číslo jednací: 19926/2026/500
spisová značka: S0309/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | SZT – Horkovodní propoj Jírovcova – Nové Vráto |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 257 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 22. 7. 2026 |
| Související rozhodnutí | 19926/2026/500 25438/2026/163 |
| Dokumenty |  2026_S0309.pdf 118 KB |
|
PID |
UOHSX00MY25Z |
|
Adresát/i dle rozdělovníku
|
|
Č. j. |
ÚOHS-19926/2026/500 |
||
|
Sp. zn. |
ÚOHS-S0309/2026/VZ |
||
|
Datum, místo |
4. 6. 2026, Brno |
usnesení
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 30. 4. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – Teplárna České Budějovice, a.s., IČO 60826835, se sídlem Novohradská 398/32, České Budějovice 6, 370 01 České Budějovice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 12. 5. 2026 Mgr. Josefem Vackem, advokátem, ev. č. ČAK 12149, VSP advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Jugoslávská 620/29, 120 00 Praha 2,
- navrhovatel – GreMi KLIMA, s.r.o., IČO 36424676, se sídlem Kragujevská 9, Žilina, 010 01 Slovenská republika,
ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání sektorové veřejné zakázky „SZT – Horkovodní propoj Jírovcova – Nové Vráto“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 11. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 11. 2025 pod ev. č. Z2025-063776 a téhož dne v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 755714-2025,
vydává toto
usnesení:
Správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0309/2026/VZ, jež bylo zahájeno dne 30. 4. 2026 na návrh navrhovatele – GreMi KLIMA, s.r.o., IČO 36424676, se sídlem Kragujevská 9, Žilina, 010 01, Slovenská republika – ze dne 30. 4. 2026 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Teplárna České Budějovice, a.s., IČO 60826835, se sídlem Novohradská 398/32, České Budějovice 6, 370 01 České Budějovice – učiněných při zadávání veřejné zakázky „SZT – Horkovodní propoj Jírovcova – Nové Vráto“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 11. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 11. 2025 pod ev. č. Z2025-063776 a téhož dne v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 755714-2025, se podle § 257 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť návrh cit. navrhovatele nebyl doručen ve stejnopisu zadavateli ve lhůtě podle § 251 odst. 2 cit. zákona, tedy do 10 dnů ode dne 22. 4. 2026, v němž navrhovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel odmítl jeho námitky, tj. nejpozději do pondělí 4. 5. 2026.
Odůvodnění
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 30. 4. 2026 návrh navrhovatele – GreMi KLIMA, s.r.o., IČO 36424676, se sídlem Kragujevská 9, Žilina, 010 01, Slovenská republika (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne (dále jen „návrh“) na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Teplárna České Budějovice, a.s., IČO 60826835, se sídlem Novohradská 398/32, České Budějovice 6, 370 01 České Budějovice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 12. 5. 2026 Mgr. Josefem Vackem, advokátem, ev. č. ČAK 12149, VSP advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Jugoslávská 620/29, 120 00 Praha 2 (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání sektorové veřejné zakázky „SZT – Horkovodní propoj Jírovcova – Nové Vráto“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 11. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 11. 2025 pod ev. č. Z2025-063776 a téhož dne v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 755714-2025 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Dnem obdržení předmětného návrhu bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0309/2026/VZ.
3. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.
