číslo jednací: 18508/2026/500
spisová značka: S0166/2026/VZ

Instance	I.
Věc	Provedení vizuálních leteckých kontrol vedení přenosové soustavy - část 6 - „Provedení vizuálních leteckých kontrol vedení přenosové soustavy – podoblast Východ Jih“
Účastníci	ČEPS, a. s. HELIWORK CZ, s.r.o. Airpelago AB
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb. § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2026
Datum nabytí právní moci	10. 6. 2026 (výroky I. rozhodnutí) 17. 7. 2026 (výroky II. rozhodnutí)
Související rozhodnutí	18508/2026/500 24436/2026/161
Dokumenty	2026_S0166.pdf 571 KB

PID	UOHSX00MWICM	Adresát/i dle rozdělovníku
Č. j.	ÚOHS-18508/2026/500
Sp. zn.	ÚOHS-S0166/2026/VZ
Datum, místo	25. 5. 2026, Brno

Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 6. 3. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – ČEPS, a. s., IČO 25702556, se sídlem Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10,
navrhovatel – HELIWORK CZ, s.r.o., IČO 25907344, se sídlem Neředín 937, 779 00 Olomouc,

ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 28. 11. 2025 JUDr. Františkem Scholzem, advokátem, ev. č. ČAK 3586, Advokátní kanceláře SCHOLZ & MALÝ s.r.o., IČO 24281867, se sídlem Na Příkopě 583/15, 110 00 Praha 1,

vybraný dodavatel – Airpelago AB, IČO 5590628177, se sídlem Töpelsgatan 5A, 416 55 Göteborg, Švédsko, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 27. 3. 2026 JUDr. Vilémem Podešvou, LL.M., ev. č. ČAK 113323, advokátem a společníkem Advokátní kanceláře ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání části 6 – „Provedení vizuálních leteckých kontrol vedení přenosové soustavy – podoblast Východ Jih“ veřejné zakázky „Provedení vizuálních leteckých kontrol vedení přenosové soustavy“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 1. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 1. 2025 pod ev. č. Z2025-004230, ve znění pozdějších změn, a téhož dne v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 41944-2025, ve znění pozdějších změn,

rozhodl takto:

Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – HELIWORK CZ, s.r.o., IČO 25907344, se sídlem Neředín 937, 779 00 Olomouc – ze dne 6. 3. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – ČEPS, a. s., IČO 25702556, se sídlem Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10 – učiněných při zadávání části 6 – „Provedení vizuálních leteckých kontrol vedení přenosové soustavy – podoblast Východ Jih“ veřejné zakázky „Provedení vizuálních leteckých kontrol vedení přenosové soustavy“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 1. 2025
a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 1. 2025 pod ev. č. Z2025-004230, ve znění pozdějších změn, a téhož dne v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 41944-2025,
ve znění pozdějších změn, se v části odpovídající návrhu v rozsahu tvrzení, že v předmětném zadávacím řízení nebylo prokázáno, že plnění poskytované v rámci referenční veřejné zakázky č. 2 vybraného dodavatele – Airpelago AB, IČO 5590628177, se sídlem Töpelsgatan 5A, 416 55 Göteborg, Švédsko – pro objednatele – Fingrid, Läkkisepäntie 21, FI-00620 Helsinki – zahrnovalo i kontrolu ochranného pásma vedení, podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek,ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky.

II.

Návrh navrhovatele – HELIWORK CZ, s.r.o., IČO 25907344, se sídlem Neředín 937, 779 00 Olomouc – ze dne 6. 3. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – ČEPS, a. s., IČO 25702556, se sídlem Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10 – učiněných při zadávání části 6 – „Provedení vizuálních leteckých kontrol vedení přenosové soustavy – podoblast Východ Jih“ veřejné zakázky „Provedení vizuálních leteckých kontrol vedení přenosové soustavy“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 1. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 1. 2025 pod ev. č. Z2025-004230, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 1. 2025 pod ev. č. 41944-2025, ve znění pozdějších změn, se s výjimkou té části, ve vztahu ke které bylo správní řízení zastaveno dle výroku I. tohoto rozhodnutí, podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

XIV. PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – ČEPS, a. s., IČO 25702556, se sídlem Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10 (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 20. 1. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Provedení vizuálních leteckých kontrol vedení přenosové soustavy“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 1. 2025 pod ev. č. Z2025-004230, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 41944-2025, ve znění pozdějších změn. Předmětná veřejná zakázka byla rozdělena na 6 částí, přičemž předmětem přezkumu v tomto správním řízení je část 6 – „Provedení vizuálních leteckých kontrol vedení přenosové soustavy – podoblast Východ Jih“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem v oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 1. 2025 stanovena na 31. 3. 2025 do 14:00 a následně dvakrát prodloužena; lhůta pro podání nabídek pak byla stanovena na 5. 6. 2025 do 14:00.

3. Rozhodnutím o výběru dodavatele signovaným dne 27. 1. 2026 (dále jen „rozhodnutí o výběru“) zadavatel vybral jako nejvhodnější nabídku vybraného dodavatele – Airpelago AB, IČO 5590628177, se sídlem Töpelsgatan 5A, 416 55 Göteborg, Švédsko, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 27. 3. 2026 JUDr. Vilémem Podešvou, LL.M., ev. č. ČAK 113323, advokátem a společníkem Advokátní kanceláře ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 (dále jen „vybraný dodavatel“). Rozhodnutí o výběru dodavatele bylo navrhovateli – HELIWORK CZ, s.r.o., IČO 25907344, se sídlem Neředín 937, 779 00 Olomouc, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 28. 11. 2025 JUDr. Františkem Scholzem, advokátem, ev. č. ČAK 3586, Advokátní kanceláře SCHOLZ & MALÝ s.r.o., IČO 24281867, se sídlem Na Příkopě 583/15, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) – oznámeno rovněž dne 27. 1. 2026. Dne 10. 2. 2026 zadavatel obdržel od navrhovatele námitky z téhož dne proti rozhodnutí o výběru (dále jen „námitky proti rozhodnutí o výběru“). Rozhodnutím signovaným dne 25. 2. 2026, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, zadavatel námitky proti rozhodnutí o výběru odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

4. Pro úplnost Úřad uvádí, že rozhodnutí o výběru sign. dne 27. 1. 2026 předcházela rozhodnutí zadavatele o výběru sign. dne 13. 11. 2025 a dne 11. 12. 2025, která byla na základě námitek navrhovatele doručených zadavateli ve dnech 28. 11. 2025 a 23. 12. 2025 rozhodnutími zadavatele sign. dne 3. 12. 2025 a dne 6. 1. 2026 zrušena.

5. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách proti rozhodnutí o výběru za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 6. 3. 2026 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

XV. OBSAH NÁVRHU

6. Navrhovatel nejprve rekapituluje průběh zadávacího řízení, shrnuje námitky proti postupu zadavatele a prokazuje újmu, která mu postupem zadavatele hrozí.

7. Navrhovatel trvá na tom, že existují pochybnosti o splnění technické kvalifikace vybraným dodavatelem, konkr. požadavků dle čl. 3.1 a 3.2 zadávací dokumentace, tzn. požadavků na zkušenosti s významnými referenčními službami a realizační tým.

8. Navrhovatel pak cituje a podrobněji rozebírá obsah čl. 3.1 zadávací dokumentace a uvádí, že zadavatel postupoval nezákonně, když důsledně nepožadoval naplnění všech jím stanovených požadavků. Navrhovatel pak akcentuje význam splnění požadavků na kvalifikaci, odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 242/2020-47 ze dne 26. 8. 2022 a v této souvislosti připomíná náročnost a celostátní význam přezkoumávané veřejné zakázky. Navrhovatel konstatuje, že vybraný dodavatel předložil celkem tři referenční služby, a má za to, že existuje pochybnost, zda jsou tyto služby relevantní z hlediska splnění podmínek technické kvalifikace, jelikož neobsahují veškeré požadované činnosti a služby, které zadavatel výslovně v zadávací dokumentaci uvedl.

9. K referenční veřejné zakázce č. 1, kterou poskytoval vybraný dodavatel objednateli E.ON energidistribution AB - Carlsgatan 22, 21220 Malmö, Švédsko (dále jen „referenční zakázka č. 1“ a „objednatel E.ON“), navrhovatel uvádí, že předmětem veřejné zakázky je inspekce stožárů VVN a ZVN[1] v napěťových úrovních 110 kV, 220 kV a 400 kV, čemuž odpovídá příkladmý výčet v zadávací dokumentaci, kde je stanoven požadavek na kontrolu stožárů. Dle navrhovatele však z popisu referenční zakázky č. 1 vyplývá, že inspekce probíhala na sloupech, což je odlišný typ podpěrného bodu, na kterém v České republice ani vedení VVN nelze provádět. Navrhovatel pak podrobně rozebírá rozdíly mezi stožáry a sloupy a předkládá výňatek z odborného vyjádření vedoucího akreditované diagnostické laboratoře a místopředsedy Asociace zkušeben vysokého napětí (dále jen „vyjádření ORGREZ“), ze kterého má vyplývat, že tato zařízení a služby nejsou srovnatelné. V této souvislosti pak navrhovatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 185/2017-31 ze dne 13. 9. 2017, ve kterém soud uvedl, že pojmům použitým v zadávací dokumentaci je třeba přisuzovat jejich obecně přijímaný význam, přičemž navrhovatel považuje za zásadní, že zadavatel při výčtu prvků vedení, které mají být v referenční službě obsaženy, zdůraznil právě stožárové konstrukce. Navrhovatel uzavírá, že je „(…) již na první pohled zřejmé, že sloup není stožár. Tím spíše je tento rozdíl zřejmý odborníkům, kteří nabídky do veřejné zakázky podávali. Rozdíly mezi těmito zařízeními jsou ale i čistě praktické a technické.“. Navrhovatel dále uvádí, že v popisu referenční služby č. 1 je pak uvedeno, že vybraný dodavatel provedl pouze 6 – 12 snímků na sloup s roční inspekcí s 4 – 6 snímky, což však zjevně neodpovídá rozsahu kontroly požadované v zadávací dokumentaci, neboť v rámci tvrzeného počtu snímků nebylo objektivně možné kontrolovat veškeré prvky vedení uvedené v požadavku na technickou kvalifikaci, tj. prvků vedení (základů stožárové konstrukce, stožárové konstrukce, izolátorových závěsů atd.). Dle navrhovatele pak ani není potvrzeno, že vybraný dodavatel prováděl i kontrolu ochranného pásma, jak výslovně ukládá zadávací dokumentace. K argumentaci zadavatele, že nestanovil požadavek na minimální počet snímků a že mu nepřísluší přezkoumávat, zda byl objednatel referenční zakázky spokojen, navrhovatel uvádí, že zadavatel je povinen posoudit, zda referenční služba odpovídá jeho požadavkům uvedeným v zadávací dokumentaci, přičemž pokud zadavatel výslovně požaduje kontrolu prvků vedení s důrazem mj. na stožárové konstrukce, vodiče a zemnící lana, pak je povinen si skutečně ověřit, že plnění provedené vybraným dodavatelem naplňuje požadavky stanovené v zadávací dokumentaci. Navrhovatel pak uvádí, že k takovému posouzení nemůže postačovat pouhé vyjádření objednatele referenční zakázky; zadavatel měl dle navrhovatele požadovat předložení objektivních podkladů, jako je např. smlouva s přesně specifikovaným plněním, inspekční výstupy, konkrétní snímky nebo jiné podobné dokumenty. Dále navrhovatel konstatuje, že jako součást významné služby zadavatel stanovil i požadavek na zkušenosti se souvisejícími službami (uspořádání dat a údajů získaných z provedené kontroly a odevzdání výsledků zadavateli); z popisu referenční veřejné zakázky č. 1 však dle navrhovatele nevyplývá, zda byly tyto související služby její součástí, když uspořádání dat mohl provádět sám objednatel referenční zakázky. Dále je z této referenční zakázky dle navrhovatele zřejmé, že vybraný dodavatel v rámci této zakázky uplatňuje zkušenosti s LiDARovým scanningem, jejichž uznání zadavatel výslovně vylučuje. Navrhovatel dále poukazuje na to, že inspekce v referenční zakázce probíhala autonomním (nikoli automatizovaným) způsobem, což není právně přípustné a neodpovídá to předmětu této veřejné zakázky. Referenční zakázka č. 1 tedy dle navrhovatele neodpovídá předmětu veřejné zakázky, a je tak pro prokázání technické kvalifikace nedostatečná.

10. K referenční veřejné zakázce č. 2, kterou poskytoval vybraný dodavatel objednateli Fingrid, Läkkisepäntie 21, FI-00620 Helsinki (dále jen „referenční zakázka č. 2“ a „objednatel Fingrid“) navrhovatel uvádí, že z jejího popisu není patrné, jaké činnosti vybraný dodavatel prováděl, zejména není zřejmé, zda vybraný dodavatel prováděl rovněž kontrolu ochranného pásma a zda byly součástí předmětu plnění i související služby ve smyslu uvedeném v zadávací dokumentaci. Zadavatel tak měl dle navrhovatele přistoupit k ověření těchto skutečností.

11. K referenční veřejné zakázce č. 3, kterou poskytoval vybraný dodavatel objednateli Svenska Kraftnät - Svenska kraftnät Box 1200, 172 24 Sundbyberg, Švédsko (dále jen „referenční zakázka č. 3“ a „objednatel Svenska Kraftnät“) navrhovatel uvádí, že z označení předmětné inspekce jako „přehledové inspekce“ vyplývá, že tato zjevně neodpovídá kontrole s výhradním zaměřením na zjištění technického stavu a závad jednotlivých prvků vedení, jak požaduje zadavatel v zadávací dokumentaci. I v případě referenční zakázky č. 3 je dle navrhovatele z pořízeného počtu snímků zřejmé, že inspekce nemohla obsahovat kontrolu všech prvků vedení, přičemž není ani uvedeno, zda součástí inspekce byla i kontrola ochranného pásma vedení a související služby. Navrhovatel pak dodává, že inspekce, která je předmětem referenční zakázky č. 3, byla dle popisu prováděna typem dronu, který kvalitou neodpovídá standardům požadovaným zadavatelem.

12. K námitce týkající se referenčních služeb pak navrhovatel uzavírá, že navzdory opakovaným rozhodnutím o výběru dodavatele je zřejmé, že zadavatel důsledně neposuzoval splnění podmínek technické kvalifikace vybraného dodavatele, a to za situace, kdy existují závažné pochybnosti o jejich splnění.

13. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel výslovně vyloučil v čl. 2 písm. d) zadávací dokumentace možnost nahradit doklady pro prokazování technické kvalifikace čestným prohlášením, přičemž důsledkem tohoto rozhodnutí zadavatele je, že zadavatel je povinen v souladu s § 122 odst. 3 zákona požadovat předložení dokladů pro prokázání technické kvalifikace v rámci jeho povinnosti vyhodnotit splnění podmínek účasti, tzn. vybraný dodavatel by měl předložit konkrétní doklady o předmětu plnění referenčních služeb, ze kterých je patrné, v jaké kvalitě a v jaké míře podrobnosti vybraný dodavatel referenční služby skutečně poskytoval. Rozhodnutí o výběru dle navrhovatele neodpovídá požadavkům zákona, neboť neobsahuje seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, a stejně tak z něj nejsou seznatelné údaje rozhodné pro prokázání kritéria technické kvalifikace, což způsobuje jeho nepřezkoumatelnost a navrhovatel tak je v informačním deficitu, který je v rozporu se zásadou transparentnosti zadávacího řízení. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Úřadu č.j. ÚOHS-S0445/2018/VZ-37597/2018/533/LHl ze dne 17. 12. 2018, kde Úřad uvedl, že čestné prohlášení nemůže nahradit příslušné doklady. Zadavatel měl dle navrhovatele vyzvat vybraného dodavatele dle § 122 odst. 3 zákona k předložení dokladů o kvalifikaci, přičemž k tomu navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu ze dne 1. 9. 2022, č. j. ÚOHS-30313/2022/500, v němž bylo uvedeno, že zadavatel nemá povinnost slepě přijmout jakékoli osvědčení, jež požadavky zadavatele na doložení tzv. referencí formálně naplňuje. Dle navrhovatele je v přezkoumávané věci zásadní ověření konkrétního rozsahu služeb a podrobnost plnění letecké kontroly, jelikož zadavatel v zadávací dokumentaci sám na takovou podrobnost klade důraz; z rozhodnutí o výběru však žádné podrobnější úvahy ani seznam dokladů, které mají technickou kvalifikaci prokazovat, dle navrhovatele nevyplývají.

14. Navrhovatel dále uvádí, že vybraný dodavatel nesplňuje podmínky technické kvalifikace ani ve vztahu k požadovanému realizačnímu týmu. Dle navrhovatele nemůže být realizační tým vybraného dodavatele schopen předmětnou veřejnou zakázku vzhledem k jejímu rozsahu plnit. Navrhovatel konstatuje, že součástí realizačního týmu musí být minimálně jeden operátor a jeden pilot, přičemž pro řádné plnění pozice operátora je zapotřebí, aby byl operátor aktivně zapojen v plnění veřejné zakázky a byl při plnění veřejné zakázky přítomen v České republice; dle rozhodnutí o výběru má být touto osobou M. J., který je však dle navrhovatele zároveň jednou z vedoucích osob celé společnosti a existuje tak významná pochybnost, zda bude zajištěna jeho aktivní účast na realizaci veřejné zakázky. Navrhovatel poukazuje též na to, že vybraný dodavatel zamýšlí mít totožný realizační tým pro všechny části veřejné zakázky, přičemž v případě, že bude smlouva skutečně uzavřena na všechny části veřejné zakázky, pak vybraný dodavatel dle navrhovatele nemůže plnění zakázky časově stíhat, neboť zadavatel požaduje, aby se operátor, jehož činnost bude časově velmi náročná, na veřejné zakázce aktivně podílel. Za situace, kdy zadavatel posuzoval jednotlivé části veřejné zakázky odděleně, což dle navrhovatele může být obecně správný postup, měl ale zadavatel v návaznosti na skutečnost, že shledal nejvýhodnější nabídku jediného dodavatele ve všech částech veřejné zakázky, požádat o potvrzení správnosti údajů rozhodných pro posouzení splnění kvalifikace ve smyslu § 122 odst. 4 písm. c) zákona. Výše uvedené pak dle navrhovatele platí i pro piloty, když vybraný dodavatel plánuje pro všechny části veřejné zakázky uplatnit pouze 4 piloty, z nichž pouze 1 disponuje požadovanou kvalifikací. S ohledem na zásadu sociálně odpovědného zadávání a na požadavek plnění pracovněprávních předpisů by měl zadavatel ověřit, že vybraný dodavatel nebude plněním veřejné zakázky (resp. více částí) porušovat pracovněprávní předpisy. K tomu navrhovatel přikládá důkaz v podobě snímku internetové stránky, kde vybraný dodavatel poptává piloty.

15. Navrhovatel pak vyjadřuje obavu, že plněním vybraného dodavatele bude docházet k porušování pracovněprávních předpisů, a to s ohledem na malý realizační tým vybraného dodavatele, jak je popsáno výše, a dále z hlediska předpisů pro provoz bezpilotních systémů. Navrhovatel upozorňuje na to, že potvrzení, která vybraný dodavatel předložil, nemusí být dostatečná, když osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů (LUC – Light UAS Operator Certificate) č. SWE-LUC-0001/004 (dále jen „osvědčení LUC“), které vybraný dodavatel dle tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách předložil, řeší pouze procesní stránku věci; předmětné potvrzení neumožňuje jakýkoli provoz bezpilotního prostředku, ale pouze takový, který je výslovně v osvědčení specifikován. Dle navrhovatele je tímto osvědčením umožněn provoz pouze automatizovaných bezpilotních prostředků, ale je zakázán provoz autonomních prostředků, přičemž není patrné, zda toto vybraný dodavatel neplánuje (i s ohledem na uplatněnou referenční službu) realizovat. Navrhovatel dále zmiňuje další veřejnoprávní povolení, kterými by měl vybraný dodavatel disponovat (potvrzení Úřadu pro civilní letectví).

16. Navrhovatel dále upozorňuje, že plněním veřejné zakázky bude dle jeho názoru docházet k nakládání s utajovanými informacemi, a to s ohledem na předmět veřejné zakázky, kterým je kontrola kritické energetické infrastruktury státu, ale zejména s ohledem na skutečnost, že nedílnou součástí plnění veřejné zakázky vybraným dodavatelem bude provedení laserového zaměření celé přenosové soustavy České republiky pro účely automatizovaných letů dronů, kdy tato technologie (LiDAR) spočívá ve vytvoření jakési digitální mapy celé přenosové soustavy, včetně ochranných pásem, přičemž tuto technologii bude vytvářet a uchovávat společnost se sídlem v zahraničí a bude k tomu užívat bezpilotní prostředky čínské značky DJI. Navrhovatel upozorňuje, že vybraný dodavatel nemá bezpečnostní prověrku, přičemž údaje získané LiDAR scanningem podle navrhovatele naplňují definici utajovaných informací dle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti (dále jen „zákon o utajovaných informacích“) a při jejich zneužití by mohly být vážně ohroženy zájmy České republiky. Navrhovatel uvádí, že zadavatel se v rozhodnutí o námitkách s výše uvedeným věcně nevypořádává, když navíc tvrdí, že se v tomto případě o utajované informace nemůže jednat, jelikož se má jednat o záznamy pouze viditelné části přenosové soustavy. Takovou argumentaci zadavatele považuje navrhovatel za nesprávnou, neboť v tomto případě totiž „kvalitu“ utajované informace netvoří např. jednotlivé snímky, ale to, že se jedná o systematický sběr velkého množství dat, jejichž součástí jsou i konkrétní bezpečnostní rizika pro přenosovou soustavu, neboť takové informace není možné jednoduše získat pouhou vizuální prohlídkou v krajině; získaná data nelze považovat za data běžně nebo jednoduše dostupná. Navrhovatel pak v této souvislosti odkazuje na reportáž z 5. 3. 2026 s názvem „Čínské drony natáčely Dukovany. Stát varování nedbal“ (dále jen „reportáž Čínské drony“), která se zabývá právě hrozbou špionáže kritické infrastruktury státu prostřednictvím dronů čínské značky DJI, tj. stejného dronu, kterým vybraný dodavatel prokazuje svoji technickou kvalifikaci. S využitím čínských dronů při inspekci celé přenosové soustavy tak mohou být dle názoru navrhovatele spojena zásadní bezpečnostní rizika. Zároveň navrhovatel odkazuje i na Varování Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (dále jen „Varování NÚKIB“) ze dne 3. 9. 2025. Navrhovatel uvádí, že zadavatel je dle § 49 zákona povinen učinit opatření k nápravě, pokud zjistí, že postupoval v rozporu se zákonem, tzn. za situace, že zadavatel nepožadoval v zadávací dokumentaci bezpečnostní prověrku, ale je následně zjištěno, že by tím mohlo dojít k ohrožení zájmů České republiky, je provedení opatření k nápravě nezbytné a navrhovatel tak má za to, že existují důvody ke zrušení veřejné zakázky (resp. všech částí veřejné zakázky), a to případně i z úřední povinnosti. Navrhovatel v této souvislosti dodává, že předmětnou námitku týkající se utajovaných informací nemohl uplatnit dříve v rámci námitek proti zadávacím podmínkám, neboť se o způsobu plnění veřejné zakázky dozvěděl až po provedení výběru dodavatele.

