číslo jednací: 25574/2026/161
spisová značka: R0096/2026/VZ

Instance II.
Věc Organizační zajištění akcí pro potřeby zadavatele v období od 20. 9. 2022 do 22. 4. 2024
Účastníci
  1. Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok 2026
Datum nabytí právní moci 22. 7. 2026
Související rozhodnutí 18988/2026/500
25574/2026/161
Dokumenty file icon 2026_R0096.pdf 193 KB

PID

UOHSX00N4VO2

 

 

 

 

 

 

 

Č. j.

ÚOHS-25574/2026/161

 

 

 

 

 

Sp. zn.

ÚOHS-R0096/2026/VZ

 

 

 

 

 

Datum, místo

22. 7. 2026, Brno

 

 

 

 

 

 

Rozhodnutí PŘEDSEDY
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 10. 6. 2026 obviněným zadavatelem

  • Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 26. 5. 2026, č. j. ÚOHS-18988/2026/500 ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0171/2026/VZ ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek jmenovaným obviněným v souvislosti s pořízením plnění spočívajícího v organizačním zajištění akcí pro potřeby zadavatele v období od 20. 9. 2022 do 22. 4. 2024,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0171/2026/VZ, č. j. ÚOHS-18988/2026/500 ze dne 26. 5. 2026 ve výrocích I, III a IV p o t v r z u j i a podaný rozklad z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.            Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.         Úřad obdržel dne 13. 5. 2024 podnět, který byl doplněn dne 28. 7. 2024, k prošetření postupu obviněného zadavatele v souvislosti s pořízením plnění spočívajícího v organizačním zajištění akcí pro potřeby zadavatele v období od 20. 9. 2022 do 22. 4. 2024. V podnětu bylo mimo jiné namítáno, že předmětné veřejné zakázky zadavatel v rozporu s § 2 odst. 3 a § 19 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) nezadal v zadávacím řízení, a veřejné zakázky tak byly zadány zcela bez soutěže.

2.        Po přezkoumání podkladů, které jsou součástí spisu v této věci vedeného, Úřad dospěl k závěru, že obviněný nepostupoval v souvislosti s pořízením plnění spočívajícího v organizačním zajištění akcí pro potřeby zadavatele v období od 20. 9. 2022 do 22. 4. 2024 v souladu se zákonem, a proto dne 10. 3. 2026 vydal podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb.,
o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), příkaz sp. zn. ÚOHS-S0171/2026/VZ, č. j. ÚOHS-09096/2026/500 z téhož dne (dále jen „příkaz“), jímž rozhodl

  • ve výroku I příkazu, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když v období od 20. 9. 2022 do 22. 4. 2024 úplatně pořídil plnění spočívající v organizačním zajištění akcí pro potřeby zadavatele, tedy zadal předmětné veřejné zakázky na služby, které jsou dle své předpokládané hodnoty veřejnými zakázkami nadlimitními nebo podlimitními, bez provedení zadávacího řízení,
  • ve výroku II příkazu podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona o uložení pokuty obviněnému za spáchání přestupku dle výroku I příkazu ve výši 90 000 Kč.

3.        Dnem 10. 3. 2026, kdy byl příkaz vydán (a rovněž doručen obviněnému), bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno předmětné správní řízení. Účastníkem řízení o přestupku je podle § 68 písm. a) zákona o přestupcích obviněný.

4.        Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 17. 3. 2026 blanketní odpor z téhož dne. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje.

II.         Napadené rozhodnutí

5.        Úřad následně vydal rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0171/2026/VZ, č. j. ÚOHS-18988/2026/500 ze dne 26. 5. 2026 (dále jen „napadené rozhodnutí“).

6.        Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že se obviněný zadavatel dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když v období od 20. 9. 2022 do 22. 4. 2024 úplatně pořídil plnění spočívající v organizačním zajištění následujících akcí pro své potřeby:

