číslo jednací: 27502/2026/500
spisová značka: S0502/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Smlouva o podpoře ekonomicko‑provozního informačního, personálního a mzdového systému ve FNMH |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 257 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 19. 8. 2026 |
| Dokumenty |  2026_S0502.pdf 146 KB |
|
PID |
UOHSX00N6VB5 |
|
|
|
Č. j. |
ÚOHS-27502/2026/500 |
||
|
Sp. zn. |
ÚOHS-S0502/2026/VZ |
||
|
Datum, místo |
30. 7. 2026, Brno |
USNESENÍ
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 17. 7. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- navrhovatel – OR-NEXT spol. s r.o., IČO 26284146, se sídlem Hlinky 40/102, Pisárky, 603 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 15. 7. 2026 JUDr. Bc. Zdeňkem Kučerou, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 14481, se sídlem V celnici 1034/6, Nové Město, 110 00 Praha 1,
- strany smlouvy
- zadavatel – Fakultní nemocnice Motol a Homolka, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, Motol, 150 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 23. 7. 2026 doc. JUDr. Petrem Šustkem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 13453, se sídlem Veleslavínova 59/3, Staré Město, 110 00 Praha 1,
- vybraný dodavatel – Konica Minolta IT Solutions Czech s.r.o., IČO 25820826, se sídlem U plynárny 1002/97, Michle, 101 00 Praha 10,
ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy „Smlouva o podpoře ekonomicko‑provozního informačního, personálního a mzdového systému ve FNMH“ uzavřené dne 4. 6. 2026 mezi jmenovaným zadavatelem a jmenovaným vybraným dodavatelem na realizaci veřejné zakázky „Rozšíření ekonomicko-provozního informačního, personálního a mzdového systému ve FNMH“ zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění, přičemž oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 25. 6. 2026 pod ev. č. Z2026-033623 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 6. 2026 pod ev. č. 431903-2026,
vydává toto
usnesení:
Správní řízení se podle § 257 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť v souvislosti s podáním návrhu navrhovatele – OR-NEXT spol. s r.o., IČO 26284146, se sídlem Hlinky 40/102, Pisárky, 603 00 Brno – ze dne 17. 7. 2026 na uložení zákazu plnění smlouvy „Smlouva o podpoře ekonomicko-provozního informačního, personálního a mzdového systému ve FNMH“ uzavřené dne 4. 6. 2026 mezi zadavatelem – Fakultní nemocnice Motol a Homolka, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, Motol, 150 00 Praha 5 – a vybraným dodavatelem – Konica Minolta IT Solutions Czech s.r.o., IČO 25820826, se sídlem U plynárny 1002/97, Michle, 101 00 Praha 10 – na realizaci veřejné zakázky „Rozšíření ekonomicko-provozního informačního, personálního a mzdového systému ve FNMH“ zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění, přičemž oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 25. 6. 2026 pod ev. č. Z2026-033623 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 6. 2026 pod ev. č. 431903-2026, nedošlo ke složení kauce na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v souladu s § 255 odst. 1 citovaného zákona.
Odůvodnění
I. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 17. 7. 2026 podání navrhovatele – OR-NEXT spol. s r.o., IČO 26284146, se sídlem Hlinky 40/102, Pisárky, 603 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 15. 7. 2026 JUDr. Bc. Zdeňkem Kučerou, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 14481, se sídlem V celnici 1034/6, Nové Město, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne (dále jen „podání“), jehož obsahem je návrh na uložení zákazu plnění smlouvy „Smlouva o rozšíření ekonomicko-provozního informačního, personálního a mzdového systému ve FNMH“ (dále jen „smlouva o rozšíření“) uzavřené dne 4. 6. 2026 mezi zadavatelem – Fakultní nemocnice Motol a Homolka, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, Motol, 150 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 23. 7. 2026 doc. JUDr. Petrem Šustkem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 13453, se sídlem Veleslavínova 59/3, Staré Město, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – a vybraným dodavatelem – Konica Minolta IT Solutions Czech s.r.o., IČO 25820826, se sídlem U plynárny 1002/97, Michle, 101 00 Praha 10 (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Rozšíření ekonomicko-provozního informačního, personálního a mzdového systému ve FNMH“ zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění, přičemž oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 25. 6. 2026 pod ev. č. Z2026-033623 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 6. 2026 pod ev. č. 431903-2026 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“), a návrh na uložení zákazu plnění smlouvy „Smlouva o podpoře ekonomicko-provozního informačního, personálního a mzdového systému ve FNMH“ (dále jen „smlouva o podpoře“) uzavřené dne 4. 6. 2026 mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem v tomtéž zadávacím řízení.
