číslo jednací: 20001/2026/162
spisová značka: R0070/2026/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Spotřební zdravotnický materiál vč. bezplatné výpůjčky dialyzačních přístrojů II. |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 10. 6. 2026 |
| Související rozhodnutí | 12546/2026/500 20001/2026/162 |
| Dokumenty |  2026_R0070.pdf 304 KB |
|
PID |
UOHSX00MY4DH |
|
Adresát/i dle rozdělovníku
|
|
Č. j. |
ÚOHS-20001/2026/162 |
||
|
Sp. zn. |
ÚOHS-R0070/2026/VZ |
||
|
Datum, místo |
10. 6. 2026, Brno |
Rozhodnutí PŘEDSEDY
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 21. 4. 2026 navrhovatelem
■ Fresenius Medical Care – ČR, s.r.o., IČO 45790884, se sídlem Evropská 423/178, 160 00 Praha 6,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0099/2026/VZ, č. j. ÚOHS-12546/2026/500 ze dne 7. 4. 2026,
vydanému ve správním řízení vedeném ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Spotřební zdravotnický materiál vč. bezplatné výpůjčky dialyzačních přístrojů II.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 3. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 3. 2025 pod ev. č. Z2025-015916, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 3. 2025 pod ev. č. 193023-2025, ve znění pozdějších oprav, jehož účastníky jsou také
■ zadavatel – Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha, IČO 61383082, se sídlem U vojenské nemocnice 1200/1, 162 00 Praha 6, a
■ vybraný dodavatel – B. Braun Medical s.r.o., IČO 48586285, se sídlem V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0099/2026/VZ, č. j. ÚOHS-12546/2026/500 ze dne 7. 4. 2026 p o t v r z u j i a podaný rozklad z a m í t á m.
Odůvodnění
I. SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ VEDENÉ ÚŘADEM PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
1. Úřad obdržel dne 9. 2. 2026 návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v řízení pro zadání veřejné zakázky, čímž bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
2. Návrh navrhovatele směřoval proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele. Zadavatel v položkovém rozpočtu[1] stanovil požadavek, aby uchazeči nacenili mimo jiné tzv. „specifické dezinfekční přípravky pro sanitaci přístrojů“. Navrhovatel má za to, že účelem uvedeného požadavku zadavatele bylo zajistit, aby zadavatel jako uživatel dialyzačního přístroje měl k dispozici vhodné dezinfekční přípravky pro řádnou sanitaci přístroje dle návodu k použití daného přístroje. Navrhovatel tedy uvedl do své nabídky jak dezinfekční prostředky pro dezinfekci vnitřní hydrauliky přístroje, tak pro povrchovou dezinfekci přístroje. Vybraný dodavatel zařadil do své nabídky pouze přípravek k dezinfekci vnitřní hydrauliky přístroje (tedy nikoli už dezinfekční přípravek pro povrchovou dezinfekci). Dle názoru navrhovatele zadavatel pochybil, když neoprávněně přistoupil na argumentaci vybraného dodavatele, dle které nebyla předmětná zadávací podmínka jasná a jednoznačná, resp. připouštěla, aby v rámci položkového rozpočtu byly naceněny pouze a jen dezinfekční prostředky určené pro vnitřek přístroje, neboť ostatní nelze dle návodu k použití[2] označit za „specificky požadované výrobcem“. Navrhovatel si však pojem „specifické dezinfekční přípravky“ vykládá tak, že bylo povinností účastníků uvést všechny dezinfekční prostředky, tedy i ty určené pro povrchovou dezinfekci dialyzačních přístrojů (u kterých výrobce uvedl demonstrativní výčet, nikoli požadavek na jeden konkrétní přípravek). Dle názoru navrhovatele lze předpokládat, že pokud by nabídková cena vybraného dodavatele obsahovala i požadované prostředky pro povrchovou dezinfekci přístrojů, byla by vyšší než nabídková cena navrhovatele.
II. Napadené rozhodnutí
3. Napadeným rozhodnutím Úřad návrh navrhovatele zamítl, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.
4. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že zadavatel pojem „specifické dezinfekční přípravky pro sanitaci přístrojů“ v zadávací dokumentaci nijak blíže nevysvětlil, a dodavatelé tak byli v případě výkladu uvedené zadávací podmínky v podstatě odkázáni na znění návodu k použití jimi dodávaných dialyzačních přístrojů. Úřad shledal, že jak výklad navrhovatele, tak výklad vybraného dodavatele mají jisté racionální jádro a nelze jednoznačně stanovit, že by jeden z nich odpovídal stanoveným zadávacím podmínkám více než ten druhý. Úřad připomenul, že poté, co se zadavatel podrobně seznámil s výkladem dané zadávací podmínky oběma účastníky zadávacího řízení, připustil i on, že oba výklady jsou objektivně možné, a že za takové situace musí interpretační nejistota stíhat samotného zadavatele.
5. Úřad tedy shledal, že zadávací dokumentace byla do jisté míry nekonkrétní, a to především s ohledem na to, že neobsahovala vlastní definici pojmu „specifických dezinfekčních přípravků pro sanitaci přístrojů“. Vzhledem k tomu, že „benevolentnější“ výklad zadávací podmínky provedený vybraným dodavatelem (a zároveň akceptovaný zadavatelem) není se stanovenými zadávacími podmínkami v rozporu a že z rozhodovací praxe plyne, že případné nejasnosti ve výkladu zadávacích podmínek nesmí jít k tíži dodavatelů, zhodnotil Úřad tento výklad jako přípustný.
6. Další okolností, kterou Úřad shledal zásadní, je, že případná neporovnatelnost nabídek, která by mohla být důsledkem stanovení nejednoznačné zadávací podmínky na nacenění specifických dezinfekčních prostředků, se s ohledem na konkrétní cenovou hladinu podaných nabídek jeví jako zcela marginální.
III. Rozklad navrhovatele
7. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 7. 4. 2026. Rozklad, který Úřad obdržel dne 21. 4. 2026, tak byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
8. Navrhovatel především namítá, že napadené rozhodnutí Úřadu je nepřezkoumatelné a nezákonné, neboť se Úřad podstatnou částí jeho argumentace vůbec nezabýval a v některých pasážích pouze mechanicky převzal argumentaci vybraného dodavatele, která je často zavádějící až nepravdivá. V důsledku toho rozhodnutí trpí nedostatečným odůvodněním i nedostatečně zjištěným skutkovým stavem.
