číslo jednací: 28098/2026/500
spisová značka: S0424/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Pomocné úklidové práce a čistící služby v objektech stravovacích provozů ČVUT v Praze - opakování |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 264 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 20. 8. 2026 |
| Dokumenty |  2026_S0424.pdf 227 KB |
|
PID |
UOHSX00N7LVY |
|
|
|
Č. j. |
ÚOHS-28098/2026/500 |
||
|
Sp. zn. |
ÚOHS-S0424/2026/VZ |
||
|
Datum, místo |
4. 8. 2026, Brno |
Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 23. 6. 2026 na návrh ze dne 22. 6. 2026, jehož účastníky jsou
- navrhovatel - OLMAN SERVICE s.r.o., IČO 26293102, se sídlem Jakuba Obrovského 1389/1b, 635 00 Brno,
- strany smlouvy:
- zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6,
- vybraný dodavatel - JITOZ s.r.o., IČO 23510269, se sídlem náměstí 14. října 1307/2, 150 00 Praha 5,
ve věci návrhu na uložení zákazu plnění „Smlouvy o poskytování služeb“ uzavřené dne 1. 6. 2026 mezi jmenovaným zadavatelem a jmenovaným vybraným dodavatelem na plnění veřejné zakázky „Pomocné úklidové práce a čistící služby v objektech stravovacích provozů ČVUT v Praze - opakování“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 4. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 4. 2026 pod ev. č. Z2026-017848 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 4. 2026 pod ev. č. 240591-2026,
rozhodl takto:
I.
Zadavateli – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 – se podle § 264 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá zákaz plnění „Smlouvy o poskytování služeb“ uzavřené dne 1. 6. 2026 mezi jmenovaným zadavatelem a vybraným dodavatelem - JITOZ s.r.o., IČO 23510269, se sídlem náměstí 14. října 1307/2, 150 00 Praha 5 - na plnění veřejné zakázky „Pomocné úklidové práce a čistící služby v objektech stravovacích provozů ČVUT v Praze - opakování“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 4. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 4. 2026 pod ev. č. Z2026-017848 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 4. 2026 pod ev. č. 240591-2026, neboť daná smlouva byla uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 písm. b) citovaného zákona přes zákaz jejího uzavření stanovený v § 246 odst. 1 písm. a) bodu 2. citovaného zákona, tj. před uplynutím lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele.
Podle § 264 odst. 3 citovaného zákona je plněnícitovanésmlouvy zakázáno uplynutím 4 měsícůod nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
II.
Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 – ukládá povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých). Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 (dále jen „zadavatel“) – zahájil jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 8. 4. 2026 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Pomocné úklidové práce a čistící služby v objektech stravovacích provozů ČVUT v Praze - opakování“, přičemž citované oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 4. 2026 pod ev. č. Z2026-017848 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 4. 2026 pod ev. č. 240591-2026 (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“).
2. Dle čl. 3.4 „Předmět plnění veřejné zakázky a jeho specifikace“ zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „zajištění pomocných úklidových a čistících prací v jednotlivých objektech stravovacích provozů (menzy) ve správě SÚZ ČVUT v době trvání 24 měsíců nebo do vyčerpání sjednané celkové ceny dle smlouvy.“ Dle čl. 3.5 „Účel veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je účelem veřejné zakázky „naplnit potřebu na zabezpečení čistoty, hygieny a kultury prostředí v souladu s platnou legislativou“.
3. Dle čl. 3.2 „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 32 100 000 Kč bez DPH za 24 měsíců.
4. Z „Oznámení o hodnocení a posouzení nabídek“ podepsaného dne 15. 5. 2026, jehož přílohou bylo „Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky“, vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 10 nabídek, a to včetně nabídky navrhovatele - OLMAN SERVICE s.r.o., IČO 26293102, se sídlem Jakuba Obrovského 1389/1b, 635 00 Brno (dále jen „navrhovatel“), a včetně nabídky vybraného dodavatele - JITOZ s.r.o., IČO 23510269, se sídlem náměstí 14. října 1307/2, 150 00 Praha 5 (dále jen „dodavatel JITOZ s.r.o.“ nebo „vybraný dodavatel“), přičemž zadavatel rozhodl o výběru nabídky dodavatele JITOZ s.r.o.
5. Dne 1. 6. 2026 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem „Smlouvu o poskytování služeb“ na realizaci předmětné veřejné zakázky (dále jen „smlouva o poskytování služeb“). Tato smlouva byla uveřejněna v registru smluv téhož dne pod ID 35884429.
6. Dne 23. 6. 2026 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh navrhovatele ze dne 22. 6. 2026 na uložení zákazu plnění smlouvy o poskytování služeb (dále jen „návrh“). Stejnopis návrhu byl zadavateli doručen téhož dne.
II. OBSAH NÁVRHU
7. Navrhovatel v návrhu uvádí, že mu zadavatel neodeslal oznámení o výběru dodavatele, čímž dle navrhovatele postupoval v rozporu s § 50 a § 123 zákona.
8. Dle navrhovatele zadavatel uveřejnil na svém profilu zadavatele v elektronickém nástroji Tender arena dne 15. 5. 2026 oznámení a rozhodnutí o výběru dodavatele a následně dne 3. 6. 2026 uzavřenou smlouvu. Navrhovatel však tvrdí, že oznámení o výběru dodavatele mu nebylo doručeno, když v jeho uživatelském účtu v daném elektronickém nástroji je ve vztahu k předmětné veřejné zakázce evidována pouze jediná zpráva, a to automatické potvrzení o přijetí nabídky.
9. Navrhovatel upozorňuje, že možnost doručit rozhodnutí o výběru dodavatele pouhým uveřejněním na profilu zadavatele umožňuje zákon výhradně ve zjednodušeném podlimitním řízení, zatímco v otevřeném nadlimitním řízení je zadavatel povinen odeslat toto oznámení adresně do elektronické schránky každého jednotlivého účastníka, kterému dosud nezanikla účast v zadávacím řízení.
10. Dle navrhovatele se zadavatel nemůže opírat ani o výhradu uvedenou v zadávací dokumentaci, že „odešle bez zbytečného odkladu od rozhodnutí o výběru dodavatele oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení, a to prostřednictvím profilu zadavatele“. Navrhovatel má totiž za to, že taková výhrada je u nadlimitní veřejné zakázky zadávané v otevřeném řízení neaplikovatelná a nezákonná.
