číslo jednací: 23971/2026/161
spisová značka: R0084/2026/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | III/2323 Volduchy průtah |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 20. 7. 2026 |
| Související rozhodnutí | 16146/2026/500 23971/2026/161 |
| Dokumenty |  2026_R0084.pdf 237 KB |
|
PID |
UOHSX00N2SST |
|
|
|
Č. j. |
ÚOHS-23971/2026/161 |
||
|
Sp. zn. |
ÚOHS-R0084/2026/VZ |
||
|
Datum, místo |
16. 7. 2026, Brno |
Rozhodnutí PŘEDSEDY
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
V řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 21. 5. 2026 navrhovatelem
- ROBSTAV k. s., IČO 27430774, se sídlem Mezi vodami 205/29, 143 00 Praha, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 28. 2. 2026 Mgr. Tomášem Polišenským, advokátem, ev. č. ČAK 20880, IČO 19427662, se sídlem Bezručova 153/9, 301 00 Plzeň,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0148/2026/VZ, č. j. ÚOHS-16146/2026/500 ze dne 4. 5. 2026, vydanému ve správním řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatelů
- Správa a údržba silnic Plzeňského kraje, příspěvková organizace, IČO 72053119, se sídlem Koterovská 462/162, 326 00 Plzeň; a obec Volduchy, IČO 00259217, se sídlem Volduchy 125, 338 22 Volduchy, kteří se spojili pro účely společného zadávání veřejné zakázky ve smyslu § 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, s tím, že na základě Smlouvy o společném zadávání veřejné zakázky ‚III/2323 Volduchy průtah’, uzavřené dne 30. 9. 2025, je Správa a údržba silnic Plzeňského kraje pověřena jednat a činit veškerá právní jednání v průběhu zadávacího řízení,
učiněných při společném zadávání veřejné zakázky „III/2323 Volduchy průtah“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 31. 10. 2025, jež byla uveřejněna na profilu zadavatel téhož dne pod systémovým číslem P25V00000466, kde dalším účastníkem je vybraný dodavatel
- EUROVIA CZ a. s., IČO 45274924, se sídlem U Michelského lesa 1581/2, 140 00 Praha,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0148/2026/VZ, č. j. ÚOHS-16146/2026/500 ze dne 4. 5. 2026 p o t v r z u j i a podaný rozklad z a m í t á m.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ A SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ VEDENÉ ÚŘADEM PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
1. Zadavatel zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“ nebo „ZZVZ“)[1] dne 31. 10. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídek zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „III/2323 Volduchy průtah“ (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“).
2. V reakci na žádosti o objasnění zadávací dokumentace zadavatel uveřejnil na svém profilu dne 18. 11. 2025 „Vysvětlení zadávací dokumentace dle § 98 ZZVZ / Změna nebo doplnění zadávací dokumentace dle § 99 ZZVZ“ (dále jen „vysvětlení ZD č. 1“).
3. Na podkladě vysvětlení ZD č. 1 zadavatel změnil zadávací podmínky dle § 99 odst. 1 zákona tak, že upravil výkaz výměr a předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, a s ohledem na charakter provedených změn prodloužil lhůtu pro podání nabídek o celou původní délku v souladu s § 99 odst. 2 zákona. Dne 18. 11. 2025 zadavatel zveřejnil na svém profilu upravenou výzvu k podání nabídek č. j. 25420/25/SÚSPK-P (dále jen „zadávací dokumentace“).
4. V bodě 5.1. zadávací dokumentace zadavatel stanovil stručný popis předmětu a cíle realizace veřejné zakázky. Dle uvedeného bodu zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „provedení opravy silnice III/2323 v celém průtahu obce Volduchy v délce 1,761 km. Bude provedeno odfrézování asfaltových vrstev, lokální sanace podkladních vrstev a neúnosných krajnic, pokládka nové podkladní, ložné a obrusné vrstvy. Součástí stavby je oprava propustku, oprava stávajícího středového ostrůvku před budovou OÚ, nové vodorovné dopravní značení a zpevnění krajnic. Součástí stavby je oprava mostu ev.č. 2323-2.“
5. Zadavatel v bodě 5.6. zadávací dokumentace upozornil, že detailní popis předmětu plnění je uveden v návrhu smlouvy o dílo, který tvoří přílohu č. 2 zadávací dokumentace, ve spojení se soupisem prací vč. výkazu výměr, který tvoří přílohu č. 3 zadávací dokumentace (dále jen „soupis prací s výkazem výměr“). Další podmínky realizace předmětu veřejné zakázky jsou specifikovány v „Projektov[é] dokumentac[i] pro provádění stavby“ zpracované v červnu 2024, jež je dle bodu 2.3. zadávací dokumentace rovněž její součástí (dále jen „projektová dokumentace“ nebo „PD“). Cílem veřejné zakázky je dle bodu 5.2. zadávací dokumentace „realizace stavby v rozsahu PD“. Dle čl. 7.1. zadávací dokumentace je místo plnění veřejné zakázky „komunikace III/2323 Volduchy, průtah“ (dále také jen „místo stavby“).
6. Přílohou č. 5 zadávací dokumentace je „Zpráva č. RT-2023-067 – Průzkum konstrukce vozovky a posouzení stavu vozovky – Silnice III/2323 Volduchy – oprava“ ze dne 29. 11. 2023, kterou vypracovala společnost ROADTEST s. r. o. (dále jen „příloha č. 5 ZD – zpráva o vozovce“).
7. Z protokolu o otevírání nabídek ze dne 12. 12. 2025 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem osm nabídek včetně nabídky navrhovatele.
8. Zadavatel vyhotovil dokument nazvaný „Rozhodnutí dle § 122 ZZVZ / oznámení o výběru dodavatele dle § 123 ZZVZ“ ze dne 19. 1. 2026 (dále jen „rozhodnutí o výběru dodavatele“), dle něhož po posouzení a hodnocení nabídek podaných do zadávacího řízení zadavatel rozhodlo výběruvybraného dodavatele na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Rozhodnutí o výběru dodavatele zadavatel uveřejnil dne 20. 1. 2026 na profilu zadavatele.
9. Dne 3. 2. 2026 obdržel zadavatel od navrhovatele přípis nazvaný „1. část námitek proti úkonům a opomenutí Zadavatele, tj. proti rozhodnutí o výběru dodavatele a oznámení o výběru dodavatele“ z téhož dne a dne 4. 2. 2026 obdržel zadavatel „Kompletní doplnění námitek proti úkonům a opomenutí Zadavatele, tj. proti rozhodnutí o výběru dodavatele a oznámení o výběru dodavatele“ z téhož dne (dále společně jen „námitky“).
10. Rozhodnutím o námitkách ze dne 18. 2. 2026 zadavatel námitky odmítl, přičemž toto rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).
11. Navrhovatel považoval výběr dodavatele za nezákonný a nesprávný, proto podal „Návrh na přezkoumání úkonů zadavatele a návrh na vydání předběžného opatření“ (dále jen „návrh“). Dnem doručení návrhu, tj. dne 28. 2. 2026, došlo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále také jen „správní řád“) k zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0148/2026/VZ (dále jen „správní řízení“).
12. Předběžným opatřením ze dne 15. 4. 2026, č. j. ÚOHS-13890/2026/500, Úřad uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení.
