číslo jednací: 23762/2026/510
spisová značka: S0440/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Elektrodynamický zkušební únavový systém |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 14. 7. 2026 |
| Dokumenty |  2026_S0440.pdf 197 KB |
|
PID |
UOHSX00N2JV5 |
|
|
|
Č. j. |
ÚOHS-23762/2026/510 |
||
|
Sp. zn. |
ÚOHS-S0440/2026/VZ |
||
|
Datum, místo |
3. 7. 2026, Brno |
příkaz
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným
- Ústav fyziky materiálů Akademie věd ČR, v. v. i., IČO 68081723, se sídlem Žižkova 22, 616 00 Brno,
v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Elektrodynamický zkušební únavový systém“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odeslání k uveřejnění dne 15. 12. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 12. 2023 pod ev. č. Z2023-058078, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku EU dne 20. 12. 2023 pod č. 770957-2023, ve znění pozdějších oprav, na jejíž plnění uzavřel citovaný zadavatel dne 12. 2. 2024 kupní smlouvu s dodavatelem TestForce s.r.o., IČO 09127992, se sídlem Chudenická 1059/30, Hostivař, 102 00 Praha 10,
vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz
I.
Obviněný – Ústav fyziky materiálů Akademie věd ČR, v. v. i., IČO 68081723, se sídlem Žižkova 22, 616 00 Brno – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Elektrodynamický zkušební únavový systém“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 12. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 12. 2023 pod ev. č. Z2023-058078, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku EU dne 20. 12. 2023 pod č. 770957-2023, ve znění pozdějších oprav, nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v ustanovení § 53 odst. 6 a § 122 odst. 8 písm. b) citovaného zákona, když dne 12. 2. 2024 uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem TestForce s.r.o., IČO 09127992, se sídlem Chudenická 1059/30, Hostivař, 102 00 Praha 10, kterého nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, ačkoliv na základě výzvy zadavatele ze dne 23. 1. 2024 nepředložil originály nebo ověřené kopie dokladů k prokázání základní způsobilosti podle § 75 odst. 1 písm. a) citovaného zákona (tj. výpis z evidence Rejstříku trestů všech členů statutárního orgánu ve vztahu k zemi sídla jmenovaného vybraného dodavatele), přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a zadal výše uvedenou veřejnou zakázku.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazuse obviněnému– Ústav fyziky materiálů Akademie věd ČR, v. v. i., IČO 68081723, se sídlem Žižkova 22, 616 00 Brno – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá pokuta ve výši 40 000 Kč (čtyřicet tisíc korun českých). Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení
1. Obviněný – Ústav fyziky materiálů Akademie věd ČR, v. v. i., IČO 68081723, se sídlem Žižkova 22, 616 00 Brno (dále jen „zadavatel“ nebo „obviněný“) – zahájil dne 15. 12. 2023 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Elektrodynamický zkušební únavový systém“; předmětné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 12. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 12. 2023 pod ev. č. Z2023-058078, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku EU dne 20. 12. 2023 pod č. 770957-2023, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Podle bodu 2.2 zadávací dokumentace vymezil obviněný předmět veřejné zakázky následovně: „(…) dodávka elektrodynamického zkušebního únavového systému (…) [s]troj je určen pro únavové zkoušky materiálů (…)“.
3. Bod 2.5 zadávací dokumentace stanoví, že „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 8.411.000,- Kč bez DPH.“.
4. Dne 12. 2. 2024 uzavřel obviněný s dodavatelem TestForce s.r.o., IČO 09127992, se sídlem Chudenická 1059/30, Hostivař, 102 00 Praha 10 (dále jen „vybraný dodavatel“) kupní smlouvu na plnění veřejné zakázky (dále jen „smlouva“).
II. Postup Úřadu před vydáním příkazu
5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění[1] (dále jen „zákon“), mj. k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem a k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 20. 11. 2025 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.