17. Další argumentace navrhovatele se týká posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele, kterou navrhovatel považuje za mimořádně nízkou. Navrhovatel uvádí, že zadavatel zjevně nabídkovou cenu vybraného dodavatele posoudil jako mimořádně nízkou, vyžádal si její vysvětlení a s tímto se spokojil. Dle navrhovatele však z rozhodnutí o výběru není zřejmé, jakým způsobem zadavatel nabídkovou cenu vybraného dodavatele posuzoval a co konkrétně vybraný dodavatel k vysvětlení nabídkové ceny uvedl. Navrhovatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 180/2016-32 ze dne 14. 9. 2017, v němž soud k institutu mimořádně nízké nabídkové ceny (dále také jen „MNNC“) uvedl, že »(…) Citované ustanovení má také bránit uchazečům v nabízení objektivně nereálné nabídkové ceny s cílem získat „konkurenční výhodu“ oproti ostatním uchazečům a zvítězit tak v zadávacím řízení.«. Navrhovatel upozorňuje, že vybraný dodavatel předložil nejnižší nabídku ve všech 6 částech veřejné zakázky, a to mnohdy s několikamilionovým rozdílem; navrhovatel má tak obavy, že vybraný dodavatel tím narušuje konkurenční prostředí, když ho deformuje tzv. dumpingovými cenami. Navrhovatel argumentuje zejména tím, že není zřejmé, zda vybraný dodavatel do nákladů zahrnul cenu za pravděpodobně nutnou úpravu aplikace „Airpelago power“, když ta nepodporuje vybraným dodavatelem avizované přístroje, jak je patrné z údajů na internetových stránkách vybraného dodavatele; mezi podporované drony je dle navrhovatele sice zařazen dron DJI Matrice 350 RTX, ale pouze osazený zařízením DJI Zenmuse P1 (tj. jiným zařízením, než které bude vybraný dodavatel využívat). Dále dle navrhovatele není zřejmé, zda jsou do nákladů zahrnuty i výdaje za úvodní skenování sítě pomocí LiDAR technologie, popř. zda vybraný dodavatele počítá s povětrnostními vlivy a s nutností opakování snímkování. Navrhovatel zároveň v této souvislosti opakuje i námitku týkající se porušování pracovněprávních předpisů, když podle jeho názoru nemůže vybraný dodavatel veřejnou zakázku s jím deklarovanými náklady plnit, aniž by porušil pracovněprávní předpisy a požadavky na pracovní dobu a dobu odpočinku, přestávky v práci a dovolenou. Zadavatel dle navrhovatele nesprávně hodnotil a posuzoval MNNC zřejmě zvlášť pro každou část veřejné zakázky, aniž by vyhodnotil její odůvodnění pro případ výběru ve všech částech veřejné zakázky, což má na kalkulovanou nabídkovou cenu výrazný vliv, jelikož by to pro vybraného dodavatele prakticky znamenalo výrazně navýšit jeho realizační tým. Se současným týmem by dle odborného odhadu navrhovatele mohl vybraný dodavatel provést jednu, maximálně dvě části veřejné zakázky, avšak v žádném případě ne všech šest. S navýšením realizačního týmu zjevně počítal i sám vybraný dodavatel, který již po podání nabídek v českých inzertních portálech poptával další piloty, což navrhovatel dokládá snímkem z obrazovky, ve kterém osoba podílející se na týmu vybraného dodavatele poptává piloty zjevně pro tuto zakázku na veřejné internetové skupině. Navrhovatel se obává, že nabídka vybraného dodavatele je stanovena pod jeho skutečnými náklady a odůvodnění vybraného dodavatele tak nemůže být přesvědčivé.

18. S ohledem na výše uvedené navrhovatel požaduje zrušení úkonů zadavatele, a to zejména zrušení rozhodnutí o výběru a všech úkonů následujících a s tím souvisejících, popř. zrušení celého zadávacího řízení. Navrhovatel navrhuje případně uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 5 zákona spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o námitkách.

XVI. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

19. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 6. 3. 2026, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

20. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona:

zadavatel,
navrhovatel a
vybraný dodavatel.

21. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 11. 3. 2026.

22. Dne 16. 3. 2026 zadavatel Úřadu doručil vyjádření k návrhu a údaje pro přístup k dokumentaci o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu

23. Ve vyjádření k návrhu ze dne 16. 3. 2026 zadavatel nejprve odkazuje na § 251 odst. 4 zákona a uvádí, že navrhovatel v návrhu uplatňuje nové skutečnosti a nové důkazy, čímž porušuje zásadu koncentrace řízení. Jako nové důkazy zadavatel označuje odborné vyjádření společnosti ORGREZ k povaze podpěrných bodů, odkazy na Varování NÚKIB, novinové články týkající se dronů značky DJI, důkazy v podobě snímků z internetových diskusí a sociálních sítí, ve kterých má být vybraným dodavatelem údajně poptáván personál pro plnění veřejné zakázky a jako zcela nové skutkové tvrzení zadavatel označuje tvrzení zpochybňující absenci kontroly ochranného pásma vedení u všech tří předložených referenčních zakázek. K uvedeným skutečnostem by tak Úřad dle zadavatele neměl vůbec přihlížet.

24. Zadavatel dále upozorňuje, že podstatná část argumentace navrhovatele fakticky směřuje proti samotnému nastavení zadávacích podmínek, a to konkr. tvrzení, že zadavatel měl vyloučit vybraného dodavatele za nabídnutí dronů DJI, když navrhovatel dovozuje, že využití technologie DJI je bezpečnostní hrozbou, pro kterou nelze nabídku akceptovat, dále tvrzení, že plnění zakázky vyžaduje bezpečnostní prověrku, a vybraný dodavatel by tak měl bezpečnostní prověrkou disponovat, a dále že zadavatel měl zkoumat detailní letecká povolení a analýzy rizik (SORA), přičemž žádnou z popsaných podmínek zadavatel pro plnění veřejné zakázky nestanovil. Veškerou výše uvedenou argumentaci měl navrhovatel dle zadavatele uplatnit ve lhůtě pro podání námitek proti zadávacím podmínkám, a uvedené námitky tak zadavatel považuje za opožděné. Avšak i za situace, že by nebyly opožděné, považuje je zadavatel za irelevantní, neboť navrhovatel neuvádí, jakým způsobem by takovým postupem zadavatele mělo dojít k porušení zákona.

25. V souvislosti s argumentací navrhovatele týkající se nesplnění technické kvalifikace vybraným dodavatelem zadavatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách a dále se vyjadřuje k jednotlivým referenčním zakázkám vybraného dodavatele. K referenční zakázce č. 1 zadavatel uvádí, že navrhovatelem předložené vyjádření ORGREZ, ze kterého vyplývá, že kontrola sloupů a stožárů není srovnatelná, je v šetřené věci irelevantní, neboť dle definice významné služby uvedené v zadávací dokumentaci zadavatel požadoval kontrolu jednotlivých prvků vedení a dále uvedl, že se má jednat „zejména“ o základy stožárové konstrukce, stožárové konstrukce, izolátorové závěsy atd, přičemž slovo „zejména“ indikuje demonstrativní výčet prvků. Z energetického hlediska tvoří dle zadavatele jak sloup, tak stožár „podpěrný bod“ nesoucí vedení, přičemž předmětná reference u E.ON výslovně uvádí napěťovou úroveň >52kV, což prokazatelně spadá do kategorie VVN, k čemuž dodává, že při ověřování referencí v návaznosti na podané námitky objednatel E.ON výslovně potvrdil, že předmětem referenční zakázky byly stožárové konstrukce (v rozsahu 5 500 podpěrných bodů). K námitce týkající se počtu snímků na sloup a z toho dovozené údajné nedostatečnosti provedené kontroly pak zadavatel uvádí, že jako podmínku uznání reference nestanovil žádný minimální počet pořízených snímků, přičemž u objednatele E.ON i výslovně ověřil, že předmětem referenční služby byla vizuální kontrola, jejímž cílem byla detekce závad jednotlivých prvků vedení, a to konkrétně stožárových konstrukcí, izolátorů, armatur, vodičů, zemnících lan a ochranného pásma vedení, a že data z kontroly byla vybraným dodavatelem uspořádána a odevzdána objednateli ve formě počátečních zpráv o kritických zjištěních, čímž byla beze zbytku naplněna definice tzv. souvisejících služeb. Zadavatel dále odmítá tvrzení navrhovatele, že by referenční plnění pro E.ON probíhalo nelegálně autonomně, neboť ve skutečnosti šlo o vysoce automatizované lety pod nepřetržitým dohledem dálkově řídícího pilota, plně v souladu s osvědčením LUC a předpisy EASA. Námitka ohledně nepřípustnosti reference z důvodu využití technologie LiDAR je dle zadavatele rovněž lichá, jelikož zakázka spočívala primárně v detailní vizuální kontrole vedení a LiDAR byl pouze jejím doplňkem, takže podmínky zadávací dokumentace nebyly nijak porušeny.

26. K referenční zakázce č. 2 zadavatel uvedl, že navrhovatel tu pouze spekuluje o tom, že z jejího popisu není patrný rozsah provedených činností, když uspořádání a předání dat je přirozenou, technicky neoddělitelnou součástí každé dokončené letecké inspekce přenosové soustavy, bez níž by plnění postrádalo smysl. Stejně lichá je dle zadavatele i námitka absence kontroly ochranného pásma, která je při plošné letecké kontrole vedení nevyhnutelná. Zároveň zadavatel uvádí, že realizaci referenční zakázky č. 2 objednatel výslovně písemně potvrdil, takže naplnění požadavků zadávací dokumentace je nepochybné.

27. V rámci argumentace k referenční veřejné zakázce č. 3 pak navrhovatel dle zadavatele účelově tvrdí, že „přehledová inspekce“ neodpovídá detailní kontrole a že nemohla zahrnovat kontrolu ochranného pásma, vodičů ani zemnících lan, a to přesto, že zadávací dokumentace u referencí nestanovila požadovanou úroveň detailu a plošná letecká inspekce tyto prvky ze své podstaty standardně zachycuje a umožňuje jejich vyhodnocení vždy. Námitka ohledně nedostatečného rozlišení použitého fotoaparátu je rovněž nedůvodná, neboť požadavek na 60 MPix se vztahuje výlučně k technickému vybavení pro budoucí plnění veřejné zakázky, nikoli k posouzení splnění kvalifikace, kterou zadavatel navíc u objednatele řádně ověřil a považuje za plně naplněnou.

28. Navrhovatel pak dále v návrhu dle zadavatele směšuje dva rozdílné instituty, když tvrdí, že vybraný dodavatel prokazoval technickou kvalifikaci zakázaným čestným prohlášením, ačkoliv se jednalo o zákonem předpokládaný a zadavatelem výslovně vyžadovaný seznam významných služeb dle § 79 zákona, který nelze zaměňovat s institutem čestného prohlášení ve smyslu
§ 86 odst. 2 zákona vyloučeným zadávacími podmínkami. Argumentace navrhovatele je navíc vnitřně rozporná a účelová, neboť svou vlastní kvalifikaci prokazoval navrhovatel totožným způsobem, přesto tento postup u vybraného dodavatele napadá jako nezákonný. K prokazování technické kvalifikace co do referenčních zakázek zadavatel uzavírá, že v rozhodnutí o výběru transparentně uvedl seznam předložených dokladů a stěžejní údaje z nich vyplývající, čímž beze zbytku naplnil zákonné požadavky na obsah oznámení o výběru dodavatele dle § 123 zákona, pročež odmítá tvrzení navrhovatele o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o výběru, a má tak postaveno najisto, že vybraný dodavatel referenční služby v požadovaném rozsahu realizoval.

29. V souvislosti s tvrzením navrhovatele, že kapacity realizačního týmu vybraného dodavatele jsou nedostatečné pro plnění veřejné zakázky, zadavatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách, kde detailně vysvětlil, že vybraný dodavatel řádně nominoval všechny požadované členy týmu, doložil jejich odbornou úroveň a zkušenosti, a beze zbytku splnil požadavky odst. 3.2 zadávací dokumentace. Zadavatel uvádí, že navrhovatel účelově zpochybňuje osobu operátora z důvodu jeho cizí státní příslušnosti, interní pracovní pozice a domnělé fyzické nepřítomnosti v České republice, ačkoliv zadávací dokumentace účast zahraničních expertů ani jejich trvalou přítomnost nevyžadovala a rozhodná je výlučně splněná kvalifikace, kterou vybraný dodavatel prokázal. Stejně liché jsou dle zadavatele i spekulace o nemožnosti plnění veřejné zakázky z kapacitních důvodů či spekulace o budoucím porušování pracovněprávních předpisů; ze zákona dle zadavatele nevyplývá povinnost dodavatele disponovat při podání nabídky veškerými budoucími realizačními kapacitami a zadavatel proto v zadávací dokumentaci požadoval pouze doložení minimální technické kvalifikace a základního realizačního týmu, což vybraný dodavatel splnil. Skutečnost, že byl vybraný dodavatel úspěšný ve více částech zakázky se stejným týmem a následně po oznámení o výběru aktivně nabírá další personál, je zcela standardní a dovolená, přičemž spekulace navrhovatele o budoucích kapacitních problémech či porušování pracovněprávních předpisů jsou dle zadavatele čistě hypotetické a nemohou zakládat nesplnění zadávacích podmínek.

30. K argumentaci navrhovatele, že plněním vybraného dodavatele bude docházet k porušování pracovněprávních a letových předpisů, zadavatel uvádí, že se jedná o hypotetické a nepodložené spekulace. Zákon zadavateli neukládá povinnost (ani nedává pravomoc) předjímat, jakým způsobem bude dodavatel v budoucnu plánovat směny svých zaměstnanců a pokud by se vybraný dodavatel při samotném plnění smlouvy o dílo dostal do prodlení, bude dle zadavatele čelit přísným sankcím, přičemž jakékoliv preventivní vylučování dodavatele na základě domněnky, že dodavatel „asi poruší zákoník práce“, by bylo dle zadavatele zcela nezákonné a nepřezkoumatelné. Zadavatel uvádí, že vybraný dodavatel v nabídce doložil platné osvědčení LUC vydané příslušným orgánem ve Švédsku podle nařízení (EU) 2019/947, které je uznáváno i v České republice, a plně postačuje k prokázání odborné způsobilosti požadované zadávací dokumentací. Případná potřeba dalších lokálních povolení, analýz rizik SORA či registrací se týká výlučně fáze budoucího plnění a jejich absence nemůže být dle zadavatele důvodem k vyloučení ze zadávacího řízení, zvláště když zadávací dokumentace další doklady nad rámec osvědčení LUC nevyžadovala. Dle zadavatele je profesní a právní zodpovědností vybraného dodavatele, aby disponoval všemi potřebnými povoleními, přičemž jejich případná absence by pak znamenala nemožnost plnit smlouvu a uplatnění zakotvených sankcí.

31. Zadavatel dále uvádí, že tvrzení ohledně nakládání s utajovanými informacemi a ohledně využití čínských dronů považuje za opožděné, účelové a věcně nesprávné. Zadavatel upozorňuje, že navrhovatel staví svou námitku na mediálních výstupech a Varování NÚKIB vydaném až po zahájení zadávacího řízení, které proto nelze zpětně použít k vyloučení dodavatele, jenž ve své nabídce plně splnil tehdy platné a fixované zadávací podmínky. Zohlednění Varování NÚKIB
a případná bezpečnostní opatření jsou otázkou budoucí realizace smlouvy a odpovědnosti zadavatele za kybernetickou bezpečnost, nikoli důvodem pro retroaktivní zásah do zadávacího řízení v rozporu se zásadami uvedenými v zákoně. Zadavatel se neztotožňuje ani s tvrzením navrhovatele, že LiDAR scanning musí nezbytně spadat do režimu utajovaných informací. Zadavatel uvádí, že kvalifikovaně vyhodnotil tuto problematiku a má za to, že výstupy z požadovaných vizuálních a LiDARových kontrol znaky utajovaných informací nenaplňují, neboť obdobné informace lze v určitém detailu získat i běžným vizuálním pozorováním či z komerčních satelitních snímků. Jelikož data zadavatelem nejsou a nebudou klasifikována jako utajované informace, je dle zadavatele požadavek navrhovatele na vyloučení vybraného dodavatele pro absenci prověrky NBÚ zcela nedůvodný. Případné vyloučení dodavatele z tohoto vykonstruovaného důvodu by tak bylo nepřípustné a v přímém rozporu se zákonem. Zadavatel dodává, že dle veřejně dostupných informací takovým osvědčením nedisponuje ani navrhovatel.

32. K nedostatečnému odůvodnění MNNC vybraného dodavatele pak zadavatel uvádí, že MNNC u vybraného dodavatele řádně identifikoval a v plném souladu s § 113 odst. 4 zákona si vyžádal její písemné zdůvodnění, přičemž vybraný dodavatel předložil detailní a přesvědčivý rozklad své cenotvorby, a hodnoticí komise po jeho odborném posouzení konstatovala, že nabídková cena vybraného dodavatele je reálná a podložená. Zadavatel dodává, že Úřadu v rámci dokumentace o zadávacím řízení předkládá kompletní komunikaci k MNNC, ze které je zákonnost jeho postupu a oprávněnost akceptace nabídkové ceny zcela zřejmá. Tvrzení navrhovatele, že nemá k dispozici detailní zdůvodnění MNNC vybraného dodavatele, je dle zadavatele zcela liché, neboť zákon zadavateli neukládá žádnou povinnost sdílet detailní nákladový rozpad a cenovou kalkulaci dodavatele a zadavatel tak beze zbytku splnil svou zákonnou povinnost tím, že v rozhodnutí o výběru transparentně informoval o postupu dle § 113 zákona.

33. S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad správní řízení v částech návrhu směřujících proti zadávacím podmínkám zastavil podle § 257 písm. h) zákona, a ve zbylém rozsahu návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Další průběh správního řízení

34. Usnesením ze dne 1. 2. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

35. Dne 26. 3. 2026 doručil vybraný dodavatel Úřadu přípis, ve kterém sdělil údaje o obchodním tajemství, které se nachází v dokumentaci o zadávacím řízení.

36. Dne 9. 4. 2026 vybraný dodavatel zaslal Úřadu vyjádření k návrhu.

Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu

37. K prokázání kvalifikace prostřednictvím referenčních zakázek vybraný dodavatel nejprve zdůraznil, že zadavatel oslovil objednatele referenčních zakázek a ti výslovně potvrdili, že vybraný dodavatel realizoval tyto zakázky řádně, kvalitně a včas a že tyto zakázky splňují všechny požadavky stanovené zadávací dokumentací. Tato potvrzení objednatelů tak dle vybraného dodavatele jednoznačně prokazují splnění kvalifikace. Vybraný dodavatel pak cituje znění zadávací dokumentace, konkr. znění požadavku zadavatele na referenční zakázky a uvádí, že navrhovatel se snaží nad rámec požadavků stanovených zadavatelem a v rozporu se zákonem dovodit další skutečnosti, které by měly být u předložených veřejných zakázek prokázány, což považuje za nepřípustné; vybraný dodavatel pak cituje judikaturu a rozhodnutí Úřadu týkající se prokazování kvalifikace.

38. K argumentaci navrhovatele týkající se referenční veřejné zakázky č. 1 vybraný dodavatel uvádí, že jako zahraniční společnost používá termín „sloup“ jako obecné označení pro všechny vertikální podpěrné prvky přenosové soustavy, tedy i ocelové stožáry. Vybraný dodavatel trvá na tom, že referenční zakázka č. 1 zahrnovala inspekce stožárových konstrukcí, což bylo výslovně potvrzeno i objednatelem, a dodává, že požadavky zadávací dokumentace stanovily, že významnou referenční službou je kontrola vedení VVN nebo ZVN, přičemž stožáry a sloupy jsou jeho nedílnou součástí; výčet kontrolovaných prvků byl dle vybraného dodavatele demonstrativní, nikoliv uzavřený. Kontrola stožárů, vodičů, zemnících lan i ochranného pásma byla součástí zakázky a byla dle vybraného dodavatele potvrzena objednatelem. Co se týče tvrzení navrhovatele o nízkém počtu snímků na sloup, pak vybraný dodavatel uvádí, že nižší počet snímků neznamená nižší kvalitu, neboť vybraný dodavatel používá cílené snímání bez redundance; srovnání s vrtulníkovými inspekcemi je proto nepřiléhavé. K tvrzení, že součástí zakázky byl i LiDAR scanning, vybraný dodavatel dodává, že to je z hlediska splnění referenčních požadavků irelevantní, neboť požadovaná kontrola prvků vedení VVN byla prokazatelně provedena. Vybraný dodavatel se rovněž ohrazuje proti tvrzením o porušení právních předpisů a uvádí, že inspekce probíhala automatizovaně pod dohledem pilota, v plném souladu s platnou legislativou; referenční zakázka č. 1 splnila dle vybraného dodavatele všechny požadavky zadávací dokumentace.

