číslo jednací: 25294/2026/163
spisová značka: R0086/2026/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Dynamický nákupní systém na poskytování mobilních telekomunikačních služeb |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 16. 7. 2026 |
| Související rozhodnutí | 17514/2026/500 25294/2026/163 |
| Dokumenty |  2026_R0086.pdf 152 KB |
|
PID |
UOHSX00N4M76 |
|
|
|
Č. j. |
ÚOHS-25294/2026/163 |
||
|
Sp. zn. |
ÚOHS-R0086/2026/VZ |
||
|
Datum, místo |
16. 7. 2026, Brno |
Rozhodnutí PŘEDSEDY
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 28. 5. 2026 navrhovatelem
- T-Mobile Czech Republic a.s., IČO 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, Chodov, 148 00 Praha 4,
proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0989/2025/VZ, č. j. ÚOHS-17514/2026/500 ze dne 15. 5. 2026 vydanému ve věci přezkoumání úkonů centrálního zadavatele
- Česká republika – Ministerstvo financí, IČO 00006947, se sídlem Letenská 525/15, Malá Strana, 118 00 Praha 1,
učiněných v rámci dynamického nákupního systému s názvem „Dynamický nákupní systém na poskytování mobilních telekomunikačních služeb“, který byl zaveden v zadávacím řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 2. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 2. 2025 pod ev. č. Z2025-008298 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 2. 2025 pod ev. č. 90359-2025,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0989/2025/VZ, č. j. ÚOHS-17514/2026/500 ze dne 15. 5. 2026 p o t v r z u j i a podaný rozklad z a m í t á m.
Odůvodnění
I. SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ VEDENÉ ÚŘADEM PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
1. Dne 7. 2. 2025 zahájil centrální zadavatel zadávací řízení k zavedení dynamického nákupního systému „Dynamický nákupní systém na poskytování mobilních telekomunikačních služeb“. Oznámení bylo uveřejněno dne 10. 2. 2025 ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. Z2025-008298 a v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 90359-2025 (dále jen „DNS“).
2. Předpokládaná hodnota DNS podle čl. 3 odst. 3.8 zadávací dokumentace pro zavedení DNS č.j. MF-6571/2025/6601-2 (dále jen „zadávací dokumentace DNS“) činí 1 000 000 000 Kč bez DPH.
3. Podle čl. 3 odst. 3.2 zadávací dokumentace DNS mají být v DNS zadávány veřejné zakázky na hlasové a datové telekomunikační služby pro pověřující zadavatele.
4. Dne 24. 2. 2025 doručil navrhovatel zadavateli žádost o vysvětlení zadávací dokumentace. Zadavatel odpověděl dokumentem „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1“, č. j. MF-6571/2025/6601-4 ze dne 26. 2. 2025 (dále jen „Vysvětlení ZD DNS č. 1“), doručeným navrhovateli dne 27. 2. 2025.
5. Dne 20. 3. 2025 obdržel navrhovatel i ostatní účastníci oznámení o zařazení do DNS; téhož dne byl DNS zaveden.
6. Dne 14. 11. 2025 zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele „Výzvu k podání nabídky“ ze dne 14. 11. 2025, č.j. MF-56808/2025/6601-2, k veřejné zakázce „Dynamický nákupní systém na poskytování mobilních telekomunikačních služeb – Výzva 2-2025“, vedené pod systémovým číslem P25V00000128 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „Výzva 2-2025“).
7. Dne 25. 11. 2025 podal navrhovatel námitky z téhož dne (dále jen „námitky 2“) a jejich doplnění, rovněž datované 25. 11. 2025 (dále jen „námitky 3“).
8. Zadavatel o námitkách 2 a 3 rozhodl dvěma samostatnými rozhodnutími ze dne 10. 12. 2025, doručenými navrhovateli téhož dne prostřednictvím datové schránky (dále jen „rozhodnutí o námitkách 2“ a „rozhodnutí o námitkách 3“).