II. NAPADENÉ ROZHODNUTÍ
13. Úřad napadeným rozhodnutím podle § 265 písm. a) zákona návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zamítl, protože ve správním řízení nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
14. Klíčovým posuzovaným okruhem námitek byla otázka mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu § 28 odst. 1 písm. o) zákona (dále také jen „MNNC“). Úřad konstatoval, že v daném případě šlo o zjednodušené podlimitní řízení, v němž zadavatel nebyl povinen aplikovat § 113 zákona, jelikož si jeho použití v zadávací dokumentaci nevyhradil. Současně Úřad uvedl, že zadavatel přesto posouzení nabídkové ceny fakticky provedl a dospěl k závěru, že nabídková cena vybraného dodavatele mimořádně nízká není, přičemž tento závěr byl zaznamenán v dokumentaci a odůvodněn v rozhodnutí o námitkách. K jednotlivým argumentům navrhovatele týkajícím se mimořádně nízké nabídkové ceny Úřad zejména uvedl, že a) posouzení MNNC se provádí ve vztahu k předmětu zakázky, nikoli mechanickým srovnáním s cenami dle cenových soustav či předpokládanou hodnotou, b) cenové rozpětí mezi podanými nabídkami bylo plynulé a nevykazovalo extrémní odchylky, c) navrhovatel sám ocenil některé sporné položky ještě nižšími cenami, což zpochybňuje jeho tvrzení o mimořádně nízké ceně vybraného dodavatele.
15. Dále Úřad konstatoval, že zadavatel řádně vypořádal námitky navrhovatele, když mu objasnil úvahy a postupy, na jejichž základě dospěl k odmítnutí všech námitek. Proto Úřad považuje postup zadavatele za přezkoumatelný a transparentní.
16. Úřad závěrem napadeného rozhodnutí konstatoval, že zadavatel při posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele z pohledu možné existence mimořádně nízké nabídkové ceny postupoval v souladu se zákonem, že jeho posouzení nabídkové ceny bylo dostatečné a že neexistují indicie mimořádně nízké nabídkové ceny ani porušení zásad zadávacího řízení.
III. ROZKLAD NAVRHOVATELE
17. Dne 21. 5. 2026 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 6. 5. 2026, rozklad byl tudíž podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
18. Navrhovatel v podaném rozkladu namítá, že napadené rozhodnutí je nezákonné a nepřezkoumatelné, přičemž vytýká jak zadavateli, tak Úřadu především nedostatečné posouzení otázky mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele. Podle navrhovatele nebyla provedena přezkoumatelná a konkrétní úvaha o realizovatelnosti nabídkové ceny, a to i přesto, že dle jeho názoru existovaly zjevné indicie nasvědčující jejímu mimořádně nízkému charakteru. Úřad se dle jeho názoru omezil na formální závěr o neaplikovatelnosti § 113 zákona, aniž by se věcně zabýval ekonomickou stránkou nabídky a konkrétními výhradami navrhovatele (např. zpochybňuje realizovatelnost nabídky nebo nezohlednění reálných nákladů spojených s nakládáním s odpady).
19. Navrhovatel dále namítá, že zadavatel neposoudil jednotlivé položky rozpočtu uvedené v soupisu prací s výkazem výměr, u nichž mělo dojít k výraznému podhodnocení. Konkrétně jde o položku č. 6, kód položky 113154434 „frézování živičného krytu tl 100 mm pruh š přes 1 do 2 m přes 10 000 m2 bez překážek v trase“ (dále jen „položka č. 6“), o položku č. 34, kód položky 577144121 „asfaltový beton vrstva obrusná ACO 11+ (ABS) tř. I tl 50 mm š přes 3 m z nemodifikovaného asfaltu“ (dále jen „položka č. 34“), položku č. 102, kód položky 9972215R „vodorovná doprava suti vybouraných hmot bez naložení, ale se složením, uložením na skládku s hrubým urovnáním a s přidaným poplatkem za skládku – asfalt s dehtem ZAS T3, na vzdálenost dle možnosti zhotovitele“ (dále jen „položka č. 102“) a o položku č. 103, kód položky 9972215R2 „vodorovná doprava suti vybouraných hmot bez naložení, ale se složením, a s poplatkem za uložení za skládku – asfalt s dehtem ZAS T4, na vzdálenost dle možnosti zhotovitele“ (dále jen „položka č. 103“). Navrhovatel v rozkladu tvrdí, že položky č. 6, 34, 102 a 103 byly vybraným dodavatelem oceněny na úrovni výrazně nižší než ceny obvyklé dle cenové soustavy ÚRS,[2] přičemž zadavatel měl k dispozici kompletní rozpočtové podklady, avšak individuální posouzení z hlediska MNNC neprovedl. Podle navrhovatele je nabídková cena vybraného dodavatele ekonomicky nereálná. Navrhovatel tvrdí, že cena nepokrývá ani základní přímé náklady, zejména na nakládání s materiálem klasifikovaným jako nebezpečný odpad (asfalt s dehtem označený ZAS T4), a že při zohlednění dopravy, režijních nákladů a minimálního zisku by realizace zakázky vedla ke ztrátě (případně by hrozilo riziko následného navyšování ceny či snížení kvality plnění).
20. Další námitkou je tvrzené zvýhodnění vybraného dodavatele. Navrhovatel uvádí, že vybraný dodavatel musel disponovat neveřejnou informací o skutečném stavu materiálu, konkrétně o neexistenci asfaltu ZAS T4 v opravované komunikaci, což mu umožnilo nabídnout nižší cenu. Takový postup by podle navrhovatele představoval porušení zásady transparentnosti a rovného zacházení. S tím souvisí i námitka, že zadávací dokumentace neodpovídala skutečnosti, neboť vycházela z předpokladu výskytu materiálu ZAS T4, který však nebyl laboratorně prokázán. Navrhovatel tvrdí, že tento nesoulad vedl k nerovným podmínkám pro zpracování nabídek.
21. Navrhovatel rovněž namítá, že pokud vybraný dodavatel při kalkulaci ceny vycházel z odlišného způsobu nakládání s materiálem, než jaký stanovila zadávací dokumentace, jedná se o variantní řešení, které zadavatel nepřipustil. Zadavatel měl v takovém případě vybraného dodavatele vyzvat k objasnění jeho postupu.
22. Dále navrhovatel namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí, neboť se podle jeho názoru Úřad nevypořádal s konkrétní argumentací, zejména s ekonomickými propočty a námitkami vztahujícími se ke konkrétním položkám rozpočtu. Rozhodnutí tak postrádá dostatečné odůvodnění a není zřejmé, na základě jakých úvah dospěl Úřad ke svým závěrům.
23. Navrhovatel současně tvrdí, že zadavatel porušil zásady zadávání veřejných zakázek, zejména zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, když nepostupoval stejně vůči všem účastníkům a zvýhodnil vybraného dodavatele. V návaznosti na nesprávnost zadávací dokumentace pak navrhovatel dovozuje, že zadavatel měl zadávací řízení zrušit a vyhlásit nové, neboť podklady neodpovídaly reálnému stavu a mohly ovlivnit hospodářskou soutěž.
24. Navrhovatel dále namítá, že rozhodnutí o námitkách není dostatečně odůvodněné a je nepřezkoumatelné, čímž došlo k zásahu do jeho procesních práv. Současně uvádí, že zadavatel ani Úřad nerespektovali účel institutu mimořádně nízké nabídkové ceny, jímž je zabránit přijetí nereálných nabídek ohrožujících řádné plnění veřejné zakázky.
Závěr rozkladu
25. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
26. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 29. 5. 2026, doručeném Úřadu téhož dne, uvedl, že považuje napadené rozhodnutí za zákonné a rozklad navrhovatele za nedůvodný.