9. Navrhovatel odmítá závěr Úřadu o nejednoznačnosti předmětné zadávací podmínky a zdůrazňuje, že pouhá skutečnost, že si ji různí dodavatelé vyložili odlišně, nemůže sama o sobě vést k závěru o její nejednoznačnosti. Rozhodující má být podle něj objektivní posouzení, zda podmínka při správném výkladu připouští více významů. Podle navrhovatele byla podmínka jednoznačná, pokud byla vykládána v kontextu celé zadávací dokumentace (zejména s přihlédnutím k návodům na použití jednotlivých přístrojů, na které zadávací dokumentace odkazovala), a její správný výklad měl být zřejmý zejména zkušeným dodavatelům v oboru. Dle navrhovatele tedy jeho výklad není „přísnější“, ale jediný možný. V rámci podpory své argumentace navrhovatel odkazuje na rozsáhlou rozhodovací praxi Úřadu i správních soudů,[3] dle které pokud lze nejasnost překlenout odbornou praxí či kontextem, nelze zadávací podmínku považovat za nejednoznačnou.
10. Navrhovatel zároveň upozorňuje na vnitřní rozpornost argumentace Úřadu, který na jedné straně uvádí, že případná nejasnost měla být překlenuta výkladem s využitím návodů k použití (bod 82 napadeného rozhodnutí), zatímco na straně druhé tvrdí, že zadávací dokumentace byla nekonkrétní, protože neobsahovala vlastní definici relevantního pojmu (bod 85 napadeného rozhodnutí). Podle navrhovatele je však zřejmé, že právě odkaz na návody k použití představoval klíč k interpretaci sporné zadávací podmínky, a dodavatelé tak měli povinnost vykládat ji v tomto kontextu.
11. Za irelevantní považuje navrhovatel rovněž argument Úřadu, že proti zadávací podmínce nebyly podány námitky ani žádosti o vysvětlení. Sám totiž od počátku považoval podmínku za jednoznačnou, a neměl tedy důvod její výklad zpochybňovat. Skutečnost, že jiný dodavatel zvolil odlišný výklad, vyšla podle něj najevo až v průběhu řízení a nemůže zpětně zakládat nejednoznačnost zadání.
12. Navrhovatel zásadně nesouhlasí s výkladem pojmu „specifické dezinfekční přípravky pro sanitaci přístrojů“, který prosazuje vybraný dodavatel, a který Úřad akceptoval. Podle tohoto výkladu existují dvě oddělené kategorie – úzce vymezené „specifické“ přípravky (Citric Acid 50 %) a ostatní prostředky (tedy ty určené pro povrchovou dezinfekci). Navrhovatel naopak tvrdí, že i prostředky pro povrchovou dezinfekci jsou „specifické“, neboť jejich použití je regulováno výrobcem v návodu k použití (konkrétně návod obsahuje informaci pro uživatele, čím celkovou povrchovou dezinfekci provádět nesmí a seznam dezinfekčních přípravků, které výrobce pro celkovou povrchovou dezinfekci doporučuje, dále jsou v návodu speciální pokyny pro čištění dotykové obrazovky). Návod obsahuje nejen doporučené prostředky, ale i výslovná omezení jejich použití, což podle navrhovatele vylučuje možnost použití libovolných dezinfekčních prostředků. Navíc výrobce nevyžadoval přímo přípravek Citric Acid 50%, ale kyselinu citronovou obecně. Tou přitom nemocniční zařízení také zcela běžně disponují. Navrhovatel důrazně odmítá tvrzení vybraného dodavatele, že přípravky na bázi isopropanolu či etanolu lze ředit a poté bezpečně použít například na dotykovou obrazovku. Podle navrhovatele z návodů k použití jasně vyplývá, že tyto prostředky mají být používány ve stanovené koncentraci a současně není dovoleno je na určité části přístroje (dotykovou obrazovku) aplikovat. Možnost ředění z návodů nijak nevyplývá a její dovozování považuje navrhovatel za účelové. Nesprávný postup by mohl vést k tomu, že přístroj nebude dezinfikován dostatečně nebo že bude poškozen. Navrhovatel proto zdůrazňuje, že je nutné respektovat přesně stanovené postupy a prostředky definované výrobcem. Tvrzení vybraného dodavatele, že lze přípravek isopropanol/etanol pro účely povrchové dezinfekce ředit, považuje za nepravdivý a účelový (čehož si vybraný dodavatel jako odborník v oboru musí být vědom). Úřad se údajně touto problematikou vůbec nezabýval.
13. V souvislosti s tím, že nesprávný přístup k sanitaci přístrojů by mohl vést k jejich poškození, navrhovatel odkazuje na nařízení (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích, podle něhož lze zdravotnický prostředek používat pouze v souladu s jeho určeným účelem, jak je definován výrobcem v návodu k použití, a rovněž na zákon č. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (dále jen „zákon o zdravotnických prostředcích“), který stanoví povinnost používat prostředky dle pokynů výrobce. Navrhovatel z těchto předpisů dovozuje, že zadavatel je právně povinen používat přístroje přesně podle návodu; jejich použití s jinými prostředky by znamenalo porušení právních i smluvních povinností. Z toho dovozuje, že zadávací podmínka nutně zahrnuje nacenění všech dezinfekčních prostředků, které výrobce vyžaduje nebo předepisuje.
14. Navrhovatel také zmiňuje, že pokud tedy bude zadavatel přístroje používat v rozporu s návodem na použití, bude od počátku spolupráce porušovat svoje smluvní povinnosti vůči vybranému dodavateli.
15. Navrhovatel připomíná, že jeho stanovisko ohledně výkladu předmětné zadávací podmínky sdílí i vedoucí oddělení veřejných zakázek zadavatele, jehož disentní stanovisko je zaznamenáno v protokolu o posouzení nabídek.[4]
16. Navrhovatel dále odmítá argument, že by bylo nehospodárné zahrnovat do nabídky dezinfekční prostředky, kterými zadavatel již disponuje. Podle něj je rozhodující, jak zadavatel nastavil zadávací podmínky, a nikoli to, zda zadavatel určité prostředky již má nebo nemá k dispozici.
17. Navrhovatel rovněž nesouhlasí se závěrem Úřadu, že případné nezahrnutí některých dezinfekčních prostředků do nabídkové ceny by nemohlo ovlivnit pořadí nabídek. Podle něj Úřad v tomto ohledu vycházel výlučně z výpočtů vybraného dodavatele, které považuje za zavádějící a neobjektivní, neboť byly předloženy v pozdním stádiu řízení.
18. V neposlední řadě výklad předestřený navrhovatelem odpovídá i jazykovému a systematickému výkladu předmětného ustanovení. V části „Stanovení nabídkové ceny“ položkového rozpočtu zadavatel používá v části „specifické dezinfekční přípravky pro sanitaci přístrojů“ plurál – i z jazykového výkladu tedy lze důvodně usuzovat, že zadavatel požadoval doložení vícero specifických dezinfekčních přípravků. Tomuto závěru odpovídá i skutečnost, že pro vyplnění specifických dezinfekčních přípravků zadavatel vyčlenil v položkovém rozpočtu vícero kolonek.
Závěr rozkladu
19. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání Úřadu.
20. Pro případ, že předseda Úřadu neshledá důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání, navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil a uložil takové nápravné opatření podle § 263 ZZVZ, které povede k odstranění nezákonnosti, zejména zrušení předmětného zadávacího řízení.
Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu
21. Dne 28. 4. 2026 Úřad obdržel vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu.
22. Vybraný dodavatel trvá na tom, že nebyl povinen nacenit nespecifickou povrchovou dezinfekci přístrojů. Ze zadavatelem použité formulace dovozuje, že přípravky, které nejsou specifické a které zároveň nejsou výrobcem výslovně vyžadovány, nebylo nutné v nabídce naceňovat. Pokud tyto další dezinfekční přípravky chtěl zadavatel v položkovém rozpočtu ze strany dodavatelů uvést a nacenit, měl tomu přizpůsobit použitou formulaci, což se však nestalo. Vybraný dodavatel považuje za nelogické a věcně nesprávné, aby dodavatelé samostatně naceňovali běžnou povrchovou dezinfekci. Dezinfekce a dezinfekční řád je standardní součástí provozu každého zdravotnického zařízení a její provádění je běžnou činností zdravotnického personálu. Dezinfekční přípravky jsou již součástí materiálového zabezpečení nemocnice a nakupují se podle interních pravidel a centrálních postupů. Požadavek zadavatele na nacenění běžné povrchové dezinfekce by byl tedy velmi nestandardní, a pokud toto nestandardní nacenění zadavatel požadoval, měl to v zadávací dokumentaci vysloveně uvést. Navíc dezinfekce vnitřních částí přístroje představuje zcela odlišný úkon, a to jak technicky, tak i z hlediska provozních a servisních požadavků.
23. Výrobce přístrojů, které vybraný dodavatel zadavateli v zadávacím řízení nabídl, nepožaduje žádný konkrétní specifický přípravek, který by uživatelé přístrojů museli používat k sanitaci jejich povrchů. Uvedení příkladů vhodných dezinfekčních prostředků není v žádném případě nařízením výrobce či omezením okruhu dezinfekčních prostředků na jím vyjmenované přípravky. Zadavatel disponuje všemi běžnými dezinfekčními přípravky na plochy a povrchy (vč. citlivých ploch jako monitory). Dezinfekce na plochy a povrchy není nijak specifická právě pro dotčené dialyzační přístroje.
24. Prioritou vybraného dodavatele je však garantovat, že přístroj bude po použití zevnitř ošetřen správnou metodou, neboť vybraný dodavatel, který zůstane vlastníkem přístrojů, má přímý a zásadní zájem na tom, aby tyto přístroje nebyly nijak poškozeny. Z tohoto důvodu nemá vybraný dodavatel sebemenší motivaci připustit takové zacházení s přístroji, které by mohlo vést k jejich znehodnocení.
25. Dále vybraný dodavatel uvádí, že i kdyby do své celkové nabídkové ceny zahrnul výrobcem zmíněné přípravky k povrchové sanitaci – konkrétně dezinfekční ubrousky „Meliseptol Wipes sensitive“ (které dle jeho názoru nelze označit za přípravky specifické), čímž by se jeho nabídková cena zvýšila o [obchodní tajemství] Kč bez DPH,[5] tak by nadále byla jeho nabídková cena nižší než nabídková cena navrhovatele a představovala by celkovou hodnotu [obchodní tajemství] Kč bez DPH (navrhovatel předložil nabídku s nabídkovou cenou ve výši 26 669 352 Kč bez DPH).
26. Vybraný dodavatel navrhuje, aby předseda Úřadu rozklad zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
27. Dne 29. 4. 2026 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k rozkladu z téhož dne.
28. Zadavatel v něm uvádí, že se plně ztotožňuje se závěry Úřadu. Zadavatel setrvává na tom, že zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky připouštějí rozdílný výklad a zadávací podmínku ohledně nacenění specifických dezinfekčních přípravků bylo možné stejně legitimně vykládat jak způsobem, který zvolil vybraný dodavatel, tak způsobem, který zvolil navrhovatel, a interpretační nejistota musí jít k tíži zadavatele.
29. K odkazu navrhovatele na disentní stanovisko člena hodnoticí komise zadavatel uvádí, že směrodatné jsou právě úkony komise (které se považují za úkony zadavatele), nikoli úkony jejích jednotlivých členů. Pokud něco disentní stanovisko jednoho z členů komise ukazuje, není to příklon k jedné či druhé argumentační linii (ve smyslu argumentační linie vybraného dodavatele či navrhovatele), ale právě uvědomění si toho, že zadavatel nastavil zadávací podmínky nejednoznačně.
30. K navrhovatelem uváděným rozhodnutím zadavatel upozorňuje, v mnoha případech navrhovatel cituje části, které zcela neodráží podstatu rozhodovaných věcí. Tak např. k rozsudku KS v Brně sp. zn. 62 Af 41/2012 zadavatel uvádí, že stěžejním závěrem zde není ani tolik stanovení výkladového pravidla, ale spíše závěr o tom, zda může jít nedostatečné nastavení zadávacích podmínek k tíži účastníků zadávacího řízení (navíc i v odkazované věci konkrétní zadávací podmínka, stejně jako v tomto případě, racionálně připouštěla vícerý výklad). Rozhodnutí Úřadu č. j. S0307/2017/VZ-27878/2017/522/RCh dle zadavatele aprobuje jeho postup, když připustil vícerý výklad zadávacích podmínek. I další zmiňovaná rozhodnutí ve shodě uvádějí, že nejasnosti nemohou jít k tíži zadavatelů.
31. S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil.
IV. Řízení o rozkladu
32. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
33. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, ta však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž byl přijat následující závěr.
34. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč nebylo přistoupeno ke změně ani ke zrušení napadeného rozhodnutí.
V. K námitkám rozkladu
Předmět sporu
35. Předmětem sporu je otázka jednoznačnosti stanovení podmínky na nacenění specifických dezinfekčních prostředků pro sanitaci přístrojů v rámci nabídkové ceny na veřejnou zakázku a posouzení toho, zda zadavatel porušil zákon, když nabídku vybraného dodavatele nevyloučil ze zadávacího řízení, přestože vybraný dodavatel ve své nabídce nenacenil přípravky pro povrchovou dezinfekci přístrojů. Zadavatel přímo v zadávací dokumentaci pojem specifických dezinfekčních přípravků pro sanitaci přístrojů sám nedefinoval, nicméně v této souvislosti odkázal na návody k použití.
36. Sporným tedy není, že uchazeči byli povinni řídit se návody k použití dialyzačních přístrojů, neboť zadávací dokumentace[6] na ně přímo odkazovala. Z návodů k použití přitom vyplývalo, že je nutné provádět (kromě vnitřní) i povrchovou dezinfekci přístrojů,[7] přičemž výrobce přístrojů v návodu k použití uvádí demonstrativní výčet dezinfekčních přípravků vhodných pro povrchovou dezinfekci s tím, že další prostředky jsou k dispozici na vyžádání.[8] Tyto skutečnosti žádný z účastníků správního řízení nepopírá. Úřad je rovněž nezpochybnil, jak plyne z úvodu bodu 86 na str. 23 napadeného rozhodnutí.
