném případě zadavatel stanovil čtyři tzv. cenová kritéria a jediné kvalitativní kritérium, v rámci kterého zadavatel hodlá hodnotit kvalitu navrhovaného řešení v oblasti ostrahy, tj. kritérium kvality návrhu. Zadavatel tedy zvolil jako jediné kvalitativní kritérium pouze kvalitu (návrhu) služeb v oblasti ostrahy. Vzhledem k tomu, že služby ostrahy jsou nedílnou součástí předmětu plnění (viz bod 2. tohoto rozhodnutí), je třeba konstatovat, že předmětné kritérium kvality naplňuje zákonné požadavky vyplývající z ustanovení § 116 odst. 1 zákona. Pokud pak zadavatel vyhodnotil, že kvalitativní rozdíly mezi dodavateli mohou být zásadní právě v oblasti ostrahy, zatímco plnění úklidových služeb je co do úrovně kvality standardizovanější či méně strategické, nelze na takovýto postup zadavatele nahlížet jako na nezákonný, nýbrž na logický, přiměřený a zcela legitimní.

173. Zároveň je třeba uvést, aniž by však navrhovatel 1 cokoliv z právě uvedeného namítal, že napadané kritérium kvality návrhu je v zadávací dokumentaci řádně popsáno a v zadávací dokumentaci je uveden i mechanismus, jak bude uvedené kritérium hodnoceno, tudíž jsou uvedeny všechny aspekty směřující k porovnatelnosti a ověřitelnosti nabídek. Je třeba také podotknout, že kritéria hodnocení jsou ve vztahu ke všem dodavatelům vymezena stejně, tudíž nezvýhodňují ani neomezují žádného dodavatele, a umožňují tak objektivní porovnání jednotlivých nabídek.

174. Úřad pak s přihlédnutím k výše uvedenému konstatuje, že v rámci nastavení kritérií hodnocení neshledal žádný zjevný exces, nepřiměřenost či prvek diskriminace, pročež nelze mít za to, že by zadavatelem stanovená kritéria hodnocení byla stanovena v rozporu se zákonem.

175. S ohledem na výše uvedené tak Úřad neshledal ve vztahu k této části návrhu č. 1 důvody pro uložení nápravného opatření ve smyslu § 263 zákona.

K požadavku na předložení krycího listu v nabídce

176. V čl. 11 „Požadavky na podání, zpracování a členění nabídky“ zadávací dokumentace zadavatel mj. stanovil, že nabídka bude mj. obsahovat „doplněný Krycí list v Příloze č. 9“.

177. Navrhovatel 1 svým návrhem uvedený požadavek zadavatele rozporuje, neboť má za to, že je nadbytečný a nezákonný, jelikož zákon takovouto povinnost, resp. takovýto dokument nezná. Navrhovatel 1 v této souvislosti uvádí, že zadavatel uvedeným požadavkem zakládá stav netransparentnosti, jelikož není možné předvídat, jak by zadavatel postupoval v případě, že by nabídka obsahovala všechny požadované informace, avšak krycí list by nebyl předložen v zadavatelem požadované formě.

178. Dle zadavatele se však jedná o standardní praxi v rámci veřejných zakázek, kdy dodavatelé v rámci svých nabídek předkládají vyplněný krycí list. V této souvislosti pak zadavatel dodává, že nikde neuvedl, že by kvůli chybějícímu krycímu listu v nabídce dodavatele vyloučil ze zadávacího řízení, přičemž případné nedostatky v nabídce by primárně řešil v rámci institutu § 46 zákona.

179. Úřad k tomu uvádí, že zadavatel je oprávněn v zadávací dokumentaci uvést doporučený způsob zpracování nabídky, tj. např. uvést, jaké dokumenty by nabídka měla obsahovat, zejména za účelem snadnější orientace v nabídkách, jak vyplývá z § 103 odst. 2 zákona (srov. rovněž § 37 odst. 2 zákona). Zákon nicméně výčet dokumentů, které může zadavatel po dodavatelích v souvislosti s předložením nabídky požadovat, nestanoví a požadavky na obsah nabídky tak jsou ponechány ve velké míře na rozhodnutí zadavatele, neboť on sám nejlépe ví, jaké podmínky účasti stanovil a co je pro jejich prokázání zapotřebí, tj. které náležitosti nabídky jsou z jeho pohledu pro posouzení a hodnocení nabídek podstatné. Proto pokud je požadavek na zpracování nabídky předem jasně a srozumitelně vymezen v zadávacích podmínkách a jeho účel odpovídá základním zásadám zadávání veřejných zakázek, nelze jej považovat za rozporný se zákonem.

180. Pokud tedy zadavatel v šetřeném případě stanovil povinnost předložit v nabídce krycí list (jako souhrnný dokument obsahující identifikační údaje dodavatele a základní parametry nabídky, včetně nabídkové ceny) a tento požadavek byl uveřejněn před podáním nabídek v zadávací dokumentaci, pak je takový požadavek zadavatele legitimní a pro dodavatele závazný. Dodavatelé jsou povinni respektovat zadávací podmínky, pokud nejsou v rozporu se zákonem, přičemž je třeba akcentovat, že požadavek zadavatele na předložení krycího listu v nabídce dodavatele žádné zákonné ustanovení neporušuje. V této souvislosti nelze uvažovat ani o případné diskriminaci či neúměrné administrativní zátěži dodavatelů, neboť jde o běžný nástroj sloužící ke zvýšení přehlednosti nabídky a nadto zadavatel dodavatelům poskytl vzorový dokument.

181. Nicméně vzhledem k tomu, že se jedná pouze o doporučený způsob zpracování nabídek, který toliko usnadňuje orientaci zadavatele v nabídkách při jejich posuzování a hodnocení, tj. čistě formální požadavek, nelze z důvodu jeho nedodržení dovozovat jakékoli negativní následky pro dodavatele, který by zadavatelem požadovaný způsob zpracování nabídky nedodržel, pokud by všechny rozhodné údaje (nezbytné pro posouzení a hodnocení nabídek) byly jinak v nabídce dotčeného dodavatele obsaženy. Jinými slovy, nerespektování doporučeného způsobu zpracování nabídek nemůže samo o sobě vést k vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení [srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0036/2018/VZ-14938/323/JKt ze dne 22. 5. 2018 či rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-05450/2024/500, sp. zn. ÚOHS-S0836/2023 ze dne 6. 2. 2024, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-13715/2024/161, ÚOHS-R0028/2024/VZ ze dne 3. 4. 2024].

182. S ohledem na výše uvedené tak Úřad neshledal ve vztahu k této části návrhu č. 1 důvody pro uložení nápravného opatření ve smyslu § 263 zákona.

