číslo jednací: 16355/2026/500
spisová značka: S0182/2026/VZ

• Instance: I.
• Věc: Antidronový systém pro VP
• Účastníci:
  1. Česká republika – Ministerstvo obrany
  2. VDT Technology a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2026
• Datum nabytí právní moci: 16. 7. 2026
• Související rozhodnutí: 16355/2026/500; 24066/2026/162

PID	UOHSX00MU07J		Adresát/i dle rozdělovníku
Č. j.	ÚOHS-16355/2026/500
Sp. zn.	ÚOHS-S0182/2026/VZ
Datum, místo	5. 5. 2026, Brno

Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 13. 3. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, Hradčany, 160 00 Praha 6,
• navrhovatel – VDT Technology a.s., IČO 06957021, se sídlem Na Ořechovce 580/4, Střešovice, 162 00 Praha 6,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Antidronový systém pro VP“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 1. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 1. 2026 pod ev. č. Z2026-005071 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 53450-2026,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – VDT Technology a.s., IČO 06957021, se sídlem Na Ořechovce 580/4, Střešovice, 162 00 Praha 6 – ze dne 13. 3. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, Hradčany, 160 00 Praha 6 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Antidronový systém pro VP“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 1. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 1. 2026 pod ev. č. Z2026-005071 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 53450-2026, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.          PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1.       Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, Hradčany, 160 00 Praha 6 (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 23. 1. 2026 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky 
„Antidronový systém pro VP“. Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 1. 2026 pod ev. č. Z2026-005071 a v Úředním věstníku
Evropské unie téhož dne pod ev. č. 53450-2026 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.       V zadávací dokumentaci ze dne 23. 1. 2026, č. j. MO 37521/2026-1350 (dále jen „zadávací dokumentace“) zadavatel v čl. 1 „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ stanovil, že „[p]ředmětem smlouvy je závazek dodavatele dodat 2 ks antidronového systému pro Vojenskou policii (…).“

3.      V čl. 7 „Lhůta pro podání nabídek“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že lhůta pro podání nabídek končí dne 26. 2. 2026 v 7:00 hod.

4.      Zadavateli byly do konce výše citované lhůty pro podání nabídek doručeny celkem 4 nabídky.

5.      Zadavatel v čl. 13 „Práva zadavatele“ zadávací dokumentace stanovil, že „[z]adavatel v souladu s ustanovením § 242 odst. 5 zákona stanovuje, že námitky proti zadávacím podmínkám musí být zadavateli doručeny nejpozději 72 hodin před skončením lhůty pro podání nabídek, a to prostřednictvím NEN.“

6.       Navrhovatel – VDT Technology a.s., IČO 06957021, se sídlem Na Ořechovce 580/4, Střešovice, 162 00 Praha 6 (dále jen „navrhovatel“) – ve stanovené lhůtě podal námitky ze dne 20. 2. 2026 proti zadávacím podmínkám, které zadavateli doručil prostřednictvím elektronického nástroje téhož dne (dále jen „námitky“).

7.       Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 3. 3. 2026 námitky navrhovatele odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno dne 4. 3. 2026 prostřednictvím elektronického nástroje.

8.      Jelikož se navrhovatel neztotožnil se závěry, s jakými byly jeho námitky vypořádány, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 13. 3. 2026 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.       OBSAH NÁVRHU

9.       Navrhovatel v návrhu zastává názor, že zadavatel nestanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), přičemž navrhovatel konkrétně brojí proti vymezení podmínek, za kterých bude proveden srovnávací test za účelem ověření splnění požadovaných parametrů antidronového systému.

10.    Navrhovatel uvádí, že zadavatel stanovil jako další podmínku pro uzavření smlouvy ve smyslu § 104 písm. b) zákona provedení tzv. srovnávacího testu k ověření parametrů antidronového systému, přičemž zcela rezignoval na stanovení exaktních a objektivně měřitelných podmínek.

11.     K tomu navrhovatel odkazuje na pět konkrétních požadavků zadavatele. Prvním z nich je test detekce a eliminace (3 km/1 km), kdy podle navrhovatele zadavatel nestanovil parametry testovaného bezpilotního systému, výkon vysílače, letovou výšku, režim přímé viditelnosti, spektrální zatížení prostředí, přesnou metodiku měření ani konkrétní místo letu. Tím je výsledek testu dle názoru navrhovatele zcela závislý na faktorech mimo kontrolu dodavatele.

12.     Dále navrhovatel poukazuje na test dosednutí 5x5 m, kdy zadavatel nestanovil metodiku měření přesnosti, přičemž chybí definice okamžiku úspěšného dosednutí, počet pokusů a způsob opakování. Zadavatel výslovně uvedl, že není nutné pevně stanovit počet opakování, což ale podle názoru navrhovatele vytváří prostor pro subjektivní posouzení a selektivní hodnocení.

13.    Ve vztahu k požadavku zadavatele na parametry RF rušení navrhovatel uvádí, že zadavatel nespecifikoval minimální ekvivalentní izotropně vyzářený výkon (EIRP), požadavek na simultánnost rušení, latenci mezi detekcí a aktivací rušení ani počet současně eliminovaných cílů. Tím podle názoru navrhovatele vzniká asymetrie, kdy je vyžadován výsledek, ale nejsou dány podmínky pro jeho dosažení.

14.    Čtvrtým namítaným parametrem je požadavek, aby „neovlivnil ostatní komunikační zařízení“, kdy tento požadavek podle navrhovatele postrádá kvantifikaci, určení tolerované úrovně interference, metodiku měření a definici ochranné zóny. Takové stanovení požadavku umožňuje zadavateli ex post výklad a libovůli.

15.    Posledním rozporovaným požadavkem je požadavek na scénář útoku rojem, kdy zadavatel uvažuje až o 10 bezpilotních systémech současně, přičemž zadavatel nestanovil počet paralelně eliminovaných cílů, časový limit ani jasné kritérium úspěchu.

16.     Navrhovatel uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedené námitky nijak nevyvrací a pouze je obhajuje argumenty, které jsou z pohledu zákona irelevantní. Navrhovatel je toho názoru, že zadavatel stanovil zadávací podmínky nikoliv ve vztahu k předmětu plnění, ale diskriminačně a účelově s cílem potrestat či znevýhodnit konkrétního dodavatele na základě (negativní) zkušenosti z předchozí veřejné zakázky. Navrhovatel je toho názoru, že není přípustné, aby zadavatel obcházel zákon tak, že vytváří netransparentní a nepřezkoumatelné podmínky testování s odůvodněním, že chrání své zájmy před konkrétním subjektem. Z judikatury i rozhodovací praxe Úřadu podle navrhovatele vyplývá, že dodavatelé při podání nabídky musí přesně vědět, podle jakých pravidel se bude jejich plnění hodnotit či posuzovat. Skutečnost, že venkovní podmínky pro testování mohou být proměnlivé, však neznamená, že by zadavatel nemusel definovat limity, při kterých bude test považován za platný. Tím, že zadavatel takové parametry nestanovil, jednak přenáší riziko na dodavatele a jednak se tím doznává k porušení ustanovení § 36 odst. 3 zákona a zásady transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona.