11. V důsledku tohoto opomenutí zadavatele dle navrhovatele nezačala běžet lhůta pro podání námitek proti výběru dodavatele podle § 242 odst. 2 zákona, a pokud tedy zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu o poskytování služeb, učinil tak dle navrhovatele v blokační lhůtě, kdy je uzavření smlouvy zapovězeno. Svým postupem tak zadavatel dle navrhovatele „paralyzoval“ zákonné právo účastníků zadávacího řízení na podání námitek a na přezkum postupu zadavatele ze strany Úřadu před podpisem smlouvy.
12. Navrhovatel shrnuje, že dle jeho přesvědčení zadavatel uzavřel smlouvu o poskytování služeb v rozporu s § 246 odst. 1 písm. a) zákona, tedy v blokační lhůtě, která navrhovateli z důvodu absence řádného doručení oznámení o výběru dodavatele ani nezačala běžet.
13. Navrhovatel proto navrhuje, aby Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření podle § 264 odst. 1 zákona, tj. o uložení zákazu plnění smlouvy o poskytování služeb.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
14. Úřad obdržel výše uvedený návrh dne 23. 6. 2026 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
15. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou navrhovatel a strany smlouvy, tj. zadavatel a vybraný dodavatel.
16. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 23. 6. 2026.
Vyjádření zadavatele k návrhu podepsané dne 3. 7. 2026
17. Dne 3. 7. 2026 obdržel Úřad od zadavatele jeho vyjádření k návrhu podepsané téhož dne.
18. Zadavatel uznává, že oznámení o výběru dodavatele nebylo odesláno adresně navrhovateli, a to administrativní chybou, když se zadavatel dle svého tvrzení mylně domníval, že odesláno bylo.
19. Zadavatel však zdůrazňuje, že oznámení o výběru dodavatele bylo uveřejněno na profilu zadavatele, kde bylo neomezeně přístupné všem účastníkům zadávacího řízení včetně navrhovatele, což zadavatel považuje za transparentní postup. Zároveň zadavatel uvádí, že dle jeho názoru dodavatel, který má zájem získat veřejnou zakázku, by měl profil zadavatele sledovat i bez upozornění ze strany zadavatele. Dle zadavatele opomenutím adresného odeslání oznámení o výběru dodavatele nevznikla navrhovateli žádná újma, ani nejde o pochybení, jež by mohlo ovlivnit výsledek zadávacího řízení či jež by mělo jakýkoliv věcný či ekonomický dopad.
20. Současně zadavatel uvádí, že uložení zákazu plnění smlouvy o poskytování služeb by mu způsobilo značnou škodu, neboť předmětem dané smlouvy je úklid v objektech stravovacích provozů, jež by bez úklidu z hygienických důvodů nemohly být provozovány a musely by být uzavřeny. Zadavatel zdůrazňuje, že tyto stravovací provozy provozuje především jako službu studentům veřejné vysoké školy a nabízí zde pro ně cenově výhodné stravování. Dle zadavatele by tedy situace dopadla negativně především na studenty a na dobré jméno zadavatele jako veřejné vysoké školy, jejímž hlavním posláním je poskytování odborného vzdělání studentům.
21. Zadavatel dále uvádí, že z důvodu opatrnosti již zahájil přípravu zadávací dokumentace na opakované zadávací řízení a dne 3. 7. 2026 odeslal k uveřejnění předběžné oznámení ve snaze omezit čerpání ze smlouvy na co nejkratší dobu.
22. Pakliže by Úřad uložil zákaz plnění dané smlouvy, žádá zadavatel ve smyslu § 264 odst. 3 zákona o stanovení doby alespoň 4 měsíce k uzavření nové smlouvy v rámci nového zadávacího řízení, k čemuž uvádí následující důvody hodné zvláštního zřetele. Zadavatel uvádí, že nemůže úklid stravovacích provozů zajistit jinak, protože nemá vlastní zaměstnance na úklid, a stravovací provozy by tedy ode dne zákazu plnění smlouvy musely být uzavřeny, což by mělo negativní dopad zejména na studenty, jimž jsou stravovací provozy přednostně určeny, kteří je využívají jak v letních měsících, byť v omezeném provozu, tak zejména v průběhu akademického roku. Zadavatel dále uvádí, že pokud by zákaz plnění smlouvy platil bez odkladu, dostal by se do obtížně řešitelné situace, tj. provozy by musely být buďto okamžitě uzavřeny anebo by muselo být zajištěno dočasné plnění na nezbytnou dobu, která by však mohla trvat i několik měsíců a mohl by být překročen limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu, čímž by zadavatel byl nucen přijímat řešení v rozporu se zákonem a čelil by dalšímu postihu za toto jednání. Zadavatel s ohledem na uvedené navrhuje, pokud by Úřad rozhodl o zákazu plnění smlouvy o poskytování služeb, aby se tak stalo uplynutím 4 měsíců od právní moci rozhodnutí.
Další průběh správního řízení
23. Usnesením ze dne 14. 7. 2026 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
24. Navrhovatel a vybraný dodavatel se k podkladům rozhodnutí ve lhůtě stanovené Úřadem ani později nevyjádřili.
Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí podepsané dne 17. 7. 2026
25. Dne 17. 7. 2026 obdržel Úřad od zadavatele jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí podepsané téhož dne, v němž zadavatel odkázal na svou argumentaci obsaženou ve vyjádření k návrhu, k čemuž nad jeho rámec doplnil, že dne 7. 7. 2026 bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek (a dne 6. 7. 2026 bylo uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie) předběžné oznámení použité za účelem zkrácení lhůty pro podání nabídek v případě potřeby konání nového zadávacího řízení, a to ve snaze omezit čerpání ze smlouvy o poskytování služeb na co nejkratší dobu.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
26. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl podle § 264 odst. 1 zákona o uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku, neboť smlouva byla zadavatelem uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 písm. b) zákona, tj. přes zákaz jejího uzavření stanovený zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující skutečnosti.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení právních předpisů
27. Podle § 50 zákona zadavatel odešle všem účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru, ve kterém uvede identifikační údaje vybraného dodavatele a odůvodnění výběru; to neplatí v případě zadávacího řízení, v němž je jen jeden účastník.