Shrnutí

183. S ohledem na vše výše uvedené tedy Úřad rozhodl o částech návrhu č. 1, které se týkají tvrzeného nezákonného požadavku na technickou kvalifikaci v souvislosti s detektory nebezpečných předmětů, nezákonného stanovení hodnoticích kritérií a nezákonného požadavku na předložení krycího listu v nabídce, tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, tj. návrh č. 1 v těchto částech zamítl, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

K vymezení kritéria hodnocení „Kvalita navrhovaného řešení“

184. Zadavatel v odst. 10.1 „Kritéria hodnocení“ zadávací dokumentace stanovil, že nabídky budou hodnoceny na základě jejich ekonomické výhodnosti, přičemž jediným kvalitativním kritériem, jak již bylo popsáno výše, je kritérium kvality návrhu. V rámci uvedeného kritéria pak měla být hodnocena kvalita návrhu výkonu ostrahy, jakožto dokumentu předkládaného v nabídkách dodavatelů (dále jen „návrh výkonu ostrahy“)^{^[8]}.

185. Zadavatel v odst. 10.6 „Kritérium B – Kvalita navrhovaného řešení s váhou 65 %“ zadávací dokumentace (dále jen „odst. 10.6 zadávací dokumentace“) mj. stanovil, že návrh výkonu ostrahy „musí obsahovat tyto body:

1) osnovu návrhu, základní teze, identifikaci dodavatele, identifikaci objektů,

2) základní rekapitulaci aktiv a hrozeb, analýzu rizik, která budou výkonem ostrahy mitigována,

3) navrhovaná technická řešení, technická a organizační opatření, způsoby zajištění ostrahy na objektech Zadavatele a jednotlivých místech nebo pozicích, navrhovaná technická a organizační řešení na straně Zadavatele, která zvýší efektivnost řízení fyzické bezpečnosti nebo sníží náklady na provoz bezpečnostních technologií opatření, náklady na zavedení takových opatření, zejména jejich výše, přiměřenost, efektivita zavedení a distribuce v čase (Poznámka: Zadavatel není těmito návrhy vázán, má toliko právo je zavést a dodavateli nevzniká nárok na odměnu za jejich zpracování nebo předložení),

4) komunikační a eskalační pravidla, schémata a matice, ergonomické řešení komunikačních a eskalačních nástrojů, pomůcek a sdělení,

5) strukturu řídicí, metodické a zásahové dokumentace, která bude součástí dodávky a bude využívána pro správný výkon ostrahy, ukázky dokumentů nebo jejich části,

6) plán sdílení a rozvoje komplexního bezpečnostního povědomí a bezpečnostního vzdělávání, formy, ověřování, testování,

7) pozitivně a konkrétně popsaný vztah návrhu k právním předpisům, případné výluky nebo nepoužití výluky právních nebo technických norem, vztah prováděcí dokumentace k nadřízeným normám,

8) počet a pozice pracovníků ostrahy v různých časových oknech (například den/noc/pracovní doba/místo/role/odpovědnost) ve vztahu ke všem chráněným objektům, popis zapojených pracovníků mimo objekty, požadavky na role ve struktuře Zadavatele,

9) analýzu výkonnosti a efektivnosti navrženého způsobu výkonu ostrahy, případně analýzu navrhovaných změn, pokud jsou součástí návrhu,

10) zásady a pravidla ochrany života a zdraví osob při výkonu ostrahy, pravidla ochrany životního prostředí, pravidla zajišťování sociálně odpovědného přístupu k pracovníkům ostrahy,

11) specifické kvalifikační předpoklady pro jednotlivé role při výkonu ostrahy, včetně způsobu jejich školení a ověřování kvalifikace,

12) technickou a organizační vizi nebo soubor návrhů rozvoje řízení bezpečnosti objektů Zadavatele v oblasti ostrahy, případně opatření odolnosti podporující výkon ostrahy nebo snižující nároky na střežení nebo snižující dopad mimořádných bezpečnostních událostí, které nelze ani bezchybným výkonem ostrahy odvrátit, nebo snižující náklady na zajišťování bezpečnosti, na dobu 48 měsíců v kontextu aplikace zásad trvalého zlepšování, koncipovanou jako návrh technologických transformací, automatizace, organizačních změn, propojení systémů, změny bezpečnostní architektury a podobě. (Poznámka: Zadavatel není těmito návrhy vázán, má toliko právo je zavést a dodavateli nevzniká nárok na odměnu za jejich zpracování nebo předložení.),

13) plán zajištění dostupnosti lidských a dalších relevantních zdrojů, opatření pro zajištění kontinuity činností

14) směrnice nebo formalizované procesy pro případ nedostupnosti nebo selhání významných aktiv, opatření detekce chybných výkonů a chyb v procesech, systém trvalého zlepšování,

15) způsob zhotovování a řízení potřebné dokumentace včetně seznamu podstatných dokumentů, které budou součástí dodávky a vybavení strážních stanovišť,

16) vybavení pracovníků ostrahy pro výkon jednotlivých rolí, případně pro službu na jednotlivých pracovištích, způsob zajišťování a kontroly vybavení, řízení životního cyklu vybavení,

17) účel, způsob vykonávání a technického zajištění dálkového dohledu, použité nástroje, dokumentace činností a zjištění, průkaznost zjištění,

18) způsob a časový rámec procesu ověřování poplachových stavů, narušení bezpečnosti nebo podezření na takovou okolnost, včetně doby potřebné pro ověření stavu nebo zásah,

19) nástroje, procesy, pravidla a normy pro ochranu osobních údajů, chráněných informací Zadavatele a dotčených třetích stran,

20) pravidla, procesy, zdroje, kvalifikace a časové rámce a odpovědnosti při dočasném posílení ostrahy nad rámec běžného výkonu služby, například při zařazení dalších osob do výkonu ostrahy při zajišťování bezpečnosti akce.

(…).

186. Navrhovatel 2 uvedený požadavek zadavatele na zpracování návrhu výkonu ostrahy rozporuje, neboť dle jeho názoru je nepřiměřené, aby dodavatelé již v rámci nabídky vypracovali detailní návrh výkonu ostrahy pro všechny objekty uvedené v zadávací dokumentaci.

187. Zadavatel oproti tomu trvá na tom, že požadavek na předložení návrhu výkonu ostrahy je přiměřený a odůvodněný vzhledem k předmětu plnění veřejné zakázky, přičemž dále argumentuje tím, že se jedná pouze o představení způsobu jeho provedení, nikoli o samotné plnění veřejné zakázky. Zadavatel v této souvislosti dále podotýká, že každý dodavatel zpracovávající kvalitní nabídku si nepochybně musí interně vypracovat plán plnění za účelem naplnění všech požadavků zadavatele.

188. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že hodnocení nabídek je jednou z klíčových fází zadávacího řízení směřující k výběru dodavatele plnění veřejné zakázky. Aby zadavatel mohl vybrat pro něj nejvhodnější nabídku, má povinnost již v zadávací dokumentaci vymezit pravidla, na jejichž základě tento výběr provede. Jedním z předpokladů pro to, aby hodnocení nabídek proběhlo v souladu se zákonem, je stanovení kritérií hodnocení a dalších pravidel pro hodnocení nabídek, která budou splňovat požadavky zákona a základních zásad zadávacího řízení.

