číslo jednací: 22600/2026/500
spisová značka: S0427/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Reklama a propagace ZP MV ČR prostřednictvím sportovců 2022 a Smlouvy o reklamě a propagaci |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 4. 7. 2026 |
| Dokumenty |  2026_S0427.pdf 377 KB |
|
PID |
UOHSX00N18OM |
|
Adresát/i dle rozdělovníku
|
|
Č. j. |
ÚOHS-22600/2026/500 |
||
|
Sp. zn. |
ÚOHS-S0427/2026/VZ |
||
|
Datum, místo |
25. 6. 2026, Brno |
příkaz
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, jehož se dopustil
- obviněný – Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky, IČO 47114304, se sídlem Vinohradská 2577/178, Vinohrady, 130 00 Praha 3,
v souvislosti s pořízením plnění spočívajícího v propagaci a reklamě zadavatele prostřednictvím sportovců v období od 14. 12. 2021 do 3. 1. 2022,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky, IČO 47114304, se sídlem Vinohradská 2577/178, Vinohrady, 130 00 Praha 3 – se dopustil pokračování v přestupku podle
§ 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když v období od 14. 12. 2021 do 3. 1. 2022 úplatně pořídil plnění spočívající v reklamě a propagaci jmenovaného obviněného a jeho činnosti prostřednictvím sportovců, a to na základě
■ veřejné zakázky „Reklama a propagace ZP MV ČR prostřednictvím sportovců 2022“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídek odeslané dne 29. 11. 2021, na jejíž plnění byla dne 3. 1. 2022 uzavřena smlouva s vybraným dodavatelem – Sport Invest Marketing, a.s., IČO 27368637, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4, a
■ „Smlouvy o reklamě a propagaci“ uzavřenédne 14. 12. 2021s vybraným dodavatelem – SCP-SPORT CONNECTING PEOPLE, s.r.o., IČO 25776304, se sídlem Fučíkova 38, 273 01 Lhota,
tedy zadal výše uvedené veřejné zakázky na služby, které jsou dle své předpokládané hodnoty veřejnými zakázkami podlimitními, bez provedení zadávacího řízení, přičemž nepostupoval ani žádným jiným způsobem předvídaným v § 2 odst. 3 citovaného zákona, čímž mohl ovlivnit výběr dodavatele.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky, IČO 47114304, se sídlem Vinohradská 2577/178, Vinohrady, 130 00 Praha 3 – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá pokuta ve výši 40 000,- Kč (čtyřicet tisíc korun českých). Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. POSTUP OBVINĚNÉHO
1. Obviněný – Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky, IČO 47114304, se sídlem Vinohradská 2577/178, Vinohrady, 130 00 Praha 3 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“), který je veřejným zadavatelem dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v období od 14. 12. 2021 do 3. 1. 2022úplatně pořídil plnění spočívající v reklamě a propagaci své osoby a činnosti prostřednictvím sportovců, a tona základě
- veřejné zakázky„Reklama a propagace ZP MV ČR prostřednictvím sportovců 2022“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídek odeslané dne 29. 11. 2021, na jejíž plnění byla dne 3. 1. 2022 uzavřena smlouva s vybraným dodavatelem – Sport Invest Marketing, a.s. (nyní TPH sport agency, a.s.), IČO 27368637, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4 (nyní se sídlem Na strži 2102/61a, 140 00 Praha 4) (dále jen veřejná zakázka „Propagace 2022“ a „vybraný dodavatel 1“), a
- „Smlouvy o reklamě a propagaci“ uzavřenédne 14. 12. 2021s vybraným dodavatelem –
SCP-SPORT CONNECTING PEOPLE, s.r.o., IČO 25776304, se sídlem Fučíkova 38, 273 01 Lhota (dále jen veřejná zakázka „Propagace Anna Fernstädt“ a „vybraný dodavatel 2“), (dále také společně „předmětné veřejné zakázky“).
II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem a rovněž nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 16. 1. 2026 podnět ze dne 13. 1. 2026 s žádostí o prošetření postupu zadavatele v souvislosti s následujícími veřejnými zakázkami, jejichž předmětem byla reklama a propagace zadavatele prostřednictvím sportovců (dále též jen „podnět“):
|
Název plnění |
Způsob zadání |
Vybraný dodavatel |
Smlouva uzavřena dne |
Hodnota plnění bez DPH dle uzavřené smlouvy |
|
Reklama |
Zjednodušené podlimitní řízení |
Vybraný dodavatel 1 |
16. 6. 2022 |
3 200 000 Kč |
|
Propagace 2022 |
VZMR |
Vybraný dodavatel 1 |
3. 1. 2022 |
2 000 000 Kč |
3. Stěžovatel uvádí, že veřejné zakázky uvedené výše v tabulce měly totožný předmět plnění spočívající v užití určených sportovců na reklamních a propagačních materiálech zadavatele, sociálních sítích, oblečení sportovců a v propagaci zadavatele na tiskových konferencích sportovců. S ohledem na shodný předmět těchto veřejných zakázek má stěžovatel za to, že zadavatel nestanovil řádně celkovou předpokládanou hodnotu veřejných zakázek, neboť tyto spolu věcně a časově souvisí a měly být zadány jako jedna veřejná zakázka v režimu zákona.