28. Podle § 123 odst. 1 zákona oznámení o výběru dodavatele zadavatel odešle bez zbytečného odkladu po ukončení hodnocení nabídek nebo elektronické aukce, pokud byla použita. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění musí být součástí tohoto oznámení
a) zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek,
b) výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat
1. seznam dokladů prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele,
2. u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,
3. seznam dokladů nebo vzorků prokazujících splnění požadavků zadavatele podle § 104 písm. a) zákona vybraným dodavatelem, pokud si je zadavatel vyhradil,
4. výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b) zákona.
29. Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.
30. Podle § 246 odst. 1 písm. a) bodu 2. zákona platí, že zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele, pokud je zadavatel povinen odeslat oznámení o výběru dodavatele.
31. Podle § 254 odst. 1 písm. b) zákona platí, že návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku může podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu přes zákaz jejího uzavření stanovený tímto zákonem nebo předběžným opatřením.
32. Podle § 264 odst. 1 zákona Úřad uloží zadavateli v řízení zahájeném na návrh podle § 254 zákona zákaz plnění smlouvy, byla-li smlouva na veřejnou zakázku nebo rámcová dohoda uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 zákona. Platí, že smlouva, ohledně níž Úřad uložil zákaz plnění, aniž by postupoval podle § 264 odst. 3 zákona, je neplatná od samého počátku.
33. Podle § 264 odst. 3 zákona platí, že pokud zadavatel prokáže, že důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadují pokračování plnění smlouvy, Úřad v rozhodnutí stanoví lhůtu ne delší než 12 měsíců, jejímž uplynutím je zakázáno plnění smlouvy; tato lhůta začíná běžet právní mocí rozhodnutí. Ekonomický zájem na plnění smlouvy může být považován za takový důvod pouze za výjimečných okolností, kdy by přerušení plnění smlouvy vedlo k nepřiměřeným důsledkům. Ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou veřejnou zakázkou, zejména náklady vyplývající z prodlení při plnění veřejné zakázky, náklady spojené se zahájením nového zadávacího řízení, náklady spojené se změnou osoby plnící veřejnou zakázku a náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími ze zákazu plnění smlouvy, nepředstavují důvody hodné zvláštního zřetele vyžadující pokračování plnění smlouvy.
34. Podle § 2 písm. e) vyhlášky č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody (dále jen „vyhláška o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů“), se pro účely této vyhlášky rozumí elektronickou adresou místo pro příjem zpráv v rámci elektronického nástroje.
35. Podle § 4 odst. 1 vyhlášky o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů je doručením prostřednictvím elektronického nástroje okamžik přijetí datové zprávy na elektronickou adresu adresáta či adresátů datové zprávy v elektronickém nástroji.
36. Podle § 4 odst. 2 vyhlášky o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů o doručení prostřednictvím elektronického nástroje musí být pořízen záznam o elektronickém úkonu podle § 7 citované vyhlášky.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
37. Z přehledu dokumentů uveřejněných na profilu zadavatele v elektronickém nástroji Tender arena vyplývá, že zadavatel zde dne 15. 5. 2026 v 13:04:38 hod uveřejnil pod názvem „Oznámení a rozhodnutí o výběru dodavatele“ dokument „Oznámení o hodnocení a posouzení nabídek“ podepsaný téhož dne, a to včetně jeho přílohy „Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky“ (dále i jen „oznámení o výběru dodavatele“). Uvedené dokumenty obsahují seznam hodnocených nabídek vč. identifikace účastníků zadávacího řízení a jejich nabídkových cen, popis způsobu hodnocení a výsledek hodnocení nabídek, identifikaci vybraného dodavatele a odůvodnění jeho výběru. Současně je zde obsažen výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, tj. seznam dokladů předložených vybraným dodavatelem k prokázání jeho kvalifikace.
38. Z přehledu odeslaných zpráv prostřednictvím elektronického nástroje Tender arena vyplývá, že dne 15. 5. 2026 v 13:04:38 hod byla skupině fyzických osob odesílatelem „Robot Tender arena“ odeslána zpráva (notifikace) s předmětem „Vyvěšení nových verzí dokumentů“ s textem „Na profilu zadavatele byly k zakázce ‚VZ0245417 - Pomocné úklidové práce a čistící služby v objektech stravovacích provozů ČVUT v Praze – opakování‘ vyvěšeny nové verze následujících dokumentů: ‚Oznámení a rozhodnutí o výběru dodavatele‘“. Přehled odeslaných zpráv prostřednictvím elektronického nástroje Tender arena neobsahuje žádný záznam o tom, že by zadavatel dne 15. 5. 2026 či v jiných dnech odeslal oznámení o výběru dodavatele navrhovateli či dalším účastníkům zadávacího řízení.
Právní posouzení
39. Úřad shrnuje, že v šetřeném případě se navrhovatel návrhem podaným dle § 254 odst. 1 písm. b) zákona domáhá s odkazem na § 264 odst. 1 zákona uložení zákazu plnění smlouvy o poskytování služeb uzavřené mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel postupoval v rozporu s § 50 a § 123 zákona, když mu neodeslal oznámení o výběru dodavatele a toto oznámení pouze uveřejnil na profilu zadavatele. V důsledku uvedeného postupu zadavatele dle navrhovatele nezačala běžet lhůta pro podání námitek proti výběru dodavatele podle § 242 odst. 2 zákona, a zadavatel tedy nebyl oprávněn uzavřít s vybraným dodavatelem předmětnou smlouvu. Tím, že zadavatel smlouvu o poskytování služeb s vybraným dodavatelem přesto dne 1. 6. 2026 uzavřel, porušil dle navrhovatele zákaz uzavření smlouvy stanovený v § 246 odst. 1 písm. a) bodu 2. zákona. Navrhovatel tedy má za to, že jsou dány důvody pro uložení zákazu plnění řešené smlouvy. Zadavatel nerozporuje, že oznámení o výběru dodavatele navrhovateli neodeslal, avšak poukazuje na skutečnost, že toto oznámení bylo uveřejněno na profilu zadavatele. Pro případ uložení zákazu plnění smlouvy žádá zadavatel odložení účinků tohoto zákazu o 4 měsíce s odkazem na veřejný zájem spočívající v zachování provozu stravovacích zařízení do dokončení nového zadávacího řízení.