2. Dnem obdržení návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy o podpoře, tj. dnem 17. 7. 2026, bylo v souladu s ustanovením § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení pod sp. zn. ÚOHS-S0502/2026/VZ.[1]
3. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou navrhovatel a strany smlouvy, tj. zadavatel a vybraný dodavatel.
4. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem ze dne 21. 7. 2026.
5. Dne 24. 7. 2026 vydal Úřad v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0501/2026/VZ usnesení z téhož dne (dále jen „usnesení ze dne 24. 7. 2026“), ve kterém navrhovateli určil lhůtu k provedení úkonu – zaslání sdělení, ze kterého bude vyplývat, zda se jím složená kauce ve výši 200 000 Kč, která byla připsána na účet Úřadu dne 15. 7. 2026, vztahuje k návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy o rozšíření nebo k návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy o podpoře.
6. Dne 24. 7. 2026 obdržel Úřad sdělení navrhovatele k usnesení ze dne 24. 7. 2026 (dále jen „sdělení ze dne 24. 7. 2026“), v němž navrhovatel uvedl, že „je toho názoru, že není důvodné vést o návrhu na uložení zákazu Smlouvy o rozšíření a Smlouvy o podpoře dvě samostatná správní řízení“, neboť uvedené smlouvy jsou na sobě závislé ve smyslu § 1727 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) a byly uzavřeny v návaznosti na totožné zadávací řízení. Zánik smlouvy o rozšíření by tedy měl dle navrhovatele za následek i zánik smlouvy o podpoře. I přes uvedený názor navrhovatel Úřadu sdělil, že „zaplacená kauce ve výši 200.000,- Kč se vztahuje k návrhu na uložení zákazu plnění Smlouvy o rozšíření systému, o kterém je vedeno Řízení o smlouvě o rozšíření pod sp. zn. ÚOHS-S0501/2026/VZ.“
7. Dne 27. 7. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu, včetně informace o zpřístupnění dokumentace o zadávacím řízení uložené v certifikovaném elektronickém nástroji podle § 262a zákona. Zadavatel v této souvislosti v uvedeném vyjádření k návrhu navrhuje, aby „Úřad správní řízení ve vztahu k té z napadených smluv, ke které nebyla složena kauce ve výši 200 000 Kč, zastavil.“
II. ZÁVĚRY ÚŘADU
8. Úřad přezkoumal náležitosti návrhu a na základě zjištěných skutečností konstatuje, že v dané věci v souvislosti s podáním návrhu navrhovatele na uložení zákazu plnění smlouvy o podpoře nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 odst. 1 zákona na účet Úřadu, a proto správní řízení podle § 257 písm. c) zákona zastavil. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
9. Podle § 251 odst. 1 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.
10. Podle § 254 odst. 1 písm. a) zákona návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku může podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoli byl povinen toto oznámení, předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejnit, ledaže uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2.
11. Podle § 255 odst. 1 věty poslední zákona v případě návrhu na uložení zákazu plnění ze smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.
12. Podle § 257 písm. c) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 zákona.
13. Úřad nejdříve v obecné rovině uvádí, že složení kauce v zákonem požadované výši ve lhůtě pro doručení návrhu je jedním z předpokladů, aby Úřad mohl ve správním řízení o věci meritorně rozhodnout. Účelem kauce je eliminace zjevně účelových a bezdůvodných návrhů, jejichž cílem by bylo toliko blokování dalšího průběhu zadávacího řízení. Pro zajištění výše uvedeného účelu je pak kauce v § 255 odst. 1 zákona upravena takovým způsobem, aby výše kauce byla v určitém poměru k hodnotě plnění nabízeného navrhovatelem. Nesložení kauce v souladu s § 255 zákona, tj. její nesložení vůbec či opožděně, nebo složení v nižší výši, než je zákonem požadováno, má rovněž za následek, že správní řízení zahájené na základě takového návrhu musí být Úřadem bez dalšího zastaveno.