4. Žádostí ze dne 20. 1. 2026 Úřad požádal zadavatele o zaslání vyjádření k podnětu a dokumentace k veřejným zakázkám uvedeným stěžovatelem.
Vyjádření zadavatele ze dne 30. 1. 2026
5. Zadavatel uvádí, že ani jedna z veřejných zakázek uvedených stěžovatelem nebyla uvedena v plánu veřejných zakázek, který si zadavatel interně zpracovává, a zadavatel tak postupoval v zadávacím režimu podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, a to vždy k okamžiku, kdy se o požadavku soutěžení dané veřejné zakázky dozvěděl; dle zadavatele nebylo možné s ohledem na skutečnost, že požadavek na veřejnou zakázku „Reklama a propagace ZP MV ČR prostřednictvím sportovců ve 2. pololetí 2022“zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 21. 4. 2022 (dále jen veřejná zakázka „Propagace 2. pololetí 2022“) vzešel z ad hoc potřeby, která nastala až tři týdny poté, co byla podepsána smlouva na veřejnou zakázku Propagace 2022, postupovat jinak. Zadavatel má za to, že postupoval zcela v souladu se zákonem a rozhodovací praxí Úřadu a Nejvyššího správního soudu, když při požadavku na vysoutěžení zakázky ze dne 23. 11. 2021 soutěžil veřejnou zakázku Propagace 2022 dle předpokládané hodnoty plnění, tedy v režimu veřejné zakázky malého rozsahu. Vzhledem k tomu, že o potřebě dalšího plnění zadavatel nevěděl, ani vědět nemohl, neboť veřejná zakázka Propagace 2. pololetí 2022 nebyla v plánu veřejných zakázek na rok 2022, nemohl ani vědět, že toto plnění bude v dalším roce soutěženo. Zadavatel pak popisuje teoretická východiska posuzování věcné, časové, místní a funkční souvislosti veřejných zakázek.
Další postup Úřadu před zahájením správního řízení
6. Žádostí ze dne 26. 2. 2026 Úřad požádal zadavatele o identifikaci všech veřejných zakázek s obdobným předmětem plnění, tzn. veřejných zakázek na reklamu a propagaci zadavatele prostřednictvím sportovců, realizovaných v období od 1. 1. 2019 – dosud, a zaslání relevantní dokumentace související se zadáváním dotčených veřejných zakázek.
7. Požadované dokumenty a informace byly Úřadu doručeny dne 27. 3. 2026.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace zaslané zadavatelem
8. Z dokumentů zaslaných zadavatelem k veřejným zakázkám uvedeným stěžovatelem a z dokumentů zaslaných Úřadu zadavatelem dne 27. 3. 2026 Úřad identifikoval následující veřejné zakázky, jejichž předmětem byla reklama a propagace zadavatele prostřednictvím sportovců a které byly realizovány od 1. 1. 2019 dosud:
|
Název plnění |
Způsob zadání |
Vybraný dodavatel |
Smlouva uzavřena dne |
Hodnota plnění bez DPH dle uzavřené smlouvy |
|
Reklama a propagace ZP MV ČR prostřednictvím sportovců v letech 2023–2024 |
Otevřené ZŘ |
Vybraný dodavatel 1 |
2. 1. 2023 |
10 500 000 Kč |
|
Propagace |
Zjednodušené podlimitní řízení |
Vybraný dodavatel 1 |
16. 6. 2022 |
3 200 000 Kč |
|
Propagace 2022 |
VZMR |
Vybraný dodavatel 1 |
3. 1. 2022 |
2 000 000 Kč |
|
Propagace Anna Fernstädt |
VZMR |
Vybraný dodavatel 2 |
14. 12. 2021 |
295 000 Kč |
|
Smlouva o reklamě a propagaci – Anna Fernstädt |
VZMR |
Vybraný dodavatel 2 |
25. 11. 2020 |
295 000 Kč |
|
Smlouva o reklamě a propagaci – Ester Ledecká |
VZMR |
SURVEY s.r.o., IČO 04067843 |
23. 11. 2020 |
2 000 000 Kč |
|
Smlouva o reklamě a propagaci – Martina Sáblíková |
VZMR |
SURVEY s.r.o., IČO 04067843 |
23. 11. 2020 |
2 000 000 Kč |
|
Smlouva o reklamě a propagaci – Ester Ledecká |
VZMR |
SURVEY s.r.o., IČO 04067843 |
7. 7. 2020 |
2 000 000 Kč |
|
Smlouva o reklamě a propagaci – Anna Fernstädt |
VZMR |
Vybraný dodavatel 2 |
6. 1. 2020 |
295 000 Kč |
|
Smlouva o reklamě a propagaci – Martina Sáblíková |
VZMR |
Vybraný dodavatel 1 |
21. 11. 2019 |
2 000 000 |
|
Audi FIS Ski World Cup Špindlerův Mlýn 2019 – mediální prezentace a reklama ZP MV ČR |
VZMR |
Vybraný dodavatel 1 |
4. 3. 2019 |
2 000 000 Kč |
Další postup Úřadu
9. Žádostí ze dne 7. 5. 2026 Úřad požádal zadavatele o zaslání dokumentu, ze kterého budou vyplývat data úhrad faktur vystavených k veřejným zakázkám uvedeným stěžovatelem a k veřejným zakázkám s obdobným předmětem plnění.
