číslo jednací: 26416/2026/161
spisová značka: R0099/2026/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Opravy a udržování LRNS – záložní zdroje energií |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 28. 7. 2026 |
| Související rozhodnutí | 19925/2026/500 26416/2026/161 |
| Dokumenty |  2026_R0099.pdf 219 KB |
|
PID |
UOHSX00N5SKU |
|
|
|
Č. j. |
ÚOHS-26416/2026/161 |
||
|
Sp. zn. |
ÚOHS-R0099/2026/VZ |
||
|
Datum, místo |
27. 7. 2026, Brno |
Rozhodnutí PŘEDSEDY
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 18. 6. 2026 navrhovatelem
- Telesyt, s.r.o., IČO 27707440, sídlem V zářezu 902/4, 158 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 15. 1. 2026 Mgr. Davidem Frankem, advokátem, ev. č. ČAK 11280, sídlem Bartošova 1750/17, 750 02 Přerov
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-19925/2026/500 ze dne 4. 6. 2026 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0255/2026/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele
- Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha,
učiněných při zadávání veřejné zakázky „Opravy a udržování LRNS – záložní zdroje energií“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-024886, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 5. 2025 pod ev. č. 290007-2025, ve znění pozdější opravy,
jehož dalším účastníkem je vybraný dodavatel
- ALTRON, a.s., IČO 64948251, se sídlem Novodvorská 994/138, 142 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 5. 2. 2026 Felix a spol. advokátní kanceláří, s.r.o., IČO 27614832, se sídlem U Nikolajky 833/5, 150 00 Praha,
jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a podle § 152 odst. 6 písm. b) a § 90 odst. 5 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0255/2026/VZ, č. j. ÚOHS-19925/2026/500 ze dne 4. 6. 2026 p o t v r z u j i a podaný rozklad z a m í t á m.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ A SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ VEDENÉ ÚŘADEM PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
1. Úřad obdržel dne 10. 4. 2026 návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, čímž bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“)[1] ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
2. Navrhovatel v podaném návrhu napadl rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele společně s navazujícím rozhodnutím o námitkách ze dne 1. 4. 2026, kterým zadavatel odmítl námitky podané dne 23. 12. 2025, poté co předcházející rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 5. 1. 2026 bylo zrušeno rozhodnutím Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0042/2026/VZ, č. j. ÚOHS-08197/2026/500 ze dne 3. 3. 2026.
3. Navrhovatel v podaném návrhu namítal procesní pochybení zadavatele při vyřízení námitek, když zadavatel rozhodnutí o námitkách nedoručil právnímu zástupci navrhovatele, ale přímo navrhovateli. Věcně pak námitky navrhovatele směřovaly proti postupu a závěrům zadavatele při hodnocení mimořádně nízké nabídkové ceny (dále také jen jako „MNNC“) vybraného dodavatele. Navrhovatel namítá, že zadavatel vychází z tvrzení vybraného dodavatele, že část úkonů, které jsou předmětem plnění, bude prováděna při jiné plánované práci, a tím se eliminují některé náklady, zejm. cestovní, a že dodavatel disponuje robustním zázemím. Podle navrhovatele však takové vysvětlení stojí na principu kombinovaného plnění v souběhu s jinými zásahy, což je dle něj v rozporu s tvrzením vybraného dodavatele, které vyjádřil v odpovědi na žádost zadavatele dle § 46 zákona. Navrhovatel má za to, že zadavatel tento rozpor v rámci vypořádání námitek vůbec neřešil. Podle navrhovatele nelze realizovatelnost plnění založit pouze na tom, že se úkony provedou při jiné práci, bez přezkoumatelného vysvětlení, jak bude dodavatel postupovat, když zadavatel objedná právě jednu samostatnou službu. V situaci, kdy sám zadavatel ověřoval samostatnou objednatelnost a fakturaci jediné služby, zatímco realizovatelnost ceny obhajuje vybraný dodavatel souběžným plněním, musí být dle navrhovatele daný rozpor přezkoumatelně vyřešen, neboť bez toho nelze považovat postup zadavatele za transparentní a zákonný. Navrhovatel pak shrnul, že se domnívá, že nízké ocenění hodnocených položek vybraným dodavatelem v praxi může působit jako vstupní nástroj k získání zakázky, zatímco ekonomika plnění se bude reálně opírat o jiné složky ceníku, které se do hodnocení nepromítly.
II. Napadené rozhodnutí
4. Úřad napadeným rozhodnutím navrhovatelův návrh zamítl, když neshledal důvody pro uložení nápravného opatření.
5. K namítanému procesnímu pochybení zadavatele Úřad neshledal, že by postup zadavatele v souvislosti s odesláním nového rozhodnutí o námitkách vedl k nedodržení povinnosti zadavatele odeslat do 15 dnů rozhodnutí o námitkách stěžovateli či k jinému porušení zákona. Pokud námitky byly podány přímo navrhovatelem, pak nelze shledat nic závadného v tom, že na ně zadavatel reagoval rovněž přímo navrhovateli.
