číslo jednací: 21398/2026/500
spisová značka: S0279/2026/VZ

• Instance: I.
• Věc: DNS na opravy a údržbu budov v majetku města Příbram (2)
• Účastníci:
  1. město Příbram
  2. GamaServis Střechy s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.; § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2026
• Datum nabytí právní moci: 2. 7. 2026

PID	UOHSX00MZX4Q		Adresát/i dle rozdělovníku
Č. j.	ÚOHS-21398/2026/500
Sp. zn.	ÚOHS-S0279/2026/VZ
Datum, místo	16. 6. 2026, Brno

Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 17. 4. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

■   zadavatel – město Příbram, IČO 00243132, se sídlem Tyršova 108, 261 01 Příbram,

■   navrhovatel – GamaServis Střechy s.r.o., IČO 25270206, se sídlem Evropská 339, 261 01 Příbram, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 14. 4. 2026 JUDr. Antonínem Janákem, advokátem, ev. č. ČAK 00219, MAURIC JANÁK ZEITHAML s.r.o. advokátní kancelář, IČO 03389391, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 142, 261 01 Příbram,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných v dynamickém nákupním systému „DNS na opravy a údržbu budov v majetku města Příbram (2)“, který byl zaveden v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 11. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 11. 2025 pod ev. č. Z2025-064932, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 11. 2025 pod ev. č. 774401-2025, ve znění pozdější opravy,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – město Příbram, IČO 00243132, se sídlem Tyršova 108, 261 01 Příbram – nedodržel při provádění úkonů v rámci zavedeného dynamického nákupního systému „DNS na opravy a údržbu budov v majetku města Příbram (2)“, který byl zaveden v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 11. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 11. 2025 pod ev. č. Z2025-064932, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 11. 2025 pod ev. č. 774401-2025, ve znění pozdější opravy, pravidlo stanovené v § 48 odst. 5 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou transparentnosti dle ustanovení § 6 odst. 1 cit. zákona, když v „Rozhodnutí a oznámení o nezpůsobilosti účastníka a následném nevyzývání v rámci DNS na opravy a údržbu budov v majetku města Příbram (2)“ ze dne 17. 3. 2026 nepopsal dostatečně, konkrétně a jednoznačně rozhodné skutečnosti, kterými prokazuje důvody, pro které považuje podle § 140a odst. 4 písm. b) zákona ve spojení s ustanovením § 48 odst. 5 písm. d) cit. zákona navrhovatele – GamaServis Střechy s.r.o., IČO 25270206, se sídlem Evropská 339, 261 01 Příbram – za nezpůsobilého, v důsledku čehož se rozhodl dále jej nevyzývat k podání nabídek v rámci cit. dynamického nákupního systému, čímž učinil svůj postup v rámci cit. dynamického nákupního systému netransparentním, přičemž uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – město Příbram, IČO 00243132, se sídlem Tyršova 108, 261 01 Příbram – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle ustanovení § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší „Rozhodnutí a oznámení o nezpůsobilosti účastníka a následném nevyzývání v rámci DNS na opravy a údržbu budov v majetku města Příbram (2)“ ze dne 17. 3. 2026, jímž byla navrhovateli – GamaServis Střechy s.r.o., IČO 25270206, se sídlem Evropská 339, 261 01 Příbram – oznámena jeho nezpůsobilost a jímž mu bylo sděleno, že nebude vyzýván k podání nabídek v zavedeném dynamického nákupního systému „DNS na opravy a údržbu budov v majetku města Příbram (2)“, který byl zaveden v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 11. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 11. 2025 pod ev. č. Z2025-064932, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 11. 2025 pod ev. č. 774401-2025, ve znění pozdější opravy, a současně ruší i všechny následné úkony citovaného zadavatele učiněné v cit. dynamickém nákupním systému, které byly shora uvedeným „Rozhodnutím a oznámením o nezpůsobilosti účastníka a následném nevyzývání v rámci DNS na opravy a údržbu budov v majetku města Příbram (2)“ ze dne 17. 3. 2026 ovlivněny.

III.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na ustanovení § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – město Příbram, IČO 00243132, se sídlem Tyršova 108, 261 01 Příbram – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.            postup zadavatele

1.         Zadavatel – město Příbram, IČO 00243132, se sídlem Tyršova 108, 261 01 Příbram (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zavedl v užším řízení dynamický nákupní systém „DNS na opravy a údržbu budov v majetku města Příbram (2)“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 11. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 11. 2025 pod ev. č. Z2025-064932, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 11. 2025 pod ev. č. 774401-2025, ve znění pozdější opravy (dále jen „DNS“).

2.        Zadavatel v bodech 2 a 3 zadávací dokumentace uvedl, že DNS zavádí za účelem zadávání dílčích veřejných zakázek na stavební práce, a to konkrétně na opravy a údržbu budov, které vlastní, přičemž stanovil (předpokládaný) finanční limit ve výši 300 000 000,- Kč bez DPH.

3.        DNS se zavádí na dobu neurčitou (bod 4 zadávací dokumentace).

4.        Dne 5. 3. 2026 zadavatel na základě „Rozhodnutí a oznámení o zařazení do dynamického nákupního systému“ rozhodl o zařazení mj. navrhovatele – GamaServis Střechy s.r.o., IČO 25270206, se sídlem Evropská 339, 261 01 Příbram, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 14. 4. 2026 JUDr. Antonínem Janákem, advokátem, ev. č. ČAK 00219, MAURIC JANÁK ZEITHAML s.r.o. advokátní kancelář, IČO 03389391, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 142, 261 01 Příbram (dále jen „navrhovatel“) – do DNS.

5.        Dne 17. 3. 2026 však zadavatel na základě „Rozhodnutí a oznámení o nezpůsobilosti účastníka a následném nevyzývání v rámci DNS na opravy a údržbu budov v majetku města Příbram (2)“ signovaného dne 17. 3. 2026 (dále jen „rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele“), které bylo navrhovateli zasláno téhož dne, rozhodl o vyřazení navrhovatele z okruhu dodavatelů zařazených do DNS, kteří jsou v rámci DNS vyzýváni k podání nabídky, a to s odkazem na ust. § 48 odst. 5 písm. d) a § 140a odst. 4 písm. b) zákona.

6.        Dne 23. 3. 2026 navrhovatel odeslal zadavateli námitky proti rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele z téhož dne (dále jen „námitky“). „Rozhodnutím zadavatele o námitkách“ signovaným dne 7. 4. 2026, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), zadavatel námitky navrhovatele odmítl.

7.        Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele, jakož i rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 17. 4. 2026 návrh z téhož dne na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.         Obsah návrhu

8.        Navrhovatel má za to, že zadavatel postupoval svévolně, nezákonně a v rozporu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek; rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele označuje za nepřezkoumatelné a nesprávné.

9.        Navrhovatel předně uvádí, že jej zadavatel dne 5. 3. 2026 zařadil do DNS, avšak dvanáct dní později rozhodl o jeho nezpůsobilosti na základě informací, které však (podle navrhovatele) musely být zadavateli známy již v době, kdy navrhovatele do DNS zařadil. Navrhovatel namítá, že v letech 2024 – 2025 realizoval pro zadavatele řádně a včas veřejné zakázky na stavební práce, aniž by měl zadavatel k jejich plnění jakékoli výhrady, a tyto dále v návrhu identifikuje.

10.      Podle navrhovatele je v rozporu s principem legitimního očekávání a zásadou transparentnosti[1], aby zadavatel v únoru 2026 vystavil navrhovateli potvrzení a o řádném plnění veřejných zakázek, čímž potvrdil spolehlivost navrhovatele, a následně jej v březnu 2026 zařadil do zavedeného DNS, a následně jej po několika dnech pro údajnou „dlouhodobou nespolehlivost“ z DNS zase „vyřadil“. Podle navrhovatele zadavatel sice potvrdil, že je navrhovatel, s ohledem na realizaci veřejných zakázek v hodnotě 6 mil. Kč, spolehlivý, avšak na základě nových a neověřených zjištění jej poté označil za nezpůsobilého, což podle navrhovatele znamená nepřípustnou libovůli zadavatele. Navrhovatel dodává, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevypořádal s námitkou směřující proti „správnosti zjištění zadavatele“.