  • „Organizace 25. jednání Konzultačního výboru pro zpracování Politiky územního rozvoje ČR“, a to na základě objednávky č. 639/2022 ze dne 20. 9. 2022, akceptované téhož dne vybraným dodavatelem – Kaiserštejnský palác s.r.o., IČO 04004850, se sídlem Jungmannova 750/34, 110 00 Praha 1,
  • „Kompletní zajištění Jednání Rady pro fondy EU“, a to na základě objednávky č. 267/OBJ - 635/2022/56 ze dne 20. 9. 2022, akceptované dne 21. 9. 2022 vybraným dodavatelem – Aegidius s.r.o., IČO 24270890, se sídlem Husova 234/8, 110 00 Praha 1,
  • »Komplexní organizační zajištění závěrečné konference projektu „Systémové zajištění sociálního začleňování“«, a to na základě objednávky č. OBJ699/2022/56 ze dne 12. 10. 2022, akceptované dne 18. 10. 2022 vybraným dodavatelem – Aegidius s.r.o., IČO 24270890, se sídlem Husova 234/8, 110 00 Praha 1,
  • „Kompletní zajištění jednání 20. Národní stálé konference“, a to na základě objednávky č. 267/OBJ-815/2022/56 ze dne 8. 11. 2022, akceptované téhož dne vybraným dodavatelem – Radiopalác spol. s r.o., IČO 61500054, se sídlem Vinohradská 1789/40, 120 00 Praha 2,
  • „Kompletní zajištění jednání Rady pro fondy EU“, a to na základě objednávky č. 267/OBJ-806/2022/56 ze dne 7. 11. 2022, akceptované dne 8. 11. 2022 vybraným dodavatelem – PUB, spol. s r.o., IČO 62411128, se sídlem Dubanská 189, 190 17 Praha 9,
  • „Kompletní zajištění jednání Rady pro fondy EU“, a to na základě objednávky č. 267/OBJ-153/2023/56 ze dne 6. 3. 2023, akceptované téhož dne vybraným dodavatelem – Elseya spol. s r.o., IČO 27874605, se sídlem náměstí Míru 820/9, 120 00 Praha 2,
  • „Jednání ministra“, a to na základě objednávky č. 1141/02/OBJ-265/2023/56 ze dne 14. 4. 2023, akceptované téhož dne vybraným dodavatelem – Česká obec sokolská, IČO 00409537, se sídlem Újezd 450/40, 118 00 Praha 1,
  • „Zajištění konání 26. PS pro Smart Cities“, a to na základě objednávky č. 297/2023 ze dne 24. 4. 2023, akceptované dne 25. 4. 2023 vybraným dodavatelem – Česká obec sokolská, IČO 00409537, se sídlem Újezd 450/40, 118 00 Praha 1,
  • „Workshop Praktické aspekty obnovy památkových areálů“, a to na základě objednávky č. 184/2023 ze dne 28. 3. 2023, akceptované dne 3. 4. 2023 vybraným dodavatelem – Milan Bonaventura, IČO 01641981, se sídlem Libice nad Doubravou 83, 582 77 Libice nad Doubravou,
  • „Organizačně technické zajištění prvního dne Konference Venkov 2023“, a to na základě objednávky č. 229/2023 ze dne 21. 4. 2023, akceptované dne 25. 4. 2023 vybraným dodavatelem – Spolek pro obnovu venkova ČR, IČO 64937178, se sídlem Bělotín 151, 753 64 Bělotín,
  • „Zajištění jednání Konzultačního výboru k územnímu plánování“, a to na základě objednávky č. 352/2023 ze dne 16. 5. 2023, akceptované dne 23. 5. 2023 vybraným dodavatelem – Kaiserštejnský palác s.r.o., IČO 04004850, se sídlem Jungmannova 750/34, 110 00 Praha 1,
  • „Komplexní zajištění jednání Rady pro fondy EU“, a to na základě objednávky č. 267/OBJ-414/2023/56 ze dne 9. 6. 2023, akceptované dne 12. 6. 2023 vybraným dodavatelem – Elseya spol. s r.o., IČO 27874605, se sídlem náměstí Míru 820/9, 120 00 Praha 2,
  • „Zajištění slavnostního setkání s Indonéskou delegací a zástupci velvyslanectví Indonésie“, a to na základě objednávky č. 444/2023 ze dne 21. 6. 2023, akceptované téhož dne vybraným dodavatelem – Aegidius s.r.o., IČO 24270890, se sídlem Husova 234/8, 110 00 Praha 1,
  • „Zajištění konání mezinárodního workshopu se zástupci OECD“, a to na základě objednávky č. 591/2023 ze dne 13. 9. 2023, akceptované dne 14. 9. 2023 vybraným dodavatelem – Česká obec sokolská, IČO 00409537, se sídlem Újezd 450/40, 118 00 Praha 1,
  • „Zajištění konání zasedání s mezinárodní účastí“, a to na základě objednávky č. 623/2023 ze dne 2. 10. 2023, akceptované dne 4. 10. 2023 vybraným dodavatelem – AGENTURA HELAS, s.r.o., IČO 26744279, se sídlem Na Poříčí 1040/10, 110 00 Praha 1,
  • „Organizačně technické zabezpečení realizace 15. ročníku dvoudenní říjnové konference AVZ“, a to na základě objednávky č. 626/2023 ze dne 6. 10. 2023, akceptované dne 9. 10. 2023 vybraným dodavatelem – Asociace pro veřejné zakázky, z.s., IČO 27032302, se sídlem Husitská 344/63, 130 00 Praha 3,
  • „CES 6456 - komplexní zajištění 24. celostátní konference k ÚP a SŘ“, a to na základě výzvy k podání nabídek na veřejnou zakázku malého rozsahu “Komplexní zajištění konání 24. celostátní konference k územnímu plánování a stavebnímu řádu” sign. dne 28. 8. 2023, na jejíž plnění byla dne 4. 10. 2023 uzavřena smlouva s vybraným dodavatelem – AGENTURA HELAS, s.r.o., IČO 26744279, se sídlem Na Poříčí 1040/10, 110 00 Praha 1,
  • „Jednání strategické skupiny odboru 57“, a to na základě objednávky č. 795/2023 ze dne 7. 12. 2023, akceptované téhož dne vybraným dodavatelem – Elseya spol. s r.o., IČO 27874605, se sídlem náměstí Míru 820/9, 120 00 Praha 2,
  • „Zajištění organizace 2. Monitorovacího výboru OPTP 2021-2027“, a to na základě objednávky č. 98/OBJ/745/56/2023 ze dne 22. 11. 2023, akceptované dne 23. 11. 2023 vybraným dodavatelem – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6,
  • „Zajištění konání jednání Konzultačního výboru k územnímu plánování 31.1.2024“, a to na základě objednávky č. 42/2024 ze dne 25. 1. 2024, akceptované dne 26. 1. 2024 vybraným dodavatelem – PUB, spol. s r.o., IČO 62411128, se sídlem Dubanská 189, 190 17 Praha 9,
  • „Zajištění konání 27. jednání pracovní skupiny pro Smart Cities“, a to na základě objednávky č. 65/2024 ze dne 30. 1. 2024, akceptované dne 1. 2. 2024 vybraným dodavatelem – Česká obec sokolská, IČO 00409537, se sídlem Újezd 450/40, 118 00 Praha 1,
  • „Zajištění konání 28. jednání pracovní skupiny pro Smart Cities“, a to na základě objednávky č. 347/2024 ze dne 18. 4. 2024, akceptované dne 22. 4. 2024 vybraným dodavatelem – Kaiserštejnský palác s.r.o., IČO 04004850, se sídlem Jungmannova 750/34, 110 00 Praha 1,