17.     Po upozornění na chybějící metodiku zadavatel reagoval tak, že odkázal na článek X. návrhu kupní smlouvy, podle které budou vojskové zkoušky probíhat podle nařízení schváleného náčelníkem generálního štábu Armády České republiky, jehož součástí bude harmonogram a program zkoušek vycházející ze „vzájemné dohody“. Takový odkaz na neexistující dokument nebo vzájemnou dohodu je podle názoru navrhovatele netransparentní, kdy dodavatel nemůže nacenit rizika a podat tak závaznou nabídku.

18.    Navrhovatel uzavírá, že zadavatel vymezil podmínky srovnávacího testu naprosto neurčitě a neposkytl je v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení. Tímto postupem podle navrhovatele zadavatel porušuje ustanovení § 6 a § 36 zákona, přičemž navrhovatel navrhuje, aby Úřad vydal rozhodnutí, kterým zadávací řízení na veřejnou zakázku zruší.

III.   PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

19.     Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 13. 3. 2026, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

20.   Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

21.     Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 17. 3. 2026.

22.    Dne 20. 3. 2026 doručil zadavatel Úřadu své vyjádření k návrhu z téhož dne. Dokumentace o zadávacím řízení byla Úřadu zpřístupněna postupem podle § 262a zákona téhož dne.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 20. 3. 2026

23.    Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu ze dne 20. 3. 2026 uvádí, že setrvává na své argumentaci uvedené v rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je toho názoru, že úspěch u srovnávacího testu provedeného před podpisem smlouvy zvýší pravděpodobnost úspěchu zkrácených vojskových zkoušek, které zadavatel provede až po uzavření smlouvy.

24.   Zadavatel uvádí, že takový postup zavedl v reakci na předešlou negativní zkušenost s navrhovatelem, kdy navrhovatel jakožto dodavatel v minulosti selhal a ocitl se ve značném časovém prodlení, v důsledku čehož zadavatel odstoupil od předmětné smlouvy.

25.    Vzhledem k tomu je zadavatel toho názoru, že navrhovatel se snaží zadávací řízení obstruovat, jelikož podmínka spočívající v provedení srovnávacího testu nemíří přímo proti navrhovateli, ale je vyžadována v zájmu úspěšného plnění veřejné zakázky kýmkoliv, tj. v tomto případě kterýmkoliv ze čtyř dodavatelů, kteří podali nabídku. Zadavatel má za to, že není účelné zadávací řízení rušit, ale usilovat o to, aby vyústilo v uzavření smlouvy s vítězným dodavatelem. Zadavatel proto navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

Další průběh správního řízení

26.    Usnesením ze dne 20. 3. 2026 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

27.    Usnesením ze dne 17. 4. 2026 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Zadavatel ani navrhovatel se k podkladům v určené lhůtě ani později nevyjádřili.

28.    Dne 5. 5. 2026 nařídil Úřad předběžné opatření, kterým zakázal zadavateli uzavření smlouvy do pravomocného skončení vedeného správního řízení.

IV.      ZÁVĚRY ÚŘADU

29.    Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků řízení, rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 263 zákona. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

30.   Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

31.    Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

32.    Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

33.    Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

34.   Podle § 37 odst. 1 písm. c) zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky.

35.    Podle § 104 písm. b) zákona zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat od vybraného dodavatele jako další podmínky pro uzavření smlouvy úspěšný výsledek zkoušek vzorků.

36.    Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

37.    Z čl. 10. „Další podmínky“ odst. 10.1. zadávací dokumentace vyplývá, že „[z]adavatel požaduje od vybraného dodavatele dle § 104 písm. b) zákona před uzavřením smlouvy provedení srovnávacího testu s ověřením požadovaných a nabízených parametrů. Ověření bude provedeno v níže uvedeném rozsahu:

• ověření plné funkcionality zařízení v rozmezí 400 MHz – 6GHz;
• provedení detekce UAS na otevřeném prostoru (z databáze) na vzdálenost 3 km;
• ověření eliminačních schopností ADS, eliminace musí proběhnout nejpozději; 1 km od ADS, když bude operátor UAS vzdálen 3 km od ADS;
• kontrola výdrže baterie v batohové variantě (min. 2,5 hodiny);
• ověření funkčnosti systému ve všech variantách použití (batohová, mobilní a stacionární) s následným ověřením požadovaných dosahů (viz výše);
• ověření splnění kompatibility s komunikačními protokoly SAPIENT a JREAP-C;
• 3x provedení testu dosednutí UAS do definovaného čtverce 5×5 m;
• ověření možnosti automatického a manuálního odražení UAS;
• prověření aktuálního stavu databáze s následnou praktickou zkouškou funkčnosti ADS na vybraném typu UAS.

V případě, že výsledek ověření nebude odpovídat zadávacím podmínkám uvedeným v příloze č. 1 návrhu kupní smlouvy č. 25111000xxx (viz příloha č. 1 ZD), bude vybraný dodavatel zadavatelem vyloučen ze zadávacího řízení dle § 122 odst. 8 písm. c) zákona, a zadavatel dále bude postupovat v souladu s ustanovením § 125 zákona.“

38.    Z čl. 1 přílohy č. 1 ke smlouvě č. 25111000xxx „Podrobná specifikace zboží“ (dále jen „podrobná specifikace zboží“) vyplývá, že: „C-UAS musí splňovat následující požadavky: Využití ve třech operačních variantách: stacionární (pro pevnou montáž nebo umístění na přenosném tripodu), vozidlové (instalace zařízení ve vozidle s anténami umístěnými na střeše) a pěší (mobilní konfigurace v batohu). C-UAS systémy musí být flexibilně použitelné ve všech třech uvedených způsobech nasazení. (…)

Technické požadavky a základní schopnosti C-UAS:

• Frekvenční rozsah: minimálně 400 MHz až 6GHz; (…)
• Schopnost detekce UAS podle integrované databáze na vzdálenost minimálně 3 km (mimo město);
• Schopnost eliminace UAS z databáze minimálně na 1 km, s operátorem vzdáleným 3 km od ADP; (…)
• Napájení: Možnost napájení z elektrické sítě (230 V), palubní sítě vozidla (12/24 V) a přes baterie s minimální výdrží 2,5 hodiny; dodávka palivových článků pro nabití min. 2 ks baterií je vyžadována. (…)

Software systému: (…)

• Možnost automatického nebo manuálního ‚odražení‘ UAS na základě operátorova nastavení (odeslání dronu zpět na místo vzletu nebo přistání v předem určeném prostoru). (…)

Integrace systému:

• Součástí dodávky není požadována integrace do nadřazeného softwaru, avšak s ohledem na budoucí integraci do vyšších softwarových celků je požadováno zajištění kompatibility s komunikačními protokoly SAPIENT nebo JREAP-C.