6. Úřad v napadeném rozhodnutí rovněž jako nedůvodnou odmítl námitku vybraného dodavatele, který namítal, že navrhovatel v návrhu uvádí nové skutečnosti a domáhá se jiných práv, než jaké uváděl v námitkách. Úřad zde dospěl k závěru, že na straně navrhovatele se jednalo pouze o reflexi odůvodnění opětovného rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele. Podle Úřadu se tak v případě obsahu návrhu nejednalo o takové nově namítané skutečnosti, kterým by nepředcházelo podání námitek.
7. K postupu navrhovatele ve vztahu k MNNC vybraného dodavatele Úřad uvedl, že zadavateli v rámci posouzení existence MNNC vznikla pochybnost ohledně cenotvorby v nabídce vybraného dodavatele, kterou ověřil předvídaným postupem dle § 113 zákona. Nadto dále zvlášť zjišťoval též skutečnosti ohledně cenotvorby v souvislosti s objednáním a fakturací i jen jediné služby. Z obdržených odpovědí vybraného dodavatele, jež obsahovaly konkrétní odůvodnění cenotvorby včetně potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona i odpovědi na skutečnosti doptané zadavatelem podle § 46 odst. 1 zákona, které zadavatel v souhrnu akceptoval, pak zadavateli zjevně nevznikly další pochybnosti o nabídce vybraného dodavatele. Ani z rozhodnutí a oznámení o výběru, zprávy o hodnocení či nového rozhodnutí o námitkách nelze dovodit, že by na základě těchto odpovědí vybraného dodavatele u zadavatele přetrvávaly či vznikly nové pochybnosti o nabídce vybraného dodavatele.
8. Zadavatel tak předložil konkrétní důvody, které jej vedly k akceptaci nabídky vybraného dodavatele v souvislosti s existencí MNNC. Navrhovatel pak podle Úřadu ve svém návrhu, byť byl v době jeho podání obeznámen i s věcnou argumentací vybraného dodavatele ohledně způsobu stanovení cenotvorby, neuvádí žádné konkrétní pochybnosti, proč by odůvodnění vybraného dodavatele nemohl zadavatel považovat za relevantní a toto ve výsledku přijmout. Úřad přitom neshledal jako důvodné, aby zadavatel za dané situace do všech podrobností dále ověřoval nabídku vybraného dodavatele, když ohledně ní zjevně žádné přetrvávající pochybnosti nevnímá a kdy se ani jeho stávající postup při jejím ověřování objektivně nejeví jako nezákonný či nedostatečný. Úřad tak uzavřel, že neshledal pochyb, že zadavatel hodnotil nabídku vybraného dodavatele v souladu se stanovenými zadávacími podmínkami, přičemž zadavatelem učiněné kroky ve vztahu k nabídce vybraného dodavatele ohledně posouzení existence MNNC shledal jako přezkoumatelné a nezatížené vnitřním rozporem.
III. Rozklad navrhovatele
9. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 4. 6. 2026. Rozklad, který Úřad obdržel dne 18. 6. 2026, tak byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
10. Navrhovatel je přesvědčen, že Úřad v napadeném rozhodnutí věc nesprávně právně posoudil, přijal nepřesvědčivý závěr o zákonnosti postupu zadavatele a nedostatečně se vypořádal s klíčovou otázkou, zda bylo posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele přezkoumatelné a řádně odůvodněné.
11. Navrhovatel konkrétně namítá, že Úřad nesprávně zúžil přezkum postupu zadavatele na formální existenci odůvodnění podle § 113 zákona a nedostatečně posoudil jeho věcnou přezkoumatelnost. Navrhovatel přitom nijak nezpochybňuje, že zadavatel MNNC identifikoval a následně se jí zabýval, ale nevysvětlil řádně, proč extrémně nízkou cenu akceptoval. Navrhovatel považuje za zásadní rozpor mezi vysvětlením nízké ceny založeným na souběžném plnění a potvrzením samostatné objednatelnosti služeb.
12. Navrhovatel dále namítá, že Úřad nevěnoval náležitou pozornost ekonomické provázanosti jednotlivých tabulek ceníku a pominul indicii přesunu ekonomiky nabídky do nehodnocených položek. Úřad podle navrhovatele nevěnoval potřebnou pozornost tomu, že nabídka vybraného dodavatele je cenově nastavena výrazně odlišně mezi hodnocenou a nehodnocenou částí ceníku. Tato disproporce podle navrhovatele indikuje, že cena byla nastavena tak, aby se její podstatná část promítla do položek, které nebyly předmětem hodnocení. Úřad tak měl přezkoumat, zda hodnocená položka ceníku obstojí sama o sobě jako samostatný hodnoticí základ a zda není fakticky dotována jinými položkami ceníku.