tedy zadal výše vymezené veřejné zakázky na služby, které jsou dle své předpokládané hodnoty veřejnými zakázkami podlimitními nebo nadlimitními, bez provedení zadávacího řízení, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

7.        Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad správní řízení o přestupku, kterého se měl dopustit obviněný, když v období od 20. 9. 2022 do 22. 4. 2024 úplatně pořídil plnění spočívající v organizačním zajištění akcí pro své potřeby se v části týkající se veřejné zakázky na »Zajištění kompletních služeb na realizaci Workshopu na téma „Dobrá praxe veřejného nakupování v Rakousku“«, realizované na základě objednávky č. 1141/O3/OBJ-267/2023/56 ze dne 13. 4. 2023, akceptované dne 17. 4. 2023 vybraným dodavatelem – Bundesbeschaffung GmbH, se sídlem Lassallestraße 9b, 1020 Wien, podle § 257 písm. f) zákona zastavil, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 zákona.

8.        Výrokem III napadeného rozhodnutí Úřad obviněnému zadavateli uložil pokutu ve výši 87 000 Kč se splatností dvou měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí.

9.        Výrokem IV napadeného rozhodnutí Úřad uložil obviněnému zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč do dvou měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí.

10.      V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že přestože zadavatel argumentuje tím, že se jednalo o „jednorázové“ akce, které nelze předvídat, nelze se s tím ztotožnit, neboť je zřejmé, že tyto akce byly zadávány pravidelně v průběhu celého roku, přičemž je irelevantní, o jakou konkrétní akci se jednalo; zásadní je charakter a účel tohoto plnění, kterým bylo zajištění kompletní organizace akcí pro potřeby zadavatele.

11.       Úřad akcentoval, že pronajímatel prostor není samotným poskytovatelem cateringu a službu v podobě cateringu vždy pouze „přeprodává“. Bylo by i veskrze pochopitelné, že ve většině případů pronajímatel zajistí i catering, neboť takový postup je pro potenciálního nájemce snazší a jednodušší, nemusí však být hospodárnější; zadavatel si dle Úřadu musí uvědomit, že nakládá s veřejnými prostředky, a je tak povinen, při překročení zákonného limitu, takové plnění podrobit soutěži. Za situace, kdy existují dvě možnosti, tzn. buď catering pořídit od pronajímatele, který tuto službu pouze přeprodává, a je velmi pravděpodobné, že k ceně samotného cateringu připočte i cenu za „zajištění“ této služby, a varianta, kdy může obviněný poptat catering zvlášť, musí mít obviněný postaveno najisto, která z variant je hospodárnější, což je zajištěno právě podrobením předmětného plnění hospodářské soutěži.

III.     Rozklad zadavatele

12.      Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 26. 5. 2026. Rozklad, který Úřad obdržel dne 10. 6. 2026, byl proto podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

13.      Zadavatel v rozkladu jmenovitě napadá výroky I, III a IV napadeného rozhodnutí.

14.      Zadavatel poukazuje na nedostatečně zjištěný skutkový stav v tom ohledu, že Úřad dle něj nesprávně zahrnul některé akce mezi funkčně a časově související opakované zakázky podle § 19 zákona. Dle zadavatele se to týkalo zejména plnění označených jako „Jednání ministra“, „Slavnostní setkání s indonéskou delegací zástupci velvyslanectví Indonésie“ a workshopu „Dobrá praxe veřejného nakupování v Rakousku“. Tyto akce měly podle zadavatele individuální a specifický charakter a neměly být posuzovány jako součást jednoho souboru opakovaných plnění.

15.      Dále se zadavatel vymezuje proti dle něj nedostatečnému posouzení smíšených plnění s tím, že Úřad dostatečně neprokázal, zda byly některé části plnění (zejm. pronájem prostor a catering) objektivně oddělitelné nejen teoreticky či obchodně, ale rovněž fakticky, provozně a s ohledem na konkrétní podmínky daných prostor. Nebyla-li oddělitelnost jednotlivých složek prokázána, nelze tato plnění dle zadavatele podřazovat do širšího souboru zakázek, které spadají do režimu § 19 zákona.

16.      Zadavatel konečně považuje uloženou pokutu za nepřiměřenou a polehčující okolnosti za nedostatečně zohledněné. Upozorňuje, že v některých případech prováděl alespoň omezené porovnání nabídek na trhu, což podle něj snižuje intenzitu možného narušení hospodářské soutěže. Dále zdůrazňuje, že některé zakázky souvisely s odborným vzděláváním a sdílením zkušeností v oblasti veřejného zadávání, nikoliv pouze s pořizováním běžných služeb. Připomíná také, že část správního řízení byla zastavena, což podle něj ukazuje na skutkovou a právní složitost případu. Za relevantní považuje i skutečnost, že zákonný limit pro zakázky malého rozsahu byl později zvýšen na 3 miliony korun, což podle něj snižuje aktuální závažnost posuzovaného jednání. Pokuta by měla být dle něj také snížena s ohledem na absenci prokázané konkrétní majetkové újmy.