Celý systém musí:

• Umožnit automatické nebo ručně iniciované bezpečnostní opatření s přesným navedením nepřátelského UAS do definované oblasti s tolerancí 5x5 m.
• Zabezpečit bezporuchový provoz, který neovlivní ostatní komunikační zařízení.
• Systém musí být schopen detekovat minimálně 5 UAS současně.
• Možnost provozu ‚přátelských‘ UAS ve sledované oblasti, s možností jejich správy a vyloučení z aktivních opatření.
• Poskytování telemetrických dat přímo z UAS a GNSS sledování polohy.
• Rozsáhlá databáze komerčních UAS (DJI, Yuneec, Skydio, Fimi, Autel atd.), s podporou pro DIY protokolu (např. FSK, FRSKY, Futaba, SIK, Herelink).
• Odolnost: IP66, teplotní rozsah: -30 °C až +48 °C.

Příslušenství: (…)

• napájecí systém (baterie) v batohu umožňuje až 2,5 hodiny nepřetržitého provozu na jednu baterii, která je možná vyměnit za provozu tak, že konfigurace a indikátory nabití baterie umožňují nepřetržitý provoz během výměny vyčerpané baterie pro dlouhodobou misi. Požadujeme dodaní min. 2 ks baterii pro každý prostředek. (…)

Před vyhodnocením nabídek a podpisem smlouvy s dodavatelem, je ze strany uživatele požadován fyzický srovnávací test nabízených systémů a jejich požadovaných technických parametrů.“

39.    Z čl. X. „Zkrácené vojskové zkoušky“ odst. 1. přílohy č. 1 zadávací dokumentace – návrh kupní smlouvy (dále jen „návrh kupní smlouvy“) vyplývá, že: „ZVZ budou provedeny kupujícím u určeného vojenského útvaru na základě Nařízení o vojskových zkouškách, schváleného náčelníkem generálního štábu AČR (dále jen ‚nařízení‘). Součástí tohoto nařízení bude harmonogram a program ZVZ, který bude vycházet ze vzájemné dohody prodávajícího a kupujícího.“

40.   Z vysvětlení zadávací dokumentace č. j. MO 164436/2026-1350 ze dne 18. 2. 2026 (dále jen „vysvětlení ZD č. 6“) vyplývá:

„Dotaz č. 1

Detailní specifikace podmínek ZVZ – detekční a eliminační vzdálenosti

Dodavatel žádá[] o přesnou a měřitelnou definici podmínek, za nichž bude ověřována detekce na vzdálenost 3 km a eliminace na vzdálenost 1 km, zejména:

a)      Konkrétní typ, kategorie a technická konfigurace testovaných UAS, včetně: výrobce/modelu, typu autopilota, použitého C2 linku (analog/digitál, FHSS/OFDM), downlinku (video/data) a případného použití Remote ID;

b)      Parametry vysílače operátora: EIRP, typ modulace, šířka kanálu, hop-set (pokud je použit frequency hopping) a případné použití zesilovačů či směrových antén;

c)       Letová geometrie testu: letová výška AGL, rychlost, profil přiblížení/odletu, boční offset vůči ose detekční/rušicí antény a doba setrvání cíle v detekčním sektoru;

d)      Přesná metodika stanovení vzdálenosti: geodetické zaměření trasy, GNSS logger na UAS a na stanovišti, laserový dálkoměr, případně triangulace; včetně požadované nejistoty měření;

e)       Charakter prostředí a RF podmínky: otevřený prostor vs. zástavba, překážky v LOS/NLOS, přítomnost rušivých zdrojů (Wi-Fi, LTE/5G, TETRA), spektrální hladina šumu (noise floor) a způsob jejího ověření (spektrální analýza);

f)       Meteorologické a provozní podmínky pro validitu zkoušky: rychlost větru, srážky, teplota, viditelnost; včetně toho, zda budou testy opakovány při změně podmínek nad definovaný limit.

Dle přesvědčení dodavatele není možné bez jednoznačného vymezení výše uvedených parametrů objektivně navrhnout výkonové a anténní řešení, ani garantovat přezkoumatelnost výsledků.

Odpověď zadavatele:

k bodu. a) – typy UAS a jejich konfigurace:

Pro potřeby zkoušek se předpokládá použití reprezentativního souboru komerčních UAS náležejících k nejrozšířenějším kategoriím dostupným na světovém trhu. Testování bude probíhat ve standardní provozní konfiguraci těchto systémů, bez nutnosti specifikovat detailní technické parametry rádiového, senzorového či řídicího nastavení. Půjde o prostředky běžně používané v reálných konfliktech, zejména DJI Mavic 3 a FPV platformy využívající ELRS komunikaci a analogový přenos obrazu.

k bodu. b) parametry vysílání řídícího signálu:

Je dostačující vycházet z běžných provozních parametrů využívaných danými UAS při standardním řízení a přenosu dat. Není nutné přesně vymezovat výkonové hodnoty ani šířku kanálu; postačí rámcový popis odpovídající obvyklým komunikačním režimům. Bezpilotní prostředky budou pracovat v souladu s legislativními standardy. V oblasti směrovosti antén bude proveden test FPV systému se směrovou anténou se ziskem 12 dBi v pásmu 700–900 MHz.

k bodu c) letové parametry a záznam dat:

UAS budou provozovány v reálných operačních výškách a rychlostech odpovídajících daným prostředkům, ve stabilizovaném letu. Lety se uskuteční z různých směrů v otevřeném terénu s cílem ověřit schopnost celokruhové detekce.

k bodu d) metodika stanovení vzdálenosti:

Vzdálenosti lze určit kombinací dat z UAS a nezávislého pozemního měření s využitím běžně dostupných technologií (optických, radiových či jejich kombinace). Není nutné specifikovat konkrétní typ používaných přístrojů; postačí obecné vymezení principu měření. Lze počítat s tolerancí přibližně 5 %.

k bodu e) prostorové a rádiové podmínky:

Zkoušky budou probíhat v otevřeném prostoru odpovídajícím běžným provozním podmínkám UAS. Elektromagnetické prostředí (EMS) bude běžné, bez záměrného elektronického rušení. V současné době není určen konkrétní vojenský výcvikový prostor, a proto není možné předem stanovit hodnoty sledovaných komunikačních signálů. V typickém VVP je standardně dostupná Wi-Fi, 5G infrastruktura a síť TETRA.

k bodu f) meteorologické podmínky:

Zkoušky budou prováděny v běžných meteorologických podmínkách, které nemají extrémní vliv na letové schopnosti UAS ani na funkci testovaného systému. Není nutné přesně definovat meteorologické parametry, protože faktory jako vítr či teplota nemají zásadní vliv na detekční a eliminační schopnosti. Nebudou a ani nemohou být překračovány parametry jednotlivých bezpilotních prostředků, které budou součástí zkoušek.

