číslo jednací: 18390/2026/500
spisová značka: S0351/2026/VZ

Instance I.
Věc Vakuový systém pro účely modernizace/upgrade pracoviště FZÚ
Účastníci
  1. Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb.
§ 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2026
Datum nabytí právní moci 3. 6. 2026
Dokumenty file icon 2026_S0351.pdf 126 KB

PID

UOHSX00MWDWT

 

Adresát/i

dle rozdělovníku

 

 

Č. j.

ÚOHS-18390/2026/500

Sp. zn.

ÚOHS-S0351/2026/VZ

Datum, místo

22. 5. 2026, Brno

 

příkaz
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) citovaného zákona obviněným

  • Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., IČO 68378271, se sídlem Na Slovance 1999/2, 182 00 Praha 8, 

v souvislosti s uveřejněním písemné zprávy zadavatele k veřejné zakázce „Vakuový systém pro účely modernizace/upgrade pracoviště FZÚ“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 13. 6. 2024 uveřejněním výzvy na profilu zadavatele pod systémovým číslem P24V00000051,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., IČO 68378271, se sídlem Na Slovance 1999/2, 182 00 Praha 8 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 citovaného zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele k veřejné zakázce „Vakuový systém pro účely modernizace/upgrade pracoviště FZÚ“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 13. 6. 2024 uveřejněním výzvy na profilu zadavatele, do 30 pracovních dní od ukončení zadávacího řízení, tj. do 30 dnů od uzavření kupní smlouvy na citovanou veřejnou zakázku, která byla uzavřena dne 7. 8. 2024 s vybraným dodavatelem – TEVAK, s. r. o., IČO 26689022, se sídlem K Horkám 421/28, 102 00 Praha 10 – tj. nejpozději do dne 18. 9. 2024, ale učinil tak až dne 5. 2. 2025.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., IČO 68378271, se sídlem Na Slovance 1999/2, 182 00 Praha 8 – podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 3 000 Kč (tři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

XIV.  K POSTUPU ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.        Zadavatel – Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., IČO 68378271, se sídlem Na Slovance 1999/2, 182 00 Praha 8 (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – uzavřel dne 7. 8. 2024 kupní smlouvu (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – TEVAK, s. r. o., IČO 26689022, se sídlem K Horkám 421/28, 102 00 Praha 10 (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Vakuový systém pro účely modernizace/upgrade pracoviště FZÚ“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 13. 6. 2024 uveřejněním výzvy na profilu zadavatele[1] pod systémovým číslem P24V00000051 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.       Předmětem plnění veřejné zakázky byla dle čl. 3 smlouvy dodávka vakuového systému pro účely modernizace/upgrade pracoviště FZÚ specifikovaného v přílohách smlouvy.

XV.     POSTUP ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

3.      Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem a k výkonu dozoru nad dodržování pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 20. 11. 2025 podnět mj. k prošetření postupu zadavatele při uveřejnění písemné zprávy o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele.

XVI.  ZÁVĚRY ÚŘADU

4.      Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

5.      Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

6.       Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému uplynutím lhůty podle § 40 odst. 4 nebo v okamžiku uvedeném v § 51 odst. 2 zákona v případě zrušení zadávacího řízení.

7.       Podle § 53 odst. 7 zákona se pro postup při ukončení zadávacího řízení použijí ustanovení § 124 až § 127 zákona obdobně.

8.      Podle § 217 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.

9.       Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele.

10.    Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.

11.     Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek podle § 269 odst. 1 zákona uloží pokuta do 200 000 Kč.

Zjištěné skutečnosti

12.     Obviněný zadával veřejnou zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení.

13.    Obviněný uzavřel dne 7. 8. 2024 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky.

14.    Obviněný uveřejnil dne 5. 2. 2025 prostřednictvím profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku (dále jen „písemná zpráva“).