37. Není tedy pravdivé tvrzení navrhovatele,[9] že Úřad se vůbec nezabýval tím, že i povrchová dezinfekce je nezbytná a nelze ji provádět čímkoli. Úřad pouze uvedl, že výrobce přístroje nabízeného vybraným dodavatelem v návodu k použití nepožadoval konkrétní specifický dezinfekční přípravek pro sanitaci povrchu přístroje, když uvedl v podstatě neuzavřený demonstrativní výčet doporučených dezinfekčních prostředků s tím, že další jsou k dispozici na vyžádání. Úřad (ani žádný z účastníků řízení) tedy nepřehlíží, že dezinfekci povrchu přístroje nelze provádět jakýmkoli dezinfekčním prostředkem, ale tento musí být schválen výrobcem (ať už na základě dotazu, nebo jde o prostředek uvedený přímo výrobcem v demonstrativním výčtu vhodných přípravků v návodu). V tomto ohledu je tedy nutno říci, že tvrzení Úřadu uvedené v bodu 78 napadeného rozhodnutí, že „[n]avrhovatel má oproti tomu za to, že řádná dezinfekce dialyzačních přístrojů po každé terapii předpokládá jak dezinfekci a dekalcifikaci hydrauliky přístroje, tak i dezinfekci povrchu dialyzačního přístroje (…)“ je (zejména vzhledem k použití výrazu „oproti“) zavádějící, neboť vyvolává dojem, že dle vybraného dodavatele se dezinfekce povrchu přístroje provádět vůbec nemusí.[10] To ovšem nikdy vybraný dodavatel netvrdil.
38. Odkazy[11] navrhovatele na nařízení (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích a na zákon o zdravotnických prostředcích jsou tedy nadbytečné stejně jako jeho argumentace, že když se vybraný dodavatel nebude řídit návodem k použití přístrojů, uvedené předpisy poruší, neboť z ničeho nevyplývá, že vybraný dodavatel by měl zapříčinit užívání přístroje v rozporu s návodem k použití a uvedené předpisy tím porušit. Stejně tak není důvodná ani argumentace[12] navrhovatele, která v této souvislosti odkazuje na Smlouvu o výpůjčce, která má být za základě zadávacího řízení uzavřena a dle které by užívání přístrojů v rozporu s návodem k použití představovalo porušení smluvních povinností zadavatele vůči vybranému dodavateli. Vybraný dodavatel (ani zadavatel) totiž nikdy netvrdili, že by nebylo nutno přístroje i povrchově dezinfikovat, uvedené naopak všichni kvitují.
39. Jádro sporu však spočívá v tom, zda lze prostředky pro povrchovou dezinfekci podřadit pod pojem „specifické dezinfekční prostředky pro sanitaci přístrojů“ a zda měly být tedy naceněny, či nikoli. Dle názoru vybraného dodavatele totiž ze zadavatelem uvedené formulované zadávací podmínky vyplývá povinnost do položkového rozpočtu uvést a nacenit pouze a jen specifické dezinfekční přípravky, jejichž využití vyžaduje výrobce nabízených přístrojů. Jiné dezinfekční přípravky, tedy ty, které dle vybraného dodavatele nejsou specifické a které zároveň nejsou výrobcem pro dezinfekci přístroje výslovně vyžadovány (což se konkrétně má týkat prostředků pro povrchovou dezinfekci), dle vybraného dodavatele nebylo nutné naceňovat, neboť to nebylo v zadávacích podmínkách uvedeno. Ve vyjádření k rozkladu[13] vybraný dodavatel přímo uváděl, že „[p]ožadavek Zadavatele na nacenění běžné povrchové dezinfekce by byl velmi nestandardní a pokud toto nestandardní nacenění Zadavatel požadoval, měl to v zadávací dokumentaci vysloveně uvést“.
40. Je tedy nutno zodpovědět otázku, zda je správný (resp. přípustný) výklad vybraného dodavatele, že přístroje pro povrchovou dezinfekci dialyzačního přístroje nejsou specifickými dezinfekčními prostředky pro sanitaci přístrojů, které je třeba v nabídce rovněž nacenit. Dle navrhovatele takový výklad přípustný není, neboť tím, že návod k použití uvádí jistý výčet vhodných přípravků, jsou dle názoru navrhovatele i povrchové dezinfekční přípravky specifické (neboť je návod určitým způsobem specifikuje a nelze použít zcela jakýkoli dezinfekční prostředek). Na druhou stranu navrhovatel uvádí, že ani vybraným dodavatelem v nabídce uvedený dezinfekční přípravek pro vnitřek přístroje – Citric Acid 50% – výrobce přístroje v návodu výslovně nevyžaduje, neboť tam uvádí pouze 50% roztok kyseliny citronové obecně.[14] Dle navrhovatele tedy není správný přístup vybraného dodavatele, který se uměle snaží vytvořit dvě kategorie dezinfekčních přípravků, a sice ty specifické a ostatní (resp. nespatřuje důvod, proč uvedené rozlišovat, když ani z návodu k použití takové členění nevyplývá).
Výklad sporné zadávací podmínky
41. Nejprve je třeba rekapitulovat sporné části textu zadávací dokumentace. Tučné zvýraznění je doplněno a zvýrazňuje ty pasáže, které se vztahují k otázce, co se myslí „specifickým prostředkem“ a jestli musí jít o prostředek výrobce požadovaný či pouze doporučený.
42. V příloze č. 6 zadávací dokumentace „Tabulka pro stanovení nabídkové ceny a položkový rozpočet“ (dále jen „příloha č. 6 ZD“), konkrétně na kartě „Položkový rozpočet“ je uvedeno mj. následující:
„SZM, roztoky a dezinfekce k přístrojům dialyzačním: Účastník uvede seznam veškerého spotřebního materiálu, dialyzačních roztoků (vč. bikarbonátových kapslí) a specifických dezinfekčních přípravků, který bude průběžně objednáván po dobu provozu dialyzačních přístrojů, které jsou předmětem této veřejné zakázky. Jedná se o jednorázový či opakovaně používaný materiál, který bude používán v kombinaci s dialyzačním přístrojem, a to na základě nařízení či doporučení výrobce v návodu k použití. Nejedná se o náhradní díly používané při opravách. Objednávky budou probíhat dle potřeb zadavatele a to do výše nabídkové ceny stanovené v tabulce "Stanovení nabídkové ceny" na základě modelového příkladu. Účastník uvede veškerý materiál, který má v nabídce a je kompatibilní s funkcionalitou nabízených přístrojů dle technické specifikace.“
Sloupec s názvem „Kategorie“ obsahuje v buňce A38 text: „Specifické dezinfekční přípravky pro sanitaci přístrojů“.