Dotaz č. 2

Technická metodika testu přesného dosednutí do prostoru 5x5 m

V souvislosti s požadavkem na automatické/manuální ,odražení´ UAS a 3x provedení dosednutí do prostoru 5x5m dodavatel žádá o vyjasnění:

a)      Jaký je očekávaný mechanismus dosažení řízeného dosednutí: přerušení C2 (fail-safe), převzetí řízení (takeover), GNSS manipulace (spoofing) či kombinace více efektů;

b)      Režim GNSS během testu: dostupné/rušené; pokud rušené, v jakých pásmech (L1/L2) a s jakým časovým průběhem (trvalé vs. pulzní);

c)       Metodika vyhodnocení přesnosti: geodetické zaměření dopadu, GNSS log (UAS + referenční RTK), optické vyhodnocení (kamera + kalibrace), včetně definice ,dosednutí´ (kontakt se zemí vs. přistání bez převrácení);

d)      Povolení korekcí trajektorie během sestupu (např. řízené přibližování do ,safe landing zone´) a jak bude vyhodnocen zásah obsluhy vs. Automatika; (…)

Technologické způsoby dosažení přesného dosednutí se zásadně liší dle dostupnosti GNSS, typu autopilota a fail-safe scénářů; bez upřesnění nelze dle dodavatele objektivně stanovit shodu.

Odpověď zadavatele:

k bodu a) provedení testů:

Test lze opakovat v automatickém i manuálním režimu letu, aby se zachytil běžný provozní rozptyl chování UAS. Není nutné pevně stanovovat počet opakování – postačí rámcové vymezení zahrnující více sérií pokusů. Uživatel nepožaduje specifikaci mechanismu, kterým dodavatel tuto schopnost zajistí; požaduje pouze realizaci přesného dosednutí v určeném prostoru.

k bodu. b) řízené přiblížení a dosednutí:

Uživatel během testu nebude provádět žádné záměrné rušení v relevantních pásmech. Nestanovuje ani postup, kterým má zařízení tuto úlohu splnit; požadována je pouze výsledná schopnost přesného dosednutí.

k bodu. c) navigace a rušení:

Specifikovaný prostor o rozměru 5 × 5 m bude fyzicky vyznačen odborným specialistou AČR. Do tohoto vymezeného prostoru musí testované UAS bezpečně dosednout.

k bodu d) hodnocení přesnosti:

Požaduje se systém schopný automatického hodnocení bez zásahu operátora. (…)

Dotaz č. 3

Parametry radiofrekvenčního rušení a energetická bilance systému

Dodavatel žádá o specifikaci technických parametrů rušení, které zásadně ovlivňují návrh RF výkonových stupňů, anténní soustavy a napájecího systému:

a)      Minimální požadovaný EIRP/ERP po pásmech (např. 400-500 MHz, 800-1000 MHz, 2.4 GHz, 5.8 GHz, GNSS L1/L2), včetně definice měřicí metodiky (spektrometr + referenční anténa) a tolerancí;

b)      Zda je požadováno simultánní rušení více pásem současně, nebo je přípustné reaktivní/dynamické přepínání subpásem na základě detekce (reactive jamming;

c)       Požadovaná reakční doba od detekce k aktivaci rušení (latence), včetně požadavku na dobu přepnutí mezi pásmy a minimální ,dwell time´;

d)      Zda bude test eliminace prováděn při současné přítomnosti více cílů, případně více operátorů, a zda se předpokládá různé pásmové obsazení jednotlivých cílů; (…)

Odpověď zadavatele:

K bodu a) minimální požadovaný EIRP/ERP:

Zadavatel nevyžaduje detailní uvedení minimálních hodnot EIRP/ERP pro jednotlivá frekvenční pásma (např. 400–500 MHz, 800–1000 MHz, 2.4 GHz, 5.8 GHz, GNSS). Požadována je však schopnost detekce na vzdálenost 3 km a eliminace minimálně na 1 km, což činí specifikaci ERP nadbytečnou. Dodavatel si proto určí potřebné výkonové parametry sám.

k bodu b) současné rušení více pásem:

Zadavatel požaduje pouze dosažení schopnosti detekce a eliminace, přičemž volba technického řešení je plně na dodavateli. Není požadováno přesné stanovení reakční doby rušicího subsystému; postačuje, aby reakce umožnila účinný zásah proti UAS v reálných provozních podmínkách.  Přesná hodnota latence rušení není stanovena.

k bodu c) Eliminace při přítomnosti více cílů

Zadavatel nestanovuje konkrétní způsob provedení; požaduje pouze, aby systém tuto schopnost splňoval, bez definování technického mechanismu.

k bodu d) Eliminace při přítomnosti více cílů – způsob provedení

Zadavatel neurčuje, zda má systém eliminovat více UAS postupně nebo současně. Požadováno je pouze zabránění vstupu více UAS do chráněného prostoru. Konkrétní metoda je věcí dodavatele. (…)

Dotaz č. 5

Vymezení požadavku na neovlivnění ostatních komunikačních zařízení

Dodavatel žádá o technické upřesnění požadavku, že systém ,neovlivní ostatní komunikační zařízení´, zejména:

a)      Kvantifikaci tolerované úrovně nežádoucího vyzařování/interference mimo chráněnou zónu (např. emisní masky, spurious, ACLR, limity v dBm nebo jako ochranný odstup);

b)      Geografické vymezení prostoru, ve kterém je rušení přípustné, a prostoru, kde musí být prokazatelně minimalizováno (včetně definice ,ochranného pásma´);

c)       Metodiku měření v terénu během ZVZ: umístění sond, použité měřicí přístroje, doba měření, kritéria vyhodnocení.