9. Navrhovatel s těmito rozhodnutími nesouhlasil, a proto dne 16. 12. 2025 podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
10. Pro úplnost je potřeba uvést, že navrhovatel podal celkem čtvery námitky, první ze dne 19. 11. 2025 (dále jen „námitky 1“), námitky 2, námitky 3 a dále pak ještě námitky ze dne 10. 12. 2025 (dále jen „námitky 4“). Pro právě vedené správní řízení jsou relevantní pouze námitky 2 a 3.
11. Navrhovatel v podaném návrhu napadá postup zadavatele v zavedeném DNS. Tvrdí, že zadavatel prostřednictvím DNS zadává vysoce individualizované a komplexní plnění, které není běžné ani obecně dostupné, a je proto v rozporu s § 138 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“)[1]. Podle navrhovatele zadavatel stanovuje parametry plnění ad hoc až pro jednotlivé výzvy zadávané v rámci DNS, což má vést k zadávání veřejných zakázek bez skutečné soutěže, fakticky jedinému dodavateli. Námitky navrhovatele tak směřují proti zadávacím podmínkám, na jejichž základě byl DNS zaveden a následně využíván.
12. Dne 10. 2. 2026 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0989/2025/VZ, č. j. ÚOHS-05585/2026/500, kterým ve výroku I správní řízení v rozsahu námitek týkajících se problematiky pokrytí mobilním signálem, charakteru plnění jakožto opakovaného plnění a konkrétních aspektů, pro které navrhovatel považuje plnění poptávané v rámci veřejné zakázky zadávané v rámci DNS za nestandardní, tedy zřízení společné virtuální sítě (VPN), požadavku na přidělení obchodního zástupce, úrovně zákaznické podpory, výměny nebo neomezené suspendace SIM zdarma, zajištění prioritního volání při krizových stavech, komplexního portfolia služeb zahrnujícího hlasové služby s různými parametry, datové služby s odlišnými datovými limity a rychlostmi, roamingové služby s individuálně nastavenými podmínkami, SMS a MMS služeb a dalších doplňkových služeb, požadavků na správu služeb a požadavku na flexibilní škálování služeb bez garance minimálního odběru podle § 257 písm. h) ZZVZ zastavil, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky, a ve výroku II návrh navrhovatele, s výjimkou té části, ve vztahu ke které bylo správního řízení zastaveno, podle § 265 písm. a) ZZVZ zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
13. Na základě rozkladu podaného centrálním zadavatelem a navrhovatelem předseda Úřadu rozhodnutím sp. zn. ÚOHS-R0016/2026/VZ, č. j. ÚOHS-12066/2026/161 ze dne 1. 4. 2026 (dále jen „rozhodnutí R16/2026/VZ“), výrok I tehdy napadeného rozhodnutí potvrdil, a v takto dotčeném rozsahu zamítl rozklad navrhovatele, a výrok II tehdy napadeného rozhodnutí zrušil a v této části věc vrátil Úřadu k novému projednání.
II. Napadené USNESENÍ
14. Dne 15. 5. 2026 vydal Úřad usnesení sp. zn. ÚOHS-S0989/2025/VZ, č. j. ÚOHS-17514/2026/500, kterým se správní řízení s výjimkou té části, o které bylo rozhodnuto výrokem I rozhodnutí Úřadu ze dne 10. 2. 2026, č. j. ÚOHS-05585/2026/500, podle § 257 písm. h) ZZVZ zastavuje, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky.
15. Úřad uzavřel, že vysvětlení ZD DNS č. 1 bylo zveřejněno na profilu zadavatele dne 27. 2. 2025, přičemž od tohoto dne se navrhovatel seznámil (či minimálně mohl seznámit) se zadávacími podmínkami DNS, v důsledku čehož mu rovněž začala běžet 15denní lhůta v souladu s § 242 odst. 1 ZZVZ, ve které mohl proti zadávacím podmínkám DNS brojit námitkami, které by mu otevíraly potenciální pozdější přezkum u Úřadu.