27. Dle zadavatele navrhovatel neunesl důkazní břemeno, neboť svá tvrzení o mimořádně nízké nabídkové ceně, nesprávné klasifikaci odpadu či ekonomické nerealizovatelnosti nabídky nedoložil konkrétními důkazy a opírá je pouze o nepodložené úvahy. Nová tvrzení uplatněná až v rozkladu (zejména cenové údaje o likvidaci odpadu či návrh na zrušení zadávacího řízení) považuje za procesně nepřípustná a nedostatečně prokázaná.
28. K otázce mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel zdůrazňuje, že ve zjednodušeném podlimitním řízení nebyl povinen postup podle § 113 zákona aplikovat, neboť si jej v zadávací dokumentaci výslovně nevyhradil. Přesto nad rámec zákonné povinnosti posoudil realizovatelnost nabídky vybraného dodavatele a své závěry transparentně zachytil v dokumentaci řízení i v rozhodnutí o námitkách.
29. Klíčovou námitku navrhovatele týkající se nebezpečného odpadu zadavatel odmítá s tím, že vychází z nesprávné premisy. Na základě diagnostiky i vlastních podkladů navrhovatele je podle zadavatele zřejmé, že materiál nedosahuje limitních hodnot benzo(a)pyrenu a nelze jej považovat za nebezpečný odpad. Správná klasifikace odpovídá kódu 17 03 02, tedy recyklovatelnému odpadu, a tomu odpovídá i způsob jeho ocenění a nakládání dle zadávací dokumentace. Zadavatel dále poukazuje na vnitřní rozpornost argumentace navrhovatele, který sám ocenil sporné položky ještě nižšími cenami než vybraný dodavatel, čímž podle zadavatele fakticky potvrzuje realizovatelnost zvoleného ekonomického modelu. Současně uvádí, že cenová hladina nabídek vykazuje plynulé konkurenční rozpětí a neindikuje existenci mimořádně nízké nabídkové ceny.
30. Tvrzení o zvýhodnění vybraného dodavatele a existenci „podpultových informací“ zadavatel označuje za ničím nepodložené spekulace, které nejsou opřeny o žádný důkaz. Informace o klasifikaci materiálu byly podle něj součástí zadávací dokumentace dostupné všem uchazečům za stejných podmínek.
31. K námitkám směřujícím proti zadávací dokumentaci zadavatel uvádí, že jsou opožděné, neboť měly být uplatněny ve lhůtě pro podání nabídek. Jejich uplatnění až v rozkladu představuje nepřípustné obcházení zákonných lhůt.
32. Zadavatel rovněž konstatuje, že nabídka vybraného dodavatele je objektivně realizovatelná, což vyplývá jak z cenového srovnání s ostatními nabídkami, tak z prohlášení vybraného dodavatele o schopnosti zakázku řádně splnit.
33. Celkově zadavatel uzavírá, že postupoval v souladu se zákonem, námitky navrhovatele byly řádně vypořádány a rozklad nepřináší žádné nové relevantní skutečnosti, které by mohly zpochybnit zákonnost napadeného rozhodnutí. Závěrem svého vyjádření zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu rozklad navrhovatele zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu
34. Vybraný dodavatel ve svém vyjádření ze dne 29. 5. 2026, doručeném Úřadu téhož dne, uvádí, že rozklad neobsahuje žádné nové relevantní skutečnosti a pouze opakuje dříve uplatněná tvrzení, s nimiž se již zadavatel i Úřad vypořádali. Setrvává proto na své předchozí argumentaci a považuje napadené rozhodnutí za správné.
35. Zdůrazňuje, že argumentace navrhovatele je vnitřně rozporná, neboť vychází z údajů o jednotkových cenách, které neodpovídají skutečnému obsahu nabídky vybraného dodavatele, a současně navrhovatel sám u těchto položek nabídl ceny ještě nižší.
36. Dále uvádí, že ekonomické modely předkládané navrhovatelem jsou založeny na nereálných a nepodložených vstupních údajích, zejména na nepřiměřeně vysokých cenách za nakládání s odpady a dopravu, čímž vytvářejí uměle zkreslený obraz o údajné nerealizovatelnosti nabídky. Takové výpočty považuje za účelové a bez důkazní hodnoty.
37. Vybraný dodavatel proto uzavírá, že námitky navrhovatele jsou nedůvodné, nepodložené a nemohou zpochybnit zákonnost postupu zadavatele ani správnost rozhodnutí Úřadu, a navrhuje rozklad zamítnout a napadené rozhodnutí potvrdit.
IV. ŘÍZENÍ O ROZKLADU
38. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro změnu nebo zrušení napadeného rozhodnutí podle § 87 správního řádu, a proto podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
39. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat závěr, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu s právními předpisy.
V. K NÁMITKÁM ROZKLADU
K mimořádně nízké nabídkové ceně
40. Rozkladová argumentace navrhovatele v otázce MNNC je v zásadě totožná jako v návrhu, odkazuji tedy na odůvodnění uvedené v napadeném rozhodnutí, jež zevrubně vysvětluje institut mimořádně nízké nabídkové ceny v souvislosti s předmětným zadávacím řízením.
41. Ve stručnosti v této námitce připomínám, že šetřená veřejná zakázka je zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož úprava v § 53 odst. 4 zákona umožňuje zadavateli použít i jiná pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim, než která jsou v § 53 zákona výslovně uvedena, ve vztahu k MNNC zejm. § 113 zákona platný pro nadlimitní režim. Zadavatel této možnosti nevyužil. Proto se na jeho postup vztahuje toliko obecná úprava mimořádně nízké nabídkové ceny dle § 48 odst. 4 zákona, tedy zadavatel má možnost posoudit ve smyslu § 48 odst. 4 zákona nabídkovou cenu účastníka zadávacího řízení jako mimořádně nízkou a v případě, že by účastník cenu k dotazu zadavatele nezdůvodnil, mohl by zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučit.
42. Ve shodě s výše uvedeným je také aktuální metodika Ministerstva pro místní rozvoj k zjednodušenému podlimitnímu řízení, jež konstatuje,[3] že v podlimitním režimu není možnost posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny nijak procesně upravena, zadavatel vychází ze základních ustanovení o zadávacích řízeních (tj. z § 6 a § 48 odst. 4 zákona), tedy, že při dodržení základních zásad může zadavatel vyloučit takového účastníka, jehož nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zdůvodněna. Pokud si však zadavatel v zadávací dokumentaci určí vlastní pravidla, popřípadě si vyhradí postup dle § 113 zákona, musí pak ohledně posouzení MNNC postupovat dle jím zvoleného postupu.
43. K posouzení věci je třeba předeslat, že Úřad ohledně MNNC kontroluje rámec postupu zadavatele. Úlohou Úřadu není zjišťování, zda nabídková cena je či není mimořádně nízká. Úřad nicméně musí být schopen na základě předložených dokladů zhodnotit postup zadavatele při identifikaci MNNC, zkontrolovat rámec posouzení MNNC včetně žádostí, vysvětlení, a i rozhodnutí o vyloučení, aby mohl přezkoumat dodržení základních zásad.[4] V posuzované věci je tak stěžejní, jak zadavatel ohledně MNNC postupoval.
44. Protože v šetřeném případě z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel si nevyhradil použití § 113 zákona,[5] nebyl povinen provést posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny. Z dokumentace o zadávacím řízení nicméně vyplývá, že před rozhodnutím o výběru dodavatele hodnoticí komise posoudila nabídku vybraného dodavatele z hlediska MNNC, neboť v dokumentu nazvaném „Protokol o posouzení splnění podmínek účasti dle § 39 odst. 4 ZZVZ“ ze dne 19. 1. 2026 je mj. uvedeno, že ve vztahu k nabídce vybraného dodavatele „[k]omise shledala, že celková nabídková cena není mimořádně nízkou nabídkovou cenou.“ Zadavatel proto neměl důvod vyzvat vybraného dodavatele k objasnění MNNC a případně jej vyloučit dle § 48 odst. 4 zákona. Své úvahy ohledně jednotlivých položek rozpočtu, které navrhovatel zpochybňuje, pak zadavatel vyložil v rozhodnutí o námitkách, k čemuž se vyjádřím níže.