K oznámení o výběru dodavatele
40. Úřad nejprve obecně uvádí, že podle § 50 zákona je zadavatel povinen odeslat všem účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru, v němž uvede identifikační údaje vybraného dodavatele a odůvodnění jeho výběru; to neplatí v případě zadávacího řízení, v němž je jen jeden účastník. Tuto povinnost má zadavatel tedy podle § 50 zákona vůči všem účastníkům zadávacího řízení, jejichž účast v zadávacím řízení dosud nezanikla podle § 47 odst. 2 zákona, přičemž výjimku představuje pouze situace, kdy je v zadávacím řízení jediný účastník. V případě nadlimitní veřejné zakázky ukládá zákon v § 123 odst. 1 zadavateli povinnost odeslat oznámení o výběru dodavatele bez zbytečného odkladu po ukončení hodnocení nabídek, přičemž součástí tohoto oznámení musí být předepsané informace vztahující se k hodnocení nabídek a k posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele. Ačkoliv § 123 odst. 1 zákona stanoví pouze to, že „oznámení o výběru dodavatele zadavatel odešle“, aniž by na rozdíl od § 50 zákona výslovně vymezoval okruh adresátů tohoto oznámení, nelze toto ustanovení vykládat izolovaně od § 50 zákona. Zatímco § 50 zákona obecně stanoví povinnost zadavatele odeslat oznámení o výběru všem účastníkům zadávacího řízení, § 123 odst. 1 zákona tuto obecnou úpravu pro nadlimitní režim jen dále doplňuje o další požadavky týkající se okamžiku odeslání oznámení a jeho obsahových náležitostí. Tedy § 123 odst. 1 zákona nestanoví samostatný režim oznámení o výběru dodavatele, nýbrž na obecnou úpravu obsaženou v § 50 zákona navazuje a dále ji rozvádí. Povinnost odeslat oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení, jejichž účast dosud nezanikla, proto dopadá i na nadlimitní veřejné zakázky, při jejichž zadávání zadavatel postupuje podle § 123 odst. 1 zákona.
41. Zákon přitom rozlišuje mezi dokumenty, které mají být účastníkům zadávacího řízení odeslány, a dokumenty, jejichž právní účinky jsou spojeny s jejich uveřejněním. Jestliže § 50 i § 123 odst. 1 zákona explicitně stanoví, že zadavatel oznámení o výběru dodavatele „odešle“, předpokládá zákon aktivní komunikační úkon zadavatele vůči konkrétním účastníkům zadávacího řízení. Pouhé uveřejnění oznámení o výběru na profilu zadavatele proto samo o sobě nemůže být považováno za splnění povinnosti odeslat oznámení o výběru dodavatele vymezené v § 50 a v § 123 odst. 1 zákona. Tento závěr podporuje i § 53 odst. 5 zákona, podle nějž se ve zjednodušeném podlimitním řízení oznámení o výběru dodavatele považuje za doručené všem účastníkům zadávacího řízení okamžikem jeho uveřejnění na profilu zadavatele, pokud si to zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradil. Skutečnost, že zákonodárce takové pravidlo výslovně upravil pouze pro tento druh zadávacího řízení, potvrzuje, že v ostatních případech nelze nahrazovat odeslání oznámení jeho pouhým uveřejněním na profilu zadavatele. Pokud by chtěl zákonodárce spojit účinky doručení oznámení o výběru dodavatele s jeho uveřejněním na profilu zadavatele i pro jiné druhy zadávacích řízení, učinil by tak rovněž výslovně. Pro nadlimitní veřejné zakázky zadávané v otevřeném řízení však žádnou obdobnou právní úpravu zákonodárce nestanovil a uplatní se tedy obecná úprava obsažená v § 50 a § 123 odst. 1 zákona, kde je zadavateli výslovně uložena povinnost oznámení o výběru „odeslat“, tedy učinit aktivní komunikační úkon vůči konkrétním účastníkům zadávacího řízení.
42. V případě nadlimitní veřejné zakázky zadávané v otevřeném řízení tedy zákon spojuje se skončením procesu hodnocení nabídek povinnost zadavatele aktivně informovat jednotlivé účastníky zadávacího řízení o výsledku zadávacího procesu. Účelem této právní úpravy je zajistit účastníkům zadávacího řízení efektivní možnost seznámit se s výsledkem zadávacího řízení a následně využít procesní prostředky ochrany jejich práv. Oznámení o výběru dodavatele tedy nepředstavuje pouze informativní úkon zadavatele, nýbrž jde o jeden ze základních procesních institutů, na nichž je vystavěn systém ochrany dodavatelů v zadávacím řízení. Na oznámení o výběru dodavatele totiž navazuje běh lhůty pro podání námitek proti výběru podle § 242 odst. 2 zákona. Prostřednictvím tohoto institutu tedy zákon účastníkům zadávacího řízení zaručuje možnost přezkumu postupu zadavatele ještě před uzavřením smlouvy. Tomu odpovídá i § 246 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona, podle něhož zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele. Smyslem této tzv. blokační lhůty je dát účastníkům zadávacího řízení možnost brojit proti výsledku zadávacího řízení ještě před tím, než dojde k uzavření smlouvy, tj. zákon vytváří časový prostor pro využití procesních prostředků ochrany a současně brání tomu, aby zadavatel uzavřením smlouvy znemožnil přezkum svého postupu.
43. V šetřeném případě plyne z dokumentace o zadávacím řízení, že šlo o nadlimitní veřejnou zakázku zadávanou v otevřeném řízení. Dále z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel 10 nabídek, tj. zadávacího řízení se ve smyslu § 47 odst. 1 písm. b) zákona účastnilo 10 účastníků, přičemž z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by některý z účastníků zadávacího řízení byl z účasti vyloučen anebo že by jeho účast v zadávacím řízení jinak zanikla. Z uvedeného je zřejmé, že šetřené zadávací řízení není případem, kdy by šlo o zjednodušené podlimitní řízení, ani kdy by byl v zadávacím řízení pouze jeden účastník.
44. S ohledem na uvedené bylo v šetřeném případě s odkazem na § 50 a na § 123 odst. 1 zákona povinností zadavatele odeslat oznámení o výběru dodavatele s náležitostmi dle § 123 odst. 1 zákona všem účastníkům předmětného zadávacího řízení, tj. i navrhovateli.