15.    Podle čl. 5.1 smlouvy činí celková kupní cena plnění 1 268 400 Kč bez DPH.

Právní posouzení

16.     Úřad k povinnosti uveřejnění písemné zprávy zadavatele obecně uvádí, že účelem této povinnosti je zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek, kde písemná zpráva zadavatele představuje významný nástroj (následného) dohledu nad zadávacím procesem. Obsahuje nejen přehled nejdůležitějších kroků učiněných v průběhu zadávání veřejné zakázky, ale obsahuje i elementární údaje, jako je druh použitého řízení, včetně případného odůvodnění jeho použití, identifikace všech účastníků (včetně vybraného dodavatele), důvody jejich případného vyloučení z účasti v zadávacím řízení nebo důvody, pro které bylo zadávací řízení zrušeno. Písemná zpráva zadavatele je tedy jakýmsi souhrnem všech zásadních informací, které se konkrétního zadávacího řízení, resp. veřejné zakázky, týkají.

17.     Jelikož obviněný postupoval při zadávání veřejné zakázky v zadávacím řízení, byl o tomto zadávacím řízení dle § 217 odst. 1 zákona povinen vyhotovit písemnou zprávu zadavatele a tuto v souladu s § 217 odst. 5 zákona uveřejnit do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na svém profilu zadavatele.

18.    Pro splnění požadavků podle ustanovení § 217 odst. 5 zákona je přitom nezbytné kumulativní naplnění tří podmínek – jednak podmínky samotného uveřejnění písemné zprávy zadavatele s náležitostmi dle § 217 odst. 2 zákona, jednak podmínky jejího uveřejnění na místě k tomu určeném, tj. na profilu zadavatele, a jednak podmínky jejího uveřejnění ve lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení. Pokud tedy zadavatel nesplní kumulativně veškeré uvedené podmínky, nedodrží povinnost stanovenou v ustanovení § 217 odst. 5 zákona.

19.     Úřad uvádí, že v šetřeném případě bylo zadávací řízení ukončeno s ohledem na ustanovení § 51 odst. 1 zákona uzavřením smlouvy dne 7. 8. 2024, a obviněný tak měl povinnost písemnou zprávu na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději do dne 18. 9. 2024. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když písemnou zprávu na svém profilu uveřejnil až dne 5. 2. 2025.

20.   Z výše uvedeného je tak zřejmé, že obviněný nedostál své zákonné povinnosti týkající se včasného uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

21.     Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

22.    Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí u přestupků podle § 269 zákona 2 roky.

23.    Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

24.   V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 19. 9. 2024, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

25.    V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za takový přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč.

26.    Podle § 37 písm. a), c) a g) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.

27.    Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (pozn.: Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

28.    Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také, jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

29.    Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k dočasnému ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti účinné zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

30.   V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že obviněný písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele nakonec uveřejnil, ačkoli až dne 5. 2. 2025, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány, neboť možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla díky tomu zmařena zcela a definitivně.

31.    V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o smlouvu na plnění veřejné zakázky na dodávky, jejíž celková cena činí 1 268 400 Kč bez DPH [tj. cena plnění v daném případě ani nepřesáhla limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu podle § 27 písm. b) zákona]. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejm. ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

32.    Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti.

33.    Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.

34.   Při stanovení výše pokuty Úřad přihlédl rovněž k povaze činnosti obviněného.

35.    Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v zákoně o přestupcích, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění zákona o přestupcích představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu zákona o přestupcích, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem ust. § 37 písm. b) zákona o přestupcích, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 zákona o přestupcích mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy zákon o přestupcích vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích), nelze § 37 písm. b) zákona o přestupcích chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.

36.    Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) zákona o přestupcích, o nichž nebylo vedeno spolu s právě projednávaným přestupkem společné řízení, ačkoliv takové společné řízení podle zákona o přestupcích přicházelo v úvahu. Úřad uvádí, že šetřený přestupek, není v souběhu s dalším přestupkem či přestupky obviněného, proto se § 37 písm. b) zákona o přestupcích v projednávané věci neuplatní.

37.    Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2025[2] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2025 hospodařil se schválenými výnosy ve výši 1 546 000 000 Kč. Na základě uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

38.    V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

39.    Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

40.   Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu v Praze zřízený u České národní banky číslo 3754-67724011/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

 

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Adresát/i

Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., Na Slovance 1999/2, 182 00 Praha 8

 

Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Dostupného z: https://www.e-zakazky.cz/profil-zadavatele/74e987e1-b4a1-4571-b8b6-2cd93fe6f932/zakazka/

P24V00000051 (dále jen „profil zadavatele“).

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en