39. U referenční veřejné zakázky č. 2 navrhovatel namítá, že vybraný dodavatel neprováděl kontrolu ochranného pásma vedení, přičemž toto tvrzení je dle vybraného dodavatele nepravdivé. Vybraný dodavatel výslovně potvrzuje, že součástí referenční zakázky č. 2 byla i inspekce ochranného pásma trati, resp. koridoru pro správu vegetace. Automatizovaná letová schémata a konfigurace senzorů jsou dle vybraného dodavatele navrženy tak, aby současně zachycovaly technické prvky vedení i jeho okolí, což umožňuje komplexní posouzení vegetace, bezpečných vzdáleností a dalších vnějších rizik v ochranném pásmu. Letecká kontrola prvků vedení bez zahrnutí okolí by navíc byla technicky neproveditelná, a námitka navrhovatele je proto nelogická. Navrhovatel dále namítá, že nebyly poskytnuty související služby spočívající
v uspořádání dat a předání výsledků zadavateli, přičemž vybraný dodavatel potvrzuje, že zpracování, organizace a dodání všech pořízených dat a výstupů inspekcí bylo nedílnou součástí referenční zakázky č. 2, neboť tyto činnosti tvoří standardní a neoddělitelnou součást poskytované služby.

40. Vybraný dodavatel pak uvádí, že u referenční zakázky č. 3 navrhovatel mylně vyvozuje z označení „přehledová inspekce“, že referenční zakázka č. 3 nesplňovala požadavek kontroly technického stavu prvků vedení; tato námitka vychází dle vybraného dodavatele z nepochopení terminologie objednatele, neboť označení úrovní inspekcí není v energetice jednotně standardizováno. V terminologii společnosti Svenska Kraftnät označuje „přehledová inspekce“ inspekci sloužící k systematickému posouzení technického stavu infrastruktury a identifikaci konstrukčních i komponentních vad. V rámci zakázky byly pomocí dronů aktivně identifikovány, dokumentovány a hlášeny technické závady a získaná data byla využita pro plánování údržby, čímž byly požadavky zadavatele splněny. Argumentace navrhovatele založená na počtu pořízených snímků je dle vybraného dodavatele nedůvodná, neboť vychází z nesprávného přenosu vrtulníkových metrik na automatizované dronové inspekce. Vybraný dodavatel uvádí, že používá cílené snímání řízené proprietárním softwarem, který zajišťuje plné pokrytí všech požadovaných prvků vedení včetně vodičů, zemnících lan a ochranného pásma, a to bez zbytečné redundance, a zároveň potvrzuje, že součástí zakázky bylo rovněž zpracování, strukturování, anotace a předání výsledných dat objednateli prostřednictvím softwarové platformy. Námitky týkající se použité techniky jsou pak dle vybraného dodavatele rovněž irelevantní, neboť zadavatel nestanovil požadavky na konkrétní typ zařízení.

41. Co se týče pochybností navrhovatele o jednotlivých osobách v realizačním týmu vybraného dodavatele, pak vybraný dodavatel potvrzuje, že operátoři i provozní týmy budou po celou dobu plnění fyzicky přítomni na místech inspekcí v České republice, když lety budou prováděny lokálně certifikovaným personálem, řízeny a monitorovány prostřednictvím centralizované softwarové platformy a budou probíhat v plném souladu s českými i evropskými právními předpisy. Skutečnost, že provozovatel bezpilotních prostředků má sídlo v jiném státě, není dle vybraného dodavatele právně relevantní, neboť právní předpisy přeshraniční provoz výslovně umožňují. Vybraný dodavatel akcentuje, že navrhovatel ani nezpochybňuje splnění kvalifikačních požadavků operátorem, pouze spekuluje o jeho přítomnosti. Navrhovatel dále spekulativně tvrdí, že vybraný dodavatel nebude schopen časově zajistit plnění všech šesti částí veřejné zakázky a že omezený počet pilotů může vést k porušení právních předpisů. Vybraný dodavatel však potvrzuje, že je připraven plnit všechny části zakázky v souladu se zadávací dokumentací a smlouvou, přičemž dodává, že uplatňovaný provozní model je založen na vysoce automatizovaných, softwarově řízených postupech, které zásadně zvyšují efektivitu inspekcí a umožňují škálování kapacit podle skutečných potřeb. Počet pilotů je dle vybraného dodavatele dynamicky stanovován na základě rozsahu zakázky, efektivity provozu a termínů plnění a bude vždy odpovídat požadavkům na bezpečné a řádné splnění smlouvy. Úspěšná realizace všech částí veřejné zakázky je proto dle tvrzení vybraného dodavatele plně v jeho objektivních možnostech.

42. Tvrzení navrhovatele o porušování pracovněprávních předpisů při plnění veřejné zakázky pak vybraný dodavatel označuje za chybné a vycházející z nesprávného předpokladu, že provozní kapacita vybraného dodavatele je rigidní a omezená tradičními manuálními letovými operacemi. Navrhovatel dle vybraného dodavatele zjevně neporozuměl modelu alokace zdrojů vybraného dodavatele, když počet pilotů není fixní, ale představuje dynamický provozní parametr, který je pečlivě a systematicky stanoven. Navrhovatel dále namítá, že vybraný dodavatel měl doložit registraci podle nařízení č. 2019/947, což je dle vybraného dodavatele zcela nedůvodná námitka, neboť zadávací dokumentace požadovala k prokázání profesní způsobilosti pouze výpis z příslušné evidence, který vybraný dodavatel řádně předložil, přičemž předložení uvedené registrace zadavatel nevyžadoval. Vybraný dodavatel nicméně potvrzuje, že je jako provozovatel UAS řádně registrován dle nařízení č. 2019/947, přičemž tato registrace je platná a uznávaná v celé EU. Současně vybraný dodavatel potvrzuje, že český Úřad pro civilní letectví jeho oprávnění a provozní postupy přezkoumal a udělil mu časově neomezené povolení k provádění inspekcí elektrického vedení pomocí dronů na území České republiky. Co se týče námitky navrhovatele, že piloti vybraného dodavatele by měli být držiteli specifického letového potvrzení, což mělo být prokázáno v rámci kvalifikace, vybraný dodavatel uvádí, že takový požadavek zadávací dokumentace nestanovila, a nelze jej proto dodatečně požadovat, přičemž zároveň potvrzuje, že všichni piloti nasazení k plnění veřejné zakázky disponují platným osvědčením EU nezbytným k legálnímu provozu bezpilotních systémů; k tomu vybraný dodavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0339/2018/VZ 32367/2018/513/IHl ze dne 6. 11. 2018. Skutečnost, že při plnění veřejné zakázky budou dodržovány právní předpisy je pak dle vybraného dodavatele garantována rovněž smlouvou uzavřenou na veřejnou zakázku.

43. K tvrzení navrhovatele ohledně nakládání s utajovanými informacemi při plnění veřejné zakázky a ohledně nutnosti disponovat bezpečnostní prověrkou vybraný dodavatel uvádí, že je pouze na zadavateli, aby vyhodnotil, zda jsou informace utajovanými informacemi a zda bude vyžadovat určitou prověrku; zároveň vybraný dodavatel opakuje, že není možné, aby zadavatel dodatečně požadoval jakékoliv osvědčení, které nebylo stanoveno v zadávací dokumentaci. Vybraný dodavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že nasazení hardwaru DJI představuje hrozbu pro národní bezpečnost, když jádrem bezpečného pracovního postupu je proprietární software „Airpelago Power“, který je výslovně navržen tak, aby izoloval a chránil citlivá data; vybraný dodavatel si tak zachovává absolutní kontrolu nad všemi datovými toky a výrobci nejsou posílány žádné citlivé informace a pro čínské datové servery nebo výrobce dronů je tak technicky nemožné přistupovat k datům, zachycovat je nebo je kompromitovat. Vybraný dodavatel uzavírá, že navrhovatel ani nespecifikuje, s jakým konkrétním ustanovením by měl být předmětný postup zadavatele v rozporu se zákonem, když zákon nikde nestanoví, že by měl zadavatel požadovat osvědčení k utajovaným informacím.

44. K problematice MNNC pak vybraný dodavatel uvádí, že na výzvu zadavatele dle § 113 zákona svoji cenu řádně a včas odůvodnil a zadavatel toto odůvodnění akceptoval, na základě čehož rozhodl o výběru dodavatele. Posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny náleží dle vybraného dodavatele výlučně zadavateli a institut MNNC slouží k ochraně zadavatele, nikoliv konkurenčních dodavatelů. Vybraný dodavatel dále připomíná, že vyloučení účastníka z důvodu MNNC je dle zákona pouze oprávněním, nikoliv povinností zadavatele, a případné riziko spojené s akceptací ceny nese výlučně zadavatel. Co se týče konkrétních námitek navrhovatele, konkr. tvrzení navrhovatele, že software „Airpelago Power“ nepodporuje nabízené technické vybavení, pak toto tvrzení je dle vybraného dodavatele nepravdivé, neboť vybraný dodavatel je výhradním vývojářem a vlastníkem softwaru a má plnou kontrolu nad jeho integrací s hardwarem, přičemž potvrzuje, že aplikace je plně kompatibilní s použitým dronem a kamerou. K námitce, že nabídková cena nezahrnuje náklady na LiDAR scanning, vybraný dodavatel uvádí, že veškeré provozní náklady jsou do ceny zahrnuty, když technologie LiDAR je využívána výhradně jako interní nástroj pro automatizaci letových trajektorií a není samostatným plněním poskytovaným zadavateli a její náklady jsou proto plně absorbovány ve standardním cenovém modelu vybraného dodavatele. Obdobně jsou v ceně dle vybraného dodavatele zohledněny i povětrnostní vlivy a případná nutnost opakovaných letů, které jsou standardní součástí leteckých operací a jsou pokryty provozními rezervami. Navrhovatel dle vybraného dodavatele rovněž nesprávně dovozuje, že vybraný dodavatel není schopen realizovat více částí veřejné zakázky či že by při tom porušoval pracovněprávní předpisy; vybraný dodavatel opakovaně potvrzuje, že je schopen plnit všechny části zakázky v souladu se zadávací dokumentací a všemi právními předpisy. Skutečnost, že se realizační tým může v průběhu plnění měnit nebo být operativně doplňován, je dle vybraného dodavatele běžná, nemá vliv na schopnost plnění zakázky a je plně zohledněna v cenotvorbě. Vybraný dodavatel akcentuje, že nabídková cena vychází z reálných nákladů a kapacit vybraného dodavatele, neobsahuje žádné opomenuté položky, pokrývá celý rozsah plnění veřejné zakázky, byla řádně zdůvodněna v zadávacím řízení a zadavatel postupoval správně a v souladu se zákonem, když jeho nabídku vybral.

45. Vybraný dodavatel tedy s ohledem na výše uvedené navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele v souladu s ustanovením § 265 písm. a) zákona zamítl.

Další průběh správního řízení

46. Dne 15. 4. 2026 zaslal navrhovatel Úřadu kompletní znění vyjádření ORGREZ, jehož vybranou pasáž cituje v návrhu.

47. Usnesením ze dne 21. 4. 2026 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

48. Navrhovatel a vybraný dodavatel doručili Úřadu své vyjádření k podkladům rozhodnutí dne
29. 4. 2026. Zadavatel se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

49. Navrhovatel nejprve uvádí, že některé dokumenty zařazené do spisu jako podklady pro vydání rozhodnutí neměl dříve k dispozici a je přesvědčen, že tyto potvrzují jeho argumentaci.

50. K referenční zakázce č. 1 navrhovatel uvádí, že z odpovědi objednatele E.ON ze dne 7. 1. 2026 je zřejmé, že referenční služba nebyla jednou zakázkou, ale jednalo se celkem o 11 oddělených projektů o blíže neurčeném rozsahu, přičemž toto posouzení považuje navrhovatel za zásadní, neboť zadavatel požadoval prokázání minimálně jedné referenční služby o minimálně 500 podpěrných bodech. Při prostém vydělení přibližného počtu 5500 podpěrných bodů číslem 11 (počtem oddělených projektů) pak dle navrhovatele vychází číslo přibližně 500, ale s ohledem na orientační celkový počet podpěrných bodů takové číslo může být i menší. Zadavatel měl dle navrhovatele ověřit konkrétní počet kontrolovaných podpěrných bodů. Navrhovatel opětovně uvádí, že se dle jeho názoru jednalo pouze o přehledovou inspekci, a to s ohledem na realizovaný počet snímků. Dále navrhovatel uvádí, že dle vyjádření objednatele součástí zakázky není kontinuální kontrola vodičů, ani ochranných pásem, přičemž inspekci ochranného pásma zadavatel výslovně požaduje. Navrhovatel pak opakuje i argumentaci týkající se rozdílu mezi stožáry a sloupy a uzavírá, že zadavatel posoudil odpovědi objednatele této referenční zakázky účelově ve prospěch vybraného dodavatele, ačkoli z odpovědí objednatele vyplývaly přinejmenším pochybnosti o naplnění požadavků na reference.

51. K referenční zakázce č. 2 navrhovatel uvedl, že tato zakázka vůbec není způsobilá pro uplatnění v přezkoumávané veřejné zakázce, protože vybraný dodavatel v nabídce neuvedl pravdivé informace, když z vyjádření objednatele Fingrid vyplývá, že ji vybraný dodavatel realizoval jako subdodavatel a neprokázal tak dle § 79 odst. 4 zákona rozsah, v jakém se na plnění referenční zakázky č. 2 podílel. Z vyjádření objednatele Fingrid navíc dle navrhovatele vyplývá, že vybraný dodavatel zřejmě odpovídal pouze za lety a pořizování fotografií, ale nikoli za zpracování a strukturování dat, ani za odevzdání dat objednateli, přičemž tyto činnosti jsou jako související služby výslovně zvlášť uvedeny v zadávací dokumentaci.

52. K referenční zakázce č. 3 navrhovatel uvádí, že zadavatel nemá dle jeho názoru dostatek informací, na jejichž základě by mohl posoudit splnění podmínek technické kvalifikace, neboť komunikace mezi zadavatelem a objednatelem Svenska Kraftnät je zcela nedostatečná.

53. Dále se navrhovatel velmi rozsáhle vyjadřuje k podkladům týkajícím se veřejnoprávních oprávnění k provozu bezpilotních prostředků a uvádí, že veškeré dokumenty svědčí o tom, že vybraný dodavatel skutečně není schopen zajistit dodržování všech letových předpisů při plnění přezkoumávané veřejné zakázky. Navrhovatel uvádí, že »[z] podkladů pro rozhodnutí vyplývá pro Navrhovatele nová skutečnost, že Zadavatel vyzval výzvou ze dne 03.12.2025 vybraného dodavatele (ještě před jeho výběrem) k dodání tohoto dokladu ve lhůtě do 08.12.2025. Dne 08.12.2025 vybraný dodavatel na výzvu odpověděl a určité dokumenty týkající se oprávnění k provozu UAS předložil. Zadavatel následně dospěl k výběru vybraného dodavatele dne 11.12.2026, přičemž v rozhodnutí o výběru dodavatele výslovně uvedl, že vybraný dodavatel předložil potvrzení o oprávnění k provozu v specifické nebo certifikované kategorii pro bezpilotní prostředky schválené úřadem civilního letectví dle nařízení Komise (EU) 2019/947 z 16.1 2025. Po studiu podkladů pro rozhodnutí ale vychází najevo, že tento dokument ve skutečnosti není potvrzením o oprávnění k provozu ve specifické nebo certifikované kategorii schválené Úřadem civilního letectví (ČR), jak uváděl Zadavatel v rozhodnutí o výběru, ale jedná se toliko osvědčení o vydání LUC. Toto potvrzení vyžadované v ZD předložil vybraný dodavatel zřejmě až k vyjádření k návrhu. Jedná se o dokument ve spise označený číslem 62 - Rozhodnutí o vydání potvrzení o přijatelnosti přeshraničního provozu UAS v kategorii „specifická“ ze dne 08.01.2026, č.j. 007221-26-701 dle čl. 12 nařízení Komise (EU) 2019/947.«. Vybraný dodavatel se tak dle navrhovatele až zpětně, a to dokonce až po uplynutí lhůty stanovené zadavatelem, snaží doložit povolení, které měl však předložit již v rámci nabídky, popř. ve lhůtě stanovené zadavatelem. Zadavatel tak měl dle navrhovatele povinnost vyloučit vybraného dodavatele dle § 48 odst. 2 zákona, neboť nedodržel lhůtu stanovenou ve výzvě dle § 46 zákona. Navrhovatel pak poměrně rozsáhle popisuje obsah rozhodnutí a příloh potvrzení o přijatelnosti přeshraničního provozu UAS v kategorii „specifická“, přičemž dospívá k závěru, že z těchto dokumentů vyplývá, že vybraný dodavatel nebude schopen plnit velkou část veřejné zakázky, neboť udělené oprávnění není platné pro celou Českou republiku, a je tak vyloučena možnost kontroly některých částí vedení zadavatele.

54. K posouzení MNNC vybraného dodavatele pak navrhovatel uvádí, že poukazuje na to, že v bodě 4 – „Doba potřebná pro zpracování výstupů (AL0)“ není zřejmé, k čemu se tato doba vztahuje, tzn. zda se jedná o časové náklady na jeden stožár nebo na více, či na celou zakázku. Navrhovatel tak poukazuje na relativně krátké časové úseky pro jednotlivé části plnění. Navrhovatel pak uvádí, že podrobnější vysvětlení nabídkové ceny je v podstatné části utajeno a navrhovateli tak nezbývá, než odkázat na svoji argumentaci v návrhu.

55. Navrhovatel pak upozorňuje na skutečnost, že konkrétnost jeho námitek odpovídá konkrétnosti informací uvedených v rozhodnutí o výběru dodavatele, čímž reaguje na tvrzení zadavatele o opožděnosti některých jeho námitek a předložení nových tvrzení.

56. K argumentaci týkající se splnění kvalifikace realizačního týmu vybraného dodavatele navrhovatel uvádí, že si je vědom skutečnosti, že jednotlivé části veřejné zakázky se zpravidla posuzují samostatně, avšak v situaci, kdy je pro všechny části vybrán tentýž dodavatel, je dle jeho názoru nutné přiměřeně ověřit, zda je vybraný dodavatel schopen zakázku plnit i v tomto souhrnném rozsahu. To platí zejména tehdy, pokud zadavatel klade důraz na kvalitu a osobní účast realizačního týmu, neboť v takovém případě by doplňování týmu mělo být dle navrhovatele spíše výjimečné.

57. Navrhovatel pak opětovně poukazuje na skutečnost, že problematika utajovaných informací a bezpečnosti přenosové soustavy přesahuje svým významem zájmy navrhovatele a vybraného dodavatele a nadále trvá na tom, že existují závažné důvody (bezpečnostní hrozba), které odůvodňují požadavek na bezpečnostní prověrku a dodává, že sám je připraven tuto bezodkladně získat.

58. Navrhovatel trvá na návrhu na zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele a navazujících úkonů, příp. na zrušení veřejné zakázky. Navrhovatel má rovněž za to, že v návaznosti na podané námitky proti částem 1 až 5 přezkoumávané veřejné zakázky jsou dány důvody také pro zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední.

Vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí

59. Vybraný dodavatel se v rámci vyjádření k podkladům rozhodnutí vyjadřuje již výhradně k vyjádření ORGREZ, které považuje jednak za předložené po uplynutí koncentrační lhůty dle
§ 251 odst. 4 zákona, jednak za obsahově nerelevantní, neboť otázka tu formulovaná byla dle vybraného dodavatele položena špatně a odpověď, resp. předmětné odborné posouzení tedy nic nevypovídá o tom, zda byla správně posouzena kvalifikace vybraného dodavatele či nikoliv.

60. Vybraný dodavatel trvá na zamítnutí návrhu.

XVII. ZÁVĚRY ÚŘADU

61. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, rozhodl o částečném zastavení správního řízení v rozsahu odpovídajícím té části návrhu, ve které navrhovatel tvrdí, že v předmětném zadávacím řízení nebylo prokázáno, že plnění poskytované v rámci referenční zakázky č. 2 vybraného dodavatele zahrnovalo i kontrolu ochranného pásma, a zbývající část návrhu zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

62. Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma. Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

63. Podle § 241 odst. 2 zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti

a) všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona,

b) volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo

c) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení
v rozporu s tímto zákonem.

64. Podle § 242 odst. 1 zákona není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

65. Podle § 242 odst. 4 zákona je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; tím není dotčena lhůta pro podání námitek podle § 242 odstavce 3 zákona. Námitky proti obsahu výzvy k podání nabídek v dynamickém nákupním systému nebo při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody musí být zadavateli doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek. V soutěži o návrh musí být námitky proti soutěžním podmínkám doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání návrhů.

66. Podle § 251 odst. 1 zákona návrh musí vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.

67. Podle § 251 odst. 2 zákona musí být návrh, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.

68. Podle § 251 odst. 4 zákona náležitosti návrhu podle § 251 odst. 1 věty první a druhé zákona nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

69. Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

Právní posouzení k výroku I. tohoto rozhodnutí

70. Úřad se předně v rámci šetřené věci zabýval tím, zda byly naplněny základní podmínky, aby bylo možné se návrhem navrhovatele věcně zabývat. Jednou z těchto podmínek, která musí být pro projednání věci před Úřadem splněna, je i povinnost navrhovatele před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas své námitky. Řádnost a včasnost podaných námitek je přitom nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůty pro jejich podání.

71. Z ustanovení § 241 zákona vyplývá, že námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma. Námitky se podávají písemně a lze je podat mj. proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek, nikoli však proti postupu dle § 109 odst. 3 zákona. Současně s tím též platí, že námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení. Podle § 242 odst. 1 zákona platí, že není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení zákona zadavatelem, tj. obecná lhůta pro podání námitek činí 15 dnů. Konkrétně podle § 242 odst. 2 zákona pak musí být námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

72. Jestliže přitom návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, Úřad dle § 257 písm. h) zákona zahájené řízení usnesením zastaví (což neplatí pro návrhy podle § 254 zákona). Předmětné ustanovení zákona tedy reflektuje princip, dle kterého je návrh až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele, když prvotním nástrojem je podání námitek přímo zadavateli. Pakliže tedy dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní včas a řádně, tj. s veškerými zákonnými náležitostmi, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem.

73. V šetřeném případě z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že navrhovatel podal zadavateli námitky, jimiž brojil proti výběru dodavatele, dne 10. 2. 2026, tj. ve lhůtě 15 dnů ode dne 27. 1. 2026, kdy mu bylo oznámeno rozhodnutí o výběru. Jak je uvedeno výše v bodu 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí, tak předmětným námitkám navrhovatele předcházely námitky doručené zadavateli ve dnech 28. 11. 2025 a 23. 12. 2025 (dále jen „předchozí námitky“); námitkám ze dne 28. 11. 2025 bylo zadavatelem vyhověno a námitky ze dne 23. 12. 2025 byly zadavatelem částečně odmítnuty, tzn. předchozí rozhodnutí zadavatele o výběru sign. dne
13. 11. 2025 a dne 11. 12. 2025 byla na základě předchozích námitek navrhovatele zrušena, jak navrhovatel požadoval, a předchozí námitky navrhovatele jsou tak pro přezkoumání věci v probíhajícím správním řízení irelevantní.