4. Navrhovatel svým návrhem brojí proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ze dne 24. 3. 2026, které bylo navrhovateli doručeno prostřednictvím elektronického nástroje dne 26. 3. 2026 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“). Navrhovatel je toho názoru, že zadavatel nepostupoval správně a vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení neoprávněně. Navrhovatel především uvádí, že zadavatel nesprávně vyhodnotil vztahy mezi subjekty, které se měly podílet na navrhovatelem předložené referenci, na základě jejíhož posouzení byl navrhovatel ze zadávacího řízení vyloučen. Navrhovatel uvádí, že zadavatel především posuzuje vztah mezi společností ČEZ, a.s., (jakožto objednatelem) a společností TENZA, a.s., (jakožto dodavatelem), která ale referenční zakázku nedokončila. Poddodavatelem navrhovatele je však společnost Dyrest s.r.o. (dříve společnost MORAVA s.r.o.), která předmětnou referencí disponuje, přičemž ze smlouvy mezi společností MORAVA s.r.o. a společností TENZA, a.s., vyplývá, že společnost MORAVA s.r.o. byla oprávněna předmětnou referencí disponovat a předložit ji. Nadto byl v uvedené smlouvě zakotven závazek, podle kterého bude smluvní cena zaplacena při řádném a včasném provedení díla, přičemž smluvní cena zahrnovala cenu za kompletní a bezvadné provedení díla, kdy podmínkou pro její zaplacení bylo provedení stanovených dodávek a prací bez právních a věcných vad. Jestliže tedy společnost TENZA, a.s., společnosti MORAVA s.r.o. zaplatila za předmětné práce více než 120 mil. Kč, musí být podmínka zadavatele na prokázání předmětné reference splněna, pročež je navrhovatelem předložená reference oprávněná. Navrhovatel rovněž brojí proti vymezení požadavků zadavatele na reference, které zadavatel stanovil jen velmi obecně, tedy zadavatel neurčil jejich přesný rozsah, což zároveň umožňuje různý výklad.
5. Po přezkoumání splnění zákonných podmínek vážících se k podání návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřad konstatuje, že navrhovatel nenaplnil požadavky stanovené v ustanovení § 251 odst. 2 zákona, k čemuž uvádí následující rozhodné skutečnosti.
6. Podle § 245 odst. 1 zákona odešle zadavatel do 15 dnů od doručení námitek rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.
7. Podle § 251 odst. 2 zákona musí být návrh, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.
8. Podle § 257 písm. e) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 251 odst. 2 nebo 3 zákona nebo podle § 254 odst. 3 zákona.
9. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že rozhodnutí o vyloučení bylo navrhovateli doručeno prostřednictvím elektronického nástroje dne 26. 3. 2026 (v souladu se zákonným pravidlem stanoveným v ustanovení § 211 odst. 9 zákona). Námitky[1] proti rozhodnutí o vyloučení ze dne 10. 4. 2026 (dále jen „námitky“) byly zadavateli doručeny prostřednictvím elektronického nástroje téhož dne, přičemž následně dne 13. 4. 2026 navrhovatel doručil zadavateli své námitky znovu, a to spolu s dalšími přílohami. Námitky navrhovatele zadavatel svým rozhodnutím o námitkách ze dne 21. 4. 2026 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) odmítl a rozhodnutí o námitkách doručil navrhovateli prostřednictvím elektronického nástroje dne 22. 4. 2026. S ohledem na § 251 odst. 2 zákona byl navrhovatel povinen doručit návrh Úřadu a stejnopis návrhu zadavateli do 10 dnů ode dne obdržení rozhodnutí o námitkách. Vzhledem k tomu, že poslední den zákonné lhůty připadl na sobotu 2. 5. 2026, byl navrhovatel s ohledem na obecná pravidla pro počítání času[2] povinen doručit návrh Úřadu a stejnopis návrhu zadavateli nejpozději nejbližší následující pracovní den, tj. v pondělí 4. 5. 2026.
10. Ustanovení § 251 odst. 2 zákona ukládá navrhovateli povinnost doručit stejnopis návrhu zadavateli v zákonem stanovené lhůtě. Ačkoliv navrhovatel není dle zákona povinen připojit k návrhu zasílanému Úřadu doklad, kterým by prokázal splnění uvedené povinnosti, v případě pochybnosti leží důkazní břemeno ohledně splnění této povinnosti právě na navrhovateli. K tomu Úřad pro úplnost dodává, že jeho povinností podle ustanovení § 3 správního řádu je postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonů s požadavky uvedenými v ustanovení § 2 správního řádu. Při samotném zjišťování stavu věci je pak třeba uplatnit pravidlo, že „neexistence se neprokazuje“, které vychází z tzv. negativní důkazní teorie, podle níž nelze po nikom spravedlivě požadovat, aby prokázal reálnou neexistenci určité právní skutečnosti (blíže viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 22/10 ze dne 7. 4. 2010, příp. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 3 Azs 35/2006-104 ze dne 26. 7. 2006 nebo č. j. 2 Afs 57/2012-35 ze dne 5. 6. 2013). Úřad proto konstatuje, že po zadavateli nelze požadovat prokázání toho, že mu navrhovatel skutečně nedoručil zadavateli stejnopis návrhu, nýbrž je to právě navrhovatel, který musí prokázat, že stejnopis návrhu v souladu s § 251 odst. 2 zákona zadavateli doručil.