45. Z uvedeného popisu je zřejmé, že zadavatel – ač ve zjednodušeném podlimitním řízení – se otázkou MNNC zabýval a postupoval transparentně, neboť posouzení MNNC protokolárně konstatovala jednak hodnoticí komise, jednak sám zadavatel navrhovateli v rozhodnutí o námitkách vysvětlil své úvahy ohledně posouzení MNNC a zpochybňovaných položek nabídky vybraného dodavatele, přičemž jeho vysvětlení je konzistentní a prima facie nevzbuzuje pochybnost.
46. Ustanovení § 48 odst. 4 zákona je v ZZVZ určeno k ochraně zadavatele, což je patrno z jeho konstrukce, protože zadavateli dává možnost vyzvat dodavatele k objasnění ceny, a i pokud je MNNC identifikována, dává zadavateli opět možnost, nikoli povinnost, dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit.[6] Z toho vyplývá, že zadavateli je dáno oprávnění „jít do rizika“ a nevyšetřovat a nedokazovat, že nabídková cena je cenou mimořádně nízkou.[7]
47. Souhlasím proto se závěry napadeného rozhodnutí, že pokud zadavatel v šetřeném případě nepostupoval způsobem předvídaným v § 113 zákona, a ani nevyužil oprávnění vyloučit účastníka zadávacího řízení dle § 48 odst. 4 zákona, pak tento postup nepředstavuje rozpor se zákonem, neboť zadavatel nebyl povinen ani jedno z uvedených ustanovení zákona v zadávacím řízení využít.
48. Navrhovatel v rozkladu k tomuto okruhu námitek dále uvádí, že „v daném případě … reálně hrozí, že zhotovitel nebude schopen dílo realizovat, dodělat či hrozí realizace díla vysoce nekvalitního.“ Dále navazuje úvahou o tom, že vybraný dodavatel nemohl vědět, že se na stavbě nevyskytuje nebezpečný odpad – asfalt ZAS T4 (k tomu viz níže) a argumentuje rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2017, č. j. 5 As 180/2016-32 (dále jen „rozsudek NSS“), ohledně smyslu a účelu institutu mimořádně nízké nabídkové ceny. S uvedenou námitkou nelze souhlasit z několika důvodů. Předně navrhovatel blíže nekonkretizuje, na jakých podkladech nebo důkazech založil uvedená tvrzení. Zadavatel je odborník s dlouholetou zkušeností při zadávání obdobných veřejných zakázek, proto lze důvodně předpokládat, že je schopen vyhodnotit reálnost nabízené ceny. Především je to zadavatel, kdo v zadávacím řízení nese odpovědnost za výběr nejlepšího uchazeče o veřejnou zakázku. Zadavatel musí posoudit, zda je za nabídnutou cenu možno obdržet kvalitní plnění, přičemž si musí být vědom, že případná chyba půjde k jeho tíži. Taktéž vybraného dodavatele lze považovat za odborníka dle § 5 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,[8] pročež ve vyjádření k podkladům pro rozhodnutí ze dne 22. 4. 2026 uvedl, že jeho „nabídková cena odpovídá běžným tržním podmínkám hospodářské soutěže, nevykazuje extrémní odchylky od ostatních podaných nabídek a nepředstavuje cenový exces, který by byl způsobilý vyvolat důvodné pochybnosti o realizovatelnosti plnění“. Vybraný dodavatel dále uvedl, že „je schopen zakázku za nabídkovou cenu realizovat, a to v požadovaném standardu, dle závazných předpisů, v souladu s technickými parametry a za podmínek uvedených v zadávací dokumentaci“.
49. K uvedené argumentaci navrhovatele nutno dále poznamenat, že rozsudek NSS posuzoval předmětnou věc podle dnes již neplatného zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. V mezidobí, od vydání rozsudku NSS, došlo u institutu MNNC dle ZZVZ k značně výrazné koncepční změně, jež při posuzování MNNC směřuje především k odpovědnosti zadavatele, resp. aby sám zadavatel vyhodnotil (s výjimkami uvedenými v § 113 zákona), jakou nabídkovou cenu ještě akceptuje, a jakou již neakceptuje. Navíc, uvedený rozsudek NSS se týkal zadání nadlimitní veřejné zakázky v otevřeném řízení, ne zjednodušeného podlimitního řízení, jako je tomu v nyní šetřené věci. Dle rozsudku NSS absence konkrétního způsobu v zadávací dokumentaci nebo nevymezení mechanismu MNNC není důvodem k nezákonnosti, pokud je zadavatel schopen své rozhodnutí přezkoumatelně zdůvodnit a zvolí transparentní postup. Avšak v nyní šetřené věci si v souladu se zákonem zadavatel nevyhradil použití § 113 zákona, (čl. 14.7 zadávací dokumentace). V rozsudku NSS a v nyní šetřené věci jde tedy o posouzení MNNC dvěma různými právními předpisy, o odlišné druhy zadávacích řízení (a s nimi spojené jiné zákonné povinnosti) a o zcela rozdílné situace ohledně absence nebo naopak vyhrazení mechanismu MNNC v zadávací dokumentaci, proto odkaz na rozsudek NSS v rozkladu považuji za zcela nepřiléhavý.
50. Navrhovatel navíc tvrdí, že vybraný dodavatel není za nabízenou cenu schopen dílo řádně realizovat, protože nacenil některé položky příliš nízko s ohledem na existenci nebezpečného odpadu. Zároveň však uznává, že nebezpečný odpad se na stavbě vůbec nevyskytoval. Tato tvrzení jsou tedy v přímém rozporu, protože není jasné, proč by vybraný dodavatel neměl být schopen dílo za nabízenou cenu realizovat, když tato cena zjevně odpovídá faktickým nákladům na jeho provedení.
51. K tomuto argumentačnímu okruhu lze uzavřít, že námitky navrhovatele nejsou bez konkrétních důkazů schopny zpochybnit posouzení zadavatele, na jehož základě rozhodl o výběru vybraného dodavatele, tudíž jde o námitky nedůvodné.
52. Jakkoli to pro posouzení věci není zcela podstatné, neboť Úřad je povinen se primárně zaměřit na postup zadavatele, nelze souhlasit s tvrzením navrhovatele, že „nabídková cena vybraného dodavatele se svou mimořádně nízkou výší zjevně vymyká cenám ostatních účastníků zadávacího řízení“. Ze zprávy o hodnocení nabídek dle § 119 ZZVZ ze dne 19. 1. 2026 vyplývá, že oproti nejnižší celkové nabídkové ceně vybraného navrhovatele, podal v pořadí druhý dodavatel svou nabídku o cca 9 % vyšší, navrhovatel jakožto třetí v pořadí o cca 19 % vyšší a v pořadí čtvrtý dodavatel o cca 20 % vyšší. I na tomto částečném srovnání je zřejmé, že tvrzení navrhovatele o zjevném vymykání se cenám ostatních účastníků zadávacího řízení není namístě.
