číslo jednací: 15895/2026/510
spisová značka: S0037/2026/VZ

Instance	I.
Věc	I/12 Běchovice – Úvaly – Záchranný archeologický výzkum
Účastníci	Ředitelství silnic a dálnic s. p.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb.
Rok	2026
Datum nabytí právní moci	8. 7. 2026
Související rozhodnutí	15895/2026/510 24188/2026/163
Dokumenty	2026_S0037.pdf 428 KB

PID	UOHSX00MTHH7	Adresát/i dle rozdělovníku
Č. j.	ÚOHS-15895/2026/510
Sp. zn.	ÚOHS-S0037/2026/VZ
Datum, místo	30. 4. 2026, Brno

Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 15. 1. 2026 z moci úřední, jehož účastníkem je

obviněný – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona jmenovaným obviněným v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „I/12 Běchovice – Úvaly – Záchranný archeologický výzkum“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 10. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 11. 2023 pod ev. č. Z2023-049608 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 11. 2023 pod ev. č. 2023/S 212-666982,

rozhodl takto:

Obviněný – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že při zadávání veřejné zakázky „I/12 Běchovice – Úvaly – Záchranný archeologický výzkum“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 10. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 11. 2023 pod ev. č. Z2023-049608 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 11. 2023 pod ev. č. 2023/S 212-666982, nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 48 odst. 8 citovaného zákona a zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když nevyloučil vybraného dodavatele – „Společnost I/12 Běchovice – Úvaly – záchranný archeologický výzkum“, jejímiž společníky na základě Smlouvy o sdružení ve společnosti ze dne 4. 12. 2023 jsou T.A.Q. s.r.o., IČO 28868781, se sídlem Fetrovská 1002/59, 160 00 Praha 6; Ústav archeologické památkové péče středních Čech, příspěvková organizace, IČO 49276433, se sídlem Nad olšinami 448/3, 100 00 Praha 10; a OSINA ARCHEO s.r.o., IČO 27510611, se sídlem Jílová 503/35, 779 00 Olomouc – z účasti v zadávacím řízení, ačkoliv byl naplněn důvod pro jeho vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, neboť jmenovaný vybraný dodavatel neprokázal splnění kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) citovaného zákona, které jmenovaný obviněný vymezil v čl. 4.4. bodu 4.4.3. písm. a) zadávací dokumentace ze dne 30. 10. 2023, přičemž požadoval předložení:

„1 zakázky, jejímž předmětem byla úspěšná realizace a dokončení terénní a vyhodnocovací fáze záchranného archeologického výzkumu v průběhu posledních 10 let o výzkumné ploše nejméně 20 ha, s cenou min. 20 mil. Kč bez DPH a byla Archeologickému ústavu Akademie věd ČR (nebo obdobné instituci v příslušné zemi, ve které byl záchranný archeologický výzkum prováděn) předána nálezová zpráva splňující parametry dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (příp. dle odpovídajícího právního předpisu v jiné zemi)“,

když jmenovaný vybraný dodavatel prokazoval splnění technické kvalifikace ve výše uvedeném rozsahu prostřednictvím Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i., IČO 67985912, se sídlem Letenská 123/4, 118 00 Praha 1, přičemž ale nepředložil smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci, které by naplnilo požadavky dle § 83 odst. 1 písm. d) citovaného zákona a § 83 odst. 2 citovaného zákona vymezené v čl. 5.4. bodě 5.4.1. zadávací dokumentace ze dne 30. 10. 2023, tedy smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci obsahující závazek, že Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., IČO 67985912, se sídlem Letenská 123/4, 118 00 Praha 1, poskytne jmenovanému vybranému dodavateli plnění určené k plnění veřejné zakázky, tj. bude vykonávat služby, ke kterým se prokazované kritérium technické kvalifikace vztahuje, alespoň v rozsahu, v jakém Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., IČO 67985912, se sídlem Letenská 123/4, 118 00 Praha 1, prokázal kvalifikaci za dodavatele, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a na předmět veřejné zakázky uzavřel dne 10. 9. 2024 s jmenovaným vybraným dodavatelem Smlouvu o poskytování služeb.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4 – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 200 000 Kč (dvě stě tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4 – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč (dva tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Obviněný – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4 (dále jen „obviněný“) – zahájil dne 30. 10. 2023 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „I/12 Běchovice – Úvaly – Záchranný archeologický výzkum“, přičemž citované oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 2. 11. 2023 pod ev. č. Z2023-049608 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 11. 2023 pod ev. č. 2023/S 212-666982 (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka).

2. Předmětem veřejné zakázky je dle bodu II.1.4) formuláře F2023-049608 uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 11. 2023 „provedení záchranného archeologického výzkumu (ZAV) pro stavbu I/12 Běchovice-Úvaly, a to terénních prací (prozkoumání archeologických terénů), jeho zpracování a vyhodnocení ZAV do úrovně nálezové zprávy a provedení potřebných analýz.“

3. Z nedatovaného dokumentu „Údaje z nabídek účastníků, kteří podali ve lhůtě pro podání nabídek elektronickou nabídku, odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení“ vyplývá, že obviněný v zadávacím řízení obdržel 2 nabídky.

4. Z „Rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele č. 2“, které bylo účastníkům zadávacího řízení odesláno dne 30. 7. 2024 (dále jen „Rozhodnutí o výběru“), vyplývá, že obviněný vybral k uzavření smlouvy na realizaci veřejné zakázky účastníka zadávacího řízení –„Společnost I/12 Běchovice – Úvaly – záchranný archeologický výzkum“, jejímiž společníky na základě Smlouvy o sdružení ve společnosti ze dne 4. 12. 2023 jsou T.A.Q. s.r.o., IČO 28868781, se sídlem Fetrovská 1002/59, 160 00 Praha 6; Ústav archeologické památkové péče středních Čech, příspěvková organizace, IČO 49276433, se sídlem Nad olšinami 448/3, 100 00 Praha 10; a OSINA ARCHEO s.r.o., IČO 27510611, se sídlem Jílová 503/35, 779 00 Olomouc (dále jen „vybraný dodavatel“).

5. Dne 10. 9. 2024 uzavřel obviněný na plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem „Smlouvu o poskytování služeb“, kterou obviněný eviduje pod č. 02PT-007719 (dále jen „smlouva o poskytování služeb“).

II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), obdržel dne 11. 9. 2024 podnět z téhož dne k prošetření postupu obviněného ve věci veřejné zakázky.

7. V podnětu stěžovatel mj. namítal, že z dokumentu „Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“ vyplývá, že mezi podklady doloženými vybraným dodavatelem byla i smlouva o budoucí spolupráci uzavřená mezi OSINA ARCHEO s.r.o., IČO 27510611, se sídlem Jílová 503/35, 779 00 Olomouc (dále jen „OSINA ARCHEO s.r.o.“) a Archeologickým ústavem AV ČR, Praha, v. v. i., IČO 67985912, se sídlem Letenská 123/4, 118 00 Praha 1 (dále jako „Archeologický ústav AV ČR“ nebo „poddodavatel“) obsahující závazek poddodavatele dle § 83 odst. 1 písm. d) zákona. Dle stěžovatele nicméně není zřejmé, zda je v této smlouvě dostatečně specifikováno plnění Archeologického ústavu AV ČR, případně zda je obsahem závazku též společná a nerozdílná odpovědnost za plnění veřejné zakázky společně s dodavatelem. Dle stěžovatele rovněž není patrné, zda se Archeologický ústav AV ČR zavázal skutečně vykonávat služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje. Dle stěžovatele obviněný zjevně nezpracoval oznámení o výběru v souladu s § 123 zákona, když neuvedl údaje rozhodné pro prokázání technické kvalifikace. Stěžovatel rovněž uvádí, že se předmět veřejné zakázky překrývá s kvalifikačním požadavkem na zkušenosti s dřívější realizací archeologického výzkumu, který obviněný prokazuje prostřednictvím Archeologického ústavu AV ČR. Závazek Archeologického ústavu AV ČR tak dle názoru obviněného „musí odpovídat výše uvedenému, tedy že bude provádět veškeré činnosti, ke kterým se kritérium kvalifikace vztahuje, tedy že bude provádět takřka 100 % činností spojených s plněním veřejné zakázky.“ Dle stěžovatele je proto nezbytné informovat všechny dodavatele o tom, jakým způsobem byl formulován závazek Archeologického ústavu AV ČR o budoucí spolupráci s vybraným dodavatelem. K tomu stěžovatel odkazuje na komentářovou literaturu a rovněž na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 4. 2024 č. j. 9 As 7/2022-85 a dodává, že závazek poddodavatele je v šetřeném případě pravděpodobně nedostatečný, jelikož s ohledem na to, že Archeologický ústav AV ČR poskytuje referenci na záchranný archeologický průzkum, tak by se měl rovněž zavázat k faktickému provádění veškerých činností spojených s archeologickým průzkumem, a tedy se Archeologický ústav AV ČR mohl o veřejnou zakázku jako dodavatel ucházet sám za sebe.