Závěr rozkladu

17.      Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání, nebo alespoň významně snížil uloženou sankci a k tomu změnil výrok o nákladech řízení.

Doplnění rozkladu ze dne 23. 6. 2026

18.      Dne 24. 6. 2026 bylo Úřadu doručeno doplnění rozkladu ze dne 23. 6. 2026 zadavatelem. Zadavatel ve vztahu k akci „Jednání ministra“ uvádí, že potřeba jejího zajištění vznikla jeden až dva dny před konáním akce, a to při příležitosti již organizačně zajištěné konference. Šlo o paralelní jednání ministra s účastníky, kteří byli současně přítomni na hlavním fóru konference a v průběhu programu se mezi oběma formáty střídali. Potřeba tohoto jednání nebyla předem známa ani předvídatelná; vznikla operativně v návaznosti na aktuální přítomnost zahraničních hostů.

19.      K akci „Slavnostní setkání s indonéskou delegací a zástupci velvyslanectví Indonésie“ zadavatel doplňuje, že akce tohoto typu jsou sice oznamovány a rámcově plánovány v předstihu v řádu týdnů, avšak jejich konkrétní formát, organizační podoba i počty osob se zpravidla upřesňují až následně, v návaznosti na program zahraniční delegace a na místní organizační požadavky. I zde tedy šlo dle zadavatele o plnění s výrazně individuálním mezinárodně-protokolárním rámcem, jehož konkrétní parametry nebylo možno standardizovaně předpokládat ani bez dalšího ztotožnit s běžnými pracovními skupinami, workshopy či konferenčními akcemi.

20.     Zadavatel má tak za to, že shora uvedené dodatečně upřesněné skutkové okolnosti dále podporují jeho rozkladovou námitku, že napadené rozhodnutí vychází v části posouzení souboru plnění z příliš široké a schematické konstrukce, která nedostatečně zohledňuje individuální povahu některých akcí.

IV.        Řízení o rozkladu

21.      Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

22.     Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, byl podle § 98 odst. 1 zákona o přestupcích přezkoumán soulad výroků napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a dále byla přezkoumána rovněž správnost napadeného rozhodnutí, přičemž byl přijat závěr, že Úřad rozhodl napadeným rozhodnutím správně a v souladu s právními předpisy o vině i trestu obviněného zadavatele. Jeho závěry jsou podložené, odůvodněné a nerozporné.

K rozsahu přezkumu

23.     Rozklad zadavatele směřuje proti výrokům I, III a IV napadeného rozhodnutí.

24.     Dle § 82 odst. 3 správního řádu v případě, že odvolání směřuje jen proti některému výroku rozhodnutí nebo proti vedlejšímu ustanovení výroku, které netvoří nedílný celek s ostatními, pokud tím nemůže být způsobena újma některému z účastníků, nabývá zbytek výrokové části právní moci, umožňuje-li to povaha věci. Uvedené ustanovení se dle § 152 odst. 4 správního řádu použije i na řízení o rozkladu, nevylučuje-li to povaha věci.

25.     Výrok II napadeného rozhodnutí (o zastavení správního řízení) není závislý na jiných výrocích, jelikož obsahuje oddělitelné jednání a může obstát samostatně. Výrok II napadeného rozhodnutí tedy netvoří s výroky I, III a IV napadeného rozhodnutí nedílný celek. Naplněna je i další podmínka § 82 odst. 3 správního řádu, neboť tím, že nenapadený výrok napadeného rozhodnutí nabyl samostatně právní moci, nemůže vzniknout újma některému z účastníků správního řízení, když v tomto výroku bylo zastaveno správní řízení vedené ve věci přezkumu úkonů zadavatele v určité části a zadavatel (který je v šetřeném případě jediným účastníkem řízení) proti tomuto výroku napadeného rozhodnutí rozkladem nebrojil.

26.     Na základě uvedeného tedy konstatuji, že výrok II napadeného rozhodnutí, za splnění podmínek stanovených v ustanovení § 82 odst. 3 správního řádu, nabyl samostatně právní moci, neboť jde o výrok, který nebyl napaden podaným rozkladem, současně jde o výrok, který lze oddělit od ostatních výroků, kterými se konstatuje rozpor jednání zadavatele se zákonem, a nabytím právní moci nemůže být způsobena újma zadavateli, který tento výrok nenapadal. Výrok II napadeného rozhodnutí tak nabyl právní moci marným uplynutím lhůty pro podání rozkladu, tedy dnem 11. 6. 2026.

V.           K námitkám rozkladu

K výroku I napadeného rozhodnutí

27.     Lze shrnout, že Úřad identifikoval, že se zadavatel dopustil pokračujícího přestupku tím, že v období od 20. 9. 2022 do 22. 4. 2024 úplatně pořídil plnění spočívající v organizačním zajištění výše vyjmenovaných akcí pro své potřeby bez provedení zadávacího řízení, ačkoli se jednalo o podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky na služby.

28.     Zadavatel v rozkladu jednak jmenovitě nesouhlasí se zahrnutím tří konkrétních plnění, o nichž je přesvědčen, že měly individuální a specifický charakter a neměly být posuzovány jako součást jednoho souboru opakovaných plnění. Dále zadavatel poukazuje na to, že u tzv. smíšených plnění dle jeho mínění Úřad dostatečně neprokázal, zda byly některé části plnění (zejm. pronájem prostor a catering) objektivně oddělitelné nejen teoreticky či obchodně, ale rovněž fakticky, provozně a s ohledem na konkrétní podmínky daných prostor.