189. S ohledem na výše v tomto rozhodnutí citovaná obecná východiska k vymezení kritérií hodnocení Úřad shrnuje, že nastavení hodnoticích kritérií je věcí zadavatele, přičemž Úřadu nepřísluší mu do jeho úvah vstupovat nad rámec zjevných excesů (např. stanovení kritérií zjevně nevypovídajících o ekonomické výhodnosti nabídky, stanovení kritérií kvality bez vazby na předmět plnění, nedostatečné vymezení kritérií nebo metody, které neumožní nabídky hodnotit), které by mohly znamenat vnesení prvku netransparentnosti, neporovnatelnost nabídek a ve svém důsledku ovlivnění hospodářské soutěže. Jinými slovy, Úřad přezkoumává výhradně to, zda zadavatel stanovil hodnoticí kritéria takovým způsobem, který odpovídá zákonem stanoveným mantinelům^{^[9]}.

190. Úřad dále uvádí, že zákon neomezuje zadavatele v tom, že by nemohl pro účely kvalitativního hodnocení nabídek požadovat předložení návrhu řešení či metodiky plnění v rámci nabídek, pokud je to odůvodněno povahou poptávaného plnění. Naopak, u určitých typů plnění, zejména u služeb vysoce odborných nebo organizačně komplexních (např. bezpečnostní, právní, konzultační či analytické služby), je předložení konceptu (návrhu) řešení integrální součástí samotného plnění, potažmo běžnou součástí posouzení ekonomické výhodnosti nabídky. V takovýchto případech není návrh řešení nepřiměřeným nebo nadbytečným požadavkem, ale klíčovou informací, která umožňuje zadavateli vyhodnotit, zda bude dodavatel schopen danou službu poskytnout v zadavatelem požadované kvalitě. Za předpokladu, že jsou zadávací podmínky v tomto ohledu stanoveny jednoznačně, přiměřeně a transparentně (tedy že požadavek odpovídá předmětu veřejné zakázky a dodavatelé jsou předem srozuměni s tím, co má být součástí návrhu řešení a jak bude zadavatel návrh hodnotit), je požadavek zadavatele považován za přípustný a souladný se zákonem.

191. Jak již bylo uvedeno výše, předmětem šetřené veřejné zakázky je zajištění strážních, bezpečnostních a úklidových služeb pro areály zadavatele (blíže k tomu viz body 2. a 3. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž zadavatel zvolil jako jediné kvalitativní kritérium pouze kvalitu návrhu služeb v oblasti ostrahy. Je tedy nepochybné, že požadavek zadavatele na předložení návrhu výkonu ostrahy je odůvodněn povahou předmětu veřejné zakázky. Úřad v této souvislosti akcentuje specifický charakter zadavatelem poptávaných služeb, kterým je mj. zajištění ostrahy v objektech zadavatele, tj. ve sportovních areálech, multifunkční hale a dalších sportovně-kulturních zařízeních, v nichž jsou pravidelně pořádány sportovní utkání, závody, koncerty a další hromadné akce s vysokou koncentrací návštěvníků, jejichž chování je v rámci sportovních či kulturních akcí vysoce specifické (zvýšené emoce, dynamický pohyb, vyšší hladina hluku, riziko konfliktů, vandalismu či znečištění), pročež zájem zadavatele na ochraně majetku, zdraví a životů je klíčový. Právě specifický charakter zadavatelem poptávaných služeb je tak nezbytné zohlednit při přezkumu zadavatelem stanovených zadávacích podmínek. V této souvislosti nelze opomenout ani zadavatelem stanovenou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 60 mil. Kč, která dle názoru Úřadu zadavatele přirozeně a legitimně vede k tomu, aby kladl zvýšený důraz na kvalitu plnění a výběr dodavatele schopného zajistit bezvadnou realizaci veřejné zakázky. Takovýto postup je dle názoru Úřadu v souladu se zákonem, přičemž reflektuje vyšší míru rizika spojeného s rozsáhlejšími a ekonomicky významnějšími veřejnými zakázkami.

192. Úřad dále uvádí, že navrhovatel 2 ve vztahu k vymezení kritéria kvality návrhu, resp. předložení návrhu výkonu ostrahy sice brojí proti jeho nepřiměřenosti, nicméně neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, které by závěr o nepřiměřenosti či nezákonnosti tohoto požadavku zadavatele odůvodňovaly. Námitka navrhovatele 2 tak zůstala na úrovni obecných tvrzení, aniž by navrhovatel 2 blíže specifikoval např. konkrétní úkony či činnosti, které by měly činit zpracování návrhu výkonu ostrahy nepřiměřeně časově, odborně či technicky náročným atd., když navrhovatel 2 v této souvislosti pouze uvádí, že zpracování návrhu výkonu ostrahy je nepřiměřený z toho důvodu, že je nezbytné jej zpracovat pro všechny objekty zadavatele. Úřad k tomu uvádí, že s ohledem na obecnost námitky navrhovatele 2 nebylo možné činit žádné další závěry nad rámec toho, co navrhovatel 2 ve svém návrhu v této souvislosti tvrdí, proto námitku navrhovatele 2 přezkoumal v rovině namítané skutečnosti a shledal, že vzhledem k povaze zadavatelem poptávaných služeb a rovněž s přihlédnutím k předpokládané hodnotě veřejné zakázky a charakteru jednotlivých zadavatelem spravovaných objektů (viz výše), nelze považovat požadavek zadavatele na předložení návrhu výkonu ostrahy za nepřiměřený či excesivní, nýbrž za legitimní a nezbytný pro posouzení kvalitativního aspektu předkládaných nabídek. Způsob hodnocení předestřený zadavatelem v zadávací dokumentaci, který zahrnuje posouzení kvality zpracování dokumentu návrhu výkonu ostrahy, a tedy vyžaduje, aby dodavatelé pro účely podání nabídky zpracovali návrh výkonu ostrahy pro všechny objekty zadavatele, proto lze shledat za nevybočující z mezí zákona a základních zásad.

193. Navrhovatel 2 dále v souvislosti s vymezením kritéria kvality návrhu poukazuje na to, že kritérium obsahuje neurčité pojmy, které umožňují rozdílný výklad a mohou vést k netransparentnímu hodnocení a neporovnatelnosti nabídek.