53. V rozkladu navrhovatel opakuje svou argumentaci týkající se položek č. 6, 34, 102 a 103 rozpočtu stavby, jež jsou uvedeny v soupisu prací s výkazem výměr (viz bod 5 tohoto rozhodnutí).[9] Tato rozkladová argumentace navrhovatele, na jejímž základě je rovněž přesvědčen, že nabídka vybraného dodavatele je nepřiměřeně nízká, se opírá o údajné ceny vybraného navrhovatele získané z „interních zdrojů přímo z řad zaměstnanců vybraného dodavatele“. Nicméně, jak z dokumentace k zadávacímu řízení vyplývá, ani jedna z údajných cen vybraného dodavatele (uváděných navrhovatelem a propočítávaných externím kalkulantem na objednávku navrhovatele) u položek č. 6, 34, 102 a 103 není shodná se skutečně nabízenými cenami vybraného dodavatele v jeho nabídce. Pro pregnantnější ilustraci lze uvést příklad na sporných položkách č. 102 a 103.[10] Na základě údajných interních zdrojů z řad zaměstnanců vybraného dodavatele argumentoval navrhovatel u položky č. 102 s domnělou jednotkovou cenou vybraného dodavatele ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: HODNOTA][11] Kč/t, u položky č. 103 s domnělou jednotkovou cenou vybraného dodavatele ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: HODNOTA] Kč/t. Vybraný dodavatel však ve své nabídce kalkuloval u položky č. 102 jednotkovou cenu [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: HODNOTA] Kč/t a u pol. č. 103 jednotkovou cenu [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: HODNOTA] Kč/t. Dodavatel s celkově druhou nejnižší nabídkovou cenou kalkuloval u obou uvedených položek s jednotkovou cenou [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: HODNOTA] Kč/t a navrhovatel, jakožto dodavatel s celkově třetí nejnižší nabídkovou cenou, u obou uvedených položek kalkuloval s jednotkovou cenou 59 Kč/t. Předmětnou argumentaci navrhovatele lze tedy považovat jak za lichou, protože navrhovatel neargumentoval správnými jednotkovými cenami, tak za překvapivou, když namítá, že nabídka vybraného dodavatele je nepřiměřeně nízká, přitom jeho nabídková cena je u obou sporných položek ještě nižší.
54. Rovněž srovnání s cenami uvedenými v databázi ÚRS II/2025 (viz bod 19 tohoto rozhodnutí) není namístě, vzhledem k tomu, že zadavatel není cenovou soustavou ÚRS II/2025 nijak vázán a ani se k jejímu použití nebo aplikaci v zadávací dokumentaci nepřihlásil. Cenová soustava ÚRS II/2025 ve smyslu ustanovení vyhlášky č. 169/2016 Sb.[12] sice může být použita při sestavování soupisu prací v rámci zadávací dokumentace veřejných zakázek, avšak není právně závazná, tj. její využití je na dobrovolném uvážení zadavatelů. Protože se zadavatel nemusel řídit soustavou ÚRS II/2025, nemá srovnávání cen kalkulovaných na základě různých metod žádnou objektivní relevanci.
55. Konečně je zřejmé, že na objednávku navrhovatele zpracoval externí kalkulant rozpočet, kde využil metodiku ÚRS II/2025 pro výpočet předpokládané hodnoty, s níž srovnával nabídkovou cenu vybraného dodavatele. Např. u položky č. 102 (tj. asfalt ZAS T3), kód položky 9972215R, ocenil vodorovnou dopravu suti vybouraných hmot bez naložení, ale se složením, uložením na skládku s hrubým urovnáním a s přidaným poplatkem za skládku a u položky č. 103 (tj. asfalt ZAS T4), kód položky 9972215R2, ocenil vodorovnou dopravu suti vybouraných hmot bez naložení, ale se složením a s poplatkem za uložení za skládku. Avšak dle zadávací dokumentace je zřejmé, že zadavatel požadoval pouze odvoz uvedeného materiálu, nikoli také jeho likvidaci na řízené skládce (viz dále). Přitom platí, že právě poplatek za uložení např. asfaltu ZAS T4 na řízené skládce zvyšuje poplatek ze stovek na tisíce korun za tunu materiálu. Jako příklad lze uvést navrhovatelem v rozkladu uvedenou cenu 13 300 Kč/t u položky č. 103, kód položky 9972215R2.
56. K tomuto argumentačnímu celku lze uzavřít, že prosté srovnání domnělých jednotkových cen s jednou z možných cenových soustav představuje argumentaci s nedostatečnou vypovídající hodnotou. Obzvlášť, když navrhovatel argumentuje rozpočtem zpracovaným externím kalkulantem, jehož součástí je poplatek za nákladnou likvidaci asfaltu s dehtem na řízené skládce, byť zadávací dokumentace takový požadavek k nacenění neobsahuje. Na základě uvedeného je zřejmé, že námitky navrhovatele týkající se položek č. 6, 34, 102 a 103 soupisu prací s výkazem výměr nejsou opřeny o věcně správná fakta nebo o povinnost vyplývající pro zadavatele ze zákona, proto i tento okruh rozkladových námitek navrhovatele je nedůvodný.
57. Dále navrhovatel namítá, že zadavatel v jiných zadávacích řízeních při umožnění variantního technického řešení postupuje odlišně než v předmětném zadávacím řízení. Jako příklad navrhovatel uvádí veřejnou zakázku „III/18614 Pačejov – nádraží, rekonstrukce“, kde údajně zadavatel přímo v zadávací dokumentaci výslovně pracuje s možností odlišného nakládání s materiálem včetně jeho dalšího využití v rámci stavby. Taktéž s touto rozkladovou námitkou nelze souhlasit, neboť zadavatelé si stanovují pravidla v jednotlivých zadávacích řízeních individuálně, dle vlastní aktuální potřeby, a především odpovídajícím způsobem vzhledem ke konkrétnímu předmětu veřejné zakázky.
58. V nyní šetřeném zadávacím řízení stanovuje čl. 20.1. zadávací dokumentace jednoznačně, že veškerý odfrézovaný materiál (PAU T3, T4)[13] bude odvezen na recyklační skládku nebo obalovnu.[14] O jiné variantě technického řešení, případně o využití odfrézovaného materiálu v místě stavby, zadávací dokumentace nehovoří. Totéž zadavatel potvrzuje i v rozhodnutí o námitkách: „Možnost využití asfaltu s dehtem (ZAS T3 a ZAS T4) v rámci stavby jako variantní řešení nebyla připuštěna. Pokud by Zadavatel zamýšlel umožnit alternativní technologické řešení spočívající ve využití takového materiálu v konstrukci komunikace, muselo by být takové řešení výslovně uvedeno v zadávací dokumentaci tak, aby bylo dostupné všem účastníkům za stejných podmínek.“ K uvedené námitce lze tedy uzavřít, že zadavatel není povinen postupovat ve všech zadávacích řízeních stejným způsobem. Naopak, po individuálním uvážení zadavatel stanoví, zda v tom konkrétním případě je vhodné umožnit variantní technické řešení, či nikoli. V nyní šetřené věci zadavatel v čl. 20.1. zadávací dokumentace zcela jednoznačně stanovil jediný způsob, resp. odvezení asfaltu ZAS T3 a T4 na recyklační skládku nebo obalovnu, proto i tato námitka navrhovatele je nedůvodná.
59. Navrhovatel v rozkladu dále uvedl svou argumentaci opřenou o konkrétní cenové hladiny třetích subjektů – společnosti VS-EKOPRAG s. r. o. (Dobříš) 8 000 Kč/t a společnosti HBH odpady s. r. o. 9 000 Kč/t, jako referenční ceny likvidace asfaltu ZAS T4 a odkazuje na obecné ceníky. K této argumentační linii navrhovatele je nutno zdůraznit, že ceny týkající se zpracování, resp. uložení nebezpečného odpadu na řízených skládkách, je argumentace lichá, protože ze zadávací dokumentace jednoznačně vyplývá, že materiál v místě stavby není nebezpečným odpadem (viz níže).