29.     Skutkové okolnosti případu Úřad shrnul v bodech 63 a 64 napadeného rozhodnutí. Právnímu posouzení se potom Úřad věnoval v bodech 65 až 96 napadeného rozhodnutí, s jejichž závěry souhlasím a dodávám následující.

30.     Úřad v bodě 63 napadeného rozhodnutí podrobně definoval, že se v daném případě jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy dle § 19 odst. 1 zákona, neboť služby, které jsou předmětem těchto veřejných zakázek (zařazených do kategorie A a B2), zadavatel pořizuje opakovaně v rámci své běžné činnosti a jejich potřeba je vzhledem k množství a podobnému charakteru těchto služeb očividně dlouhodobá, trvalá a opakující se. Zadavatel s ohledem na svou předchozí činnost předem ví, že bude plnění spočívající v organizaci akcí různého druhu pro své potřeby v určitém více či méně předvídatelném rozsahu potřebovat opakovaně. Zadavatel přitom nemusí předvídat, jaké konkrétní akce v průběhu roku bude organizovat, ale je nepochybné, že na základě svých předchozích zkušeností a povahy své činnosti může předpokládat, že určité množství akcí určitého typu (sestávajících ze zajištění konferenčních prostor, ubytování, cateringu atd.) v průběhu roku nepochybně organizovat (tj. objednávat u externích dodavatelů) bude. Samotný předmět plnění jednotlivých veřejných zakázek na organizační zajištění jednotlivých akcí je stále totožný a liší se pouze v místě konání, počtu osob apod., přičemž však podstata této služby je u všech těchto veřejných zakázek zcela shodná.

31.      Podle § 29 odst. 1 písm. h) zákona zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jejímž předmětem je nabytí, nájem nebo pacht existující věci nemovité nebo s ní souvisejících věcných práv.

32.     Podle § 32 odst. 1 zákona se pro účely tohoto zákona smíšenou zakázkou rozumí zakázka, která je z části veřejnou zakázkou, kterou je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení, a z části zakázkou, na niž se tato povinnost nevztahuje.

33.     Podle § 32 odst. 2 zákona v případě smíšené zakázky, jejíž části jsou objektivně oddělitelné, může zadavatel její jednotlivé části zadávat samostatně nebo ji zadat jako jednu veřejnou zakázku.

34.     Podle § 32 odst. 3 zákona pokud zadavatel smíšenou zakázku zadává jako jednu veřejnou zakázku a nejde o případ podle § 32 odstavce 4 zákona, musí ji zadat v zadávacím řízení.

35.     Podle § 32 odst. 4 písm. c) zákona zadavatel není povinen smíšenou zakázku zadat v zadávacím řízení, pokud jsou její části objektivně neoddělitelné a část veřejné zakázky není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení a tato část tvoří hlavní předmět dané smíšené zakázky

36.     Úřad v bodě 63 napadeného rozhodnutí kategorizoval přezkoumávané veřejné zakázky pravidelné povahy podle toho, zda je dodavatelem subjekt odlišný od pronajímatele (kategorie A), kdy nelze uplatnit výjimku dle § 29 odst. 1 písm. h) zákona, neboť předmětem této veřejné zakázky není pronájem nemovitosti, anebo je dodavatel zároveň v postavení pronajímatele (kategorie B), tedy se jedná o smíšenou veřejnou zakázku. V případě B1 smíšená zakázka naplňuje podmínky dle § 32 odst. 4 písm. c) zákona, neboť části těchto veřejných zakázek jsou neoddělitelné (pronájem prostor včetně konferenční techniky, catering, ubytování), a část, kterou zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení [pronájem prostor dle výjimky § 29 odst. 1 písm. h) zákona], tvoří hlavní předmět dané smíšené veřejné zakázky. V případě B2 se jedná o smíšenou zakázku, u níž je některá část plnění od pronájmu oddělitelná, a to buď catering, ubytování nebo konferenční technika, pokud zadavatel zadává takovou smíšenou veřejnou zakázku jako jednu veřejnou zakázku (jako v případě šetřených veřejných zakázek), musí ji zadat v zadávacím řízení. Právě kategorie B2 je rozhodující při posuzování níže rozebraných námitek zadavatele.

37.     Co se týče námitky zadavatele týkající se plnění „Jednání ministra“ a „Slavnostní setkání s indonéskou delegací a zástupci velvyslanectví Indonésie“, jedná se o veřejné zakázky (dále také jen „VZ“), které byly v přehledné tabulce zveřejněné Úřadem v bodě 1 a zopakované v bodě 86 napadeného rozhodnutí označené čísly 112 a 42. Zadavatel se odvolává na jejich individuální charakter, aniž by blíže specifikoval, v čem se tyto akce odlišují od ostatních. Odlišnost je snad pouze v „úrovni jednání“, nikoliv však v druhu poskytovaných služeb, což je pravidelně nájem prostor, prezentační techniky, ozvučení a catering. Samotný předmět plnění, který zadavatel poptává a dodavatel poskytuje coby službu, je tedy stále totožný a liší se pouze v místě konání, počtu osob atd., přičemž však podstata těchto služeb je shodná s ostatními zakázkami ve stejné kategorii B2, jak je výše popsáno. Jde tedy o situaci, kdy dodavatel služeb je v postavení pronajímatele a nájemce není povinen si od pronajímatele pořizovat cateringové služby. Tuto část plnění si může nájemce pořídit zvlášť. Podstatné není ani to, zda lze samostatně pořídit audiovizuální techniku (VZ 112), nebo s ohledem na technickou a vizuální kompatibilitu využít techniku pronajímatele (VZ 42).