8. Na základě obdrženého podnětu si Úřad přípisem ze dne 13. 9. 2024 vyžádal od obviněného dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření k tvrzením stěžovatele uvedeným v podnětu.

9. Dne 23. 9. 2024 obdržel Úřad od obviněného přístupové údaje do elektronického nástroje obsahující dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření k podnětu z téhož dne.

Vyjádření obviněného k podnětu

10. Obviněný ve vyjádření k podnětu předně odkázal na „Rozhodnutí zadavatele o námitkách“ ze dne 27. 8. 2024 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), ve kterém uvedl, že Archeologický ústav AV ČR je osobou oprávněnou k provádění archeologických výzkumů sui generis. Dle obviněného oproti ostatním organizacím oprávněným k provádění archeologických výzkumů ve smyslu § 21 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní památkové péči“), které potřebují ke své činnosti odbornou kvalifikaci a dohodu s Akademií věd České republiky, Archeologický ústav AV ČR žádné další podmínky splňovat nemusí. Dle obviněného je předmětem činnosti Archeologického ústavu AV ČR terénní, dokumentační i vyhodnocovací fáze archeologického výzkumu, a tedy obava, že by se k některé z dílčích činností záchranného archeologického výzkumu nemohl Archeologický ústav AV ČR zavázat, je z pohledu obviněného zcela lichá. Obviněný s odkazem na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0145/2021/VZ-19640/2021/500/AIv, sp. zn. ÚOHS-S0145/2021/VZ, ze dne 11. 6. 2021 v rozhodnutí o námitkách uvedl, že Archeologický ústav AV ČR je kvalifikovanou osobou pro provádění záchranného archeologického výzkumu a současně že smlouva o budoucí spolupráci uzavřená mezi Archeologickým ústavem AV ČR a OSINA ARCHEO s.r.o. ze dne 25. 7. 2024 neobsahuje žádné neurčité pojmy, naopak obsahuje dle obviněného zcela konkrétní závazek Archeologického ústavu AV ČR, jednotlivé činnosti, rozsah závazku, časové určení závazku i závazek plnit veřejnou zakázku společně a nerozdílně s vybraným dodavatelem ve smyslu zákona. Formulace daného závazku poskytuje dle obviněného naprostou jistotu, že konkrétní schopnosti Archeologického ústavu AV ČR naleznou v rámci realizace veřejné zakázky faktické uplatnění, v jaké konkrétní podobě a v jakém rozsahu.

11. Obviněný dále v rozhodnutí o námitkách odkázal na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-32972/2023/163, sp. zn. ÚOHS-R0092/2023/VZ, ze dne 6. 9. 2023, ve kterém dle obviněného bylo stanoveno, že účastníci zadávacího řízení nemají právo na informace o všech skutečnostech, které jsou zadavatelé povinni zohledňovat a kontrolovat v souvislosti s výběrem ekonomicky nejvýhodnější nabídky [např. znát obsah závazku ve smyslu § 83 odst. 1 písm. d) zákona].

12. Ve vyjádření k podnětu obviněný dodal, že lze souhlasit, že se Archeologický ústav AV ČR mohl veřejné zakázky účastnit jako dodavatel, nicméně dle obviněného žádný předpis nezakazuje, aby se dodavatel, který je sám o sobě kvalifikován plnit předmět veřejné zakázky, účastnil veřejné zakázky jako poddodavatel.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

13. Po přezkoumání podkladů, které jsou součástí spisu vedeného v této věci, Úřad získal pochybnost o souladu postupu obviněného se zákonem, a proto zahájil správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání přestupku obviněným, jehož zahájení oznámil obviněnému jakožto účastníku řízení o přestupku podle § 68 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), přípisem ze dne 15. 1. 2026.

14. Dnem 15. 1. 2026, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno obviněnému, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 78 odst. 2 zákona o přestupcích zahájeno předmětné řízení o přestupku.

15. Usnesením ze dne 16. 1. 2026 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 a 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

16. Dne 29. 1. 2026 obdržel Úřad stanovisko obviněného z téhož dne.

Stanovisko obviněného

17. Obviněný předně uvádí, že stěžovatel nevyužil možnosti podat návrh ve smyslu § 250 zákona, čímž se chtěl zcela jistě vyhnout úhradě kauce ve smyslu § 255 zákona, přičemž dle obviněného lze takový postup vnímat jako obcházení zákona, resp. zneužití práva ze strany stěžovatele.

18. Dále obviněný uvádí, že vybraný dodavatel prokazoval prostřednictvím poddodavatele technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, resp. dle čl. 4.4. bodu 4.4.3. písm. a) zadávací dokumentace ze dne 30. 10. 2023 (dále jen „zadávací dokumentace“). Obviněný uvádí, že vybraný dodavatel nejprve předložil smlouvu o budoucí spolupráci ze dne 12. 7. 2024, přičemž tuto smlouvu shledal obviněný rozpornou s požadavkem vyplývajícím z ustanovení § 83 odst. 1 písm. d) zákona, neboť nebyla dostatečně konkrétní, aby splňovala požadavky vymezené rozhodovací praxí Úřadem a správních soudů, a proto žádostí ze dne 24. 7. 2024 požádal vybraného dodavatele o předložení poddodavatelského závazku, který bude dostatečně konkrétní. Tento postup považuje obviněný s odkazem na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-03493/2021/500/Alv, sp. zn. ÚOHS-S0522/2020/VZ, ze dne 28. 1. 2021 za správný. Dále obviněný uvádí, že vybraný dodavatel předložil následně dne 25. 7. 2024 nový poddodavatelský závazek, přičemž jeho vymezení je dle obviněného v pořádku, neboť se poddodavatel zavazuje k plnění, které se shoduje s technickou kvalifikací dle čl. 4.4. bodu 4.4.3. písm. a) zadávací dokumentace, kterou poddodavatel za vybraného dodavatele v zadávacím řízení prokázal. Obviněný uvádí, že měl za prokázané, že poddodavatelský závazek byl vymezen s ohledem na to, jakou kvalifikaci vybraný dodavatel prostřednictvím poddodavatele prokazoval, a tedy mohl seznat zapojení poddodavatele do plnění veřejné zakázky, přičemž z použité formulace bylo zřejmé, jakým způsobem a v jakém rozsahu se bude poddodavatel podílet na plnění dané veřejné zakázky. Obviněný dodává, že při posuzování poddodavatelského závazku přihlédl i k další informaci, uvedené ve formuláři 2.3.1., že se poddodavatel bude podílet na plnění veřejné zakázky v rozsahu 40 %, a toto zapojení poddodavatele posoudil obviněný i optikou celkové nabídkové ceny vybraného dodavatele.

19. Obviněný dodává, že se podobou poddodavatelského závazku v průběhu zadávacího řízení na veřejnou zakázku zabýval a že má naprostou jistotu, že poddodavatel je kvalifikovanou osobou k řádnému provádění záchranného archeologického výzkumu, neboť jde o přední českou veřejnou výzkumnou instituci, která profesionálně zajišťuje archeologické výzkumy, ochranu památek a provozuje klíčové oborové informační systémy; navíc jde o klíčovou autoritu v oblasti vědeckého výzkumu, památkové péče a správy digitálních dat o archeologických nálezech v České republice. V případě záchranných archeologických výzkumů představuje poddodavatel dle obviněného nejvyšší autoritu, u níž lze zcela jistě předpokládat zkušenosti v daném oboru, a vybraný dodavatel tak jako svého poddodavatele zvolil subjekt, který disponuje největšími znalostmi v daném oboru.

20. Dále obviněný uvádí, že v poddodavatelském závazku byly vymezeny konkrétní činnosti, které bude poddodavatel v případě veřejné zakázky zajišťovat, a že současně vybraný dodavatel uvedl i procentuální zapojení poddodavatele na plnění veřejné zakázky. Z těchto informací je dle obviněného zcela zřejmé zapojení poddodavatele do plnění veřejné zakázky – a to jak rozsah, tak způsob jeho zapojení do plnění veřejné zakázky. Dle obviněného tedy nelze vnímat daný poddodavatelský závazek jako obecný. Obviněný uvádí, že uvedená míra detailu poddodavatelského závazku je zcela dostatečná, neboť říká, jakým způsobem a v jakém rozsahu bude poddodavatel zapojen do plnění veřejné zakázky, a vedle toho je z použité formulace zřejmé, že poddodavatel bude zapojen pouze a jen do plnění (činností), které odpovídají jím prokazovanou technickou kvalifikaci dle čl. 4.4. bodu 4.4.3. písm. a) zadávací dokumentace. Dle obviněného tedy není zřejmé, jak detailněji by měl být poddodavatelský závazek specifikován. Obviněný dodává, že pokud by Úřad vyžadoval v poddodavatelském závazku uvádět jednoznačný podíl poddodavatele na plnění veřejné zakázky (vyjádřený např. v procentech), tak tento požadavek povede dle jeho názoru pouze k tomu, že u každého poddodavatele bude zadavatel muset podrobně zkoumat, jestli uvedený (procentuální) podíl je dostatečný či nikoliv, což představuje dle obviněného zbytečně extenzivní a přísný výklad ustanovení § 83 odst. 2 písm. d) zákona ze strany Úřadu, který bude proces zadávání veřejných zakázek komplikovat. Takový přístup Úřadu by navíc dle obviněného vedl k tomu, že proces zadávání veřejných zakázek se stane složitější pro zadavatele, ale též i méně přístupný pro menší dodavatele, přičemž uvedené je v jednoznačném rozporu s jedním ze základních principů, na kterém je postavena Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/2024/EU ze dne 26. 2. 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.