6. Na základě obdrženého podnětu si Úřad přípisem ze dne 26. 11. 2025 od obviněného vyžádal dokumentaci související s veřejnou zakázkou a vyjádření ke skutečnostem uvedeným v podnětu.
7. Dne 5. 12. 2025 obviněný zaslal Úřadu vyjádření ke skutečnostem uvedeným v podnětu, v němž mj. rekapituloval průběh zadávacího řízení a jeho následnou kontrolu ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Obviněný uvádí, že citované ministerstvo v rámci kontroly konstatovalo administrativní pochybení spočívající v tom, že předložené výpisy z rejstříku trestů jednatelů vybraného dodavatele byly vydány maďarskými orgány a nikoliv orgány České republiky. Zadavatel dále uvádí, že dne 17. 3. 2025 vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodnutí, v němž uvedlo, že v zadávacím řízení došlo k administrativnímu pochybení, které nemělo vliv na výsledek veřejné soutěže a uložilo obviněnému sankci spočívající v krácení dotace. Závěrem obviněný vyjádřil názor, že jednatelé vybraného dodavatele nemají záznam v rejstříku trestů ani v Maďarsku, ani v České republice, případné administrativní nedostatky byly okamžitě odstraněny, přičemž neměly žádný vliv na výsledek veřejné soutěže, a že zadávací řízení netrpí žádnou procesní vadou.
8. Po přezkoumání předložených podkladů dospěl Úřad k závěru, že obviněný nedodržel pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky.
III. Závěry Úřadu
9. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
10. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
11. Podle § 73 odst. 1 zákona v nadlimitním režimu musí zadavatel požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74 zákona.
12. Podle § 74 odst. 1 zákona způsobilým není dodavatel, který
a) byl v zemi svého sídla v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo obdobný trestný čin podle právního řádu země sídla dodavatele; k zahlazeným odsouzením se nepřihlíží,
b) má v České republice nebo v zemi svého sídla v evidenci daní zachycen splatný daňový nedoplatek,
c) má v České republice nebo v zemi svého sídla splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění
d) má v České republice nebo v zemi svého sídla splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku nezaměstnanosti,
e) je v likvidaci, proti němuž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku, vůči němuž byla nařízena nucená správa podle jiného právního předpisu nebo v obdobné situaci podle právního řádu sídla dodavatele.
13. Podle § 74 odst. 2 zákona je-li dodavatelem právnická osoba, musí podmínku podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona splňovat tato právnická osoba a zároveň každý člen statutárního orgánu. Je-li členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí podmínku podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona splňovat
a) tato právnická osoba
b) každý člen statutárního orgánu této právnické osoby a
c) osoba zastupující tuto právnickou osobu v statutárním orgánu dodavatele.
14. Podle § 75 odst. 1 zákona dodavatel prokazuje splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením
a) výpisu z rejstříku trestů ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. a) zákona,
b) potvrzení příslušného finančního úřadu ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b) zákona,
c) písemného čestného prohlášení ve vztahu ke spotřební dani ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b) zákona,
d) písemného čestného prohlášení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. c) zákona,
e) potvrzení příslušné územní správy sociálního zabezpečení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. d) zákona,
f) výpisu z obchodního rejstříku, nebo předložením písemného čestného prohlášení v případě, že není v obchodním rejstříku zapsán, ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. e) zákona.
15. Podle § 122 odst. 3 zákona zadavatel odešle dodavateli vybranému podle § 122 odst. 1 nebo 2 zákona výzvu k předložení
a) dokladů o jeho kvalifikaci, které zadavatel požadoval a nemá je k dispozici, a to včetně dokladů podle § 83 odst. 1 zákona; pokud zadavatel nepostupuje podle § 122 odst. 4 písm. b) zákona, musí doklady o základní způsobilosti prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti v době podle § 86 odst. 3 zákona,
b) dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud zadavatel postupoval podle § 104 zákona a nemá je k dispozici,
c) dokladů podle § 85 odst. 1 zákona, pokud je zadavatel požadoval a nemá je k dispozici.