Bez kvantifikace jde o požadavek objektivně neověřitelný a potenciálně rozporný s principem funkce širokopásmové mitigace.

Odpověď zadavatele:

k bodu a) Kvantifikace tolerovaných úrovní nežádoucího vyzařování / interference

Zadavatel nestanovuje konkrétní technické limity (např. emisní masky, ACLR, hodnoty v dBm), jelikož tyto parametry vyplývají z konstrukčního návrhu samotného zařízení. Zadavatel požaduje pouze to, aby systém svým provozem neomezoval funkci ostatních komunikačních prostředků využívaných v prostoru testu.

k bodu b) Definice testovacího prostředí

Testovací prostor bude specifikován v ZVZ. Obecně se jedná o vojenský výcvikový prostor (VVP) s otevřeným terénem. V rámci tohoto prostoru bude vymezen okruh o poloměru 1 km kolem chráněného bodu, ve kterém budou prováděny eliminace UAS. Dodavatel musí zajistit, aby provoz systému nevyvolával interferenci mimo deklarovaná pásma.

k bodu c) Metodika ověřování

UAS používané jako cíle budou vybaveny speciálním záznamovým zařízením, které bude průběžně ukládat polohu a časové údaje. Na základě těchto dat bude následně určeno:

• místo a moment detekce,
• místo a moment provedené eliminace.

Tento postup bude sloužit k objektivnímu ověření splnění požadavků. (…)

Dotaz č. 8

Scénář útoku rojem

Dodavatel žádá o přesnou definici scénáře vícečetného útoku, zejména:

a)      Minimální počet současně přítomných UAS a jejich pásmové rozložení;

b)      Požadovaný počet současně eliminovaných cílů (paralelní mitigace vs. sekvenční);

c)       Zda budou cíle řízeny jedním či více operátory a zda budou využity různé protokoly (komerční vs. DIY/FPV);

d)      Kritéria úspěšnosti (např. čas do mitigace, procento úspěšně neutralizovaných cílů, chování po mitigaci).

Odpověď zadavatele:

Scénáře testování budou odpovídat reálným operačním zkušenostem. Lze očekávat použití až 10 UAS současně, a to:

• v různých vzdálenostech,
• v různých výškách,
• v kombinaci komerčních a FPV dronů.

Každý UAS bude řízen samostatným operátorem.“

Právní posouzení

K podmínkám srovnávacího testu

41.    Úřad uvádí, že v daném případě navrhovatel brojí proti zadávacím podmínkám, konkrétně napadá srovnávací test, který zadavatel stanovil jako další podmínku podle § 104 písm. b) zákona a který má sloužit k ověření souladu požadovaných a nabízených parametrů předmětu plnění vybraného dodavatele (antidronového systému), s tím, že pakliže výsledek srovnávacího testu nebude odpovídat zadávacím podmínkám, bude vybraný dodavatel ze zadávacího řízení vyloučen. Navrhovatel uvádí, že zadavatel u předmětného srovnávacího testu nestanovil měřitelné podmínky objektivně a exaktně, přičemž navrhovatel dále u konkrétních bodů srovnávacího testu vyjmenovává, které parametry pro řádné provedení testu dle něj absentují. Takovým postupem se měl zadavatel dopustit porušení zákona, konkrétně základních zásad podle ustanovení § 6 zákona a také ustanovení § 36 zákona.

42.   Navrhovatel rovněž napadá neexistující testovací metodiku pro zkrácené vojskové zkoušky, přičemž uvádí, že pakliže zadavatel odkazuje na čl. X. návrhu kupní smlouvy, podle kterého budou zkrácené vojskové zkoušky probíhat podle nařízení schváleného náčelníkem generálního štábu AČR, jehož součástí bude harmonogram a program zkoušek vycházející ze vzájemné dohody, pak je takový odkaz na neexistující dokument anebo vzájemnou dohodu jasným příkladem netransparentnosti, vzhledem k tomu, že navrhovatel nemůže nacenit rizika a podat nabídku na základě příslibu, že podmínky zkoušek budou dohodnuty až po podpisu smlouvy.

43.   Na úvod Úřad sděluje, že je právem zadavatele stanovit zadávací podmínky podle svých potřeb, neboť je to právě zadavatel, který zná své potřeby a tyto prostřednictvím realizace veřejné zakázky uspokojuje. Rovněž má zadavatel (relativní) volnost v tom smyslu, zda a jak vymezí konkrétní smluvní podmínky, s tím, že musí dodržet zákonné mantinely, které představují zejména základní zásady zakotvené v § 6 zákona.

44.   Zadávacími podmínkami jsou podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona veškeré podmínky stanovené zadavatelem týkající se průběhu zadávacího řízení, účasti v zadávacím řízení, pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pravidla pro hodnocení nabídek a další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104.

45.   Podle zákona (§ 36 odst. 3 zákona) i soudní a rozhodovací praxe Úřadu je pak jednoznačně dána odpovědnost zadavatele za správnost a úplnost zadávacích podmínek. Zadavatel tedy musí ke zpracování zadávacích podmínek přistupovat s maximální pozorností a stanovit je dostatečně konkrétně a podrobně tak, aby dodavatelé mohli podat nabídky do zadávacího řízení. K tomu lze citovat z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16. 11. 2010, ve kterém je uvedeno, že „(…) zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení. Za její zpracování je plně odpovědný zadavatel a je povinen ho zpracovat dostatečně kvalitně a s patřičnou odborností tak, aby na jeho základě bylo možno podat odpovídající a především vzájemně porovnatelné nabídky.“ anebo také z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 77/2008 ze dne 4. 11. 2010, kde soud uvedl, že „(…) zadávací dokumentace musí být transparentní, dostatečně konkrétní a srozumitelná tak, aby na jejím základě mohla proběhnout všestranně korektní veřejná soutěž, v jejímž rámci bude vybrána ta nejlepší nabídka.“

46.    Zcela zásadní je tedy úloha zadavatele, aby formuloval svoje požadavky způsobem odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, a s ohledem na předmět veřejné zakázky je pak musí dostatečně jasně a zřetelně konkretizovat a následně takto stanovené zadávací podmínky dodržovat v průběhu celého zadávacího řízení (§ 39 odst. 1 zákona), což je podstatné zejména pro dodavatele, kteří tak s ohledem na stanovené zadávací podmínky mohou předpokládat, jak bude zadavatel postupovat.

47.    Nelze však vyloučit situaci, kdy zadávací dokumentace neposkytne vyčerpávající odpověď na všechny otázky, které se mohou vyskytnout při rozhodování dodavatelů o jejich účasti v zadávacím řízení či při zpracovávání nabídek dodavateli. Tuto situaci ovšem zákon řeší, a to v ust. § 98 a § 99 zákona, které upravují podmínky pro vysvětlení zadávací dokumentace, její změnu nebo doplnění tak, aby v konečném důsledku byla zpracována v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení.