21. Závěrem obviněný uvádí, že trvá na tom, že šetřený poddodavatelský závazek byl vybraným dodavatelem nastaven správně a bylo možné jej ze strany obviněného akceptovat, tedy obviněný nebyl povinen přistoupit k vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení s odkazem na ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) zákona. Obviněný proto žádá, aby Úřad správní řízení zahájené z moci úřední zastavil.

Další průběh správního řízení

22. Usnesením ze dne 10. 2. 2026 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve lhůtě stanovené Úřadem (ani později) k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

23. Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona ve spojení s § 270 odst. 5 zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření obviněného rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

24. Dle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

25. Dle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení

a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,

b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46, nebo

c) neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

26. Dle § 48 odst. 8 zákona vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 5 písm. a) až c).

27. Dle § 79 odst. 1 zákona kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

28. Dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

29. Dle § 83 odst. 1 zákona dodavatel může ekonomickou kvalifikaci, technickou kvalifikaci nebo profesní způsobilosti s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 požadovanou zadavatelem prokázat prostřednictvím jiných osob. Dodavatel je v takovém případě povinen zadavateli předložit

a) doklady prokazující splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 jinou osobou,

b) doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby,

c) doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 jinou osobou a

30. Dle § 83 odst. 2 zákona prokazuje-li dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) vztahující se k takové osobě, musí ze smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle odstavce 1 písm. d) vyplývat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.

31. Dle § 83 odst. 3 zákona se má za to, že požadavek podle odstavce 1 písm. d) je splněn, pokud z obsahu smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle odstavce 1 písm. d) vyplývá závazek jiné osoby plnit veřejnou zakázku společně a nerozdílně s dodavatelem; to neplatí, pokud smlouva nebo potvrzení o její existenci podle odstavce 1 písm. d) musí splňovat požadavky podle odstavce 2.

32. Dle 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté s výjimkou soutěže o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu.

Zjištěné skutečnosti

33. Obviněný v čl. 4.4. bodu 4.4.1. zadávací dokumentace stanovil, že „[d]odavatel je povinen prokázat splnění minimálních požadavků zadavatele na realizaci významných služeb dodavatelem předložením seznamu významných služeb poskytnutých dodavatelem za posledních 10 let před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele. Seznam poskytnutých významných služeb zpracuje dodavatel podle formuláře č. 2.2.2.“

34. V čl. 4.4. bodu 4.4.3. písm. a) zadávací dokumentace obviněný stanovil, že požaduje praxi dodavatele spočívající v realizaci: „1 zakázka, jejímž předmětem byla úspěšná realizace a dokončení terénní a vyhodnocovací fáze záchranného archeologického výzkumu v průběhu posledních 10 let o výzkumné ploše nejméně 20 ha, s cenou min. 20 mil. Kč bez DPH a byla Archeologickému ústavu Akademie věd ČR (nebo obdobné instituci v příslušné zemi, ve které byl záchranný archeologický výzkum prováděn) předána nálezová zpráva splňující parametry dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (příp. dle odpovídajícího právního předpisu v jiné zemi). Jedná se o kompletně dokončené terénní a vyhodnocovací fáze archeologického výzkumu, tzn. včetně odevzdané nálezové zprávy, přičemž dosud nemuselo dojít k odevzdání movitých archeologických nálezů patřičnému subjektu.“

35. V čl. 5.4. bodě 5.4.1. zadávací dokumentace obviněný stanovil, že „[d]odavatel může určitou část technické kvalifikace nebo profesní způsobilosti požadované zadavatelem, s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 ZZVZ, prokázat prostřednictvím jiných osob. Dodavatel je v takovém případě povinen zadavateli podle § 83 odst. 1 ZZVZ předložit

a) doklady prokazující splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 ZZVZ jinou osobou,

b) doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby,

c) doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 ZZVZ jinou osobou, a

d) smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. Má se za to, že tento požadavek je splněn, pokud obsahem smlouvy, popř. potvrzení o její existenci je společná a nerozdílná odpovědnost této osoby za plnění veřejné zakázky společně s dodavatelem. Prokazuje-li však dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) ZZVZ vztahující se k takové osobě, musí smlouva, popř. potvrzení o její existenci obsahovat rovněž závazek, že jiná osoba bude poskytovat služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.“

36. Z elektronického nástroje obviněného vyplývá, že dne 12. 7. 2024 obdržel obviněný zprávu od vybraného dodavatele související s obviněného „Žádostí o objasnění a doplnění údajů či dokladů č. 4“ ze dne 27. 6. 2024, přičemž v předmětné zprávě v elektronickém nástroji vybraný dodavatel mj. uvedl, že „dovolujeme si Vás upozornit, že jsme do sdružení pro eliminaci možných pochybností přizvali nového a domníváme se že nezpochybnitelného poddodavatele k doložení technické kvalifikace dle článku 4.4.3.“

37. Z dokumentu „FORMULÁŘ 2.3.1. SEZNAM PODDODAVATELŮ A JINÝCH OSOB“ podepsaném dne 12. 7. 2024, jenž tvořil přílohu zprávy vybraného dodavatele z elektronického nástroje ze dne 12. 7. 2024, bylo mj. uvedeno, že vybraný dodavatel „v souladu s požadavky § 83 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, níže předkládá seznam jiných osob, jejichž prostřednictvím prokazuje kvalifikaci a u nichž doložil smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele.“ Dále z „FORMULÁŘE 2.3.1. SEZNAM PODDODAVATELŮ A JINÝCH OSOB“ podepsaném dne 12. 7. 2024 vyplývá, že vybraný dodavatel prokazuje „[t]echnickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ“ prostřednictvím poddodavatele „GROENLEWE s.r.o“, „PJP d.o.o.“ a Archeologického ústavu AV ČR.

38. V dokumentu „FORMULÁŘ 2.2.2. SEZNAM POSKYTNUTÝCH SLUŽEB“ podepsaného dne 12. 7. 2024, jenž tvořil přílohu zprávy vybraného dodavatele z elektronického nástroje ze dne 12. 7. 2024, bylo uvedeno následující:

„Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i

– poddodavatel Osina Archeo s.r.o.

se sídlem: Letenská 4, 118 01 Praha 1

IČO 67985912 DIČ: CZ67985912

jakožto účastník v zadávacím řízení na veřejnou zakázku na služby I/12 Běchovice – Úvaly –Záchranný archeologický výzkum, ev. č. dle Věstníku veřejných zakázek Z2023-049608 (…), tímto čestně prohlašuje, že řádně poskytoval dále uvedené služby ve smyslu požadavku na kvalifikaci dle čl. 4.4 zadávací dokumentace shora uvedené zakázky:

39. Dále přílohou zprávy vybraného dodavatele z elektronického nástroje ze dne 12. 7. 2024 byla „SMLOUVA O BUDOUCÍ SPOLUPRÁCI“ uzavřená dne 12. 7. 2024 mezi dodavatelem OSINA ARCHEO s.r.o., jakožto jedním z členů „Společnosti I/12 Běchovice – Úvaly – záchranný archeologický výzkum“, tj. vybraného dodavatele – a poddodavatelem Archeologický ústav AV ČR.

40. V „Protokolu z jednání komise o hodnocení a posouzení nabídek č. 6“, které se konalo dne 22. 7. 2024, obviněný uvedl, že »[d]ne 12. 7. 2024 (…) obdržel doplnění k objasnění dokladů č. 4

Nový formulář 2.3.1. Seznam poddodavatelů a jiných osob[,] ve kterém rozšířil okruh kvalifikačních poddodavatelů, kteří by se měli podílet na realizaci a dokončení terénní a vyhodnocovací fáze záchranného archeologického výzkumu o Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i.[,] tj. ponechal ve formuláři i poddodavatele, kteří technickou kvalifikaci nesplňovali. V návaznosti na uvedené doplnění ve formuláři a v souladu s požadavky § 83 odst. 1 ZZVZ není možné ve Formuláři 2.3.1. Seznam poddodavatelů a jiných osob prokazovat kvalifikaci více poddodavateli.

Zadavatel požádá účastníka o předložení aktuálního formuláře, ze kterého vyplyne pouze ten poddodavatel, který splnil požadavky zadávací dokumentace, tj. poddodavatel, jenž bude realizovat předmět plnění a kterým byla v uvedeném rozsahu prokázána kvalifikace[.]