11.       Navrhovatel dále uvádí, že nebyla naplněna hypotéza § 48 odst. 5 písm. d) zákona, kdy zadavatel „neunesl důkazní břemeno stran existence závažného profesního pochybení“. Zadavatel rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele opírá o informace pojící se k plnění předchozích veřejných zakázek, které zřejmě získal z veřejně přístupných zdrojů; není však v silách navrhovatele, aby mohl ovlivnit obsah a charakter takových informací. Navrhovatel se dále vyjadřuje ke konkrétním veřejným zakázkám, které v minulosti realizoval a zadavatel na ně odkazoval v rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele:

• „Kauza Písek“ – navrhovatel uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele „operuje“ s údajem o nedokončení stavby, s čímž navrhovatel nesouhlasí a konstatuje, že je ve sporu s objednatelem veřejné zakázky, ve kterém jde o vadný projekt. Navrhovatel brojí proti tomu, aby zadavatel použil jako zákonný důkaz o nespolehlivosti navrhovatele subjektivní tvrzení třetí strany (objednatele veřejné zakázky) v neukončeném sporu (dále jen „VZ Písek“).
• „Kauza Lesy ČR“[2] – navrhovatel konstatuje, že u něj došlo po plnění dotčené veřejné zakázky ke kompletní obměně v majetkové struktuře a osobě jednatele. Předmět plnění této veřejné zakázky neodpovídá předmětu plnění veřejných zakázek, které budou zadávány v rámci DNS (dále jen „VZ Ministerstvo obrany“).
• „Kauza Dobříš“ – podle navrhovatele je tvrzení zadavatele, že navrhovatel neodstranil vady plnění vzniklé při plnění této veřejné zakázky, materiálně nepravdivé. Navrhovatel dokládá v příloze návrhu zápis z jednání, podle kterého byla objednateli dotčené veřejné zakázky ponechána pouze nepodstatná část zádržného, coby mimosmluvní vyrovnání za poškození chodníku, jenž však netvořil součást předmětu díla. Podle navrhovatele se nejednalo o pochybení při plnění veřejné zakázky ve smyslu zákona (dále jen „VZ Dobříš“).

12.      Navrhovatel v návrhu rovněž brojí proti rozhodnutí o námitkách, neboť má za to, že se v něm zadavatel nevypořádal s klíčovým argumentem navrhovatele, že pro zadavatele v letech 2024–2025 bezvadně plnil veřejné zakázky. Zadavatel nijak nevysvětlil, proč pochybení, na která odkazuje v rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele, shledává natolik závažnými, že převáží jeho vlastní „veskrze pozitivní“ zkušenost s plněním, které od navrhovatele sám obdržel.

13.      Navrhovatel ve svém návrhu následně žádá, aby Úřad nařídil předběžné opatření spočívající v „pozastavení účinků“ rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele.

14.      Závěrem navrhovatel navrhl, aby Úřad v souladu s ust. § 263 odst. 2 zákona zrušil rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele a rozhodnutí o námitkách.

III.     Průběh správního řízení

15.      Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dne 17. 4. 2026, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu téhož dne.

16.      Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

17.      Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 23. 4. 2024.

Vyjádření zadavatele k návrhu

18.      Dne 7. 5. 2026 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření“). Zadavatel předně odkazuje na obsah rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele, jakož i na rozhodnutí o námitkách. Zadavatel následně dodává, že se skutečnosti, které jsou relevantní pro konstatování nezpůsobilosti navrhovatele, dozvěděl až poté, kdy navrhovatele do DNS zařadil. Podle zadavatele je pro posouzení zákonných podmínek pro vyloučení podle
ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona, resp. pro konstatování nezpůsobilosti irelevantní, zda navrhovatel v přiléhavém obdobní realizoval i zakázky, při jejichž plnění se pochybení nedopustil.

19.      Zadavatel následně konstatoval, že v rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele jednoznačně označil veřejné zakázky, při jejichž plnění se navrhovatel dopustil profesních pochybení, která jsou důvodem pro konstatování nezpůsobilosti v rámci zavedeného DNS. Zadavatel vycházel z objektivních skutečností, tj. penalizace navrhovatele ze strany objednatelů dotčených veřejných zakázek, které podle zadavatele navrhovatel ani nezpochybňoval.

20.     Zadavatel dále uvedl, že společně s dokumentací k DNS Úřadu doložil i doklady, o které opírá své závěry uvedené v rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele, přičemž současně navrhl, aby Úřad dotčené objednatele veřejných zakázek, kteří byli označeni v rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele, kontaktoval a vyžádal si od nich dokumentaci týkající se realizace veřejných zakázek navrhovatelem, a to zejm. ve vztahu k porušení povinností zhotovitele při provádění příslušných veřejných zakázek a s tím spojenými následky.

21.      Závěrem svého vyjádření zadavatel uvedl, že pokud by se navrhovatel dovolával obnovení způsobilosti podle ust. § 76 zákona, je na něm, aby prokázal přijetí relevantních opatření, což však navrhovatel neučinil. Podle zadavatele změna v osobě, která je zodpovědná za řízení navrhovatele, ještě sama o sobě není důkazem o obnovení způsobilosti ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení.

22.     Zadavatel má za to, že jednal v souladu se zákonem a setrvává na svém rozhodnutí.

Další průběh správního řízení

23.     Dne 11. 5. 2026 Úřad vydal rozhodnutí z téhož dne, kterým zamítl žádost navrhovatele o nařízení předběžného opatření, jímž by měly být pozastaveny účinky rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele spočívající v nevyzývání navrhovatele k podávání nabídek v DNS.

24.     Usnesením ze dne 13. 5. 2026 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném DNS v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

25.     Usnesením ze dne 18. 5. 2026 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

26.     Zadavatel ani navrhovatel se ve stanovené lhůtě k podkladům k rozhodnutí nijak nevyjádřil.

IV.        závěry úřadu

27.     Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zavedeném DNS a stanovisek předložených účastníky správního řízení rozhodl o tom, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidlo stanovené v § 48 odst. 5 písm. d) zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách

28.     Navrhovatel svým návrhem napadá mj. i rozhodnutí o námitkách, když uvádí, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevypořádal s klíčovým argumentem navrhovatele o bezvadném plnění zakázek přímo pro zadavatele v letech 2024–2025 a rovněž se nevypořádal s námitkou směřující proti správnosti jeho zjištění. Z uvedeného důvodu navrhovatel označuje rozhodnutí o námitkách za nepřezkoumatelné.

Námitky a rozhodnutí o námitkách

29.     Navrhovatel v námitkách předně označuje rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele za zcela nezákonné a naprosto nepřezkoumatelné, podobu tohoto rozhodnutí má za zcela rozpornou se zákonnými požadavky a rovněž má za to, že rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele obsahuje tvrzení, která jsou zcela zjevně nepřezkoumatelná, velmi zjednodušená a vychází z nesprávných skutečností.

30.     Navrhovatel uvádí, že zadavatel neprokázal jeho závažná nebo dlouhodobá pochybení při plnění předchozích veřejných zakázek. Co se týče VZ Písek, navrhovatel tvrzení zadavatele označuje za zcela rozporné se skutečností, neboť to byl právě navrhovatel, kdo odstoupil od smlouvy o dílo jako první, když objednatel dotčené veřejné zakázky neposkytl potřebnou součinnost při realizaci díla a rovněž neuhradil řádně provedené vícepráce, které požadoval. Objednatel dotčené veřejné zakázky odstoupil od smlouvy o dílo až po navrhovateli a nyní je veden spor o vypořádání nároků navrhovatele za dosud zhotovené dílo a dodaný stavební materiál s tím, že navrhovatel zaslal objednateli předžalobní výzvu. Tvrzení zadavatele, že byl navrhovatel sankcionován za nedokončení stavby, není tedy podle navrhovatele objektivní skutečností a rozchází se s realitou.