194. Jak již bylo uvedeno výše, jedním z předpokladů hodnocení nabídek v souladu se zákonem je stanovení kritérií hodnocení a dalších pravidel pro hodnocení nabídek, která budou splňovat požadavky základních zásad zadávacího řízení. Podle Úřadu je stěžejní, aby zadavatel přesným způsobem stanovil a popsal, co bude hodnotit, jakou metodou bude hodnotit a jak bude zvolenou metodu aplikovat na předmět hodnocení. K vymezení předmětu hodnocení musí zadavatel dostatečně jasně a srozumitelně stanovit, jaké parametry budou podrobeny hodnocení, což účastníkovi zadávacího řízení dává informaci o tom, co má v rámci své nabídky předložit. Z hlediska toho, jak bude nabídky hodnotit, je zadavatel povinen stanovit metodu hodnocení, podle níž bude postupovat. Zadavatel tak musí určit, zda bude jednotlivým parametrům v nabídkách přiřazovat body a v jakém rozsahu, případně zda zvolí jiný způsob hodnocení, který však musí být dostatečně přesně popsán. Výše popsané kroky jsou důležité pro to, aby pak zadavatel mohl přistoupit k samotnému hodnocení nabídek. Pro to, aby zadavatel mohl zvolenou metodu hodnocení aplikovat na předmět hodnocení, je třeba současně jasně stanovit, jak mají účastníci splnit jednotlivé parametry tak, aby mohli obdržet co nejvyšší hodnocení. Z hlediska účastníků zadávacího řízení je v rámci popisu hodnocení v zadávacích podmínkách zásadní, aby věděli, jak mají koncipovat svoji nabídku pro to, aby tato nejen splňovala všechny podmínky stanovené zadávacími podmínkami, ale i pro to, aby mohla být v rámci hodnocení nabídek označena jako nejvhodnější. Na tomto místě je třeba připomenout, že výlučnou odpovědnost za celý průběh zadávacího řízení, a tedy i za stanovení kritérií hodnocení a vymezení pravidel pro hodnocení nabídek, nese zadavatel.

195. Úřad dále v obecnosti uvádí, že zadavatel je oprávněn stanovit pro hodnocení nabídek kvalitativní kritéria hodnocení, která nejsou číselně vyjádřitelná, a proto ani objektivně měřitelná (ne zcela přesně se pak někdy hovoří o tzv. „subjektivních“ kritérií). Na tomto místě lze odkázat na rozsudek KS v Brně č. j. 31 Af 35/2018-75 ze dne 25. 2. 2020, v němž soud uvedl: „Jestliže § 116 odst. 3 ZZVZ konkrétně požaduje vymezení kritérií kvality tak, aby bylo ověřitelné naplnění těchto kritérií, pak nepožaduje nic jiného než to, aby byla tato kritéria stanovena transparentně. Předpokladem ověřitelnosti naplnění kritérií je jejich vymezení tak, že u uchazečů nebudou vzbuzovat pochybnosti o tom, co bude zadavatel hodnotit, a o co tedy mají ve svých nabídkách usilovat. Kritéria kvality tedy musí být srozumitelná a jednoznačná (srov. též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2009, č. j. 2 Afs 86/2008-222). Totéž lze říci o požadavku na vymezení kritérií kvality tak, aby byly nabídky porovnatelné. Opět jde o to, aby kritéria kvality nepřipouštěla dvojí výklad a byla natolik jasná, aby bylo nejen zadavateli, ale i uchazečům a vnějším pozorovatelům zřejmé, proč určitá nabídka bude vyhovovat zadávacím podmínkám lépe (tj. bude větší měrou naplňovat určité kritérium). I zde se tedy jedná o prvek transparentnosti zadávacích podmínek. Požadavek na srozumitelnost a jednoznačnost kritérií kvality ale neznamená nutnost stanovit kritéria tak, aby hodnocení nabídek bylo vždy výsledkem matematického výpočtu či určitého měření. V rámci kritérií kvality může zadavatel vznášet řadu požadavků, které nebudou zcela exaktně měřitelné. Může se přitom jednat o zcela legitimní požadavky odpovídající předmětu veřejné zakázky (resp. koncese) i smyslu právní úpravy. V takovém případě je vytvářen určitý prostor pro uvážení hodnotící komise, který sám o sobě nepředstavuje rozpor s právní úpravou zadávání veřejných zakázek (srov. žalobcem citovaný rozsudek Soudního dvora ve věci TNS Dimarso NV). Jestliže stanovený způsob hodnocení kritérií kvality připouští uvážení hodnotící komise, neznamená to nutně, že by se jednalo o netransparentní postup. Transparentnost se odvíjí od rozsahu takového uvážení. Jestliže je samotné kritérium kvality či způsob jeho hodnocení natolik vágní či nejednoznačný, že umožňuje svévoli hodnotící komise, lze jistě hovořit o netransparentním vymezení zadávacích podmínek. Je však nutno rozlišovat mezi tím, kdy zadávací podmínky ponechávají hodnotící komisi prostor pro svévoli a kdy ji pouze ponechávají právem aprobovaný prostor pro uvážení“ (rozsudek byl potvrzen rozsudkem NSS č. j. 4 As 85/2020-38 ze dne 16. 9. 2020).

196. Citovaný závěr zopakoval rovněž NSS např. v rozsudku č. j. 3 As 109/2022-81 ze dne 18. 6. 2024, když uvedl: »Nejvyšší správní soud upozorňuje, že stěžovatelka napadá hodnocení provedené u subjektivních hodnoticích kritérií kvality, u nichž „není typicky možné jejich popis provést takovým způsobem, aby zadavatel dotčené kritérium do nejmenších podrobností naprosto konkretizoval, resp. dokonce objektivizoval. Tímto postupem by totiž samotné využití subjektivního hodnoticího kritéria pozbylo smyslu, když by pro subjektivní posouzení takto rigidně vymezeného kritéria nezbyl prakticky vůbec žádný prostor. Naprosto detailní popis hodnoceného kritéria, který by prakticky vylučoval možnost jakéhokoliv subjektivního uvážení hodnoticí komise o míře jeho naplnění, by přitom mohl mít vůči zadavatelům až nepřiměřeně diskriminační charakter. Lze totiž předpokládat, že takový detailní popis by nedůvodně zvýhodňoval určitá řešení oproti jiným, aniž by mezi nimi z pohledu objektivní potřeby zadavatele existovaly relevantní rozdíl,“ (srov. Podešva, V. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2023, právní stav k 16. 7. 2023, dostupné v systému ASPI, k § 115 odst. 1 písm. a); zvýraznění doplněno). K tomu lze odkázat i na již citovaný rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2020, č. j. 4 As 85/2020-38, odst. [25], podle nějž „není nezbytné stanovovat kritéria kvality tak, aby hodnocení nabídek bylo vždy výsledkem matematického výpočtu či jednoznačného měření. V rámci kritérií kvality může zadavatel vznášet řadu požadavků, které nebudou exaktně měřitelné.“.«

197. Optikou výše uvedeného Úřad posoudil postup zadavatele v souvislosti se stanovením pravidel pro hodnocení nabídek, přičemž k tomu uvádí následující.