74. Úřad ověřil obsah námitek proti rozhodnutí o výběru, kdy shledal, že jejich součástí nebyla námitka uvedená v návrhu, že v rámci referenční zakázky č. 2 nebylo prokázáno, že plnění poskytované v rámci této referenční veřejné zakázky zahrnovalo i kontrolu ochranného pásma vedení, když v námitkách k referenční zakázce č. 2 navrhovatel uvádí pouze to, že není zřejmé, zda se nejednalo pouze o inspekční projekt, tj. pouze o přípravnou dokumentaci a testování, a skutečnost, zda byly součástí plnění i související služby, avšak pochybnost, zda byla součástí reference i kontrola ochranného pásma navrhovatel výslovně nezmiňuje. Právě uvedenou námitku, kterou navrhovatel rovněž brojil proti akceptaci referenční zakázky č. 2 vybraného dodavatele zadavatelem, tj. proti výběru vybraného dodavatele, navrhovatel tedy uplatnil až v rámci podaného návrhu. Úřad současně dodává, že neshledal, že by z obsahu námitek v kontextu podaného návrhu navrhovatele vyplývalo, že by uvedeným navrhovatel pouze rozpracovával svou stávající argumentaci uplatněnou v rámci řádně podaných námitek, popř. že by uvedenou skutečností pouze reagoval (opět v intencích již podaných námitek) na vyjádření zadavatele učiněná součástí rozhodnutí o námitkách. S ohledem na obsah dané námitky Úřad shledal, že se zcela zjevně jedná o samostatnou námitku týkající se samostatného důvodu, proč by zadavatel neměl akceptovat referenční zakázku č. 2 vybraného dodavatele, tj. o námitku, jíž nelze obsahově vtáhnout pod podané námitky a s nimi související argumentaci. Jak již bylo uvedeno výše, Úřad nepřehlédl předchozí námitky navrhovatele proti rozhodnutí výběru, a v této souvislosti opakuje, že s ohledem na následující postup zadavatele jsou pro posouzení věci irelevantní, nicméně pro úplnost Úřad uvádí, že předmětná námitka nebyla součástí ani těchto námitek.

75. Úřad tedy shrnuje, že výše uvedená námitka navrhovatele, že nebylo prokázáno, že součástí referenční zakázky č. 2 vybraného dodavatele byla i kontrola ochranného pásma vedení, jak zadavatel požadoval v zadávací dokumentaci, je novou námitkou, kterou navrhovatel do doby podání návrhu u zadavatele neuplatnil, tj. neučinil ji součástí řádně a včas podaných námitek ve smyslu § 241 ve spojení s § 242 odst. 2 zákona.

76. Úřad k tomu pro úplnost upozorňuje i na ustanovení § 251 odst. 4 zákona, podle nějž mj. platí, že k novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli, přičemž navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli. Z právě uvedeného tak vyplývá, že navrhovatel není oprávněn v podaném návrhu rozšířit svá tvrzení o nové skutečnosti nad rámec toho, co již bylo tvrzeno v námitkách, pokud se nejedná o skutečnosti, které navrhovatel tvrdit nemohl. K právě uvedenému Úřad dodává, že popis referenční zakázky č. 2 vybraného dodavatele byl uveden již v rozhodnutí o výběru v rámci posouzení naplnění požadavků ve smyslu čl. 3 odst. 3.1 zadávací dokumentace, přičemž rozhodnutí o výběru navrhovatel obdržel dne 27. 1. 2026 a proti němu i podával své námitky. Navrhovatel tak byl nejpozději dne 27. 1. 2026 obeznámen se skutečností, jakou referencí vybraný dodavatel prokazoval splnění zadávací podmínky dle čl. 3 odst. 3.1 zadávací dokumentace, tedy v době podání návrhu se nejednalo o pro něj nové zjištění, jež nemohl tvrdit vůči zadavateli již v době podání námitek proti rozhodnutí o výběru a jejíž tvrzení až v návrhu by tak bylo objektivně odůvodněné.

77. Vzhledem k výše uvedenému Úřad podle ustanovení § 257 písm. h) zákona správní řízení v části vymezené výše uvedenou námitkou navrhovatele zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

78. Úřad pro úplnost dodává, že z důvodu procesní ekonomie rozhodl o částečném zastavení řízení (výrok I.) rozhodnutím a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to rovněž s přihlédnutím k závěrům uvedeným v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ- 04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2. 2019: „Za třetí lze zmínit situaci, kdy navrhovatel uvede v návrhu rozsáhlou argumentaci týkající se výhrad, které v námitkách neuplatnil, pak o této části návrhu Úřad rozhodne podle § 257 písm. h) zákona samostatným výrokem. V této situaci zákon sice předpokládá formu usnesení, ale tato forma není nezbytně nutná, pakliže Úřad o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím. Tudíž Úřad může podle § 257 písm. h) zákona přímo rozhodnout v samostatném výroku rozhodnutí, v jehož dalších výrocích pojedná zároveň i o dalších částech návrhu. Rozhodnutí je totiž vyšší forma než usnesení, tudíž v rámci něj může Úřad pojednat o všech skutečnostech, i o těch, u kterých, pokud by se rozhodovalo pouze o nich, by postačovala forma usnesení. Takový závěr potvrzuje např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1662/2004 ze dne 2. 5. 2005, z něhož vyplývá: »O zrušení rozsudku soudu prvního stupně a o vrácení věci k dalšímu řízení odvolací soud rozhoduje - jak vyplývá z ustanovení § 223 o.s.ř. - formou usnesení. Povahu usnesení neztrácí toto rozhodnutí ani v případě, je-li přičleněno k jinému rozhodnutí odvolacího soudu, pro něž je ustanovením § 223 o.s.ř. stanovena forma rozsudku.«“ S ohledem na právě uvedené Úřad rozhodl o zastavení řízení v části tímto rozhodnutím.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

K posouzení technické kvalifikace vybraného dodavatele

Relevantní ustanovení zákona

79. Podle § 6 odst. 1 zákona platí, že zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

80. Podle § 28 odst. 1 písm. c) zákona se pro účely zákona kvalifikací rozumí způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku.

81. Podle § 37 odst. 1 písm. a) zákona může zadavatel stanovit podmínky účasti v zadávacím řízení jako podmínky kvalifikace.

82. Podle § 39 odst. 2 písm. a) zákon platí, že v průběhu zadávacího řízení zadavatel vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele na základě posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení.

83. Podle § 39 odst. 4 zákona platí, že není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.

84. Podle § 39 odst. 5 zákona platí, že v průběhu zadávacího řízení zadavatel vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Zadavatel si může údaje, doklady, vzorky nebo modely opatřovat také sám, pokud nejde o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

85. Podle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

86. Podle § 48 odst. 2 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení

a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,

b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona, nebo

c) neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

87. Podle § 48 odst. 8 zákona platí, že vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona nebo může prokázat naplnění důvodů podle § 48 odst. 3 písm. b) nebo odst. 5 písm. a) až c) zákona nebo pokud zjistí, že jsou naplněny důvody pro povinné vyloučení nebo povinné odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

88. Podle § 79 odst. 1 věty první zákona stanoví zadavatel kritéria technické kvalifikace za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě.

89. Podle § 79 odst. 2 písm. b) a c) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat

b) seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

c) seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

90. Podle § 86 odst. 2 zákona pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce nahradit předložení dokladů písemným čestným prohlášením. Dodavatel může vždy nahradit požadované doklady jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky.

91. Podle § 123 odst. 1 zákona platí, že oznámení o výběru dodavatele zadavatel odešle bez zbytečného odkladu po ukončení hodnocení nabídek nebo elektronické aukce, pokud byla použita. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění musí být součástí tohoto oznámení

a) zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek,

b) výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat,

1. seznam dokladů prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele,

2. u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

3. seznam dokladů nebo vzorků prokazujících splnění požadavků zadavatele podle § 104 písm. a) zákona vybraným dodavatelem, pokud si je zadavatel vyhradil,

4. výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b) zákona.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

92. V čl. 2 písm. d) „Požadavky na prokázání kvalifikace“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil: „Základní a profesní způsobilost a ekonomickou kvalifikaci mohou účastníci v nabídce prokázat předložením čestného prohlášení ve smyslu § 86 odst. 2 Zákona. Vzor doporučeného čestného prohlášení dle předchozí věty je přílohou č. 2 této zadávací dokumentace. Zadavatel na základě § 86 odst. 2 Zákona vylučuje možnost nahradit doklady k prokázání technické kvalifikace dle čl. 3 zadávací dokumentace v nabídce čestným prohlášením.“.

93. V čl. 3 bodu 3.1 „Seznam významných služeb“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl: „Dodavatel předloží seznam významných referenčních služeb realizovaných v období posledních 3 let předcházejících datu zahájení zadávacího řízení. Z předloženého seznamu musí vyplývat, že dodavatel v uvedeném období realizoval alespoň jednu významnou referenční službu.

Významnou referenční službou se rozumí provádění letecké, lezecké či pochůzkové kontroly vedení VVN nebo ZVN optickými metodami s výhradním zaměřením na zjištění technického stavu a závad zařízení vedení VVN nebo ZVN a souvisejících služeb. Kontrolou vedení se rozumí kontrola jednotlivých prvků vedení (zejména základů stožárové konstrukce, stožárové konstrukce, izolátorových závěsů, vodičů, zemnících lan, armatur) a ochranného pásma vedení. Souvisejícími službami se rozumí následné uspořádání dat a údajů získaných z provedené kontroly a odevzdání výsledků zadavateli.

Z předloženého seznamu významných referenčních služeb musí vyplývat, že dodavatel v uvedeném období realizoval významné referenční služby ve vztahu k souhrnnému množství nejméně 1000 PB. Zároveň alespoň jedna významná referenční služba (tj jeden obchodní případ pro jednoho objednatele) musela být realizována ve vztahu k nejméně 500 PB.

Zadavatel upozorňuje, že činnosti spočívající v pořízení geodetických podkladů, scanningu, snímání terénu tras vedení VVN a ZVN a v dalších podobných úkonech nebudou uznány jako významné referenční služby.

Za účelem prokázání kvalifikace dle tohoto bodu zadávací dokumentace předloží dodavatel vyplněný Seznam významných referenčních služeb, které tvoří přílohu č. 3 zadávací dokumentace. Čestné prohlášení musí být podepsáno osobou oprávněnou zastupovat dodavatele.

Zadavatel si vyhrazuje právo ověřit pravdivost veškerých údajů uvedených v Seznamu významných referenčních služeb.“.

94. V čl. 3 bodu 3.2 „Seznam členů realizačního týmu“ zadávací dokumentace zadavatel požadoval: „K prokázání technické kvalifikace dodavatel dále předloží seznam členů realizačního týmu, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to bez zřetele na to, zda se jedná o zaměstnance dodavatele nebo o osoby v jiném vztahu k dodavateli, s uvedením, jakou konkrétní klíčovou pozici budou při plnění veřejné zakázky vykonávat.

Z předloženého seznamu členů realizačního týmu musí jednoznačně vyplývat, že u osob zastávajících klíčové pozice jsou splněny níže uvedené minimální požadavky na danou klíčovou pozici. Realizační tým musí obsahovat osoby na následujících klíčových pozicích: (…)

B) Pro případ využití bezpilotního prostředku

Operátor bezpilotního prostředku pro vizuální LKV

Aktivní člen realizačního týmu, který je v rámci provádění LKV schopen identifikovat jednotlivé prvky elektrického vedení přenosové soustavy, zná jejich funkci, specifické vlastnosti a obvyklý stav a v důsledku toho je schopný bezprostředně identifikovat nejzávažnější závady vedení a další případné anomálie technického stavu těchto prvků. Provádí zpracování dat získaných při LKV, a to především ve smyslu správné identifikace a lokalizace konkrétního prvku vedení a přiřazení odpovídajících kódů prvku.

Kvalifikaci operátora dodavatel doloží:

účastí minimálně na 1 významné referenční službě dle bodu 3.1 zadávací dokumentace nebo zakázce naplňující znaky významné referenční služby ve smyslu bodu 3.1 zadávací dokumentace na pozici operátora, jak je tato pozice definována výše, a to v posledních 3 letech předcházejících datu zahájení zadávacího řízení;

Seznam členů realizačního týmu musí obsahovat minimálně 1 člena realizačního týmu na pozici operátor.

Pilot UAS

Osoba v souladu s právními předpisy České republiky odborně způsobilá k pilotáži bezpilotního prostředku, jak je tento specifikován v bodě 3.3.2 zadávací dokumentace.

Kvalifikaci pilota dodavatel doloží:

kopií platného osvědčení o způsobilosti pilota v kategorii A1, A2, a A3 vydané ÚCL
opisem ze „Zápisu letového deníku“, ze kterého musí vyplývat, že celkový nálet pilota bezpilotního prostředku činil minimálně 100 LH.

Seznam členů realizačního týmu musí obsahovat minimálně 1 člena realizačního týmu na pozici pilot bezpilotního prostředku.

Pro vyloučení pochybností zadavatel stanoví, že celkový počet členů realizačního týmu bude složen minimálně ze 2 osob.

Zadavatel požaduje, aby se všichni členové realizačního týmu uvedení v žádosti o účast dodavatele osobně podíleli na plnění předmětu veřejné zakázky.

V případě, že operátor navržený dodavatelem jako člen realizačního týmu nebude ovládat český jazyk na požadované úrovni, předloží dodavatel v žádosti o účast čestné prohlášení, že pro účely komunikace takového člena týmu se zadavatelem zajistí na vlastní náklady tlumočníka.“.

95. Vybraný dodavatel předložil zadavateli následující seznam významných referenčních služeb dle bodu 3.1 zadávací dokumentace:

„Č. referenční služby	POSKYTOVATEL VÝZNAMNÉ REFERENČNÍ SLUŽBY (…)	MÍSTO PLNĚNÍ	OBJEDNATEL VÝZNAMNÉ REFERENČNÍ SLUŽBY (…)	POPIS VÝZNAMNÉ REFERENČNÍ SLUŽBY (…) napěťová hladina, provozní označení vedení, počet PB)	Specifikujte druh kontroly (…)	OBDOBÍ REALIZACE
1	Airpelago AB	Švédsko	E.On (…)	Přibližně 15 000 km leteckých inspekcí pomocí dronů, většinou autonomních s předem definovanými letovými schématy dronů dle požadavků zákazníka. Inspekční projekt zahrnoval podrobnou inspekci s 6–12 snímky na sloup v závislosti na napěťové úrovni, roční inspekci se 4–6 snímky na zařízení, sběr dat LiDAR s šířkou koridoru 40–60 m a	Letecká inspekce dronem	2024.01.01 - 2024.12.31
2	Airpelago AB	Finsko	Fingrid (…)	Popis: Vysoce detailní inspekce 772 stožárů 400 kV pomocí DJI Matrice 350 RTK s kamerou Phase One P1 120 MP (cca 42 snímků na stožár) s automatizovanými lety dronů. Projekt zahrnoval také samostatnou inspekční službu pro kontinuální snímání snímků vodičů mezi stožáry.	Letecká inspekce dronem	2024.07.29 - 2024.10.24
3	Airpelago AB (subdodavatel)	Švédsko	Svenska Kraftnät (…)	Přehledová inspekce 808 ocelových stožárů (400 kV), pořízení 16 snímků na stožár pomocí DJI Mavic 3E s automatizovanými lety dronu.	Letecká inspekce dronem	2023.05.29 - 2023.06.26
4
Prohlašuji, že uvedené údaje o významných referenčních službách jsou pravdivé, služby byly provedeny řádně a odborně. (…)“

96. Vybraný dodavatel dále v rámci nabídky předložil Seznam členů realizačního týmu (tzn. vyplněný formulář, který byl přílohou č. 4b zadávací dokumentace), v němž uvedl seznam členů realizačního týmu včetně informací o jejich pozici v týmu, jejich účasti na projektech a jejich letových hodinách.

97. Žádostí ze dne 7. 1. 2026 zadavatel požádal objednatele E.ON o potvrzení skutečností rozhodných pro posouzení referenční zakázky č. 1 vybraného dodavatele, který téhož dne realizaci referenční zakázky č. 1 potvrdil. V odpovědi z téhož dne objednatel E.ON uvedl následující: »(…) Yes, Airpelago carried out and completed the project according to contract, no delays except some minor delays outside Airpelago control (access to airspace due to military exercise) Data was delivered with expected quality I’m not sure about what you mean by “support points” but as information, the 15 000 km of inspection we carried out was set up as 11 local separate projects, they was organized with start up meetings, weekly dialog meetings during project progress and a end meeting. On top of that we summarize all project in the end of the year in a central meeting with Airpelago, that meeting also includes preliminary planning for next year. (…) The grid , 15 000km , is 10-20 kV local grid but we also inspected approximately 2000 km HV grid 40-130kV during 2024 (…)«[2].

98. Následně zadavatel v rámci předmětné komunikace zjišťoval počet podpěrných bodů, které byly v požadované úrovni VVN a ZVN kontrolovány, tzn. zadavatel zjišťoval, kolik z kontrolovaných podpěrných bodů představovalo kontrolu vedení o napětí >52kV, přičemž objednatel E.ON dne 9. 1. 2026 zadavateli sdělil, že se jednalo o přibližně 5 500 podpěrných bodů v této napěťové hladině.

99. Žádostí ze dne 13. 2. 2026 zadavatel požádal objednatele E.ON o další potvrzení skutečností rozhodných pro posouzení referenční zakázky č. 1 vybraného dodavatele, konkr. požádal o potvrzení následujícího:

„Aipelago states that, within this contract, the inspection of the overhead line was carried out by photographing the towers, with 6–12 images taken per tower. For the purpose of assessing the technical qualification, we need to verify whether the activities commissioned by you and performed by Aipelago indeed included the inspection of all of the followingcomponents of the HV line:

foundations of the tower structure,
the tower structure itselfs (this refers to the steel tower structure, not concrete or wood utility pole),
insulator strings,
conductors,
ground (shield) wires,
fittings/accessories,
the protection zone of the HV line.

We particulary request your confirmation that the contract included the inspection of conductors and ground wires along the full span of the line, not only in the vicinity of the towers.

Furthemore, we kindly ask you to confirm that Aipelago also performed the related administrative services, specifically the organisation, processing and evaluation of data and information obtained during the inspection, as well as the delivery of the inspection results to the contracting authority.“[3]

Dne 15. 2. 2026 zadavatel obdržel odpověď objednatele E.ON, který uvedl následující:

„In Sweden there are no legal requirements for continuous inspection of conductors or longitudinal earth wires, nor off safety zones, therefore we do not specifically perform these inspections.

Conductors and safety zones are included as control points in the analysis process of overview images taken of each pole and span.

But, if we suspect damaged conductors, we normally order a drone inspection performed by Airpelago of one or more spans. Pictures should be taken continuously so that the entire lenght of the conductors can be inspected in detail.

Apart from the differences in requirements as stated above, we can confirm that Airpelago performs inspections of described components.

(…)

They are also responsible for delivering an initial inspection result in the form of critical observation reports and at the end a verified and quality assured delivery of dataset for each project.“[4]

100. Žádostí ze dne 7. 1. 2026 zadavatel požádal objednatele Fingrid o potvrzení, že referenční zakázka č. 2 byla realizována bez prodlení a v souladu s uzavřenou smlouvou. Objednatel Fingrid v odpovědi ze dne 8. 1. 2026 uvedl, že vybraný dodavatel plnil referenční zakázku č. 2 jako subdodavatel, a dodal, že popis poskytovaných služeb je správný. Žádostí ze dne
13. 2. 2026 se pak zadavatel objednatele Fingrid opětovně dotazoval, zda vybraný dodavatel poskytoval popsané služby a nejednalo se pouze o projektové, přípravné či testovací činnosti, a zda bylo součástí poskytovaných služeb i zpracování a strukturování inspekčních dat a jejich dodání. V odpovědi ze dne 24. 2. 2026 objednatel Fingrid opětovně uvedl, že vybraný dodavatel byl subdodavatelem, že poskytoval popsané služby, dále dodal, že nemůže potvrdit, kdo prováděl zpracování a strukturování dat, neboť výsledky byly předávány hlavním dodavatelem.

101. Objednatele Svenska Kraftnät zadavatel kontaktoval dne 29. 12. 2025 a dne 13. 2. 2026; v žádosti ze dne 13. 2. 2026 zadavatel požádal o potvrzení skutečností citovaných výše v bodě 99. odůvodnění tohoto rozhodnutí, přičemž tyto objednatel Svenska Kraftnät bez dalšího výslovně potvrdil.

K postupu zadavatele

102. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadavatel může v rámci podmínek účasti v zadávacím řízení stanovit i podmínky kvalifikace. Kvalifikací se ve smyslu § 28 odst. 1 písm. c) zákona rozumí způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku. Při posouzení splnění podmínek kvalifikace je pak nutné vždy reflektovat samotný účel tohoto institutu, kterým je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují dostatečné záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Adekvátně nastavené požadavky na kvalifikaci jsou tedy jakýmsi „sítem“, které má zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně splnit.

103. Úřad obecně konstatuje, že průběh zadávacího řízení je určen pravidly vymezenými zákonem, přičemž zadavatel je povinen dodržet rovněž jím stanovené zadávací podmínky, mezi něž patří i podmínky účasti, které představují kritéria, jež musí být ze strany vybraného dodavatele naplněna, aby s ním bylo možné uzavřít smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky. Platí přitom, že posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení musí být u vybraného dodavatele provedeno vždy. Zadavatel by tak měl mít na základě údajů předložených v nabídce vybraného dodavatele (popř. též v doplnění či objasnění nabídky) prokázáno, že vybraný dodavatel zadavatelem stanovené podmínky účasti splňuje.

104. Úřad dále uvádí, že při posuzování splnění podmínek účasti v zadávacím řízení musí zadavatel postupovat v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek dle § 6 zákona, zejména pak v souladu se zásadou transparentnosti. Z pohledu dodržení této zásady obstojí pouze takový postup zadavatele, který je čitelný, předvídatelný, srozumitelný, a tedy zpětně přezkoumatelný. K zajištění transparentnosti při posuzování splnění podmínek účasti v zadávacím řízení je třeba, aby v úkonech zadavatele, které jsou s posuzováním spjaty, bylo řádně zachyceno, zda vybraný dodavatel kvalifikaci splnil či nesplnil a současně z jakých podkladů tento závěr zadavatele vycházel; jedině tehdy může postup zadavatele v testu dodržení zásady transparentnosti obstát.