45. Z dokumentace o zadávacím řízení Úřad zjistil, že zadavatel vyhotovil dne 15. 5. 2026 dokument „Oznámení o hodnocení a posouzení nabídek“, jehož přílohou byl dokument „Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky“. Daný dokument (včetně jeho přílohy) byl téhož dne uveřejněn na profilu zadavatele v elektronickém nástroji Tender arena.
46. Ze seznamu zpráv odeslaných zadavatelem prostřednictvím elektronického nástroje Tender arena však nevyplývá, že by zadavatel oznámení o výběru dodavatele odeslal navrhovateli a dalším účastníkům zadávacího řízení. Úřad v této souvislosti uvádí, že podle § 2 písm. e) ve spojení s § 4 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, je doručením prostřednictvím elektronického nástroje okamžik přijetí datové zprávy na elektronickou adresu adresáta v elektronickém nástroji, přičemž o tomto úkonu musí být pořízen záznam. Seznam zpráv odeslaných zadavatelem prostřednictvím elektronického nástroje Tender arena ani jiné části tohoto elektronického nástroje (stejně jako žádná jiná část dokumentace o zadávacím řízení) však neobsahují žádný záznam o tom, že by na elektronickou adresu navrhovatele v tomto elektronickém nástroji byla odeslána či doručena datová zpráva obsahující oznámení o výběru dodavatele.
47. Ze seznamu zpráv odeslaných zadavatelem prostřednictvím elektronického nástroje Tender arena vyplývá pouze to, že dne 15. 5. 2026 byla určité skupině fyzických osob odeslána automatická systémová notifikace upozorňující na zveřejnění dokumentu „Oznámení o hodnocení a posouzení nabídek“, jehož přílohou bylo „Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky“, na profilu zadavatele. Tato automatická notifikace elektronického nástroje však sama o sobě nepředstavovala oznámení o výběru dodavatele ve smyslu § 50 a § 123 odst. 1 zákona. Předmětná notifikace pouze informovala o existenci nově zveřejněného oznámení o výběru dodavatele na profilu zadavatele, neobsahovala však samotné oznámení o výběru dodavatele ani žádné informace či dokumenty, jež mají být součástí oznámení o výběru dodavatele. Prostřednictvím této notifikace se tak do dispoziční sféry adresátů nedostalo samotné oznámení o výběru dodavatele, nýbrž pouze informace o tom, že zadavatel oznámení o výběru dodavatele nově uveřejnil na svém profilu zadavatele. Automatickou systémovou notifikaci proto nelze ztotožňovat s oznámením o výběru dodavatele ani s jeho odesláním ve smyslu § 50 a § 123 odst. 1 zákona, neboť na jejím základě nebylo možné získat informaci o vybraném dodavateli ani o odůvodnění jeho výběru a relevantním způsobem zvážit využití procesních prostředků ochrany, které zákon s oznámením o výběru spojuje.[1] Úřad nadto podotýká, že z obdržené dokumentace není zřejmé ani to, v jaké postavení měly tyto fyzické osoby, jimž byla předmětná automatická notifikace adresována, v předmětném zadávacím řízení vystupovat. Je zřejmé pouze to, že daná notifikace byla odeslána blíže neurčené skupině uživatelů (fyzických osob), aniž by však bylo jasné, zda vůbec šlo o osoby oprávněné jednat (a přijímat písemnosti) za jednotlivé účastníky zadávacího řízení, ani zda byly takovou notifikací obeslány všechny osoby, jejichž prostřednictvím účastníci se zadavatelem komunikovali. Zároveň není zřejmé, zda mezi adresáty předmětné notifikace byla i některá z osob oprávněných jednat za navrhovatele či některá z osob, jejichž prostřednictvím navrhovatel v zadávacím řízení se zadavatelem komunikoval. Není tedy postaveno najisto ani to, zda alespoň předmětná notifikace byla vůbec doručena navrhovateli, resp. některé z osob oprávněných za něj jednat. Úřad však zdůrazňuje, že tato skutečnost není pro posouzení dané věci nikterak relevantní, neboť automatickou systémovou notifikaci by nebylo možné považovat za úkon, jímž zadavatel splnil svou zákonnou povinnost odeslat oznámení o výběru dodavatele účastníkům zadávacího řízení, ani v případě, že by bylo prokázáno její doručení osobám oprávněným jednat za jednotlivé účastníky zadávacího řízení, a tedy i navrhovateli.
48. Úřad proto uzavírá, že z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by bylo oznámení o výběru dodavatele navrhovateli řádně odesláno způsobem předpokládaným v § 50 a § 123 odst. 1 zákona.
49. Zároveň zadavatel Úřadu nesdělil, že by oznámení o výběru dodavatele navrhovateli odeslal jakoukoliv jinou formou, např. prostřednictvím datové schránky či elektronické pošty. Skutečnost, že oznámení o výběru dodavatele navrhovateli odesláno nebylo vůbec, ostatně ve svém vyjádření k návrhu potvrdil i sám zadavatel.
50. Na základě popsaných skutkových zjištění dospěl Úřad k závěru, že zadavatel nesplnil povinnost stanovenou v § 50 ve spojení s § 123 odst. 1 zákona, když navrhovateli neodeslal oznámení o výběru dodavatele.
51. Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu nerozporoval, že oznámení o výběru dodavatele navrhovateli neodeslal. K uvedenému pouze uvedl, že k neodeslání oznámení o výběru dodavatele došlo v důsledku administrativního pochybení, přičemž současně namítal, že dané oznámení bylo uveřejněno na profilu zadavatele, kde bylo dostupné všem účastníkům zadávacího řízení, a že navrhovateli tudíž nevznikla žádná újma. Zadavatel rovněž uvedl, že dodavatel, který má zájem získat veřejnou zakázku, by měl profil zadavatele průběžně sledovat i bez zvláštního upozorňování ze strany zadavatele.
52. S uvedenou argumentací zadavatele se Úřad neztotožňuje.
53. Jak bylo podrobně rozebráno výše, zákon ukládá zadavateli povinnost oznámení o výběru dodavatele účastníkům zadávacího řízení odeslat. Tato povinnost nemůže být v případě nadlimitní veřejné zakázky zadávané v otevřeném řízení splněna pouhým uveřejněním na profilu zadavatele. Opačný výklad by fakticky vedl k rozšíření zvláštního režimu upraveného pro zjednodušené podlimitní řízení i na otevřené řízení zadávané v nadlimitním režimu, aniž by pro takový postup existovala opora v zákoně. Skutečnost, že oznámení o výběru dodavatele bylo veřejně přístupné na profilu zadavatele, proto sama o sobě nemůže zhojit absenci zákonem vyžadovaného odeslání tohoto oznámení účastníkům zadávacího řízení.
