číslo jednací: 21918/2026/500
spisová značka: S0284/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Spotřební tiskový materiál – Tonery, cartridge – alternativní |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 29. 7. 2026 |
| Související rozhodnutí | 21918/2026/500 26347/2026/161 |
| Dokumenty |  2026_S0284.pdf 339 KB |
|
PID |
UOHSX00N0HA6 |
|
Adresát/i dle rozdělovníku
|
|
Č. j. |
ÚOHS-21918/2026/500 |
||
|
Sp. zn. |
ÚOHS-S0284/2026/VZ |
||
|
Datum, místo |
18. 6. 2026, Brno |
Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 21. 4. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou:
- zadavatel – Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, IČO 00159816, se sídlem Pekařská 664/53, Staré Brno, 602 00 Brno,
- navrhovatel – PREMO s.r.o., IČO 26251531, se sídlem Brněnská 474, 686 03 Staré Město,
- vybraný dodavatel – Pody print s.r.o., IČO 29155207, se sídlem K lesu 345/10, Kamýk, 142 00
Praha 4
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Spotřební tiskový materiál – Tonery, cartridge – alternativní“ na základě výzvy k podání nabídek signované dne 23. 2. 2026 a uveřejněné téhož dne na profilu zadavatele v dynamickém nákupním systému s názvem „DNS Spotřební tiskový materiál“, který byl zaveden v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 12. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 8. 12. 2025 pod ev. č. Z2025-068058, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 12. 2025 pod ev. č. 811968-2025,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – PREMO s.r.o., IČO 26251531, se sídlem Brněnská 474, 686 03 Staré Město – ze dne 21. 4. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, IČO 00159816, se sídlem Pekařská 664/53, Staré Brno, 602 00 Brno – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Spotřební tiskový materiál – Tonery, cartridge – alternativní“ na základě výzvy k podání nabídek signované dne 23. 2. 2026 a uveřejněné téhož dne na profilu zadavatele v dynamickém nákupním systému s názvem „DNS Spotřební tiskový materiál“, který byl zaveden v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 12. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 8. 12. 2025 pod ev. č. Z2025-068058, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 12. 2025 pod ev. č. 811968-2025 se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Odůvodnění
I. ZADÁVání veřejné zakázky
1. Zadavatel – Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, IČO 00159816, se sídlem Pekařská 664/53, Staré Brno, 602 00 Brno – zahájil dle § 141 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“) zadávání veřejné zakázky „Spotřební tiskový materiál – Tonery, cartridge – alternativní“ na základě výzvy k podání nabídek signované dne 23. 2. 2026 a uveřejněné téhož dne na profilu zadavatele v dynamickém nákupním systému s názvem „DNS Spotřební tiskový materiál“, který byl zaveden v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 12. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 8. 12. 2025 pod ev. č. Z2025-068058, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 12. 2025 pod ev. č. 811968-2025 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Dle bodu 4.1 výzvy k podání nabídek signované dne 23. 2. 2026 a uveřejněné téhož dne na profilu zadavatele je předmětem veřejné zakázky dodávka tonerů a cartridgí.
3. Ze „ZPRÁVY O HODNOCENÍ NABÍDEK“ signované dne 18. 3. 2026 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 6 nabídek, včetně nabídky dodavatele – Pody print s.r.o., IČO 29155207, se sídlem K lesu 345/10, Kamýk, 142 00 Praha 4 (dále jen „vybraný dodavatel“) a nabídky dodavatele – PREMO s.r.o., IČO 26251531, se sídlem Brněnská 474, 686 03 Staré Město (dále jen „navrhovatel“).
4. Dne 30. 3. 2026 odeslal zadavatel účastníkům „Oznámení o výběru dodavatele“ (dále jen „oznámení o výběru dodavatele“), jímž informoval o výběru vybraného dodavatele.
5. Navrhovatel podal proti oznámení o výběru dodavatele námitky ze dne 30. 3. 2026, jež byly zadavateli doručeny téhož dne. Zadavatel „Rozhodnutím zadavatele o námitkách“ ze dne 13. 4. 2026 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, podané námitky odmítl.
6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 21. 4. 2026 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Stejnopis návrhu byl zadavateli doručen téhož dne.
II. OBSAH NÁVRHU
7. Návrh směřuje proti oznámení o výběru dodavatele a následnému rozhodnutí o námitkách.
8. Navrhovatel má za to, že zadavatel porušil ustanovení § 123 odst. 1 písm. b) zákona tím, že v dokumentu „Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“ v bodě III uvedl, že doklady podle § 104 písm. a) zákona nebyly požadovány.
9. Navrhovatel tvrdí, že „Zadavatel si ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 4. 2. 2026 a v obchodních podmínkách zadávací dokumentace výslovně vyhradil, že povinnou náležitostí nabídky je „doložení shody s požadovanými normami kvality a bezpečnosti“, konkrétně:
- DIN 33870-1/2 případně ETIRA Label,
- ISO/IEC 19752 / 19798,
- certifikace STMC,
- pro položky 1500294 a 1500730: ISO 9001:2015,
- pro položku 1200069: ISO 9001:2015, ISO 14001:2015, STMC.
Navrhovatel v této souvislosti vyjadřuje domněnku, že doklady, kterými je shoda s předmětnými normami dokládána, jsou svojí povahou doklady podle § 104 písm. a) zákona, které zadavatel po vybraném dodavateli požaduje předložit k prokázání splnění požadavků souvisejících s předmětem plnění.
10. Navrhovatel dále namítá porušení § 39 odst. 4 a 5 zákona, neboť se domnívá, že zadavatel se při posouzení splnění zadávacích podmínek omezil pouze na přijetí toho, co vybraný dodavatel uvedl ve své nabídce. V této souvislosti uvádí, že:
- „Nabídková cena vybraného dodavatele činí 896 896 Kč bez DPH, což představuje 54 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky stanovené zadavatelem (1 656 803 Kč bez DPH), a současně 15,5 % nabídkové ceny navrhovatele (5 768 626 Kč bez DPH).
- Zadávací podmínky požadují prokázání shody s více nezávislými systémy certifikace (DIN 33870, ISO/IEC 19752/19798, STMC, pro vybrané položky též ISO 9001:2015 a ISO 14001:2015), což objektivně představuje nákladovou položku, která se promítá do výrobní a distribuční ceny certifikovaných kompatibilních tonerů.“
Z výše zmíněných důvodů navrhovatel vyjadřuje domněnku, že zadavatel porušil svou povinnost řádně posoudit nabídku vybraného dodavatele, neboť nevyužil institutu objasnění nabídky dle § 46 odst. 1 zákona nebo předložení vzorků dle § 39 odst. 5 zákona.
11. Navrhovatel dále namítá porušení § 113 zákona ze strany zadavatele, neboť se domnívá, že z dokumentace o veřejné zakázce není zřejmé, zda zadavatel při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu tohoto ustanovení zákona zvažoval nákladovou strukturu certifikované výroby kompatibilních tonerových kazet, jakož i zda zadavatel srovnával nabídku vybraného dodavatele s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky či s ostatními nabídkami, a to zejména s nabídkami v pořadí druhého a třetího dodavatele. Navrhovatel rovněž namítá, že z dokumentace o veřejné zakázce nelze zjistit, jaké údaje si za účelem posouzení opatřil, tj. zdali například provedl průzkum trhu nebo provedl „srovnání s jednotkovými cenami z předchozí smlouvy“.