31.      Stran dalších dvou zmíněných pochybení navrhovatele, tj. pochybení ve VZ Ministerstvo obrany a VZ Dobříš navrhovatel uvádí, že obsahově nemohou být považována za prokázání pochybení navrhovatele ve smyslu ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona; jedná se o velmi zjednodušená tvrzení, která nelze nijak ověřit. Navrhovatel dále poukazuje na to, že neměl možnost se jakkoli před vydáním rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele s jeho obsahem seznámit a adekvátně reagovat. Rozhodně se však nejedná o pochybení závažná či dlouhodobá ve smyslu cit. zákonného ustanovení. Navíc k těmto „pochybením“ mělo dojít v době, než se společníkem navrhovatele stal současný jednatel. Nyní se již navrhovatel orientuje čistě na stavební činnosti související s problematikou střech a je řádným členem cechu klempířů, pokrývačů a tesařů ČR.

32.     Nadto navrhovatel konstatuje, že v poslední době pro zadavatele realizoval řádně a včas dvě veřejné zakázky týkající se „problematiky střech“. Závěrem navrhovatel žádá zadavatele, aby jeho námitkám vyhověl a zrušil rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele.

33.     Zadavatel v rozhodnutí o námitkách předně uvedl, že námitky navrhovatele přezkoumal v plném rozsahu a dospěl k závěru, že nejsou důvodné. Zadavatel má za to, že rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti, včetně jasného vymezení skutkových okolností, jejich právního posouzení a závěrů, z nichž zadavatel vycházel. Zadavatel konstatoval, že (v souladu s rozhodovací praxí Úřadu) odůvodnění rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele musí být srozumitelné a přezkoumatelné, nikoliv vyčerpávající ve smyslu soudního rozhodnutí. Zadavatel dodává, že měl k dispozici konkrétní a věrohodné informace od jiných veřejných zadavatelů, z nichž vyplývá, že se navrhovatel v posledních letech před zavedením DNS dopustil opakovaných pochybení při plnění veřejných zakázek.

34.     Stran tvrzených pochybení při plnění VZ Ministerstvo obrany a VZ Dobříš je podle zadavatele nesporné, že tato pochybení vedla k uplatnění smluvních sankcí vůči navrhovateli, což podle zadavatele představuje „jiné srovnatelné sankce“ ve smyslu ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Zadavatel v tomto směru odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu a soudní judikaturu, ze kterých vyplývá, že za závažné pochybení může být považováno i opakované nedodržení smluvních povinností, zejm. termínů plnění, pokud vede k uplatnění sankcí a svědčí o nedostatečné spolehlivosti zadavatele. Zadavatel rovněž uvedl, že je oprávněn vycházet z informací získaných od jiných zadavatelů, pokud jsou dostatečně konkrétní a věrohodné.

35.     Co se týče námitek navrhovatele stran plnění VZ Písek, zadavatel uvedl, že pokud mezi smluvními stranami existuje spor o důvody ukončení smluvního vztahu, jedná se o skutečnost, která nic nemění na závěru zadavatele ohledně existence dalších prokázaných pochybení navrhovatele. Zadavatel v rámci rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele nevycházel výlučně z tohoto případu (VZ Písek), nýbrž z celkového hodnocení opakovaných pochybení navrhovatele. Zadavatel má za to, že i kdyby tento případ nezohlednil, stále jsou naplněny podmínky ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

36.     Zadavatel dále uvedl, že vycházel z konkrétních podkladů, které považuje za věrohodné a není povinen provádět dokazování v rozsahu odpovídajícím soudnímu řízení; pro přijetí závěru je přijatelné, má-li k dispozici dostačující skutkový základ. Podle zadavatele zákon nestanoví zadavateli povinnost, aby umožnil navrhovateli seznámit se s podklady k rozhodnutí o vyloučení, resp. o nezpůsobilosti podle ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Postup zadavatele v tomto směru nepředstavuje kontradiktorní řízení v procesním smyslu správního řízení. 

37.     Zadavatel dále uvedl, že nezpochybňuje skutečnost, že navrhovatel pro zadavatele bezvadně plnil jiné veřejné zakázky, avšak je nezbytné hodnotit celkové „chování“ dodavatele. Bezvadná plnění nemohou zhojit jiná závažná či opakovaná pochybení navrhovatele při plnění veřejných zakázek.

38.     Zadavatel se rovněž vyjádřil k otázce obnovení způsobilosti podle § 76 zákona, když uvedl, že podle něj není dostačující pouze formální personální změna v osobě „nového“ společníka, resp. jednatele společnosti; je nutné prokázat přijetí konkrétních technických, organizačních či personálních opatření k nápravě předchozích pochybení, což podle zadavatele navrhovatel neučinil. Související tvrzení navrhovatele stran jeho specializace a členství v cechu klempířů zadavatel označuje ve vztahu k ust. § 48 odst. 5 písm. d) a § 76 zákona za irelevantní.

39.     Závěrem rozhodnutí o námitkách zadavatel sumarizuje, že navrhovatel v námitkách neprokázal přijetí „dostatečných nápravných opatření“ ani nevyvrátil existenci tvrzených závažných a opakovaných pochybení při plnění předchozích veřejných zakázek. Z uvedeného důvodu zadavatel konstatoval, že napadené rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele je správné, souladné se zákonem a s ohledem na uvedené námitky navrhovatele jako nedůvodné odmítl.

Závěry Úřadu

40.     Úřad předně uvádí, že z dokumentace o DNS, kterou má k dispozici, vyplývá, že námitky navrhovatele byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahovaly veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž byl zadavatel povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat.

41.      Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

42.     Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách, v případě, že tyto odmítá, podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedených. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.[3]

43.     Úřad k tomu však v obecnosti dodává, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečnou podrobnost odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o odmítnutí námitek není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění podaných námitek postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách. Současně však platí, že hranice mezi tím, zda se zadavatel dostatečně podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách či nikoliv, se liší případ od případu. Určující je totiž, jak obecné či konkrétní námitky stěžovatel podá. Pokud stěžovatel podá pouze obecné námitky, bude i požadavek na jejich odůvodnění nižší. Naopak v případě konkrétních námitek zadavatel musí přistoupit k jejich podrobnějšímu a konkrétnějšímu vypořádání, resp. odůvodnění[4].

44.     Navrhovatel v námitkách mj. uvedl, že pro zadavatele „v poslední době“ realizoval dvě zakázky čistě se zaměřením na „problematiku střech“, které provedl řádně a včas a ze strany zadavatele k nim nebyly vzneseny žádné výtky, přičemž v návrhu k tomu navrhovatel uvedl, že předmětná námitka nebyla řádně vypořádána. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách konstatoval, že uvedenou skutečnost nezpochybňuje, ale je pro něj nezbytné hodnotit celkové „chování“ navrhovatele a jednotlivá bezproblémová plnění navrhovatele nemohou zhojit existenci jiných závažných či opakovaných pochybení.

45.     Úřadu nezbývá než konstatovat, že se zadavatel k dotčené námitce navrhovatele srozumitelně vyjádřil. Přestože navrhovatel v návrhu konstatoval, že se mělo jednat o „klíčový argument“, z obsahu námitek taková skutečnost nijak nevyplývá, spíše naopak. Navrhovatel se v námitkách vyjadřuje k zadavatelem namítaným pochybením navrhovatele při plnění předchozích veřejných zakázek, přičemž závěrem „navíc“ uvedl, že pro zadavatele v poslední době řádně realizoval dvě veřejné zakázky se zaměřením na „problematiku střech“. Navrhovatel zadavatele v námitkách nijak nevyzýval, aby podrobněji odůvodnil, proč při rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele v rámci DNS od této skutečnosti odhlédl a namísto toho pro něj byla určující právě tvrzená pochybení navrhovatele při realizaci veřejných zakázek pro jiné objednatele. Podle Úřadu zadavatel reagoval v rozhodnutí o námitkách adekvátně v kontextu míry obecnosti vznesené námitky, když navrhovatele spravil o tom, že si je vědom jeho řádného plnění veřejných zakázek realizovaných přímo pro zadavatele, současně však konstatoval, že tato skutečnost není způsobilá zhojit namítaná pochybení navrhovatele při plnění veřejných zakázek pro jiné objednatele.