10. Požadované informace zadavatel Úřadu doručil dne 14. 5. 2026.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
11. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem v řízení.
12. Po přezkoumání podkladů, které jsou součástí spisu v této věci, Úřad dospěl k závěru, že obviněný nepostupoval při zadávání veřejné zakázky Propagace 2022 a veřejné zakázky Propagace Anna Fernstädt v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K výroku I. tohoto příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
13. Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Pro účely tohoto zákona se za smlouvu považuje také zápis mezi organizačními složkami státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, pokud je jeho předmětem úplatné poskytování dodávek, služeb nebo stavebních prací. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190 zákona. .
14. Podle § 2 odst. 3 zákona zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není‑li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.
15. Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí
a) zjednodušené podlimitní řízení,
b) otevřené řízení,
c) užší řízení,
d) jednací řízení s uveřejněním,
e) jednací řízení bez uveřejnění,
f) řízení se soutěžním dialogem,
g) řízení o inovačním partnerství,
h) koncesní řízení, nebo
i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.
16. Podle § 14 odst. 2 zákona veřejnou zakázkou na služby je veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v § 14 odst. 3[1] zákona.
17. Podle § 16 odst. 1 zákona zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.
18. Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.
19. Podle § 19 odst. 1 zákona předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, se stanoví jako
a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo
b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle § 19 odst. 1 písmene a) zákona.
20. Podle § 25 zákona nadlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.
21. Podle § 26 odst. 1 zákona podlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.
22. Podle § 3 odst. 1 písm. b) bodu 1. nařízení vlády 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 172/2016 Sb.“), není-li v § 3 odstavcích 2 až 4 stanoveno jinak, činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby 5 386 000 Kč pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) a e) zákona.
23. Podle § 27 písm. a) zákona veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 3 000 000 Kč.
24. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté s výjimkou soutěže o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohod.
25. Podle § 7 zákona o přestupcích pokračováním v přestupku se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku.
Právní posouzení
26. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem zákona je zajištění soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek s cílem dosáhnout hospodárného nakládání s veřejnými prostředky. Co možná nejširší hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu pak zákon dosahuje tím, že stanoví pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejm. na jeho transparentní provedení. Úřad tedy uzavírá, že má-li být naplněn hlavní účel zákona, musí zadavatelé postupovat dle § 2 odst. 3 zákona a – nestanoví-li zákon výslovně jinak (např. v případě výjimek dle § 29 zákona) – použít pro zadání veřejné zakázky některý z druhů zadávacího řízení dle § 3 zákona, zásadně tedy řízení otevřené nebo užší (použití ostatních druhů zadávacích řízení je vázáno na splnění zákonných podmínek pro takový postup).
27. Úřad dále uvádí, že zadavatel je povinen před zahájením zadávacího řízení stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která je určující pro další postup zadavatele, neboť dle její výše (nejde-li o zjednodušený režim dle § 129 zákona) dojde k určení režimu, v němž bude zadávání veřejné zakázky probíhat (nepoužije-li zadavatel dobrovolně přísnějšího režimu). Zákon pak (odhlédneme-li od již zmíněného zjednodušeného režimu) rozlišuje režim podlimitní a režim nadlimitní, popř. veřejné zakázky malého rozsahu.
28. Ve vztahu k veřejným zakázkám na služby pak [podle § 27 písm. a) zákona] platí, že veřejná zakázka na služby, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 3 000 000 Kč bez DPH, je veřejnou zakázkou malého rozsahu. Takovou zakázku pak zadavatel není podle § 31 zákona povinen zadat v zadávacím řízení. V případě, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby částku 3 000 000 Kč bez DPH přesáhne, jedná se podle § 26 odst. 1 zákona
o podlimitní veřejnou zakázku, kterou zadavatel musí podle § 26 odst. 2 zákona zadávat v některém z druhů zadávacích řízení podle části třetí zákona, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení. V případě, kdy předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby je rovna nebo přesáhne finanční limit stanovený nařízením vlády č. 172/2016 Sb., jedná se o nadlimitní veřejnou zakázku podle § 25 zákona, kterou je zadavatel povinen zásadně zadávat v nadlimitním režimu podle části čtvrté (pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení).