12. Navrhovatel rovněž tvrdí, že zadavatel porušil svou povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách stanovenou v § 245 odst. 1 zákona. V této souvislosti uvádí, že v námitkách zpochybnil skutečnost, že zadavatel má k dispozici doklady o splnění technických podmínek od vybraného dodavatele, přičemž poukázal na nereálnost splnění norem DIN 33870, ISO/IEC 19752/19798 a STMC při nabízené průměrné ceně přibližně 68 Kč/ks. Navrhovatel se proto domnívá, že zadavatel pochybil tím, že v rozhodnutí o námitkách blíže neidentifikoval doklady, o které opírá závěr o tom, že vybraný dodavatel doložil splnění všech požadovaných norem a certifikátů, nabídka vybraného dodavatele tyto normy splňuje a nevznikly žádné pochybnosti o kvalitě ani podezření na nesplnění technických parametrů.
13. Navrhovatel se domnívá, že zadavatel svým postupem porušil zásady transparentnosti, přiměřenosti a sociálně odpovědného zadávání zakotvené v § 6 zákona. Porušení zásady transparentnosti spatřuje navrhovatel ve skutečnosti, že z dokumentů zveřejněných na profilu zadavatele nelze zjistit, jaké konkrétní doklady byly v rámci nabídky vybraného dodavatele předloženy. Porušení zásady přiměřenosti namítá navrhovatel ve vztahu k míře ověření splnění požadavků na doložení certifikátů v zadávacích podmínkách. Domnívá se, že dochází k nepřiměřenému nepoměru mezi závažností těchto požadavků a intenzitou jejich ověření ze strany zadavatele. Navrhovatel rovněž tvrdí, že zadavatel porušil zásadu sociálně a environmentálně odpovědného zadávání tím, že nevynaložil odpovídající úsilí k ověření, zda předmět plnění vybraného dodavatele odpovídá „environmentálním a kvalitativním požadavkům, které si sám uložil“.
14. Závěrem návrhu navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil „Rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele ze dne 30. 3. 2026 a všechny následné úkony zadavatele“ při zadávání veřejné zakázky vč. rozhodnutí o námitkách.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
15. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 21. 4. 2026 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
16. Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.
17. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 23. 4. 2026.
18. Usnesením ze dne 7. 5. 2026 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede při zadávání šetřené veřejné zakázky, a zaslání příslušné dokumentace o šetřené veřejné zakázce pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.
19. Dne 29. 4. 2026 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele k návrhu a dokumentaci o veřejné zakázce.
20. Dne 29. 4. 2026 obdržel Úřad sdělení vybraného dodavatele týkající se obchodního tajemství v jím podané nabídce.
Vyjádření zadavatele k návrhu
21. K namítanému porušení ustanovení § 123 odst. 1 písm. b) zákona zadavatel uvádí, že požadavek na doložení předmětných norem a certifikátů není požadavkem ve smyslu § 104 písm. a) zákona, nýbrž se jedná o požadavek dle § 103 odst. 1 písm. b) zákona, neboť zadavatel požadoval předmětné dokumenty jako povinnou náležitost nabídky. K tomu doplňuje, že vzhledem k tomu, že výčet povinných náležitostí výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele se vztahuje výslovně k § 104 písm. a) zákona, je toho názoru, že není povinen do tohoto dokumentu uvádět výčet všech dokumentů a součástí nabídky dle § 103 odst. 1 zákona, ale pouze ty, na které zákon v § 123 odst. 1 písm. b) bod 3. zákona výslovně odkazuje, tj. doklady a vzorky dle § 104 písm. a) zákona. Zadavatel rovněž poukazuje na skutečnost, že v zadávacích podmínkách nebylo uvedeno, že by technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky měly být požadovány pouze u vybraného dodavatele dle § 104 písm. a) zákona.
22. K namítanému porušení ustanovení § 39 odst. 4 a 5 zákona zadavatel konstatuje, že informace, doklady a dokumenty předložené vybraným dodavatelem splnily veškeré požadavky zadavatele, které plynuly z výzvy k podání nabídek, jejích příloh a zveřejněných změn a vysvětlení zadávací dokumentace. Zadavatel proto dospěl k závěru, že nabídka vybraného dodavatele splnila zadávací podmínky, a z toho důvodu nepožadoval po vybraném dodavateli testovací protokoly a předložení vzorků.
23. Co se týče tvrzeného porušení povinnosti podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách stanovené v § 245 odst. 1 zákona, zadavatel vyjadřuje domněnku, že se podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách, a proto nemá povinnost dokládat navrhovateli podklady prokazující jeho tvrzení.
24. K navrhovatelem tvrzenému porušení povinnosti dle § 113 zákona posoudit mimořádně nízkou nabídkovou cenu, zadavatel uvádí, že předmětné posouzení provedl ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky. Zadavatel tvrdí, že v rámci posouzení nabídky vybraného dodavatele a v rámci posouzení jeho nabídkových cen vycházel z informací, údajů, dokladů a dokumentů, které vybraný dodavatel předložil ve své nabídce, přičemž konstatuje, že při posouzení nabídkových cen vybraného dodavatele nevznikla zadavateli důvodná pochybnost, že by jím uvedené nabídkové ceny jednotlivých položek předmětu plnění neměly být reálné, nebo že by nemělo být za jím uvedené nabídkové ceny možné realizovat předmět plnění veřejné zakázky.
Další průběh správního řízení
25. Dne 28. 4. 2026 obdržel Úřad od navrhovatele „Doplnění návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – doplnění důkazního návrhu“ z téhož dne. Navrhovatel ve svém podání ze dne 28. 4. 2026 zaslal Úřadu dvě fotografie, o kterých tvrdí, že se jedná o tiskové výstupy z provozu zadavatele, k čemuž uvádí, že „touto fotodokumentací netvrdí ani neprokazuje, že uvedené vady byly způsobeny plněním vybraného dodavatele. Předložená fotodokumentace má podpůrný charakter a dokládá význam technických a kvalitativních požadavků stanovených zadavatelem, zejména požadavků na normy ISO/IEC, DIN a STMC.“ Podle vyjádření navrhovatele fotodokumentace podporuje jeho tvrzení, že kvalita alternativního spotřebního materiálu má přímý dopad na čitelnost zdravotnické dokumentace, provozní spolehlivost tiskových zařízení a bezpečnost a plynulost provozu zdravotnického zařízení. Podle názoru navrhovatele pak tato fotodokumentace představuje další podpůrnou indicii k tvrzení, že rezignace zadavatele na materiální ověření kvality může mít reálné negativní provozní dopady.