16. Lhůta pro podání takových námitek však navrhovateli marně uplynula, přičemž posledním dnem pro podání námitek proti zadávacím podmínkám DNS byl pátek 14. 3. 2025. Vzhledem k tomu, že navrhovatel námitky (tj. námitky 3) u zadavatele podal až dne 25. 11. 2025, je z toho již na první pohled zřejmé, že námitky navrhovatele byly podány opožděně. Pro úplnost Úřad uvedl, že v uvedené lhůtě žádný z dodavatelů proti samotnému DNS námitkami nebrojil.
III. ROZKLAD navrhovatele
17. Ze správního spisu vyplývá, že napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 15. 5. 2026. Rozklad, který Úřad obdržel dne 28. 5. 2026, tak byl doručen v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
18. Navrhovatel rozdělil své námitky na několik částí. Především považuje za chybné rozhodnutí o charakteru/opožděnosti námitek, dále rozporuje běžný charakter poptávaného plnění a namítá nepřiměřenost lhůty k podání nabídek. Nesouhlasí rovněž se závěrem předsedy Úřadu, že „…nelze za žádoucí postup považovat takový postup, kdy dosud uspokojivě fungující dynamický nákupní systém bude možné napadat na základě toho, že některý z účastníků považuje za nezákonnou některou z dílčích veřejných zakázek…“
19. Centrální zadavatel zavedl DNS podle jeho názoru v rozporu se ZZVZ a základním smyslem a účelem DNS, když v rámci DNS zadává vysoce individualizované a komplexní plnění, které není běžné ani obecně dostupné. Nezákonnost zavedení a využívání DNS přitom vyplynula až z Výzvy 2-2025 pro veřejnou zakázku na služby zadávanou v DNS. Skutečný postup centrálního zadavatele při zadávání veřejných zakázek z DNS je přitom takový, že předmět plnění a smluvní podmínky jsou konkretizovány až v jednotlivých výzvách k plnění zasílaných v rámci DNS. Přitom až ze specifikace předmětu plnění a smluvních podmínek, které jsou vymezeny ve Výzvě 2-2025, navrhovatel zjistil, že DNS je pro dané plnění nejen nevhodné, ale jeho využití je rozporu se ZZVZ a judikaturou správních soudů. Předmět služeb poptávaných v rámci Výzvy 1-2025 pro veřejnou zakázku na služby zadávanou v DNS ze dne 1. 9. 2025 a Výzvy 2-2025 (a dalších případných výzev) se totiž liší (požadavky na speciální služby – privátní APN, pevná IP adresa…), stejně jako se liší okruh a individuální potřeby pověřujících zadavatelů.
20. Navrhovatel již v předchozím rozkladu ve věci namítal, že pro služby soutěžené v rámci DNS nejsou ze zadání DNS seznatelné některé zadávací podmínky (zejména neběžnost a neopakovatelnost služeb, výše a počet smluvních sankcí, fixace ceny za dobu trvání smlouvy, vč. absence inflační doložky a absence garance minimálního odběru služeb), které však centrální zadavatel v jednotlivých výzvách pravidelně opakuje. Tím dle názoru navrhovatele centrální zadavatel založil zásadní vadu zadávacích podmínek DNS, neboť v případě, kdy by tyto podmínky řádně vysoutěžil jako zadávací podmínky DNS, nebylo by pochyb o tom, že tyto podmínky bylo možno v souladu se ZZVZ posoudit v rámci zákonného přezkumu přímo v zadávacím řízení o zavedení DNS. Navrhovatel se domnívá, že když centrální zadavatel tyto zadávací podmínky uvádí až v jednotlivých výzvách, tak teprve poté, co se s nimi seznámil, mohl uplatnit své námitky.