198. V šetřeném případě zadavatel v odst. 10.6 zadávací dokumentace, kromě výše popsaných 20 bodů, které má návrh výkonu ostrahy splňovat, dále stanovil, že „[p]ři hodnocení Návrhu bude Zadavatel posuzovat, vedle inovativnosti a dostatečnosti, odůvodněnosti a míry zásahu do provozu a komfortu návštěvníků objektů také míru souladu Návrhu s uvedenými normami a dokumenty. Při posuzování bude brát Zadavatel v potaz verzi standardu, která bude účinná k datu podání hodnocené nabídky. Dodavatel může deklarovat soulad s normou nebo verzí, která k datu podání nabídky nebude ještě účinná, bude však již platná a bude zřejmé, že je pro správnost nabídky podstatná. (…)

Každý z 20 bodů Návrhu bude hodnocen podle stupnice, uvedené v této kapitole. Jestliže se u hodnoceného Bodu Návrhu kritérium neužije, je to uvedeno v závorce. Zadavatel tato kritéria u některých Bodů vyloučil, aby předešel riziku netransparentnosti nebo diskriminace. Není-li v závorce uvedeno vyloučení kritéria, užije se pro všechny relevantní Body.

0	Bod chybí nebo je zpracován v rozporu se zadávací dokumentací či zákonem, a/nebo plnění smlouvy podle Návrhu by porušovalo právní předpisy a/nebo standardy uvedené v zadávací dokumentaci, a/nebo plnění smlouvy podle Návrhu by znamenalo nesplnění podmínek zadávací dokumentace, a/nebo Návrh nedostatečně řeší ochranu života a zdraví podle platných právních norem, a/nebo Návrh představuje enviromentální riziko, spočívající v nevyjasněném nebo nebezpečném nakládání s odpady, nezahrnutí otázek ochrany životního prostředí do dokumentace, nevyužívání opakovaně využitelných předmětů bez vážného bezpečnostního, právního nebo provozního důvodu, nezahrnutí správné praxe třídění odpadu, nebo neexistující procesy pro detekci a reakci na provozní nebo jiné události, směřující ke vzniku škody na životním prostředí. Zadavatel považuje za základní východiska enviromentální odpovědnosti například normy ČSN EN ISO 14001, ČSN 01 0391 (toto kritérium se neužije pro Body Návrhu 1, 2, 3, 8, 9, 13, 17, 18, 19). Za správnou praxi třídění odpadu se považují činnosti, procesy a postupy, zcela souladné s vyhláškou Statutárního města Ostrava č. 12/2021 v platném znění (vyhláška o stanovení obecního systému odpadového hospodářství), zákonem č. 541/2020 Sb. (zákon o odpadech) a vyhlášky č. 273/2021 Sb. (vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady).
1	Bod nenaplňuje ani jedno hodnoticí kritérium, pro které by získal bodové hodnocení 0, ale Návrh v tomto bodu nerespektuje objektová, oborová, nebo provozní specifika Zadavatele. Za objektová specifika se považují místní, stavební a typové vlastnosti objektů, jejich velikost, vzdálenosti a také okolnosti jejich umístění v krajině či zástavbě. Za oborová specifika se považují převažující způsoby užití objektu a specifické hrozby, typické pro obor činnosti Zadavatele. Za provozní specifika se považují jednotlivé módy užívání objektů, provozní doba objektů mimo akce, případně obsluha určených technologií nebo například vydávání klíčů pracovníky ostrahy. a/nebo je v některé své části v nesouladu s metodikami Ministerstva vnitra ČR pro ochranu měkkého cíle (toto kritérium se neužije pro Bod Návrhu 19), a/nebo je v nesouladu s nejméně jednou normou, uvedenou v zadávací dokumentaci jako norma, se kterými musí být Návrh souladný, a/nebo nerespektuje řády a pokyny Zadavatele, publikované na jeho webových stránkách www.arena-vitkovice.cz, zejména předpisy, pokyny a směrnice pro požární bezpečnost, a/nebo Návrh není konzistentní se závěry vlastní analýzy rizik, uvedené v jeho bodu 2 (toto kritérium se neužije pro Body Návrhu 1, 2, 7), a/nebo bod Návrhu sice neobsahuje věcné chyby, Návrh je však v tomto Bodu tak kusý nebo neurčitý, že je nehodnotitelný. Příklady takové nehodnotitelné formulace budiž “vše bude provedeno zdárně, ke spokojenosti Zadavatele”, nebo “dodávka bude realizována ve vysoké kvalitě”, nebo “uděláme to jako u Zadavatelů podobného typu”. Zadavatel upozorňuje, že od Dodavatele požaduje odborný a jasný návrh, který bude možné transparentně hodnotit způsobem, který nepoškodí hodnoceného, ani ostatní Dodavatele. Zadavatel připouští, aby Dodavatel například k návrhu připojil svůj interní nebo adoptovaný standard, na který se bude Návrh odvolávat jako na závaznou součást nabídky. a/nebo Dodavatelem zavedený standard kybernetické bezpečnosti (sytému řízení bezpečnosti informací) všech aktiv, jejichž kybernetická bezpečnost může mít vliv na kvalitu plnění a/nebo na stav bezpečnosti aktiv Zadavatele není dostatečný vzhledem k předmětu zadávacího řízení, například určeným rozsahem činností, teritoriem nebo platností (toto kritérium se neužije pro Body Návrhu 1, 3, 8, 9, 10, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 20).
2	Bod nenaplňuje ani jedno hodnoticí kritérium, pro které by získal bodové hodnocení 0 nebo 1. ale nenabízí snížení hodnoty (úrovně) celkové míry ohroženosti, odvozené od hrozeb a rizik, uvedených správně v bodu 2 Návrhu (toto kritérium se neužije pro Body Návrhu 1, 2, 7). Okolnosti snížení celkové míry ohroženosti bude posuzováno v souladu s metodikou Ministerstva vnitra ČR “Vyhodnocení ohroženosti měkkého cíle” ve verzi z dubna 2025, přičemž rozhodným atributem pro posouzení, zda došlo ke snížení, bude koncept “Celkové míry ohroženosti” tak, jak je popsán v této metodice. Metodika je dostupná na www.mvcr.cz. a/nebo není inovativní, přičemž za inovativnost Návrhu se považuje zavádění nebo vylepšování účelné a odůvodněné digitalizace do řízení dodávky, do bezpečnostních procedur, do detekce bezpečnostních a provozních událostí, do analýzy obsahu multimédií, do komunikace a dokumentace, do personálních agend včetně vzdělávání (toto kritérium se neužije pro Body Návrhu 1,2), a/nebo plnění podle Návrhu není plně auditovatelné bez dalších nákladů na straně Zadavatele (toto kritérium se neužije pro Body Návrhu 1, 2). Zadavatel dodává, že plnou auditovatelnost se považuje možnost přezkoumání tak, aby vše bylo z nabídky přezkoumatelné a ověřitelné a/nebo Návrh částečně plně nereflektuje nebo chybně implementuje platné metodiky ochrany měkkého cíle Ministerstva vnitra ČR, není však v jednoznačném rozporu s jejich cíli a základními zásadami a/nebo plnění podle Návrhu by vedlo k nejistotě ohledně dodržení limitu pro dobu ověření poplachového stavu ve lhůtě podle zadávací dokumentace (toto kritérium se neužije pro Body Návrhu 1, 2, 7, 10, 19), a/nebo plnění podle Návrhu by vedlo k nikoliv nepodstatnému snížení kapacitní prostupnosti bezpečnostních procedur kontroly oprávnění ke vstupu nebo bezpečnostní kontroly osob a věcí, přičemž za nepodstatné snížení kapacitní prostupnosti se například považuje, pokud vstupující osoba musí vyčkat na dokončení autentizace osoby, se kterou proces autentizace byl již zahájen. Za podstatné snížení prostupnosti se například považuje, pokud vstupující osoba musí vyčkat, než se bezpečnostní pracovník dostaví z jiného objektu, přestože ke vstupu dochází v době obvyklého vstupu osob, tedy v době určené Zadavatelem jako doba provozu objektu (typicky tréninky, provoz kancelářských prostor, čas jedné hodiny před akcí). a/nebo plnění podle Návrhu by vedlo ke zpracování osobních údajů nad potřebný rámec podle zákona a metodik Úřadu na ochranu osobních údajů, dostupných na webu www.uoou.cz, a/nebo plnění podle Návrhu by si vyžádalo významné náklady na straně Zadavatele, například přijetí nových pracovníků, nákup věcí nebo služeb, přičemž by takové náklady nebyly vyváženy úsporou z navrhovaného řešení.
3	Bod nenaplňuje ani jedno hodnoticí kritérium, pro které by získal bodové hodnocení 0, 1, nebo 2. Návrh je komplexní, správný a inovativní. Návrh respektuje objektová a provozní specifika zadavatele, je environmentálně a sociálně odpovědný, snižuje rizika, je ekonomicky výhodný, je inovativní, plnění je plně auditovatelné a kontrolovatelné bez nepřiměřeného úsilí zadavatele, Návrh je v souladu s metodikami Ministerstva vnitra ČR pro ochranu měkkého cíle, nevede k prodloužení reakčních dob, nezahrnuje potřebu autentizace zastaralými metodami, nežádoucí zasahování do provozu, nevyžaduje zvýšenou míru zpracování osobních údajů nad nezbytný rámec nebo zpracováním osobních údajů způsobem spojeným s nižší mírou jejich ochrany, než jakou předpokládá zákon a metodiky Úřadu na ochranu osobních údajů, dostupných na webu www.uoou.cz, a plnění podle Návrhu si nevyžádá nikoliv zanedbatelné náklady na straně Zadavatele, například přijetí nových pracovníků, nákup věcí nebo služeb, přičemž by takové náklady nebyly vyváženy úsporou z navrhovaného řešení,