105. Účelem tohoto postupu zadavatele je, aby ve výsledku mohla být smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky uzavřena s dodavatelem, jehož nabídka prokazatelně odpovídá zadavatelem stanoveným požadavkům. V případě, že existují pochybnosti o splnění podmínek kvalifikace, a to tehdy, pokud tyto pochybnosti plynou přímo z nabídky vybraného dodavatele, popř. tyto pochybnosti zadavatel získá na základě námitek podaných dalšími účastníky zadávacího řízení, musí zadavatel přistoupit k vyjasnění těchto pochybností a tyto odstranit. Ve vztahu k šetřenému případu lze konstatovat, že zadavatel měl povinnost ověřit si, že vybraný dodavatel splňuje veškeré podmínky kvalifikace, neboť tu se lze ztotožnit s navrhovatelem, že informace stěžejní pro posouzení kvalifikace vybraného dodavatele ze seznamu referenčních služeb předloženého vybraným dodavatelem v nabídce explicitně nevyplývaly.

106. Konkrétní způsob, jakým zadavatel splnění podmínek ověří, je do značné míry ponechán na samotném zadavateli (zákonem předvídaným způsobem je zejména institut objasnění ve smyslu § 46 zákona, případně zadavatel může věrohodnost předložených dokladů ověřovat i sám dle § 39 odst. 5 zákona), nicméně je jednoznačné, že zákon zadavateli výslovně ukládá povinnost toto ověření u vybraného dodavatele provést.

107. V přezkoumávané veřejné zakázce byly požadavky zadavatele na kvalifikaci co do požadavků na předložení seznamu významných služeb provedených dodavateli (jejichž naplnění navrhovatel rozporuje) stanoveny v bodě 3.1 zadávací dokumentace, z něhož vyplývá, že aby mohla být kvalifikace dodavatele považována za splněnou, musí jím předložené referenční služby splňovat následující požadavky:

alespoň 1 významná referenční služba,
referenční službou se rozumí provádění letecké, lezecké či pochůzkové kontroly vedení (zejména základů stožárové konstrukce, stožárové konstrukce, izolátorových závěsů, vodičů, zemnících lan, armatur) se zaměřením na zjištění technického stavu a závad,
kontrola probíhala na vedení VVN nebo ZVN (tzn. vedení o napěťové hladině >52kV),
součástí služby byla i kontrola ochranného pásma vedení a související služby (souvisejícími službami se rozumí následné uspořádání dat a údajů získaných z provedené kontroly a odevzdání výsledků zadavateli),
významné referenční služby byly realizovány ve vztahu k souhrnnému množství nejméně 1000 podpěrných bodů; zároveň alespoň jedna významná služba pro jednoho objednatele musela být realizována ve vztahu k nejméně 500 podpěrných bodů.

Pokud má zadavatel za prokázané, že vybraný dodavatel všechny výše uvedené podmínky splnil, pak je oprávněn a zároveň povinen konstatovat, že technická kvalifikace vybraného dodavatele byla co do požadavku na referenční služby splněna.

108. Úřad v této souvislosti akcentuje, že zadavatelem nastavené požadavky na kvalifikaci jsou platné v průběhu celého zadávacího řízení a po uplynutí lhůty pro podání nabídek již nelze tyto měnit, ani nijak rozšiřovat, popř. zužovat. Požadavky zadavatele na předložení referenčních zakázek byly zcela jasně a transparentně uvedeny v čl. 3 bodu 3.1 zadávací dokumentace (viz body 93. a 107. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž pro prokázání naplnění těchto požadavků bylo nezbytné mít postaveno najisto, zda jsou tyto v předložených referenčních zakázkách vybraného dodavatele splněny. Jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, zadavatel získal pochybnosti o prokázání kvalifikace vybraným dodavatelem (a to zejména na základě námitek navrhovatele), pročež přistoupil k ověřování referenčních zakázek předložených vybraným dodavatelem, a to způsobem předpokládaným v § 39 odst. 5 zákona, když požádal objednatele těchto referenčních zakázek o potvrzení jejich obsahu a způsobu jejich skutečné realizace.

109. Co se týče referenční zakázky č. 1, z dokumentace o zadávacím řízení je zřejmé, že zadavatel u objednatele E.ON ověřoval v souladu s výše uvedenými požadavky podrobný obsah i rozsah poskytnuté referenční služby. V žádosti ze dne 7. 1. 2026 zadavatel zjišťoval zejména počet podpěrných bodů o napěťové hladině >52kV, které byly při plnění předmětné referenční zakázky č. 1 kontrolovány, a které jsou pro splnění podmínek kladených zadavatelem na reference rozhodující, když dle požadavku v zadávací dokumentaci musela být inspekce prováděna na vedení VVN nebo ZVN, tzn. na podpěrných bodech o napěťové hladině >52kV. Zadavatel ověřil, že v rámci referenční zakázky č. 1 byla kontrola prováděna na vedení o napětí >52kV u cca 5 500 podpěrných bodů. V rámci žádosti ze dne 13. 2. 2026 pak zadavatel ověřoval, zda byla inspekce prováděna na jím požadovaných částech vedení, tzn. zejména na základech stožárové konstrukce, stožárových konstrukcích, izolátorových závěsech, vodičích, zemnících lanech, armaturách, a zároveň zda bylo kontrolováno i ochranné pásmo vedení, a dále zda byly součástí plnění i související služby, tzn. uspořádání získaných dat a údajů a odevzdání výsledků zadavateli. Z komunikace uskutečněné mezi zadavatelem a objednatelem E.O.n je pak dle názoru Úřadu zřejmé, že objednatel E.ON splnění výše uvedených podmínek potvrdil (viz body 97. a 99. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

110. Argumentaci navrhovatele vztahující se k referenční veřejné zakázce č. 1, týkající se rozdílu mezi sloupy a stožáry považuje Úřad pro posouzení referenční zakázky č. 1 za zcela irelevantní, když zadavatel požadavek na reference stanovil pouze tak, že požadoval kontrolu prvků vedení VVN nebo ZVN, tzn. za situace, kdy má zadavatel za prokázané, že kontrola proběhla na cca 5 500 podpěrných bodech o napěťové hladině >52Kv, a kontrola probíhala na jím příkladmo uvedených částech vedení (základech stožárové konstrukce, stožárových konstrukcích, izolátorových závěsech, vodičích, zemnících lanech, armaturách), je zcela podružné, zda se definičně jednalo o „sloupy“ či „stožáry“; zároveň se lze zcela ztotožnit s vybraným dodavatelem, který zmiňuje skutečnost, že vybraný dodavatel je zahraničním dodavatelem, který jako zahraniční společnost termín „sloup“ může skutečně užívat jako obecné označení pro všechny vertikální podpěrné prvky přenosové soustavy; stěžejní tu je dle názoru Úřadu skutečnost, že se jednalo o vedení minimálně VVN, tzn. o minimální napěťové hladině >52Kv, což měl zadavatel za prokázané; zároveň měl zadavatel z odpovědi objednatele E.ON za prokázané, že byly kontrolovány konkrétní části vedení VVN, přičemž je dle názoru Úřadu podružné, jak se definičně tyto části vedení označují, když zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl příkladmý výčet prvků vedení VVN nebo ZVN (uvozeno „zejména“), a jako příklad vyjmenoval části stožárové konstrukce, avšak s ohledem na formulaci předmětné zadávací podmínky, kdy zásadní bylo vedení VVN nebo ZVN, mohl stejně tak použít i např. obecnější výraz „základ podpěrné konstrukce vedení“, což by s ohledem na formulaci zadávací podmínky a z toho vyplývající jasný požadavek na vedení VVN nebo ZVN bylo pravděpodobně vhodnější; ze znění zadávací podmínky totiž dle názoru Úřadu nelze dovodit, že by bylo rozhodující, zda je vedení VVN nebo ZVN řešeno na sloupech nebo stožárech). Požadavek, že referenční zakázky musí obsahovat výhradně kontrolu „stožárů“, nebyl v zadávací dokumentaci v tom smyslu, v jakém se snaží dovodit vybraný dodavatel, vůbec stanoven; navrhovatelem citovaná pasáž vyjádření ORGREZ, kde je popisován rozdíl mezi stožáry a sloupy, je tak pro posouzení věci zcela irelevantní, neboť požadavek na kontrolu „stožárů“ nebyl v zadávací dokumentaci takto výslovně stanoven.^{^[5]} Zároveň bylo prokázáno i to, že součástí reference byla kontrola ochranného pásma, když objednatel E.ON uvedl, že ochranná pásma vedení jsou zahrnuta jako kontrolní body u každého stožáru a každého rozpětí; stejně tak objednatel E.ON výslovně potvrdil i provedení tzv. souvisejících služeb. K tvrzení navrhovatele týkajícího se počtu snímků uvedených v popisu referenční služby, kdy navrhovatel tvrdí, že počet snímků je příliš nízký a prokazuje, že inspekce nemohla proběhnout zadavatelem požadovaným způsobem a v zadavatelem požadovaném rozsahu, Úřad pouze stručně uvádí, že požadavek na počet snímků nebyl v zadávací dokumentaci stanoven, a nemůže tak být hlediskem pro posouzení splnění kvalifikace. Co se týče argumentace navrhovatele, že součástí referenční zakázky č. 1 byl i zadavatelem zakázaný scanning, pak i tato argumentace je zcela nepřiléhavá, neboť zadavatel v zadávací dokumentaci vyloučil uznání reference spočívající v provedení scanningu samotného, tzn. pokud by byl scanning jediným předmětem referenční zakázky č. 1, pak by její provedení nemohlo být uznáno, nicméně z dostupných informací je zřejmé, že LiDAR scanning byl pouze předpokladem pro provedení následujících výše podrobně popsaných služeb. Pouhou spekulací navrhovatele je pak i skutečnost, že plnění referenční zakázky č. 1 probíhalo autonomním způsobem, který má být právními předpisy zakázán; z vyjádření objednatele E.ON naopak vyplývá, že referenční zakázka č. 1 byla provedena v souladu se zákonem a dohodnutým způsobem.

111. Na základě výše uvedeného pak Úřad dospěl k závěru, že již referenční zakázka č. 1 zcela naplňuje požadavky zadavatele na splnění technické kvalifikace co do požadavku zadavatele na referenční služby dle bodu 3.1 zadávací dokumentace, tzn. již po posouzení této referenční zakázky č. 1 má Úřad za to, že technická kvalifikace byla co do požadavku na reference bez dalšího splněna. Nad rámec zadavatelem explicitně přezkoumávaných skutečností totiž referenční zakázka č. 1 prokazatelně splňuje i další zadavatelem stanovené požadavky, a to že významná referenční služba byla realizována ve vztahu k souhrnnému množství nejméně 1000 podpěrných bodů a zároveň alespoň jedna významná služba pro jednoho objednatele byla realizována ve vztahu k nejméně 500 podpěrných bodů, přičemž zároveň dle bodu 3.1 zadávací dokumentace postačovalo předložení alespoň jedné významné služby (objednatel E.ON uvedl, že kontrola vedení o napěťové hladině >52Kv proběhla na cca 5 500 podpěrných bodech). V této souvislosti navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí uvádí, že z vyjádření objednatele E.ON vyplývá, že se u referenční zakázky č. 1 jednalo celkem o 11 oddělených projektů o blíže neurčeném rozsahu, přičemž toto posouzení je dle navrhovatele zásadní právě z hlediska požadavku zadavatele na doložení jedné referenční služby o minimálně 500 podpěrných bodech, přičemž při prostém vydělení přibližného počtu 5500 podpěrných bodů číslem 11 (počtem oddělených projektů) pak dle navrhovatele vychází číslo přibližně 500, ale s ohledem na orientační celkový počet podpěrných bodů takové číslo může být i menší, čímž by nebyl požadavek zadavatele touto referencí naplněn. K tomu Úřad ve stručnosti uvádí, že navrhovatel tu opět rozšiřuje a nesprávně interpretuje požadavek zadavatele stanovený v zadávací dokumentaci, když ten zněl: „(…)Zároveň alespoň jedna významná referenční služba (tj jedenobchodní případ pro jednoho objednatele) musela být realizována ve vztahu k nejméně 500 PB.“. S ohledem na znění požadavku zadavatele tedy není důvod jakkoliv dělit kontrolovaný počet podpěrných bodů mezi 11 oddělených projektů, když tu se jedná o jakési interní rozdělení, které objednatel E.ON provedl v rámci předmětné referenční služby, které je však pro posouzení splnění kvalifikace v přezkoumávané veřejné zakázce zcela irelevantní. Požadavek na referenční služby zadavatel vztáhl k jednomu obchodnímu případu pro jednoho objednatele, tzn. zadavatel musí provedenou referenci posuzovat jako celek a jakési interní rozdělení, které proběhlo mezi objednatelem E.ON a vybraným dodavatelem v rámci plnění předložené referenční zakázky č. 1 je pro posouzení reference podružné, když bylo prokázáno, že pro objednatele E.ON, tzn. pro jednoho objednatele bylo v rámci jednoho obchodního případu (v rámci referenční zakázky č. 1) zkontrolováno cca 5 500 podpěrných bodů. Z výše uvedeného dle názoru Úřadu prokazatelně vyplývá, že vybraný dodavatel kvalifikaci co do požadavku na reference bez dalšího splnil a nebyl tak co do tohoto požadavku stanoveného zadavatelem důvod k jeho vyloučení ze zadávacího řízení.

112. Ač už předložením referenční zakázky č. 1 došlo dle názoru Úřadu ke splnění požadavků zadavatele na referenční služby (viz výše), Úřad pro úplnost ověřil i referenční zakázky č. 2 a 3 předložené vybraným dodavatelem, přičemž u referenční zakázky č. 2 se Úřad může ztotožnit s navrhovatelem, že v rámci této zakázky nepovažuje Úřad za zcela prokázané, že součástí referenční zakázky č. 2 byly i související služby, resp. že součástí plnění vybraného dodavatele bylo i uspořádání dat a údajů získaných z provedené kontroly a odevzdání výsledků zadavateli, neboť z ověřování reference u objednatele Fingrid tato skutečnost explicitně nevyplývá (viz bod 100. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Za situace, kdy se zadavatel na tuto část plnění objednatele Fingrid výslovně ptal, měl by mít i výslovně potvrzeno, že tato část plnění byla skutečně provedena, což z potvrzení objednatele Fingrid dle názoru Úřadu skutečně nevyplývá. K tvrzení navrhovatele uvedenému ve vyjádření k podkladům rozhodnutí, že informace poskytnuté vybraným dodavatelem k referenční zakázce č. 2 byly lživé, když tento neuvedl, že byl v předmětné referenční zakázce č. 2 subdodavatelem, Úřad odkazuje na Seznam referenčních zakázek předložený vybraným dodavatelem v nabídce (viz bod 95. odůvodnění tohoto rozhodnutí), z něhož je zřejmé, že vybraný dodavatel zde explicitně uvedl, že předmětnou referenci plnil jako subdodavatel. Naopak u referenční veřejné zakázky č. 3 Úřad nemá pochybnosti o splnění požadavků zadavatele, když objednatel Svenska Kraftnät obsah i rozsah plnění referenční služby, jak byla popsána v bodu 3.1 zadávací dokumentace, výslovně potvrdil; na rozdíl od navrhovatele Úřad považuje takové potvrzení za zcela dostatečné, neboť obsahuje výslovné potvrzení všech požadavků na referenční služby stanovených zadavatelem v zadávací dokumentaci (zadavatel má výslovně potvrzeno i to, že součástí plnění byly navrhovatelem zpochybňované činnosti, tj. kontrola ochranného pásma i související služby). K námitce navrhovatele, že inspekce byla prováděna typem dronu, který kvalitou neodpovídá standardům požadovaným zadavatelem, Úřad uvádí, že požadavek na typ dronu, kterým byla referenční služba prováděna, nebyl v zadávací dokumentaci stanoven, proto je irelevantní, zda byla referenční zakázka prováděna jiným typem dronu, než který požaduje pro plnění této šetřené veřejné zakázky zadavatel. S ohledem na výše uvedené nemá Úřad pochybnosti o splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona vybraným dodavatelem.

113. Pokud navrhovatel zastává názor, že k posouzení referenčních zakázek předložených vybraným dodavatelem nemůže postačovat pouhé vyjádření objednatele referenční zakázky a zadavatel měl požadovat předložení objektivních podkladů, jako je např. smlouva s přesně specifikovaným plněním, inspekční výstupy apod., nelze se s takovým tvrzením navrhovatele ztotožnit. Jak již Úřad uvedl výše, ověření referencí samotným zadavatelem u objednatelů těchto referencí je postupem přímo předpokládaným zákonem v § 39 odst. 5 zákona, tzn. takový postup zadavatele je třeba považovat pro ověření referencí za zcela dostačující.

114. Navrhovatel dále uvádí, že vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci nedovoleným čestným prohlášením, když zadavatel v čl. 2 písm. d) zadávací dokumentace výslovně vyloučil možnost nahradit doklady pro prokazování technické kvalifikace čestným prohlášením, přičemž důsledkem tohoto rozhodnutí zadavatele je dle navrhovatele skutečnost, že zadavatel je povinen v souladu s § 122 odst. 3 zákona požadovat po vybraném dodavateli předložení dokladů pro prokázání technické kvalifikace v rámci jeho povinnosti vyhodnotit splnění podmínek účasti, tzn. vybraný dodavatel by měl dle navrhovatele předložit konkrétní doklady o předmětu plnění referenčních služeb, ze kterých by bylo patrné, v jaké kvalitě a v jaké míře podrobnosti vybraný dodavatel referenční služby skutečně poskytoval, a nemělo by tak postačovat jím předložené čestné prohlášení v podobě Seznamu významných služeb.

115. K výše uvedenému Úřad ve shodě se zadavatelem uvádí, že navrhovatel skutečně zaměňuje dva rozdílné instituty. Je třeba konstatovat, že Seznam významných služeb předložený vybraným dodavatelem v nabídce k prokázání technické kvalifikace (viz bod 95. odůvodnění tohoto rozhodnutí) je zákonem předpokládaný a zadavatelem výslovně vyžadovaný dokument dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona^{^[6]}, který nelze zaměňovat s možností dodavatelů nahrazovat různé druhy dokladů čestným prohlášením ve smyslu § 86 odst. 2 zákona, což bylo vyloučeno zadávacími podmínkami. Ustanovení § 86 odst. 2 zákona pouze dovoluje dodavatelům, pokud zadávací dokumentace nestanoví jinak, aby různé doklady předkládané v rámci zadávacího řízení nahradili čestným prohlášením, to však nijak nesouvisí s požadavkem na prokázání kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, který zadavatel formuloval zcela jasně a jako součást zadávací dokumentace předložil vzor takového seznamu, který měli dodavatelé vyplnit. Úřad chápe uvažování navrhovatele, že předkládaný Seznam významných služeb je de facto rovněž druhem čestného prohlášení, nicméně jedná se v tomto případě o čestné prohlášení specifického obsahu, které musí být, jakožto zákonem vyžadovaný a zadavatelem v zadávacích podmínkách obsahově přesně vymezený doklad k prokázání kvalifikace, v rámci zadávacího řízení bez dalšího předloženo. I z rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. R0182/2021 ze dne 21. 1. 2022 vyplývá, že: „(…) seznam významných služeb, jehož forma byla již v zadávací dokumentaci stanovena jako čestné prohlášení s daným obsahem, není dokladem prokazujícím splnění technické kvalifikace, který by bylo ve smyslu § 86 odst. 2 možno nahradit obecným čestným prohlášením.“. Argumentace navrhovatele navíc skutečně působí velmi účelově, když vlastní kvalifikaci prokazoval (velmi správně a v souladu se zadávací dokumentací) rovněž totožným způsobem, tzn. předložením Seznamu významných služeb, jak byl vzor tohoto dokumentu poskytnut zadavatelem v rámci zadávací dokumentace. Předložení Seznamu významných služeb tudíž nelze považovat za nedovolené předložení čestného prohlášení ve smyslu § 86 odst. 2 zákona, které bylo vyloučeno zadávacími podmínkami. Nadto lze v tomto případě odkázat i na komentář k ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) zákona, který uvádí, že „V případě významných dodávek a služeb ZZVZ neuvádí, že přílohou seznamu mají být osvědčení objednatele [narozdíl od stavebních prací dle odst. 3 písm. a) komentovaného ustanovení]. S ohledem na princip, dle nějž požadavky zadavatele na kvalifikaci nesmí překračovat meze zákonné úpravy, vyjádřený v § 73 odst. 4, tak zadavatelé v případě požadavků na prokázání významných dodávek a služeb nejsou oprávněni požadovat vedle předložení seznamu i příslušná osvědčení objednatelů. (…) Výše uvedený závěr výslovně potvrzuje i důvodová zpráva k ZZVZ a také rozhodovací praxe (např. rozhodnutí ÚOHS ze dne 27. 2. 2020, č. j. ÚOHS-06550/2020/521/OPi).“.^{^[7]}

116. Co se týče tvrzení navrhovatele, že rozhodnutí o výběru neodpovídá požadavkům zákona, neboť neobsahuje seznam dokladů, kterými dodavatel prokazoval kvalifikaci, pak Úřad odkazuje na § 123 zákona a uvádí, že všechny tu požadované informace a doklady byly v rozhodnutí o výběru uvedeny. Za situace, kdy zadavatel zcela oprávněně požadoval co do prokázání technické kvalifikace dokumenty v podobě vzorového Seznamu významných služeb a vzorového Seznamu členů realizačního týmu, které vybraný dodavatel předložil a zadavatel je pak učinil součástí rozhodnutí o výběru, nelze to považovat za rozporné se zákonem. Úřad rovněž dodává, že k předloženému Seznamu významných služeb zadavatel zároveň transparentně uvedl, že obsah těchto služeb následně ověřoval u objednatelů. Navrhovatel se tudíž dle názoru Úřadu dozvěděl všechny stěžejní informace a zároveň informace, které zákon vyžaduje jakožto součást rozhodnutí o výběru. S ohledem na výše uvedené má Úřad za to, že rozhodnutí o výběru bylo transparentní a jeho obsah souladný se zákonem.