26. Dne 15. 5. 2026 vydal Úřad rozhodnutí, kterým zamítl žádost navrhovatele o vydání předběžného opatření.
27. Usnesením ze dne 27. 5. 2026 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Navrhovatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil podáním ze dne 1. 6. 2026. Zadavatel ani vybraný dodavatel se k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí
28. Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí uvádí, že nezpochybňuje skutečnost, že vybraný dodavatel předložil certifikační prohlášení DIN 33870, ISO/IEC 19752, ISO/IEC 19798, certifikáty ISO 9001:2015 a ISO 14001:2015 a dokument STMC. Navrhovatel ovšem vyjadřuje domněnku, že tyto dokumenty mají charakter certifikačních prohlášení, která neobsahují identifikaci konkrétních tonerových kazet nabízených v rámci předmětné veřejné zakázky, konkrétní výsledky testování, čísla zkušebních protokolů, identifikaci zkušební laboratoře, vazbu na konkrétní položky nabídky ani ověřitelné výsledky testů výtěžnosti či kvality tisku.
29. Navrhovatel doplňuje, že certifikáty ISO 9001 a ISO 14001 prokazují existenci systému řízení kvality a environmentálního managementu organizace, nikoliv technické vlastnosti konkrétních tonerových kazet nabízených vybraným dodavatelem.
30. Dokument STMC podle názoru navrhovatele prokazuje způsobilost subjektu používat metodiku STMC, nikoliv splnění technických parametrů konkrétních tonerových kazet nabízených vybraným dodavatelem.
31. Navrhovatel setrvává na své argumentaci obsažené v návrhu ohledně způsobu posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny ze strany zadavatele, jakož i na argumentaci týkající se způsobu ověření splnění technických parametrů ze strany zadavatele u předmětu plnění nabízeného vybraným dodavatelem.
Doplnění vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí
32. Dne 10. 6. 2026 bylo Úřadu doručeno doplnění vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne. Úřad musí předně konstatovat, že doplnění vyjádření navrhovatele k podkladům obdržel opožděně, tj. po Úřadem stanovené lhůtě, kterou Úřad účastníkům řízení stanovil usnesením ze dne 27. 5. 2026 pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Navrhovateli bylo usnesení k podkladům doručeno dne 27. 5. 2026. Lhůta k vyjádření k podkladům mu tedy začala běžet dne 28. 5. 2026 a uplynula dne 3. 6. 2026.
33. Úřad je nucen konstatovat, že s ohledem na ustanovení § 261 odst. 3 věty třetí zákona k vyjádřením učiněným po lhůtě stanovené k vyjádření se k podkladům rozhodnutí nepřihlíží. Podle věty čtvrté § 261 odst. 3 zákona se obdobně použije § 251 odst. 5 zákona části věty první za středníkem, v němž je stanoveno, že k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. Úřad rovněž odkazuje na odbornou literaturu[1], podle které Úřad není oprávněn přihlížet k vyjádřením, jež jsou Úřadu doručena po stanovené lhůtě. Výjimku však představují takové skutečnosti, návrhy důkazů a jiné návrhy, které mají zpochybnit věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí; k těmto je Úřad povinen přihlížet. Stran výkladu pojmu „věrohodnost“ Úřad mutatis mutandis odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR č. j. 29 Cdo 5273/2017-564 ze dne 30. 4. 2019, resp. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0944/2024/VZ, č. j. ÚOHS-22777/2025/500 ze dne 19. 6. 2025, ve kterém Úřad zdůraznil, že zásada koncentrace řízení je vůdčí zásadou správního řízení před Úřadem, o to více v řízeních, v nichž se jedná o složité technické otázky, neboť bez jejího uplatnění by bylo možné taková řízení příslovečně „protahovat do nekonečna“. Řešená nevěrohodnost podkladů rozhodnutí musí vždy směřovat k samotnému důkazu z hlediska jeho samotné existence a důvodům či způsobům jeho vzniku, nikoliv ke zjištěnému skutkovému stavu, který z takového podkladu učiní Úřad.
34. Úřad konstatuje, že doplnění vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí bylo navrhovatelem podáno opožděně a svým obsahem nezpochybňuje věrohodnost Úřadem shromážděných podkladů pro vydání rozhodnutí.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
35. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o veřejné zakázce a stanovisek předložených účastníky správního řízení a na základě vlastních zjištění konstatuje, že rozhodl dle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
36. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel musí při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
37. Podle § 6 odst. 2 zákona zadavatel musí ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
38. Podle § 6 odst. 4 zákona je zadavatel při postupu podle zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky vhodné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.
39. Podle § 39 odst. 5 zákona vychází zadavatel v průběhu zadávacího řízení z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Zadavatel si může údaje, doklady, vzorky nebo modely opatřovat také sám, pokud nejde o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.
40. Podle § 130 zákona je zadavatel v průběhu zvláštního postupu povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro zvláštní postupy nejsou stanovena tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo zadávacími podmínkami, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona. Při postupu podle této části se § 39 odst. 2 písm. e) zákona, § 39 odst. 5 zákona, § 42 až 45 zákona, § 46 odst. 1 zákona a § 48a odst. 1 zákona použijí obdobně.
41. Podle § 141 odst. 4 zákona se pro výběr dodavatele se použije § 122 odst. 1 a 2 zákona obdobně. Zadavatel oznámí výběr dodavatele s odůvodněním všem dodavatelům zařazeným do dynamického nákupního systému, kteří podali nabídku. Nemá-li zadavatel k dispozici doklady o kvalifikaci vybraného dodavatele, zašle mu výzvu k předložení těchto dokladů; od vybraného dodavatele si může rovněž vyžádat doklady nebo čestné prohlášení podle § 122 odst. 4 zákona.
42. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.
43. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce
44. V čl. 4, bodu 4.1 výzvy k podání nabídek je uvedeno, že „Předmět plnění musí splňovat následující normy:
- DIN 33870-1/2 (renovace)
- ISO/IEC 19752 / 19798
- Certifikace STMC
- ETIRA Label“
45. Ve „Vysvětlení zadávací dokumentace 2“ signovaném dne 4. 3. 2026 je uvedeno mj. následující:
„K dotazu na požadavek na ETIRA Label zadavatel upravil tento požadavek, a to tak že:
Předmět plnění musí splňovat následující normy:
- DIN 33870-1/2 (renovace) případně ETIRA Label
- ISO/IEC 19752 / 19798
- Certifikace STMC
„DIN 3380-1/2“ – Vámi uvedená norma neodpovídá požadavku zadavatele.
Zadavatel v zadávacích podmínkách požaduje splnění norem DIN 33870-1/2 (renovace). Doložení splnění těchto norem zajistí zadavateli: Kvalitu tisku, výtěžnost (musí odpovídat deklarovaným hodnotám), spolehlivost, (kazeta nesmí poškodit tiskárnu a musí fungovat po celou dobu životnosti) a Ekologii (řádná likvidace odpadu a šetrnost k životnímu prostředí
„U podmínky SMTC, ISO 19752, 19798 se jedná o obecně platnou normu testování výtěžností všech tonerů tj. včetně originálních která je definována také certifikací ČSN.“
Zadavatel trvá na doložení certifikace SMTC pro zajištění kvality a výtěžnosti alternativních náplní stejně jako doložení splnění norem ISO/IEC 19752 a ISO/IEC 19798
„Žádáme také jakým způsobem budou řešeny Vámi požadované parametry u barvících pásek: 1500294, 1500730, 1501033, barvící pásky“
1500294, 1500730, 1501033 – zadavatel upřesňuje požadavek u uvedených položek na doložení splnění ISO 9001:2015
A současně doplňuje u pol.: 1200069 – zadavatel upřesňuje požadavek na doložení ISO 9001:2015, ISO 14001:2015, STMC“
46. V dokumentu „POSOUZENÍ NABÍDKY“ signovaném dne 27. 3. 2026 je uvedeno, že „Účastníkem uvedená nabídková cena nebyla dle § 113 zákona vzhledem k nabídnutému předmětu plnění posouzena jako mimořádně nízká. Nabídková cena je reálná a odpovídá aktuálnímu tržnímu prostředí a je akceptovatelná.“ Je zde rovněž uvedeno, že „Účastník ve své nabídce v elektronické verzi předložil:
- Doplněný závazný návrh smlouvy.