43. Tamtéž v příloze 6 ZD, na kartě „Stanovení nabídkové ceny“ je uvedeno mj. následující:
„Stanovení nabídkové ceny bude provedeno modelovým příkladem, kdy zadavatel stanovil předpokládané množství spotřebního materiálu, vč. roztoků a dezinfekcí, k přístojům dialyzačním (10ks), které jsou předmětem této zakázky, za 1 rok. Dodavatel zvolí variantu uvedenou v položkovém rozpočtu a pokud má v nabídce více příslušenství/spotřebního materiálu stejného typu, doplní do "Stanovení nabídkové ceny" nejnákladnější variantu. Modelový příklad slouží pro stanovení nabídkové ceny a zadavatel bude mít nadále možnost odebírat veškeré položky spotřebního materiálu, které budou uvedeny v položkovém rozpočtu. Stanovená nabídková cena je celková částka za příslušenství za celé období 4 let.“
Sloupec s názvem „Kategorie“ obsahuje v buňce A30 text: „Specifické dezinfekční přípravky pro sanitaci přístrojů (předpokládanou spotřebu doplnit na plánovaných 7200 vyšetření na 10 přístrojích za rok)“.
Sloupec s názvem „Minimální technické požadavky“ obsahuje v buňce C30 text: „Přípravky specificky požadované výrobcem k sanitaci přístrojů“.
44. Je nutno předeslat, že jak Úřad, tak i jeho předseda jednoznačnost zadávací podmínky hodnotí objektivně. Není tedy pravdou, jak tvrdí navrhovatel, že by závěr o nejednoznačnosti podmínky byl učiněn pouze na základě toho, že si zadávací podmínku jeden uchazeč vyložil jinak.
45. Nejprve je třeba zodpovědět otázku, co znamená pojem „specifický“. Slovo „specifický“ obvykle nese význam „osobitý, zvláštní, příznačný pro něco“,[15] je tedy do jisté míry opozitem slova všeobecný. Použití tohoto výrazu tedy směřuje spíše k podpoře stanoviska vybraného dodavatele, že se musí jednat o přípravky určené návodem výrobce zvlášť pro daný přístroj, nikoliv o přípravky, které má nemocnice obvykle k dispozici pro více různých, nespecifikovaných dezinfekčních postupů, ačkoliv je výrobce zvlášť nezmiňuje. Tomu odpovídá i text buňky C30 („Přípravky specificky požadované výrobcem k sanitaci přístrojů“). Z pojmu „specifický“ se tedy podává pouze to, že zadavatel požadoval nacenit přípravky určené výrobcem. K obecnému významu tohoto výrazu účastníci řízení nic konkrétně neuvádějí a nic ani nenasvědčuje tomu, že by jej zadavatel při tvorbě textu zadávací dokumentace vnímal jinak.
46. Pokud jde o otázku, zda dodavatelé měli nacenit jen to, co výrobce vyžaduje, nebo i to, co výrobce toliko doporučuje, pak text zadávací dokumentace na tuto otázku dává dvě protichůdné odpovědi. Zaprvé se zde o hovoří o „nařízení či doporučení výrobce v návodu k použití“ ve spojitosti se spotřebním materiálem obecně, jednak buňka C30 obsahuje text „Přípravky specificky požadované výrobcem k sanitaci přístrojů“. Systematickým argumentem by bylo možno dojít k závěru, že text buňky C30 je míněn jako speciální ustanovení, a tedy že pro dezinfekční přípravky neplatí, že je nutno zohlednit i pouhá doporučení výrobce v návodu k použití. Otázka, zda měli dodavatelé nacenit pouze to, co výrobce striktně vyžadoval, anebo i to, kde byly jeho pokyny pouze doporučující, se přímo prolíná s otázkou, zda zadavatel požadoval nacenit dezinfekční prostředky pro dezinfekci celého přístroje anebo jen těch částí, kde se výrobce vyjádřil formou striktního požadavku. Vybraný dodavatel totiž nacenil toliko přípravky pro dezinfekci vnitřního prostředí přístroje, kde byly pokyny výrobce striktní. Navrhovatel jazykovým výkladem argumentuje, že zadavatel použil v položkovém rozpočtu množné číslo („přípravky“), z čehož dovozuje, že zadavatel chtěl nacenit i přípravky pro dezinfekci povrchů. Tomuto argumentu navrhovatele nelze dát zapravdu, neboť z ničeho nevyplývá, že by zadavatel předjímal, že výrobce přístroje bude v návodu pro dezinfekci vnitřního prostředí přístroje vyžadovat toliko jeden přípravek. Použití množného čísla tedy nemá ten význam, který mu navrhovatel přisuzuje. V souvislosti s tím navrhovatel argumentuje i systematickým výkladem s poukazem na to, že zadavatel specifickým dezinfekčním přípravkům v rámci položkového rozpočtu vyčlenil více řádků. Ani takovýto systematický výklad však nevede k jednoznačnému závěru, neboť samotná struktura položkového rozpočtu nevylučuje interpretaci, že zadavatel umožnil nacenit přípravky sloužící toliko k dezinfekci vnitřního prostředí přístroje (to však za předpokladu, že na dezinfekci vnějšího prostředí výrobce přístroje nestanovil výlučné požadavky). Na základě formálních kritérií (jazykové vyjádření, systematika textu) tedy zde dotčenou otázku vyřešit nelze.
47. Dále je tedy nutno položit si otázku, čeho se zadavatel patrně snažil dosáhnout (teleologický výklad). Chtěl, aby mu uchazeči nacenili vše, co je k provozu (resp. i údržbě) přístrojů potřeba (tj. přípravky k dezinfekci vnitřní i vnější), i když může jít o přípravky nevymíněné explicitně výrobcem, kterými už zadavatel stejně disponuje, běžně je používá k dezinfekci jiných povrchů v nemocničním zařízení a třeba ani nejde o nic specificky spojeného s určitým přístrojem, anebo chtěl zadavatel nacenit skutečně pouze ty přípravky, které pro daný (dialyzační) přístroj výrobce striktně požadoval? Zadavatel svůj požadavek formuloval výhradně jako povinnost ocenit „přípravky specificky požadované výrobcem“, aniž by blíže vymezil, zda tím míní veškeré prostředky nezbytné pro provoz přístroje, nebo pouze ty, které jsou výrobcem určeny jako konkrétní, obligatorní a pro daný přístroj specifické. Potřeba zadavatele zohlednit náklady celkové dezinfekce přístroje se sice jeví jako logická a souladná s potřebou efektivního vynakládání prostředků z rozpočtu zadavatele, nicméně tato potřeba se do sporných částí textu zadávací dokumentace nepropisuje natolik explicitně, aby průměrný odborně zdatný dodavatel dokázal výkladem překlenout výslovné ustanovení o tom, že má při nacenění dezinfekčních přípravků pro účely hodnocení zohledňovat něco jiného, než je to, co výrobce výslovně požaduje. V tomto ohledu lze tedy uzavřít, že účel, který zadavatel sledoval, se v nynějším případě nemusí nutně krýt s tím, co zadavatel napsal. Pokud však jeho skutečný záměr není zcela zjevný, aby si průměrný odborně zdatný dodavatel mohl domyslet, že text zadávací dokumentace tomuto záměru vlastně neodpovídá, nemůže být takový záměr zadavatele při výkladu zadávací dokumentace zásadně zohledňován. V daném případě tak bylo třeba vyjít primárně z jejího výslovného ustanovení, které hovoří o přípravcích výrobcem požadovaných.