(…)

Dále byla předložena Smlouva o budoucí spolupráci uzavřená s poddodavatelem Archeologický ústav AVČR Praha v.v.i., kterou nelze považovat za souladnou s § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ, není dostatečně konkrétní tak, aby splňovala požadavky vymezené rozhodovací praxí ÚOHS. Není možné rozsah závazku poddodavatele vymezit pouze odkazem na rozsah ve kterém je prokazována kvalifikace.«

41. Dne 24. 7. 2024 zaslal obviněný vybranému dodavateli „Žádost o objasnění a doplnění údajů či dokladů č. 5“ ze dne 24. 7. 2024, ve které obviněný mj. uvedl, že „předložená smlouva o budoucí spolupráci uzavřená s poddodavatelem Archeologický ústav AVČR Praha v.v.i. nelze považovat za souladnou s § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ, není dostatečně konkrétní tak, aby splňovala požadavky vymezené rozhodovací praxí ÚOHS. Není možné rozsah závazku poddodavatele vymezit pouze odkazem na rozsah, ve kterém je prokazována kvalifikace“, a dále že „není možné ve Formuláři 2.3.1. Seznam poddodavatelů a jiných osob prokazovat kvalifikaci více poddodavateli“. Následně obviněný vybraného dodavatele požádal mj. o doložení „[p]oddodavatelského závazku ve smyslu s § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ“ a „[f]ormuláře 2.3.1. Seznam poddodavatelů a jiných osob“.

42. V „Odpovědi na žádost o objasnění a doplnění údajů či dokladů č. 4[1] ze dne 24. 7. 2024“ ze dne 25. 7. 2024, kterou vybraný dodavatel zaslal obviněnému dne 26. 7. 2024 (dále jen „Odpověď na žádost č. 5“), vybraný dodavatel mj. uvedl, že „[ú]častník k požadavku zadavatele na předložení poddodavatelského závazku předkládá smlouvu o budoucí spolupráci uzavřenou s poddodavatelem Archeologický ústav AVČR Praha v.v.i., ve které je konkretizován závazek poddodavatele k poskytování plnění v rámci Zakázky s tím, že se Archeologický ústav AVČR Praha v.v.i. zavazuje k provedení terénních a vyhodnocovacích prací v rámci záchranného archeologického výzkumu. Účastník dále k požadavku zadavatele předkládá aktualizovaný formulář 2.3.1. Seznam poddodavatelů a jiných osob, v němž bylo specifikováno, jak se budou jednotliví poddodavatelé podílet na plnění Zakázky, přičemž Archeologický ústav AVČR Praha v.v.i. bude provádět terénní a vyhodnocovací práce, společnost GROENLEWE s.r.o. bude provádět fotodokumentační práce, jemné čištění, plavení/ flotace vzorku, technické kreslení, ruční práce a společnost PJP d.o.o. bude provádět sušení vzorků, popis a uskladnění, dokumentace/ foto+digitalizace, ruční práce.“

43. Přílohou Odpovědi na žádost č. 5 byl mj. dokument „FORMULÁŘ 2.3.1. SEZNAM PODDODAVATELŮ A JINÝCH OSOB“ ze dne 25. 7. 2024, ve kterém bylo mj. uvedeno, že vybraný dodavatel „v souladu s požadavky § 105 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, níže předkládá seznam poddodavatelů, kteří jsou dodavateli známi včetně uvedení, kterou část bude každý z poddodavatelů plnit“, přičemž poddodavatel „GROENLEWE s.r.o.“ bude provádět „fotodokumentační práce, jemné čištění, plavení/flotace vzorků, technické kreslení, ruční práce“ a poddodavatel „PJP d.o.o.“ bude provádět „sušení vzorků, popis a uskladnění, dokumentace/foto+digitalizace, ruční práce“. Dále ve „FORMULÁŘ 2.3.1. SEZNAM PODDODAVATELŮ A JINÝCH OSOB“ ze dne 25. 7. 2024 bylo uvedeno, že vybraný dodavatel „v souladu s požadavky § 83 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, níže předkládá seznam jiných osob, jejichž prostřednictvím prokazuje kvalifikaci a u nichž doložil smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele.“ Dále z „FORMULÁŘE 2.3.1. SEZNAM PODDODAVATELŮ A JINÝCH OSOB“ ze dne 25. 7. 2024 vyplývá, že „[t]echnickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ – terénní a vyhodnocovací fázi záchranného archeologického výzkumu“ prokazuje vybraný dodavatel prostřednictvím poddodavatele – Archeologický ústav AV ČR, ke kterému je současně v uvedeném formuláři přiřazen procentuální podíl z nabídkové ceny ve výši 40 %.

44. Dále přílohou Odpovědi na žádost č. 5 byla „Smlouva o budoucí spolupráci“ uzavřená dne 25. 7. 2024 mezi dodavatelem – OSINA ARCHEO s.r.o., jakožto jedním z členů „Společnosti I/12 Běchovice – Úvaly – záchranný archeologický výzkum“, tj. vybraného dodavatele, a poddodavatelem Archeologický ústav AV ČR (dále jen „Smlouva o budoucí spolupráci“).

45. Dle čl. II. bodu 1 Smlouvy o budoucí spolupráci „[p]oddodavatel se touto smlouvou dodavateli zavazuje ve smyslu § 83 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, k poskytnutí plnění určeného k plnění níže uvedené veřejné zakázky a k poskytnutí věcí a práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v níže uvedeném rozsahu, v jakém poddodavatel prokazuje za dodavatele splnění části technické kvalifikace.“

46. Dle čl. II. bodu 2 Smlouvy o budoucí spolupráci »[p]oddodavatel se touto smlouvou zavazuje zajistit pro dodavatele prokázání technické kvalifikace v tomto rozsahu:

Doložení technické kvalifikace dle čl. 4.4.3. Zadávací dokumentace, tj. osvědčení prokazující realizaci 1 zakázky, jejímž předmětem byla úspěšná realizace a dokončení terénní a vyhodnocovací fáze záchranného archeologického výzkumu v průběhu posledních 10 let o výzkumné ploše nejméně 20 ha, s cenou min. 20 mil. Kč bez DPH a byla Archeologickému ústavu Akademie věd ČR (nebo obdobné instituci v příslušné zemi, ve které byl záchranný archeologický výzkum prováděn) předána nálezová zpráva splňující parametry dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (příp. dle odpovídajícího právního předpisu v jiné zemi). Jedná se o kompletně dokončené terénní a vyhodnocovací fáze archeologického výzkumu, tzn. včetně odevzdané nálezové zprávy, přičemž dosud nemuselo dojít k odevzdání movitých archeologických nálezů patřičnému subjektu.

Poddodavatel se bude aktivně podílet na provádění daného archeologického výzkumu, a to v rozsahu:

terénních a vyhodnocovacích prací v rámci záchranného archeologického výzkumu;
práce archeologů v terénu, koordinace prací na archeologickém výzkumu;
bude se podílet na zpracovatelské části, zejména laboratorní, konzervátorské práce a bude se podílet na přípravě nálezové zprávy.“

To vše ve vztahu k veřejné zakázce nazvané:

„I/12 Běchovice – Úvaly – Záchranný archeologický výzkum“

(Evidenční číslo zakázky ve Věstníku veřejných zakázek: Z2023-049608)

jejímž zadavatelem je: Ředitelství silnic a dálnic ČR se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4, IČO:65993390«

47. Dle čl. II. bodu 3 Smlouvy o budoucí spolupráci „[v] případě, že dodavatel získá shora označenou zakázku a uzavře se zadavatelem smlouvu o poskytování služeb, zavazují se účastníci této smlouvy uzavřít písemnou smlouvu o poskytování služeb na část zakázky, k níž se vztahuje poddodavatelem prokazované kritérium kvalifikace, v níž budou specifikovány veškeré podrobnosti smluvního vztahu.“

48. Dle čl. II. bodu 4 Smlouvy o budoucí spolupráci „[p]oddodavatel se tímto výslovně zavazuje plnit shora uvedenou zakázku společně a nerozdílně s dodavatelem ve smyslu ustanovení § 83 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.“

49. Dle čl. II. bodu 5 Smlouvy o budoucí spolupráci „[p]oddodavatel se výslovně zavazuje vykonat pro dodavatele služby, ke kterým se vztahuje prostřednictvím něho prokazované shora specifikované kritérium kvalifikace.“

50. V „Protokolu z jednání komise o hodnocení a posouzení nabídek č. 7“, které se konalo dne 29. 7. 2024, obviněný mj. uvedl, že „[z]adavatel požádal o doložení:

Poddodavatelského závazku ve smyslu s § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ
Formuláře 2.3.1. Seznam poddodavatelů a jiných osob
(…)

Zadavatel dne 26. 7. 2024 obdržel od účastníka doplnění dokladů k zaslané Žádosti č. 5 a to:

(…)
Formulář 2.3.1. Seznam poddodavatelů a jiných osob[,] ve kterém je uveden jako kvalifikační poddodavatel Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i. s procentuálním podílem z nabídkové ceny 40 % prokazující Technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ – terénní a vyhodnocovací fáze záchranného archeologického výzkumu v souladu se zadávací dokumentací.
Smlouva o budoucí spolupráci uzavřená mezi poddodavatelem Archeologický ústav AVČR Praha v.v.i. a Osina Archeo s.r.o. dne 25. 7. 2024, která je v souladu s § 83 odst. 1 písm. d) ZZV[Z].