Smlouva neobsahuje přílohu č. 1 smlouvy – Specifikace a ceník zboží.
- Vyplněnou tabulku – přílohu 1 výzvy – cenová nabídka.
- Vyplněný krycí list nabídky vč. nabídkové ceny a čestného prohlášení;
- Vyplněné a podepsané Čestné prohlášení o opatřeních k mezinárodním sankcím;
- Certifikační prohlášení DIN 33870-1;
- Certifikační prohlášení DIN 33870-2
- Certifikační prohlášení ISO IEC 19752;
- Certifikační prohlášení ISO IEC 19798;
- UNI EN ISO 9001:2015;
- UNI EN ISO 14001:2015;
- Certifikace STMC.“
47. V příloze oznámení o výběru dodavatele (tj. v dokumentu „ROZHODNUTÍ O VÝBĚRU DODAVATELE“ ze dne 30. 3. 2026) zadavatel uvedl, že „Ekonomickou výhodnost nabídek pro tuto veřejnou zakázku bude zadavatel hodnotit podle nejnižší celkové nabídkové ceny v Kč bez DPH za celý předmět plnění této veřejné zakázky. Celková nabídková cena za celý předmět plnění této veřejné zakázky bude stanovena jako součet cen všech položek za předpokládané množství za hodnocené období 4 let. Nabídky účastníků budou seřazeny dle výše celkové nabídkové ceny v Kč bez DPH od nejvýhodnější = nejnižší/nejlevnější po nejméně výhodnou = nejvyšší/nejdražší.“ Rovněž zde uvedl, že rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky vybraného dodavatele, a že jeho nabídka splnila zadávací podmínky.
48. V příloze oznámení o výběru dodavatele – konkrétně v dokumentu „Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“ – se pod bodem III. „seznam dokladů nebo vzorků prokazujících splnění požadavků zadavatele podle § 104 písm. a) zákona vybraným dodavatelem, pokud si je zadavatel vyhradil“ uvádí „Nebylo požadováno.“.
Právní posouzení
K tvrzenému porušení § 123 odst. 1 zákona
49. Předmětem sporu mezi navrhovatelem a zadavatelem je zejména namítané nesplnění zákonných náležitostí obsahu dokumentu „Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“, na základě kterého navrhovatel zpochybňuje splnění zadávacích podmínek ze strany vybraného dodavatele. Zadavatel trvá na tom, že dokument „Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“ veškeré zákonem stanovené obsahové náležitosti splňuje a oznámení o výběru dodavatele bylo provedeno v souladu se zákonem.
50. Úřad předně uvádí, že šetřená veřejná zakázka je zadávána ve zvláštním postupu podle části šesté zákona, konkrétně v rámci zavedeného dynamického nákupního systému. Je třeba zdůraznit, že zvláštní postupy upravené v části šesté zákona mají odlišnou procesní úpravu oproti „klasickým“ zadávacím řízením. Zákon zde výslovně stanoví, která ustanovení zákona týkající se zadávacích řízení se použijí, a která se naopak neuplatní.
51. Podle § 130 zákona se při zvláštních postupech podle části šesté použijí pouze ta ustanovení zákona, která jsou v daném § 130 zákona přímo uvedena, případně ta, která jsou výslovně vtažena textem zákona do konkrétní úpravy daného postupu (jedná se o základní ustanovení a zadávací podmínky k zadávacím řízení obsažené v části druhé, části třetí a části čtvrté zákona). Použití jiných ustanovení zákona, např. týkajících se nadlimitních či podlimitních zadávacích řízení, je možné jen tehdy, pokud je zadavatel výslovně uvedl do zadávacích podmínek.
52. Z uvedeného plyne, že na postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému se povinnosti dle § 123 zákona neuplatní.
53. Úřad v obecnosti konstatuje, že požadavek transparentnosti je jedním z klíčových atributů postupu podle zákona. Smyslem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek [srov. rozsudek Krajského soudu v Brně (dále jen „KS v Brně“) č. j. 31 Af 35/2018-75 ze dne 25. 2. 2020]. Transparentní postup je takový, který nevzbuzuje pochybnosti o férovosti a řádnosti postupu zadavatele, tj. o tom, že zadavatel jedná regulérně. Naopak požadavek transparentnosti není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by jeho postup činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele (srov. rozsudek KS v Brně č. j. 31 Ca 166/2005-125 ze dne 14. 5. 2007). K tomu, aby mohlo být konstatováno porušení zásady transparentnosti, postačí, vzbuzují-li okolnosti případu důvodné pochybnosti o férovosti a řádnosti postupu zadavatele [srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 či rozsudek NSS č. j. 7 Afs 31/2012-55 ze dne 20. 6. 2012].