21. Navrhovatel konstatuje, že se proti zadávacím podmínkám DNS v okamžiku zavedení DNS bránit nemohl, neboť je centrální zadavatel v zadávacích podmínkách DNS záměrně neuvedl, byť tento charakter nepochybně mají, když je centrální zadavatel opakuje v každé výzvě vyhlašované pod DNS.
22. Namísto toho, aby DNS umožnilo zjednodušení opakovaného zadávání veřejných zakázek, jejichž předmět plnění je na trhu běžně dostupný, a dále zajištění široké soutěže o veřejnou zakázku mezi dodavateli, dochází v případě zavedeného DNS k zásadnímu omezení hospodářské soutěže, kdy se jednotlivých výzev standardně účastní a (při stávajícím nastavení zadávacích podmínek v následujících tendrech) bude účastnit pouze jediný dodavatel.
23. Námitka navrhovatele ohledně lhůty k podání nabídek směřovala k nezákonnosti tohoto postupu, neboť sama skutečnost, že lhůta odpovídá minimálnímu požadavku zákona, ještě neznamená, že aplikací dané lhůty není porušeno jiné ujednání ZZVZ, tedy zejména zásada přiměřenosti podle § 6 ZZVZ. Porušení dané zásady přitom plyne ze zadání DNS v jeho komplexu, neboť v rámci DNS nebyly fixovány konkrétní služby, které mají být předmětem jednotlivých výzev, ani smluvní podmínky pro plnění jednotlivých veřejných zakázek.
24. Navrhovatel v rozkladu chápe závěry uvedené v napadeném usnesení tak, že opakující se (totožné) zadávací podmínky jednotlivých výzev zadávaných v rámci DNS (totožné pro prvních 6 výzev) lze považovat za zadávací podmínky pouze pro tu kterou výzvu, a nikoli za zadávací podmínky, které měly být součástí zavedeného DNS; „uspokojivost“ fungování DNS (kdy se výzev v DNS bez námitek účastní více méně jen jeden ze tří soutěžitelů na trhu) může zhojit nepřiměřenost/nedostatečnost/nezákonnost zadávacích podmínek DNS, tj. proti DNS z tohoto titulu již nikdy nelze použít prostředky obrany dodavatelů; účastník, který do DNS vstoupil později (v kontextu argumentace Úřadu ohledně opožděnosti námitek navrhovatele), nemůže napadat nezákonnost DNS (pokud svou obranu nerealizoval v řízení o zavedení DNS, když se ho nejspíš záměrně neúčastnil a do DNS se zapojil až později).
Závěr rozkladu
25. Navrhovatel předsedovi Úřadu navrhuje, aby rozkladu vyhověl, napadené usnesení zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
Vyjádření centrálního zadavatele k rozkladu
26. Centrální zadavatel uvedl, že nemá potřebu se k obsahu rozkladu rozsáhle vyjadřovat, protože argumentace navrhovatele není příliš srozumitelná. Nedávnou veřejnou zakázku „Dynamický nákupní systém na poskytování mobilních telekomunikačních služeb – Výzva 2-2026“ získala obchodní společnost O2 Czech Republic a.s., a není tak pravdou, že by se vyhlašovaných výzev v zavedeném DNS účastnil pouze jediný dodavatel. Navíc i samotný navrhovatel v zadávacích postupech nabídky pravidelně podává. Centrální zadavatel je toho názoru, že předseda Úřadu by měl rozklad navrhovatele zamítnout a napadené usnesení potvrdit.
IV. ŘÍZENÍ O ROZKLADU
27. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
28. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dospěl jsem k závěru, že Úřad napadeným usnesením rozhodl v souladu s právními předpisy.
K námitkám rozkladu
29. S ohledem na předchozí stav správního řízení a vzhledem k závěrům, které jsem učinil v rozhodnutí R16/2026/VZ, se v novém řízení Úřad zabýval otázkou, zda návrhu navrhovatele předcházely řádně a včas podané námitky, když navrhovatel svými námitkami brojil proti zadávacím podmínkám již zavedeného DNS, ve kterém byl rovněž sám zařazen.