29. Zákon současně v § 19 stanoví zvláštní pravidla pro určení předpokládané hodnoty pro veřejné zakázky, jejichž předmětem jsou dodávky nebo služby, které jsou svým charakterem pravidelně pořizované nebo trvající povahy (dále i jen „veřejné zakázky pravidelné povahy“).
30. Co se týče vyčíslení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy, podle § 19 odst. 1 zákona se předpokládaná hodnota stanoví jako skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců [písm. a) citovaného ustanovení]; nebo [podle písm. b) citovaného ustanovení] jako součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a) citovaného ustanovení.
31. Definici veřejné zakázky pravidelné povahy zákon však neobsahuje, Úřad proto považuje za důležité na tomto místě v obecné rovině přiblížit význam tohoto pojmu, jak jej ve vztahu k § 19 zákona vykládá mj. komentářová literatura, která uvádí následující: »I když pojem veřejné zakázky pravidelné povahy není v zákoně výslovně definován, z komentovaného ustanovení a zejména z jeho smyslu lze při použití gramatického a teleologického výkladu dovodit, že jsou tím myšleny takové trvající či pravidelně pořizované dodávky a služby, které zadavatel nakupuje opakovaně a jsou tedy prakticky trvale či opakovaně nezbytné pro jeho činnost a fungování. Rozsah a hodnota takového plnění je pro zadavatele v horizontu nejméně 12 kalendářních měsíců zpravidla (nikoliv však nutně) předvídatelná na základě předchozích nákupů. Tyto opakované nákupy jsou přitom realizovány zpravidla po delší časový úsek, přičemž není nezbytné, aby byly pořizovány zcela kontinuálně (bez jakéhokoliv přerušení). Rozhodující je, že se jedná o plnění pořizované opakovaně, tj. např. každý rok jej zadavatel pravidelně pořizuje a v optimálním případě jej i plánuje, jelikož bez řádného plánování nelze na straně zadavatele dosáhnout toho, aby ve všech ohledech vyhověl zákonným požadavkům na stanovení předpokládané hodnoty, protože zákonná úprava (zejména její judikatorní výklad) vychází z toho, že zadavatel plánuje své záměry (nákupy). (…) Mezi pravidelné veřejné zakázky tak mohou být zařazeny prakticky jakékoliv dodávky či služby, které jsou opakovaně zadavatelem pořizovány. Mohou jimi být i jazykové kurzy či jiné vzdělávací kurzy, pokud jsou zadavatelem zajišťovány opakovaně. Záleží tedy v zásadě na historické praxi zadavatele, zda prostřednictvím svých opakovaně pořizovaných nákupů „založí“ povinnou aplikaci § 19; nemusí se přitom nezbytně jednat pouze o dodávky či služby související s „provozem“ zadavatele. Zásadním kritériem bude právě jejich pravidelná povaha a nikoliv „nezbytnost“ pro zadavatele a uspokojení jeho potřeb a požadavků. Smyslem zavedení sčítacího pravidla u veřejných zakázek pravidelné povahy je, aby nedocházelo k umělému snižování předpokládaných hodnot veřejných zakázek tak, že by zadavatel během jednoho roku pořizoval stejné plnění opakovaně jako oddělené (samostatné) veřejné zakázky, přestože by si byl nutnosti pravidelných či trvajících dodávek či služeb vědom a měl zároveň dostatečně určitou představu o potřebném rozsahu tohoto plnění v daném roce.«.[2]
32. V posuzovaném případě s ohledem na výše uvedená obecná východiska a související okolnosti vyvstala otázka, zda obviněný při poptávání plnění v rámci předmětných veřejných zakázek řádně stanovil jejich předpokládanou hodnotu.
33. Pro posouzení, zda obviněný správně stanovil předpokládanou hodnotu předmětných veřejných zakázek, se Úřad předně zabýval charakterem plnění předmětných veřejných zakázek, tedy posouzením, zda se v šetřeném případě jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy.