54. Úřad nepřisvědčil ani názoru zadavatele, že navrhovatel měl profil zadavatele průběžně sledovat a z vlastní iniciativy zjišťovat, zda na něm nebyly zveřejněny nové dokumenty. Takový výklad by ve svém důsledku vedl k přenesení zákonné odpovědnosti za oznámení výsledku zadávacího řízení ze zadavatele na jednotlivé účastníky zadávacího řízení. Zákon je však vystavěn na opačném principu, kdy je povinností zadavatele aktivně informovat účastníky zadávacího řízení prostřednictvím úkonů, které zákon předpokládá.
55. Úřad dále nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že šlo o pochybení administrativní povahy bez dopadu na navrhovatele. Oznámení o výběru dodavatele nepředstavuje pouze informativní sdělení zadavatele, ale procesní úkon, s nímž zákon spojuje významné právní následky. Právě od oznámení o výběru dodavatele se odvíjí možnost účastníků zadávacího řízení seznámit se s výsledkem zadávacího řízení, posoudit zákonnost postupu zadavatele a případně využít zákonem stanovené prostředky ochrany svých práv. Nelze proto přisvědčit ani argumentu zadavatele, že navrhovateli nevznikla žádná újma. V důsledku neodeslání oznámení o výběru dodavatele byl navrhovatel zbaven procesní jistoty, že se o výsledku zadávacího řízení dozví způsobem předvídaným zákonem. Současně mu zadavatel znemožnil využít mechanismus ochrany práv, který zákon s oznámením o výběru dodavatele spojuje. Již samotné porušení zákonné povinnosti informovat účastníka zadávacího řízení o výběru dodavatele zákonem stanoveným způsobem tak představuje zásah do jeho procesních práv.
56. Úřad pouze pro úplnost podotýká, že na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že zadavatel v čl. 16 a čl. 17 zadávací dokumentace uvedl, že oznámení o výběru dodavatele bude účastníkům zadávacího řízení doručováno prostřednictvím profilu zadavatele. Zadávací dokumentace totiž nemůže modifikovat kogentní pravidla stanovená zákonem ani založit postup, který zákon nepřipouští. Jestliže zákon ukládá zadavateli výslovnou povinnost oznámení o výběru dodavatele účastníkům odeslat, nelze tuto povinnost nahradit zveřejněním dokumentu na profilu zadavatele, a to ani za situace, kdy zadavatel takový postup předem deklaroval v zadávacích podmínkách. Jinými slovy, skutečnost, že zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že bude doručovat oznámení o výběru dodavatele prostřednictvím profilu zadavatele, nemůže sama o sobě založit oprávnění postupovat v rozporu se zákonem.
57. Úřad proto uzavírá, že skutečnost, že oznámení o výběru dodavatele bylo zveřejněno na profilu zadavatele, ani tvrzení zadavatele o absenci věcných či ekonomických dopadů jeho postupu na navrhovatele, nemohou nic změnit na závěru, že zadavatel nesplnil povinnost stanovenou v § 50 ve spojení s § 123 odst. 1 zákona, když navrhovateli neodeslal oznámení o výběru dodavatele.
K důsledkům neodeslání oznámení o výběru dodavatele
58. Pakliže zadavatel navrhovateli jakožto účastníkovi zadávacího řízení oznámení o výběru dodavatele ve smyslu § 50 ve spojení s § 123 odst. 1 zákona řádně neodeslal, jak bylo dovozeno, nemohla navrhovateli začít běžet lhůta pro podání námitek proti výběru dodavatele podle § 242 odst. 2 zákona. Právě řádné doručení oznámení o výběru dodavatele totiž představuje zákonem předpokládanou skutečnost, od níž se počátek běhu této lhůty odvíjí. Pokud tedy k řádnému oznámení o výběru dodavatele nedošlo, nemohla lhůta pro podání námitek vůbec začít běžet, a nemohla tudíž ani uplynout.
59. Zákon přitom v § 246 odst. 1 písm. a) bodu 2. stanoví, že zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele. Účelem tohoto ustanovení zákona je zajistit účastníkům zadávacího řízení reálnou možnost brojit proti výběru dodavatele ještě před uzavřením smlouvy. Toto ustanovení je přitom nutné vykládat tak, že zákaz uzavření smlouvy dopadá nejen na situace, kdy lhůta pro podání námitek proti výběru dodavatele běží, ale rovněž na situace, kdy tato lhůta dosud nemohla uplynout proto, že vůbec nezačala běžet v důsledku pochybení zadavatele spočívajícího v neodeslání oznámení o výběru dodavatele účastníkovi zadávacího řízení. Opačný výklad by totiž vedl k nepřijatelnému závěru, že zadavatel by vlastním porušením zákonné povinnosti mohl založit stav, v němž by byl oprávněn uzavřít smlouvu, přestože účastníkům zadávacího řízení neposkytl zákonem garantovaný prostor pro uplatnění námitek.[2]
60. Úřad má tedy za prokázané, že zadavatel v šetřeném případě znemožnil navrhovateli využít procesní prostředky ochrany, které mu zákon v souvislosti s výběrem dodavatele poskytuje, neboť mu oznámení o výběru dodavatele nedoručil způsobem předvídaným zákonem. Navrhovateli tak nebyla ze strany zadavatele zákonem stanoveným způsobem poskytnuta informace o výsledku zadávacího řízení. Zadavatel tedy vůči navrhovateli neprovedl zákonem předepsaný úkon, s nímž zákon spojuje možnost podat zdůvodněné námitky proti výběru dodavatele.
61. Je tedy zřejmé, že za situace, kdy navrhovateli nezačala běžet lhůta pro podání námitek proti výběru dodavatele podle § 242 odst. 2 zákona, nemohla tato lhůta ani uplynout, a tedy trval zákaz uzavření smlouvy podle § 246 odst. 1 písm. a) bodu 2. zákona. Jelikož zadavatel přesto dne 1. 6. 2026 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky, uzavřel ji přes zákaz jejího uzavření stanovený zákonem.