Z doložených dokladů vyplývá splnění technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) (…) ZZVZ.“

51. V čl. 3 „Seznam dokladů nebo vzorků vztahujících se k předmětu plnění veřejné zakázky nebo kvalifikaci dodavatele“ dokumentu „Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele č. 2“ ze dne 30. 7. 2024, který tvořil přílohu Rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele č. 2, které bylo účastníkům zadávacího řízení doručeno dne 30. 7. 2025 prostřednictvím elektronického nástroje, obviněný mj. uvedl: »Smlouva o budoucí spolupráci obsahující závazek poddodavatele k poskytnutí plnění dle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ mezi Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i. a OSINA ARCHEO s.r.o. ze dne 25. 07. 2024.

Doklady vztahující se k poddodavateli Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i.:

(…)

Doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace:

Formulář 2.2.2. Seznam významných služeb poskytnutých za posledních 10 let před zahájením zadávacího řízení jímž je prokázáno splnění čl. 4.4.3 a) zadávací dokumentace: Název zakázky: „I/38 obchvat Kolína“, Objednatel: ŘSD ČR, Poskytovatel: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i, cena za služby: 46 470 840,00 Kč bez DPH, doba poskytnutí služeb: 2008–2016, popis služeb: realizace a dokončení terénní a vyhodnocovací fáze Záchranného archeologického výzkumu o výzkumné ploše min. 20 ha (Zadavatel interně prověřil splnění požadavku: bod 4.3. a) písm. (ii) Zadávací dokumentace. Vzhledem k délce úseku a v šířkovém uspořádání stavby splňuje minimální požadavek ha s vysokou rezervou) vč. odevzdání nálezové zprávy splňující parametry dle zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. (…)«

Právní posouzení

52. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že prostřednictvím institutu kvalifikace dochází ze strany zadavatele k ověření, zda je dán reálný předpoklad, že dodavatel je dostatečně způsobilý a schopný splnit svůj závazek k požadovanému plnění, a to řádně, včas a ve stanovené kvalitě. Dodavatel má právo prokázat splnění kvalifikace vlastními kapacitami, a to zcela nebo zčásti, spolu s jinými dodavateli nebo prostřednictvím jiných osob, typicky a nejčastěji prostřednictvím poddodavatelů, pokud není v zadávací dokumentaci stanoveno jinak. Není-li dodavatel schopen prokázat splnění určité části kvalifikace prostřednictvím vlastních kapacit či zdrojů, ustanovení § 83 zákona mu nabízí možnost, aby prokázal splnění takové části kvalifikace i prostřednictvím jiných osob.

53. V případě, kdy dodavatel prokazuje splnění kritéria technické kvalifikace prostřednictvím jiné osoby (poddodavatele), je nutné s ohledem na podmínku stanovenou v § 83 odst. 1 písm. d) zákona předložit smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. V § 83 odst. 3 zákona je dále stanoveno, že požadavek podle odst. 1 písm. d) citovaného ustanovení zákona je splněn, pokud z obsahu smlouvy nebo potvrzení o její existenci vyplývá závazek jiné osoby plnit veřejnou zakázku společně a nerozdílně s dodavatelem. To však neplatí, pokud smlouva nebo potvrzení o její existenci musí splňovat požadavky podle § 83 odst. 2 zákona, v němž se uvádí, že prokazuje-li dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) zákona vztahující se k takové osobě, musí ze smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle odst. 1 písm. d) citovaného ustanovení zákona vyplývat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje. Právní domněnka splnění § 83 odst. 1 písm. d) zákona v návaznosti na společnou a nerozdílnou odpovědnost účastníka zadávacího řízení a jiné osoby, se tak v takovém případě neuplatní. V této souvislosti Úřad zdůrazňuje, že v šetřeném případě je tedy nezbytné reflektovat, že vybraný dodavatel (u veřejné zakázky na služby) prokazoval prostřednictvím poddodavatele kritérium technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, což značí, že smlouva nebo potvrzení o její existenci musí mj. obsahovat závazek, že jiná osoba bude vykonávat služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.

54. Smlouva nebo jiné potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky, pak musí naplňovat určité náležitosti tak, aby byl naplněn základní účel předkládání tohoto závazku, a sice aby měl zadavatel jistotu, že veřejná zakázka bude skutečně plněna osobou kvalifikovanou. Dle Úřadu by tedy zadavatel měl být na základě smlouvy nebo jiného potvrzení o její existenci schopen jasného úsudku o tom, zda je zjištěno, že veřejná zakázka bude realizována opravdu tím, kdo danou schopností disponuje, a je tedy nezbytné, aby byl zadavatel schopen jednoznačně určit, jakým konkrétním způsobem se bude tato „kvalifikovaná jiná osoba“ podílet na plnění dané veřejné zakázky. Je tedy nezbytné, aby ze smlouvy nebo jiného potvrzení o její existenci vyplývala reálná míra participace jiné osoby na plnění veřejné zakázky, dále závazek jiné osoby k reálnému poskytnutí věcí, práv či osob a jejich přesný popis. Jinými slovy řečeno, zadavatel musí mít na základě náležitě a řádně vymezeného závazku jednoznačně postaveno najisto, v jakých částech plnění, jakým způsobem a do jaké míry se bude tato „jiná kvalifikovaná osoba“ (poddodavatel) podílet na plnění předmětu veřejné zakázky.

55. Judikatura správních soudů, jakož i dosavadní rozhodovací praxe Úřadu se opakovaně zabývala nároky na vymezení závazku poddodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky. K tomu Úřad odkazuje např. na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 57/2013-90 ze dne 6. 10. 2014, ze kterého vyplývá, že aby poddodavatelská smlouva vyhověla požadavku na vymezení obsahu i rozsahu závazku dostatečně určitě, musel by z ní plynout „konkrétní závazek subdodavatele, jenž by spolehlivě dokládal reálnou míru participace subdodavatele na samotném plnění, jež je veřejnou zakázkou (tj. míru přímého podílu subdodavatele na realizaci plnění), nebo konkrétní závazek subdodavatele, jenž by spolehlivě dokládal reálné poskytnutí věcí či práv, s nimiž by byl dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a jeho natolik přesný popis, aby bylo možno posoudit skutečný podíl subdodavatele na veřejné zakázce realizované uchazečem.“ Dále Krajský soud v Brně v citovaném rozsudku uvedl, že „je zapotřebí spolehlivě doložit, v jakých ohledech, v jakých částech plnění veřejné zakázky, jakým konkrétním způsobem a do jaké konkrétní míry bude uchazeč reálně disponovat faktickou participací svého subdodavatele, jež pak bude souviset s jeho odbornými (technickými) nebo ekonomickými schopnostmi v rámci plnění veřejné zakázky, a v čem bude taková participace spočívat, popř. v jakých ohledech, ve vztahu k jakým částem veřejné zakázky, jakým konkrétním způsobem a do jaké konkrétní míry bude uchazeč reálně disponovat věcmi či právy subdodavatele, a o jaké věci či o jaká práva půjde.“ Závazek tak musí být podle citovaného soudu „dostatečně konkretizován, aby zadavatel na jeho základě mohl posoudit rozsah skutečné participace subdodavatele na veřejné zakázce (ať už v jakékoli smysluplné formě).“ Dle citovaného soudu pak „[o]becnými formulacemi, z nichž nemůže být postaveno najisto, jaké konkrétní plnění nebo jaké věci či práva mají být poskytovány, nemůže být prokázán žádný jejich konkrétní obsah ani rozsah, a tedy takové obecné formulace nevyhovují požadavku podle § 51 odst. 4 písm. b) ZVZ.“ Závěry Krajského soudu v Brně ohledně požadavků na podobu „subdodavatelských smluv“ přijal i Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 3 As 204/2014-46 ze dne 14. 5. 2015, kterým zamítl kasační stížnost proti výše uvedenému rozsudku č. j. 62 Af 57/2013-90. Nejvyšší správní soud k závěrům krajského soudu doplnil, že „[j]e primárně třeba, aby subdodavatelská smlouva vůbec obsahovala nějakou jasně vymezenou kvalifikační dovednost (schopnost, licenci, zkušenost) a reálný platný závazek k jejímu plnění. (…).“ Nejvyšší správní soud také uvedl, že subdodavatelská smlouva musí být „dostatečně určitá a srozumitelná“ a že je nutné trvat na tom, „aby formulace takové smlouvy byla natolik konkrétní, že z ní bude zřejmé, jaká část kvalifikačních předpokladů bude za dodavatele prokázána prostřednictvím subdodavatele. Uvedený požadavek je dán tím, že subdodavatelská smlouva tvoří právní základ pro doplnění kvalifikace dodavatele v chybějícím rozsahu subdodavatelem“.[2]