48. Výše uvedené není ani apriorně iracionální, neboť přichází v úvahu, že zadavatel zkrátka přípravky pro dezinfekci povrchů má na skladě v dostatečném množství, resp. že jde o nákladově méně významnou položku, a tedy pro účely hodnocení nabídek podaných v tomto zadávacím řízení zadavatel nepovažoval za nutné tento aspekt věci zohledňovat.
49. Pokud jde o praxi v oboru, Úřad neprováděl samostatný průzkum. Navrhovatel tvrdil, že se má zohledňovat praxe v oboru, aniž by však konkrétně uváděl a prokazoval, že je běžnou praxí naceňovat v podobných zakázkách i běžnou dezinfekci povrchů. Jediným účastníkem řízení, který na běžnou praxi v oboru konkrétně odkazoval, byl vybraný dodavatel, který jak ve vyjádření k návrhu, tak ve vyjádření k rozkladu uváděl, že v obdobných zakázkách (např. u infuzní techniky) není standardní běžnou dezinfekci naceňovat, na což žádný z účastníků řízení nereagoval, pouze navrhovatel s odkazem na to, že rozhodnější je konkrétní znění zadávacích podmínek. K tomu je nutno uvést, že konkrétní znění zadávacích podmínek jistě přednost má, v nyní šetřené věci však z jejich samotného znění nelze dovodit, jak přesně zadavatel zadávací podmínku myslel. Hledisko tvrzené běžné praxe v oboru proto může podpůrně svědčit spíše ve prospěch výkladu vybraného dodavatele, avšak nemá samo o sobě rozhodující význam.
50. Jak plyne z ustálené rozhodovací praxe, pokud zadávací podmínky umožňují více výkladů, v případě interpretační nejistoty je třeba zvolit výklad příznivější pro dodavatele (zde výklad tzv. contra proferentem, tedy výklad v neprospěch toho, kdo sporného pojmu použil poprvé, což je zadavatel, jakožto tvůrce zadávací dokumentace) a současně zachovávající co nejširší soutěžní prostředí (tedy zadavatel musí akceptovat nabídky, které se řídily kteroukoliv z těchto v úvahu přicházejících interpretací). Upřednostňuje se tak interpretace výhodná pro dodavatele a přísnější vůči zadavateli ve smyslu, že zadavatel musí akceptovat spíše více možných řešení než méně. Jak také uvedl KS soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Af 41/2012-60 ze dne 6. 6. 2013,[16] „důsledky nejasností a dvojznačnosti musí jít k tíži zadavatele, nikoli uchazeče“ a „[z]a situace, kdy text zadávací dokumentace za použití shora uvedených argumentů nevylučuje ani výklad zastávaný žalovaným (a zadavatelem), ani výklad zastávaný žalobcem, není třeba se z pohledu přezkumu postupu žalovaného k některému z obou takových výkladů ‚za každou cenu‘ přiklonit. Podstatné je, že oba tyto výklady objektivně mohou přicházet v úvahu, a tedy že zadávací dokumentace připouští rozdílné výklady – oba racionální, logické a možné, nikoli nevěrohodné a absurdní. Pokud přitom objektivně existuje více možných výkladů týkajících se otázky, jak má být nabídka konstruována, […] pak nemůže taková interpretační nejistota stíhat žádného z uchazečů, ale zadavatele samotného“. Citovaný rozsudek potvrdil i NSS v rozsudku č. j. 8 Afs 44/2013 – 29 ze dne 9. 6. 2014, kde[17] doplnil, že „[z]adavateli nic nebránilo, aby se při existenci dvou rozdílných výkladů přiklonil k tomu výkladu, který nevedl k vyloučení uchazeče. Takový výklad by zároveň odpovídal základnímu principu zadávání veřejných zakázek, kterým je maximální zachování soutěžního prostředí s cílem vybrat z co možná nejširšího okruhu nabídek tu nejvhodnější“. Uvedené závěry navazují také na rozsudky NSS sp. zn. 2 Afs 86/2008 ze dne 25. 3. 2009 a sp. zn. 2 Afs 87/2008 ze dne 26. 3. 2009.
51. Vzhledem k racionalitě a obhajitelnosti obou výkladů, navíc s ohledem na nutnou preferenci prosoutěžního výkladu, je tedy nutno shledat, že Úřad rozhodl správně, když učinil závěr, že zadavatel posoudil nabídku vybraného dodavatele jako souladnou se zadávacími podmínkami a nevyloučil ho ze zadávacího řízení.
52. Je nicméně třeba zdůraznit, že zadavatelé by měli vytvářet zadávací podmínky s dostatečnou mírou pečlivosti a snažit se maximálně vyvarovat tomu, aby tyto podmínky mohli různí dodavatelé vykládat různě. Zadavatelé by se měli snažit aktivně předcházet více možným výkladům, neboť v opačném případě bude nejednoznačná zadávací podmínka vždy vykládána k tíži právě zadavatelů samotných.
53. Z návodu k použití vybraného dodavatele přitom v nynějším případě plyne, že ačkoliv je dezinfekce povrchu přístroje jako taková nezbytná, výrobce v tomto ohledu nestanoví jednoznačně určený a jediný přípustný dezinfekční prostředek, nýbrž uvádí pouze otevřený výčet doporučených produktů a připouští využití i dalších obdobných prostředků. Ani teleologický výklad tedy není způsobilý poskytnout vodítko, které interpretační variantě přisvědčit, jelikož ze zadávací dokumentace nelze spolehlivě dovodit, co zadavatel „specifickými dezinfekčními přípravky pro sanitaci přístrojů“ myslel. Vybraný dodavatel tedy v tomto ohledu mohl nacenit toliko přípravky zamýšlené dezinfekci vnitřního prostředí přístroje. Zadavatel tedy nepochybil, pokud jej z tohoto důvodu nevyloučil.