11. S ohledem na to, že zadavatel tvrdil, že mu stejnopis návrhu nebyl navrhovatelem doručen, a navrhovatel k návrhu nepřipojil doklad o doručení stejnopisu návrhu, vyzval Úřad navrhovatele usnesením ze dne 19. 5. 2026 k prokázání, k jakému datu doručil stejnopis návrhu ze dne 30. 4. 2026 zadavateli.
12. Dne 20. 5. 2026 Úřad obdržel od navrhovatele prostřednictvím datové schránky dokumenty, v reakci na výše uvedené usnesení Úřadu, mezi nimiž byl návrh navrhovatele ze dne 30. 4. 2026, zpráva zaslaná navrhovatelem prostřednictvím elektronického nástroje NEN zadavateli, s předmětem: „Návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů [z]adavatele – [o]známení“ ze dne 30. 4. 2026, jejíž součástí nebyly žádné přílohy, a dále zpráva zaslaná navrhovatelem prostřednictvím elektronického nástroje NEN zadavateli s totožným předmětem ze dne 20. 5. 2026, jejíž součástí bylo celkem 13 příloh (mezi nimi i samotný návrh navrhovatele ze dne 30. 4. 2026).
13. K tomu Úřad uvádí, že ze samotného návrhu navrhovatele ani jeho příloh nevyplývá, že by navrhovatel zaslal zadavateli stejnopis návrhu v souladu s § 251 odst. 2 zákona, tj. do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel jeho námitky odmítl. Z navrhovatelem předložených dokumentů dne 20. 5. 2026 Úřadu však vyplývá toliko to, že navrhovatel dne 30. 4. 2026 zadavatele informoval o tom, že podal návrh k Úřadu, přičemž však přílohou, či přímo obsahem této zprávy samotný návrh, resp. jeho stejnopis[3] nebyl. Navrhovatel však předložil i obdobnou zprávu z elektronického nástroje, a to s datem 20. 5. 2026, ze které vyplývá, že zadavatele (opětovně) informoval o podání návrhu k Úřadu, přičemž součástí této zprávy již byl jak samotný návrh navrhovatele ze dne 30. 4. 2026, tak také jeho (některé) přílohy, např. potvrzení o složení kauce, kvalifikační a zadávací dokumentace, nebo rozhodnutí o námitkách aj.
14. K tomu však Úřad dodává, že zákon ve svém ustanovení § 251 odst. 2 jasně stanoví, že je to návrh, který musí být ve stejnopisu doručen nejen Úřadu, ale rovněž zadavateli, a to navíc ve lhůtě 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítl (tj. ve stejné lhůtě, v jaké je nezbytné návrh doručit Úřadu). Jakkoliv je taková povinnost stanovena právě za účelem informování zadavatele o tom, že byl jeho postup napaden (v důsledku čehož je zadavatel rovněž informován např. o spuštění zákonné blokace v podobě zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku), nelze se ztotožnit se závěrem, že by pro splnění povinnosti navrhovatele stanovené v ustanovení § 251 odst. 2 zákona postačovalo „prosté informování“ navrhovatelem tak, jak to navrhovatel učinil v právě řešeném případě, nýbrž je zapotřebí, aby samotný návrh (resp. jeho stejnopis) byl zadavateli skutečně doručen tak, aby se s ním zadavatel mohl (věcně) seznámit (a to navíc v předepsané lhůtě), a na základě toho předložit Úřadu jak dokumentaci o zadávacím řízení, tak své vyjádření k návrhu.
15. Pouze pro úplnost pak Úřad uvádí, že jak z dokumentů předložených navrhovatelem, tak z vyjádření zadavatele vyplývá, že stejnopis návrhu byl zadavateli poprvé doručen až Úřadem dne 6. 5. 2026, a to jako příloha oznámení o zahájení správního řízení ze dne 5. 5. 2026. Proto se v dané věci nemůže ani uplatnit judikatorní závěr, vyslovený např. v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2025, vydaném pod č. j. 3 As 199/2024-34, podle kterého může být vada při podání návrhu navrhovatelem k Úřadu „zhojena“ i samotným Úřadem tím, že to bude právě Úřad, který stejnopis návrhu doručí zadavateli, např. jako přílohu oznámení o zahájení správního řízení, pakliže však bude takový stejnopis doručen v 10denní lhůtě pro podání návrhu podle ustanovení § 251 odst. 2 zákona. Oznámení o zahájení správního řízení (jehož přílohou byl návrh navrhovatele) však bylo zadavateli doručeno až 6. 5. 2026, tj. po uvedené lhůtě, ve které musí být stejnopis návrhu zadavateli doručen. V takovém případě, jak uvedl Nejvyšší správní soud v právě citovaném rozsudku, stíhá odpovědnost za včasné doručení stejnopisu zadavateli navrhovatele.