56. Požadavek, aby závazek poddodavatele konkretizoval poskytované plnění, dovodil i Úřad ve své dřívější rozhodovací praxi, a to konkrétně např. ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-S679/2012/VZ-10343/2013/531/AZa ze dne 6. 6. 2013, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R181/2013/VZ-7195/2014/310/PMo ze dne 4. 4. 2014. Obdobné závěry byly dále vysloveny mj. v rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0046/2019/VZ-03624/2019/532/MOn ze dne 5. 2. 2019 či v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0159/2018/VZ-36401/2018/322/PJe ze dne 7. 12. 2018.[3]

57. Úřad rovněž dodává, že zadavateli je dána povinnost řídit se v průběhu vedeného zadávacího řízení základními zásadami zakotvenými v § 6 zákona. Mezi zásady zakotvené v § 6 zákona spadá mj. i zásada transparentnosti, přičemž zásadou transparentnosti se již rozsáhle zabývala judikatura soudů a jednoznačně dovodila, že požadavek na transparentnost není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Úkolem zásady transparentnosti je tak zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek a současně aby bylo možné postup zadavatele zpětně přezkoumat, pročež porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Povinnost řídit se zásadami dle § 6 zákona, ale rovněž dalšími ustanoveními zákona a neméně tak stanovenými zadávacími podmínkami je zadavateli dána pro všechny fáze zadávacího řízení, tj. včetně úkonů souvisejících se samotným výběrem dodavatele. Cílem zadávacího řízení je vybrat pro účely realizace poptávaného předmětu plnění dodavatele nabízejícího splnění stanovených potřeb zadavatele, jenž prokázal, že je způsobilý k tomuto plnění, tj. splňuje zadavatelem stanové podmínky účasti, a jehož nabídka byla v rámci provedeného hodnocení vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější. Uvedené požadavky se uplatní rovněž při posuzování splnění kvalifikace, pokud je prokazována prostřednictvím jiné osoby dle § 83 zákona.

58. V šetřeném případě obviněný požadoval mj. prokázání splnění kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, konkrétně v čl. 4.4. bodu 4.4.3. písm. a) zadávací dokumentace požadoval praxi dodavatele spočívající v realizaci 1 zakázky, jejímž předmětem byla úspěšná realizace a dokončení terénní a vyhodnocovací fáze záchranného archeologického výzkumu v průběhu posledních 10 let o výzkumné ploše nejméně 20 ha, s cenou min. 20 mil. Kč bez DPH a byla Archeologickému ústavu AV ČR předána nálezová zpráva splňující parametry dle zákona o státní památkové péči.

59. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že v šetřeném případě vybraný dodavatel prokazoval technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, kterou obviněný vymezil v čl. 4.4. bodu 4.4.3. písm. a) zadávací dokumentace, prostřednictvím poddodavatele, a to Archeologického ústavu AV ČR. V souvislosti s tím vybraný dodavatel předložil dle § 83 zákona obviněnému Smlouvu o budoucí spolupráci, ve které bylo mj. uvedeno, že „[p]oddodavatel se bude aktivně podílet na provádění daného archeologického výzkumu, a to v rozsahu:

terénních a vyhodnocovacích prací v rámci záchranného archeologického výzkumu;
práce archeologů v terénu, koordinace prací na archeologickém výzkumu;
bude se podílet na zpracovatelské části, zejména laboratorní, konzervátorské práce a bude se podílet na přípravě nálezové zprávy“.

60. Úřad uvádí, že zadavatel není povinen uvádět v oznámení o výběru detailní obsah poddodavatelského závazku ve smyslu § 83 odst. 1 písm. d) zákona, nicméně je třeba, aby zadavatel byl na základě jeho obsahu schopen posoudit, zda bude veřejné zakázka fakticky realizována osobou disponující potřebnými schopnostmi, resp. kvalifikací, kterou příslušný dodavatel v zadávacím řízení prokazuje. Vzhledem k tomu, že předmětem plnění realizovaných prostřednictvím jiných osob (poddodavatelů) mohou být vysoce odborné a specifické činnosti, které mohou být zcela klíčové pro úspěšnou a řádnou realizaci předmětu veřejné zakázky, je z pohledu zadavatele o to zásadnější a nezbytné, aby byl závazek jiné osoby (poddodavatele), která se bude na plnění veřejné zakázky podílet, náležitě a řádně vymezen, tj. vymezen tak, aby z něj bylo patrné, jakým způsobem a v jakém rozsahu se má tato osoba na plnění veřejné zakázky podílet, a aby jej bylo možné využít jako relevantní podklad pro posouzení splnění technické kvalifikace. Za situace, kdy zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil požadavky na prokázání technické kvalifikace, je nezbytné, aby na těchto svých požadavcích důsledně trval a dostatečným způsobem ověřoval jejich naplnění, a to tak, aby bylo možné učinit přezkoumatelný závěr o tom, že daný dodavatel splnění zadavatelem požadované kvalifikace reálně prokázal.

61. Dle Úřadu ze Smlouvy o budoucí spolupráci (konkrétně z čl. II bodu 2), která byla obviněnému v předmětném zadávacím řízení předložena vybraným dodavatelem ve smyslu § 83 zákona, vyplývá, že se Archeologický ústav AV ČR bude „aktivně podílet“ na provádění archeologického výzkumu v okruhu činností spočívajících v terénních a vyhodnocovacích pracích v rámci záchranného archeologického výzkumu, práci archeologů v terénu, koordinaci prací na archeologickém výzkumu, jakož i na zpracovatelské části, zejména laboratorních a konzervátorských pracích, a na přípravě nálezové zprávy. Dle Úřadu však ze Smlouvy o budoucí spolupráci prokazatelně nevyplývá, v jakém konkrétním rozsahu bude Archeologický ústav AV ČR provádět služby vymezené v čl. 4.4. bodu 4.4.3. písm. a) zadávací dokumentace, tj. služby, ke kterým se prokazované kritérium technické kvalifikace vztahuje, neboť Smlouva o budoucí spolupráci stanoví pouze obecný závazek „aktivní účasti“ na provádění archeologického výzkumu. Dle Úřadu formulace „aktivně se podílet“ přitom nevyjadřuje skutečný rozsah ani intenzitu plnění, resp. neumožňuje jednoznačně dovodit, zda má jít o faktickou realizaci uvedených odborných činností, nebo zda by se role poddodavatele mohla omezit toliko na dílčí, podpůrnou či konzultační činnost, aniž by bylo ze Smlouvy o budoucí spolupráci zřejmé, jaký z těchto významů je v posuzovaném případě zamýšlen. Takto formulovaný závazek poddodavatele proto dle názoru Úřadu neposkytuje obviněnému jednoznačnou informaci, resp. dostatečný a přezkoumatelný podklad k ověření, zda a v jakém konkrétním rozsahu budou odborné kapacity poddodavatele (tj. Archeologického ústavu AV ČR), jimiž je technická kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona prokazována, skutečně a reálně využity při plnění veřejné zakázky, což je však nezbytným předpokladem pro prokázání kvalifikace prostřednictvím jiné osoby dle § 83 zákona.

62. Dle Úřadu musí být závazek poddodavatele vymezen dostatečně určitě a konkrétně, aby z něj bylo patrné, jakým způsobem a v jakém rozsahu se bude poddodavatel podílet na plnění veřejné zakázky, tj. aby byl zadavatel schopen ověřit, jakým způsobem a v jakém rozsahu budou kvalifikační předpoklady reálně naplněny při plnění veřejné zakázky. Ze závazku Archeologického ústavu AV ČR by tedy dle Úřadu mělo být zcela zřejmé, že se tento poddodavatel skutečně a fakticky zapojí do výkonu těch odborných služeb, ke kterým se vztahuje jím prokazované kritérium technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, tedy zejména do terénní a vyhodnocovací fáze záchranného archeologického výzkumu a do přípravy nálezové zprávy, a to v rozsahu odpovídajícím části technické kvalifikace, kterou tato osoba (tj. poddodavatel) za vybraného dodavatele prokazuje.

63. Úřad se rovněž zabýval ustanovením čl. II bod 5 Smlouvy o budoucí spolupráci, podle něhož se poddodavatel „výslovně zavazuje vykonat pro dodavatele služby, ke kterým se vztahuje prostřednictvím něho prokazované shora specifikované kritérium kvalifikace“, neboť uvedené ustanovení má dle Úřadu za účel vymezit předmět závazku poddodavatele. Takto formulovaný závazek poddodavatele je však dle Úřadu toliko obecnou deklarací výkonu blíže neurčených služeb, neboť nevymezuje konkrétní povahu, rozsah ani intenzitu plnění poddodavatele. Z pohledu Úřadu proto ani takto formulovaný závazek poddodavatele nelze považovat za dostatečně určitý a konkrétní ve smyslu § 83 zákona, neboť neumožňuje obviněnému učinit přezkoumatelný závěr, zda, jakým způsobem a v jakém rozsahu budou odborné kapacity poddodavatele skutečně a reálně využity při plnění veřejné zakázky.