54. V souvislosti s šetřeným případem Úřad předně uvádí, že předmětná veřejná zakázka je zadávána v rámci zavedeného dynamického nákupního systému, tedy zvláštním postupem podle části šesté hlavy III zákona, kdy zadávání veřejných zakázek v rámci dynamického nákupního systému lze rozdělit na dvě fáze. V první fázi dochází k zavedení dynamického nákupního systému, a to (dle § 138 zákona) v zadávacím řízení ve smyslu § 139 zákona, v rámci kterého zadavatel posuzuje žádosti o účast z pohledu splnění podmínek pro zařazení do systému; tyto spočívají především ve splnění kvalifikačních předpokladů, příp. jiných stanovených požadavků zadavatele. Ve druhé fázi pak dochází k samotnému zadávání veřejné zakázky dodavateli vybranému na základě hodnocení podle kritérií hodnocení uvedených ve výzvě k podání nabídek. Úřad v této souvislosti odkazuje na komentářovou literaturu k § 141 odst. 4 zákona (viz Šebesta, M., Novotný, Machurek, T., P., Dvořák, D. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, Systém Beck-online), dle které „se pro hodnocení nabídek použije obdobně ustanovení hlavy X (hodnocení nabídek v nadlimitním režimu) s výjimkou povinnosti pořízení písemné zprávy o hodnocení nabídek dle § 119 odst. 2. (…). Po hodnocení nabídek zadavatel rozhodne o výběru dodavatele a oznámí tento výběr včetně jeho odůvodnění všem dodavatelům zařazeným do DNS, kteří podali nabídku. (…). Zadavatel nemá povinnost zpracovávat přílohy oznámení o výběru (především zprávu o hodnocení a výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele). S ohledem na potřebu přezkoumatelnosti jeho postupu by však zadavatel odpovídající informace měl vést jako součást dokumentace o řízení.“
55. Ačkoliv tedy při zadávání veřejných zakázek v rámci dynamického nákupního systému zadavatel nemá povinnost pořizovat výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele ve smyslu § 123 odst. 1 písm. b) zákona, je přesto s ohledem na povinnost dodržování zásady transparentnosti nezbytné, aby svůj výběr dodavatele náležitým způsobem odůvodnil. Komentářová literatura k tomu uvádí následující: „Při zadání veřejné zakázky v DNS je zadavatel povinen oznámit výběr dodavatele všem dodavatelům zařazeným do tohoto systému, kteří podali nabídku (...). Samotný výběr dodavatele musí probíhat obdobně jako v případě zadávacího řízení s ohledem na odkaz na § 122 odst. 1 a 2, tj. zadavatel musí vybrat takového dodavatele, který předložil ekonomicky nejvýhodnější nabídku na základě provedeného hodnocení. To neplatí jen v případě, že zadavatel na veřejnou zakázku zadávanou v DNS obdrží pouze jednu nabídku, a tudíž hodnocení nabídek neprovádí. Oznámení o výběru dodavatele musí zadavatel odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti, jejíž dodržení je zásadní právě u kroku výběru dodavatele, a zároveň je nezbytné, aby tento krok byl zpětně přezkoumatelný. Z tohoto odůvodnění tak musí být zřejmé, proč se zadavatel rozhodl pro toho konkrétního dodavatele, jaké důvody ho k danému výběru vedly. V případě, že by nebyl vybrán dodavatel, který předložil ekonomicky nejvýhodnější nabídku, např. z důvodu nesplnění jiných zadávacích podmínek, tak je nutné tyto důvody řádně v oznámení uvést“.[2]
56. Navrhovatel namítá, že součástí výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele měl být popis, jakým způsobem nabídka vybraného dodavatele splňuje technické normy stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci a doložení příslušných certifikátů, neboť se domnívá, že požadavek zadavatele na doložení shody s normami DIN 33870-1/2 (případně ETIRA Label), ISO/IEC 19752 / 19798, ISO 9001:2015 a ISO 14001:2015, jakož i na doložení certifikace STMC je požadavkem ve smyslu § 104 písm. a) zákona. Navrhovatel tedy fakticky napadá vadnost výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, přičemž v této souvislosti namítá porušení § 123 odst. 1 zákona ze strany zadavatele.
57. K navrhovatelem namítanému porušení ustanovení § 123 odst. 1 zákona Úřad uvádí, že toto ustanovení se na veřejné zakázky zadávané v rámci dynamického nákupního systému nepoužije. Postup zadavatele se při zadání veřejné zakázky v rámci dynamického nákupního systému řídí ustanovením § 141 odst. 4 zákona, které stanoví, že zadavatel oznámí výběr dodavatele s odůvodněním všem dodavatelům zařazeným do dynamického nákupního systému, kteří podali nabídku. Na veřejné zakázky zadávané v režimu dynamického nákupního systému se dle zákona ustanovení § 123 zákona neuplatní (viz výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jediným požadavkem je, aby odůvodnění výběru bylo zadavatelem učiněno v souladu se zásadou transparentnosti a umožňovalo zpětný přezkum.
58. Úřad současně dodává, že ze samotné výzvy k podání nabídek, ani z následných změn či vysvětlení zadávací dokumentace, nevyplývá skutečnost, že by si zadavatel vyhradil, že ustanovení § 123 zákona bude při zadávání šetřené veřejné zakázky aplikováno. Tato skutečnost tudíž potvrzuje, že ve vztahu k obsahu oznámení o výběru dodavatele byl zadavatel povinen dodržet požadavky zákona vyplývající z § 141 odst. 4 zákona (tj. uvést v oznámení o výběru dodavatele jeho odůvodnění) a v § 6 odst. 1 zákona (tj. postup v souladu se zásadou transparentnosti), a nikoli požadavky definované v § 123 zákona.
59. Z oznámení o výběru dodavatele (resp. z jeho přílohy „ROZHODNUTÍ O VÝBĚRU DODAVATELE“ ze dne 30. 3. 2026) je zřejmé, jakým způsobem byly nabídky zadavatelem hodnoceny. Jednoznačně z něj vyplývá, že zadavatel provedl hodnocení nabídek podle stanoveného kritéria nejnižší nabídkové ceny a přehledně uvedl pořadí nabídek včetně příslušných cenových údajů. Zadavatel zde rovněž uvedl, že rozhodl o výběru nabídky vybraného dodavatele, a že jeho nabídka splnila zadávací podmínky. V dokumentu „Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“, jakožto další příloze oznámení o výběru dodavatele je rovněž specifikován seznam dokladů prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele a uveden závěr, že vybraný dodavatel splnil zadávací podmínky a byl zařazen do dynamického nákupní systému. Z uvedeného je zřejmé, na základě jakých skutečností zadavatel přistoupil k výběru vybraného dodavatele. S ohledem na výše uvedené má Úřad za to, že zadavatel v oznámení o výběru dodavatele jasným, srozumitelným a přezkoumatelným způsobem popsal jak použité hodnotící kritérium, tak i výsledné pořadí jednotlivých nabídek včetně konkrétních cenových údajů, čímž dostatečně odůvodnil výběr dodavatele. Takový postup umožňuje všem účastníkům jednoznačně ověřit, z jakých důvodů byla vybrána právě nabídka vybraného dodavatele.
60. Úřad v této souvislosti akcentuje, že zákon nestanovuje, že by byl zadavatel povinen v oznámení o výběru dodavatele uvést, jakým způsobem vybraný dodavatel prokázal dodržení technických norem stanovených zadavatelem v zadávací dokumentaci. Pokud tedy navrhovatel namítá, že součástí oznámení o výběru dodavatele (resp. jeho přílohy obsahující výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele) měl být popis, jakým způsobem nabídka vybraného dodavatele splňuje technické normy stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci a doložení příslušných certifikátů, pak k tomu Úřad sděluje, že zákon tuto povinnost zadavateli nestanovuje. Úřad proto dospěl k závěru, že neuvedení údajů o dokladech prokazujících splnění předmětných norem v rámci oznámení o výběru dodavatele neodporuje požadavkům na obsah oznámení o výběru dodavatele dle § 141 odst. 4 zákona ani zásadě transparentnosti stanovené v § 6 odst. 1 zákona.