13. Navrhovatel rovněž odmítá závěr Úřadu, že rozhodnutí zadavatele o námitkách napravilo deficit vytknutý předchozím rozhodnutím Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0042/2026/VZ. Rozhodnutí o námitkách podle navrhovatele sice rozšířilo popis obecných důvodů uváděných vybraným dodavatelem, ale stále neodpovědělo na klíčové otázky. V napadeném rozhodnutí pak Úřad podle navrhovatele jen převzal nedostatečné odůvodnění zadavatele a povýšil jej na přezkoumatelné.
Závěr rozkladu
14. V závěru podaného rozkladu navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání a rozhodnutí.
IV. Řízení o rozkladu
15. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
16. Zadavatel se k podanému rozkladu vyjádřil podáním, které bylo Úřadu doručeno dne 24. 6. 2026. Ve svém vyjádření zadavatel uvedl, že postup Úřadu při přezkumu jeho úkonů nelze považovat za formální, ale šlo o přezkum odpovídající zákonnému rámci vymezenému § 113 zákona. Argumentace navrhovatele pak podle zadavatele fakticky směřuje k požadavku, aby Úřad přezkoumával vzájemné vztahy mezi jednotlivými položkami nabídkových cen vybraného dodavatele a jejich ekonomickou proveditelnost, případně aby hodnotil dostatečnost obchodního modelu, na němž je nabídka postavena. Takový přístup však přesahuje rámec přezkumu stanovený § 113 zákona i ustálenou rozhodovací praxi, podle níž Úřad nenahrazuje ekonomické úvahy ani obchodní rozhodnutí dodavatele či zadavatele. Zadavatel dále poukazuje na to, že argumentace navrhovatele ohledně vazby mezi jednotlivými položkami ceníku jde nad rámec argumentů vznesených v návrhu, přičemž se zároveň jedná o argumentaci, která fakticky směřuje proti zadávacím podmínkám.
17. V závěru svého vyjádření zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu podaný rozklad zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu
18. Dne 26. 6. 2026 Úřad obdržel vyjádření vybraného dodavatele k podanému rozkladu. Ve svém vyjádření vybraný dodavatel k argumentaci navrhovatele uvedl, že pokud navrhovatel namítá formálnost přezkumu, pak ve skutečnosti přehlíží, že Úřad právě věcný obsah vysvětlení MNNC hodnotil. Napadené rozhodnutí je v tomto směru dostatečně konkrétní a logicky vystavěné. Navrhovatel pak podle vybraného dodavatele neuvádí, která konkrétní část odůvodnění vybraného dodavatele je nepravdivá, nelogická nebo vnitřně rozporná. Navrhovatel se omezuje na obecnou nespokojenost s tím, že zadavatel i Úřad toto vysvětlení akceptovali.
19. Pokud navrhovatel akcentuje cenové rozdíly mezi položkami ceníku a snaží se z nich dovodit indicii, že ekonomika nabídky byla „přesunuta“ do nehodnocených položek, pak je podle vybraného dodavatele taková námitka spekulativní a právně nepřiléhavá, přičemž jde jen o hypotézu navrhovatele. Ten netvrdí žádný konkrétní mechanismus, kterým by zadávací podmínky byly obcházeny, ani žádné konkrétní skutkové okolnosti, z nichž by takový závěr bylo možno dovodit. Není přitom možné dodatečně, prostřednictvím výtky proti MNNC, zpochybňovat způsob hodnocení, který navrhovatel včas nenapadl. K navrhovatelem odkazované judikatuře správních soudů vybraný dodavatel uvádí, že tuto navrhovatel aplikuje selektivně, když přehlíží tu část, která zdůrazňuje meze přezkumu a odpovědnost zadavatele. Dále pak vybraný dodavatel poukazuje na to, že ani v rozkladu navrhovatel netvrdí konkrétní skutkové okolnosti, které by naplňovaly některý z obligatorních důvodů vyloučení dle § 113 odst. 6 zákona.
20. Závěrem svého vyjádření vybraný dodavatel navrhuje, aby předseda Úřadu podaný rozklad zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
Stanovisko předsedy Úřadu
21. Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k závěru, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu se zákonem.
V. K námitkám rozkladu
22. Ohledně námitek podaného rozkladu považuji za nutné se v prvé řadě vyjádřit k tomu, v jakém rozsahu je rozhodnutí Úřadu napadeno. Navrhovatel v podaném rozkladu uvádí, že napadá napadené rozhodnutí v celém jeho rozsahu. V podaném rozkladu ovšem absentuje jakákoliv argumentace, která by rozporovala závěry Úřadu ohledně toho, že zadavatel nijak nepochybil, když rozhodnutí o námitkách doručil navrhovateli, a nikoliv jeho právnímu zástupci (viz body 80 a 81 napadeného rozhodnutí). Mám tak za to, že závěry napadeného rozhodnutí v této otázce navrhovatel akceptuje. Pro úplnost pak dodávám, že po seznámení se závěrem napadeného rozhodnutí v této otázce se s ním plně ztotožňuji. Úřad se v napadeném rozhodnutí rovněž věnoval otázce provedení navrhovatelem navrhovaných důkazů (viz bod 86 napadeného rozhodnutí), přičemž jejich provedení jako nadbytečné odmítl. Proti tomuto závěru Úřadu se navrhovatel v podaném rozkladu nijak nevymezil, a mám tak za to, že i tento navrhovatel akceptoval. Nepovažuji tedy za nutné se zabývat otázkou (ne)důvodnosti provedení navržených důkazů.