64. S ohledem na výše uvedené je dle Úřadu vymezení závazku Archeologického ústavu AV ČR ve Smlouvě o budoucí spolupráci značně nejasné a nedostatečné, resp. neurčité, neboť ani z jednotlivých ustanovení této smlouvy, ani z jejich souhrnu nelze spolehlivě posoudit, jakým konkrétním způsobem a v jakém rozsahu se bude daný poddodavatel fakticky podílet na plnění veřejné zakázky, resp. v jakém rozsahu budou služby, ke kterým se vztahuje poddodavatelem prokazované kritérium technické kvalifikace, skutečně realizovány při plnění veřejné zakázky. Vymezení závazku poddodavatele ve vztahu k prokázání kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona tak z pohledu Úřadu nelze považovat za souladné s požadavky § 83 odst. 1 písm. d) zákona a § 83 odst. 2 zákona.

65. K čl. II. bod 3 Smlouvy o budoucí spolupráci, ve kterém je uvedeno, že v případě uzavření smlouvy na veřejnou zakázku se smluvní strany zavazují uzavřít následně písemnou smlouvu o poskytování služeb na část zakázky, k níž se vztahuje poddodavatelem prokazované kritérium kvalifikace, Úřad dodává, že z uvedeného ujednání vyplývá, že konkrétní obsah, rozsah a podmínky plnění poddodavatele mají být teprve předmětem budoucí dohody smluvních stran. Úřad však zdůrazňuje, že již z obsahu závazku poddodavatele předkládaného dle § 83 zákona musí být zadavateli známo, resp. musí být schopen ověřit, jakým způsobem a v jakém konkrétním rozsahu se bude poddodavatel fakticky podílet na plnění veřejné zakázky ve vztahu ke kvalifikačním předpokladům, které jeho prostřednictvím vybraný dodavatel prokazuje, nikoliv tuto skutečnost ponechat k vymezení až v rámci budoucího smluvního ujednání, neboť takový postup dle Úřadu nezajišťuje dostatečnou konkrétnost a určitelnost poddodavatelského závazku již ve fázi posuzování nabídek.

66. K tvrzení obviněného, že při posuzování poddodavatelského závazku přihlédl k informaci uvedené ve formuláři 2.3.1, podle níž se bude poddodavatel na plnění veřejné zakázky podílet v rozsahu 40 %, Úřad uvádí, že skutečnost, že vybraný dodavatel ve „FORMULÁŘI 2.3.1. SEZNAM PODDODAVATELŮ A JINÝCH OSOB“ ze dne 25. 7. 2024 u Archeologického ústavu AV ČR uvedl procentuální podíl z nabídkové ceny ve výši 40 %, nelze považovat za dostatečné vymezení poddodavatelského závazku ve smyslu § 83 zákona, neboť pro posouzení splnění podmínek uvedeného ustanovení je rozhodující obsah závazku Archeologického ústavu AV ČR vyplývající ze Smlouvy o budoucí spolupráci, tj. vymezení konkrétního způsobu a rozsahu výkonu služeb, ke kterým se vztahuje prokazované kritérium technické kvalifikace, nikoliv pouhé procentuální vyjádření podílu na nabídkové ceně.

67. K tvrzení obviněného, že Archeologický ústav AV ČR je kvalifikovanou a schopnou osobou k provádění záchranného archeologického výzkumu, neboť v oblasti záchranných archeologických výzkumů představuje nejvyšší autoritu, resp. že vybraný dodavatel jako poddodavatele zvolil subjekt, který disponuje největšími znalostmi v daném oboru, Úřad uvádí, že nijak nezpochybňuje odborné schopnosti ani profesní úroveň Archeologického ústavu AV ČR. Nicméně samotná skutečnost, že Archeologický ústav AV ČR je obecně považován za vysoce kvalifikovaný subjekt v daném oboru, nemůže při požadavku na dodržování zásady transparentnosti nahradit zákonný požadavek na řádné prokázání splnění kvalifikace prostřednictvím jiné osoby, tj. předložení dostatečně určitého a konkrétního závazku poddodavatele ve smyslu § 83 zákona, z něhož musí být zřejmé, jakým způsobem a v jakém rozsahu budou odborné kapacity této osoby reálně využity při plnění veřejné zakázky.

68. Úřad tak konstatuje, že jelikož vybraný dodavatel nepředložil písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky v souladu s požadavky kladenými zákonem (konkrétně § 83 odst. 1 písm. d) zákona a § 83 odst. 2 zákona), vybraný dodavatel neprokázal splnění kvalifikace prostřednictvím jiné osoby.

69. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad uvádí, že z obsahu Smlouvy o budoucí spolupráci nevyplýval dostatečný závazek Archeologického ústavu AV ČR, na jehož základě by mohl obviněný disponovat informací, že vybraný dodavatel splnil technickou kvalifikaci v souladu se zadávacími podmínkami, přesto však obviněný rozhodl o jeho výběru a následně s ním uzavřel smlouvu na realizaci veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že splnění technické kvalifikace vybraným dodavatelem nebylo jednoznačně prokázáno, byl obviněný oprávněn využít postupu dle § 46 zákona a vyzvat vybraného dodavatele k dalšímu objasnění či doplnění dokladů, což však obviněný v šetřeném případě neučinil (uvedené není obviněnému vytýkáno, neboť se jedná pouze o zákonnou možnost, nikoli povinnost). Za této situace však obviněný neměl k dispozici dostatečné a přezkoumatelné podklady pro závěr, že byly zadávací podmínky vybraným dodavatelem splněny, a proto nebyl obviněný oprávněn přistoupit k uzavření smlouvy na realizaci veřejné zakázky s vybraným dodavatelem. Obviněný však přesto smlouvu na realizaci veřejné zakázky s vybraným dodavatelem uzavřel, čímž postupoval v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 zákona, jelikož z objektivního stavu dokumentace o zadávacím řízení nevyplýval jednoznačný podklad pro závěr o splnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem, resp. nebylo možné přezkoumatelným způsobem ověřit, zda byly zadávací podmínky veřejné zakázky vybraným dodavatelem splněny. Současně obviněný postupoval v rozporu s § 48 odst. 8 zákona, neboť uzavřel smlouvu na realizaci veřejné zakázky s vybraným dodavatelem, přestože splnění zadávacích podmínek ve smyslu § 48 odst. 2 písm. a) zákona nebylo ze strany vybraného dodavatele prokázáno.

70. Dále Úřad uvádí, že jedním ze znaků skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je, že nedodržení pravidel stanovených zákonem mělo či mohlo ovlivnit výběr dodavatele. K tomu Úřad uvádí, že obviněný obdržel v předmětném zadávacím řízení 2 nabídky, přičemž jako nejvýhodnější byla vyhodnocena nabídka vybraného dodavatele, jehož nabídku obviněný posoudil jako splňující podmínky účasti v zadávacím řízení, ačkoliv při postupu v souladu se zákonem měl obviněný s ohledem na výše uvedené skutečnosti přistoupit k jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Obviněný tak tímto postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že by v případě zákonného postupu obviněného byla smlouva na realizaci veřejné zakázky uzavřena s dodavatelem, který se umístil jako další v pořadí.

71. Vzhledem ke všem skutečnostem uvedeným výše Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 48 odst. 8 zákona a zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, když nevyloučil vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení, ačkoliv byl naplněn důvod pro jeho vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, neboť vybraný dodavatel neprokázal splnění kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, které obviněný vymezil v čl. 4.4. bodu 4.4.3. písm. a) zadávací dokumentace, přičemž požadoval předložení:

„1 zakázky, jejímž předmětem byla úspěšná realizace a dokončení terénní a vyhodnocovací fáze záchranného archeologického výzkumu v průběhu posledních 10 let o výzkumné ploše nejméně 20 ha, s cenou min. 20 mil. Kč bez DPH a byla Archeologickému ústavu Akademie věd ČR (nebo obdobné instituci v příslušné zemi, ve které byl záchranný archeologický výzkum prováděn) předána nálezová zpráva splňující parametry dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (příp. dle odpovídajícího právního předpisu v jiné zemi)“,

když vybraný dodavatel prokazoval splnění technické kvalifikace ve výše uvedeném rozsahu prostřednictvím Archeologického ústavu AV ČR, přičemž ale nepředložil smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci, které by naplnilo požadavky dle § 83 odst. 1 písm. d) zákona a § 83 odst. 2 zákona vymezené v čl. 5.4. bodě 5.4.1. zadávací dokumentace, tedy smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci obsahující závazek, že Archeologický ústav AV ČR poskytne vybranému dodavateli plnění určené k plnění veřejné zakázky, tj. bude vykonávat služby, ke kterým se prokazované kritérium technické kvalifikace vztahuje, alespoň v rozsahu, v jakém Archeologický ústav AV ČR prokázal kvalifikaci za dodavatele, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a na předmět veřejné zakázky uzavřel dne 10. 9. 2024 s vybraným dodavatelem smlouvu o poskytování služeb.