46.     Navrhovatel dále konstatuje, že se zadavatel nevypořádal s námitkou směřující proti „správnosti zjištění zadavatele“. Uvedené je zřejmě míněno ve vztahu k VZ Písek, kdy navrhovatel tvrzení zadavatele v rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele označuje za zcela rozporné se skutečností. K uvedenému zadavatel v rozhodnutí o námitkách předložil argument, že nevycházel výlučně z tohoto případu a že i ostatní pochybení ve svém souhrnu naplňují parametry § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Ačkoliv se tedy výslovně nevyjádřil k VZ Písek, předložil zadavatel navrhovateli svoji úvahu o tom, že předmětná veřejná zakázka fakticky není v kontextu zákonnosti jeho postupu relevantní.

47.     Úřad shrnuje, že primárního účelu institutu námitek, tj. aby se navrhovatel dozvěděl autentický názor zadavatele na jím vznesené připomínky k postupu zadavatele v zadávacím řízení, bylo v šetřeném případě dosaženo. Úřad seznal, že z rozhodnutí o námitkách je zřejmé, proč zadavatel považuje argumenty navrhovatele za liché, nejde tedy o pouhé formální odmítnutí námitek bez odůvodnění. Úřad konstatuje, že zadavatel při vyřizování námitek dodržel pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona, když se v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně k dotčeným námitkám navrhovatele vyjádřil. 

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

48.     Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

49.     Podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem zadávané veřejné zakázky, nebo s jiným veřejným zadavatelem, která vedla k vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím.

50.     Podle § 140a odst. 3 zákona se pravidla pro prokazování kvalifikace podle § 81 až 85, § 87 a 88 zákona použijí obdobně po celou dobu trvání dynamického nákupního systému. Zadavatel může u dodavatele zařazeného v dynamickém nákupním systému kdykoli v době jeho trvání posuzovat naplnění důvodů nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 nebo 6 zákona.

51.      Podle § 140a odst. 4 písm. b) zákona zadavatel nemusí [k podání nabídky v zavedeném dynamickém nákupním systému] vyzývat dodavatele, kterému doručil oznámení o jeho nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 nebo 6 zákona; pokud dodavatel prokáže obnovení své způsobilosti podle § 76 zákona obdobně, zadavatel je od tohoto okamžiku opět k podání nabídky vyzývá.

52.     Dle § 263 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel nedodrží pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace

Obsah rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele

53.     Zadavatel rozhodl, že nadále nebude vyzývat navrhovatele k plnění dílčích veřejných zakázek v rámci zavedeného DNS s odkazem na ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona a § 140a odst. 4 písm. b) zákona, přičemž uvedl tato tři pochybení, kterých se měl navrhovatel dopustit:

1)     »Vůči veřejném zadavateli Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Písek, Komenského 86, IČO 00511382, kde dodavatel nedokončil stavbu a byl za to sankcionován. Jednalo se o akci „Oprava havarijního stavu střechy“. Smlouva na tuto akci byla uzavřena 25.4.2025.

2)    Vůči veřejnému zadavateli Město Dobříš, IČO 00242098, kde dodavatel neodstranil vady a nedodělky na díle a toto odstranění vad a nedodělků musel veřejný zadavatel realizovat pomocí jiného dodavatele. Jednalo se o akci „Vybudování přístřešku na kola, ul. Školní – město Dobříš“. Smlouva na tuto akci byla uzavřena 3. 6. 2024.

3)    Vůči veřejnému zadavateli Ministerstvo obrany, IČO 60162694, kde byl dodavatel opakovaně v letech 2023 až 2025 sankcionován za pozdní plnění veřejných zakázek pro veřejného zadavatele.“

54.     Nad rámec uvedeného zadavatel v rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele již pouze uvedl obligatorní poučení o námitkách.

Předchozí veřejné zakázky realizované navrhovatelem

55.     Zadavatel si vyžádal od níže uvedených objednatelů reference související s předchozími veřejnými zakázkami realizovanými navrhovatelem:

• Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Písek, Komenského 86, IČO 00511382, se sídlem Komenského 86/14, Budějovické Předměstí, 397 01 Písek (dále jen „střední škola Písek“),
• město Dobříš, IČO 00242098, se sídlem Mírové náměstí 119, 263 01 Dobříš (dále jen „město Dobříš“),
• Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, Hradčany, 160 00 Praha 6 (dále jen „Ministerstvo obrany“).

56.     Střední škola Písek zadavateli předložila referenci ze dne 2. 3. 2026, ve které uvedla, že s navrhovatelem uzavřela dne 25. 4. 2025 smlouvu o dílo, jednalo se o veřejnou zakázku „Oprava havarijního stavu střechy“. Z dotčené reference vyplývá, že navrhovatel přes opakovanou urgenci střední školy Písek neplnil včas a do předmětu plnění zahrnul i vícepráce, které nebyly odsouhlaseny. Vzhledem k tomu, že střední odborná škola Písek odmítla odsouhlasit změnový list, který jí předložil navrhovatel, navrhovatel od smlouvy o dílo odstoupil. Střední škola Písek považuje odstoupení od smlouvy za neplatné, uplatňuje smluvní pokuty za nesplnění termínu, škody na majetku aj. a následně sama řádně od smlouvy o dílo odstoupila. Střední škola Písek rovněž uvedla, že musela nedokončené dílo znovu zadat jinému dodavateli a některé části navrhovatelem realizovaného plnění jsou vadné. Střední škola Písek označuje svoji zkušenost s plněním navrhovatele za „veskrze negativní“.

57.     Město Dobříš na dotaz zadavatele reagovalo sdělením, že s navrhovatelem dne 6. 3. 2024 uzavřelo smlouvu o dílo „Vybudování přístřešku na kola, ul. Školní – město Dobříš“. Cena předmětu plnění činila 1 629 198,- Kč vč. DPH. V rámci následně přijatých dodatků ke smlouvě o dílo byla cena navýšena na částku 2 016 873,- Kč vč. DPH. V předávacím protokolu město Dobříš uvedlo vady a nedodělky, které měl navrhovatel odstranit, k čemuž však nedošlo, proto si město Dobříš ponechalo „zádržné“ a plnění dokončil jiný dodavatel. Město Dobříš rovněž uvedlo, že postup navrhovatele mu způsobil „značné komplikace a škody,“ a proto nemůže navrhovatele doporučit k „plnění veřejné zakázky jakéhokoliv veřejného zadavatele.“ Město Dobříš zadavateli zaslalo e-mail ze dne 3. 6. 2025, v němž vyzývalo navrhovatele k dokončení všech zbývajících částí plnění a dodání souvisejících dokumentů nezbytných pro kolaudaci stavby.

58.     Zadavatel dále obdržel od Ministerstva obrany podání ze dne 1. 4. 2026, ve kterém je uvedeno, že v roce 2023 byla navrhovateli „předepsána pohledávka“ ve výši 15 304,81 Kč na úhradu úroku z prodlení, který souvisel s neuhrazenou smluvní pokutou stanovenou Ministerstvem obrany za nedodržení termínu dokončení stavební opravy posádkových dílen. Dále bylo v roce 2024 po navrhovateli v téže věci požadováno penále ve výši 22 600,73 Kč a smluvní pokuta za pozdní realizaci jiné zakázky – opravy oplocení areálu – ve výši 44 800,- Kč. V roce 2025 Ministerstvo obrany dále žádalo smluvní pokuty ve výši 4 443,94 Kč (zakázka na opravu posádkových dílen) a 4 288,88 Kč (zakázka na opravu oplocení areálu).

K rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele – právní posouzení

59.     Úřad se v kontextu námitek obsažených v návrhu zabýval otázkou zákonnosti konstatování nezpůsobilosti navrhovatele, resp. rozhodnutí, že zadavatel navrhovatele pro jeho nezpůsobilost nebude v zavedeném DNS vyzývat k podání nabídky při zadávání dílčích veřejných zakázek. Zatímco zadavatel je přesvědčen, že všechny předpoklady stanovené v § 48 odst. 5 písm. d) zákona pro závěr o nezpůsobilosti navrhovatele jsou naplněny, neboť se navrhovatel dopustil závažných pochybení při plnění VZ Písek, VZ Dobříš a VZ Ministerstvo obrany, navrhovatel zaujímá, z logiky věci, názor opačný a je přesvědčen, že rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele je nezákonné, když zejména zadavatel v předmětném rozhodnutí dostatečně nepopsal a nedoložil naplnění zákonných důvodů pro takovýto závěr.