48.   V řešeném případě zadavatel obdržel několik dotazů vztahujících se právě k napadenému srovnávacímu testu podle čl. 10 zadávací dokumentace. Na dotazy zadavatel reagoval ve vysvětlení ZD č. 6, kdy se tazatel doptával na konkrétní parametry a detailní průběh srovnávacího testu, který stanovil zadavatel (k tomu podrobněji viz dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí).

49.    Předně je však nezbytné uvést, že zadavatel v rámci dokumentu podrobná specifikace zboží stanovil veškeré požadavky na jím poptávaný antidronový systém. Uvedený dokument je proto nutné vnímat jako základní východisko, ze kterého se dodavatelé dozvídají, jaké plnění zadavatel poptává a jaké vlastnosti antidronového systému zadavatel požaduje, včetně technických požadavků a základních schopností poptávaného systému, přes software systému až po příslušenství předmětu plnění.

50.   V návaznosti na takto stanovené požadavky předmětu plnění zadavatel, jak sám uvádí, po minulé negativní zkušenosti zařadil do zadávacích podmínek jako podmínku před uzavřením smlouvy provedení srovnávacího testu s vybraným dodavatelem, v rámci kterého zadavatel ověří, že poptávané vlastnosti předmět plnění dodávaný vybraným dodavatelem skutečně splňuje. V případě, že by bylo na základě srovnávacího testu zjištěno, že vybraný dodavatel, resp. jím nabízené plnění, požadavky zadavatele nesplňuje, bude vybraný dodavatel ze zadávacího řízení v souladu s § 122 odst. 8 písm. c) zákona zadavatelem vyloučen. Literou zákona uvedeného stavu zadavatel dosáhl tím, že v souladu s § 104 písm. b) zákona požadoval provedení zkoušky vzorků, v tomto případě antidronového systému podle podmínek stanovených v zadávací dokumentaci.

51.    V čl. 10 zadávací dokumentace pak zadavatel stanovil, jaké konkrétní funkcionality bude v rámci srovnávacího testu před uzavřením smlouvy ověřovat. Na tomto místě Úřad podotýká, že vyjmenované ověřované parametry nejsou kompletním výčtem všech požadovaných parametrů, které zadavatel v rámci předmětu plnění požadoval, nýbrž se jedná jen o některé vybrané funkcionality a vlastnosti předmětu plnění. V tomto ohledu tedy zadavatel pouze ověřuje, že nabízený předmět plnění naplňuje jeho očekávání tím, že splňuje požadavky, které si zadavatel v zadávacích podmínkách vymínil a se kterými se mohli všichni potenciální dodavatelé seznámit.

52.    Rovněž na tomto místě Úřad zdůrazňuje, že z návrhu navrhovatele nevyplývá, že by navrhovatel brojil proti samotným technickým podmínkám předmětu plnění, nýbrž pouze zpochybňuje transparentnost a objektivnost zadavatelem vytýčeného srovnávacího testu.

53.    Z vysvětlení ZD č. 6 pak vyplývá, že zadavatel obdržel několik konkrétních dotazů týkajících se srovnávacího testu, kterými se tazatel konkrétně doptával na jednotlivé body (úlohy) srovnávacího testu, kdy po zadavateli požadoval specifikovat konkrétní podmínky, za kterých bude srovnávací test probíhat. Např. tazatel požadoval upřesnit, jaký je očekávaný mechanismus dosažení řízeného dosednutí v rámci testu přesného dosednutí do prostoru 5x5 m (viz výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí).

54.   Ze znění vysvětlení ZD č. 6 vyplývá, že tazatel se v rámci minimálně 7 z celkem 10 dotazů doptával velice podrobně na jednotlivé parametry většiny z testovaných úloh stanovených zadavatelem, přičemž dotazy byly členěny na dílčí podotázky, které ať už jako celek, anebo právě dílčí podotázkou mj. mířily na konkrétní technické či provozní detaily průběhu srovnávacího testu.

55.    Po přezkoumání vysvětlení ZD č. 6 Úřad dospěl k závěru, že zadavatel se se všemi dotazy tazatele vypořádal, a to buď formou, kdy uvedl, za jakých bližších podmínek bude možno prokázat splnění daného parametru, anebo zadavatel uvedl, že si dodavatel konkrétní parametry či metodu určí sám, přičemž se hodnotí pouze kladný výsledek. Jinými slovy zadavatel uvedl, že hodnotit bude pouze schopnost dostát výsledku, přičemž je na dodavateli, jakým způsobem daného výsledku dosáhne.

56.    Úřadu se tedy jeví, že zadavatel v rámci vysvětlení ZD č. 6 na dotazy tazatele přiměřeně odpověděl, přičemž ze žádné z odpovědí na první pohled nevyplývá, že by zadavatel na svou povinnost vysvětlit zadávací dokumentaci, resp. stanovené zadávací podmínky rezignoval.

57.    Navrhovatel do návrhu v zásadě překlápí znění námitek, resp. znění některých dotazů vznesených již v rámci žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace a dále svůj návrh odůvodňuje tím, že „zadavatel v [r]ozhodnutí o námitkách předmětné vady zadávací dokumentace nijak nevyvrací, ale obhajuje je argumenty, které jsou z pohledu ZZVZ zcela irelevantní a neakceptovatelné“. Úřad považuje v šetřeném případě za dostatečné, pokud se zadavatel v rozhodnutí o námitkách odkázal na vysvětlení zadávací dokumentace, v rámci kterého již jednou svou odpověď na vznesené námitky navrhovatele poskytl, a to ve chvíli, kdy navrhovatel pouze překlápí či vznáší námitky téměř totožného znění, resp. nevznáší v námitkách žádné jiné argumenty, které by byly navíc oproti žádosti o vysvětlení. Tvrzení navrhovatele v návrhu, že zadavatel údajné vady zadávací dokumentace nijak nevyvrací, spíše směřuje k tomu, že navrhovatel s takovými odpověďmi „pouze“ nesouzní (nesouhlasí), neboť je nepovažuje za správné.

58.    Nelze ani přisvědčit názoru navrhovatele, že by zadavatel záměrně vytvářel netransparentní podmínky testování, a tím tedy vytvářel „překážkovou dráhu s neznámými pravidly“, jak uvádí navrhovatel, neboť v případě, kdy zadavatel stanovil, že se hodnotí splnění výsledku, přičemž volba řešení je na dodavateli, je pak skutečně na něm, zda (obrazně řečeno) překážku přeskočí, projde pod ní nebo se jí úplně vyhne, pakliže se zvládne dostat do cíle za splnění všech ostatních stanovených podmínek.