K realizačnímu týmu vybraného dodavatele

117. Navrhovatel tvrdí, že vybraný dodavatel nesplňuje podmínky technické kvalifikace ani ve vztahu k požadovanému realizačnímu týmu. Dle navrhovatele nemůže být realizační tým vybraného dodavatele schopen předmětnou veřejnou zakázku vzhledem k jejímu rozsahu plnit. Navrhovatel konstatuje, že součástí realizačního týmu musí být minimálně jeden operátor a jeden pilot, přičemž pro řádné plnění pozice operátora je zapotřebí, aby byl operátor aktivně zapojen v plnění veřejné zakázky a byl při plnění veřejné zakázky přítomen v České republice; dle rozhodnutí o výběru má být touto osobou M. J., který je však dle navrhovatele zároveň jednou z vedoucích osob celé společnosti, a existuje tak významná pochybnost, zda bude zajištěna jeho aktivní účast na realizaci veřejné zakázky, a to zejména za situace, že bude s vybraným dodavatelem uzavřena smlouva ve všech částech veřejné zakázky. Výše uvedené platí dle navrhovatele i pro piloty, jelikož vybraný dodavatel plánuje pro všechny části veřejné zakázky uplatnit pouze 4 piloty, z nichž pouze jeden má požadovanou kvalifikaci.

118. V této souvislosti je třeba uvést, že požadavky zadavatele na realizační tým vybraného dodavatele byly zcela explicitně stanoveny pod písm. B) bodu 3.2 zadávací dokumentace. K této části návrhu navrhovatele pak Úřad poznamenává, že jediná námitka, která byla co do nesplnění požadavků na realizační tým vybraného dodavatele navrhovatelem vznesena, je námitka stran toho, že osoba operátora uvedená v seznamu realizačního týmu vybraného dodavatele nemůže stíhat plnění veřejné zakázky, resp. se na něm aktivně účastnit, neboť se jedná o vysoce postaveného člena vedení vybraného dodavatele, který je nadto zahraniční osobou. Tu je třeba uvést, že navrhovatel nenapadá nesplnění žádného jiného požadavku stanoveného zadavatelem na jednotlivé členy týmu. Mezi zadavatelem a navrhovatelem tak není sporu o tom, že by ostatní požadavky na kvalifikaci členů realizačního týmu nebyly splněny. Zadávací dokumentace nestanovila zákaz, aby člen realizačního týmu současně vykonával manažerskou nebo vedoucí funkci u dodavatele a nestanovila ani povinnost dlouhodobého fyzického pobytu v České republice; z pohledu posouzení kvalifikace je zásadní, že vybraný dodavatel identifikoval konkrétní osobu, doložil její kvalifikaci a splnil tím požadavek zadavatele. Navrhovatel v této části návrhu pouze spekuluje o budoucím chování dodavatele, aniž by tvrdil porušení konkrétní zadávací podmínky. Tu je třeba akcentovat, že zadavatel v rámci posouzení kvalifikace nemůže zkoumat hypotetická rizika budoucího plnění, ale pouze formální a obsahové splnění jím stanovených požadavků na kvalifikaci; hodnocení kvalifikace není hodnocením reálné kapacity dodavatele plnit zakázku v budoucnosti, ale pouze ověřením, zda dodavatel osvědčil splnění požadavků zadavatele.

119. Co se týče osoby pilota, tak ke splnění technické kvalifikace tohoto člena týmu navrhovatel opětovně nepředkládá de facto žádnou argumentaci v tom smyslu, že by snad nebylo prokázáno splnění kvalifikace tímto členem týmu, když navrhovatel pouze uvádí, že vybraný dodavatel hodlá uplatnit na plnění veřejné zakázky pouze čtyři piloty, což nemůže být dostatečné. K tomu Úřad pouze uvádí, že v rámci technické kvalifikace zadavatel požadoval splnění technické kvalifikace v podobě osob jednoho pilota a jednoho operátora a dále uvedl, že celý realizační tým musí být složen minimálně ze dvou osob, což vybraný dodavatel bez dalšího splnil, resp. tato skutečnost ani není navrhovatelem rozporována, přičemž zbylá část týmu, která bude vybraným dodavatelem použita pro plnění veřejné zakázky, je pro posouzení splnění kvalifikace zcela irelevantní a je pak pouze na vybraném dodavateli, aby zajistil takové osoby, které budou veřejnou zakázku plnit. Vybraný dodavatel skutečně není povinen již na počátku zadávacího řízení, tj. v době podání nabídky, mít k dispozici celý předpokládaný tým, popř. zaměstnávat dostatečný počet osob potřebný pro budoucí plnění veřejné zakázky, když je pouze na jeho zodpovědnosti, pochopitelně za situace, kdy jsou splněny veškeré podmínky stanovené zadávací dokumentací, aby zajistil další lidské zdroje, které bude dle svého uvážení potřebovat. Skutečnost, že byl vybraný dodavatel úspěšný ve více částech zakázky se stejným týmem, je pro posouzení kvalifikace rovněž zcela podružná; je výhradně na vybraném dodavateli, aby budoucí plnění veřejné zakázky zajistil, přičemž jak vyplývá i z vyjádření navrhovatele, vybraný dodavatel aktivně nabírá další personál, což je skutečnost, kterou nelze považovat za jakkoliv rozpornou se zákonem, a tato skutečnost svědčí spíše o snaze vybraného dodavatele zajistit budoucí bezproblémové plnění veřejné zakázky.

120. Úřad tudíž s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že ani co do požadavků na kvalifikaci členů realizačního týmu nedošlo k pochybení zadavatele, resp. že by zadavatel při posouzení požadavků na kvalifikaci členů týmu vybraného dodavatele postupoval v rozporu se zákonem.

K porušování právních předpisů vybraným dodavatelem a k nakládání s utajovanými informacemi

121. Navrhovatel uvádí, že při plnění veřejné zakázky vybraným dodavatelem může dojít k porušování právních předpisů, což by mělo být důvodem pro vyloučení vybraného dodavatele dle § 48 odst. 2 zákona. Navrhovatel má za to, že plněním vybraného dodavatele bude docházet k porušování pracovněprávních předpisů (zejm. požadavků na pracovní dobu a dobu odpočinku, přestávky v práci a dovolenou), neboť dodavatel má malý realizační tým, a dále k porušování předpisů týkajících se provozu bezpilotních systémů, neboť potvrzení, která vybraný dodavatel předložil, nemusí být dostatečná (navrhovatel zmiňuje nutnost předložení potvrzení Úřadu pro civilní letectví a analýzy rizik na základě metodiky SORA). Dle navrhovatele zároveň není zřejmé, zda vybraný dodavatel neplánuje využití autonomních prostředků (i s ohledem na uplatněnou referenční službu), které je zakázané.

122. Navrhovatel dále upozorňuje, že plněním veřejné zakázky bude dle jeho názoru docházet k nakládání s utajovanými informacemi, a to s ohledem na předmět veřejné zakázky, kterým je kontrola kritické energetické infrastruktury státu, ale zejména s ohledem na skutečnost, že nedílnou součástí plnění veřejné zakázky vybraným dodavatelem bude provedení laserového zaměření celé přenosové soustavy České republiky pro účely automatizovaných letů dronů, kdy tato technologie (LiDAR) spočívá ve vytvoření jakési digitální mapy celé přenosové soustavy, včetně ochranných pásem, přičemž tuto technologii bude vytvářet a uchovávat společnost se sídlem v zahraničí a bude k tomu užívat bezpilotní prostředky čínské značky DJI. Navrhovatel upozorňuje, že vybraný dodavatel nemá bezpečnostní prověrku, přičemž údaje získané LiDAR scanningem podle navrhovatele naplňují definici utajovaných informací dle zákona o utajovaných informacích. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na reportáž Čínské drony a Varování NÚKIB. Navrhovatel uvádí, že zadavatel je dle § 49 zákona povinen učinit opatření k nápravě, pokud zjistí, že postupoval v rozporu se zákonem, tzn. za situace, že zadavatel nepožadoval v zadávací dokumentaci bezpečnostní prověrku, ale je následně zjištěno, že by tím mohlo dojít k ohrožení zájmů České republiky, je provedení opatření k nápravě nezbytné. Navrhovatel v této souvislosti dodává, že předmětnou námitku týkající se utajovaných informací nemohl uplatnit dříve v rámci námitek proti zadávacím podmínkám, neboť se o způsobu plnění veřejné zakázky dozvěděl až po provedení výběru dodavatele.

K porušování pracovněprávních předpisů

123. Námitky navrhovatele stran porušování pracovněprávních předpisů shledává Úřad ve shodě se zadavatelem jako spekulativní a zároveň velmi nekonkrétní, když navrhovatel nepředkládá žádné důkazy, které by snad o budoucím nedodržování pracovněprávních předpisů měly svědčit. Zmíněná nekonkrétnost tvrzení navrhovatele je přitom zcela pochopitelná a je zapříčiněna zejména tou skutečností, že navrhovatel nemůže znát celé složení týmu vybraného dodavatele ani konkrétní organizační, personální a časové nastavení způsobu plnění veřejné zakázky, jež má zásadní vliv na možnost posouzení namítaných skutečností, a které souvisí s následným plněním veřejné zakázky, nikoliv s posouzením splnění zadávacích podmínek. Nad dodržením či nedodržením pracovněprávních předpisů lze v tuto chvíli (kdy vybraný dodavatel ještě zajišťuje všechny adekvátní osoby, jež se budou na plnění veřejné zakázky podílet) skutečně pouze spekulovat a lze si jen stěží představit, že by mohl být předložen takový důkaz, který by byl podkladem pro konstatování budoucího porušování pracovněprávních předpisů a důvodem pro vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení.

124. Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že tvrzení o porušení pracovněprávních předpisů je tak pouze nepodloženou spekulací, přičemž pokud vybraný dodavatel zadavateli podpisem smlouvy v přezkoumávaném zadávacím řízení potvrzuje, že bude při plnění zakázky dodržovat všechny právní předpisy, nelze bez dalšího uvažovat o tom, že by tomu tak nemělo být, což podporuje i ustálená judikatura správních soudů, která stojí na názoru, že vztah mezi zadavatelem a dodavatelem je primárně vztahem soukromoprávním (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 179/2018-44 ze dne 25. 11. 2019); na takový vztah se pak v obecném pohledu vztahují zásady soukromého práva, mj. i zásada presumpce poctivosti a dobré víry obsažená v § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Nelze tedy rezignovat na předpoklad, že zadavatelé a dodavatelé jednají vůči sobě poctivě a oprávněně se na poctivost druhé strany spoléhají.

125. Úřad v této souvislosti zároveň odkazuje na níže popsané posouzení MNNC vybraného dodavatele, v rámci něhož zadavatel navrhovatelem namítané skutečnosti stran budoucího potenciálního nedodržení pracovněprávních předpisů vybraným dodavatelem prověřoval, když zjišťoval hodinové sazby jednotlivých osob podílejících se na plnění veřejné zakázky a čas při plnění veřejné zakázky strávený (podrobněji viz níže v části týkající se MNNC vybraného dodavatele).

K porušování letových předpisů a nakládání s utajovanými informacemi

126. K této části argumentace navrhovatele Úřad nejprve uvádí, že nepřehlédl tvrzení zadavatele, že předmětné skutečnosti byly dle jeho názoru uplatněny pozdě, a že pokud měl navrhovatel za to, že zadavatel měl povinnost zahrnout do zadávacích podmínek některé další požadavky, měl podat námitky proti zadávacím podmínkám. V této souvislosti je však dle názoru Úřadu stěžejní skutečnost, že potřeba vyžadovat navrhovatelem tvrzené doklady (bezpečnostní prověrku NBÚ, další letecká povolení a analýzy rizik SORA) vyvstala dle navrhovatele až po výběru dodavatele, a to přímo s ohledem na poměrně specifický způsob plnění předmětu veřejné zakázky vybraný dodavatelem. Dle názoru Úřadu nelze po účastnících zadávacího řízení požadovat, aby předvídali všechny varianty toho, jakým způsobem bude jiný potenciální dodavatel plnit veřejnou zakázku. Navrhovatel vztahuje nutnost požadovat doklad o získání bezpečnostní prověrky a další letová povolení ke skutečnosti, že předpokladem pro plnění veřejné zakázky vybraným dodavatelem je provedení LiDAR scanningu, přičemž právě data získaná tímto způsobem navrhovatel považuje za utajované informace a použití automatizovaného letu dronu za důvod pro vyžadování dalších konkrétních letových povolení. Ač je toto posouzení velmi hraniční, tak v šetřené věci Úřad shledal, že tyto námitky mohly být skutečně uplatněny až po provedení výběru dodavatele. Z uvedeného důvodu Úřad nepřistoupil k zastavení správního řízení v této části, ale přistoupil k věcnému přezkumu těchto námitek navrhovatele. Úřad v tomto ohledu zároveň respektuje princip upřednostnění věcného přezkumu před procesním zastavením.

127. V této souvislosti je však třeba konstatovat, že stanovení zadávacích podmínek a veškerých požadavků na předmět plnění je zcela v gesci zadavatele, neboť je to zadavatel, kdo má nejlepší povědomí o tom, jaké plnění potřebuje. Je třeba zdůraznit, že stanovení předmětu plnění a podmínek jeho realizace je výlučným právem a odpovědností zadavatele, který jako jediný nese odpovědnost za výsledek plnění veřejné zakázky a který současně nejlépe zná své skutečné potřeby, provozní souvislosti a míru rizikspojených s plněním zakázky. Právní úprava zadávání veřejných zakázek ani judikatura správních soudů neposkytují dodavatelům či jiným subjektům oprávnění nahrazovat vůli zadavatele vlastní představou o tom, jaké podmínky by „měly“ být stanoveny. Navrhovatel se ve své argumentaci fakticky snaží zadavateli dodatečně vnucovat požadavky, které zadavatel vědomě a po zvážení všech relevantních okolností nestanovil. Z vyjádření zadavatele je zřejmé, že tento zvážil (i následně po podání námitek navrhovatele), zda neměly být navrhovatelem uváděné doklady zahrnuty jako požadavek zadávacích podmínek, nicméně očividně dospěl k závěru, že nikoliv, přičemž zadavatel není povinen stanovit takové podmínky plnění, které považuje za nadbytečné nebo neodpovídající povaze zakázky,a to ani v případě, že by je určitý dodavatel považoval za vhodné či obvyklé. Požadavek na bezpečnostní prověrku nadto představuje významné omezení hospodářské soutěže a okruhu potenciálních dodavatelů. Zadavatel je proto oprávněn – a dokonce povinen – zvažovat, zda je takový požadavek skutečně nezbytný a přiměřený, nebo zda by jeho stanovení vedlo k neodůvodněnému omezení soutěže. Za situace, že zadavatel nevyhodnotil údaje získávané v průběhu plnění veřejné zakázky jako utajované informace, neměl ani důvod požadavek na bezpečnostní prověrku stanovit. Ani Varování NBÚ nebo reportáž Čínské drony na právě uvedeném nemůže nic změnit, neboť nestanovuje zadavateli žádnou přímou povinnost, která by se snad měla promítnout do jeho postupu v zadávacím řízení. Za této situace nelze dovozovat, že by zadavatel byl povinen tento požadavek stanovit, natož že by jeho opomenutí představovalo porušení zákona. V daném případě zadavatel dle názoru Úřadu postupoval v rámci své zákonné diskrece, když vyhodnotil, že požadavek na bezpečnostní prověrku není pro plnění zakázky nezbytný.

128. Právě uvedené platí rovněž pro navrhovatelem zmíněná letová povolení. Zadavatel v zadávacích podmínkách výslovně stanovil požadavky na předložení určitých dokladů týkajících se letových předpisů, a to v bodě 3.4 zadávací dokumentace a bodě 3.2 písm. B) zadávací dokumentace pro osobu pilota, přičemž tyto považoval očividně za zcela dostatečné, a co do dalších povolení nutných k plnění předmětu veřejné zakázky spoléhal na profesionalitu vybraného dodavatele, který je v souladu s uzavřenou smlouvou povinen dodržovat veškeré právní předpisy týkající se předmětu plnění. Zadavatel zároveň není povinen v zadávacích podmínkách vyjmenovávat veškerá dílčí oprávnění a povolení související s realizací plnění, neboť stanovením požadavků na kvalifikaci a ověřením jejich splněnívzniká předpoklad, že je vybrán profesionální dodavatel, u něhož lze důvodně předpokládat, že zajistí zákonnou realizaci veřejné zakázky v celém jejím rozsahu. Po zadavateli ani nelze rozumně požadovat, aby v zadávacích podmínkách anticipoval veškeré regulatorní požadavky vážící se k jednotlivým dílčím činnostem v rámci realizace veřejné zakázky; tuto odpovědnost nese dodavatel jako odborník v daném oboru, jehož způsobilost zadavatel prověřuje prostřednictvím kvalifikace. Úřad tudíž uzavírá, že ani nestanovením požadavku na další letová povolení, nedošlo k porušení zákona zadavatelem.

129. Pro úplnost však Úřad uvádí, že vybraný dodavatel předložil zadavateli i další povolení a oprávnění, když součástí dokumentace o zadávacím řízení je potvrzení LUC, které zadavatel v zadávacích podmínkách výslovně vyžadoval, a dále rozhodnutí Úřadu pro civilní letectví o »Potvrzení o přijatelnosti přeshraničního provozu UAS v kategorii „specifická“« a „Rozhodnutí o změně oprávnění pro LUC – specifická kategorie“. Co se týče argumentace uvedené navrhovatelem ve vyjádření k podkladům rozhodnutí, která reaguje právě na předmětná potvrzení a povolení předložená vybraný dodavatelem, a která dle navrhovatele prokazují, že vybraný dodavatel nesplnil požadavky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci a že vybraný dodavatel nemůže být schopen plnit veřejnou zakázku tak, aby dodržel všechny právní předpisy vztahující se k letovému provozu, Úřad uvádí následující. Dle názoru Úřadu je prokazatelné, že požadavky stanovené zadavatelem byly co do požadavků na letová oprávnění, jejichž předložení zadavatel v zadávacích podmínkách požadoval, splněny, když vybraný dodavatel předložil dne 8. 12. 2025 na výzvu zadavatele dle § 46 zákona oprávnění LUC. V oprávnění LUC předloženém vybraným dodavatelem je výslovně uvedeno, že „Toto osvědčení potvrzuje, že společnost Airpelago AB je oprávněna provádět provoz bezpilotních leteckých systémů (UAS), jak je definováno v připojených provozních specifikacích UAS, v souladu s příručkou LUC, s přílohou nařízení (EU) č. 2019/947 a s Příloha IX nařízení (EU) 2018/1139“. Zároveň je zde uvedeno: „Zvláštní omezení: Přidání nových typů bezpilotních leteckých systémů do provozu vyžaduje předchozí schválení švédským úřadem CAA“, přičemž vybraný dodavatel zároveň předložil i „Rozhodnutí o změně oprávnění pro LUC – specifická kategorie“, které uvádí, že „(…) Švédský úřad pro dopravu schvaluje, že společnost Airpelago AB (provozovatel) může provozovat systém SORA jako analýzu rizik s omezeními uvedenými v přiloženém povolení. • Švédský úřad pro dopravu schvaluje rozšíření oprávnění v dokumentu SWE-LUC-0001 i na bezpilotní letouny typu DJI Matrice 400 RTK.“. S ohledem na právě uvedené považuje Úřad splnění požadavku zadavatele uvedeného v bodě 3.4 „Požadavky na předložení dokladů“ zadávací dokumentace za prokázané. Za zavádějící naopak považuje Úřad tvrzení navrhovatele uvedené ve vyjádření k podkladům rozhodnutí, že „Toto potvrzení vyžadované v ZD předložil vybraný dodavatel zřejmě až k vyjádření k návrhu. Jedná se o dokument ve spise označený číslem 62 - Rozhodnutí o vydání potvrzení o přijatelnosti přeshraničního provozu UAS v kategorii „specifická“ ze dne 08.01.2026, č.j. 007221-26-701 dle čl. 12 nařízení Komise (EU) 2019/947.“. Dle názoru Úřadu je navrhovatelem zmíněné rozhodnutí o »Potvrzení o přijatelnosti přeshraničního provozu UAS v kategorii „specifická“« dalším dokladem, který vybraný dodavatel pravděpodobně potřebuje k plnění veřejné zakázky, ale není dokladem, který zadavatel vyžadoval v zadávacích podmínkách. Oprávnění k provozu pro bezpilotní prostředky požadované v zadávací dokumentaci očividně představuje povolení LUC, jakožto osvědčení provozovatele bezpilotních systémů, a následné „Rozhodnutí o změně oprávnění pro LUC – specifická kategorie“, které povoluje provoz bezpilotního prostředku ve specifické kategorii, nikoliv „Potvrzení o přijatelnosti přeshraničního provozu“, které následně legitimizuje použití LUC pro Českou republiku. Posouzení toho, kdy, resp. v jaké fázi zadávacího řízení bylo předloženo „Potvrzení o přijatelnosti přeshraničního provozu“ (popř. rozhodnutí Úřadu pro civilní letectví o přijatelnosti přeshraničního provozu), je tak zcela podružné, neboť požadavek na předložení tohoto rozhodnutí nebyl stanoven v zadávacích podmínkách a toto rozhodnutí tak mohlo být vybraným dodavatelem předloženo teoreticky kdykoliv. Úřad pouze stručně uzavírá, že zadavatelem stanovené zadávací podmínky musí být dodrženy v průběhu celého zadávacího řízení a tyto nelze následně jakkoliv rozšiřovat, a je tudíž nepřípustné, aby zadavatel po dodavatelích požadoval dokumenty nad rámec těch, které požadoval v zadávacích podmínkách. Nelze pak považovat za nezákonný postup zadavatele, pokud vybere takového dodavatele, který předložil doklady požadované v zadávací dokumenty, zadavatel tyto přijal a považoval tak veškeré jím stanovené požadavky za splněné. Nebyl tedy důvod vyloučit vybraného dodavatele dle § 48 odst. 2 zákona pro nesplnění zadávacích podmínek.