34. S ohledem na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že veřejná zakázka Propagace 2022 a veřejná zakázka Propagace Anna Fernstädt představují v prostředí obviněného tzv. veřejné zakázky pravidelné povahy, když z výše uvedené tabulky (viz bod 8. odůvodnění tohoto příkazu) vyplývá, že obviněný plnění spočívající v reklamě a propagaci své osoby prostřednictvím sportovců pořizuje opakovaně v rámci své běžné činnosti a potřeba takových veřejných zakázek je vzhledem k množství a podobnému charakteru těchto služeb očividně dlouhodobá, trvalá a opakující se. Obviněný s ohledem na svou předchozí činnost předem ví, že bude plnění spočívající v reklamě a propagaci své osoby a činnosti prostřednictvím sportovců v určitém více či méně předvídatelném rozsahu poptávat opakovaně. Obviněný přitom nemusí předvídat, jaké konkrétní veřejné zakázky bude v průběhu roku realizovat, např. s jakými sportovci bude spolupracovat, popř. v rámci jakých akcí bude propagace jeho osoby probíhat, ale je nepochybné, že na základě svých předchozích zkušeností a povahy své činnosti může předpokládat, že určité množství tohoto plnění (sestávající z využití osoby konkrétního sportovce pro propagaci své osoby a činnosti) bude v průběhu roku nepochybně realizovat. Samotný předmět plnění jednotlivých veřejných zakázek je stále totožný a liší se pouze v osobě sportovce, popř. se v určitých případech vztahuje ke sportovci a konkr. akci, které se účastní, přičemž však podstata této služby je u všech těchto veřejných zakázek shodná. Uvedená charakteristika je typická právě pro veřejné zakázky pravidelné povahy.
35. S ohledem na vše výše uvedené měl obviněný stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky Propagace 2022 a veřejné zakázky Propagace Anna Fernstädt následujícím způsobem.
36. Předpokládaná hodnota předmětných veřejných zakázek měla v dané věci odpovídat skutečné ceně uhrazené obviněným za služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravené o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců; pro stanovení předpokládané hodnoty předmětných veřejných zakázek tak měla být prvně vyčíslena hodnota plateb, které obviněný za služby stejného druhu jako je předmět veřejné zakázky Propagace 2022 a veřejné zakázky Propagace Anna Fernstädt uhradil v předcházejících 12 měsících. Z následující tabulky založené na podkladech zaslaných obviněným vyplývá, že obviněný v předcházejících 12 měsících před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku Propagace 2022 (konkrétně v období od 3. 1. 2021 do 2. 1. 2022) a veřejnou zakázku Propagace Anna Fernstädt (konkrétně v období od 14. 12. 2020 do 13. 12. 2021) uhradil za služby spojené s reklamou a propagací své osoby prostřednictvím sportovců (tedy služby svou povahou v zásadě totožné jako je předmět plnění předmětných veřejných zakázek) částku ve výši
4 445 000 Kč bez DPH a částku ve výši 4 295 000 Kč bez DPH:
|
Název plnění |
Způsob zadání |
Vybraný dodavatel |
Smlouva uzavřena dne |
Hodnota plnění bez DPH |
Datum úhrady faktury + Uhrazené částky bez DPH |
Datum úhrady faktury + Uhrazené částky s DPH |
Předpokládaná hodnota dle § 19 odst. 1 zákona |
|
Reklama a propagace ZP MV ČR prostřednictvím sportovců v letech 2023–2024 |
Otevřené ZŘ |
Vybraný dodavatel 1 |
2. 1. 2023 |
10 500 000 Kč |
|
|
|
|
Propagace 2. pololetí 2022[3] |
Zjednodušené podlimitní řízení |
Vybraný dodavatel 1 |
16. 6. 2022 |
3 200 000 Kč |
18.8.2022 (2 400 000,-) 27.9.2022 (500 000,-) 28.12.2022 (220 000,-) |
18.8.2022 (2 904 000,-) 27.9.2022 (605 000,-) 28.12.2022 (266 200,-) |
3 745 000 |
|
Propagace 2022 |
VZMR |
Vybraný dodavatel 1 |
3. 1. 2022 |
2 000 000 Kč |
27.5.2022 (350 00,-) (1 500 000,-) 28.6.2022 (150 000,-) |
27.5.2022 (423 500,-) (1 815 000,-) 28.6.2022 (181 500,-) |
4 445 000 Kč |
|
Propagace Anna Fernstädt |
VZMR |
Vybraný dodavatel 2 |
14. 12. 2021 |
295 000 Kč |
27.12.2021 (100 000,-) 13.6.2022 (150 000,-) 27.10.2022 (45 000,-) |
27.12.2021 (121 000,-) 13.6.2022 (181 500,-) 27.10.2022 (54 450,-) |
4 295 000 Kč |
|
Smlouva o reklamě a propagaci – Anna Fernstadt |
VZMR |
Vybraný dodavatel 2 |
25. 11. 2020 |
295 000 Kč |
19.1.2021 (150 000,-) 13.7.2021 (100 000,-) 22.10.2021 (45 000,-) |
19.1.2021 (181 500,-) 13.7.2021 (121 000,-) 22.10.2021 (54 450,-) |
|
|
Smlouva o reklamě a propagaci – Ester Ledecká |
VZMR |
SURVEY s.r.o., IČO: 04067843 |
23. 11. 2020 |