72. Pro úplnost Úřad k tvrzení obviněného, že stěžovatel nevyužil možnost podání návrhu dle § 250 zákona, resp. obchází ustanovení o složení kauce dle § 255 zákona, uvádí, že zákon neukládá dodavatelům povinnost podat návrh dle § 250 zákona, resp. jde pouze o jejich procesní právo, nikoliv povinnost. Současně skutečnost, že stěžovatel využil možnost podat podnět k zahájení řízení z moci úřední podle § 42 správního řádu, nelze dle Úřadu považovat za obcházení zákona ani za zneužití práva.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty

73. Úřad posoudil postup obviněného ve všech vzájemných souvislostech a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

74. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona činí u přestupků podle § 268 zákona 5 let.

75. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

76. V návaznosti na uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 3 písm. a) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeném ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 10. 9. 2024, kdy obviněný uzavřel smlouvu o poskytování služeb. Řízení o přestupku bylo zahájeno doručením oznámení o zahájení správního řízení, tj. dne 15. 1. 2026. Z uvedených údajů je zřejmé, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost za přestupek nezanikla.

77. Podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky neb o do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

78. Dle bodu 4.1. smlouvy o poskytování služeb činí celková cena za poskytování služeb 156 160 230 Kč bez DPH, resp. 188 953 878,30 Kč vč. DPH. Z právě uvedeného tedy vyplývá, že za spáchání uvedeného přestupku činí horní hranice pokuty částku ve výši 18 895 387,83 Kč.

79. Podle § 37 písm. a), c) a g) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.

80. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

81. Úřad v této souvislosti sděluje, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

82. Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých byl uvedený přestupek spáchán, Úřad v tomto rozhodnutí konstatoval, že obviněný v rozporu s § 48 odst. 8 a zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona nevyloučil vybraného dodavatele ze zadávacího řízení, ačkoliv byl naplněn důvod pro jeho vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, neboť vybraný dodavatel neprokázal splnění kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona, které prokazoval prostřednictvím Archeologického ústavu AV ČR, když nepředložil smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci obsahující závazek Archeologického ústavu AV ČR, který by naplnil požadavky dle § 83 odst. 1 písm. d) zákona a § 83 odst. 2 zákona, přičemž svým postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele.

83. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že je vždy nutné zhodnotit, nakolik to které nedodržení povinnosti stanovené zákonem ohrozilo právem chráněný zájem spočívající v tomto konkrétním případě v zajištění plnění předmětu veřejné zakázky prostřednictvím dodavatele, který splňuje zadavatelem požadované schopnosti a znalosti vyjádřené v podobě kritérií technické kvalifikace, a je tedy způsobilý předmět veřejné zakázky realizovat. Přestupek spočívající v nevyloučení vybraného dodavatele v důsledku nesprávného posouzení splnění kritéria technické kvalifikace lze obecně pokládat za závažný, neboť tímto postupem obviněného byla dotčena zásadní fáze zadávacího řízení, a to proces výběru nejvhodnější nabídky, kdy v případě „mírnějšího“ reálného postupu zadavatele oproti deklarovaným zadávacím podmínkám v zadávacím řízení totiž není ohroženo pouze plnění veřejné zakázky (v tom smyslu, že není vyloučeno, že zakázku nakonec bude plnit dodavatel, který svoji kvalifikaci v rozsahu dle zadávací dokumentace řádně neprokázal), ale i transparentnost a nediskriminační charakter zadávacího řízení jako celku, neboť za této situace nelze nikdy vyloučit, že by se soutěže o veřejnou zakázku zúčastnili i jiní dodavatelé, pokud by předem věděli, že i jim bude podobná „úleva“ (ve smyslu mírnějšího postupu zadavatele, který nebude důsledně trvat na vymezení závazku poddodavatele) z původně stanovených zadávacích podmínek poskytnuta.

84. Následkem porušení zákonné povinnosti tedy bylo, že obviněný v důsledku nedostatečně vymezeného závazku Archeologického ústavu AV ČR neměl postaveno najisto, zda, resp. v jakém rozsahu bude plnění veřejné zakázky skutečně realizováno prostřednictvím Archeologického ústavu AV ČR (tj. poddodavatelem), jehož prostřednictvím vybraný dodavatel prokazoval splnění části technické kvalifikace. Postupem obviněného tak bylo nejen ohroženo řádné plnění veřejné zakázky, ale rovněž narušena férovost hospodářské soutěže mezi dodavateli, když obviněný stanovené kritérium technické kvalifikace následně důsledně nezkoumal a jeho relevanci svým následným postupem zpochybnil.

85. Pro úplnost Úřad dodává, že z hlediska intenzity zásahu do právem chráněného zájmu se nejedná ani o nejzávažnější porušení zákona ze strany obviněného. V daném případě nelze dovodit, že by obviněný zcela rezignoval na posouzení splnění kritéria technické kvalifikace vybraným dodavatelem, resp. že by přijal nabídku vybraného dodavatele, která smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci obsahující závazek Archeologického ústavu AV ČR vůbec neobsahovala. Dle výkladové praxe Úřadu dosahuje nejzávažnějšího stupně intenzity porušení zákona postup zadavatele spočívající v úplné ignoraci ustanovení zákona, neboť tento postup vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků. Pochybení obviněného spočívající v nesprávném posouzení závazku jiné osoby tak nelze považovat za typově nejzávažnější, neboť vybraný dodavatel předložil smlouvu obsahující závazek Archeologického ústavu AV ČR, ačkoliv jej s ohledem na skutečnosti uvedené výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí nebylo možné považovat za souladný se zákonem. Obviněný tedy nebyl při plnění svých zákonných povinností důsledný, nicméně nerezignoval na svou zákonnou povinnost zcela, což Úřad zohlednil ve prospěch obviněného.

86. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.

87. Při stanovení výše pokuty Úřad přihlédl rovněž k povaze činnosti obviněného.

88. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v zákoně o přestupcích, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění zákona o přestupcích představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu zákona o přestupcích, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích vést společné řízení. Nejvyšší správní soud současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu se dále zabýval významem ustanovení § 37 písm. b) zákona o přestupcích, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. Nejvyšší správní soud dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 zákona o přestupcích mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy zákon o přestupcích vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích), nelze § 37 písm. b) zákona o přestupcích chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.

89. Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) zákona o přestupcích, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávaným přestupkem ve společném řízení, ačkoliv to podle zákona o přestupcích přicházelo v úvahu. Úřad uvádí, že šetřený přestupek, není v souběhu s dalším přestupkem či přestupky obviněného, proto se § 37 písm. b) zákona o přestupcích v projednávané věci neuplatní.

90. Dále Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

91. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že obviněný je z velké části financován ze Státního fondu dopravní infrastruktury, ze kterého v roce 2025 bylo pro obviněného alokováno cca 80 mld. Kč a pro rok 2026 je obviněným očekávána obdobná výše. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

92. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

93. Pokuta uložená ve výroku II. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Praze zřízený u České národní banky číslo 3754-67724011/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

94. Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

95. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

96. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel Úřad vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

97. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 2 500 Kč.

98. Jelikož Úřad v šetřeném případě zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

99. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2026000037.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Adresát/i

Ředitelství silnic a dálnic s. p., Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4

Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Pozn. Úřadu: Dle Úřadu pravděpodobně došlo na straně vybraného dodavatele k překlepu v názvu dokumentu, resp. v číslování odpovědi na žádost o objasnění a doplnění údajů či dokladů, přičemž dle názoru Úřadu měl vybraný dodavatel na mysli „Odpověď na žádost o objasnění a doplnění údajů či dokladů č. 5“.

[2] Pozn. Úřadu: K citovaným rozsudkům Úřad doplňuje, že ačkoliv se týkají předchozí právní úpravy, jsou závěry v nich vyjádřené z pohledu Úřadu plně aplikovatelné i na posuzovaný případ, neboť jak za účinnosti předchozí právní úpravy, tak i nyní účinného zákona musí být závazek poddodavatele dostatečně určitý a musí z něj vyplývat rozsah podílu poddodavatele na plnění veřejné zakázky, který odpovídá rozsahu kvalifikace, již prokazuje za dodavatele, jenž podal nabídku na veřejnou zakázku.

[3] Pozn. Úřadu: Úřad k citovaným rozhodnutím Úřadu a předsedy Úřadu rovněž uvádí, že ačkoliv se týkají předchozí právní úpravy, jsou závěry v nich vyjádřené aplikovatelné i na posuzovaný případ.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 15895/2026/510spisová značka: S0037/2026/VZ

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 15895/2026/510
spisová značka: S0037/2026/VZ