Kritérium B tedy může nabýt hodnoty 0 až 60. Za výhodnější se pro hodnocení kritéria B považuje nabídka s vyšším počtem bodů. Pro získání bodů za kritérium B nesmí být Návrh výkonu ostrahy v bodu 2, 3, 4, 7, 8, 10, 13, 18 nebo 19 hodnocen počtem bodů 0 (nula). Jestliže je některý z těchto Bodů hodnocen počtem bodů 0, je výsledná hodnota kritéria B 0 (nula).«^{^[10]}

199. Dle názoru navrhovatele 2 takovýto slovní popis bodového ohodnocení obsahuje neurčité pojmy, které připouští rozdílný výklad, jenž by mohl mít za následek netransparentní hodnocení či neporovnatelnost nabídek.

200. Úřad předně v souvislosti s posouzením výhrad navrhovatele 2 vůči slovnímu popisu bodového ohodnocení připomíná, že u objektivně neměřitelných (subjektivních) kvalitativních kritérií hodnocení zákon i rozhodovací praxe připouští obecnější vymezení takovýchto kritérií, aby byl dán prostor pro odborný úsudek hodnoticí komise (viz výše) a zůstal tak zachován smysl a účel subjektivních kvalitativních kritérií hodnocení. Jinými slovy, u kvalitativních kritérií hodnocení subjektivního typu není možné očekávat absolutní kvantifikaci všech aspektů hodnocení; naopak je dostačující, že parametry hodnocení jsou srozumitelné, předvídatelné a umožňují objektivní porovnání nabídek. Ve spojitosti s tím, jaký je ponechán prostor pro úvahy hodnoticí komise, pokud jde o naplnění jednotlivých definovaných úrovní kvalitativních parametrů, pak lze pouze upozornit, že jsou následně kladeny vysoké nároky na zadavatele ve fázi hodnocení nabídek, pokud jde o popis a sdělení úvah hodnotitelů ve vztahu k naplnění parametrů u jednotlivých nabídek, aby byla zachována transparentnost postupu zadavatele. Zadavatel tedy při hodnocení nabídek musí dostát svým povinnostem řádně popsat a zdůvodnit přidělení konkrétního počtu bodů jednotlivým nabídkám právě v situaci, kdy si předem v zadávací dokumentaci zvolil subjektivní kvalitativní kritérium hodnocení. Úřad pak připomíná, že není příslušný k tomu, aby zadavatelům určoval, co a jak mají pořizovat a jakým způsobem mají posuzovat nejvýhodnější nabídky, přičemž přezkoumává výhradně to, zda zadavatel stanovil kritéria hodnocení takovým způsobem, který odpovídá zákonem stanoveným mantinelům, potažmo zda kritéria hodnocení nejsou natolik vágní, že by umožnila libovůli hodnotitelů.

201. Úřad má za to, že zadavatel v zadávací dokumentaci jasně a srozumitelně vymezil, že předmětem hodnocení v rámci kvalitativního kritéria je návrh poskytování bezpečnostních služeb a služeb ostrahy, tj. konkrétní a komplexní popis způsobu zajištění požadovaných služeb. Toto vymezení je provedeno srozumitelně, v návaznosti na popis předmětu veřejné zakázky a požadavky zadavatele a v souladu s povinností zadavatele stanovit kritéria hodnocení takovým způsobem, aby umožňovala posouzení nabídek z hlediska kvality. Dle názoru Úřadu tedy dodavatelé nepochybně věděli, jaký typ informací mají zadavateli v rámci návrhu výkonu ostrahy předložit, tedy co má jejich návrh obsahovat a na jaké aspekty se mají zaměřit, čímž zadavatel dostál zásadě transparentnosti.

202. Zadavatel rovněž jednoznačně a srozumitelně specifikoval způsob hodnocení, včetně metody přidělování bodů. Zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil konkrétní bodovou stupnici a popsal, jaké kvalitativní parametry návrhu odpovídají vyššímu či nižšímu bodovému ohodnocení. Takovýto postup pak odpovídá požadavkům na přezkoumatelnost a předvídatelnost hodnocení nabídek, neboť dodavatelům umožňuje předvídat, jaké aspekty jejich návrhu povedou k získání vyššího (či co naopak způsobí snížení) počtu bodů, a rovněž umožňuje ověření, zda zadavatel hodnotil v souladu s předem vymezeným způsobem hodnocení.