14. Jak Úřad uvedl výše, v šetřeném případě Úřad obdržel dne 17. 7. 2026 podání, kterým se navrhovatel domáhal uložení zákazu plnění dvou smluv uzavřených dne 4. 6. 2026 mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, a to smlouvy o rozšíření a smlouvy o podpoře. Součástí podání byl doklad o složení kauce, ze kterého vyplývá, že navrhovatel dne 15. 7. 2026 odeslal na účet Úřadu kauci ve výši 200 000 Kč. Uvedená kauce byla na účet Úřadu podle výpisu z účtu Úřadu ze dne 15. 7. 2026 připsána téhož dne (tj. 15. 7. 2026).
15. V rámci posuzování procesních podmínek se Úřad předně zabýval otázkou, zda navrhovatel složil kauci v souladu se zákonem, přičemž dospěl k závěru, že navrhovatel sice formálně podal k Úřadu jedno podání, ale fakticky se domáhá uložení zákazu plnění dvou samostatných (dvoustranných) smluv, a byl proto povinen v souladu s § 255 odst. 1 zákona složit na účet Úřadu kauci ve výši 200 000 Kč za každou jím napadenou smlouvu.
16. Úřad v této souvislosti odkazuje na závěry Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), konkrétně na rozsudek č. j. 5 As 213/2015-38 ze dne 20. 10. 2016, ve kterém je konstatováno, že „[z]da se jedná o jeden návrh (či o více návrhů podaných na téže listině, resp. zda se jedná o jeden návrh podaný na více listinách), je nezbytné posoudit vždy v každé konkrétní věci s ohledem na její okolnosti a obsah toho kterého podání.“ Dále v rozsudku NSS č. j. 9 As 269/2016-44 ze dne 29. 11. 2017 je uvedeno, že „[n]ávrh může být i u jakkoliv nedělené veřejné zakázky podáván postupně proti různým úkonům zadavatele, které mohou být činěny i s delším časovým odstupem (například proti zadávacím podmínkám, proti rozhodnutí o vyloučení, proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky).“ Z judikatury dále vyplývá, že jedna složená kauce nepokrývá zároveň všechny ostatní podané návrhy na přezkum úkonů zadavatele (k tomu viz rozsudek NSS č. j. 10 As 331/2017-104 ze dne 29. 8. 2018).
17. Ostatně problematika skládání kaucí byla ve vztahu k návrhům na uložení zákazu plnění smlouvy ze strany Úřadu již řešena, a to např. v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-10046/2022/500 ze dne 22. 3. 2022 vydaném pod sp. zn. ÚOHS-S0661/2021/VZ, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-15227/2022/162 ze dne 14. 6. 2022 vydaným pod sp. zn. ÚOHS-R0051/2022/VZ, ve kterém bylo konstatováno, že „Úřad poukazuje na poslední větu ustanovení § 255 odst. 1 zákona, dle níž je navrhovatel v případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že návrh na uložení zákazu plnění je koncipován ve vztahu ke smlouvě (v jednotném čísle), přičemž jako jediný přípustný výklad citovaného ustanovení Úřad spatřuje ten, že navrhovatel je povinen složit kauci ve výši 200 000,- Kč za každou jednotlivou smlouvu, resp. dílčí smlouvu, která je předmětem jeho návrhu na uložení zákazu plnění, tj. navrhuje-li navrhovatel v šetřeném případě uložení zákazu plnění více smluv (tj. smluv a dílčích smluv), pak má být kauce složena ke každé jednotlivé smlouvě uvedené navrhovatelem v návrhu. Úřad nepovažuje za akceptovatelný výklad navrhovatele, dle kterého je navrhovatel v případě (formálního) podání jediného návrhu, resp. jednoho podání povinen zaplatit kauci pouze ve výši 200 000,- Kč nehledě na počet jím napadených smluv, neboť výši kauce nelze v daném případě určovat dle počtu podání, nýbrž dle počtu napadených smluv. Jediný přípustný výklad citovaného ustanovení § 255 odst. 1 zákona je tedy dle Úřadu ten, že navrhovatel je povinen složit kauci ve výši 200 000,- Kč za každou jím napadenou dílčí smlouvu, u níž požaduje uložit zákaz plnění, byť jsou součástí jediného podání označeného souhrnně jako návrh navrhovatele.“