16. Podle § 122 odst. 8 zákona zadavatel vyloučí vybraného dodavatele
a) je-li českou právnickou osobou, která má skutečného majitele, pokud nebylo podle odstavce 5 možné zjistit údaje o jeho skutečném majiteli z evidence skutečných majitelů; k zápisu zpřístupněnému v evidenci skutečných majitelů po odeslání oznámení o vyloučení dodavatele se nepřihlíží,
b) který nepředložil údaje, doklady nebo vzorky podle § 122 odst. 3, 4, nebo 6 zákona, nebo
c) u kterého výsledek zkoušek vzorků neodpovídá zadávacím podmínkám.
17. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté s výjimkou soutěže o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu.
Zjištěné skutečnosti
18. V čl. 3 zadávací dokumentace zadavatel stanovil požadavky na prokázání splnění kvalifikace, přičemž jako kvalifikovaného dodavatele zadavatel označil dodavatele, který mj. „prokáže základní způsobilost dle ustanovení § 74 zákona“.Současně zadavatel stanovil, že „[d]oklady prokazující základní způsobilost podle § 74 zákona (…) musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení tohoto zadávacího řízení. Doklady o kvalifikaci předkládají účastníci v nabídkách v kopiích a mohou je nahradit čestným prohlášením (…) Před uzavřením smlouvy je vybraný dodavatel povinen předložit originály nebo ověřené kopie dokladů o kvalifikaci, pokud již nebyly v zadávacím řízení předloženy.“
19. V bodu 3.1 zadavatel dále stanovil, že „Způsobilým není dodavatel, který
a. byl v zemi svého sídla v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v příloze č. 3 k zákonu nebo obdobný trestný čin podle právního řádu země sídla dodavatele; k zahlazeným odsouzením se nepřihlíží;
b. má v České republice nebo v zemi svého sídla v evidenci daní zachycen splatný daňový nedoplatek;
c. má v České republice nebo v zemi svého sídla splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění;
d. má v České republice nebo v zemi svého sídla splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti;
e. je v likvidaci, proti němuž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku, vůči němuž byla nařízena nucená správa podle jiného právního předpisu nebo v obdobné situaci podle právního řádu země sídla dodavatele
Je-li dodavatelem právnická osoba, musí podmínku podle § 74 odstavce 1 písm. a) zákona splňovat tato právnická osoba a zároveň každý člen statutárního orgánu. (…)
Účastník prokazuje splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením:
a. výpisu z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. a) zákona;
b. potvrzení příslušného finančního úřadu ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b) zákona;
c. písemného čestného prohlášení ve vztahu ke spotřební dani ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b) zákona;
d. písemného čestného prohlášení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. c) zákona;
e. potvrzení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. d) zákona;
f. výpisu z obchodního rejstříku, nebo předložením písemného čestného prohlášení v případě, že není v obchodním rejstříku zapsán, ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. e) zákona.“
20. Ve lhůtě pro podání nabídek (tj. do 18. 1. 2024) byla podle písemné zprávy zadavatele ze dne 18. 2. 2024 podána jediná nabídka na veřejnou zakázku.
21. Dne 23. 1. 2024 zadavatel rozhodl o výběru vybraného dodavatele.
22. Dne 23. 1. 2024 zadavatel vyzval vybraného dodavatele k předložení dokladů o jeho kvalifikaci postupem podle § 122 zákona.
23. Dne 31. 1. 2024 předložil vybraný dodavatel zadavateli prostřednictvím elektronického nástroje mj. výpisy z rejstříku trestů vydané orgány Maďarska pro osoby Péter Tóth a Nikol Tamara Tóth a jejich překlady do českého jazyka. Předložené výpisy obsahují záznamy vztahující se k trestní bezúhonnosti podle maďarského právního řádu.