16. Na základě výše uvedeného tedy Úřad konstatuje, že navrhovatel nedoručil stejnopis návrhu zadavateli ve lhůtě stanovené v § 251 odst. 2 zákona, tedy nejpozději do 4. 5. 2026, čímž nesplnil všechny zákonné požadavky vážící se k úkonu podání návrhu, a proto Úřad podle § 257 písm. e) zákona správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0309/2026/VZ zastavil, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Pro úplnost Úřad dodává, že na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že navrhovatel návrh, resp. jeho stejnopis zadavateli zaslal dodatečně až 20. 5. 2026 (jak vyplývá ze zprávy přiložené navrhovatelem k odpovědi na usnesení Úřadu ze dne 19. 5. 2026), neboť 10denní lhůta podle § 251 odst. 2 zákona již (marně) uplynula, jak je uvedeno výše, dnem 4. 5. 2026, aniž by byl v této lhůtě stejnopis návrhu zadavateli doručen.
17. Úřad dále uvádí, že z důvodu procesní ekonomie již považoval za neúčelné stanovit účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí ve smyslu § 261 odst. 3 zákona, neboť Úřad je povinen dle § 6 odst. 2 správního řádu postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval. Za situace, kdy je zřejmé, že je dán důvod pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. e) zákona, by vyjádření účastníků řízení k otázkám, jejichž závazné posouzení mělo být obsahem rozhodnutí za situace, kdy by nebyl dán důvod pro zastavení správního řízení, a jejichž okruh (tedy předmět řízení) byl vymezen na základě podaného návrhu navrhovatele, účastníkům řízení mohlo způsobit toliko zbytečné náklady, aniž by takové vyjádření mohlo ovlivnit výsledek správního řízení. Z toho důvodu Úřad lhůtu podle § 261 odst. 3 zákona účastníkům řízení nestanovil.
Poučení
Proti tomuto usnesení lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Podaný rozklad nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Adresát/i:
1. Mgr. Josef Vacek, advokát, Jugoslávská 620/29, 120 00 Praha 2
2. GreMi KLIMA, s.r.o., Kragujevská 9, Žilina, 010 01, Slovenská republika (doručováno do datové schránky 46zmbt6)
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Navrhovatel označil své námitky formálně jako „Odvolání proti vyloučení z účasti v zadávacím řízení“, přičemž Úřad konstatuje, že z obsahu dokumentu jednoznačně vyplývá, že se jedná o námitky ve smyslu § 241 an. zákona, kdy je nezbytné dokumenty posuzovat dle jejich skutečné povahy, lhostejno, jak dokumenty navrhovatel označí či nadepíše.
[2] Zejm. ustanovení § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
[3] K významu pojmu „stejnopis návrhu“ Úřad odkazuje např. na svou rozhodovací praxi, konkrétně rozhodnutí ze dne 25. 9. 2020, č. j. ÚOHS-30151/2020/533/BŠp, sp. zn. ÚOHS-S0195/2020/VZ, ve kterém je uvedeno, že »[j]ak vyplývá již z jazykového výkladu pojmu „stejnopis“, jedná se v podstatě o „stejný“ „opis“ určitého dokumentu. Povinnosti doručit zadavateli stejnopis návrhu tedy navrhovatel dostojí tehdy, pokud zadavateli doručí dokument zcela shodný s vyhotovením návrhu, který doručil Úřadu. (…) V tomto smyslu Úřad rovněž dodává, že návrh byl navrhovatelem vyhotoven v elektronické podobě, a tudíž jsou veškeré jeho elektronické ‚kopie‘ z povahy věci shodné, a tedy se ve své podstatně vždy jedná o stejnopis.«