30. Úřad se tedy zabýval tím, zda byly naplněny základní podmínky, aby bylo možné se návrhem navrhovatele věcně zabývat. Jednou z těchto podmínek, která musí být pro projednání věci před Úřadem splněna, je i povinnost navrhovatele před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas své námitky. Řádnost a včasnost podaných námitek je přitom nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůty pro jejich podání.
31. Úřad při tomto posouzení vycházel ze závěrů uvedených v rozhodnutí R16/2026/VZ, tedy že pokud navrhovatel shledal jako problematický postup zadavatele při zavádění DNS a brojí proti němu až nyní, jinými slovy brojí proti zadávacím podmínkám samotného DNS, měl se navrhovatel vůči takovému postupu zadavatele ohradit v okamžiku, kdy k tomu měl příležitost, tj. ve lhůtě podle § 242 odst. 1 ZZVZ, počínaje od seznámení se se zadávací dokumentací DNS. Podle Úřadu tak nelze za žádoucí považovat postup, kdy dosud uspokojivě fungující DNS bude možné napadat na základě toho, že některý z účastníků považuje za nezákonnou některou z dílčích veřejných zakázek. Jak vyplývá již z rozhodnutí R16/2026/VZ navrhovatel byl se zadávací dokumentací DNS seznámen již při jeho zavádění, do DNS podal žádost o účast a následně byl do systému zařazen. Současně mu muselo být známo, že DNS je vymezen široce, bude trvat deset let a je určen pro různorodý okruh pověřujících zadavatelů. Z tohoto nastavení bylo zřejmé, že jednotlivé veřejné zakázky zadávané v rámci DNS se mohou svými konkrétními požadavky a podmínkami lišit. Samotná odlišnost jednotlivých výzev proto nepředstavuje novou skutečnost, která by mohla zakládat novou lhůtu k napadení zákonnosti již zavedeného DNS. Naopak jde o přirozený projev fungování DNS.
32. V rozhodnutí R16/2026/VZ jsem rovněž poukázal na to, že prvky, které navrhovatel následně označoval za problematické, byly přítomny již ve Výzvě 1‑2025. Jednalo se například o požadavek na uzavření smlouvy podle návrhu zadavatele, požadavek na přidělení obchodního zástupce či obdobné smluvní podmínky. Pokud pak byly ve Výzvě 2‑2025 obsaženy další specifické požadavky, například privátní APN nebo pevná IP adresa, odpovídalo to širokému vymezení předmětu a účelu DNS.
33. Na tomto místě je v obecné rovině vhodné uvést, že DNS lze rozdělit na dvě fáze, a to na fázi zavádění DNS (§ 138 a násl. ZZVZ) a zadávání veřejné zakázky v DNS (§ 141 a 142 ZZVZ). V rámci první fáze se vytváří okruh kvalifikovaných dodavatelů, kteří budou dále vyzýváni k podávání nabídek. Zadávací řízení je ukončeno zavedením DNS. Výzvy k podání nabídek se poté posílají všem dodavatelům zařazeným do DNS, avšak již se nejedná o zadávací řízení, nýbrž o zvláštní postup. Dodavatel působící na relevantním trhu může požádat o zařazení do zavedeného DNS kdykoli po dobu jeho trvání.
34. V rámci DNS je také třeba rozlišovat změnu zadávacích podmínek v rámci zadávacího řízení, ve kterém je DNS zaváděn, změnu podmínek ve výzvě k podání jednotlivých dílčích veřejných zakázek a změnu zadávacích podmínek již zavedeného DNS.
35. S ohledem na shora uvedené lze učinit logický závěr, že proti zadávacím podmínkám při zavádění DNS je třeba primárně brojit již v řízení o zavedení DNS. Naopak při jednotlivých výzvách k podání nabídek (tzv. „minitendrech“) nelze zpravidla znovu otevírat a zpochybňovat zadávací podmínky samotného DNS, pokud jde o podmínky nastavené již při jeho zavedení. Lze však napadat podmínky konkrétní veřejné zakázky zadávané v DNS.