24. Dne 12. 2. 2024 zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na plnění veřejné zakázky. Cena veřejné zakázky činí dle čl. 4.1 smlouvy částku 8 400 000 Kč bez DPH (10 164 000 Kč včetně DPH).
K výroku I. tohoto příkazu
25. Obecně platí, že ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) zákona ukládá zadavateli, aby po provedeném výběru dodavatele vyzval vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, pokud je již nemá k dispozici. Vybraný dodavatel tak nemusí originály či ověřené kopie dokladů o jeho kvalifikaci opětovně dokládat, pokud byly například již součástí nabídky. Při vymezení rozsahu požadovaných dokladů a informací přitom musí zadavatel vycházet z požadavků, které stanovil v zadávací dokumentaci.
26. V šetřeném případě zadavatel stanovil v čl. 3 zadávací dokumentace požadavky k prokázání základní způsobilosti, přičemž doklady, jimiž mohli účastníci základní způsobilost prokázat, následně specifikoval v bodu 3.1 zadávací dokumentace. Ve vztahu ke stanoveným požadavkům k prokázání základní způsobilosti pak zadavatel požadoval předložení mj. výpisu z evidence Rejstříku trestů všech členů statutárního orgánu dodavatele.
27. V čl. 3 zadávací dokumentace současně zadavatel umožnil účastníkům předložení čestného prohlášení v nabídce k prokázání veškerých požadavků na kvalifikaci s tím, že zadavatel následně vyzve vybraného dodavatele k předložení originálů nebo úředně ověřených kopií těchto dokladů podle § 122 odst. 3 zákona.
28. Z nabídky vybraného dodavatele vyplývá, že za účelem prokázání základní způsobilosti předložil čestné prohlášení obsahující mj. údaje a tvrzení vztahující se k podmínkám základní způsobilosti podle § 74 zákona. Dne 23. 1. 2024 oznámil zadavatel jedinému účastníku zadávacího řízení výběr vybraného dodavatele.
29. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že dne 23. 1. 2024 zadavatel vyzval vybraného dodavatele ve smyslu § 122 zákona k předložení dokladů k prokázání splnění kvalifikace. Konkrétně zadavatel požadoval mj. výpis z Rejstříku trestů všech členů statutárního orgánu vybraného dodavatele v elektronickém originálu.
30. Z dokumentace o zadávacím řízení, resp. z elektronického nástroje, vyplývá, že zadavatel vybraného dodavatele dne 23. 1. 2024 vyzval k předložení dokladů prokazujících splnění kvalifikace. V návaznosti na uvedenou výzvu vybraný dodavatel zadavateli předložil dne 31. 1. 2024 mj. výpis z rejstříku trestů právnické osoby a dále výpisy z rejstříku trestů fyzických osob vydané v Maďarsku ve vztahu k osobám Péter Tóth a Nikol Tamara Tóth vystavené orgány Maďarska a jejich překlady v elektronické konverzi. Z dokumentace o zadávacím řízení přitom nevyplývá, že by vybraný dodavatel zadavateli předložil výpisy z evidence Rejstříku trestů České republiky ve vztahu ke členům svého statutárního orgánu.
31. K otázce, zda vybraný dodavatel na základě výzvy zadavatele předložil mj. doklady podle § 122 odst. 3 písm. a) zákona (tj. doklady o jeho kvalifikaci) a zda současně splnil zadávací podmínku uvedenou v čl. 3 zadávací dokumentace, podle níž byl povinen před uzavření smlouvy předložit originály nebo ověřené kopie dokladů o kvalifikaci, Úřad konstatuje následující.