2 000 000 Kč |
22.1.2021 (1 250 000,-) 13.7.2021 (700 000,-) 28.12.2021 (50 000,-) |
22.1.2021 (1 512 500,-) 13.7.2021 (847 000,-) 28.12.2021 (60 500,-)
|
|
|
Smlouva o reklamě a propagaci – Martina Sáblíková |
VZMR |
SURVEY s.r.o., IČO: 04067843 |
23. 11. 2020 |
2 000 000 Kč |
22.1.2021 (1 250 000,-) 13.7.2021 (700 000,-) 28.12.2021 (50 000,-)
|
22.1.2021 (1 512 500,-) 13.7.2021 (847 000,-) 28.12.2021 (60 500,-)
|
|
|
Smlouva o reklamě a propagaci – Ester Ledecká |
VZMR |
SURVEY s.r.o., IČO: 04067843 |
7. 7. 2020 |
2 000 000 Kč |
18.1.2021 (50 000,-) |
28.7.2020 29.9.2020 18.1.2021 (60 500,-) |
|
|
Smlouva o reklamě a propagaci – Anna Fernstadt |
VZMR |
Vybraný dodavatel 2 |
6. 1. 2020 |
295 000 Kč |
|
22.1.2020 31.8.2020 13.10.2020 |
|
|
Smlouva o reklamě a propagaci – Martina Sáblíková |
VZMR |
Vybraný dodavatel 1 |
21. 11. 2019 |
2 000 000 |
|
13.1.2020 15.7.2020 26.11.2020 |
|
|
Audi FIS Ski World Cup Špindlerův Mlýn 2019 – mediální prezentace a reklama ZP MV ČR |
VZMR |
Vybraný dodavatel 1 |
4. 3. 2019 |
2 000 000 Kč |
|
27.3.2019 20.12.2019 |
|
37. Jelikož předpokládaná hodnota veřejné zakázky Propagace 2022 měla být stanovena ve výši 4 450 000 Kč bez DPH a předpokládaná hodnota veřejné zakázky Propagace Anna Fernstädt ve výši 4 295 000 Kč bez DPH, nejednalo se o veřejné zakázky malého rozsahu ve smyslu § 27 písm. a) zákona, jejichž předpokládaná hodnota musí být rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na služby částce 3 000 000 Kč bez DPH, tudíž se jedná o podlimitní veřejné zakázky podle § 26 zákona. Předmětné veřejné zakázky tedy měly být zadávány v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona.
38. Tím, že obviněný nepodřadil správně předmětné veřejné zakázky pod zákonem předvídaný režim, nedošlo k jejich správnému zadání dle zákonných ustanovení, neboť zákon stanoví odlišná pravidla pro zadávání veřejné zakázky v návaznosti na skutečnost, o jaký režim se jedná. Jak již bylo řečeno, obviněný předmětné veřejné zakázky zadal na základě (mylné) aplikace § 31 zákona mimo zadávací řízení.
39. Úřad tedy v návaznosti na shora uvedené konstatuje, že obviněný při zadávání veřejné zakázky Propagace 2022 a veřejné zakázky Propagace Anna Fernstädt postupoval v rozporu s § 2 odst. 3 zákona, čímž naplnil první znak skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.
40. K dalšímu ze znaků skutkové podstaty daného typu přestupku, tj. k vlivu, resp. možnému vlivu nezákonného postupu obviněného na výběr dodavatele, Úřad uvádí, že v případě předmětných veřejných zakázek postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť ten svým postupem zamezil účasti jiných v úvahu přicházejících dodavatelů v případném zadávacím řízení. Nelze totiž vyloučit možnost, že pokud by obviněný při zadávání předmětných veřejných zakázek postupoval v zadávacím řízení dle zákona, tedy pokud by proběhla řádná soutěž (spojená mj. s mnohem větší publicitou zadávacího řízení) o tato plnění, mohl obdržet další (a event. i výhodnější) nabídky od jiných dodavatelů. Je tedy naplněn i druhý ze znaků skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.
41. Rovněž poslední znak skutkové podstaty přestupku je naplněn, neboť obviněný veřejné zakázky zadal, když s vybraným dodavatelem 1 a 2 uzavřel dne 14. 12. 2021 a dne 3. 1. 2022 smlouvu.
42. K tomu Úřad dále uvádí, že postup obviněného spočívající v pořizování služeb na reklamu a propagaci osoby a činnosti obviněného prostřednictvím sportovců v období od 14. 12. 2021 do 3. 1. 2022 je jednáním, jehož jednotlivé dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem (pořizování služeb na reklamu a propagaci obviněného a jeho činnosti prostřednictvím sportovců bez provedení zadávacího řízení), každý sám o sobě naplnil skutkovou podstatu stejného přestupku [§ 268 odst. 1 písm. a) zákona] a jsou spojeny stejným způsobem provedení (pořizování služeb na reklamu a propagaci obviněného a jeho činnosti prostřednictvím sportovců na základě uzavřených smluv), blízkou souvislostí časovou (odstup mezi jednotlivými po sobě následujícími útoky je v řádech týdnů) a souvislostí v předmětu útoku (opakované pořizování služeb na reklamu a propagaci obviněného a jeho činnosti prostřednictvím sportovců, tj. zadávání veřejných zakázek na služby bez provedení zadávacího řízení), pročež tedy postup obviněného naplňuje znaky pokračování v přestupku dle § 7 zákona o přestupcích.