38.     Každopádně i pro dvě výše zmíněné akce stejně jako pro všechna ostatní jednání zahrnutá do pokračujícího přestupku platí, co uvedl Úřad v bodě 68 napadeného rozhodnutí. Přestože zadavatel argumentuje tím, že se jednalo o „jednorázové“ akce, které nelze předvídat, nelze se s tím ztotožnit, neboť je zřejmé, že tyto akce byly zadávány pravidelně v průběhu celého roku, přičemž je irelevantní, o jakou konkrétní akci se jednalo; zásadní je charakter a účel tohoto plnění, kterým bylo zajištění kompletní organizace akcí pro potřeby zadavatele. Jednotlivé smluvní vztahy tak představují veřejné zakázky, jejichž předmětem jsou pravidelně pořizované služby, přičemž je nepodstatné, o jaké konkrétní akce pořádané zadavatelem se jedná, když jejich předmět vždy spočívá v zajištění pronájmu prostor, zajištění cateringu a nezbytného technického zázemí. Zároveň ani jejich četnost a rozložení v čase nenasvědčují tomu, že by zajišťování obdobných akcí nepředstavovalo pro zadavatele plnění standardně opakovaně pořizované. To, k čemu obviněný nejspíše směřuje, je otázka „nástroje“, kterým by se daly takto koncipované zakázky realizovat. Zákon však zná rozličné zadávací postupy (např. dynamický nákupní systém či rámcové dohody), tudíž požadavek zákona na realizaci řádné soutěže i v těchto typech zakázek není nerealizovatelný.

39.     V doplnění rozkladu ze dne 23. 6. 2026 pak zadavatel uvádí, že potřeba zajištění akce „Jednání ministra“ vznikla jeden až dva dny před jejím konáním. K tomuto tvrzení však nepřikládá žádné důkazy. Naopak ve svém vyjádření ze dne 16. 4. 2026 k téže akci uvádí, že byla dokonce neformálně soutěžena poptávkou ze dne 5. 4. 2023, což vyplývá ze zadavatelem doloženého hodnocení nabídek ze dne 12. 4. 2023, jež bylo přílohou vyjádření zadavatele ze dne 16. 4. 2026. Samotná akce se pak konala dne 18. 4. 2026, jak plyne z faktury č. T23FV0855[1] vystavené Českou obcí sokolskou. Argumentaci obsaženou v doplnění rozkladu tak mám za vyvrácenou předchozím vyjádřením zadavatele spolu s doloženou dokumentací.

40.     Co se potom týče doplnění rozkladu ze dne 23. 6. 2026 ve vztahu k akci „Slavnostní setkání s indonéskou delegací a zástupci velvyslanectví Indonésie“, dodávám, že se zde zadavatel opět omezil pouze na obecná tvrzení platná na všechny akce obdobného typu, která nikterak nemohou vyvrátit závěry Úřadu v napadeném rozhodnutí, které vedly k zahrnutí rovněž této akce do pokračujícího přestupku.

41.      Neshledávám tedy žádného důvodu, proč by akce „Jednání ministra“ a „Slavnostní setkání s indonéskou delegací a zástupci velvyslanectví Indonésie“ neměly být zahrnuty do pokračujícího přestupku zadavatele.

42.     Co se potom týče workshopu „Dobrá praxe veřejného nakupování v Rakousku“, neshledávám smysluplným, proč jej zadavatel spolu s dvěma výše zmíněnými plněními zahrnul do své rozkladové námitky coby akce, které dle něj neměly být posuzovány jako součást jednoho souboru opakovaných plnění. Právě tato zakázka je jako jediná obsahem výroku II napadeného rozhodnutí, kterým se řízení o přestupku v této části zastavuje, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce. V případě této zakázky Úřad pochybení zadavatele neshledal, ostatně výrok II napadeného rozhodnutí ani zadavatel rozkladem logicky nenapadl a je tak v právní moci, jak je zmíněno výše v tomto rozhodnutí. Považuji proto námitku zadavatele týkající se workshopu „Dobrá praxe veřejného nakupování v Rakousku“ za bezpředmětnou.

43.     Nesouhlasím ani s námitkou navrhovatele, že Úřad u smíšených plnění dostatečně neprokázal, zda byly některé části plnění (zejm. pronájem prostor a catering) objektivně oddělitelné.

44.     Smíšenými veřejnými zakázkami kategorie B2 se Úřad zabýval zejm. v bodech 76 až 80 a 85 až 95 napadeného rozhodnutí. Jedná se právě o situace, kdy je část plnění od pronájmu oddělitelná, a to buď catering, ubytování nebo konferenční technika, a pokud tedy zadavatel zadává takovou smíšenou veřejnou zakázku jako jednu veřejnou zakázku (jako v případě šetřených veřejných zakázek), musí ji zadat v zadávacím řízení, což v daném případě nenastalo.