60. K okruhu námitek týkajících se mimořádně nízké nabídkové ceny uzavírám, že jsem neshledal postup zadavatele nezákonným, proto rozkladové námitky navrhovatele považuji za nedůvodné.
K odvozu vybouraného asfaltu s dehtem a přítomnosti polycyklických aromatických uhlovodíků
61. Navrhovatelova argumentace ohledně MNNC vybraného dodavatele vychází zejména z jeho přesvědčení, že pro nabídkovou cenu mělo být dle zadávací dokumentace kalkulováno se zpracováním, resp. uložením nebezpečného odpadu. Skutečnost, že vybraný dodavatel s takovými náklady nepočítal, dle navrhovatele znamená, že buď hodlá s tímto odpadem naložit v rozporu se zadávací dokumentací, nebo měl od zadavatele „podpultové“ informace o tom, že předmětný odpad není nebezpečný.
62. Jaký materiál se nachází v místě stavby, tj. co tvoří vozovku III/2323, je podrobně popsáno v příloze č. 5 ZD – zpráva o vozovce (viz bod 6 tohoto rozhodnutí). Příloha č. 5 – zpráva o vozovce, jež je součástí zadávací dokumentace od zahájení zadávacího řízení (tj. ode dne 31. 10. 2025), dokládá mj. dvě důležité skutečnosti. První je, že podle vyhlášky č. 283/2023 Sb., kde rozhodujícím kritériem je celkový obsah PAU v asfaltových směsích, má materiál tvořící vozovku III/2323 vysoký celkový obsah PAU (350 mg/kg), tedy jde o asfalt kategorie ZAS T4.[15] Druhou podstatnou skutečností je, že tento materiál však současně není nebezpečným odpadem z hlediska „Katalogu odpadů“,[16] neboť naměřené hodnoty benzo(a)pyrenu (B(a)P) činí 26,4 mg/kg sušiny. Protože hodnoty benzo(a)pyrenu (B(a)P) naměřené v uvedené příloze byly ve všech vrstvách (obrusná, ložná a penetrační makadam) v místě stavby pod zákonnou hranicí 50 mg/kg sušiny, což je rozhodující parametr pro klasifikaci materiálu jako nebezpečného odpadu, není asfalt označený jako ZAS T4 v místě stavby nebezpečným odpadem dle Katalogu odpadů. Jde o materiál spadající pod kód 17 03 02 (asfaltové směsi bez dehtu), což znamená, že jde o recyklovatelný materiál (nikoliv nebezpečný odpad s kódem 17 03 01). Protože příloha č. 5 – zpráva o vozovce hodnotu benzo(a)pyrenu (B(a)P) ve výši 26,4 mg/kg sušiny výslovně uvádí, byla tato informace od zahájení zadávacího řízení dostupná všem uchazečům o veřejnou zakázku, tudíž tomuto faktu měli přizpůsobit své nabídky.
63. Pro stanovení adekvátní nabídkové ceny u položek č. 102 a 103 tedy stačilo vycházet ze zadávací dokumentace, konkrétně z hodnot uvedených v příloze č. 5 – zprávě o vozovce. Nebylo tedy třeba získat „neveřejnou … tzv. ´podpultovou informaci´ od zadavatele“, jak v rozkladu tvrdí navrhovatel, protože ze zadávací dokumentace je zřejmá naměřená hodnota benzo(a)pyrenu (B(a)P), a to pod zákonnou hranicí 50 mg/kg sušiny. Navrhovatel navíc své tvrzení o „podpultové informaci“ nebo o „ponechání výhody vybranému dodavateli“ ničím nedoložil. Zadávací dokumentace pak stanoví pouze možnost odvozu uvedeného materiálu, nikoli také jeho uskladnění na řízené skládce, jak tvrdí navrhovatel. Zadavatel ve svém vyjádření potvrzuje, že uchazeči měli v souladu s čl. 20.1. zadávací dokumentace kalkulovat s náklady na odvoz materiálu na recyklační skládku nebo obalovnu, čemuž odpovídají i částky v řádech vyšších desítek nebo nižších stovek korun uvedených např. ve třech nabídkách od dodavatelů se 3 nejnižšími nabídkovými cenami, včetně navrhovatele a vybraného dodavatele.
64. Navrhovatel namítá, že „vybraný dodavatel nepočítal s odvozem vybouraného asfaltu s dehtem na trvalou skládku“ v souladu se zadávací dokumentací, nýbrž měl mít ohledně ZAS T3 a ZAS T4 k dispozici neveřejnou „podpultovou“ informaci od zadavatele o možnosti využít tento materiál v rámci stavby, tedy „že bude možnost využít vybouraný asfalt s dehtem v místě stavby a tím obejít předpoklad zadávací dokumentace o odvozu vybouraného asfaltu s dehtem na uložení dle zákona“. Jak je již výše uvedeno, tato tvrzení navrhovatele je nutné odmítnout. Zadávací dokumentace, jejíž součástí je projektová dokumentace a příloha č. 5 ZD – zpráva o vozovce, jednoznačně vymezila způsob nakládání s vybouraným materiálem, přičemž možnost využití asfaltu kategorie ZAS T3 a ZAS T4 v rámci stavby jako variantní řešení nebyla zadavatelem připuštěna. Domněnky navrhovatele o údajné podpultové informaci, z nichž dovozuje porušení zásady rovného zacházení a zadávacích podmínek, pak nejsou podloženy konkrétními důkazy a nepotvrzuje je ani nabídková cena vybraného dodavatele u položek č. 102 a 103, která se zásadně neliší od nabídkových cen dalších uchazečů (viz bod 53 tohoto rozhodnutí výše).
65. K tomuto okruhu námitek lze také poukázat na vnitřní rozpor rozkladové argumentace navrhovatele týkající se asfaltu kategorie ZAS T3 a ZAS T4 jakožto nebezpečného odpadu. Na jedné straně navrhovatel namítá mimořádně nízkou nabídkovou cenu u vybraného dodavatele (např. jím uváděné jednotkové ceny u položek č. 102 a 103 v rozpočtu stavby), jež dle navrhovatele neodpovídá ceně podle cenové soustavy ÚRS II/2025, přitom navrhovatel sám stanovil ve své nabídce ceny cca o polovinu (u položky č. 102) a o cca dvě třetiny (u položky č. 103) nižší než údajná jednotková cena vybraného dodavatele, jak již bylo uvedeno výše v tomto rozhodnutí. Navrhovatel v rozkladu odůvodňuje svou (nízkou) nabídkovou cenu tím, že si bez souhlasu správce komunikace nechal provést vývrty v místě stavby,[17] na základě kterých zjistil, že se na stavbě nenachází asfalt ZAS T4 klasifikovaný jako nebezpečný odpad. Vybraný dodavatel však dle jeho názoru tuto informaci nemohl mít, proto musela být jeho nabídka „ekonomicky nelogická a fakticky nerealizovatelná“.
66. Toto tvrzení je s ohledem na závěry ohledně nastavení zadávací dokumentace, ze které již od počátku plynulo, že na stavbě se nevyskytuje asfalt ZAS T4 klasifikovaný jako nebezpečný odpad, zcela irelevantní. Argumentace navrhovatele opírající se o tři protokoly pak pouze potvrzuje závěry přílohy č. 5 (zprávy o vozovce), že se na stavbě nebezpečný odpad (tj. asfalt ZAS T4) nevyskytuje.