23. Spornou otázkou v řešené věci je tak postup zadavatele při hodnocení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele, respektive to, zda byl postup zadavatele zatížen takovou vadou, která by odůvodňovala zrušení rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele.
24. Co se týče východisek posouzení postupu zadavatele, pak považuji v prvé řadě za možné odkázat na body 70 až 79 napadeného rozhodnutí, kde se jimi Úřad obsáhle zabýval. Zde Úřad shrnul, že v rámci zdůvodnění MNNC existují situace, kdy je ponecháno zcela na uvážení zadavatele, zda akceptuje i nedostatečné zdůvodnění MNNC, pokud nenastaly důvody k povinnému vyloučení podle § 113 odst. 6 zákona. Zároveň pak zdůraznil, že zadavateli je dána povinnost řídit se v celém průběhu vedeného zadávacího řízení základními zásadami zakotvenými v § 6 zákona, tj. mimo jiné i zásadou transparentnosti. S takovým závěrem Úřadu pak koresponduje i ustálená rozhodovací praxe Úřadu a předsedy. Zde lze např. odkázat rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0024/2026/VZ, č. j. ÚOHS-11895/2026/161 ze dne 2. 4. 2026, kde se předseda k otázce hodnocení MNNC a přezkumu tohoto procesu vyjádřil následovně: „K MNNC je především úvodem nutno uvést, že smyslem tohoto institutu je ochrana zadavatele před nekvalitním plněním. Úřad pak není v situaci, kdy by do posouzení MNNC věcně zasahoval, je-li postup zadavatele transparentní alespoň do té míry, že je zachyceno, že se zadavatel zjišťováním a posouzením MNNC zabýval a s jakým závěrem. (…) Po zadavateli nelze požadovat, aby dokazoval, že nabídková cena určitého účastníka zadávacího řízení skutečně není mimořádně nízká. Z legální definice tohoto institutu obsažené v § 28 odst. 1 písm. o) zákona se jedná o kategorii subjektivní, neboť mimořádně nízkou je taková nabídková cena, která se jako taková jeví ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jde tedy o institut v prvé řadě závislý na uvážení samotného zadavatele a sloužící zejména k ochraně jeho budoucí investice. Akceptací nabízených cen přijímá zadavatel riziko, že mohou být příliš nízké. V návaznosti na výše uvedené je tedy nutno přitakat zdůraznění limitace ingerence Úřadu do posuzování MNNC zadavatelem (…). V této souvislosti lze doplňkově odkázat např. i na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 69/2021-68 ze dne 31. 8. 2023, z něhož vyplývá, že nemá být úkolem Úřadu zabývat se otázkou, zda konkrétní nabídka vůbec obsahovala MNNC nebo zda měl zadavatel považovat odůvodnění MNNC poskytnuté dodavatelem za dostatečné. Úřad tak pouze posuzuje, zda zadavatel svůj postup odůvodnil transparentním a přezkoumatelným způsobem.“
25. Lze tedy shrnout, že přezkum postupu zadavatele při posouzení MNNC vychází ze dvou hledisek, která jsou předmětem přezkumu Úřadu. Prvním z těchto hledisek je to, zda byl dán důvod pro vyloučení účastníka zadávacího řízení z důvodů podle § 113 odst. 6 zákona. Tato otázka ovšem v předmětné věci nevyvstala, když navrhovatel nepřednesl tvrzení o existenci zákonného důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení.
26. Druhým hlediskem pak je to, zda zadavatel svůj postup odůvodnil transparentním a přezkoumatelným způsobem. Právě to bylo předmětem přezkumu Úřadu v předmětném správním řízení a jde o podstatu sporné otázky v řešené věci. Dále se tak budu zabývat tím, jak zadavatel ve vztahu k MNNC vybraného dodavatele postupoval a zda tento svůj postup popsal a odůvodnil tak, aby jej bylo možné považovat za transparentní a přezkoumatelný.