61. Navrhovatel v podaném návrhu mj. namítá, že zadavatel porušil ustanovení § 123 odst. 1 písm. b) zákona tím, že v dokumentu „Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“ v bodě III uvedl, že doklady podle § 104 písm. a) zákona nebyly požadovány, ačkoli doklady, kterými je dokládána shoda se zadavatelem požadovanými normami a certifikáty, jsou svojí povahou doklady podle § 104 písm. a) zákona. Byť se ustanovení § 123 odst. 1 písm. b) zákona ani ustanovení § 104 písm. a) zákona v šetřeném případě neuplatní (viz výše), považuje Úřad za vhodné v obecné rovině vyjasnit, že pokud zadavatel v zadávacím řízení (tedy v rámci takového postupu, na které uvedená ustanovení zákona dopadají) v souladu s § 104 písm. a) zákona požaduje v zadávací dokumentaci předložení dokladů nebo vzorků vztahujících se k předmětu plnění veřejné zakázky jako další podmínku pro uzavření smlouvy, je povinen podle § 123 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona ve výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele (jakožto součásti oznámení o výběru dodavatele) uvést seznam těchto dokladů nebo vzorků. Uvedená povinnost však nesměřuje vůči všem účastníkům zadávacího řízení, nýbrž je svou povahou adresována výhradně vybranému dodavateli, neboť právě ten je subjektem, který je za splnění předpokladů uvedených v § 104 písm. a) zákona povinen požadované doklady či vzorky před uzavřením smlouvy předložit. Z čl. 4, bodu 4.1 výzvy k podání nabídek, jakož i z „Vysvětlení zadávací dokumentace 2“ však vyplývá, že předmětný požadavek na doložení norem a certifikátů za požadavek ve smyslu § 104 písm. a) zákona považovat nelze, neboť z těchto dokumentů nevyplývá skutečnost, že by se povinnost splnit tyto normy a doložit příslušné certifikáty vztahovala výlučně k vybranému dodavateli. Předmětný požadavek je totiž formulován jako požadavek na předmět plnění, který musí splnit každý dodavatel, který na základě výzvy k podání nabídek podal nabídku. Ani z pohledu zásady transparentnosti tak Úřad porušení zákona v uvedení informace v oznámení o výběru dodavatele (resp. jeho příloze obsahující výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele) o nepožadování dokladů podle § 104 písm. a) zákona Úřad neshledal.
K posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatelem
62. Mezi účastníky správního řízení je mj. spor o tom, zda vybraný dodavatel dostatečně odůvodnil, že nabídková cena vybraného dodavatele nebyla dle § 113 zákona posouzena jako mimořádně nízká, resp. zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem při jejím posouzení.
63. Úřad ve vztahu k šetřené veřejné zakázce předně akcentuje, že podstatná je v jejím případě skutečnost, že se jedná o zadávání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, tj. patří do tzv. zvláštních postupů podle části šesté zákona, na které, jak již bylo v obecnosti poukázáno výše, některá „běžná“ zákonná pravidla, resp. ustanovení zákona týkající se zadávacích řízení nedopadají. U zvláštního postupu v podobě dynamického nákupního systému, resp. zadávání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, obecně platí, že pravidla a povinnosti týkající se posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu § 113 zákona (jež se jinak vztahují na zadávání veřejných zakázek v nadlimitním režimu), se neuplatní. Citované ustanovení zákona spadá dle systematiky zákona do části čtvrté, zatímco zákonná pravidla pro tzv. zvláštní postupy (pod něž spadá i zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému) jsou zařazena v části šesté zákona. Současně je třeba doplnit, že v části šesté není ani stanoveno, že by ustanovení § 113 zákona bylo možno aplikovat obdobně.
64. Právě uvedené však neznamená, že by si zadavatel právo postupovat podle § 113 zákona nemohl vyhradit sám v zadávacích podmínkách. Z dokumentace o šetřené veřejné zakázce nicméně dle Úřadu neplyne, že by zadavatel již v rámci zadávacích podmínek stanovil pravidla týkající se posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu § 113 zákona.
65. Úřad tak předně konstatuje, že zadavatel nebyl v případě zadávání šetřené veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému ze zákona povinen uplatnit postup spočívající v posouzení existence mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu § 113 zákona. Vzhledem k tomu, že si zadavatel nevyhradil v zadávacích podmínkách povinné použití pravidel vztahujících se k posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny, resp. pravidel ve smyslu § 113 zákona, a tato povinnost nevyplývá ani ze zákona, nebyl zadavatel povinen posouzení nabídek (a to ani nabídky vybraného dodavatele) z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny provést. Za této situace je třeba upozornit, že se na zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému nevztahuje ani povinnost zadavatele vyloučit dodavatele podle § 113 odst. 6 zákona v návaznosti na posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny, neboť tato povinnost je s aplikací § 113 zákona neoddělitelně spjata.
66. Úřad nicméně uvádí, že z předložené dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel se nabídkovou cenou vybraného dodavatele přesto zabýval, když v dokumentu „POSOUZENÍ NABÍDKY“ signovaném dne 27. 3. 2026 uvedl, že nabídková cena vybraného dodavatele nebyla dle § 113 zákona ve vztahu k nabídnutému předmětu plnění posouzena jako mimořádně nízká, neboť odpovídá aktuálnímu tržnímu prostředí a je pro zadavatele akceptovatelná. Zadavatel tedy provedl posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny, ačkoliv povinnost posoudit mimořádně nízkou nabídkovou cenu se v šetřeném případě neuplatní.
67. Co se týče otázky charakteru námitek podaných navrhovatelem a dodržení zásady transparentnosti postupu zadavatele (k souvislosti této zásady s danou věcí viz výše), Úřad uvádí, že v podaných námitkách navrhovatel uvedl informace vztahující se k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny v částech III. a IV. V části III. námitek přitom navrhovatel k riziku mimořádně nízké nabídkové ceny uvedl, že nabídková cena vybraného dodavatele činí 896 896 Kč, zatímco jeho vlastní nabídková cena odpovídá částce 5 768 626 Kč, přičemž poukazuje na skutečnost, že rozdíl mezi těmito nabídkovými cenami představuje přibližně 6,4násobek. Navrhovatel vyjadřuje domněnku, že tato skutečnost zakládá důvodné pochybnosti o kvalitě a podezření na nesplnění technických norem. Proto navrhovatel namítá, že zadavatel neprovedl objasnění ceny a nevyzval k doložení kvality.
68. V části IV. námitek pak navrhovatel namítá technickou nereálnost „extrémně nízké ceny“ vybraného dodavatele, k čemuž uvádí:
„Z praxe:
- certifikovaná výroba (např. ARMOR)
- laboratorní testy
- kontrola kvality
- evropská výroba
to má fixní nákladovou strukturu.
Nabídka vítěze je cenově na úrovni:
- low-cost importů (typicky bez certifikace)
- výrobků bez kontrolovaných testů.
Z toho plyne technická nepravděpodobnost splnění požadovaných norem.“
69. Navrhovatel v návrhu namítá porušení § 113 zákona ze strany zadavatele, když uvádí, že z dokumentace o veřejné zakázce není zřejmé, zda zadavatel při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zohlednil nákladovou strukturu certifikované výroby kompatibilních tonerových kazet, zda porovnával nabídku vybraného dodavatele s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky či s ostatními nabídkami, a rovněž že z dokumentace nelze seznat, jaké konkrétní podklady si zadavatel za účelem tohoto posouzení opatřil, tedy zda provedl například průzkum trhu či srovnání s jednotkovými cenami z předchozí smlouvy.
70. Úřad k uvedenému konstatuje, že jak bylo uvedeno výše, v šetřeném případě se povinnost posoudit mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve smyslu § 113 zákona neuplatní. Zadavatel se tak nemohl dopustit porušení tohoto ustanovení zákona. Co se pak týče otázky dodržení zásady transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona, Úřad konstatuje, že z postupu zadavatele při vyřízení námitek je zřejmé, že se podstatou námitek zabýval, když navrhovateli transparentním způsobem vysvětlil, jakými úvahami byl při posouzení nabídky vybraného dodavatele veden (k tomu viz níže).