62. Úřad proto konstatuje, že smlouva o poskytování služeb byla uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 písm. b) zákona, a jsou tedy splněny podmínky stanovené v § 264 odst. 1 zákona pro uložení zákazu plnění smlouvy.
K odložení účinků zákazu plnění smlouvy
63. Úřad k tomu uvádí, že zákon současně stanoví, že ani v případě, kdy je naplněn důvod uvedený v § 254 odst. 1 zákona, nemusí být zákaz plnění smlouvy uložen, resp. nemusí být uložen s okamžitými účinky. Existují-li totiž důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem, může Úřad podle § 264 odst. 3 zákona odložit účinky zákazu plnění smlouvy až o 12 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí, či podle § 264 odst. 4 zákona od uložení zákazu plnění smlouvy zcela upustit. Zákon tak zohledňuje skutečnost, že ve výjimečných případech může veřejný zájem odůvodňovat pokračování plnění smlouvy po přechodnou dobu, případně dokonce její další plnění bez uložení zákazu plnění smlouvy, a to navzdory tomu, že byly naplněny podmínky pro uložení tohoto nápravného opatření. Podle § 254 odst. 6 zákona je zadavatel povinen, pokud hodlá prokazovat existenci důvodů hodných zvláštního zřetele podle § 264 odst. 3 nebo 4 zákona, učinit tak již ve vyjádření k návrhu, jehož součástí musí být tvrzení a návrhy důkazních prostředků k prokázání existence důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem, přičemž po uplynutí lhůty pro doručení vyjádření k návrhu nelze tato tvrzení ani návrhy důkazních prostředků dále měnit nebo rozšiřovat.
64. Ve vztahu k pojmu „veřejný zájem“ Úřad uvádí, že jde o neurčitý právní pojem, jehož obsah a rozsah se může případ od případu lišit. Obecně však musí jít o obecný či veřejně prospěšný zájem, případně o zájem společnosti jako celku (daný zájem však nemůže být v rozporu s platnými právními předpisy). Může však nastat situace, kdy několik veřejných zájmů stojí proti sobě, pročež objektivně není možné, aby přijaté řešení bylo v souladu se všemi veřejnými zájmy, které s rozhodovanou věcí souvisejí. V takovém případě je pak na správním orgánu, aby takové veřejné zájmy poměřil a nalezl řešení, které bude v konkrétních okolnostech věci co nejvíce šetřit každý z nich. Úřad současně zdůrazňuje, že veřejný zájem je naplňován i prostřednictvím zadávání veřejných zakázek dle zákona, kdy primárním účelem zákonem nastavených pravidel pro zadávání veřejných zakázek je mj. zajištění otevřené a transparentní hospodářské soutěže mezi dodavateli, což je i výchozí předpoklad pro transparentní a efektivní alokaci veřejných prostředků. Důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem tedy musí představovat zcela mimořádné okolnosti, které jsou způsobilé odůvodnit odložení účinků zákazu plnění smlouvy podle § 264 odst. 3 zákona, případně dokonce upuštění od jeho uložení podle § 264 odst. 4 zákona. Zadavatelem předkládané důvody a jím uváděný veřejný zájem tak musí dosahovat takové intenzity, že by okamžité účinky zákazu plnění smlouvy či samotné uložení tohoto zákazu vedly k významným negativním dopadům do veřejného zájmu, tj. k situaci, jejíž důsledky by byly ve zjevném nepoměru oproti stavu, kdy by Úřad účinky zákazu plnění smlouvy odložil či od jeho uložení zcela upustil. Podstatné je tedy posouzení otázky, zda negativní dopady spojené s okamžitými účinky zákazu plnění smlouvy či se samotným uložením tohoto zákazu mají natolik intenzivní charakter, že odůvodňují pokračování plnění smlouvy uzavřené v rozporu se zákonem, ať již po nezbytně nutnou dobu či po celou dobu jejího trvání.
65. V šetřeném případě zadavatel ve vyjádření k návrhu uvedl, že existují důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem, které odůvodňují pokračování plnění smlouvy. Zadavatel navrhl, aby v případě uložení zákazu plnění řešené smlouvy Úřad stanovil dobu 4 měsíce od nabytí právní moci rozhodnutí, jejímž uplynutím bude plnění smlouvy zakázáno. Zadavatel se tedy dovolává toliko odložení účinků zákazu plnění smlouvy podle § 264 odst. 3 zákona, a to o 4 měsíce. Zadavatel k tomu uvedl, že předmětem šetřené smlouvy je zajištění pomocných úklidových a čisticích prací v jeho stravovacích provozech, když tyto služby jsou nezbytné pro zajištění čistoty, hygieny a řádného provozu těchto zařízení. Současně uvedl, že nedisponuje vlastními zaměstnanci, kteří by byli schopni zajišťovat dotčené činnosti vlastními silami, a že okamžitý zákaz plnění smlouvy by mohl vést k omezení nebo přerušení provozu stravovacích zařízení. Zadavatel dále poukázal na skutečnost, že daná zařízení slouží především studentům vysoké školy a představují významnou součást poskytovaného studentského zázemí. Současně zadavatel uvedl, že již zahájil přípravu nového zadávacího řízení.
66. Úřad se proto zabýval tím, zda zadavatelem tvrzené skutečnosti představují důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem odůvodňující odložení účinků zákazu plnění smlouvy, a to o 4 měsíce, jak zadavatel žádá.