27. Zadavatel v čl. 12 zadávací dokumentace stanovil, že „nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti. V souladu s § 114 odst. 2 zákona bude zadavatel ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit podle jediného kritéria, a to podle nejnižší celkové nabídkové ceny v Kč bez DPH za předpokládaný počet úkonů stanovený jen pro účely hodnocení nabídek uvedený v tabulce č. 2 ‚Cena pevných sazeb‘ v příloze č. 2 ‚Ceník služeb‘ smlouvy.“ V odkazované příloze č. 2. „Ceník služeb smlouvy“[2] (dále jako „Ceník“), kterou účastníci zadávacího řízení předkládali v rámci svých nabídek, jsou pak obsaženy celkem tři tabulky. „1. Cena hodinové sazby (včetně výrobní a správní režie)“, „2. Cena pevných sazeb“ a „3. Cena nákladů za dopravu“. Výše nabídkové ceny podle tabulky č. 2 pak byla, jak vyplývá z citované zadávací dokumentace, jediným hodnoticím kritériem, dle kterého zadavatel rozhodl o výběru vybraného dodavatele, jehož nabídková cena dle této tabulky byla nejnižší.
28. Sám zadavatel přitom nabídkovou cenu vybraného dodavatele považoval za mimořádně nízkou a opakovaně se na něj obrátil s žádostí o její odůvodnění (pro úplnost uvádím, že žádost o odůvodnění nabídkové ceny zadavatel adresoval i dalším účastníkům zadávacího řízení). Jednalo se o Vyžádání zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 11. 6. 2025, na které vybraný dodavatel reagoval přípisy ze dne 12. a 18. 6. 2025, a následně o Žádost o zdůvodnění nabídkové ceny ze dne 24. 10. 2025, na kterou vybraný dodavatel reagoval vyjádřením dne 6. 11. 2026.[3] Co do detailního obsahu komunikace mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem ohledně nabídkové ceny a jejího odůvodnění odkazuji na body 59 až 66 napadeného rozhodnutí, kde ji Úřad obsáhle cituje.
29. Závěry, ke kterým ohledně nabídkové ceny vybraného dodavatele dospěl, zadavatel následně promítl do Zprávy o hodnocení nabídek ze dne 10. 12. 2025 (dále jen jako „Zpráva“), která je přílohou Rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele[4] z téhož dne, a to následovně:
Vybraný účastník, společnost ALTRON, a.s., ve své odpovědi poskytl podrobné zdůvodnění MNNC dle § 113 odst. 5 zákona, spočívající v dlouholeté expertíze či v personálním a servisním zázemí, a rovněž také potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu, tzn. potvrdil veškeré nezbytné skutečnosti dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona.
Komise dále vyzvala všechny účastníky v souladu s § 46 odst. 1 zákona k objasnění nabídky s dotazy, jak pochopili zadávací podmínky vztahující se k tvorbě nabídkových cen služeb uvedených v příloze č. 2 smlouvy. Předmětnými dotazy bylo, zda tyto ceny účastníci tvořili individuálně s předpokladem, že obsahem objednávky může být i jedna samotná služba či zda tyto ceny tvořili s předpokladem, že budou zpravidla na základě objednávek provádět najednou více služeb dle přílohy č. 2 smlouvy (např. kombinací více služeb dle tabulky č. 2 či kombinací služby dle tabulky č. 1 a služby dle tabulky č. 2). Tyto dotazy komise zaslala s účelem zjistit, zda se tyto předpoklady promítly do nabídkových cen účastníků.
Vybraný účastník, společnost ALTRON, a.s., ve své odpovědi sdělil, že cenotvorba byla nastavena tak, aby pokrývala veškeré, mj. i dotazované alternativy pro objednání jedné služby nebo vícero služeb (tj. s předpokladem, že obsahem objednávky může být i jedna samostatná služba), a že pokud bude objednatelem požadována jen jedna služba uvedená v tabulce č. 2 přílohy č. 2 smlouvy, bude služba fakturována v souladu s nabídkovými cenami, tj. v relaci k nabídkové ceně za individuálně objednanou službu.“.