60.     Úřad předně v obecné rovině k ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona uvádí, že důvod vyloučení dle tohoto ustanovení zákona lze vnímat jako určité přiblížení zadávacího řízení klasickému soukromoprávnímu kontraktačnímu procesu, v němž zpravidla při výběru smluvního partnera hraje významnou roli zkušenost odběratele s plněním dodavatele v minulosti, popř. obchodní pověst dodavatele.

61.      K vyloučení účastníka zadávacího řízení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona pro nezpůsobilost však musí být současně splněny níže uvedené zákonné podmínky:

• musí existovat určité pochybení ze strany účastníka zadávacího řízení – pojem pochybení je přitom autonomním pojmem práva veřejných zakázek, kdy tento pojem má nepochybně vazbu na právo soukromé, neboť zahrnuje situace, kdy je poskytnuto plnění vadné, pozdní či kdy není závazek vůbec splněn nebo jsou jiným způsobem porušena pravidla, která se na plnění závazků vztahují, ať už plynou z předpisů práva soukromého, ujednání stran či z předpisů práva veřejného [v praxi bude podstatnou část pochybení představovat právě prodlení dodavatele nebo poskytnutí vadného plnění ve smyslu soukromého práva – srov. § 1916 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“)],
• účastník zadávacího řízení se dopustil uvedeného pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu uzavřeného mezi ním a zadavatelem veřejné zakázky, nebo jiným veřejným zadavatelem,
• uvedeného pochybení se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních třech letech od zahájení zadávacího řízení – tj. jedná se o podmínku časovou, dle které je relevantním pouze pochybení, kterého se dodavatel dopustil v období maximálně 3 roky nazpět před zahájením zadávacího řízení, ze kterého má být pro dané pochybení vyloučen,

• uvedené pochybení mělo závažnou nebo dlouhodobou povahu – tj. jedná se o podmínku intenzity pochybení, tzn. že pochybení musí být buď závažné či dlouhodobé anebo i obojí zároveň, kdy pouze ojedinělá drobná pochybení zásadně nejsou způsobilá vyloučení účastníka zadávacího řízení odůvodnit (v uvedeném se projevuje ústavní princip přiměřenosti),
• uvedené pochybení vedlo ke vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo k jiným srovnatelným sankcím – tj. jedná se o podmínku kvalifikovaného následku vytýkaného pochybení, tedy relevantní jsou pouze ta pochybení, která vedla ke vzniku škody, k předčasnému ukončení smluvního vztahu či k jiným srovnatelným sankcím; za srovnatelné sankce je potom třeba považovat veškeré právní prostředky, které právní řád či ujednání stran poskytuje zadavateli k tomu, aby zhojil následky pochybení dodavatele či aby jej za toto pochybení sankcionoval (typicky se bude jednat o práva z vadného plnění či právo na smluvní pokutu), pokud dosáhnout dostatečné intenzity vyžadované zákonem, tedy intenzity obdobné předčasnému ukončení smluvního vztahu; proto za srovnatelnou sankci je tak potřeba považovat pouze tu sankci, která bude svou závažností srovnatelná se závažností pochybení dodavatele vůči zadavateli, resp. zákonem požadované závažnosti následku takového pochybení; současně zde musí existovat příčinná souvislost mezi pochybeními a zákonem předvídanými následky těchto pochybení,
• musí existovat minimálně dvě pochybení naplňující výše uvedené – tj. jedná se o podmínku plurality.

62.     Zadavatel musí naplnění všech vzájemně souvisejících podmínek vyplývajících z ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona prokázat a odůvodnit v rozhodnutí o vyloučení v souladu se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, tedy tak, aby rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení bylo nejen jasné a srozumitelné pro účastníka zadávacího řízení, ale i zpětně přezkoumatelné (kontrolovatelné) pro Úřad a další orgány veřejné moci v rámci výkonu dozoru nad zadáváním veřejných zakázek. V této souvislosti Úřad uvádí, že zásada transparentnosti je jednou ze základních zásad zadávacího řízení, kterou zadavatel musí respektovat v průběhu celého zadávacího řízení. V souladu se zásadou transparentnosti bude tedy pouze takové rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, které je zpětně objektivně přezkoumatelné, tedy jehož obsah je možno podrobit patřičné kontrole a které vylučovanému dodavateli poskytne jednoznačnou informaci o důvodech jeho vyloučení, přičemž skutečnosti v rozhodnutí uvedené musí být konkrétní, úplné, určité, jednoznačné a objektivně ověřitelné.

63.     Zadavatel tedy musí právě v rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení předně jednoznačně a určitě popsat, za která konkrétní dřívější pochybení dodavatele vylučuje, a dále pak odůvodnit, proč právě tato konkrétní pochybení splňují požadavky stanovené v § 48 odst. 5 písm. d) zákona, tedy podrobně uvést konkrétní jednání či opomenutí účastníka (z konkrétních v rozhodnutí identifikovaných předchozích smluvních vztahů), která považuje za pochybení a pro která účastníka řízení vylučuje, z jakého důvodu považuje daná jednání či opomenutí za pochybení, zda tato pochybení považuje za závažná nebo dlouhodobá, odůvodnit, proč právě tato pochybení považuje za závažná nebo dlouhodobá, a rovněž prokázat, že uváděná pochybení vedla k minimálně jednomu z následků předpokládaných ustanovením zákona (existence příčinné souvislosti mezi pochybením a následkem).

64.     Úřad také zdůrazňuje, že pokud se zadavatel rozhodne účastníka zadávacího řízení vyloučit na základě předmětného ustanovení zákona, důkazní břemeno k prokázání naplnění výše specifikovaných podmínek leží na zadavateli (jak ostatně plyne ze samotného ustanovení § 48 odst. 5 zákona). Dále Úřad připomíná, že důkazním břemenem je zadavatel podle ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona obtížen již v zadávacím řízení vůči vylučovanému účastníku zadávacího řízení. Jakékoliv pozdější či jiné odůvodnění, např. v rámci odůvodnění rozhodnutí o námitkách nebo až při přezkumu ve správním řízení, je proto právně irelevantní.

65.     Možnost reagovat na předchozí negativní zkušenost s dodavatelem, resp. reflektovat jeho obchodní pověst je dána zadavateli i v případě dynamického nákupního systému. Z ustanovení § 140a vyplývá, že kdykoliv v době trvání dynamického nákupního systému má zadavatel možnost posuzovat u dodavatelů, kteří jsou v něm zařazeni, naplnění důvodů nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 nebo 6 zákona. Pokud zadavatel posoudí zadavatele jakožto takto nezpůsobilého, pak – doručí-li mu oznámení o jeho nezpůsobilosti – není povinen jej vyzývat k podání nabídky při zadávání dílčích veřejných zakázek. Toto oznámení o nezpůsobilosti je pak obdobou rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, tj. zadavatel v něm musí svůj závěr o naplnění důvodů nezpůsobilosti, tj. naplnění všech vzájemně souvisejících podmínek vyplývajících z ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona, prokázat a odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona (v podrobnostech viz výše).

66.     V šetřeném případě zadavatel oznámil navrhovateli jeho nezpůsobilost spolu s informací o tom, že jej nebude vyzývat k podání nabídky při zadávání dílčích veřejných zakázek v DNS v rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele. Se zřetelem na shora uvedené tak Úřad přistoupil k posouzení toho, zda v projednávané věci zadavatel dostatečně odůvodnil a prokázal naplnění všech zákonem stanovených podmínek nezpůsobilosti navrhovatele podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, kdy s ohledem na námitky navrhovatele se Úřad nejprve zabýval tím, zda toto rozhodnutí obstojí v testu transparentnosti.