18. V navazujícím rozhodnutí o rozkladu pak předseda Úřadu potvrdil postup Úřadu, přičemž uvedl, že „[k]auce je v případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy jednoznačně skládána ve vztahu ke každé návrhem napadané smlouvě. Pojem ‚návrh na uložení zákazu plnění smlouvy‘ dle § 255 odst. 1 zákona je třeba vykládat v materiálním smyslu jako žádost o uložení zákazu plnění konkrétní smlouvy, nikoliv ve smyslu formálním tak, že jde o podání označené ‚návrh na uložení zákazu plnění smlouvy‘. Napadá-li navrhovatel svým podáním více smluv, pak jde v materiálním smyslu o více návrhů na uložení zákazu plnění smlouvy. Ze smyslu a účelu zákona jednoznačně ani nelze dovodit, že by se kauce týkala návrhu jako jednoho celku či jednoho podání, tj. návrhu ve výše uvedeném formálním pojetí. Takový výklad by vedl k absurdním závěrům, na jejichž základě by kterýkoli navrhovatel mohl do jediného podání zahrnout celou řadu návrhů proti různým veřejným zakázkám (resp. smlouvám), včetně takových, které spolu nikterak věcně nesouvisejí, přičemž by platil toliko jedinou kauci. Takový výklad by neodpovídal účelu institutu kauce, kterým je zvýšit míru jistoty o tom, že návrh je podáván jako vážně míněný, a nikoliv jako návrh šikanózní či účelový. Pokud by totiž bylo zákonem umožněno projednat i takové návrhy, které jsou podány proti řadě nesouvisejících smluv, ztratila by kauce v takových případech svůj efekt ekonomické motivace k podávání pouze takových návrhů, které jsou důvodné. Naopak je nutno využít toho výkladu, dle kterého se skládaná kauce týká jedné konkrétní věci, v předmětném případě jedné smlouvy. Prostřednictvím návrhu na zákaz plnění smlouvy je napadán zcela konkrétní smluvní vztah mezi zadavatelem a dodavatelem, jehož plnění navrhovatel požaduje zakázat s ohledem na jím tvrzenou nezákonnost. Tento postup je zcela v souladu se závěry soudní praxe, dle kterých je účelem kauce zabránit neodůvodněným, jinými slovy účelovým a šikanózním návrhům. Stejně tak komentářová literatura (…) se vyjadřuje v tom smyslu, že kauci je nutno složit spolu s podáním návrhu, což ovšem neznamená, že jedna kauce náleží k jednomu návrhu ve formálním smyslu.“
19. V šetřeném případě navrhovatel podal k Úřadu dva samostatné návrhy ve smyslu § 250 odst. 2 zákona (v rámci jednoho podání), kterými se domáhá uložení zákazu plnění dvou smluv na realizaci veřejné zakázky, tj. smlouvy o rozšíření a smlouvy o podpoře, přičemž však spolu s podáním uhradil pouze jednu kauci ve výši 200 000 Kč.
20. Vzhledem k tomu, že navrhovatel složil pouze kauci ve výši 200 000 Kč, vyzval jej Úřad usnesením ze dne 24. 7. 2026 ke sdělení, ke které z napadených smluv se jím složená kauce vztahuje. Navrhovatel sdělením ze dne 24. 7. 2026 Úřadu sdělil svůj názor, že o obou dotčených smlouvách mělo být vedeno Úřadem jediné správní řízení a měla být požadována úhrada jediné kauce, ovšem s ohledem na procesní postup Úřadu rovněž sdělil, že kauce byla složena ke smlouvě o rozšíření (v souvislosti se správním řízením vedeným Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0501/2026/VZ), tj. ke smlouvě jiné než k té, jejíž přezkum je předmětem tohoto správního řízení.
21. Úřad tak má za prokázané, že v souvislosti s návrhem na uložení zákazu plnění smlouvy o podpoře nedošlo ke složení kauce na účet Úřadu podle § 255 odst. 1 zákona.