S tím závěrem, že:
„Komise na základě odůvodnění MNNC vybraného dodavatele shledala, že kromě poskytnutí zdůvodnění dle § 113 odst. 5 zákona vybraný dodavatel potvrdil i skutečnosti uvedené v § 113 odst. 4 zákona a není tak naplněn důvod k vyloučení dle § 113 odst. 6 zákona. Komise tedy akceptovala zdůvodnění MNNC vybraného dodavatele.“
30. Není sporu, že o tom, že se zadavatel otázkou MNNC vybraného dodavatele zabýval, opakovaně žádal její vysvětlení a svoje závěry následně promítl do dokumentace o zadávacím řízení. Zde považuji za vhodné poukázat na navrhovatelem odkazovaný rozsudek Krajského soudu v Brně (dále jen „Krajský soud“) č. j. 30 Af 10/2022‑392 ze dne 20. 7. 2023. V tomto rozsudku se Krajský soud k postupu zadavatele při hodnocení MNNC, respektive jak své úvahy zdokumentoval, vyjádřil následovně: „…V oznámení o výběru dodavatele však k odůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny uvedl jen to, že ji vybraný uchazeč zdůvodnil. Bližší podrobnosti měl obsahovat podrobný zápis o posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, který tvoří přílohu tohoto oznámení o výběru dodavatele, který však uvádí totéž a ani tam zadavatel své posouzení nijak více nevysvětlil. Zadavatel tu svou roli jednoznačně podcenil. Ke čtyřem různým vysvětlením zadavatele týkajícím se čtyř různých složek nabídkové ceny se měl jednotlivě vyjádřit alespoň v tom smyslu, zda je shledává dostatečnými a přesvědčivými. Zadavatel však jednoznačně a výslovně nevyjádřil ani to, že jej uchazečova vysvětlení uspokojila. Proto soud nemůže souhlasit s názorem žalovaného, že zadavatelův postup byl zcela správný. (…) Krajský soud dospěl k závěru, že zadavatelova reakce na vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny byla na samé hraně toho, co lze akceptovat. Ačkoliv bylo žádoucí, aby zadavatel i takové vysvětlení „posvětil“ svým odůvodněním, lze v těchto konkrétních skutkových okolnostech akceptovat i zadavatelovo stručné vyjádření (s ohledem na povahu a srozumitelnost odůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny).“ Krajský soud tak (byť s výhradami a v kontextu jím řešené věci) seznal i zcela minimalistický postup zadavatele jako akceptovatelný. S ohledem na tento závěr lze konstatovat, že postup zadavatele z hlediska jeho vyjádření k tomu, proč akceptoval zdůvodnění MNNC vybraného dodavatele, byl dostatečný a dostál na něj kladeným nárokům.
31. Klíčovou námitkou, kterou navrhovatel vznáší proti postupu zadavatele, respektive vůči vysvětlení MNNC vybraného dodavatele, které zadavatel akceptoval, je navrhovatelem tvrzený rozpor ve vyjádřeních vybraného dodavatele. Ten má spočívat v tom, že ve svém vyjádření ze dne 12. 6. 2026 mimo jiné uvedl, že je jeho dosavadní praxí při plnění služeb uvedených ve veřejné zakázce (a že návrh smlouvy to v žádném směru nevylučuje) provádět revizní výkony dle tabulky č. 2 ceníku služeb společně s další plánovanou prací a že tento systém umožňuje i eliminovat cestovní náklady pro účely provádění revizních výkonů. Toto tvrzení má být v rozporu s dalším tvrzením vybraného dodavatele ve vyjádření ze dne 6. 11. 2026, kde na výslovný dotaz zadavatele vybraný dodavatel uvedl, že cena dle tabulky č. 2 ceníku bude zachována i v případě objednávky jednotlivé služby. Tento rozpor pak podle navrhovatele nebyl dostatečně vysvětlen.
32. Uvedenou námitku navrhovatele neshledávám důvodnou a nevidím v ní vadu, která diskvalifikovala postup zadavatele při hodnocení tak, aby byl dán důvod pro uložení nápravného opatření. Tento závěr opírám o dva následující důvody.
33. Prvním důvodem je to, že jakkoliv vybraný dodavatel v rámci vysvětlení své nabídkové ceny ze dne 12. 6. 2026 uvedl, že předpokládá současnou realizaci více úkonů a z toho vyplývající úsporu, tak zároveň nelze přehlédnout to, že rovněž uvedl řadu dalších faktorů, kterými svoji nabídkovou cenu odůvodňoval: „S ohledem na robustní objem spravovaných zákazníků, kterým poskytujeme zákaznickou a servisní podporu v rozsahu cca 150 mio Kč bez DPH/rok, jakož i skutečnost, že náklady spojené s poskytováním zákaznické a servisní podpory jednak call centra a jednak samotných servisních techniků jsou pro naší společnost víceméně fixní, se jedná se tedy o čistě pragmatické obchodní rozhodnutí naší společnosti a zvolená výše nabízených pevných sazeb nemá žádný dopad na kvalitu poskytované služby. V posuzovaném případě tak nemá uzavření nebo neuzavření smlouvy na opravy a údržbu – LRNS – Záložní zdroje energií mezi ALTRONem a zadavatelem vliv na výši nákladů, které ALTRON na vlastní středisko zákaznické a technické podpory vynakládá, což platí pro jakýkoliv časový okamžik, bez ohledu na to, zda, resp. kdy bude příp. smlouva mezi zadavatelem a naší společností uzavřena a kdy dojde k jejímu ukončení a zároveň bez vlivu na (prvotřídní) kvalitu takových služeb. Zatímco