Ke vlivu na výběr
54. Navrhovatel v rozkladu oponoval tvrzení Úřadu (uvedenému v bodu 90 napadeného rozhodnutí), že je nepravděpodobné, že by případné nacenění specifických dezinfekčních prostředků pro sanitaci povrchů přístrojů vybraným dodavatelem mohlo mít i přes značnou podobnost nabídkových cen obou účastníků zadávacího řízení vliv na pořadí nabídek. K tomu je nutno předně uvést, že není pravdou, že by Úřad vycházel při posouzení této dílčí otázky výlučně z výpočtů vybraného dodavatele. Úřad vycházel z porovnání nabídkových cen při různých variantách započtení sporných položek, přičemž ve všech posuzovaných scénářích přitom nedošlo ke změně pořadí nabídek. Jak je z bodu 90 napadeného rozhodnutí patrné, Úřad provedl jak úvahu (kterou navrhovatel kritizuje) vycházející z údajů vybraného dodavatele (tedy zohledňující porovnání nabídkových cen za situace, kdy by povrchovou dezinfekci nacenili oba uchazeči), tak úvahu pro situaci, kdy by se cena za povrchovou dezinfekci nezapočítala ani u jednoho z uchazečů. Nelze tedy říci, že Úřad pouze převzal tvrzení vybraného dodavatele. Vzhledem k tomu, že v obou těchto případech dospěl Úřad ke stejnému výsledku, lze jeho závěr považovat za dostatečně podložený.
K dílčím námitkám navrhovatele
K námitce nepochopení problematiky Úřadem
55. Navrhovatel v bodu 15 rozkladu namítá, že Úřad nesprávně pochopil obsah požadavku zadavatele na dezinfekci, neboť nedisponuje odbornými znalostmi a nedocenil, co vše je „nutné“ pro správný provoz přístrojů podle odborné praxe a návodů. Tato námitka však není důvodná. Předmětem řízení nebyla správnost dezinfekčních postupů, nýbrž výklad zadávací podmínky. Rozhodující proto není, jaké prostředky je vhodné používat z odborného hlediska, ale zda zadávací dokumentace jednoznačně vymezila, které prostředky mají být naceněny. Když navrhovatel namítá, že se Úřad zcela opomenul zabývat jeho námitkou, že tvrzení vybraného dodavatele stran možnosti používat ředěné přípravky na bázi isopropanolu či etanolu na dotykovou obrazovku je nesprávné, je nutno konstatovat, že Úřad tuto argumentaci ani řešit nemusel, když nijak neovlivňuje posouzení věci. I pokud by byla tvrzení vybraného dodavatele v tomto ohledu nepřesná či věcně nesprávná, nemohlo by to nic změnit na závěru o existenci více možných výkladů sporného požadavku, a tudíž ani na posouzení souladu jeho nabídky se zadávacími podmínkami.
K odkazu na disentní stanovisko člena hodnotící komise
56. K odkazu navrhovatele na odchylné stanovisko jednoho člena hodnotící komise, který je vedoucím oddělení veřejných zakázek zadavatele, zaznamenané v protokolu o posouzení nabídek ze dne 5. 1. 2026, je třeba uvést, že ta pasáž, na kterou navrhovatel v bodě 25 rozkladu odkazuje, se vztahuje opět pouze k otázce, zda je dezinfekce povrchu dialyzačního přístroje potřebná a jak je třeba ji provést, aby byla provedena po odborné stránce správně. To jsou však otázky, které ve věci výkladu podmínek stanovení nabídkové ceny nejsou rozhodné.
Ke skutečnosti, že nikdo z uchazečů nepožádal o vysvětlení zadávacích podmínek
57. K argumentu navrhovatele, že Úřadem zmíněná skutečnost, že nikdo z uchazečů nepožádal o vysvětlení zadávacích podmínek, je v dané věci zcela irelevantní, protože zadávací podmínka byla od začátku jasná, lze uvést, že absence žádosti o vysvětlení neznamená, že zadávací podmínka byla všem jasná stejným způsobem. Absence žádosti o vysvětlení může znamenat také pouze to, že ačkoliv si každý z dodavatelů vyložil zadávací podmínku po svém, nepovažoval za nutné se ptát na její význam.
K údajnému rozporu v argumentaci Úřadu
58. K tvrzenému rozporu v argumentaci Úřadu s odkazem na body 82 a 85 napadeného rozhodnutí lze uvést, že rozpor zde dán není. V bodu 82 Úřad pouze uvádí, že zadávací dokumentace ohledně pojmu „specifické prostředky pro sanitaci“ odkazovala na návody k použití přístrojů, zatímco v bodu 85 Úřad uvádí, že zadávací dokumentace sama o sobě definici tohoto pojmu neobsahovala.
K navrhovatelem uváděné rozhodovací praxi
59. Navrhovatel odkazoval na rozhodnutí Úřadu i správních soudů, dle kterých zadávací podmínka není nejednoznačná, pokud lze její nejasnost překlenout výkladem zohledňujícím kontext, souvislosti, či praxi v daném oboru. Vše uvedené však Úřad zohlednil, nicméně ani přihlédnutí k uvedeným okolnostem nedalo jednoznačnou odpověď na to, který výklad je správný, proto dle výše uvedených pravidel musel být upřednostněn výklad prosoutěžní, který je současně výkladem contra proferentem. Napadené rozhodnutí s rozhodnutími navrhovatelem uváděnými není nijak v rozporu. Nutno dodat, že rozhodnutí,[18] na která odkazuje navrhovatel v bodu 44 rozkladu, výslovně uvádějí, že je při výkladu zadávacích podmínek nutno volit spíše extenzivní než restriktivní výklad, neboť to odpovídá zásadám zadávání veřejných zakázek, a sice co nejméně omezovat hospodářskou soutěž. Navrhovatel si však uvedené vykládá patrně špatně (když je uvádí na podporu svých závěrů), neboť extenzivní výklad zde nemá znamenat, aby byl pojem „specifické prostředky k sanitaci“ vyložen přísněji (vyžadovalo se nacenění více prostředků), ale aby bylo připuštěno více nabídek než méně.
K nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí
60. Předseda Úřadu nesdílí názor navrhovatele, že se Úřad podstatnou částí jeho argumentace nezabýval. Naopak, vypořádány byly všechny námitky navrhovatele, přičemž je ovšem nutno poukázat na rozsudek NSS ze dne 21. 12. 2021, č. j. 7 Afs 253/2019-28 (bod 15), kde bylo řečeno následující: „Jak již v minulosti [soud] opakovaně zdůraznil, nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit samotný obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno […]. Není přípustné institut nepřezkoumatelnosti libovolně rozšiřovat a vztáhnout jej i na případy, kdy se správní orgán, resp. soud podstatou argumentace účastníka řízení řádně zabývá a vysvětlí, proč ji nepovažuje za správnou, byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty vznesené námitky. Zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze rozhodnutí meritorně přezkoumat. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů tak má místo zejména tehdy, opomene-li správní orgán či soud na námitku účastníka zcela (tedy i implicitně) […]. Přehlédnout pak nelze ani fakt, že správní orgány a soudy nemají povinnost vypořádat se s každou dílčí námitkou, pokud proti tvrzení účastníka řízení postaví právní názor, v jehož konkurenci námitky jako celek neobstojí.“ (pozn.: tučné zvýraznění doplněno)
61. Pokud Úřad případně nevypořádal nějaké konkrétní tvrzení navrhovatele přímo, o napadeném rozhodnutí rozhodně platí, že gros argumentace vypořádáno bylo a jeho jednotlivé námitky byly vypořádány minimálně implicitně. Navrhovatel ostatně ani neříká, co konkrétně dle jeho názoru Úřad nevypořádal,[19] lze proto na jeho námitku stěží konkrétněji reagovat.