45.     Konkrétně přímo oddělitelností částí plnění u těchto smíšených zakázek se Úřad výslovně zabýval v bodech 76 až 80 a 90 a 92 napadeného rozhodnutí, s jejichž závěry souhlasím. Úřad v těchto svých závěrech navázal na body 17 a následující napadeného rozhodnutí, z nichž je patrné, že Úřad požádal zadavatele o doložení a prokázání splnění podmínek pro výjimku dle § 32 odst. 4 písm. c) zákona v případě smíšených zakázek. Rovněž Úřad oslovil příslušné dodavatele a požádal je o sdělení, zda je možné si pronajmout samostatně jejich prostory a zajistit si vlastní catering, nebo je nutné v případě pronájmu prostor využít i cateringové služby poskytované tímto dodavatelem. Všichni oslovení dodavatelé odpověděli, že prostory lze pronajmout samostatně bez jakýchkoliv doplňkových služeb. Zadavatel pak na předmětnou žádost reagoval vyjádřením ze dne 27. 3. 2025, jak je popsáno v bodech 31 a následujících napadeného rozhodnutí, v nichž pouze zpochybnil důvěryhodnost vyjádření oslovených dodavatelů.

46.     Úřad dokládá svou úvahu o oddělitelnosti plnění daných smíšených zakázek na dožádaných sděleních jednotlivých pronajímatelů. Zadavatel pak staví svou obhajobu pouze na skutečnosti, že pronajímatelé mají údajně obavu z postihu ze strany Úřadu za jednání v rozporu s pravidly hospodářské soutěže a nesdělují tak skutečný stav věci. Zde plně souhlasím se závěrem Úřadu v bodě 90 napadeného rozhodnutí, že zadavatelem namítanou skutečnost nelze v žádném případě presumovat. Zadavatel měl nadto možnost doložit, že plnění (pronájem a catering) nelze oddělit a prokázat tak naplnění zákonné výjimky, což se nestalo. Argumentace zadavatele v rozkladu totiž věcně nic nového nepřináší. Pokud by se prokázala neoddělitelnost plnění, zadavatel by takovou veřejnou zakázku nemusel zadat v zadávacím řízení, jak vyplývá z § 32 odst. 4 písm. c) zákona. Zadavatel ovšem tuto skutečnost neprokázal. Pouze se snaží znevěrohodňovat vyjádření pronajímatelů, což jako relevantní argumentaci proti podloženým závěrům Úřadu nelze akceptovat.

47.     Ani této námitce zadavatele proti údajně nedostatečné průkaznosti oddělitelnosti částí plnění u smíšených zakázek nemohu dát za pravdu, jelikož Úřad svou argumentaci podložil dostatečně vyjádřeními dodavatelů, kdežto zadavatel, ač Úřadem vyzván, žádné důkazy o tvrzené neoddělitelnosti těchto plnění Úřadu neposkytl.

48.     Na základě všech výše uvedených skutečností uzavírám, že Úřad správně posoudil postup zadavatele, který v období od 20. 9. 2022 do 22. 4. 2024 úplatně pořídil plnění spočívající v organizačním zajištění vyjmenovaných akcí pro své potřeby, tedy zadal vymezené veřejné zakázky na služby, které jsou dle své předpokládané hodnoty veřejnými zakázkami podlimitními nebo nadlimitními, bez provedení zadávacího řízení, jako nezákonný, tedy že se zadavatel dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

K výroku III napadeného rozhodnutí – uložení pokuty

49.     Zadavatel se v závěru svého rozkladu vymezuje i proti postupu Úřadu při uložení pokuty, kterou považuje za nepřiměřenou, polehčující okolnosti má pak za nedostatečně zohledněné.

50.     Úřad se uložením pokuty zabýval podrobně v bodech 101 až 125 napadeného rozhodnutí, s jejichž závěry se ztotožňuji. Ke konkrétním námitkám zadavatele dodávám následující.

51.      Úřad se povahou a závažností přestupku zabýval v bodě 112 napadeného rozhodnutí, kde akcentoval, že v šetřeném případě nedošlo k zákonem předvídanému postupu spočívajícímu v zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení dle zákona, čímž došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. Jednání zadavatele proto vyhodnotil rovněž při zohlednění počtu jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku, za typově jedno z vůbec nejzávažnějších.

52.     Úřad dále v bodě 113 napadeného rozhodnutí přihlédl k následkům spáchání přestupku. Zadavatel totiž v daném případě nezákonným postupem omezil okruh potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, resp. negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném odvětví. Přitom nelze vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného ekonomicky výhodnější, a tudíž že došlo k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků.

53.     Polehčující okolnosti zohlednil Úřad v bodech 114 až 117 napadeného rozhodnutí.

54.     Úřad tak přihlédl ke skutečnosti, že ačkoliv zadavatel nerealizoval řádnou soutěž podle zákona, byla v rámci většiny šetřených veřejných zakázek realizována alespoň určitá forma soutěže mezi dodavateli (u devatenácti šetřených veřejných zakázek byla zaslána neveřejná výzva více dodavatelům, u veřejné zakázky č. 30 byla uveřejněna výzva na profilu zadavatele). Zároveň ale Úřad připomněl, že ačkoli byla ze strany zadavatele doložena alespoň určitá snaha o výběr dodavatele při respektování prvků hospodářské soutěže, nemůže jeho postup plně nahradit řádné zadání plnění v zadávacím řízení dle požadavků a kontrolních mechanismů stanovených zákonem; oslovení několika konkrétních dodavatelů nemůže nahradit otevřenou soutěž o veřejnou zakázku, když v případě postupu obviněného v souladu se zákonem by byla veřejná zakázka uveřejněna na veřejně přístupných, k tomuto účelu určených veřejných portálech, kde by se s ní mohl seznámit každý.