43. Dále Úřad dodává, že dne 3. 4. 2025 nabyla účinnosti novela zákona (tj. zákon č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony). Podle § 2 zákona o přestupcích se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku, podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější. Novela v § 27 odst. 1 písm. a) zákona zvýšila limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu v případě dodávek a služeb na 3 000 000 Kč. Znění zákona platné a účinné v době spáchání přestupku stanovovalo limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu na dodávky a služby ve výši 2 000 000 Kč. Je tudíž zřejmé, že v případě aplikace aktuálně účinné právní úpravy přesáhla předpokládaná hodnota předmětných veřejných zakázek hraniční hodnotu pro veřejné zakázky malého rozsahu signifikantně méně, pročež lze její aplikaci považovat za pro obviněného příznivější.
44. Pouze pro úplnost a vzhledem k obsahu podnětu Úřad uvádí, že jelikož je veřejná zakázka Propagace 2022 veřejnou zakázku pravidelné povahy, jak Úřad dovodil výše, neměl zadavatel povinnost postupovat podle § 18 zákona a tuto posuzovat s ohledem na funkční celek s jinými veřejnými zakázkami, jak tvrdí ve svém podnětu stěžovatel. V této souvislosti Úřad odkazuje např. na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 26. 4. 2023, sp. zn. R0042/2023, č. j. ÚOHS-15749/2023/163, kde bylo výslovně uvedeno, že „[a]čkoliv zákon výslovně nevylučuje současnou aplikaci § 18 a § 19 zákona, pro výše uvedené souhlasím s Úřadem, že tato dvě ustanovení kombinovat nelze“, přičemž předseda Úřadu vysvětlil, že „[t]yto dvě kategorie (funkční celek a dodávky nebo služby stejného druhu) nelze zaměňovat a ani zákonodárce tak nečiní, nýbrž zcela zřejmě je nastavil rozdílně. U veřejné zakázky pravidelné povahy se funkční celek vůbec neřeší a každá veřejná zakázka tak obstojí samostatně. Taková zakázka má vždy svůj vlastní význam a obviněný ji může zadávat každou zvlášť v samostatném zadávacím řízení, byť z praktických a časových důvodů tomu tak často nebude (…) Zakázky pravidelné povahy jsou naproti tomu zakázkami zcela samostatnými, což je vyjádřeno i systematikou zákona. U zakázek pravidelné povahy navíc bude podléhat režimu zákona například i objednávka s cenou 50 000 Kč, pokud obviněný v předchozích 12 měsících plnění stejného druhu zadal v celkové hodnotě, která překračuje limity pro veřejnou zakázku malého rozsahu. Počítání předpokládaných hodnot je tak v případě § 18 a § 19 zákona zásadně odlišné a ve svém důsledku se vztahuje na různé typy zakázek. Opakuji, že každá veřejná zakázka pravidelné povahy má vždy svou samostatnou funkci a smysl, což je zásadní rozdíl oproti veřejným zakázkám rozděleným na části, které jsou spojeny kritériem funkčního celku.“.
45. Na základě shora uvedeného Úřad uzavírá, že obviněný naplnil všechny znaky skutkové podstaty (pokračování v) přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. tohoto příkazu – uložení pokuty
46. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu (pokračování v) přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.
47. Podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona promlčecí doba činí u přestupků podle § 268 zákona 5 let.
48. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
49. Podle § 31 odst. 2 písm. a) zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet u pokračujícího přestupku dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku.
50. Podle § 32 odst. 2 písm. b) zákona o přestupcích se promlčecí doba přerušuje vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným; je-li prvním úkonem v řízení vydání příkazu, přerušuje se běh promlčecí doby jeho doručením.
51. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. a) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 3. 1. 2022 uzavřením poslední smlouvy na poskytnutí služeb spočívajících v reklamě a propagaci obviněného a jeho činnosti prostřednictvím sportovců v rámci šetřeného období; tj. uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku Propagace 2022. Řízení o přestupku je zahájeno dnem vydání tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí lhůta ve vztahu k projednávanému přestupku dosud neuplynula a odpovědnost obviněného za přestupek uplynutím promlčecí lhůty nezanikla.
52. Podle § 268 odst. 5 zákona je-li naplněna skutková podstata přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a), c) nebo e) zákona v souvislosti se zadáváním více veřejných zakázek tak, že jednání zadavatele je pokračováním v přestupku, lze za takové pokračování v přestupku uložit pokutu do 10 % součtu cen všech veřejných zakázek, v souvislosti s jejichž zadáváním došlo k porušení zákona, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li součet cen zjistit.