203. Ze zadavatelem provedeného vymezení kritéria kvality návrhu je dle názoru Úřadu zjevné, že zadavatel pro účely jeho hodnocení vymezil poměrně jasné mantinely, v jakých se může hodnoticí komise při hodnocení nabídek jednotlivých účastníků v rámci tohoto kritéria pohybovat.^{^[11]} Úřad neshledal v obecném vymezení hodnocení žádnou zjevnou nejasnost či jiný exces, který by vzbudil důvodné pochybnosti o možnosti provést na základě definovaných podmínek kvalitativní hodnocení nabídek.

204. Přestože tedy navrhovatel 2 má za to, že zadavatelem uvedený slovní popis bodového ohodnocení není v souladu se zákonem, když obsahuje celou řadu neurčitých pojmů a nejasností, Úřad slovní popis bodového hodnocení neshledává nijak problematickým. Úřad uvádí, že užití do jisté míry neurčitých pojmů v zadávací dokumentaci není v souvislosti s (nekvantifikovatelnými) kritérii hodnocení zapovězeno, naopak jej lze předpokládat, jelikož je nereálné, aby zadávací podmínky ve vztahu k tomuto typu kritérií hodnocení vyjmenovaly všechny situace a parametry, které mají být hodnoceny zcela pregnantně, bez jakéhokoli prostoru pro uvážení hodnotitelů. Naopak, pokus o takový výčet by mohl smysl kvalitativního kritéria naopak vyprázdnit (implicitně by totiž např. musel zvýhodňovat jedno konkrétní řešení i tam, kde lze z odborného hlediska přistoupit k plnění veřejné zakázky několikerým, přitom obdobně kvalitním způsobem). Právě užití obecnějších pojmů přitom umožňuje odborné uvážení hodnotitelů (přičemž je třeba opětovně zdůraznit, že tyto úvahy musí být následně zachyceny ve zprávě o hodnocení nabídek). Uvedené pojmy tak nejsou vadou zadávací dokumentace, ale v případě určitého typu veřejných zakázek (u nichž nelze kvalitativní aspekty jednoduše kvantifikovat) jejich nezbytnou součástí.

205. Jinou otázkou pak je aplikace takových neurčitých pojmů v samotném procesu hodnocení, kdy je třeba kromě jeho jazykového vyjádření zohlednit i účel a smysl příslušného pojmu, povahu a obsah zadávacích podmínek dané veřejné zakázky, odborné standardy a zvyklosti v daném oboru a rovněž logiku a systematiku daného hodnoticího kritéria. Nutnost takového postupu však sama o sobě nezpůsobuje netransparentnost zadávacích podmínek, neboť postupuje-li zadavatel následně při aplikaci neurčitého pojmu správně, tj. v duchu právě uvedených zásad, nemůže dospět k jiným závěrům, než o jakých si musel každý odborně zdatný dodavatel pohybující se na relevantním trhu učinit jasnou představu sám.

206. K námitce navrhovatele 2, že ze slovního popisu bodového ohodnocení „0“^{^[12]} není zřejmé, co lze považovat za „vážný důvod“, tak Úřad uvádí, že „vážný důvod“ označuje takovou okolnost, která je natolik podstatná, významná a objektivní, že je důvodem pro odchýlení se od obvyklého postupu nebo standardních povinností. V kontextu bezpečnostních, právních nebo provozních důvodů se pak může jednat o takové okolnosti, které např. přímo souvisejí s ochranou života, zdraví nebo majetku, znemožňující nebo podstatně ztěžující bezpečné použití opakovaně využitelných předmětů (vážné bezpečnostní důvody), které vyplývají ze závazných právních předpisů, a přitom zakazují nebo fakticky neumožňují použití opakovaně využitelného předmětu (právní důvody), nebo které objektivně znemožňují efektivní opětovné použití předmětu, způsobují nepřiměřené či neřešitelné narušení provozu (provozní důvody). Úřad pro úplnost dodává, že prostým jazykovým i logickým výkladem je z uvedeného popisu zřejmé, že pokud nebudou opakovaně využitelné předměty využívány, aniž by byl dán byť jen jeden ze zadavatelem nastíněných vážných důvodů, návrh v dané části obdrží nula bodů.

207. Ve vztahu k námitce navrhovatele 2, že ze slovního popisu bodového ohodnocení „1“^{^[13]} není zřejmé, zda k získání 1 bodu musí být naplněny všechny podmínky, tj. objektová́, oborová́, nebo provozní specifika, nebo postačí naplnění kteréhokoliv, Úřad uvádí, že z uvedeného popisu je nepochybně zřejmé, že postačí, pokud dojde k naplnění jedné ze zadavatelem stanovených podmínek, tj. pokud návrh nebude respektovat např. oborová specifika, tak v dané části získá jeden bod (i přestože objektová a provozní specifika zadavatele budou respektována) (viz výše).

208. Pokud jde o námitku navrhovatele 2, že ze slovního popisu bodového ohodnocení „2“^{^[14]}, není jasné, zda návrh musí nereflektovat platné metodiky částečně či plně, Úřad uvádí, že logickým výkladem z uvedeného popisu vyplývá, že návrh by měl platné metodiky plně reflektovat a pokud tomu tak nebude, tj. bude je nereflektovat, byť jen částečně, dojde k přidělení uvedeného počtu bodů. Úřad v obecnosti v této souvislosti dodává, že pokud přetrvávají pochybnosti i po uplatnění všech výkladových metod, má být využit postup, kdy je zadávací dokumentace vykládána (zvolen výklad) ve prospěch dodavatele (v neprospěch zadavatele), tj. k tíži toho, kdo výrazu užil jako první ve smyslu pravidla dle § 557 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Co se týče blíže nevysvětlené nejistoty ohledně dodržení limitů pro dobu ověření poplachového stavu či slovního spojení „nikoliv nepodstatné snížení“ kapacitní propustnosti bezpečnostních procedur, Úřad má za to, že tyto pojmy jsou v oblasti poskytování bezpečnostních služeb běžně užívány a dodavatel jakožto odborník v rámci svého oboru, který disponuje určitou mírou znalostí a zkušeností odpovídající běžnému výkonu této činnosti, by měl terminologii běžně užívané v daném oboru nepochybně rozumět. Pokud jde o užití slovního spojení „nikoliv nepodstatné“ je nutné toto pro navrhovatele 2 údajně nejasné spojení vyložit tak, že se má jednat o podstatné snížení kapacitní prostupnosti, aby došlo k předepsané redukci bodů na 2 body. Z pohledu Úřadu se tedy nejedná o nejasnost, ale o nepochopení užitého slovního spojení.