130. K tvrzení navrhovatele, že po posouzení všech podkladů ve spise má navrhovatel za prokázané, že vybraný dodavatel nebude schopen plnit velkou část veřejné zakázky v souladu se zákonem, je pak třeba uvést, že i pokud by vybraný dodavatel nesplňoval některé požadavky na letový provoz dronů v tuto chvíli (jak tvrdí navrhovatel), může si tyto kdykoliv do začátku plnění smlouvy doplnit tak, aby jejich splnění, které garantuje na mnoha místech komunikace se zadavatelem a zároveň následně podpisem uzavřené smlouvy, zajistil. Nelze tudíž ani nyní shledat, že by plnění vybraného dodavatele mělo porušovat právní předpisy. Opětovně Úřad odkazuje na zásadu presumpce poctivosti a dobré víry (viz bod 124. odůvodnění tohoto rozhodnutí), tzn. nelze dopředu spekulovat, že vybraný dodavatel hodlá plnit veřejnou zakázku v rozporu s právními předpisy. Lze tak pouze upozornit zadavatele, aby si navrhovatelem tvrzené skutečnosti důsledně ověřil a tyto vykomunikoval s vybraným dodavatelem, aby se následně vyhnul případné nutnosti odstoupit od uzavřené smlouvy, avšak navrhovatelem tvrzené skutečnosti nelze nyní považovat za důvod pro zrušení rozhodnutí o výběru. Úřad je zároveň oprávněn přezkoumávat postup zadavatele do uzavření smlouvy (s určitými výjimkami ve smyslu změn smlouvy dle § 222 zákona), přičemž samotné dodržení dalších právních předpisů v rámci plnění veřejné zakázky se týká samotného plnění předmětu veřejné zakázky, k jehož přezkumu už Úřad není oprávněn, neboť samotné plnění smlouvy je již předmětem soukromoprávního vztahu mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem. Uzavřená smlouva pak zadavateli rovněž poskytuje nástroje, kterými je možné plnění vybraného dodavatele probíhající v rozporu s uzavřenou smlouvou řešit.

131. K námitce navrhovatele, že není zřejmé, zda vybraný dodavatel neplánuje využití autonomních prostředků , které je zakázané, pak Úřad pouze ve stručnosti uvádí, že se jedná o pouhou spekulaci navrhovatele a s ohledem na veškerá povolení, která byla vybraným dodavatelem v rámci zadávacího řízení (i nad rámec stanovených zadávacích podmínek) předložena, o spekulaci zcela nedůvodnou a ničím nepodloženou; zároveň v této souvislosti Úřad odkazuje na již výše zmíněnou zásadu presumpce poctivosti a dobré víry.

K mimořádně nízké nabídkové ceně vybraného dodavatele

Relevantní ustanovení zákona

132. Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely tohoto zákona mimořádně nízkou nabídkovou cenou rozumí nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

133. Podle § 113 odst. 1 zákona zadavatel provede posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

134. Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požádat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

135. Podle § 113 odst. 5 zákona musí účastník zadávacího řízení ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím

a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,

b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo

c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

136. Podle § 113 odst. 6 zákona posoudí zadavatel zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a) nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona,

b) nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c) neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona.

137. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

138. Ve Výzvě ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny sign. dne 31. 7. 2025 (dále jen „výzva ke zdůvodnění MNNC“) zadavatel uvedl: „Při posuzování Vaší nabídky došla komise pověřená Zadavatelem (dále jen „Komise“) k závěru, že Vaše nabídková cena se jeví jako mimořádně nízká ve vztahu k předmětu Veřejné zakázky ve smyslu § 113 ZZVZ.

Při zkoumání cen Zadavatel analyzoval rozdíl celkové nabídkové ceny mezi Vaší nabídkou, nabídkou druhou nejnižší, a i zároveň vůči předpokládané hodnotě stanovené Zadavatelem, a to ve všech Částech zakázky.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti považuje Zadavatel Vaší nabídkovou cenu za mimořádně nízkou ve smyslu § 113 ZZVZ a má pochybnosti o tom, zda jste schopen za Vámi nabízenou nabídkovou cenu realizovat předmět Veřejné zakázky řádně a v Zadavatelem požadované kvalitě.

Požadavky na zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny

Zadavatel si Vás v této souvislosti dovoluje požádat o předložení písemného zdůvodnění stanovené výše nabídkové ceny, které bude obsahovat

1) uvedení hodinových mzdových nákladů na všechny jednotlivé pracovní pozice participující na plnění Veřejné zakázky, tj. hodinová sazba pilota, hodinová sazba operátora, hodinová sazba technika zajišťujícího zpracování nasnímaných dat, hodinová sazba pracovníků zabezpečujících inženýring a povolení, případně další;

2) uvedení počtu a jednotlivých cen v Kč/km v členění kategorií L, M, N, O motorových vozidel určených k použití pro plnění veřejné zakázky

3) předpokládanou dobu (časovou náročnost v minutách za všechny zúčastněné osoby) trvání kontroly AL0 v terénu v souladu s požadavky uvedenými v adresné příloze č. 001A včetně příloh na úseku 2 podpěrných bodů, z toho jednoho nosného a jednoho kotevního podpěrného bodu, a dále rozpětí mezi podpěrnými body v délce 350 m vyjádřené samostatně pro dvojité vedení 400kV konstrukčního uspořádání Dunaj 2x 400kV a dále vyjádřeného samostatně pro jednoduché vedení 400 kV konstrukčního uspořádání Portál 1x 400 kV;

4) předpokládanou dobu (časovou náročnost v minutách za všechny zúčastněné osoby) zpracování jednotlivých výstupů z kontroly AL0 v rozsahu zařízení určeném v předchozím bodu, tzn. jednotlivě pro obě specifikovaná konstrukční uspořádání, tedy Dunaj 2x 400 kV a Portál 1x 400 kV, obsahující samostatně:

a) vystavení protokolu o provedené kontrole,

b) předběžnou analýzu dat ze strany zhotovitele,

c) analýzu získaných statických snímků včetně přejmenování (překódování) statických snímků dle přílohy č. 018C,

d) zpracování tzv. dopředných snímků dle přílohy č. 016 A

e) předání dat objednateli v souladu s požadavky uvedenými v adresné příloze č. 001A včetně příloh;

5) popis všech relevantních důvodů, které dle Dodavatele vedou k sazbám za 1 ks stožáru uvedený v Nabídce;

6) výslovné potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 ZZVZ, (…)

Zadavatel dále požaduje doložit výpisy z letového deníku celého realizačního týmu, tzn. i pro piloty z ČR.

V případě, že písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny nebude obsahovat výslovné potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 ZZVZ nebo z něj bude vyplývat, že nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) ZZVZ nebo z důvodu obdržení veřejné podpory, přičemž nebudete schopen prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie, Zadavatel v souladu
s § 113 odst. 6 ZZVZ vyloučí Dodavatele ze zadávacího řízení na Veřejnou zakázku. (…).“.

139. Odůvodnění nabídkové ceny bylo zadavateli vybraným dodavatelem doručeno dne
21. 8. 2025, přičemž obsahovalo odpovědi na všechny výše uvedené body výzvy ke zdůvodnění MNNC (dále jen „Odůvodnění nabídkové ceny“).

140. V Protokolu o posouzení MNNC ze dne 10. 9. 2025 (dále jen „protokol o posouzení MNNC“) zadavatel uvedl:

„Zadavatel v souladu s ust. § 42 Zákona pověřil k provádění úkonů dle Zákona, včetně posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu ust. § 113 Zákona, komisi („Komise“).

Komise se na svém jednání konaném dne 04. 09. 2025 zabývala posouzením, zda nabídková cena účastníka, který se umístil první v pořadí ve všech Částech zakázky, společnost Airpelago AB, se sídlem Töpelsgatan 5A, 416 55 Göteborg, Švédsko, IČO: 5590628177 není mimořádně nízkou nabídkovou cenou ve smyslu ust. § 113 Zákona. Komise uvedené posuzovala ve vztahu k předmětu Veřejné zakázky. Při tomto posuzování vzala do úvahy poměr dotčené nabídkové ceny a předpokládané hodnoty Veřejné zakázky, stejně jako vzájemný poměr této nabídkové ceny a nabídkových cen ostatních účastníků. Dále též přihlédla k obvyklým cenám obdobných dodávek, služeb a stavebních prací poskytovaných Zadavateli při plnění jiných veřejných zakázek.

Účastník Airpelago AB byl požádán o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny v souladu s § 113 Zákona pro všechny Části zakázky.

Mimořádně nízká nabídková cena byla v souladu s požadavkem Zadavatele dostatečně písemně zdůvodněna ve stanovené lhůtě a byly potvrzeny požadavky dle § 113 odst. 4 Zákona.

Na základě tohoto posouzení Komise konstatovala, že nabídková cena účastníka, který se umístil první v pořadí, není mimořádně nízkou nabídkovou cenou ve všech Částech zakázky.“.

141. Ve Zprávě o hodnocení nabídek sign. dne 23. 1. 2026, která byla přílohou rozhodnutí o výběru (dále jen „zpráva o hodnocení nabídek“) pak zadavatel uvedl:

„Komise se v rámci posouzení nabídek zabývala otázkou mimořádně nízké nabídkové ceny ekonomicky nejvýhodnější nabídky ve smyslu § 113 Zákona. Nabídkovou cenu posuzovala zejména ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, její předpokládané hodnotě a s ohledem na ceny obvyklé na trhu.

Účastník Airpelago AB byl požádán o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Mimořádně nízká nabídková cena byla účastníkem v souladu s požadavkem Zadavatele dostatečně písemně zdůvodněna ve stanovené lhůtě a byly potvrzeny skutečnosti dle § 113 odst. 4 písm. a) i b) Zákona.

Na základě tohoto posouzení Komise konstatovala, že nabídková cena účastníka, který se umístil první v pořadí, není mimořádně nízkou nabídkovou cenou.“.

K postupu zadavatele

142. Úřad se dále zabýval námitkou navrhovatele týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele. Navrhovatel uvádí, že zadavatel zjevně nabídkovou cenu vybraného dodavatele posoudil jako mimořádně nízkou, vyžádal si její vysvětlení a s tímto se spokojil. Dle navrhovatele však z rozhodnutí o výběru není zřejmé, jakým způsobem zadavatel nabídkovou cenu vybraného dodavatele posuzoval a co konkrétně vybraný dodavatele k vysvětlení nabídkové ceny uvedl. Navrhovatel argumentuje zejména tím, že nabídková cena vybraného dodavatele je o několik milionů nižší než nabídky ostatních dodavatelů, a tvrdí, že není zřejmé, zda vybraný dodavatel do nákladů zahrnul cenu za pravděpodobně nutnou úpravu aplikace „Airpelago power“, náklady za úvodní skenování sítě pomocí LiDAR technologie, popř. zda vybraný dodavatel počítá s povětrnostními vlivy a s nutností opakování snímkování. Navrhovatel zároveň v této souvislosti opakuje i námitku týkající se porušování pracovněprávních předpisů, když podle navrhovatele nemůže vybraný dodavatel veřejnou zakázku s jím deklarovanými náklady plnit, aniž by porušil pracovněprávní předpisy a požadavky na pracovní dobu a dobu odpočinku, přestávky v práci a dovolenou.

143. Úřad k institutu MNNC v obecnosti uvádí, že jeho účelem je především chránit samotné zadavatele před tím, aby byli nuceni uzavřít smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky s dodavatelem, u něhož převládají pochybnosti o tom, že bude schopen veřejnou zakázku řádně realizovat. Ochrannou funkci MNNC vystihuje například důvodová zpráva ve vztahu k § 113 zákona následovně: „Institut mimořádně nízké ceny slouží k ochraně zadavatele před nabídkami dodavatelů, které by s ohledem na cenu představovaly riziko, že dodavatel nebude schopen za nabízenou cenu zakázku splnit.“. Právě uvedené potvrzuje i rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 4. 11. 2016, č. j. 62 Af 78/2016 – 383, ze kterého vyplývá, že oproti dřívější právní úpravě směřuje nyní institut mimořádně nízké nabídkové ceny především k ochraně zadavatele, přičemž mu oproti dřívější právní úpravě poskytuje širší možnosti pro vlastní rozhodnutí, resp. předpokládá, že je v zájmu zadavatele činit taková rozhodnutí, aby dosáhl řádné realizace předmětu plnění. Uvedené nazírání na institut MNNC pak potvrzuje i komentářová literatura^{^[8]}, rozhodovací praxe Úřadu (např. rozhodnutí ve věci sp. zn. ÚOHS-R0136/2023/VZ ze dne 30. 11. 2023 nebo sp. zn. ÚOHS-R0104/2024/VZ ze dne
24. 7. 2024) a další rozhodovací praxe soudů (např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 10/2022-392 ze dne 20. 7. 2023). Právě s ohledem na primární charakter institutu MNNC jakožto ochranného nástroje zadavatele jsou stanovena i práva a povinnosti zadavatele a účastníků zadávacího řízení s tím související a taktéž do jisté míry omezená přezkumná pravomoc Úřadu (jak bude blíže rozvedeno dále).

144. Úřad v návaznosti na právě uvedené dále uvádí, že zákon v § 28 odst. 1 písm. o) zákona definuje MNNC jako nabídkovou cenu nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Posouzení nabídky z hlediska MNNC je podle § 113 odst. 1 zákona obligatorním úkonem zadavatele v rámci každého zadávacího řízení, avšak zákon zadavateli ukládá povinnost požádat dodavatele o zdůvodnění MNNC pouze v okamžiku, kdy zadavatel přítomnost MNNC skutečně zjistí. V takovém případě je povinností zadavatele postupovat podle § 113 odst. 4 zákona a vyžádat si od tohoto účastníka písemné zdůvodnění způsobu stanovení jeho nabídkové ceny, které musí obsahovat potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, tj., že účastník zadávacího řízení zajistí při plnění veřejné zakázky dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Za předpokladu, že ze zdůvodnění vyplyne, že nabídková cena daného účastníka je mimořádně nízká vlivem nedodržování právních předpisů, nebo že účastník zadávacího řízení obdržel neoprávněnou veřejnou podporu, případně písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona, je zadavatel povinen podle § 113 odst. 6 zákona takového účastníka ze zadávacího řízení vyloučit. V ostatních případech je však podle § 48 odst. 4 zákona zcela na uvážení zadavatele, zda v zadávacím řízení ponechá účastníka zadávacího řízení, jehož nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky posoudil jako mimořádně nízkou, a to i v případě, že tento svou MNNC zdůvodnil nedostatečně. Zadavatel však v takovýchto případech vždy musí mít potvrzeny skutečnosti vyžadované v § 113 odst. 4 zákona. Jinými slovy, zadavatele váže povinnost účastníka zadávacího řízení vyloučit pouze v zákonem konkrétně vyjmenovaných případech, tzn. – zjednodušeně řečeno – pokud je nabídková cena mimořádně nízká z důvodu, že dodavatel při plnění veřejné zakázky nezajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů, nebo z důvodu obdržení neoprávněné veřejné podpory (pro úplnost je vhodné dodat, že to vše navíc platí pouze v rámci zadávacích postupů, na které dopadá § 113 zákona).

145. Z dokumentace o zadávacím řízení, konkrétně z výzvy ke zdůvodnění MNNC vyplývá, že zadavatel získal pochybnosti o nabídkové ceně vybraného dodavatele (konkr. pochybnosti viz znění výzvy k objasnění MNNC citované výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí) a vyzval tak vybraného dodavatele k jejímu zdůvodnění. K obsahu výzvy ke zdůvodnění MNNC Úřad poznamenává, že tato je velmi podrobná, konkrétní a je zřejmé, že cílí na konkrétní problematické oblasti nabídky, které de facto zmiňuje i navrhovatel ve svých námitkách; zároveň tato výzva v souladu s požadavky zákona obsahuje i žádost zadavatele o potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 zákona.

146. V Odůvodnění nabídkové ceny vybraný dodavatel reagoval na zadavatelovu žádost, když nabídkovou cenu ve vztahu k zadavatelem identifikovaným oblastem odůvodnil podrobným komentářem, sdělil zadavateli veškeré požadované údaje, vč. hodinových mzdových nákladů na všechny jednotlivé pracovní pozice participující na plnění veřejné zakázky, předpokládanou dobu (časovou náročnost v minutách za všechny zúčastněné osoby), dobu trvání kontroly a následujících úkonů s kontrolou souvisejících, přičemž současně zadavateli potvrdil skutečnosti uvedené v § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona.

147. Zadavatel se s odůvodněním vybraného dodavatelem spokojil, když v protokolu o posouzení MNNC uvedl, že nabídkovou cenu vybraného dodavatele posoudil ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, vzal do úvahy poměr nabídkové ceny a předpokládané hodnoty veřejné zakázky, stejně jako vzájemný poměr této nabídkové ceny a nabídkových cen ostatních účastníků a přihlédl k obvyklým cenám obdobných dodávek, služeb a stavebních prací poskytovaných zadavateli při plnění jiných veřejných zakázek, přičemž i na základě odůvodnění nabídkové ceny vybraného dodavatele nepovažuje tuto za mimořádně nízkou. Právě uvedené pak zaznamenal i ve zprávě o hodnocení nabídek.

148. Z právě uvedeného zcela explicitně vyplývá, že se zadavatel nabídkovou cenou vybraného dodavatele z hlediska její výše (zda se nejedná o cenu mimořádně nízkou) seriózně zabýval a že ve výsledku považoval vysvětlení vybraného dodavatele za dostatečné a MNNC za zdůvodněnou.

149. S ohledem na výše popsaný postup zadavatele pak považuje Úřad za nutné zdůraznit, v jaké rovině má možnost přezkoumávat úvahy zadavatele. Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 6. 11. 2009, č. j. 5 Afs 75/2009–100, konstatoval, že „(…) z judikatury správních soudů tedy vyplývá, že úkolem Úřadu je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. Jeho pravomoci končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Úřad však dbá na to, aby byla splněna jedna ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, a to zásada transparentnosti celého procesu zadávání veřejných zakázek […]. Úřad není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením, neboť zákon konstruuje hodnotící komisi jako kolegium odborně způsobilých osob, kterým jedině je zákonem svěřena pravomoc posoudit veškeré odborné otázky, související s procesem hodnocení nabídek. […] Úřad však přezkoumává, zda k hodnocení komisí došlo zákonem stanoveným způsobem, zda k tomu došlo transparentním způsobem, tedy zda je posouzení komise přezkoumatelné po formální stránce.“. Ačkoliv judikaturní závěry, ze kterých Úřad vychází, byly učiněny ve vztahu k hodnocení nabídek, bezpochyby je lze vztáhnout i k posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny. Úřadu tedy nenáleží pravomoc vstupovat do myšlenkových procesů zadavatele či jím pověřené komise, nýbrž může pouze posoudit, zda je takové hodnocení (posouzení MNNC) provedené zadavatelem v souladu se zákonem, v daném případě zejména se zásadou transparentnosti. Právě uvedené potvrzuje i rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 12. 8. 2025 sp. zn. 30 Af 5/2024, ve kterém soud – právě k otázce posuzování MNNC – uvedl, že jeho úkolem (stejně jako úkolem Úřadu) není zabývat se otázkou, zda nabídka vůbec obsahuje MNNC nebo zda měl zadavatel považovat poskytnuté zdůvodnění MNNC za dostatečné; jak Úřad, tak správní soudy se mají primárně zabývat tím, zda zadavatel odůvodnil svůj postup transparentním a přezkoumatelným způsobem, tj. zda postupoval racionálně, logicky, bezrozporně, resp. objektivně (k tomu srov. bod 56 odkazovaného rozsudku).

150. Úřad k námitce navrhovatele, který nesouhlasí s postupem zadavatele při posouzení MNNC vybraného dodavatele, v prvé řadě podotýká, že zadavatel splnil povinnost podle § 113 odst. 1 zákona, když nabídku vybraného dodavatele posoudil z hlediska MNNC. S ohledem na to, že zadavatel identifikoval MNNC v nabídce vybraného dodavatele, tento postupoval zákonem předvídaným způsobem, když přistoupil ke druhé fázi posuzování MNNC, tedy ve smyslu § 46 zákona požádal vybraného dodavatele o zdůvodnění nabídkové ceny, resp. jejích jednotlivých částí shledaných zadavatelem jakožto potenciálně obsahujících MNNC prostřednictvím výzvy ke zdůvodnění MNNC. Z předmětné výzvy je zřejmé, že směřuje mj. ke zjištění, zda nabídková cena vybraného dodavatele splňuje obligatorní zákonné požadavky ve smyslu § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona. V rámci Odůvodnění nabídkové ceny vybraný dodavatel zadavateli potvrdil, že zajistí dodržování povinností podle citovaného ustanovení zákona, přičemž z obsahu těchto objasnění ani z jiných částí dokumentace o zadávacím řízení neplyne žádná indicie o tom, že by tomu tak být nemělo, resp. že by měla být nabídková cena vybraného dodavatele mimořádně nízká právě z důvodu porušování těchto povinností. Zadavatel se prokazatelně vybraného dodavatele doptával i na údaje, které by mohly poskytnout indicie o případném porušení pracovněprávních předpisů (jak tvrdí navrhovatel), když se výslovně ptal na hodinové sazby jednotlivých osob a jejich předpokládaný čas strávený na plnění veřejné zakázky; zadavatel tudíž explicitně zjišťoval i údaje o případném porušování pracovněprávních předpisů. Jak vyplývá z protokolu o posouzení MNNC, zadavatel prověřil nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a neshledal, že by se cena dodavatele jevila jako mimořádně nízká. Údaje sdělené navrhovatelem se tedy zadavateli očividně nejevily jako podezřelé, nebo vzbuzující jakékoliv obavy. Z právě uvedeného tak vyplývá, že zadavatel tedy neměl povinnost vybraného dodavatele vyloučit ve smyslu § 113 odst. 6 zákona, kdy bylo následně pouze na jeho uvážení, zda i zbytek zdůvodnění vyhodnotí jako relevantní a „přijme“ jej, tedy vybraného dodavatele ponechá v zadávacím řízení, či nikoliv. S ohledem na zákonný rámec institutu MNNC tak nelze dovodit, že by se zadavatel při posouzení nabídkové ceny z pohledu MNNC u vybraného dodavatele dopustil porušení zákona.