VI. Závěr
62. Z výše uvedených důvodů lze učinit závěr, že napadené rozhodnutí netrpí vadami, které by odůvodňovaly jeho zrušení či změnu. Zadávací podmínka týkající se „specifických dezinfekčních přípravků pro sanitaci přístrojů“ nebyla formulována natolik jednoznačně, aby vylučovala existenci více racionálních výkladů, přičemž výklad zvolený vybraným dodavatelem nelze považovat za rozporný se zadávací dokumentací. Za této situace bylo nutno aplikovat prosoutěžní přístup a zásadu výkladu contra proferentem, podle nichž nelze nejasnosti zadávacích podmínek přičítat k tíži dodavatelů. Postup zadavatele, který nabídku vybraného dodavatele nevyloučil, proto nelze shledat nezákonným.
63. Současně nebylo prokázáno, že by případné pochybení mohlo mít reálný vliv na výsledek zadávacího řízení, neboť i při zohlednění dezinfekčních přípravků pro dezinfekci povrchů u vybraného dodavatele by nedošlo ke změně pořadí nabídek. Námitky navrhovatele směřující proti věcné správnosti posouzení i proti údajné nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí se tak ukázaly jako nedůvodné.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Adresát/i:
1. Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha, U vojenské nemocnice 1200/1, 162 00 Praha 6
2. Fresenius Medical Care – ČR, s.r.o., Evropská 423/178, 160 00 Praha 6
3. Braun Medical s.r.o., V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Příloha č. 6 zadávací dokumentace, příloha položky 18 správního spisu.
[2] Relevantním je návod k použití přístrojů nabízených vybraným dodavatelem, který je ve správním spise přílohou návrhu (položka č. 1 spisu), přičemž detailní pokyny k sanitaci přístrojů jsou ve 2. části návodu, od str. 174 návodu (resp. str. 14 pdf dokumentu) dále.
[3] Rozsudek NSS 1 Afs 42/2012-51 ze dne 17. 10. 2012, rozsudek NSS 7 As 325/2017-32 ze dne 28.02.2018, rozsudek NSS 1 As 403/2017-50 ze dne 21. 3. 2018, rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0307/2017/VZ-27878/2017/522/RCh, rozsudek KS v Brně v Brně sp. zn. 62 Af 41/2012 ze dne 6. 6. 2013, rozhodnutí Úřadu č. j. 20796/2025/500 ze dne 5. 6. 2025, rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0216/2018/VZ-06462/2019/322/PJe ze dne 4. 3. 2019 (viz body 42 rozkladu a následující).
[4] Který je ve správním spise zařazen jako příloha 12 návrhu.
[5] Přičemž vybraný dodavatel údajně pro účely tohoto porovnání nacenil povrchovou dezinfekci podle svého standardního ceníku a kalkuloval se spotřebou dvou ubrousků na jedno čištění, přestože běžnou praxí je použití pouze jednoho ubrousku.
[6] V položkovém rozpočtu je na listu 1 nahoře uvedeno: „Účastník uvede seznam veškerého spotřebního materiálu, dialyzačních roztoků (vč. bikarbonátových kapslí) a specifických dezinfekčních přípravků, který bude průběžně objednáván po dobu provozu dializačních přístrojů, které jsou předmětem této veřejné zakázky. Jedná se o jednorázový či opakovaně používaný materiál, který bude používán v kombinaci s dialyzačním přístrojem, a to na základě nařízení či doporučení výrobce v návodu k použití.“ (pozn.: tučné zvýraznění doplněno, položka 42 správního spisu, příloha 6)
[7] Na str. 195 návodu k použití dialyzačního přístroje z nabídky vybraného dodavatele se v sekci 7.5.2 - Čištění vnějších povrchů uvádí „Vnější povrch přístroje musí být po každé léčbě vyčištěn vhodným čisticím prostředkem“ (položka 26, příloha č. 20).
[8] Str. 195 návodu k použití dialyzačního přístroje z nabídky vybraného dodavatele, sekce 7.5.1 - Čisticí prostředky, dále na str. 174 návodu dole se uvádí: „Používejte pouze dezinfekční prostředky schválené společností B. Braun, které jsou vhodné pro přístroj“ (položka 26, příloha č. 20).
[9] Body 19, 20 rozkladu.
[10] Patrně na základě tohoto tvrzení Úřadu nabyl navrhovatel dojmu, že Úřad se existencí povinnosti dezinfikovat povrch přístroje nezabýval, neboť uvedená citace vyvolává dojem, že mezi účastníky v tomto panuje spor. Vybraný dodavatel však nikdy netvrdil, že není dána povinnost přístroj povrchově dezinfikovat, proto to ani nebylo nutno řešit, neboť o tom sporu nebylo. I vzhledem k dalším bodům napadeného rozhodnutí, kde se Úřad této problematiky dotýká (62, 83, 86), je však nutno uzavřít, že tato vada nedosahuje takové intenzity, aby mohla mít vliv na zákonnost či správnost napadeného rozhodnutí jako celku.
[11] Body 32 a 33 rozkladu.
[12] Bod 31 rozkladu.
[13] Str. 10, bod 5.
[14] Str. 175 návodu k použití předloženého vybraným dodavatelem.
[15] Slovník spisovného jazyka českého (ÚJČ ČSAV) uvádí: „specifický příd. (z lat.) příznačný pro něco, někoho, vlastní něčemu, někomu; osobitý 1, zvláštní: s-é vlastnosti; s. zápach koží (Sova) charakteristický; s. lék při katarech dýchacích cest; s. způsob života (Čap.) svérázný; s-á povaha básnického jazyka (Muk.); odb. měrný 2: fyz. s-á váha; s-á hmota; s. objem; s-é teplo; elektr. s. odpor; tech. s. tlak; s. výkon (stroje); obch. s-é clo stanovené peněžitou částkou za jednotku, množství (za 1 kus, 1 t ap.); med. s-é nemoci, záněty s typickými příznaky a průběhem (např. tuberkulóza, revmatismus, syfilis); → přísl. specificky: výchova s. ruská (Z. Nej.); malíř s. české přírody (Vrchl.); – s. těžké kapaliny; → podst. specifičnost, -i ž.: s. umění“ (citováno dne 8. 6. 2026 z: https://ssjc.ujc.cas.cz). Obdobně pak online slovník webu ABZ.CZ uvádí jako význam slova specifický následující „typický, svérázný, charakteristický, osobitý, výlučný“ (citováno 8. 6. 2026 z: https://slovnik-cizich-slov.abz.cz).
[16] Str. 8 dole – str.9.
[17] V bodu 41 rozsudku.
[18] Rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-26198/2024/161 ze dne 3. 7. 2024 a rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-17928/2025/161 ze dne 19.5.2025.
[19] Až na problémy zmíněné a vypořádané výše.