tedy nákladovost vlastního střediska zákaznické a servisní podpory je víceméně daná (fixní) s tím, že středisko má personální náklady a náklady na provoz pokryty (jeho ztrátovost je vyloučena), poměr ziskovosti tohoto střediska je závislý na výsledku vyjednávání cenových parametrů se zákazníky ALTRONu, resp. na obchodním rozhodnutí ALTRONu, které se vždy řídí vlastními úvahami a individuálním posuzováním. Jak již ALTRON objasňuje výše, způsob odměňování servisních techniků a náklady provozu call centra, tj. celého servisního střediska, jsou fixní, přičemž objem celkových servisních služeb umožňuje ALTRONu cenotvorbu použitou v nabídkových cenách, aniž by se jednalo o ceny tzv. „podnákladové“ i ve vztahu k cenám pevných služeb. ALTRON dodává, že pro účely zátěžových testů má naskladněny a používá dlouhodobě vlastní prostředky (kostky+kabel), tudíž jejich použitím ve prospěch zadavatele mu nevzniknou žádné vícenáklady (pouze jejich amortizace během používání).“
34. Pokud vybraný dodavatel poukazuje např. na fixní charakter svých nákladů, existenci skladových zásob potřebného materiálu či úspory z rozsahu, pak se jedná o relevantní důvody ve smyslu § 113 odst. 5 písm. a) zákona, podle kterého může účastník zadávacího řízení odůvodnit MNNC zejména prostřednictvím ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod. Vybraný dodavatel pak následně ve svém vyjádření ze 6. 11. 2026 na výslovný dotaz zadavatele uvedl: „Pokud by tedy došlo k situaci, že zadavatel objedná u naší společnosti jen jednu konkrétní službu z katalogu služeb uvedených v tabulce č. 2 přílohy č. 2 smlouvy, aniž by měl zájem na současném provádění vícero služeb najednou, pak proběhne fakturace skutečně objednané a provedené služby v souladu s nabídkovými cenami ALTRON, tj. v relaci k nabídkové ceně za takto individuálně objednanou a ALTRONem provedenou službou.“
35. To, že vybraný dodavatel uvedl jeden dílčí prvek, kterým zdůvodnil svoji nabídkovou cenu, a následně byl zadavatelem upozorněn, že k takovému postupu při realizaci plnění nemusí dojít, tak s ohledem na výše uvedené nepovažuji za vadu či zásadní rozpor, který by odůvodnění nabídkové ceny vybraného dodavatele zatěžovalo jako celek a které by muselo být dále vysvětleno.
36. Druhým důvodem, pro který nemůže být tato námitka úspěšná, je skutečnost, že v kontextu řešené věci jde nad rámec toho, co může být předmětem přezkumu Úřadem (viz výše body 23 až 25 tohoto rozhodnutí). Předmět přezkumu při hodnocení MNNC je v zásadě limitován na tu otázku, zda zadavatel postupoval přiměřeně transparentně a přezkoumatelně. Tato podmínka v řešené věci naplněna byla. Zároveň je při hodnocení MNNC na uvážení zadavatele, jaké odůvodnění akceptuje, přičemž toto uvážení zadavatele již předmětem přezkumu není. Je tak na zadavateli, aby nesl případné riziko, které může jím akceptovaná nabídková cena nést. V řešené věci se přitom navrhovatel fakticky domáhá toho, aby Úřad podrobil přezkumu právě uvážení zadavatele ohledně jednoho z důvodů, kterými vybraný dodavatel vysvětluje svoji nabídkovou cenu, tedy aby vstupoval do autonomního uvážení zadavatele, zda je ochoten nabídkovou cenu akceptovat. Obdobně je pak na zadavateli, aby v souvislosti s nabídkovou cenou uvážil, zda v ní spatřuje riziko, že při její výši nebude možné plnění veřejné zakázky realizovat. Vstup do těchto úvah zadavatele by pak s ohledem na výše vymezené meze přezkumu byl excesivním a překračoval by oprávnění Úřadu k přezkumu MNNC.
37. Uzavírám tak, že pokud navrhovatel namítá pochybení zadavatele při posouzení MNNC, které spočívá na rozporu mezi vysvětlením ceny založeným na souběžném plnění a potvrzením samostatné objednatelnosti plnění, pak v postupu zadavatele nespatřuji ani porušení § 113 zákona ani porušení zásady přiměřenosti a transparentnosti a námitku navrhovatele shledávám jako nedůvodnou. Nejedná se přitom o formalistický přístup, jak tvrdí navrhovatel, ale o jediný možný přístup k přezkumu postupu zadavatele v souvislosti s vysvětlením mimořádně nízké nabídkové ceny.
38. Další námitkou, kterou navrhovatel vznáší, je to, že Úřad v napadeném rozhodnutí nevěnoval náležitou pozornost ekonomické provázanosti tabulek č. 1, č. 2 a č. 3 Ceníku a pominul indicii přesunu ekonomiky nabídky do nehodnocených položek. K této námitce považuji předně za nutné poznamenat, že ji navrhovatel uvedl již v podaném návrhu (viz jeho bod 15) a nejedná se tak o nepřípustné uvádění nové argumentace, jak ve svém vyjádření k podanému rozkladu namítal zadavatel. Zároveň ovšem nelze přehlédnout, že v podaném návrhu tento argument navrhovatel uvedl značně stručně a v podstatě jako podpůrnou úvahu ke své další argumentaci a šířeji se mu věnoval teprve v podaném rozkladu. Nepovažuji tak za pochybení Úřadu, pokud se této námitce navrhovatele v napadeném rozhodnutí blíže nevěnoval.