32. Dle zápisu v obchodním rejstříku je sídlo vybraného dodavatele na adrese Chudenická 1059/30, Hostivař, 102 00 Praha 10. V daném případě je tak nesporné, že vybraný dodavatel má sídlo na území České republiky; byl tudíž povinen prokázat základní způsobilost podle § 74 odst. 1 písm. a) ve vztahu k České republice.Současně platí, že podle § 74 odst. 2 zákona musí být podmínka bezúhonnosti splněna jak právnickou osobou – dodavatelem, tak i každým členem jejího statutárního orgánu, a to vždy ve vztahu k zemi sídla dodavatele.
33. Z uvedeného plyne, že vybraný dodavatel byl povinen předložit výpisy z evidence Rejstříku trestů České republiky, a to jak za svou právnickou osobu, tak za členy svého statutárního orgánu, tj. fyzické osoby Péter Tóth, Nikol Tamara Tóth a Vítězslav Hajný[2], kteří byli podle údajů v obchodním rejstříku k datu podání nabídky vybraného dodavatele členy statutárního orgánu. Ačkoli za svou právnickou osobu vybraný dodavatel dne 31. 1. 2024 předložil zadavateli výpis z Rejstříku trestů vydaný v České republice, za členy svého statutárního orgánu (tj. za osoby Péter Tóth a Nikol Tamara Tóth), vybraný dodavatel předložil zadavateli pouze výpisy z evidence rejstříku trestů vydané ministerstvem vnitra v Budapešti (Maďarsko). Tyto doklady však dokládají trestní bezúhonnost členů statutárního orgánu vybraného dodavatele ve vztahu k Maďarsku, a nikoli ve vztahu k České republice. Podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona však musí být trestní bezúhonnost posuzována ve vztahu k zemi sídla dodavatele (což je v daném případě Česká republika).
34. Vybraný dodavatel tedy nesplnil zadávací podmínku podle bodu 3.1 zadávací dokumentace předložit před podpisem smlouvy originály nebo ověřené kopie dokladů o kvalifikaci, tj. výpisy z rejstříku trestů každého člena statutárního orgánu ve vztahu k zemi sídla vybraného dodavatele (tj. ve vztahu k České republice).
35. Za této situace mohl zadavatel vybraného dodavatele opětovně vyzvat k předložení dokladů podle § 122 odst. 3 zákona, a pokud by ani na základě této výzvy nedošlo k jejich řádnému doložení, měl podle § 122 odst. 8 zákona vybraného dodavatele vyloučit, jelikož vybraný dodavatel nepředložil doklady podle § 122 odst. 3 zákona v požadovaném rozsahu, a neprokázal tak splnění podmínek účasti v zadávacím řízení. Na uvedeném závěru nic nemění ani skutečnost, že jednatelé vybraného dodavatele mohli být fakticky bezúhonní. Zadavatel však vybraného dodavatele nevyloučil a dne 12. 2. 2024 s ním uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky.
36. Úřad proto konstatuje, že zadavatel porušil povinnost stanovenou v § 122 odst. 8 zákona, když zadavatele nevyloučil vybraného dodavatele, který na výzvu zadavatele ve smyslu § 122 odst. 3 zákona nepředložil výpisy z rejstříku trestů každého člena statutárního orgánu (tj. osob – Péter Tóth a Nikol Tamara Tóth), ve vztahu k zemi sídla vybraného dodavatele, tj. ve vztahu k České republice.