151. Úřad na tomto místě opětovně zdůrazňuje, že je to pouze zadavatel, který má sám zvážit všechna rizika spojená s nabídnutou MNNC. Pokud se rozhodne, že takové riziko je schopen unést, může ponechat účastníka v zadávacím řízení i v případě, kdy jeho nabídka MNNC obsahuje, příp. dokonce i za situace, kdy je tato nezdůvodněna (s tou výjimkou, že by existovaly indicie o naplnění povinného důvodu pro vyloučení podle § 113 odst. 6 zákona).
To, zda zadavatel uvážil všechna rizika či jejich míru pro plnění předmětu šetřeného zadávacího řízení, není a nemůže být předmětem přezkumu a rozhodování Úřadu. Jakožto orgán dozoru nad zadáváním veřejných zakázek je Úřad oprávněn posuzovat pouze to, zda zadavatel postupoval při posouzení MNNC, případně při následném vyloučení účastníka z důvodů souvisejících s MNNC, v souladu se zákonem, a zda byl jeho postup transparentní. V tomto kontextu tedy není pro otázku souladnosti postupu zadavatele se zákonem relevantní argumentace obsažená v dotčené námitce navrhovatele ohledně údajně nezapočítaných nákladů na LiDAR scanning, na úpravu aplikace „Airpelago power“, apod.; Úřad není oprávněn přezkoumávat věcnou relevanci odůvodnění ceny vybraného dodavatele, pokud posouzení MNNC provedené zadavatelem nejeví prvky netransparentnosti a pokud se tento s vysvětlením vybraného dodavatele spokojil a přijal ho.

152. Pokud jde o námitku navrhovatele, že postup posouzení MNNC provedený zadavatelem je netransparentní, Úřad konstatuje následující. Jak již Úřad dovodil výše, z postupu zadavatele je patrné, že se posouzením MNNC vybraného dodavatele dostatečně zabýval a že se fakticky plně ztotožnil se zdůvodněním MNNC poskytnutým vybraným dodavatelem. Zadavatel také důsledně všechny své kroky a úvahy při posuzování MNNC v nabídce vybraného dodavatele zdokumentoval v rámci dokumentace o zadávacím řízení (výzva k posouzení MNNC, protokol o posouzení MNNC). Zákon zadavateli neukládá povinnost poskytovat účastníkům zadávacího řízení odůvodnění MNNC ve větší míře podrobností, příp. poskytovat podklady, ze kterých při posouzení MNNC vycházel, pakliže je z postupu zadavatele patrné, že se se zdůvodněním MNNC vybraného dodavatele plně ztotožnil. Ostatně uvedené je logické i v kontextu charakteru a principu posuzování MNNC, tj. zejm. že je to pouze zadavatel, kdo rozhoduje o tom, zda přijme případná rizika plynoucí z MNNC (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 10/2022-392 ze dne 20. 7. 2023, kde bylo výslovně uvedeno následující: „Důležité je, zda je takové vysvětlení srozumitelné a uvěřitelné pro zadavatele. Objasňování mimořádně nízké nabídkové ceny není samostatným procesem, v němž má uchazeč ke všem svým tvrzením předkládat důkazy a má obstát při kontrole svého vysvětlení ostatními uchazeči. Pokud je pro zadavatele vysvětlení přesvědčivé, žádný předpis mu neukládá, že musí požadovat též důkazy pro ověření takového vysvětlení. Je na něm, jak obezřetný bude.“). Úřad v této souvislosti akcentuje, že se lze ztotožnit s navrhovatelem, že vyjádření zadavatele ve zprávě o hodnocení nabídek, která byla přílohou rozhodnutí o výběru, bylo poměrně strohé a v zájmu větší transparentnosti celého postupu zadavatele při posuzování MNNC pro navrhovatele by bylo vhodné, pokud by zadavatel k uvedenému sdělil více skutečností, nicméně nelze konstatovat, že by to činilo celý proces posouzení MMNC zcela nečitelným a netransparentním. Ostatně je třeba rozlišovat situace, kdy účastník zadávacího řízení namítá, že zadavatel měl shledat MNNC a tato shledána nebyla, kdy se zadavatel vypořádá s důvody, proč tvrzení stěžovatele nesvědčí dle něj pro shledání MNNC a „nastartování“ celého procesu zdůvodňování MNNC, a situace, kdy zadavatel potvrzuje, že MNNC shledána byla a byl řádně proveden celý postup dle § 113 zákona. V šetřené věci se jedná právě o tuto situaci. Zadavatel v tomto případě de facto ve shodě s navrhovatelem fakticky identifikuje MNNC, kdy pak je (s výjimkou důvodů dle § 113 odst. 6, o nichž rovněž nejsou v šetřeném případě indicie, když se zadavatel výslovně doptával i na údaje, které by mohly svědčit o porušování pracovněprávních předpisů a tyto prověřoval) čistě na zadavateli, zda zdůvodnění této MNNC ze strany daného dodavatele přijme či nikoliv, přičemž tedy jakákoliv úvaha navrhovatele o dostatečnosti zdůvodnění MNNC a otázce jejího přijetí zadavatelem nemá v kontextu posuzování dodržení zákonných pravidel ze strany zadavatele relevanci.

153. S ohledem na výše uvedené je tudíž třeba odmítnout i argumentaci navrhovatele rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 180/2016-32 ze dne 14. 9. 2017, který uvádí, že ustanovení o MNNC má bránit uchazečům v nabízení objektivně nereálné nabídkové ceny s cílem získat konkurenční výhodu oproti ostatním uchazečům, když tento rozsudek je již třeba považovat za neaktuální, neboť jak vyplývá z výše uvedeného, v této oblasti došlo ke změně zákona a s tím souvisejícímu posunu judikatury, která se přiklonila v nazírání na tento institut jako na institut chránící zejména zadavatele, nikoliv dodavatele.

154. Pokud jde o skutečnost, že zadavatel nepopsal celý proces posouzení MNNC v nabídce vybraného dodavatele v oznámení o výběru, Úřad primárně podotýká, že zákon v § 119
a § 123 odst. 1 výslovně neuvádí jako náležitost zprávy o hodnocení nabídek a ani samotného oznámení o výběru dodavatele otázku posuzování MNNC. Jak poukazuje komentářová literatura, „(…) zadavateli dále není stanovena povinnost, aby v některém z dokumentů v rámci zadávacího řízení zachytil svůj postup při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny, nicméně z hlediska dodržení zásady transparentnosti je nanejvýš vhodné, aby tento postup byl v některém z těchto dokumentů zachycen. Může tomu tak být například v rámci protokolu o posouzení nabídek. Zákon též nestanoví, že je zadavatel povinen posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny uvést v oznámení o výběru dodavatele, tedy zadavatel není povinen o posouzení mimořádné nízké nabídkové ceny u vybraného dodavatele informovat všechny účastníky zadávacího řízení.“[9]. V této souvislosti Úřad odkazuje i na rozhodnutí Úřadu sp. zn. S0324/2019/VZ ze dne 29. 10. 2019, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. R0214/2019 ze dne 29. 1. 2020, kde předseda Úřadu výslovně uvedl, že „(…) pro účely současné právní úpravy zprávy o hodnocení nabídek již nejsou použitelné závěry učiněné v komentáři k bývalému zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (…), ani v rozsudku č. j. 5 As 180/2016 – 32 ze dne 14. 9. 2017. Výčet informací, které je zadavatel povinen ve zprávě o hodnocení nabídek obsáhnout (respektive byl za účinnosti předchozího zákona povinen obsáhnout ve zprávě o posouzení a hodnocení), byl totiž novou právní úpravou zúžen, a jak uvádí správně Úřad v napadeném rozhodnutí, obsahem této zprávy je nyní povinně pouze hodnocení nabídek, do nějž posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny nespadá.“.

155. Nadto Úřad odkazuje též na obsah rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 10/2022-392 ze dne 20. 7. 2023, z něhož mimo jiné také vyplývá, že v každém případě je pak třeba individuálně zvažovat, zda bylo případné ne zcela transparentní zachycení postupu zadavatele v dokumentaci o zadávacím řízení opravdu natolik netransparentní, že mohlo vzbuzovat pochybnosti o férovosti a řádnosti soutěže, resp. o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele, či nikoliv. V šetřeném případě je pak stěžejní, že zadavatel veškerý svůj postup a veškeré své úvahy související s identifikací a posuzováním MNNC v dokumentaci o zadávacím řízení řádně a podrobně zaznamenal (ve výzvě ke zdůvodnění MNNC, protokolu o posouzení MNNC a v Odůvodnění MNNC) a samotný postup zadavatele při identifikaci a posuzování MNNC v nabídce vybraného dodavatele nejeví žádné známky nečitelnosti, neférovosti či zastřenosti – právě naopak, když zadavatel řádně provedl posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele a po identifikaci MNNC v rámci této ceny se řádně tohoto dodavatele dotázal na její objasnění se všemi náležitostmi takové žádosti, a to i v těch oblastech, které navrhovatel výslovně zmiňoval. Je třeba zdůraznit, že zadavateli by co do posouzení případného porušování pracovněprávních předpisů skutečně bez konkrétních indicií mohlo stačit i výslovné potvrzení vybraného dodavatele, že k jejich porušování nebude docházet; zadavatel však aktivně zjišťoval (přestože prokazatelné a spolehlivě zjistitelné budoucího porušování pracovněprávních předpisů je de facto nemožné, k tomu viz rovněž bod 123. odůvodnění tohoto rozhodnutí), zda neexistují indicie, které by porušování pracovněprávních předpisů mohly nasvědčovat. Pokud by zadavatel nepostupoval při identifikaci a posuzování MNNC v nabídce vybraného dodavatele v souladu se zákonem, případně pokud by veškerý jeho postup v tomto kontextu nebyl přezkoumatelný z dokumentace o zadávacím řízení, pak by samozřejmě nemohl obstát. Taková situace však v šetřeném případě nenastala.

156. K tomu je třeba uvést, že případný netransparentní postup zadavatele při posouzení MNNC vybraného dodavatele by nemohl mít ani potenciální vliv na výběr dodavatele, když v rámci samotného procesu posuzování MNNC u vybraného dodavatele zadavatel nepochybil; navrhovatel nepřinesl žádnou novou argumentaci, která by byla s to založit povinnost zadavatele vyloučit vybraného dodavatele z důvodu MNNC (tj. z důvodů dle § 113 odst. 6 zákona), což je de facto jediná námitka, se kterou by případně mohl být navrhovatel úspěšný v kontextu konstatování pochybení zadavatele při posuzování MNNC v nabídce vybraného dodavatele.

157. K tvrzení vybraného dodavatele ve vyjádření k podkladům rozhodnutí, že není schopen posoudit některé části nabídkové ceny vybraného dodavatele, když podrobnější vysvětlení nabídkové ceny je v podstatné části utajeno, Úřad uvádí, že objasnění MNNC se ve spisu nachází ve dvou verzích; obě verze byly v „Záznamu o shromáždění podkladů“ uvedeny jako podklad pro vydání rozhodnutí, tzn. i do úplné verze tohoto dokumentu byl navrhovatel oprávněn nahlédnout, nicméně verze obsahující obchodní tajemství mu nemohla být zpřístupněna prostřednictvím vzdáleného přístupu do spisu, čímž však nebylo dotčeno právo navrhovatele nahlížet do spisu ve smyslu § 38 správního řádu za zákonem stanovených podmínek v sídle Úřadu. Právě uvedené informace jsou uvedeny na webu Úřadu, v oznámení o zahájení správního řízení i v jednotlivých záznamech o vzdáleném přístupu do spisu, konkr. zde Úřad uvádí: „Prostřednictvím vzdáleného přístupu nebude poskytnut přístup k částem spisu obsahujícím obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství, utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti a jimiž je prováděn důkaz (srov. § 38 správního řádu). Přístup není poskytnut ani k částem spisu, o nichž další právní předpisy stanoví, že do nich není možné nahlédnout či je zpřístupnit. Tyto části spisu mohou být zpřístupněny k nahlížení pouze v sídle Úřadu a za zákonem stanovených podmínek. Právo nahlížet do spisu ve smyslu § 38 správního řádu v sídle Úřadu není použitím služby vzdáleného přístupu nikterak dotčeno.“.

158. Úřad pak považuje za vhodné stručně se vyjádřit k formulaci zadavatele uvedené v protokolu o posouzení MNNC, kde zadavatel uvedl, že: „Na základě tohoto posouzení Komise konstatovala, že nabídková cena účastníka, který se umístil první v pořadí, není mimořádně nízkou nabídkovou cenou ve všech Částech zakázky“,a dále též ve zprávě o hodnocení nabídek, kde zadavatel uvedl, že: „Na základě tohoto posouzení Komise konstatovala, že nabídková cena účastníka, který se umístil první v pořadí, není mimořádně nízkou nabídkovou cenou“. Tu musí Úřad konstatovat, že taková vyjádření zadavatele jsou zavádějící a neodpovídají skutkovému stavu, neboť zadavatel naopak prokazatelně shledal MNNC v nabídce vybraného dodavatele, když tuto objasňoval a postupoval podle § 113 zákona. Skutečnost, že nakonec zadavatel přijal zdůvodnění vybraným dodavatelem, „neodstraňuje“ již jednou shledanou MNNC. Citované formulace jsou tudíž nepřesné, byť lze pochopit, co k nim zadavatele vedlo (MNNC byla vysvětlena, předmět plnění je za nabízenou cenu realizovatelný). Uvedený závěr o MNNC v nabídce vybraného dodavatele měl být v předmětných dokumentech formulován v tom smyslu, že zadavatel shledal MNNC v nabídce vybraného dodavatele, provedl úkony vyžadované zákonem, když vybraného dodavatele požádal o vysvětlení MNNC a potvrzení skutečností dle
§ 113 odst. 4 zákona, přičemž vysvětlení vybraného dodavatele přijal a obdržel zákonem vyžadované potvrzení; taková formulace by odrážela skutečný stav věci. Byť by se dalo uvažovat o případném postupu zadavatele ne striktně v souladu se zákonem, v daném případě nedosahuje takové intenzity, aby bylo možno hovořit o možné netransparentnosti zadávacího řízení, neboť veškeré kroky zadavatele jsou jinak zachyceny v zadávací dokumentaci transparentně a vyplývají rovněž z předmětných dokumentů (viz výše). Ve své podstatě se tak jedná spíše o jakousi nešikovnost ze strany zadavatele a zřejmé nepochopení zákonné úpravy průběhu posouzení MNNC z terminologického hlediska, nikoliv jeho snahu o neférový postup, nebo postup, který by vzbuzoval pochybnosti o pravých důvodech jeho jednotlivých kroků. Zadavatel by se však do budoucna měl takových formulací vyvarovat, aby tím nezavdával zbytečné pochybnosti o transparentnosti zadávacího řízení.

159. Úřad s ohledem na vše výše uvedené a s ohledem na skutkové okolnosti zde šetřeného případu dospěl k závěru, že zadavatel při posouzení MNNC postupoval v souladu se zákonem.

K přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách

160. K žádosti navrhovatele o případné uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách Úřad uvádí, že rozhodnutí zadavatele o námitkách považuje za přezkoumatelné a neshledává tak důvod k jeho zrušení. Rozhodnutí o námitkách je dle názoru Úřadu srozumitelné a obsahuje poměrně podrobné odůvodnění skutečností, pro které byly námitky odmítnuty; zároveň se zadavatel vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách. Je přitom třeba uvést, že ani navrhovatel neuvádí žádné konkrétní důvody, pro které považuje rozhodnutí o námitkách za nepřezkoumatelné, a toto tvrzení tak zůstává ve zcela obecné rovině. Naopak situace, kdy navrhovatel se závěry uvedenými v rozhodnutí o námitkách na mnoha místech návrhu věcně polemizuje, spíše svědčí o tom, že rozhodnutí o námitkách přezkoumatelné je. Úřad má za to, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách řešil a přezkoumatelně odůvodnil všechny sporné body předestřené navrhovatelem v podaných námitkách a funkce námitek spočívající ve vyřešení „sporných otázek“ mezi zadavatelem a navrhovatelem, tu zejm. otázky postupu zadavatele při posuzování technické kvalifikace dodavatele, při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele a co do námitek týkajících se porušování pracovněprávních a letových předpisů, a předpisů týkajících se ochrany utajovaných informací, tak byla splněna, když se navrhovatel dozvěděl všechny podstatné skutečnosti.

161. Úřad uzavírá, že rozhodnutí o námitkách reaguje na všechny námitky navrhovatele uvedené v jím podaných námitkách, obsahuje dostatečné informace o posouzení technické kvalifikace, o procesu posouzení MNNC vybraného dodavatele, a obsahuje i dostatečné vyjádření zadavatele k navrhovatelem tvrzenému porušování právních předpisů vybraným dodavatelem. Rozhodnutí o námitkách tak bylo dle názoru Úřadu vypracováno v souladu se zákonem a Úřad neshledal důvod k jeho zrušení.

162. K tvrzení navrhovatele, že v návaznosti na podané námitky proti částem 1 až 5 přezkoumávané veřejné zakázky jsou dány důvody pro zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední, Úřad uvádí, že části 1 až 5 přezkoumávané veřejné zakázky nejsou předmětem tohoto správního řízení.

163. Na základě všech výše uvedených skutečností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku II. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Adresát/i:

1. ČEPS, a. s., IČO 25702556, se sídlem Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10,

2. JUDr. František Scholz, advokát, Advokátní kancelář SCHOLZ & MALÝ s.r.o., Na Příkopě 583/15,
110 00 Praha 1

3. JUDr. Vilém Podešva, LL.M., advokát a společník Advokátní kanceláře ROWAN LEGAL, advokátní
kancelář s.r.o., Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4

Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Pro úplnost Úřad uvádí, že zkratky VVN a ZVN představují „velmi vysoké napětí“ a „zvlášť vysoké napětí“, přičemž z ČSN 33 0010 ed. 2 vyplývá, že VVN představuje vedení o napěťové hladině od 52 kV do 300 kV a ZVN vedení od 300 kV do 800 kV včetně.

[2] Volně přeloženo: Ano, společnost Airpelago projekt realizovala a dokončila v souladu se smlouvou. Nedošlo k žádným zpožděním na straně Airpelago, pouze k drobným zdržení způsobeným okolnostmi mimo její kontrolu (omezený přístup do vzdušného prostoru v důsledku vojenských cvičení). Data byla dodána v očekávané kvalitě. Nejsme si zcela jisti, co je myšleno pojmem „support points“, nicméně pro informaci uvádíme, že přibližně 15 000 km inspekcí, které jsme realizovali, bylo rozděleno do 11 samostatných lokálních projektů. Tyto projekty byly organizovány prostřednictvím zahajovacích schůzek, týdenních koordinačních schůzek během realizace projektu a závěrečné schůzky. Nadto byly všechny projekty na konci roku shrnuty na centrálním setkání se společností Airpelago, jehož součástí bylo i předběžné plánování na následující rok. (…) Inspektovaná elektrická síť v rozsahu přibližně 15 000 km zahrnovala místní distribuční síť o napětí 10–20 kV. Kromě toho jsme během roku 2024 zkontrolovali také přibližně 2 000 km vysokonapěťové sítě o napětí 40–130 kV.

[3] Volně přeloženo: Společnost Airpelago uvádí, že v rámci této smlouvy byla inspekce venkovního vedení provedena fotografickým zdokumentováním stožárů, přičemž z každého stožáru bylo pořízeno 6–12 snímků. Pro účely posouzení technické kvalifikace potřebujeme ověřit, zda činnosti vámi objednané a provedené společností Airpelago skutečně zahrnovaly inspekci všech následujících komponent vedení vysokého napětí:

základy stožárové konstrukce,
samotnou stožárovou konstrukci (tím se rozumí ocelová stožárová konstrukce, nikoli betonový nebo dřevěný podpěrný sloup),
izolátorové řetězce,
vodiče,
zemnicí (stínicí) lana,
armatury a příslušenství,
ochranné pásmo vedení vysokého napětí.

Zejména vás žádáme o potvrzení, že smlouva zahrnovala inspekci vodičů a zemnicích lan po celé délce rozpětí vedení, nikoli pouze v blízkosti stožárů.

Dále vás zdvořile žádáme o potvrzení, že společnost Airpelago rovněž zajišťovala související administrativní služby, konkrétně organizaci, zpracování a vyhodnocení dat a informací získaných během inspekce, jakož i předání výsledků inspekce zadavateli.

[4] Volně přeloženo: Ve Švédsku neexistují zákonné požadavky na kontinuální inspekci vodičů ani podélných zemnicích vodičů, ani na kontrolu ochranných pásem, proto tyto inspekce cíleně neprovádíme. Vodiče a ochranná pásma jsou zahrnuty jako kontrolní body v analytickém procesu přehledových snímků pořízených u každého stožáru a každého rozpětí. Pokud však máme podezření na poškození vodičů, obvykle objednáváme dronovou inspekci prováděnou společností Airpelago pro jedno nebo více rozpětí. Snímky jsou pořizovány kontinuálně tak, aby bylo možné detailně zkontrolovat celou délku vodičů. Kromě rozdílů v požadavcích uvedených výše můžeme potvrdit, že společnost Airpelago provádí inspekce popsaných komponent. (…) Jsou rovněž odpovědní za dodání prvotního výsledku inspekce ve formě zpráv o kritických zjištěních a na závěr za ověřené předání datových sad pro každý projekt se zajištěnou kontrolou kvality.

[5] Samotné vyjádření ORGREZ, resp. originální dokument, ze kterého navrhovatel v návrhu cituje, je pak třeba považovat za předložený po uplynutí koncentrační lhůty dle § 251 odst. 4 věty první zákona, když byl navrhovatelem předložen až dne 15. 4. 2026, a Úřad ke zbytku tvrzení uvedených v tomto vyjádření tudíž ani nemohl přihlédnout. Dokument obsahuje další technické údaje a odborné posouzení prvků vedení VVN v České republice, které však navrhovatel mohl a měl tvrdit již v rámci podaného návrhu (a zejména v jemu předcházejících námitkách), resp. jedná se o důkaz, který měl být předložen při podání návrhu.

[6] V čl. 3 bodu 3.1 Seznam významných služeb zadávací dokumentace zadavatel uvedl: „Za účelem prokázání kvalifikace dle tohoto bodu zadávací dokumentace předloží dodavatel vyplněný Seznam významných referenčních služeb, které tvoří přílohu č. 3 zadávací dokumentace. Čestné prohlášení musí být podepsáno osobou oprávněnou zastupovat dodavatele.“.

[7] PODEŠVA, V., VOTRUBEC, J., SOMMER, L., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2026-4-23]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.

[8] Např. PODEŠVA, V., VOTRUBEC, J., SOMMER, L., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2026-1-6]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X..

[9] PODEŠVA, V., VOTRUBEC, J., SOMMER, L., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2026-1-6]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 18508/2026/500spisová značka: S0166/2026/VZ

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 18508/2026/500
spisová značka: S0166/2026/VZ