36. Na tomto místě mohu pouze upřesnit závěry Úřadu, s nimiž dle námitek v rozkladu není navrhovatel srozuměn. Opakující se (totožné) podmínky jednotlivých výzev zadávaných v rámci DNS lze považovat za podmínky pouze pro tu kterou výzvu, a nikoli za zadávací podmínky, které měly být součástí zavedeného DNS. Uspokojivost fungování DNS sice nemůže zcela zhojit nepřiměřenost/nedostatečnost/nezákonnost zadávacích podmínek DNS, avšak námitky proti nim lze podat jen při zavádění DNS s výjimkou nově přihlášených dodavatelů (viz výše).
37. Úřad proto postupoval v souladu se zákonem, když námitky navrhovatele vyhodnotil jako námitky směřující proti původním zadávacím podmínkám DNS, a za okamžik, kdy se navrhovatel podle § 242 odst. 1 ZZVZ dozvěděl o domnělém porušení zákona zadavatelem, vzal okamžik, kdy se navrhovatel seznámil se zadávací dokumentací DNS, neboť od tohoto okamžiku byl obeznámen se službami, které hodlá zadavatel v rámci DNS poptávat.
38. Závěrem pro úplnost zopakuji průběh zavádění předmětného DNS, z něhož vyplývá, že zadavatel zahájil zadávací řízení na zavedení DNS dne 7. 2. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení na zavedení DNS do Věstníku veřejných zakázek. Oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 10. 2. 2025. Současně zadavatel dne 10. 2. 2025 na profilu zadavatele uveřejnil zadávací dokumentaci DNS.
39. Dne 24. 2. 2025 obdržel zadavatel od navrhovatele žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, na kterou zadavatel reagoval vysvětlením ZD DNS č. 1, které zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele dne 27. 2. 2025. Zadavatel v průběhu zadávacího řízení na zavedení DNS žádnou jinou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace (vyjma právě zmíněné) neobdržel.
40. Následně navrhovatel dne 10. 3. 2025 podal žádost o účast a 20. 3. 2025 zadavatel navrhovateli oznámil, že byl do DNS zařazen.
41. Vysvětlení ZD DNS č. 1 bylo zveřejněno na profilu zadavatele dne 27. 2. 2025, od tohoto dne se navrhovatel seznámil (či minimálně mohl seznámit) s finálními zadávacími podmínkami DNS, v důsledku čehož mu rovněž začala běžet 15denní lhůta v souladu s § 242 odst. 1 ZZVZ, ve které mohl proti zadávacím podmínkám DNS brojit námitkami, které by mu otevíraly potenciální pozdější přezkum u Úřadu.
42. Lhůta pro podání takových námitek však navrhovateli marně uplynula dne 14. 3. 2025. Pokud navrhovatel námitky u zadavatele podal až dne 25. 11. 2025, je zřejmé, že byly podány opožděně.
V. Závěr
43. Jelikož jsem ohledně opožděnosti námitek proti zadávacím podmínkám DNS dospěl ke stejnému závěru jako v rozhodnutí R16/2026/VZ, neshledal jsem důvod pro zrušení či změnu napadeného usnesení. Z téhož důvodu jsem se podrobně nezabýval námitkami, které navrhovatel v rozkladu znovu opakuje a které již byly opakovaně předmětem přezkumu jak u Úřadu, tak u soudu.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Adresát/i:
1. Česká republika – Ministerstvo financí, Letenská 525/15, Malá Strana, 118 00 Praha 1
2. T-Mobile Czech Republic a.s., Tomíčkova 2144/1, Chodov, 148 00 Praha 4
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění ZZVZ k okamžiku zahájení zadávacího řízení, a to vyjma ustanovení upravených zákonem č. 69/2025 Sb., a zákonem č. 238/2024 Sb. Postup ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.