71. Pro úplnost Úřad dodává, že ačkoli je z výše uvedeného dokumentu „POSOUZENÍ NABÍDKY“ patrné, že se zadavatel otázkou mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného dodavatele zabýval, přestože k tomu nebyl povinen, lze takový postup považovat za nadbytečný, nikoliv však za nezákonný.
72. S ohledem na výše uvedené tak Úřad v postupu zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny porušení zákona neshledal.
K tvrzenému porušení § 39 odst. 4 a 5 zákona
73. Navrhovatel tvrdí, že zadavatel porušil svou povinnost řádně posoudit nabídku vybraného dodavatele, neboť nevyužil institutu objasnění nabídky dle § 46 odst. 1 zákona ani nepožadoval předložení vzorků či zkušebních protokolů dle § 39 odst. 5 zákona. Argumentace navrhovatele vychází z předpokladu, že předmětné instituty měly být ze strany zadavatele aplikovány, neboť z obsahu nabídky vyplývají indicie, že existuje pochybnost o tom, zda předmět plnění vybraného dodavatele splňuje zadávací podmínky, přičemž toto tvrzení opírá o skutečnost, že zadavatel v bodě III dokumentu „Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“ uvedl, že nepožadoval doklady podle § 104 písm. a) zákona.
74. Úřad má postaveno na jisto (jak je uvedeno výše), že zadavatel nepostupoval v rozporu se zákonem, když v bodě III dokumentu „Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“ uvedl, že nepožadoval doklady podle § 104 písm. a) zákona. Úřad dále konstatuje, že z dokumentu „POSOUZENÍ NABÍDKY“ signovaného dne 27. 3. 2026, jakož i z dokumentace o veřejné zakázce, zjistil, že vybraný dodavatel veškeré požadované certifikáty doložil. Úřad proto považuje argument navrhovatele o nevyužití institutu objasnění nabídky dle § 46 odst. 1 zákona a možnosti opatřit si údaje, doklady, vzorky nebo modely dle § 39 odst. 5 zákona za bezpředmětný.
75. K navrhovatelem tvrzenému porušení § 39 odst. 4 zákona Úřad zdůrazňuje, že v souladu s § 130 zákona se při zvláštních postupech podle části šesté použijí pouze ta ustanovení zákona, která jsou v tomto ustanovení přímo uvedena, případně ta, která jsou výslovně vtažena textem zákona do konkrétní úpravy daného postupu. Použití jiných ustanovení zákona je možné jen tehdy, pokud je zadavatel výslovně uvedl do zadávacích podmínek. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel si v zadávacích podmínkách výslovně nevyhradil aplikaci § 39 odst. 4 zákona, Úřad konstatuje, že se předmětné ustanovení na šetřenou veřejnou zakázku neaplikuje.
K rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele
76. Navrhovatel rovněž tvrdí, že zadavatel porušil svou povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách stanovenou v § 245 odst. 1 zákona.
77. Navrhovatel uvádí, že ačkoliv v námitkách zpochybnil skutečnost, že zadavatel má k dispozici doklady o splnění technických podmínek od vybraného dodavatele, přičemž namítal nereálnost splnění norem DIN 33870, ISO/IEC 19752/19798 a STMC při nabízené průměrné ceně přibližně 68 Kč/ks, zadavatel blíže neidentifikoval doklady, o které opírá závěr o tom, že vybraný dodavatel doložil splnění všech požadovaných norem a certifikátů, nabídka vybraného dodavatele tyto normy splňuje a nevznikly žádné pochybnosti o kvalitě ani podezření na nesplnění technických parametrů.
78. Úřad se tedy zabýval otázkou, zda rozhodnutí o námitkách dostojí požadavkům stanoveným v § 245 odst. 1 zákona, tedy zda součástí citovaného rozhodnutí je odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke skutečnostem uvedeným stěžovatelem (navrhovatelem) v námitkách.
79. Úřad s ohledem na skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce konstatuje, že námitky byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahují veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat v souladu s § 245 odst. 1 zákona.
80. Úřad v návaznosti na výše uvedené posoudil rozhodnutí o námitkách, kdy vycházel z toho, že pokud navrhovatel uvádí v námitkách konkrétní argumenty, je nezbytné, aby zadavatel na tyto argumenty adekvátně reagoval. Úřad však zároveň doplňuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění podaných námitek postihlo gros podaných námitek.
81. Úřad konstatuje, že konkrétní námitky jsou obsaženy v částech II. – V. námitek. Otázka splnění zadávacích podmínek je zmíněna v části III. námitek, přičemž obsahem a podstatou dotčené části námitek je tvrzení navrhovatele, že zadavatel nepožadoval žádné technické doklady ani certifikace a neověřoval splnění technických parametrů u vybraného dodavatele. Svá tvrzení opírá o citaci „Seznam dokladů … nebylo požadováno“, která se má pravděpodobně vztahovat k dokumentu „Výsledek posouzení splnění účasti vybraného dodavatele“ signovaném dne 30. 3. 2026, přičemž tato skutečnost ovšem není v námitkách explicitně uvedena.
82. V části IV. námitek navrhovatel namítá, že existuje pochybnost o splnění technických norem u plnění vybraného dodavatele. Rovněž zde tvrdí, že plnění vybraného dodavatele představuje riziko pro zadavatele, neboť použití necertifikovaných tonerů vede k poškození tiskáren, snížení výtěžnosti, vyšším servisním nákladům, zdravotním rizikům způsobeným tonerovým prachem a právním rizikům v oblasti práv k duševnímu vlastnictví.
83. Úřad přezkoumal rozhodnutí o námitkách a dospěl k závěru, že v rozhodnutí o námitkách se zadavatel vyjádřil ke každému z okruhů (částí) námitek, přičemž z tohoto vyjádření je zřejmé, proč zadavatel námitky navrhovatele odmítl podle § 245 odst. 2 zákona jako nedůvodné a je z něj tedy patrné, proč považuje svůj postup při zadávání veřejné zakázky za souladný se zákonem, stejně tak proč považuje argumenty navrhovatele v této souvislosti za liché. Úřad má za to, že zadavatel nebyl (vzhledem k formulaci námitek) povinen nezbytně identifikovat certifikáty předložené vybraným dodavatelem, neboť poskytl srozumitelné vysvětlení svého postupu, proč ve výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraným dodavatelem nepožadoval předložení dokladů dle § 104 písm. a) zákona (tj. že si předmětný požadavek na předložení těchto dokumentů od vybraného dodavatele nevyhradil v zadávací dokumentaci) a jakým způsobem vyhodnotil, že nabídka vybraného dodavatele splňuje požadované normy a že byly doloženy příslušné certifikáty (tj. konstatoval, že provedl kontrolu obsahu nabídky vybraného dodavatele, při které ověřil splnění norem a doložení certifikátů, a zároveň vysvětlil, že § 123 odst. 1 zákona nestanovuje zadavateli povinnost uvést kompletní výčet všech dokumentů tvořících obsah nabídky ve výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, a proto tyto dokumenty neuvedl).