55.     Úřad v rámci uložené pokuty zohlednil i skutečnost, že co do veřejné zakázky č. 57 bylo správní řízení zastaveno.

56.     Úřad nepřehlédl ani fakt, že dne 3. 4. 2025 nabyla účinnosti novela zákona, která zvýšila limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu na 3 000 000 Kč, tzn. nepřehlédl, že některé dílčí útoky přesahovaly svou předpokládanou hodnotou limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu jen mírně, přičemž tuto skutečnost Úřad při ukládání pokuty také vzal v potaz.

57.     Jak vyplývá z předchozích bodů, Úřad výslovně zohlednil jako polehčující okolnosti právě skutečnosti, které zadavatel ve svém rozkladu zmiňuje. Intenzita zohlednění je pochopitelně plně v kompetenci Úřadu v rámci jeho odůvodněného správního uvážení.

58.     Jediné, co nebylo Úřadem zohledněno, je snaha o podporu vzdělávání u VZ č. 29. Nedomnívám se však, že by podpora vzdělávání měla být sama o sobě polehčující okolností. Lze považovat za samozřejmé, že by zadavatel s ohledem na své postavení správního orgánu a tomu odpovídajícím kompetencím měl veřejně prospěšné aktivity zajišťovat a podporovat automaticky, aniž by mu měly být za to připisovány jakékoli zásluhy. Ani absence prokázané konkrétní majetkové újmy neznamená polehčující okolnost. Není-li vyčíslena výše majetkové újmy, nelze navíc posoudit, zda by mělo jít o polehčující, nebo naopak přitěžující okolnost (zda je újma malá, nebo velká). Majetkovou újmu lze však presumovat, jelikož nelze vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného ekonomicky výhodnější, a tudíž že došlo k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků.

59.     Úřad odůvodnil uložení pokuty zadavateli zcela standardně a dostatečně, přičemž přihlédl k povaze a závažnosti přestupku, ke způsobu a okolnostem, za kterých byl spáchán. Posoudil též dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a samotným potrestáním obviněného za jeho páchání. Neopomněl posoudit, zda přestupek není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, kteréžto souběhy shledal a zohlednil. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci obviněného. Konečně zohlednil i naplnění obou funkcí právní odpovědnosti (represivní i preventivní) při ukládání pokuty.

60.     Úřad tak uložil pokutu zcela v mezích správního uvážení. V této souvislosti pro úplnost odkazuji na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 15/2013 ze dne 11. 7. 2013: „Nelze po správních orgánech očekávat přesné zdůvodnění, proč byla uložena pokuta zrovna ve výši 200 000 Kč a nikoliv například ve výši 210 000 Kč. Podstatou správní uvážení je, že s ohledem na pestrost možných situací není možné nastavit žádný univerzální vzorec pro výpočet konkrétní výše pokuty. Pokud by tomu tak bylo, zahrnul by jej bezesporu zákonodárce přímo do zákona. Z hlediska soudního přezkumu je rozhodné, že výše pokuty byla uložena v zákonném rozmezí a řádně zdůvodněna, bylo přihlédnuto ke všem zákonným hlediskům a úvahy žalované se pohybují v mezích správního uvážení.“

61.      Ukládáním sankcí se zabýval Nejvyšší správní soud i v rozsudku ze dne 15. 2. 2017, č. j. 6 As 214/2016–38, kde připomněl, že „ukládání sankcí a její výše je věcí správního uvážení, jehož přezkum je soudně omezen (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 1. 2015, č.j. 1 Azs 200/2014-27), neboť zákon v takovém případě správnímu orgánu stanoví pouze mantinely pro jeho rozhodování. Nelze tak dovodit, že ukládání sankce je věcí jednoduchého matematického postupu, kdy se sečtou jednotlivé prvky mající vždy a za všech okolností stejnou hodnotu a váhu v jednotlivé věci, a to i s přihlédnutím k základním zásadám činnosti správních orgánů dle § 2 a násl. správního řádu.“

62.     V popsaném postupu Úřadu jsem neshledal žádnou věcnou či zákonnou vadu, sankce byla uložena korektně.

K výroku IV napadeného rozhodnutí – náklady řízení

63.     Zadavatel rovněž napadá výrok IV napadeného rozhodnutí, jímž mu bylo Úřadem uložena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč do dvou měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí.

64.     Tento výrok je závislý na výroku I napadeného rozhodnutí s tím, že jestliže byl zadavatel uznán vinným z přestupku, Úřad je povinen mu uložit náhradu nákladů řízení. Jejich výše přitom není dána správním uvážením Úřadu, ale vyplývá z prováděcího právního předpisu k zákonu o přestupcích. Blíže odkazuji na body 126 až 131 napadeného rozhodnutí.

65.     Tedy, i kdyby byla zadavateli uložená pokuta snížena, k čemuž jsem v daném případě neshledal důvod, výše uložených nákladů řízení v částce 2 500 Kč by zůstala nezměněna.

VI.        Závěr

66.     Rozhodnutí Úřadu bylo přezkoumáno z hlediska věcné správnosti i zákonnosti a nebyly shledány důvody pro jeho změnu nebo zrušení. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí a rozklad podaný proti napadenému rozhodnutí byl zamítnut.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Adresát/i:

Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1

 

Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy


[1] poskytnuté zadavatelem Úřadu k přezkoumání podnětu vedeného pod sp. zn. ÚOHS-P0365/2024/VZ

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en