67.     Podle tvrzení zadavatele se měl navrhovatel dopustit pochybení při plnění VZ Písek, VZ Dobříš a VZ Ministerstvo obrany. Úřad se bude nyní zbývat každým z těchto (zadavatelem tvrzených) pochybení zvlášť. Nejprve však Úřad konstatuje, že v případě zavedeného DNS je třeba, co se týče „časové“ podmínky podle ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona, zohlednit specifika tohoto zvláštního postupu dle části šesté zákona. Jak již bylo výše popsáno, zadavatel zařadil navrhovatele do DNS, avšak následně rozhodl o jeho nevyzývání z důvodu jeho nezpůsobilosti. Z bodu 4 zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel zavedl DNS na dobu neurčitou. Z povahy DNS je zřejmé, že jednotliví dodavatelé mohou podat žádost o zařazení do DNS po celou dobu jeho trvání a zadavatel je oprávněn kdykoliv v průběhu trvání DNS u zařazených dodavatelů posuzovat naplnění důvodů nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 nebo 6 zákona (srov. § 140a odst. 3 zákona). Rozhodným okamžikem pro určení dotčené časové podmínky tak nemůže být odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení na zavedení DNS do Věstníku veřejných zakázek. Úřad má za to, že je v takovéto situaci třeba rozhodné období tří let počítat od okamžiku, kdy zadavatel rozhodne o tom, že dodavatele nebude dále vyzývat, resp. kdy mu oznámí jeho nezpůsobilost. Jak již bylo výše uvedeno, zadavatel oznámil navrhovateli jeho nezpůsobilost dne 17. 3. 2026 rozhodnutím z téhož dne. Časové rozmezí tři roky zpětně tedy je od 17. 3. 2023 – 16. 3. 2026. Má-li tedy být dodržena časová podmínka podle ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona, navrhovatel by se zadavatelem vytýkaných pochybení při plnění předchozích veřejných zakázek musel dopustit v právě uvedeném časovém rozpětí. Úřad dodává, že v případě VZ Písek a VZ Dobříš by časová podmínka s ohledem na data uzavření smluv s jistotou obstála; co se však týče VZ Ministerstva vnitra, z rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele nelze, s ohledem na absenci relevantních informací, určit, zda k naplnění časové podmínky došlo. Pro úplnost Úřad uvádí, že toto není jednoznačně zřejmé ani z dokumentace, kterou Úřad od zadavatele obdržel,

K pochybení při plnění VZ Písek

68.     Ohledně pochybení navrhovatele při plnění VZ Písek navrhovatel namítá, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele „operuje“ s tím, že navrhovatel dotčené dílo nedokončil, čemuž se navrhovatel brání, neboť je ve sporu s jejím objednatelem – střední školou Písek – ohledně vadného projektu. Navrhovatel brojí proti tomu, aby zadavatel použil, co by zákonný důkaz o nespolehlivosti navrhovatele, subjektivní tvrzení třetí strany (střední škola Písek) v neukončeném sporu. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že „(…) pokud mezi smluvními stranami existuje spor o důvody ukončení smluvního vztahu, tato skutečnost nemění nic na závěru zadavatele ohledně existence dalších prokázaných pochybení dodavatele.“ Zadavatel připustil, že při svém rozhodování nevycházel pouze z plnění VZ Písek, nýbrž celkově zohlednil opakovaná pochybení dodavatele. Zadavatel doplnil, že vycházel z konkrétních podkladů, které považuje za věrohodné a není povinen provádět dokazování v rozsahu odpovídajícímu soudnímu řízení.

69.     V rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele zadavatel k tvrzenému vadnému plnění VZ Písek identifikoval veřejného zadavatele (uvedl název a IČO), identifikoval „akci“ jejím názvem a datem uzavření smlouvy. Mimo uvedené uvedl toliko, že „dodavatel nedokončil stavbu a byl za to sankcionován.“

70.     Úřad na tomto místě považuje za účelné připomenout, že pokud se zadavatel rozhodne dodavatele zařazeného v DNS označit jako nezpůsobilého dle ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona, důkazní břemeno k prokázání naplnění podmínek umožňujících toto vyloučení leží právě a jen na zadavateli, tedy je to zadavatel, kdo je povinen závěry svého posouzení dostatečně odůvodnit a prokázat. Z uvedeného je však zřejmé, že jakmile se navrhovatel proti zdůvodnění obsaženému v rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele ohradil s tím, že je ve sporu s objednatelem střední školou Písek ohledně vadného projektu, zadavatel „ustoupil“ a odkázal na další dvě vadná plnění pří plnění předchozích veřejných zakázek. Úřad dodává, že z citovaného části rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele nelze jednoznačně určit, zda tvrzené „nedokončení“ stavby skutečně představuje vážné či dlouhodobé pochybení ve vztahu ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona, tj. zákonem předvídané intenzity pochybení. Z dotčené části rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele totiž nelze nijak seznat, jak byl nadefinován předmět plnění předmětné VZ Písek, a už vůbec ne, jak velkou část poptávaného předmětu plnění navrhovatel nedokončil, aby bylo lze posoudit, zdali se navrhovatel dopustil právě závažného pochybení.

71.      Podle Úřadu si zadavatel obdobně počínal i stran ne/uvedení kvalifikovaného následku vytýkaného pochybení navrhovatele, když pouze konstatoval, že navrhovatel byl „sankcionován“. Jak již bylo výše uvedeno, za relevantní lze považovat pouze ta pochybení, která vedla ke vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu či k jiným srovnatelným sankcím.[5] V dotčeném případě však zůstává v rovině čirých spekulací, zda zadavatel uplatnil vůči navrhovateli smluvní pokutu či žádal náhradu škody a v jaké výši; případně od smlouvy odstoupil. Prokázání kvalifikovaného následku pochybení ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona je povinností zadavatele. Pokud má zadavatel dodavatele zařazeného do DNS za nezpůsobilého, v důsledku čehož jej dále nebude vyzývat k podávání nabídek, musí mít postaveno najisto, že ke kvalifikovanému následku konkrétního identifikovaného pochybení dostatečné intenzity skutečně došlo. Tento závěr však z rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele nelze zjistit, jelikož z něj nevyplývají žádné podrobnější informace k samotnému pochybení a otázce jeho následku. Z tohoto důvodu nelze ani existenci kvalifikovaného následku porušení smluvních povinností ze strany navrhovatele v případě VZ Písek považovat za dostatečně prokázanou.

72.     Na základě výše uvedeného tak Úřad dospěl k závěru, že zadavatel v rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele dostatečně neodůvodnil a neprokázal, že se navrhovatel při plnění VZ Písek skutečně v posledních třech letech dopustil takového pochybení, jehož intenzita a kvalifikovaný následek odůvodňují závěr o nezpůsobilosti navrhovatele dle ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

K pochybení při plnění VZ Dobříš

73.     Stran namítaného pochybení navrhovatele při plnění VZ Dobříš navrhovatel ve svém návrhu namítá, že tvrzení zadavatele o neodstranění vad je materiálně nepravdivé, neboť městu Dobříš ponechal pouze část zádržného jako formu mimosmluvního vyrovnání za poškození chodníku, který ani nebyl zahrnut do předmětu díla. Podle navrhovatele se tedy nejednalo o pochybení při plnění veřejné zakázky ve smyslu zákona.

74.     Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že je nesporné, že pochybení navrhovatele vedlo k uplatnění smluvní sankce za prodlení s plněním, což představuje „jiné srovnatelné sankce“ ve smyslu ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona a odvolávaje se na rozhodovací praxi Úřadu, jakož i soudní judikaturu, zadavatel dodal, že za závažné pochybení může být považováno i opakované nedodržení smluvních povinností, zejm. termínů plnění, pokud vede k uplatnění sankcí a svědčí o nedostatečné spolehlivosti dodavatele (resp. navrhovatele). Zadavatel rovněž uvedl, že je oprávněn vycházet z informací získaných od jiných zadavatelů, pokud jsou dostatečně konkrétní a věrohodné.