53. Úřad uvádí, že za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve výši do 277 695 Kč (10 % z celkové ceny plnění pořizovaného na základě šetřených veřejných zakázek postupem mimo zadávací řízení ve výši 2 776 950 Kč s DPH).
54. Podle § 37 písm. a), c), g) a i) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem, u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti a u pokračujícího, trvajícího a hromadného přestupku k tomu, zda k části jednání, jímž byl přestupek spáchán, došlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání.
55. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem
a rozsahem následku přestupku, okolnostmi jeho spáchání a počtem jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
56. Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
57. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nedošlo k zákonem předvídanému postupu spočívajícímu v zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem, čímž došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat za esenciální předpoklad hospodárného vynakládání veřejných prostředků, jelikož jak vyplývá z konstantní judikatury správních soudů či rozhodovací praxe Úřadu, prostřednictvím férové hospodářské soutěže je dosahováno cíle a smyslu úpravy práva veřejných zakázek, tedy efektivního vynakládání veřejných prostředků. Jinými slovy, jestliže je cílem zákona zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky a jestliže zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli (k tomu blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008 sp. zn. 1 Afs 20/2008), je třeba jednání obviněného, který nepostupoval při poptávání předmětu plnění v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem, označit za typově jedno z vůbec nejzávažnějších.
58. Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání přestupku. Obviněný v daném případě nezákonným postupem omezil okruh potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, resp. negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném odvětví. Přitom nelze vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného ekonomicky výhodnější, a tudíž že došlo k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků.
59. Jako k polehčující okolnosti Úřad přihlédl ke skutečnosti, že ačkoliv obviněný nerealizoval řádnou soutěž podle zákona, byla v rámci veřejné zakázky Propagace 2022 realizována alespoň určitá forma soutěže mezi dodavateli (byla zaslána neveřejná výzva více dodavatelům). Úřad však dodává, že ačkoli byla ze strany obviněného doložena alespoň určitá snaha o výběr dodavatele při respektování prvků hospodářské soutěže v rámci jedné z předmětných veřejných zakázek, nemůže postup obviněného plně nahradit řádné zadání plnění v zadávacím řízení dle požadavků a kontrolních mechanismů stanovených zákonem; oslovení několika konkrétních dodavatelů nemůže nahradit otevřenou soutěž o veřejnou zakázku, když v případě postupu obviněného v souladu se zákonem by byly předmětné veřejné zakázky uveřejněny na veřejně přístupných, k tomuto účelu určených veřejných portálech, kde by se s nimi mohl seznámit každý.
60. Úřad při stanovení výše pokuty neshledal žádné další přitěžující nebo polehčující okolnosti.
61. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl k povaze činnosti obviněného v tom smyslu, že výši ukládané pokuty shledává i v tomto kontextu přiměřenou a v souladu s § 37 písm. i) zákona o přestupcích rovněž ověřil, že k žádné části jednání, jímž byl přestupek spáchán, nedošlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání.
62. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, resp. pokračování v přestupku, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v zákoně o přestupcích, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění zákona o přestupcích představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu zákona o přestupcích, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem ust. § 37 písm. b) zákona o přestupcích, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 zákona o přestupcích mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy zákon o přestupcích vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích), nelze § 37 písm. b) zákona o přestupcích chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.
63. Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) zákona o přestupcích, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávaným přestupkem ve společném řízení, ačkoliv to podle zákona o přestupcích přicházelo v úvahu. Úřad konstatuje, že šetřený přestupek, resp. pokračování v přestupku, není v souběhu s dalším přestupkem či přestupky obviněného.
64. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Z návrhu rozpočtu obviněného na rok 2026[4] vyplývá, že jenom co do celkových příjmů z výběru pojistného plánuje obviněný příjmy ve výši 68 216 000 000 Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
65. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.
66. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
67. Pokuta uložená ve výroku II. tohoto příkazu je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet místně příslušného Celního úřadu v Praze zřízený u pobočky České národní banky číslo 3754-67724011/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
v z. Mgr. Mojmír Florian
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Adresát/i
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky, Vinohradská 2577/178, Vinohrady,
130 00 Praha 3
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Podle § 14 odst. 3 zákona veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je
a) poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie,
b) zhotovení stavby, nebo
c) poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi podle písmene a) nebo b).
[2] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 19 [Předpokládaná hodnota veřejných zakázek pravidelné povahy]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 147, 148.
[3] S ohledem na skutečnost, že podnět směřoval i k prošetření této veřejné zakázky, Úřad uvádí, že předmětná veřejná zakázka byla zadána v odpovídajícím režimu.
[4] Dostupné na https://www.zpmvcr.cz/system/files/dokumenty/2025-12/ZPP_2026_komplet_sign.pdf.