209. Namítá-li navrhovatel 2 rovněž nejasný slovní popis bodového ohodnocení „3“^{^[15]}, v rámci kterého zadavatel blíže nevysvětlil pojem „správný“, Úřad uvádí, že byť je pojem „správný“ neurčitým pojmem (viz výše), lze jeho význam nepochybně dovodit z obsahu zadávacích podmínek a účelu stanoveného kritéria hodnocení, přičemž současně je zde dán prostor pro odborné uvážení hodnoticí komise. V šetřeném případě nicméně lze pod pojmem „správný“ nepochybně rozumět takový návrh, který je vnitřně logický, funkční a proveditelný, odpovídá odborným standardům a obvyklým postupům v oboru, reflektuje veškerá specifika veřejné zakázky a požadavky zadavatele, nikoli takový, který obsahuje odborné chyby nebo zjevné nesmysly či nese znaky neprofesionálního zpracování.

210. Navrhovatel 2 v této souvislosti poukazuje na nikoliv bezvýznamné riziko přidělení „nula“ bodů za celé kritérium v případě neúspěchu v 9 z 20 obsahových bodů. Úřad v této souvislosti uvádí, že smyslem této podmínky nepochybně bylo zdůraznit důležitost uvedených obsahových bodů návrhu pro zadavatele z pohledu posouzení kvality návrhu, resp. kvality dodavatele. Z pohledu Úřadu se pak jeví jako logické a přiměřené, aby zadavatel, v případě že návrh výkonu ostrahy by byl v těch částech, které zadavatel považuje za stěžejní pro posouzení kvality návrhu, hodnocen nulou, tedy že návrh by ve stěžejních obsahových bodech kvalitativně neobstál, si vyhradil právo přidělit návrhu jako celku nula bodů. Na takovýto postup zadavatele pak nelze nahlížet jako na nezákonný.

211. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadávací dokumentace v této části dostatečně naplňuje požadavky na její transparentnost a nepředstavuje exces, který by měl vést ke zrušení zadávacího řízení.

Shrnutí

212. S ohledem na vše výše uvedené tedy Úřad rozhodl o částech návrhu č. 2, které se týkaly povinnosti předložit kompletní návrh výkonu ostrahy pro 7 objektů a taktéž údajné neurčitosti některých pojmů, tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí, tj. návrh č. 2 v těchto částech zamítl, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření

213. Podle § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

214. Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky šetřeného zadávacího řízení v rozporu se zákonem, když vymezil předmětem veřejné zakázky příliš široce, čímž omezil hospodářskou soutěž, a to způsobem, který je popsán ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Zadavateli dle Úřadu nic nebránilo v tom, aby veřejnou zakázku rozdělil na samostatné části a v nich odděleně poptával ostrahu a úklid, přičemž by bylo na uvážení dodavatelů, kteří by splňovali všechna kvalifikační kritéria a disponovali odborností pro obě služby, aby podali nabídky na obě části plnění. Současně pak není vyloučeno, aby zadavatel, pokud v plnění oddělených částí jedním dodavatelem spatřuje výhody, toto zohlednil dílčím způsobem v rámci hodnocení nabídek (nastavením vhodně zvoleného hodnoticího kritéria).

215. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v zadávacím řízení na zadání veřejné zakázky v rozporu se zákonem, tedy došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 věty první zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

216. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

K výroku V. tohoto rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

217. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

218. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uložení nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

219. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku IV. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku V. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení správních řízení spojených do tohoto společného řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Zadavatel je oprávněn podat rozklad proti výrokům I. – V. tohoto rozhodnutí. Navrhovatel 1 je oprávněn podat rozklad proti výrokům I., II., IV. a V. tohoto rozhodnutí a navrhovatel 2 je oprávněn podat rozklad proti výrokům I., III., IV. a V. tohoto rozhodnutí. Včas podaný rozklad proti výrokům I. – IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku V. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Mgr. Martin Čajka, advokát, 3ADVOKÁTI s.r.o., Nádražní 879/27, 702 00 Ostrava

2. Stratia s.r.o., Podolská 613/28, 147 00 Praha 4

3. GENERAL PROVIDER s.r.o., Kodaňská 432/15, 101 00 Praha 10

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] O námitce navrhovatele 1 spočívající v tom, že zadavatel v zadávacím řízení výhrady ve smyslu § 100 odst. 1 zákona vymezil nezákonným způsobem, Úřad již rozhodl výrokem I. napadeného rozhodnutí č. 1 a toto rozhodnutí nabylo v tomto výroku právní moci dne 30. 12. 2025, proto se Úřad touto námitkou již dále nezabýval. Stejně tak nabyl právní moci výrok V. napadeného rozhodnutí č. 1, kterým Úřad zadavateli uložil povinnost uhradit náklady řízení. S ohledem na právě uvedené a s ohledem na to, že zadavatel náklady řízení řádně uhradil, Úřad v tomto případě nepřistoupil k opětovnému uložení povinnosti uhradit náklady řízení.

[2] Zvýraznění provedeno Úřadem.

[3] U obou služeb pak zadavatel odkazuje na přílohu č. 1 zadávací dokumentace „Specifikace plnění“.

[4] srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 1. 11. 2012 č. j. 62 Af 57/2011-96

[5] Dvořák, D., Machurek, T., Novotný, P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 212

[6] Zvýraznění provedeno Úřadem.

[7] viz PODEŠVA, V. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. [Systém ASPI] Praha: Wolters Kluwer, 2016.

[8] Pro oblast úklidových služeb zadavatel návrh výkonu úklidu nepožadoval – pozn. Úřadu

[9] Viz § 114 a násl. zákona

[10] V odst. 10.6 zadávací dokumentace je rovněž uveden výčet norem, standardů a metodik, s nimiž musí být návrh výkonu ostrahy v souladu.

[11] Zadavatel současně pro účely hodnocení vypracoval dokument s názvem „Metodický pokyn pro posouzení odborné kvalifikace a hodnocení kvality návrhu ve veřejné zakázce ‚Zajištění strážní, bezpečnostní a úklidové služby’“ coby pomůcku pro hodnoticí komisi.

[12] Mj. že „[n]ávrh představuje enviromentální riziko, spočívající v (…) nevyužívání opakovaně využitelných předmětů bez vážného bezpečnostního, právního nebo provozního důvodu“

[13] Mj. že „[n]ávrh v tomto bodu nerespektuje objektová, oborová, nebo provozní specifika Zadavatele“

[14] Mj. že „[n]ávrh částečně plně nereflektuje nebo chybně implementuje platné metodiky ochrany měkkého cíle (…) plnění podle Návrhu by vedlo k nejistotě ohledně dodržení limitu pro dobu ověření poplachového stavu ve lhůtě podle zadávací dokumentace (…) plnění podle Návrhu by vedlo k nikoliv nepodstatnému snížení kapacitní prostupnosti bezpečnostních procedur (…).“

[15] Mj. že „[n]ávrh je komplexní, správný a inovativní“

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 13768/2026/500spisová značka: S0740/2025/VZ

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 13768/2026/500
spisová značka: S0740/2025/VZ