67. K rozporné argumentaci navrhovatele ohledně tří protokolů lze pouze nad rámec nosné argumentace uvést, že dle těchto tří protokolů došlo k odebrání vzorků (tj. k provedení vývrtů) dne 7. 2. 2026, analýza vzorků byla provedena dne 17. 2. 2026, protokoly byly vystaveny dne 24. 2. 2026 a navrhovatel jimi poprvé argumentuje až v návrhu ze dne 28. 2. 2026. Protože dne 12. 12. 2025 (10:00) byl konec lhůty pro podání nabídek, nekoresponduje s tímto faktem tvrzení navrhovatele, že na základě vývrtů stanovil svou nabídkovou cenu, když položky č. 102 a 103 ocenil nižšími částkami než vybraný dodavatel. Tedy ani argumentace navrhovatele uvedenými protokoly nevysvětluje, na základě čeho doopravdy stanovil svou nabídkovou cenu u položek č. 102 a 103, jež je ještě nižší než nabídková cena vybraného dodavatele.
68. K tomuto okruhu námitek lze uzavřít, že nelze přisvědčit tvrzení navrhovatele, že jako jedinou „rozumnou možnost“, proč je nabídková cena u položky č. 102 a 103 (asfalt ZAS T3 a ZAS T4) vybraného dodavatele tak nízká, je to, že vybraný dodavatel musel být „předem informován ze strany zástupce zadavatele, projektanta stavby či zpracovatele diagnostického průzkumu o skutečnosti, že se v místě realizace veřejné zakázky nevyskytuje asfalt ZAS T4 klasifikovaný jako nebezpečný odpad“, protože jinak by bez „této informace … nabídková cena vybraného dodavatele byla ekonomicky nelogická a fakticky nerealizovatelná“. Navrhovatel ve své argumentaci však nevzal v úvahu podstatnou skutečnost, a to že absence nebezpečného odpadu plynula již ze zadávací dokumentace a skládkování nebezpečného odpadu nebylo předmětem plnění veřejné zakázky. Výše uvedené námitky proto považuji za nedůvodné.
K argumentaci navrhovatele týkající se rozhodnutí o námitkách
69. K tomuto okruhu námitek připomínám, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel podle § 245 odst. 1 zákona povinen ve lhůtě do 15 dnů od doručení námitek odeslat stěžovateli rozhodnutí o námitkách, v tomto rozhodnutí uvést, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Zadavatel má povinnost vypořádat námitky podané příslušným stěžovatelem s náležitou mírou pečlivosti, což se projevuje tím, že je s odkazem na ustanovení § 245 odst. 1 zákona povinen se podrobně a srozumitelně vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách.
70. V nyní šetřené věci konstatuji, že po formální stránce bylo rozhodnutí o námitkách zadavatelem vydáno včas, obsahuje „výrok“ o odmítnutí námitek, odůvodnění a povinné poučení stěžovatele, resp. navrhovatele. Po obsahové stránce se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjadřuje ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách, mj. vysvětluje svůj postup v zadávacím řízení, jeho přístup k mimořádně nízké nabídkové ceně a srozumitelně uvádí své úvahy ke konkrétním důvodům, proč námitky navrhovatele odmítá.
71. Navrhovatel v rozkladu namítá, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách zcela pominul vypořádat jeho námitky týkající se jím nastíněného ekonomického modelu nabídky vybraného dodavatele, v porovnání s kalkulací externího kalkulanta navrhovatele. Podle externího kalkulanta navrhovatele vychází nabídka vybraného dodavatele jako cena mimořádně nízká, jež neodpovídá obvyklým nákladovým hodnotám obdobných stavebních zakázek, proto dle navrhovatele vyvolává důvodné pochybnosti o její reálné proveditelnosti. Ani s touto námitkou navrhovatele nelze souhlasit. V bodě 16 rozhodnutí o námitkách se zadavatel k „nezávislému kalkulantovi“ vyjádřil. Zadavatel tak učinil v souvislosti se stanovením předpokládané hodnoty, jakožto kvalifikovaným odhadem zadavatele učiněným před zahájením zadávacího řízení na základě dostupných podkladů. Podle zadavatele skutečnost, že jiný subjekt, byť označený jako „nezávislý kalkulant“, dospěje k odlišnému ocenění, sama o sobě neznamená, že původní stanovení předpokládané hodnoty bylo nesprávné, či že následná soutěžní cena musí být mimořádně nízká. Obdobně se ke kalkulacím provedeným externím odborníkem zadavatel vyjadřuje v námitkách i v následujících bodech 17-22, kde uvádí, že dodatečné stanovení „nové referenční hodnoty“ nemůže zpětně měnit podmínky soutěže ani sloužit jako závazné měřítko pro posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny. Následně předmětnou kalkulaci porovnává s nabídkovou cenou navrhovatele a obecně i s nabídkami ostatních uchazečů. Zadavatel se tedy k problematice kalkulace provedené externím odborníkem v rozhodnutí o námitkách vyjádřil, proto lze uzavřít, že tvrzení navrhovatele týkající se údajného opomenutí zadavatele vypořádat některé jeho námitky v rozhodnutí o námitkách, nejsou důvodné.
K dalším rozkladovým námitkám
72. Navrhovatel v rozkladu tvrdí, že se Úřad v napadeném rozhodnutí nedostatečně zabýval jeho argumentací týkající se údajným zvýhodněním vybraného dodavatele nebo navrhovatelem předloženým rozpočtem zpracovaným „nezávislým pražským erudovaným kalkulantem“, který využil „metodiku URS II/2025“, z čehož dovozuje nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů. S vedenou námitkou nelze souhlasit. Připomínám, že Úřad v napadeném rozhodnutí shledal, že byť se zadavatel mimořádně nízkou nabídkovou cenou zabývat nemusel, zabýval se jí (srov. body 29, 60 a 69 napadeného rozhodnutí). A i když je napadené rozhodnutí při vypořádávání některých návrhových námitek stručné, obsahuje hlavní argumentační linii, která se zabývá podstatou argumentace navrhovatele (srov. např. bod 70 napadeného rozhodnutí), a tím odpovídá na nosné argumenty návrhu, proto jej shledávám jako přezkoumatelné.
69. Pro úplnost dodávám, že souhlasím se závěry napadeného rozhodnutí, v nichž bylo konstatováno, že i když zadavatel nebyl povinen MNNC posuzovat, hodnoticí komise nad rámec svých povinností MNNC zkoumala, zadavatel v rozhodnutí o námitkách neshledání MNNC odůvodnil, přičemž postupoval transparentně. Protože Úřad neshledal, že by nějaké skutečnosti naznačovaly nezákonnost v postupu zadavatele, nemusel se v napadeném rozhodnutí ani zabývat konkrétními položkami rozpočtu a to, co Úřad k namítaným položkám uvedl, bylo nad rámec jeho přezkumné povinnosti. Lze dodat, že závěry vyplývající z napadeného i tohoto rozhodnutí tvoří jeden celek, proto i odůvodnění tohoto rozhodnutí týkající se obsahu zadávací dokumentace, údajného zvýhodnění vybraného dodavatele nebo argumentace ohledně rozpočtu zpracovaného externím kalkulantem je součástí celkové argumentace Úřadu. Tento postup vyplývá mimo jiné z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 7. 2023, č. j. 1 As 34/2023-55.