22. K tvrzení navrhovatele, že není důvodné vést dvě samostatná správní řízení, neboť obě smlouvy byly uzavřeny v návaznosti na totožné zadávací řízení a jsou na sobě závislé, Úřad uvádí, že z § 255 odst. 1 zákona vyplývá, že v případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč, přičemž z textu zákona vyplývá vázanost kauce na návrh zákazu plnění smlouvy, nikoliv na zadávací řízení či konkrétní veřejnou zakázku jako celek; pouze takový výklad odpovídá smyslu a účelu zákona, což rovněž dovodil NSS ve výše zmiňovaných rozsudcích č. j. 10 As 331/2017-104 ze dne 29. 8. 2018 nebo č. j. 5 As 213/2015-38 ze dne 20. 10. 2016. V této souvislosti Úřad poukazuje rovněž na gramatický výklad dotčeného ustanovení zákona, které kromě kauce v jednotném čísle hovoří také o zákazu plnění (jedné) smlouvy, nikoliv smluv. Ani případná vzájemná závislost předmětných smluv nemůže na uvedeném závěru nic změnit, neboť jak již Úřad uvedl výše s odkazem na rozhodovací praxi, pro účely § 255 odst. 1 zákona je rozhodující počet smluv, jejichž zákaz plnění je navrhován, nikoliv skutečnost, že tyto smlouvy spolu věcně souvisejí či jsou na sobě závislé. Provázanost smluv proto nemůže odůvodnit závěr, že kauce ve výši 200 000 Kč postačuje k projednání návrhu na uložení zákazu plnění více smluv. V daném případě zákon váže meritorní přezkum návrhu na zákaz plnění jedné smlouvy na kauci 200 000 Kč. V případě, že navrhovatel napadá více smluv, je přezkum Úřadem podmiňován složením tolika kaucí, kolik smluv je návrhem navrhovatele napadáno. Lapidárně řečeno, kauce ve vztahu k návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy stojí na premise „kolik smluv, tolik kaucí“.
23. Úřad doplňuje, že zákon rozlišuje náležitosti návrhu, jejichž absenci lze odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem [srov. § 257 písm. a) zákona], a náležitosti, resp. podmínky řízení, jejichž absence je bez dalšího důvodem pro zastavení řízení, kam patří mj. i situace uvedená v § 257 písm. c) zákona, tedy že nedojde ke složení kauce v souladu s § 255 zákona (tj. v řádné výši a ve stanovené lhůtě). Pro ustanovení § 257 písm. c) zákona, kam spadá také šetřený případ, zákonodárce možnost zhojení absentující podmínky řízení v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem nezakotvil. Úřad proto nemůže navrhovatele k odstranění takové vady řízení vyzvat či zkoumat důvody, pro které ke složení kauce v zákonem stanovené výši a lhůtě nedošlo.
24. Závěrem Úřad poznamenává, že z důvodu procesní ekonomie již považoval za neúčelné stanovit účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí ve smyslu § 261 odst. 3 zákona, neboť Úřad je povinen dle § 6 odst. 2 správního řádu postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval. Za situace, kdy je zřejmé, že je dán důvod pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. c) zákona, by vyjádření účastníků řízení k otázkám, jejichž závazné posouzení mělo být obsahem rozhodnutí za situace, kdy by nebyl dán důvod pro zastavení správního řízení, a jejichž okruh (tedy předmět řízení) byl vymezen na základě podaného návrhu navrhovatele, účastníkům řízení mohlo způsobit toliko zbytečné náklady, aniž by takové vyjádření mohlo ovlivnit výsledek správního řízení. Z toho důvodu Úřad lhůtu podle § 261 odst. 3 zákona účastníkům řízení nestanovil.
25. Vzhledem k výše uvedenému Úřad uzavírá, že ve vztahu ke smlouvě o podpoře uvedené ve výroku tohoto usnesení nedošlo ke složení kauce, a proto podle § 257 písm. c) zákona zahájené správní řízení zastavil.
Poučení
Proti tomuto usnesení lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Rozklad nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Adresát/i:
1. doc. JUDr. Petr Šustek, Ph.D., advokát, Veleslavínova 59/3, Staré Město, 110 00 Praha 1
2. Konica Minolta IT Solutions Czech s.r.o., U plynárny 1002/97, Michle, 101 00 Praha 10
3. JUDr. Bc. Zdeněk Kučera, Ph.D., advokát, V celnici 1034/6, Nové Město, 110 00 Praha 1
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy o rozšíření vede Úřad samostatné správní řízení pod sp. zn. ÚOHS-S0501/2026/VZ, pozn. Úřadu.