84. Ve vztahu k namítané pochybnosti o splnění technických norem zadavatel uvedl, že vybraný dodavatel tyto normy splnil a doložil požadované certifikáty. K navrhovatelem uvedeným rizikům zadavatel konstatuje, že vzhledem ke skutečnosti, že vybraný dodavatel předložil dané certifikáty, nepovažuje předmětná rizika za relevantní vzhledem k nabídce vybraného dodavatele.
85. Lze tak dovodit, že ve vztahu k námitkám je postihnuto jejich gros a zdůvodnění, které zadavatel stěžovateli (navrhovateli) poskytl, je dostačující k tomu, aby byla naplněna povinnost zadavatele vymezená v § 245 odst. 1 zákona spočívající v jasném a srozumitelném vypořádání odůvodnění rozhodnutí o námitkách.
86. Úřad tedy uzavírá, že argumentace navrhovatele, ve které navrhovatel napadá rozhodnutí o námitkách z důvodu neuvedení informací o certifikátech předložených v nabídce vybraného dodavatele, je nedůvodná.
87. K argumentaci navrhovatele týkající se kvality předmětu plnění nabídnutého vybraným dodavatelem a s tím související fotografie zaslané Úřadu navrhovatelem v podání ze dne 28. 4. 2026, Úřad konstatuje, že v rámci své přezkumné činnosti jeho úloha nespočívá v hodnocení kvality předmětu plnění, nýbrž v posouzení, zda zadavatel při postupu zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem. Posuzování technické či kvalitativní úrovně nabízeného plnění náleží výlučně zadavateli, který je oprávněn stanovit požadavky odpovídající jeho potřebám a následně vyhodnotit nabídky podle hodnoticích kritérií stanovených v zadávací dokumentaci. Úřad proto považuje argumentaci navrhovatele obsaženou v podání ze dne 28. 4. 2026 za bezpředmětnou. To platí obzvláště s ohledem na skutečnost, že navrhovatel sám v tomto podání explicitně uvádí, že netvrdí, že by vady tisku, které jsou dle jeho názoru zachyceny na předmětných fotografiích, byly způsobeny plněním vybraného dodavatele.
K tvrzenému porušení zásad transparentnosti a přiměřenosti
88. K tvrzenému porušení zásady transparentnosti spočívajícího ve skutečnosti, že z dokumentů zveřejněných na profilu zadavatele nelze zjistit, jaké konkrétní doklady byly v rámci nabídky vybraného dodavatele předloženy, Úřad uvádí, že zákon neukládá zadavateli povinnost zveřejnit výčet dokladů obsažených v nabídce vybraného dodavatele. Nezveřejněním této informace tedy zadavatel neporušil zásadu transparentnosti obsaženou v § 6 zákona ani žádné jiné ustanovení zákona.
89. K namítanému porušení zásady přiměřenosti ve vztahu k míře ověření splnění požadavků na doložení certifikátů v zadávacích podmínkách ze strany zadavatele, Úřad konstatuje, že vzhledem ke skutečnosti, že z dokumentu „POSOUZENÍ NABÍDKY“ signovaného dne 27. 3. 2026, jakož i z dokumentace o veřejné zakázce Úřad zjistil, že vybraný dodavatel veškeré požadované certifikáty doložil, považuje argumentaci týkající se nepřiměřenosti postupu zadavatele za bezpředmětnou.
K tvrzenému porušení zásad sociálně a environmentálně odpovědného zadávání
90. Navrhovatel v části III námitek spatřuje porušení zásad sociálně odpovědného zadávání a environmentálně odpovědného zadávání zakotvených v § 6 odst. 4 zákona v tom, že zadavatel „neprovedl žádné objasnění ceny“ a „nevyzval k doložení kvality“. S ohledem na skutečnost, že Úřad má postaveno najisto (jak je uvedeno výše), že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když nevyužil institut objasnění nabídky dle § 46 odst. 1 zákona a možnosti opatřit si údaje, doklady, vzorky nebo modely dle § 39 odst. 5 zákona, jakož i při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny, považuje Úřad tvrzení navrhovatele o porušení těchto zásad za bezpředmětné.
K certifikátům
91. K námitce navrhovatele, že certifikační prohlášení DIN 33870, ISO/IEC 19752, ISO/IEC 19798, certifikáty ISO 9001:2015 a ISO 14001:2015 a dokument STMC předložené vybraným dodavatelem mají charakter certifikačních prohlášení, která neobsahují identifikaci konkrétních tonerových kazet nabízených v rámci předmětné veřejné zakázky, konkrétní výsledky testování, čísla zkušebních protokolů, identifikaci zkušební laboratoře, vazbu na konkrétní položky nabídky ani ověřitelné výsledky testů výtěžnosti či kvality tisku, jakož i k námitce, že certifikáty ISO 9001, ISO 14001 a dokument STMC neprokazují technické vlastnosti konkrétních tonerových kazet nabízených vybraným dodavatelem, Úřad konstatuje, že čl. 4, bodu 4.1 výzvy k podání nabídek, Vysvětlení zadávací dokumentace 2 ani žádný jiný dokument, který je součástí zadávací dokumentace, nestanovil požadavky na konkrétní podobu předmětných certifikátů. Z těchto dokumentů pouze vyplývá požadavek na splnění výše zmíněných norem a doložení příslušných certifikátů. Za této situace Úřad neshledává daná tvrzení navrhovatele jako taková, která by měla potenciál zpochybnit závěr zadavatele o splnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem ve vztahu k předloženým certifikátům či certifikačním prohlášením. Absence detailnější identifikace jednotlivých výrobků, konkrétních testovacích výstupů v předložených certifikátech, konkrétní výsledky testování, čísla zkušebních protokolů a identifikaci zkušební laboratoře samy o sobě nepředstavují nesplnění zadávací podmínky na požadované certifikace a neprokazují, že vybraným dodavatelem nabízené plnění požadovanou certifikaci nesplňuje.
92. Nadto Úřad doplňuje, že navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 1. 6. 2026 sám výslovně uvádí, že nezpochybňuje skutečnost, že vybraný dodavatel předložil certifikační prohlášení DIN 33870, ISO/IEC 19752, ISO/IEC 19798, certifikáty ISO 9001:2015 a ISO 14001:2015 a dokument STMC.
93. Pro úplnost Úřad dodává, že vybraný dodavatel je i po uzavření smlouvy povinen realizovat plnění v plném souladu se zadávacími a smluvními podmínkami. Reálné plnění tedy musí odpovídat parametrům závazně stanoveným zadavatelem.
94. Úřad zdůrazňuje, že jeho přezkumná činnost v tomto ohledu spočívá pouze v kontrole, zda byly řádně dodrženy předepsané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení nabídek, nikoliv posouzení technické a kvalitativní úrovně předmětu plnění.
Shrnutí
95. Z uvedených důvodů Úřad návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Adresát/i
1. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Pekařská 664/53, Staré Brno, 602 00 Brno
2. PREMO s.r.o., Brněnská 474, 686 03 Staré Město
3. Pody print s.r.o., K lesu 345/10, Kamýk, 142 00 Praha 4
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Srov. Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1518 – 1522.
[2] viz Vilém PODEŠVA, Lukáš SOMMER, Jiří VOTRUBEC, Martin FLAŠKÁR, Jiří HARNACH, Jan MĚKOTA a Martin JANOUŠEK. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. Komentář k § 141 zákona