37. K vlivu na výběr dodavatele [jakožto podmínce pro spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona] Úřad uvádí, že v šetřeném případě byly naplněny podmínky pro vyloučení vybraného dodavatele podle § 122 odst. 8 zákona ve spojení s § 122 odst. 3 písm. a) zákona, neboť vybraný dodavatel neprokázal splnění základní způsobilosti v souladu se zadávací dokumentací. Vybraný dodavatel tedy nemohl být tím dodavatelem, se kterým zadavatel za popsané situace uzavře smlouvu. Zadavatel případně mohl zvolit kromě vyloučení vybraného dodavatele další postupy, které mu zákon umožňuje (např. opětovně vybraného dodavatele vyzvat k doložení potřebných dokumentů). Potencialita vlivu na výběr dodavatele tedy spočívá v tom, že zatímco v případě zákonného postupu obviněného by vzhledem k tomu, že vybraný dodavatel byl jediným účastníkem zadávacího řízení, k výběru dodavatele a uzavření smlouvy v zadávacím řízení vůbec nemuselo dojít (neboť jediný účastník by mohl být vyloučen). Výsledkem zadávacího řízení tak za dané situace nemohlo být jeho ukončení uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem, který nepředložil výše popsané dokumenty. Je tudíž zřejmé, že předmětné pochybení zadavatele spočívající v nevyloučení vybraného dodavatele mohlo mít vliv na výběr dodavatele.
38. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem se zadavatel dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jelikož při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 122 odst. 8 zákona, když nevyloučil z účasti v zadávacím řízení vybraného dodavatele, který na základě výzvy zadavatele (ze dne 23. 1. 2024) nepředložil originály nebo ověřené kopie dokladů k prokázání splnění základní způsobilosti podle § 75 odst. 1 písm. a) zákona (tj. výpis z evidence Rejstříku trestů každého člena statutárního orgánu ve vztahu k zemi sídla vybraného dodavatele), přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a zadal veřejnou zakázku, když dne 12. 2. 2024 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na plnění veřejné zakázky.
39. Úřad pro úplnost konstatuje, že dne 3. 4. 2025 nabyla účinnosti novela zákona, tj. zákon č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela zákona“). Úřad konstatuje, že je při rozhodování o přestupku povinen reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, přičemž ústavní pravidlo zakotvené v citovaném čl. je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání. Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím přestupkového zákona, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání.
40. Dle § 2 odst. 1 zákona o přestupcích se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že ve vztahu ke skutkové podstatě přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona (vč. dalších dotčených ustanovení v rámci posouzení naplnění skutkové podstaty přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu) i ve vztahu k výši trestu dle § 268 odst. 2 písm. a) zákona není pro obviněného pozdější právní úprava obsažená v novele zákona příznivější než právní úprava obsažená ve znění účinném v době spáchání přestupku.
K výroku II. tohoto příkazu
41. Jelikož obviněný v šetřeném případě nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 122 odst. 8 zákona, když nevyloučil z účasti v zadávacím řízení vybraného dodavatele, který nepředložil zadavatelioriginály nebo ověřené kopie dokladů k prokázání základní způsobilosti doklady k prokázání základní způsobilostipodle § 75 odst. 1 písm. a) zákona (tj. výpisy z evidence rejstříku trestů všech členů statutárního orgánuve vztahu k zemi sídla vybraného dodavatele), přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a zadal veřejnou zakázku, když dne 12. 2. 2024 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na plnění veřejné zakázky, dopustil se obviněný přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu.
42. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 nebo 5 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až e) zákona.
43. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadávání se obviněný dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, činí dle bodu 4.1 smlouvy částku 10 164 000 Kč vč. DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tak činí částku 1 016 400 Kč.
44. Podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona promlčecí doba přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona činí 5 let, přičemž podle § 32 odst. 2 písm. b) zákona o přestupcích se promlčecí lhůta přerušuje vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným; je-li prvním úkonem v řízení vydání příkazu, přerušuje se běh promlčecí doby jeho doručením.
45. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
46. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 3 písm. a) zákona.
47. Ke spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tj. přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, došlo dnem uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, tj. dne 12. 2. 2024. K uplynutí lhůty vymezené v § 270 odst. 3 písm. a) zákona tedy nedošlo a odpovědnost obviněného za přestupek nezanikla.
48. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v zákoně o přestupcích, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění zákona o přestupcích představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu zákona o přestupcích, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích vést společné řízení. Nejvyšší správní soud současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu se dále zabýval významem ust. § 37 písm. b) zákona o přestupcích, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. Nejvyšší správní soud dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 zákona o přestupcích mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy zákon o přestupcích vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích), nelze § 37 písm. b) zákona o přestupcích chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.
49. Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) zákona o přestupcích, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávaným přestupkem ve společném řízení, ačkoliv to podle zákona o přestupcích přicházelo v úvahu.
50. Z úřední činnosti je Úřadu známo, že dne 16. 6. 2026 zahájil řízení o přestupku, v němž byl vydán příkaz sp. zn. ÚOHS-S0394/2026/VZ, č. j. ÚOHS-21484/2026/500 ze dne 16. 6. 2026, který obviněnému uložil pokutu ve výši 20 000 Kč za spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.
51. S ohledem na výše uvedené Úřad při stanovení výše pokuty za projednávaný přestupek přihlédl podle § 37 písm. b) zákona o přestupcích k tomu, že o výše zmíněném přestupku obviněného nebylo společně s projednávaným přestupkem rozhodnuto ve společném řízení.
52. Podle § 37 písm. a), c) a g) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.
53. Podle § 38 zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
54. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013, veškerá citovaná rozhodovací praxe soudů dostupná online na http://www.nssoud.cz).
55. Úřad v rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku obviněného konstatuje, že obviněný spáchal přestupek tím, že nevyloučil vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení, ačkoliv vybraný dodavatel nepředložil zadavateli některé originály nebo ověřené kopie dokladů o jeho kvalifikaci. V důsledku postupu obviněného byla uzavřena smlouva s dodavatelem, který měl být podle § 122 odst. 8 zákona vyloučen. Postupem obviněného v šetřeném případě tak byl porušen zákonem chráněný zájem na tom, aby plnění veřejné zakázky nebylo svěřeno dodavateli, který neprokázal splnění předem zadavatelem stanovené zadávací podmínky. Z obecného pohledu je tedy nutno považovat přestupek obviněného za typově závažný, neboť má potenciál ovlivnit férovost hospodářské soutěže mezi účastníky zadávacího řízení.
56. Úřad neshledal žádné polehčující ani přitěžující okolnosti případu.
57. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl k povaze činnosti obviněného a k ekonomické situaci obviněného. Z rozpočtu a střednědobého výhledu obviněného na rok 2026 (dostupného na webových stránkách obviněného na adrese https://www.ipm.cz/wp-content/uploads/2026/06/Rozpocty-a-strednedobe-vyhledy_2026.pdf) vyplývá, že obviněný v roce 2026 hospodaří s celkovými příjmy 222 120 000 Kč. Vzhledem k uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného, neboť uložená pokuta je vzhledem k jeho rozpočtovým příjmům zcela marginální.
58. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
59. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a vzhledem ke spáchání přestupku přistoupil k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku II. tohoto příkazu.
60. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu v Brně zřízeného u pobočky České národní banky v Brně, číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
v z. Mgr. Michal Kobza
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Adresát:
Ústav fyziky materiálů Akademie věd ČR, v. v. i., Žižkova 22, 616 00 Brno
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dne 3. 4. 2025 nabyla účinnosti novela zákona, tj. zákon č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela zákona“), která nepřináší příznivější právní úpravu pro obviněného (jak bude popsáno níže v odůvodnění tohoto příkazu), a proto byl aplikován zákon ve znění účinném v době spáchání přestupku, tj. ve znění před uvedenou novelou; na postup Úřadu se použije zákon účinný v době zahájení správního řízení, tj. zákon ve znění novely.
[2] Z komunikace v elektronickém nástroji vyplývá, že dne 12. 1. 2024 vybraný dodavatel informoval zadavatele o podání návrhu na výmaz osoby Vítězslava Hajného (k okamžiku podání nabídky jednatele vybraného dodavatele) z obchodního rejstříku, k čemuž vybraný dodavatel přiložil žádost o změnu zápisu v obchodním rejstříku.