67. K tomu Úřad uvádí, že z předmětu plnění smlouvy o poskytování služeb je zřejmé, že jde o služby, které bezprostředně souvisejí se zajištěním provozu stravovacích zařízení provozovaných zadavatelem. Jejich účelem není pouze zajištění běžného komfortu uživatelů těchto zařízení, ale i zachování odpovídajících hygienických standardů, bez nichž není provoz obdobných zařízení možný. Z dokumentace o zadávacím řízení přitom vyplývá, že účelem veřejné zakázky je právě zabezpečení čistoty, hygieny a kultury prostředí v souladu s příslušnými právními předpisy. Úřad dále uvádí, že provoz vysokoškolských menz a dalších stravovacích zařízení lze nepochybně považovat za službu, jejímž prostřednictvím zadavatel zabezpečuje každodenní potřeby značného počtu studentů. Přestože nejde o veřejnou službu takové intenzity, jakou představuje například poskytování zdravotní péče nebo jiné činnosti související s ochranou života a zdraví, nelze přehlédnout, že zajištění řádného fungování stravovacích zařízení určených studentům veřejné vysoké školy sleduje legitimní veřejný zájem. Tento zájem spočívá zejména v zachování dostupnosti studentského stravování a zajištění provozu zařízení, která slouží k zabezpečení základních potřeb studentů během studia. Úřad současně přihlédl k tomu, že předmětem šetřené smlouvy nejsou činnosti jednorázové či občasné, nýbrž jde o činnosti vykonávané kontinuálně, jejichž neposkytování by mohlo ve velmi krátké době negativně ovlivnit hygienický stav dotčených provozů. Pokud zadavatel uvádí, že nedisponuje vlastními personálními kapacitami pro okamžité převzetí těchto činností, nelze podle názoru Úřadu vyloučit, že okamžitý zákaz plnění smlouvy by mohl vést k omezení provozu některých stravovacích zařízení nebo k nutnosti přijímat provizorní řešení.
68. Úřad současně zohlednil skutečnost, že zadavatel dle svého vyjádření již přistoupil k přípravě nového zadávacího řízení a deklaroval snahu o co nejrychlejší nahrazení stávajícího smluvního vztahu smlouvou uzavřenou na základě nového zadávacího řízení. Nejde tedy o situaci, kdy by zadavatel usiloval o zachování účinků nezákonně uzavřené smlouvy po celou dobu jejího trvání, nýbrž o situaci, kdy požaduje omezený časový prostor nezbytný k zajištění kontinuity provozu a realizaci nového zadávacího řízení.
69. Za situace, kdy by okamžité účinky zákazu plnění smlouvy mohly vést k omezení provozu stravovacích zařízení určených studentům a současně kdy zadavatel již činí kroky směřující k zadání předmětného plnění v novém zadávacím řízení, dospěl Úřad k závěru, že v šetřeném případě existují důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem ve smyslu § 264 odst. 3 zákona. Negativní dopady okamžitých účinků zákazu plnění smlouvy by totiž dle názoru Úřadu byly v konkrétních okolnostech šetřeného případu natolik významné, že odůvodňují dočasné upřednostnění veřejného zájmu na zajištění kontinuity provozu dotčených stravovacích zařízení před veřejným zájmem na bezodkladném odstranění následků nezákonného postupu zadavatele. Úřad má proto za to, že veřejný zájem na zajištění kontinuity provozu daných stravovacích zařízení po nezbytnou přechodnou dobu odůvodňuje odložení účinků zákazu plnění smlouvy.
70. Úřad dále přistoupil k posouzení délky odkladu účinků zákazu plnění smlouvy o poskytování služeb dle § 264 odst. 3 zákona, přičemž zohlednil, že zadavatel navrhoval odložení těchto účinků o 4 měsíce.
71. Podle § 264 odst. 3 zákona Úřad stanoví lhůtu ne delší než 12 měsíců, jejímž uplynutím bude zakázáno plnění předmětné smlouvy. Při stanovení délky odkladu účinků zákazu plnění smlouvy Úřad předně přihlédl k tomu, že zadavatel deklaroval, že již zahájil přípravu nového zadávacího řízení a činí kroky směřující k zajištění předmětného plnění v souladu se zákonem. Úřad dále přihlédl ke lhůtám pro podání nabídek vyplývajícím ze zákona pro postup zadavatele v zadávacím řízení a časové náročnosti posouzení a hodnocení nabídek a navazujícího výběru dodavatele a zohlednil případná možná prodlení vyskytující se v rámci zadávacích řízení. V této souvislosti Úřad pro úplnost též zohlednil, jak probíhalo zadávací řízení na veřejnou zakázku, jíž se týká návrh na uložení zákazu plnění smlouvy (zadávací řízení bylo zahájeno dne 8. 4. 2026, rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele bylo učiněno dne 15. 5. 2026, smlouva byla uzavřena dne 1. 6. 2026). Úřad současně zohlednil, že zadavatel sám považuje za dostatečnou k zajištění kontinuity poskytování předmětných služeb a k realizaci nového zadávacího řízení dobu v délce 4 měsíce, neboť právě v této délce navrhl odložení účinků zákazu plnění smlouvy. Úřad přitom neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení kratší či delší doby odkladu účinků zákazu plnění smlouvy.
72. S ohledem na vše dosud uvedené Úřad rozhodl, že odklad účinků zákazu plnění smlouvy o 4 měsíce je dostatečná doba k tomu, aby zadavatel byl schopen zajistit poskytování předmětných služeb na základě smluvního vztahu uzavřeného v souladu se zákonem. Úřad má tedy za to, že odklad v délce 4 měsíců poskytne zadavateli dostatečný časový prostor pro realizaci nového zadávacího řízení a uzavření nové smlouvy na předmětné plnění v souladu se zákonem.
Závěr
73. Vzhledem k tomu, že v daném případě (v řízení zahájeném na návrh na uložení zákazu plnění smlouvy) došlo k naplnění podmínek podle § 264 odst. 1 zákona, neboť smlouva na veřejnou zakázku byla uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 písm. b) zákona přes zákaz jejího uzavření podle § 246 odst. 1 písm. a) bodu 2. zákona, rozhodl Úřad o uložení zákazu plnění smlouvy, přičemž podle § 264 odst. 3 zákona stanovil dobu 4 měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, jejímž uplynutím je zakázáno plnění smlouvy, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení
74. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
75. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku I. uložil zadavateli zákaz plnění smlouvy, rozhodl Úřad současně o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
76. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2026000424.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Adresát/i:
1. České vysoké učení technické v Praze, Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6
2. OLMAN SERVICE s.r.o., Jakuba Obrovského 1389/1b, 635 00 Brno
3. JITOZ s.r.o., náměstí 14. října 1307/2, 150 00 Praha 5
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Srov. závěry učiněné v rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0298/2025/VZ, č. j. ÚOHS-19871/2025/500 ze dne 29. 5. 2025 a v potvrzujícím rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0069/2025/VZ, č. j. ÚOHS-26298/2025/163 ze dne 15. 7. 2025.
[2] Viz např. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0031/2024/VZ, č. j. ÚOHS-10544/2024/500, ze dne 8. 3. 2024, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0057/2024/VZ, č. j. ÚOHS-19793/2024/162, ze dne 15. 5. 2024.