39. Co se samotné námitky navrhovatele týče, tak pak se s ní ztotožňuji do té míry, že u konstrukce nabídkové ceny, respektive modelu jejího hodnocení, mohou důvodně vyvstat pochybnosti, zda to, jak ji zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, skutečně povede k hodnocení reálné ekonomické výhodnosti nabídek. Faktická cena plnění veřejné zakázky je součtem cen uvedených v ceníku v rámci tří tabulek, kde jsou uvedeny ceny hodinové sazby práce technika, pevné sazby vztahující se k jednotlivým úkonům a cena dopravy reflektující čas věnovaný cestě a náklady na vzdálenost u různých typů vozidel. Předmětem hodnocení ovšem zadavatel učinil pouze cenu pevných sazeb a je tak otázkou, zda by pořadí těchto cen uvedených jednotlivými dodavateli (či samotná cenotvorba jednotlivých dodavatelů) bylo stejné, pokud by předmětem hodnocení byla i cena za hodinové sazby a cena dopravy.
40. Jakkoliv sdílím pochybnosti navrhovatele o struktuře hodnocené nabídkové ceny a její výpovědní hodnotě co do zajištění ekonomicky nejvýhodnější nabídky, jsem nucen konstatovat, že tato námitka jde nad rámec přezkumu namítaného pochybení zadavatele při hodnocení MNNC vybraného dodavatele. Zadavatel hodnotil nabídkovou cenu v souladu s tím, jak hodnoticí kritérium vymezil v zadávací dokumentaci. Pokud by se od stanoveného hodnoticího kritéria odchýlil, pak by se jednalo o postup v rozporu s § 39 odst. 1 zákona, dle kterého je zadavatel v průběhu zadávacího řízení povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Případné námitky ohledně stanovení hodnoticího kritéria zadavatelem tak měly směřovat již proti zadávacím podmínkám. Za současné situace má zadavatel toliko možnost zvážit, zda nejsou přítomny důvody pro zrušení zadávacího řízení. Takový postup by pak musel být řádně odůvodněn.
41. Námitku navrhovatele vztahující ke stanovení nabídkové ceny, respektive vztahu jednotlivých položek oceněných v rámci nabídek dodavatelů, tak považuji ve vztahu k přezkumu postupu zadavatele při hodnocení MNNC za nedůvodnou.
42. Pokud navrhovatel považuje rozhodnutí zadavatele o námitkách za nedostatečné a nepřezkoumatelné, pak po seznámení se s tímto rozhodnutím konstatuji, že se navrhovatel fakticky vymezuje proti jeho věcným závěrům, které byly podrobeny přezkumu výše v tomto rozhodnutí (a v napadeném rozhodnutí), přičemž jsem (stejně jako Úřad) dospěl k obdobnému závěru jako zadavatel, tedy že nebylo důvodné ani vyloučení vybraného dodavatele, ani další posouzení jeho nabídkové ceny. Zadavatel tedy zjevně v rozhodnutí o námitkách přednesl věcně přezkoumatelnou argumentaci. Vypořádání argumentace navrhovatele zadavatelem shledávám jako dostatečně obšírné, podrobné a přezkoumatelné. Rozkladovou námitku navrhovatele směřující proti rozhodnutí o námitkách tak považuji za nedůvodnou.
43. Závěrem tak s ohledem na výše uvedené shrnuji, že jsem se v řešené věci ztotožnil se závěrem napadeného rozhodnutí, tedy že zadavatel hodnotil nabídku vybraného dodavatele v souladu se stanovenými zadávacími podmínkami, přičemž zadavatelem učiněné kroky ve vztahu k nabídce vybraného dodavatele ohledně posouzení existence MNNC jsem shledal jako přezkoumatelné a nezatížené vnitřním rozporem. V postupu zadavatele tak nebylo shledáno porušení zákona ani důvod pro uložení nápravného opatření.
VI. Závěr
44. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Adresát/i:
1. Česká republika – Ministerstvo obrany, Tychonova 221/1, 160 00 Praha
2. Mgr. David Franke, advokát, Bartošova 1750/17, 750 02 Přerov
3. Felix a spol. advokátní kancelář, s.r.o., U Nikolajky 833/5, 150 00 Praha
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění zákona k okamžiku zahájení zadávacího řízení, a to vyjma ustanovení upravených zákonem č. 69/2025 Sb., a zákonem č. 238/2024 Sb. Postup ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.
[2] Položka č. 33 správního spisu.
[3] Položky č. 36 až 39 správního spisu.
[4] Položka č. 28 správního spisu.