Shrnutí
70. Žádná z rozkladových námitek navrhovatele nebyla shledána důvodnou, proto nelze ani vyhovět návrhům navrhovatele uvedeným v rozkladu. Zadavatel nebyl povinen postupovat dle § 113 zákona pro posouzení MNNC, přesto nabídku vybraného dodavatele při hodnocení v tomto směru posoudil. Ze zadávací dokumentace pak vyplynulo, že součástí nabídkové ceny nemělo být ocenění nakládání s nebezpečným odpadem, neboť takový odpad se na stavbě nenacházel. Vybraný dodavatel tedy při zpracování své nabídky nevycházel z jiných informací než ostatní účastníci řízení.
VI. ZÁVĚR
71. Po důkladném posouzení věci a z výše uvedené argumentace jednoznačně vyplývá, že Úřad postupoval správně a v souladu se svou dosavadní rozhodovací praxí.
72. Ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu byla přezkoumána i zákonnost napadeného rozhodnutí, jeho věcná správnost v rozsahu vznesených námitek a současně byla přezkoumána i zákonnost postupu Úřadu, přičemž napadené rozhodnutí bylo shledáno zákonným a věcně správným. Dospěl jsem přitom k závěru, že Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, a dostatečně odůvodnil jejich použití.
73. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem tedy dospěl k názoru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí o rozkladu.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Adresáti:
1. Správa a údržba silnic Plzeňského kraje, příspěvková organizace, Koterovská 462/162, 326 00 Plzeň
2. Mgr. Tomáš Polišenský, advokát, Bezručova 153/9, 301 00 Plzeň
3. EUROVIA CZ a.s., U Michelského lesa 1581/2, 140 00 Praha
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění zákona účinné v okamžiku zahájení zadávacího řízení. Postup předsedy Úřadu ve správním řízení se proto řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.
[2] Pozn. Cenová soustava ÚRS představuje ucelený systém informací, metodických návodů a postupů pro stanovení ceny stavebního díla a slouží jako zdroj informací o cenách materiálů, výrobků a stavebních prací a je využívána investory, projektanty i dodavateli ve všech fázích výstavby (dále jen „ÚRS II/2025“). (Viz též bod 71 napadeného rozhodnutí.)
[3] Srov. https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodiky-k-zakonu-c-134-2016-sb-o-zadavani-verejnych-zakazek/metodiky-procesni-k-zadavacim-rizenim/ ke dni 16. 7. 2023.
[4] Srov. rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 1. 12. 2023 ve věci sp. zn. ÚOHS-R0137/2023/VZ.
[5] V čl. 14.7 zadávací dokumentace si zadavatel určil, že „nestanoví ve smyslu ust. § 113 odst. 2 ZZVZ způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny ani cenu, jež bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu“.
[6] Komentářová literatura uvádí: „V případě, že zadavatel v zadávacím řízení mimořádně nízkou nabídkovou cenu neidentifikuje a účastníka nevyzve k objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny, platí obecně, že není povinen tento svůj postup v dokumentaci o zadávacím řízení blíže zdůvodňovat.“ ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 113 [Mimořádně nízká nabídková cena]. In: Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 854.
[7] V této souvislosti lze odkázat na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 24. 7. 2024, č. j. ÚOHS-R0104/2024/VZ, v němž bylo konstatováno, že po „zadavateli nelze požadovat, aby dokazoval, že nabídková cena určitého účastníka zadávacího řízení skutečně není mimořádně nízká“.
[8] Ust. § 5 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník: „Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.“
[9] Srov. body 12-17 napadeného rozhodnutí.
[10] Obdobně nesprávná je argumentace navrhovatele i u položek č. 6 a č. 34.
[11] Takto zvýrazněné informace byly v tomto rozhodnutí označeny jako obchodní tajemství, které je nutné chránit. Úřad upozorňuje, že k předmětným informacím je nutné přistupovat jako k informacím obsahujícím obchodní tajemství.
[12] Vyhláška č. 169/2016 Sb., jež provádí § 92 odst. 1 zákona, který stanoví, že „se má za to, že technické podmínky jsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, pokud zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce obsahuje a) dokumentaci v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj a b) soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj“.
[13] Pozn. k polycyklickým aromatickým uhlovodíkům (PAU) viz bod 62 tohoto rozhodnutí.
[14] Čl. 20.1. zadávací dokumentace stanoví, že „[v]eškerý odfrézovaný materiál (PAU T3, T4) bude odvezen na recyklační skládku nebo obalovnu.”
[15] Pozn. dle prováděcího předpisu k zákonu č. 541/2020 Sb., o odpadech, jímž je vyhláška č. 283/2023 Sb., o stanovení podmínek, při jejichž splnění jsou znovuzískaná asfaltová směs a znovuzískaný penetrační makadam vedlejším produktem nebo přestávají být odpadem (účinná od 1. 10. 2023), jsou v příloze č. 1, tabulka č. 1.1 uvedeny kvalitativní třídy ZAS-T1 až ZAS-T4 podle celkového obsahu polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v mg/kg sušiny následovně: ZAS-T1: ≤ 12; ZAS-T2: 12 < x ≤ 25; ZAS-T3: 25 < x ≤ 300; ZAS-T4: x > 300 mg/kg suš. V poznámce je dále uvedeno, že pokud se znovuzískaná asfaltová směs nebo znovuzískaný penetrační makadam s obsahem benzo(a)pyrenu 50 mg/kg v sušině a více nevyužije v souladu s ustanovením této vyhlášky, jedná se o nebezpečný odpad zařazený dle Katalogu odpadů jako 17 03 01 Asfaltové směsi obsahující dehet. (Tzv. „technická klasifikace“ uvedená ve vyhlášce č. 283/2023 Sb., slouží výhradně k posouzení, zda lze materiál recyklovat a za jakých podmínek. Nevyjadřuje se k tomu, zda jde o nebezpečný odpad.)
[16] Pozn. Odpad je zařazován ke druhu a kategorii v souladu s § 6 a 7 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech a prováděcím předpisem (vyhláškou Katalog odpadů). Vyhláška č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů) stanovuje postup pro zařazování odpadu do Katalogu odpadů podle druhu odpadu a v některých případech poddruhu odpadu. Příloha č. 1 (Katalog odpadů) vyhlášky č. 8/2021 Sb., představuje tzv. „právní klasifikaci“ odpadu, kdy skupina 17 (stavební a demoliční odpady, včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst) je rozdělena na 17 03 01 jakožto asfaltové směsi obsahující dehet (jde o nebezpečný odpad), 17 03 02 jakožto asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 (jde o ostatní odpad). Kritériem pro zařazení do kódu 17 03 01 je obsah dehtu, operacionalizovaný hodnotou benzo(a)pyrenu. Materiál s hodnotou B(a)P nepřevyšující 50 mg/kg sušiny není klasifikován jako nebezpečný odpad, nýbrž jako ostatní, recyklovatelný odpad (kód 17 03 02).
[17] Navrhovatel argumentuje a dokládá k návrhu protokoly o zkoušce č. 138256, 138257 a 138258, vystaveny dne 24. 2. 2026 společností VZ lab s. r. o., se sídlem Jindřicha Plachty 535/16, 150 00 Praha 5. Tyto tři protokoly obsahují kromě jiného informaci, že „[l]aboratoř nemá odpovědnost za informace dodané zákazníkem (datum odběru, místo odběru, odebral, typ matrice vzorku)“. Dále je v nich uvedeno, že „[v]ýsledky rozhoru se týkají pouze analyzovaných vzorků tak jak byly přijaty“. Ve třech protokolech jsou uvedená shodná data: „[d]atum přijetí 13. 2. 2026, [d]atum odběru 7. 2. 2026, [o]debral ROBSTAV, [a]nalyzováno 17. 2. 2026“. (Dále jen „tři protokoly“.)