59.    Ani odůvodnění zadavatele, že stanovil provedení srovnávacího testu ještě před uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem v reakci na minulou negativní zkušenost, Úřad nehodnotí jako jakékoliv porušení zákona. Uvedený srovnávací test, resp. provedení úspěšné zkoušky vzorku podle § 104 písm. b) zákona je již z jazykového vyjádření daného ustanovení koncipováno jako fakultativní institut, který zadavatel může využít v případě, že tak uzná za vhodné. Pakliže zadavatel reaguje na svou minulou negativní zkušenost, kdy uvádí, že po uzavření smlouvy daný dodavatel neprošel vojskovými zkouškami, lze takový přístup zadavatele bez dalšího hodnotit toliko jako obezřetný. Závěr navrhovatele, že se jedná o trest, či účelové jednání s cílem znevýhodnit konkrétního dodavatele, je bez dalšího nutné odmítnout, neboť podmínky testu byly všem dodavatelům předem známy a byly stanoveny pro všechny stejně, přičemž ani navrhovatel nepřichází s přesvědčivými argumenty, které by svědčily o diskriminačním přístupu zadavatele.

60.    Nadto nelze souhlasit ani s tvrzením navrhovatele, podle kterého zadavatel omlouvá neurčitost podmínek srovnávacího testu flexibilitou a realitou. Jistě platí, že podmínky testu musí být definovány natolik určitě, aby byla vyloučena svévole hodnotitelů zadavatele. Nelze se však ztotožnit se závěrem, podle kterého se zadavatel dopustil porušení zákona tím, když v šetřeném případě uvedl, že se některé parametry testu nestanoví. Pokud zadavatel uvedl, že je na dodavatelích, aby si technologii či metodu zvolili sami, hodnotí Úřad takový postup spíše jako vstřícný k dodavatelům. V takovém případě je tedy na dodavateli, aby test s jasně stanoveným výsledkem (který odpovídá požadavkům/funkcionalitám stanoveným pro předmět plnění v zadávací dokumentaci) provedl podle jeho nejlepších zkušeností a možností tak, aby uvedeného výsledku dosáhl. K tomu lze odkázat na již výše zmíněnou analogii s překážkovou dráhou.

61.     Na tomto místě rovněž Úřad zdůrazňuje, že v průběhu zadávacího řízení zadavatel obdržel celkem 4 nabídky od 4 různých dodavatelů, přičemž s výjimkou jediného dalšího případu, kdy potenciální dodavatel vznesl otázku na to, jaké budou konkrétní podmínky (úlohy) srovnávacího testu, na což zadavatel reagoval odkazem na příslušný článek zadávací dokumentace, se žádný jiný z potenciálních dodavatelů na další podmínky či průběh srovnávacího testu nedotazoval. Z toho Úřad mj. usuzuje, že u ostatních dodavatelů zjevně vymezení srovnávacího testu, tak jak učinil zadavatel, nevyvolávalo další otázky, příp. jim připadal průběh srovnávacího testu dostatečně vymezený na to, aby podali nabídku.

Ke smluvním podmínkám zkrácených vojskových zkoušek

62.    Navrhovatel dále v návrhu brojí proti chybějící metodice v rámci zkrácených vojskových zkoušek, resp. uvádí, že sdělení zadavatele, který odkázal na čl. X. návrhu kupní smlouvy a podle kterého budou zkrácené vojskové zkoušky probíhat dle nařízení schváleného náčelníkem generálního štábu AČR, jehož součástí bude harmonogram a program zkoušek vycházející ze vzájemné dohody, je netransparentní, když odkaz na neexistující dokument nebo vzájemnou dohodu brání dodavateli v nacenění rizik a podání závazné nabídky, když budou podmínky zkoušek dohodnuty až po podpisu smlouvy.

63.    Úřad uvádí, že k dané námitce se zadavatel vyjádřil již ve vysvětlení ZD č. 6, kde uvedl, že „[m]etodiky testů jsou zpracovávány v souladu s NV MO č. 100/2015, zavádění vojenského materiálu do rezortu MO, a to před samotnými vojskovými zkouškami. Dodavatel má možnost se s tímto materiálem před zahájením zkoušek seznámit.“. Nadto se zadavatel v rozhodnutí o námitkách odkázal na čl. X. návrhu kupní smlouvy a uvedl, že zkrácené vojskové zkoušky budou provedeny kupujícím u určeného vojenského útvaru na základě nařízení o vojskových zkouškách schváleného náčelním generálního štábu AČR. Součástí tohoto nařízení bude harmonogram a program zkrácených vojskových zkoušek, který bude vycházet ze vzájemné dohody prodávajícího a kupujícího.

64.    V tomto kontextu Úřad uvádí, že navrhovatel brojí proti zadávacím podmínkám, konkrétně proti podobě a průběhu zkrácených vojskových zkoušek tak, jak je zadavatel specifikoval v návrhu kupní smlouvy, konkrétně v čl. X.

65.    K tomu Úřad opakuje, že i v tomto případě se uplatní obecná východiska uvedená výše stran práva zadavatele stanovit zadávací podmínky podle svých potřeb. Vzhledem k tomu, že však navrhovatel uvedenou námitkou brojí proti konkrétní smluvní podmínce, je třeba rovněž uvést, že pravomoc Úřadu k přezkumu smluvních podmínek je ve správním řízení omezená. Konkrétně lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2014 č. j. 9 Afs 21/2013-39, ze kterého vyplývá, že „zákon (…) ponechává způsob stanovení smluvních podmínek zásadně na uvážení zadavatele. Pokud zadavatel dodrží zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, případně další výslovná omezení zákona (…), je na něm, aby určil, za jakých podmínek chce smlouvu uzavřít. Je to totiž zadavatel, kdo má nejlepší povědomí o tom, co a za jakých podmínek potřebuje. Krajský soud tedy správně uvedl, že není úkolem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, aby při přezkoumání úkonů zadavatele hodnotil vhodnost, přiměřenost či vymahatelnost soukromoprávní podmínky stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci, nejedná-li se o zjevný exces, např. požadavek zadavatele, který je jednoznačně v rozporu s kogentním ustanovením zákona, či požadavek vyvolávající nemožnost plnění předmětu zakázky, a nejde-li o pravidlo při posuzování kvalifikace či samotného hodnocení nabídek.“. Ačkoliv se uvedené rozhodnutí vztahuje k předchozí právní úpravě, uvedený závěr je bezpochyby aplikovatelný i na současnou právní úpravu.