75.     V rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele zadavatel v souvislosti s (vadným) plněním VZ Dobříš identifikoval veřejného zadavatele (uvedl název a IČO), identifikoval „akci“ jejím názvem a datem uzavření smlouvy. Mimo uvedené uvedl toliko, že „dodavatel neodstranil vady a nedodělky na díle a toto odstranění vad a nedodělků musel veřejný zadavatel realizovat pomocí jiného dodavatele.“

76.     K uvedenému Úřad konstatuje, že popis údajného pochybení navrhovatele při plnění VZ Dobříš je prakticky identický s popisem zadavatele vztahující se plnění VZ Písek (viz výše). Zadavatel sice konstatuje, že navrhovatel neodstranil vady a nedodělky na provedeném díle, z uvedeného však lze jen stěží bez dalšího dovodit, zdali se ze strany navrhovatele jednalo o závažné pochybení či pouze drobné, snadno odstranitelné vady a nedodělky.

77.      Nadto Úřad dodává, že přestože se zadavatel v rozhodnutí o námitkách k otázce kvalifikovaného následku pochybení navrhovatele, jak bylo výše popsáno, vyjádřil, v přiléhavé části rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele však informace ohledně dotčeného kvalifikovaného následku zcela absentuje. Úřad zdůrazňuje, že za relevantní nelze považovat všechna pochybení, ale pouze taková pochybení, která vedla ke vzniku škody, k předčasnému ukončení smluvního vztahu či k jiným srovnatelným sankcím. Za jiné srovnatelné sankce je třeba považovat veškeré právní prostředky, které právní řád či ujednání stran zadavateli poskytuje k tomu, aby následky pochybení dodavatele zhojil či aby jej za ně sankcionoval. Nejčastěji se bude jednat o práva z vadného plnění či právo na smluvní pokutu. Současně je třeba dodat, že ne všechny sankce mohou naplnit tuto dílčí podmínku pro uplatnění předmětného důvodu vyloučení; musí se jednat o sankce závažnějšího charakteru. Vždy bude třeba posuzovat naplnění tohoto znaku zcela individuálně.[6]

78.     Úřad sumarizuje, že ani v případě namítaného pochybení při plnění VZ Dobříš nelze z rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele jasně seznat, čeho se navrhovatel měl konkrétně dopustit a jaké důsledky mu z tohoto pochybení plynuly.

K pochybení při plnění VZ Ministerstvo obrany

79.     Zadavatel v rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele k tvrzenému vadnému plnění navrhovatele pro Ministerstvo obrany toto identifikoval a uvedl, že navrhovatel byl „opakovaně v letech 2023 až 2025 sankcionován za pozdní plnění veřejných zakázek pro veřejného zadavatele.“

80.     Podle Úřadu je na první pohled patrné, že zadavatel navrhovateli vytýká vadné, resp. pozdní, plnění veřejných zakázek pro objednatele Ministerstvo obrany, aniž by vůbec specifikoval, o jaké konkrétní veřejné zakázky se mělo jednat a kdy byly uzavřeny smlouvy na jejich plnění. Z citované části rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele ani v tomto případě nelze zjistit, zda se jednalo o dlouhodobé či vážné pochybení navrhovatele. Nad rámec uvedeného zadavatel ani v tomto případě řádně nespecifikoval kvalifikovaný následek tvrzeného pochybení navrhovatele, když pouze uvedl, že navrhovatel byl „sankcionován“.

Shrnutí

81.      Úřad opakovaně zdůrazňuje, že rozhodnutí o nezpůsobilosti dodavatele představuje v šetřeném případě jediný relevantní dokument, podle kterého lze následně přezkoumat zákonnost postupu zadavatele při posuzování naplnění důvodů nezpůsobilosti v DNS. Proto je nezbytné, aby v něm byly konkrétní důvody pro vyloučení popsány srozumitelně, úplně a přezkoumatelně. Jedná se o rozhodnutí, které je podkladem pro případné podání námitek a následnou obranu účastníka zadávacího řízení před Úřadem, a je tedy rozhodují pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele v zavedeném DNS před Úřadem. Jakákoli dodatečná rozšíření, doplnění či změny důvodů jsou tak pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele zcela nepřípustné.

82.     Jak Úřad výše popsal, zadavatel rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele dostatečně konkrétně neodůvodnil, čímž učinil toto rozhodnutí netransparentním, neboť nejen, že navrhovateli z rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele nemohlo být posouzení naplnění zákonných podmínek pro jeho hodnocení jako nezpůsobilého zřejmé, ale současně i není v tomto ohledu možné zadavatelem provedené posouzení způsobilosti navrhovatele náležitě přezkoumat. Vzhledem k uvedenému je naplněna podmínka pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona spočívající v rozporu postupu zadavatele s pravidly zákona.

83.     Úřad s ohledem na výše uvedené rozhodl o tom, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

84.     Současně je však třeba zdůraznit, že předmětný závěr nijak nevypovídá o tom, zda byly v tomto případě důvody nezpůsobilosti podle ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona fakticky (materiálně) naplněny. Úřad totiž k věcnému přezkumu naplnění jednotlivých zákonných podmínek v důsledku nedostatků v odůvodnění nepřistoupil, resp. ani nemohl přistoupit (viz výše). Úřad nicméně v obecné rovině konstatuje, že z dokumentace k zavedenému DNS, kterou od zadavatele obdržel, resp. mu byla zadavatelem zpřístupněna, je zřejmé, že zadavatel kontaktoval střední školu Písek, město Dobříš a Ministerstvo obrany, aby získal přiléhavé informace k plněním realizovaným navrhovatelem a související dokumenty. Dále tedy bude na zadavateli, aby v souladu s odůvodněním tohoto rozhodnutí opakovaně zvážil stav nyní šetřené věci a případně opětovně posoudil, zda jsou u navrhovatele naplněny podmínky pro jeho nevyzývání v zavedeném DNS pro nezpůsobilost dle ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona ve spojení s § 140a odst. 4 písm. b) zákona, a to především včetně toho, zda je z těchto dokumentů schopen unést důkazní břemeno ohledně naplnění těchto podmínek, a v návaznosti na toto posouzení poté zvolil postup v souladu se zákonem.

85.     Úřad na tomto místě považuje rovněž za účelné vyjádřit se k žádosti zadavatele obsažené v jeho vyjádření, aby Úřad vyzval střední školu Písek, město Dobříš a Ministerstvo obrany a vyžádal si od nich dokumentaci týkající se realizace VZ Písek, VZ Dobříš a VZ Ministerstvo obrany, a to zejm. s ohledem na pochybení navrhovatele při realizaci předmětných veřejných zakázek. Úřad konstatuje, že není oprávněn nahrazovat odůvodnění rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele vlastním dokazováním a závěry. Otázku, zda ze strany navrhovatele skutečně došlo k vadnému plnění, musí předně posoudit a řádně odůvodnit zadavatel, než se jí bude moci zabývat Úřad v rámci případného přezkumu tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

86.     Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

87.     Jak již Úřad dovodil výše, zadavatel nedodržel při provádění úkonů v zavedeném DNS pravidlo § 48 odst. 5 písm. d) zákona ve spojení se zásadou transparentnosti stanovenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. K naplnění další podmínky pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, a to minimálně potenciálního vlivu uvedeného nezákonného postupu zadavatele na výběr dodavatele, Úřad konstatuje, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl mít alespoň v potenciální rovině vliv na výběr dodavatele dílčí veřejné zakázky (resp. veřejných zakázek), které budou v zavedeném DNS zadávány. Nelze totiž vyloučit, že by se navrhovatel – pokud by jej zadavatel jakožto dodavatele zařazeného v DNS nadále vyzýval k podání nabídek – stal vybraným dodavatelem dílčí veřejné zakázky (veřejných zakázek) zadávané v rámci zavedeného DNS.

88.     Stran poslední podmínky pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, tj. že dosud nedošlo k uzavření smlouvy, je nezbytné zohlednit skutečnost, že v šetřeném případě navrhovatel namítá pochybení zadavatele v rámci již zavedeného DNS. Úřad konstatuje, že DNS lze obecně definovat jako plně elektronický systém dlouhodobého charakteru sloužící k zadávání veřejných zakázek, který funguje na dvoufázovém principu. Zadavatel nejprve zavede v zadávacím řízení dynamický nákupní systém, v důsledku čehož má k dispozici okruh kvalifikovaných dodavatelů, aby v následující fázi, v již zavedeném DNS, zadával jednotlivé dílčí veřejné zakázky, a to tím způsobem, že tyto v DNS zařazené dodavatele vyzve k podání nabídek. Současně je však zadavatel povinen průběžně přijímat žádosti dodavatelů o účast v DNS a posuzovat soulad těchto žádostí se stanovenými zadávacími podmínkami (tj. posuzovat, zda jsou dodavateli kvalifikovanými). Z obráceného pohledu dodavatelé nejprve žádají o svoji účast v DNS, aby se následně mohli ucházet o jednotlivé dílčí veřejné zakázky, které budou v rámci zavedeného DNS následně zadávány. DNS umožňuje veřejným zadavatelům flexibilně reagovat na jejich aktuální potřeby při pořizování obecně dostupných komodit a jeho prostřednictvím tak mohou veřejní zadavatelé opakovaně zadávat veřejné zakázky, pro které byl ten který DNS zaveden.[7] Úřad dále uvádí, že účelem dotčené zákonné podmínky pro uložení nápravného opatření (tj. podmínky, že dosud nedošlo k uzavření smlouvy) je zajistit, aby nápravné opatření nebylo zadavateli ukládáno za situace, kdy již došlo k ukončení zadávacího řízení právě  uzavřením smlouvy, neboť v takové situaci je již uložení nápravného opatření zcela bezúčelné (o čemž ostatně svědčí i to, že uzavření smlouvy v průběhu správního řízení je jedním z důvodů pro jeho zastavení dle § 257 zákona). Právě uvedené však neplatí v souvislosti se samotným zavedeným DNS, neboť uzavřením smlouvy na dílčí veřejnou zakázku zadanou v DNS nedojde k jeho „vyčerpání“, resp. jeho „ukončení“ (viz odůvodnění výše). Z uvedeného důvodu se podle Úřadu dotčená zákonná podmínka při ukládání nápravného opatření v souvislosti s porušením pravidel v rámci zavedeného DNS (oproti situaci, kdy by došlo k porušení pravidel při zadávání veřejné zakázky v rámci DNS) neuplatní.

89.     Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidla při provádění úkonů v zavedeném DNS a nedodržení zákonem stanoveného postupu ze strany zadavatele mohlo ovlivnit výběr dodavatele dílčí veřejné zakázky zadávané v rámci DNS, tudíž jsou naplněny podmínky pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona.

90.     Úřad dále uvádí, že při rozhodování podle § 263 odst. 2 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad zadávacího řízení, tj. zásady transparentnosti, rovného zacházení, přiměřenosti a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky.

91.      Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel pochybil při rozhodování o nezpůsobilosti navrhovatele v rámci DNS, resp. rozhodl, že navrhovatele pro jeho nezpůsobilost nebude v zavedeném DNS vyzývat při zadávání dílčích veřejných zakázek, jeví se nejvhodnějším nápravným opatřením zrušení tohoto rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele a rovněž úkonů, které by mohly být tímto rozhodnutím o nezpůsobilosti navrhovatele ovlivněny. Úřad považuje za účelné doupřesnit, že s ohledem na (výše popsaná) specifika DNS nepřistoupil ke zrušení veškerých úkonů, které zadavatel učinil v DNS po rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele (bez dalšího), neboť tím by zrušil i takové případné úkony, které s rozhodnutím o nezpůsobilosti navrhovatele nikterak nesouvisí. Jako (hypotetický) příklad lze uvést případné rozhodnutí zadavatele o zařazení dalšího dodavatele do zavedeného DNS – takový úkon zadavatele by totiž neměl na postavení navrhovatele vliv (resp. s rozporovaným nezákonným postupem zadavatele nijak nesouvisí), a není tedy důvod jej společně s rozhodnutím o nezpůsobilosti navrhovatele rušit. Tímto výrokem se tedy ruší pouze takové úkony učiněné zadavatelem v zavedeném DNS, které byly rozhodnutím o nezpůsobilosti navrhovatele skutečně ovlivněny. Např. pokud by zadavatel v DNS vyzval zařazené dodavatele k podání nabídky na dílčí veřejnou zakázku, zatímco navrhovatele s ohledem na rozhodnutí o nezpůsobilosti ne, tj. navrhovateli by narozdíl od ostatních dodavatelů nebylo umožněno se účastnit soutěže o veřejnou zakázku, v takovém případě by se jednalo o postup, resp. úkon zadavatele ovlivněný rozhodnutím o nezpůsobilosti navrhovatele. Vzhledem k tomu, že Úřad může jen stěží předvídat veškeré kroky, resp. úkony zadavatele, které zadavatel v DNS učinil, příp. do doby nabytí právní moci tohoto rozhodnutí učiní, zvolil Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí obecnější formulaci, tj. že ruší i všechny následné úkony zadavatele učiněné v DNS, které byly rozhodnutím o nezpůsobilosti navrhovatele ovlivněny.

92.     Úřad proto s ohledem na výše uvedené rozhodl o zrušení rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele a současně rozhodl i o zrušení všech následných úkonů zadavatele učiněných v šetřeném DNS, které byly rozhodnutím o nezpůsobilosti navrhovatele ovlivněny, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, přičemž je na zadavateli, jak bylo uvedeno výše, aby zvážil svůj další postup v zavedeném DNS v duchu zajištění zákonnosti jeho průběhu.

K dalším navrhovatelem uváděným skutečnostem

93.     Vzhledem k tomu, že Úřad dospěl k závěru, že o nezpůsobilosti navrhovatele bylo rozhodnuto v rozporu se zákonem, což má za následek uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele a současně i všech následných úkonů zadavatele učiněných v DNS, které byly rozhodnutím o nezpůsobilosti navrhovatele ovlivněny, Úřad již nepovažoval za účelné podrobněji se zabývat dalšími námitkami navrhovatele, neboť šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by za situace, kdy bylo shledáno, že zadavatel při rozhodování o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení postupoval v rozporu se zákonem, nemohlo mít na výsledek správního řízení vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je též v souladu se zásadou procesní ekonomie (viz § 6 správního řádu). Nyní je na zadavateli, aby opětovně přistoupil k posouzení otázky případného naplnění důvodů pro konstatování nezpůsobilosti navrhovatele dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, tj. mj. aby si opatřil informace a podklady k rozhodným skutečnostem, tyto vyhodnotil a pokud by opětovně dospěl k závěru, že navrhovatel není způsobilý, aby je řádně popsal a prokázal v dokumentu, jímž bude navrhovateli tuto skutečnost ve smyslu § 140a odst. 4 písm. b) zákona oznamovat.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení

94.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

95.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o nezpůsobilosti navrhovatele a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zavedeném DNS, které byly rozhodnutím o nezpůsobilosti navrhovatele ovlivněny, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

96.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2026000279.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží:

1.         město Příbram, Tyršova 108, 261 01 Příbram

2.        JUDr. Antonínem Janák, MAURIC JANÁK ZEITHAML s.r.o. advokátní kancelář, náměstí T. G. Masaryka 142, 261 01 Příbram

Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Úřad na tomto místě pro úplnost podotýká, že navrhovatel v návrhu k uvedenému principu a základní zásadě odkazuje na rozhodovací praxi soudů (a dále v textu i na rozhodovací praxi Úřadu), nicméně jím uváděné spisové značky, resp. čísla jednací zhusta vůbec neexistují.

[2] Navrhovatel v návrhu použil označení „kauza Lesy ČR“, nicméně v rozhodnutí o vyloučení je uvedeno, že se jedná o zakázky Ministerstva obrany, čemuž pak odpovídá Úřadem dále v textu zavedená zkratka – pozn. Úřadu

[3] Srov. např. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0055/2024/VZ, č. j. ÚOHS-14467/2024/500 ze dne 8. 4. 2024.

[4] Srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0190/2018/VZ-03953/2019/323/PMo ze dne 7. 2. 2019.

[5] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 1. 7. 2020 č. j. 29 Af 63/2019-77.

[6] Srov. Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 376 – 407.

[7] Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 22 As 15/2025-65 ze dne 12. 5. 2026.