66.    Obdobně pak lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 3. 1. 2019, č. j. 62 Af 76/2018-226, ze kterého dále vyplývá, že není úkolem Úřadu hodnotit vhodnost, přiměřenost nebo vymahatelnost soukromoprávních podmínek stanovených zadavatelem. Tím by se stal arbitrem soukromoprávního střetu mezi zadavatelem a dodavatelem ohledně jejich představ, jaké parametry by měl závazkový vztah mít. 

67.    Z výše uvedeného tedy vyplývá, že úkolem Úřadu není korigování každého vychýlení rovnováhy v závazkovém vztahu, který má být uzavřen na veřejnou zakázku. Úřad by měl být povolán k zásahu jen výjimečně, a to ve zjevně excesivních případech, kdy je tato rovnováha narušena nedůvodně a velmi intenzivním způsobem. Touto optikou tedy Úřad nahlížel na posouzení napadené zadávací podmínky navrhovatelem, tedy zda odkaz na „neexistující dokument“ či „vzájemnou dohodu“ v rámci metodiky zkrácených vojskových zkoušek je skutečně „učebnicovým příkladem netransparentnosti“, který by představoval výše zmíněný exces.

68.    K výše zmíněné námitce navrhovatele Úřad předně uvádí, že provedení zkrácených vojskových zkoušek je smluvní či soukromoprávní podmínkou, jejíž zakotvení do (návrhu) kupní smlouvy je na uvážení zadavatele, který však k jejich provedení může být vázán např. interními právními předpisy.

69.    Úřad se neztotožnil s námitkou navrhovatele, podle které je určení harmonogramu a programu zkrácených vojskových zkoušek po vzájemné dohodě excesivním jednáním zadavatele, pro který je nezbytný zásah Úřadu. V této souvislosti Úřad připomíná, že ustálená judikatura správních soudů stojí na názoru, že vztah mezi zadavatelem a dodavatelem je primárně vztahem soukromoprávním; na takový vztah se pak v obecném pohledu vztahují zásady soukromého práva, mj. i zásada presumpce poctivosti a dobré víry vyjádřená v ustanovení § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Pakliže se zadavatel odkazuje na vzájemnou dohodu ohledně programu a harmonogramu zkrácených vojskových zkoušek, jedná se v takovém případě o soukromoprávní jednání stran smlouvy a nelze v takovém jednání a priori spatřovat nepoctivý úmysl zadavatele. Pakliže zadavatel ponechal program a harmonogram zkrácených vojskových zkoušek na určení po vzájemné dohodě (jejíž výsledek se následně promítne do zmiňovaného nařízení), a nijak jinak jeho určení v návrhu kupní smlouvy nestanovil, je případný budoucí spor vyplývající z neshody stran takové smlouvy sporem soukromoprávním, který je určen k řešení v civilním sporném řízení před obecnými soudy. Jak již Úřad uvedl, on sám je povolán pouze k přezkumu případných excesů smluvních podmínek, které by zasahovaly do zadávacího řízení. O takový případ se zde však nejedná, neboť samotný předpoklad dohody o programu zkrácených vojskových zkoušek nijak zásadně nevybočuje z mantinelů stanovení soukromoprávního ujednání ve smlouvě, ke kterému je ostatně zadavatel nadán dle svých potřeb.

70.    Nadto lze uvést, že samotná skutečnost, že harmonogram vojskových zkoušek není předem dán, nezpůsobuje sama o sobě takovou neurčitost nebo netransparentnost smluvní podmínky, která by přesahovala racionální míru. Lze uvést, že takové smluvní ujednání může vycházet z omezených provozních či organizačních možností zadavatele, které v době zahájení zadávacího řízení (resp. jeho průběhu) není možné striktně vymezit, v důsledku čehož zadavatel považuje za nejvhodnější způsob, aby čas zkoušek byl vymezen jak s ohledem na časové možnosti zadavatele, tak i vybraného dodavatele. Navrhovatel přitom v návrhu nepřekládá žádné jasné a konkrétní námitky, pro které by bylo nezbytné takové smluvní ujednání v tomto ohledu považovat za zjevně či nepřiměřeně excesivní.

71.     Bez dalšího tak nelze dospět k závěru, že by takové smluvní ujednání zásadně vybočovalo z hranic přiměřenosti a způsobovalo případný exces dané smluvní podmínky.

72.    Obdobný závěr pak lze vztáhnout i k námitce navrhovatele týkající se neexistujícího dokumentu – metodiky. Navíc lze poukázat na skutečnost, že zadavatel dal možnost ve vysvětlení ZD č. 6 se případně seznámit s dokumentem, podle kterého budou metodiky testů zpracovávány, ještě před zahájením zkoušek.

73.    Na tomto místě Úřad opakuje, že navrhovatel ve svém návrhu nezpochybňuje samotné technické podmínky předmětu plnění, jejichž splnění však má jak srovnávací test, tak i zkrácené vojskové zkoušky (evidentně) ověřit. V případě, že si zadavatel ponechává flexibilitu v rámci stanovení programu a harmonogramu vojskových zkoušek (v podobě smluvních podmínek), nelze v tomto ohledu postup zadavatele v šetřené věci hodnotit jako nepřiměřeně excesivní. 

74.    Jakkoliv navrhovatel uvádí, že mu tyto smluvní podmínky zabránily v nacenění rizik a podání závazné nabídky, nijak dále takový závěr v návrhu neodůvodňuje, když pouze uvádí, že postup zadavatele „je učebnicovým příkladem netransparentnosti“. Po přezkoumání smluvních podmínek z hlediska jejich případného excesu však Úřad dospěl k závěru, že tyto svou povahou nemají za cíl způsobit nejasnost podmínek smluvního vztahu. Úřad tedy v šetřeném případě nespatřuje v dotčeném stanovení smluvní podmínky natolik závažný exces, který by odůvodňoval zásah Úřadu.

75.    Nad rámec výše uvedeného Úřad rovněž opakuje, že zadavatel obdržel nabídky od 4 dodavatelů, což v daném případě rovněž neindikuje, že by nastavení smluvních podmínek mělo být excesivní, když tito dodavatelé byli zjevně schopni nacenit případná rizika a svou nabídku ve stanovené lhůtě podat.

76.    Na základě všeho výše uvedeného Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Adresát/i

1.      Česká republika – Ministerstvo obrany, Tychonova 221/1, Hradčany, 160 00 Praha 6

2.     VDT Technology a.s., Na Ořechovce 580/4, Střešovice, 162 00 Praha 6

Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy