číslo jednací: 28365/2026/500
spisová značka: S0396/2026/VZ

Instance	I.
Věc	ÚVN-VoFN Praha – obměna nemocničního informačního systému (NIS) – nákup
Účastníci	Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha STAPRO s. r. o.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. § 265 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2026
Datum nabytí právní moci	25. 8. 2026
Dokumenty	2026_S0396_1.pdf 307 KB

PID	UOHSX00N7VU5
Č. j.	ÚOHS-28365/2026/500
Sp. zn.	ÚOHS-S0396/2026/VZ
Datum, místo	6. 8. 2026, Brno

Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 15. 6. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha, IČO 61383082, se sídlem U vojenské nemocnice 1200/1, 162 00 Praha 6,
navrhovatel – STAPRO s. r. o., IČO 13583531, se sídlem Na Hrádku 105, 530 02 Pardubice,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „ÚVN-VoFN Praha – obměna nemocničního informačního systému (NIS) – nákup“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 4. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 4. 2026 pod ev. č. zakázky Z2026-018446, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské Unie téhož dne pod ev. č. 249180-2026, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

II.

Návrh navrhovatele – STAPRO s. r. o., IČO 13583531, se sídlem Na Hrádku 105, 530 02 Pardubice – ze dne 15. 6. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha, IČO 61383082, se sídlem U vojenské nemocnice 1200/1, 162 00 Praha 6 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „ÚVN-VoFN Praha – obměna nemocničního informačního systému (NIS) – nákup“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 4. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 4. 2026 pod ev. č. zakázky Z2026-018446, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské Unie téhož dne pod ev. č. 249180-2026, ve znění pozdějších oprav, se v části, v níž navrhovatel namítá neurčitost a nepřiměřenost požadavku dle čl. 8. „Obecné požadavky zadavatele na prokázání splnění kvalifikace“ Výzvy k podání žádosti o účast a zadávacích podmínek ze dne 10. 4. 2026, v němž zadavatel dodavatele upozornil, že „před uzavřením každé smlouvy (celkem 2 smlouvy) bude požadovat Osvědčení fyzické osoby, tj. veřejnou listinu vydanou Národním bezpečnostním úřadem, stvrzující, že její držitel splnil podmínky pro přístup k danému stupni utajované informace, a to na stupni Důvěrné, a může být poučen nebo může vykonávat citlivou činnost. Pro které členy realizačního teamu bude toto osvědčení fyzické osoby požadováno, bude určeno při jednáních o nabídkách“, podle § 265 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť návrh nebyl v této části podán oprávněnou osobou.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel – Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha, IČO 61383082, se sídlem U vojenské nemocnice 1200/1, 162 00 Praha 6 (dále jen „zadavatel“) – dne 10. 4. 2026 zahájil jednací řízení s uveřejněním za účelem zadání veřejné zakázky „ÚVN-VoFN Praha – obměna nemocničního informačního systému (NIS) – nákup“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 4. 2026 pod ev. č. zakázky Z2026-018446, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské Unie téhož dne pod ev. č. 249180-2026, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Předmětem plnění veřejné zakázky je podle oznámení o zahájení zadávacího řízení „zpracování Implementační studie a dodávka nového Nemocničního informačního systému včetně dodávek hardwarového řešení v podobě rozšíření serverové a síťové infrastruktury a dále souvisejících služeb systémové podpory a rozvoje zákaznických úprav pro potřeby Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha.“.

3. Zadavatel obdržel dne 22. 5. 2026 námitky navrhovatele – STAPRO s. r. o., IČO 13583531, se sídlem Na Hrádku 105, 530 02 Pardubice (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky.

4. Rozhodnutím ze dne 5. 6. 2026, které navrhovatel obdržel téhož dne, zadavatel námitky navrhovatele odmítl.

5. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 15. 6. 2026 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II. OBSAH NÁVRHU

6. Navrhovatel je přesvědčen, že zadávací podmínky veřejné zakázky jsou stanoveny v rozporu se zákonem, neboť omezují hospodářskou soutěž tím, že znevýhodňují specializované dodavatele nemocničního informačního systému (dále jen „NIS“). Konkrétně pak navrhovatel namítá následující.

Netransparentní a nepřiměřené zahrnutí dodávek HW infrastruktury do předmětu plnění

7. Navrhovatel je názoru, že zadavatel bez objektivního technického/ekonomického důvodu spojil do jediné veřejné zakázky dvě dodavatelsky i tržně odlišná plnění (dodávka NIS a neurčitě vymezené dodávky serverové a síťové infrastruktury), přestože se jedná o plnění, která standardně zajišťuje odlišný okruh dodavatelů. „Distribuční sítě dodavatelů tohoto hardware se nepřekrývají s tvůrci NIS (např. do nich nepatří ani Navrhovatel), ale představují samostatné dodavatelské okruhy svébytné a na NIS či jakémkoli jiném aplikačním SW nezávislé síťové a serverové infrastruktury coby produktu nabízeném na samostatném relevantním trhu.“

8. Tvrdí-li zadavatel, že požaduje řešení „na klíč“, přičemž HW a SW řešení jsou na sobě navzájem závislé systémy (jeden nemůže fungovat bez druhého), uvedené ničím nedokládá. Pokud dále v této souvislosti zadavatel zmiňuje, že rozsah/charakter požadované HW infrastruktury nezná a její podoba vyplyne až z jednání o nabídkách, tím spíše není důvodu pro zahrnutí daného plnění do předmětu veřejné zakázky.

9. Navrhovatel rovněž upozorňuje, že zadavatel ve vztahu k dodávce HW infrastruktury ani nestanovil žádné minimální technické podmínky ve smyslu § 61 odst. 4 zákona, v důsledku čehož nelze posoudit skutečný rozsah dané části plnění.

10. Navrhovatel taktéž s odkazem na registr smluv zmiňuje, že zadavatel „obnovu své serverové a síťové infrastruktury dlouhodobě řeší samostatnými nákupními procesy mimo zakázky na NIS.“.

Nepřiměřené požadavky na certifikace členů realizačního týmu

11. Navrhovatel namítá „nepřiměřenost požadavků na technickou kvalifikaci realizačního týmu spočívající v kumulaci certifikací z různých IT disciplín (mj. TOGAF, ITIL, BABOK, IIBA ECBA, IT4IT, ISTQB a bezpečnostních certifikací CISM, CISA, CDPSE, CRISC, CISSP, CEH či Security+), které neodpovídají běžné praxi na relevantním trhu NIS ani povaze standardizované implementace těchto systémů.“.

12. K tomu navrhovatel v námitkách uvádí, že „[d]odávky nemocničních informačních systémů standardně spočívají v implementaci již existujícího a standardizovaného řešení do prostředí konkrétní nemocnice, jejích provozních procesů a okolních informačních systémů. Dodavatelé nemocničních informačních systémů proto zpravidla disponují vlastním produktovým jádrem, vlastní architekturou, bezpečnostní vrstvou i implementační metodikou. Způsobilost dodavatele k takovému plnění je proto přiměřenější ověřovat především prostřednictvím referencí na úspěšně realizované dodávky nemocničních informačních systémů ve srovnatelném nemocničním prostředí, nikoliv prostřednictvím široké palety obecných IT certifikací, které samy o sobě nevypovídají o zkušenosti s implementací nemocničního informačního systému. Certifikace požadované Zadavatelem navíc odpovídají kvalifikačnímu modelu typickému pro rozsáhlé integrační projekty veřejné správy.“.

13. V této souvislosti navrhovatel poukazuje na veřejnou zakázku „VN Brno – nemocniční informační systém – II“ zadávanou Vojenskou nemocnicí Brno, jejímž předmětem plnění bylo rovněž pořízení nového NIS, jímž mělo dojít k propojení se systémy Armády České republiky v resortu Ministerstva obrany. I přesto však zmíněný zadavatel požadoval certifikaci pouze u projektového manažera a u ostatních členů realizačního týmu požadoval reference a odbornou praxi. Dle navrhovatele tak neobstojí zdůvodnění zadavatele založené na jeho specifickém postavení a nutnosti integrace na systémy v resortu Ministerstva obrany (např. armádní systém ZDRAVIS).

14. Navrhovatel dodává, že nepřiměřenost daných požadavků „umocňuje i jejich praktická nedosažitelnost. Řada požadovaných certifikací, zejména bezpečnostních, předpokládá splnění podmínek odborné praxe a absolvování certifikačního procesu, který nelze ve lhůtě pro podání žádostí o účast reálně absolvovat; dodavatelé, kteří jimi dosud nedisponují, jsou tak ze soutěže fakticky vyloučeni bez ohledu na to, že mají za sebou řadu srovnatelných implementací NIS a disponují odborným týmem schopným plnění řádně realizovat. Na uvedeném nic nemění ani to, že Zadavatel připouští doložení věcně obdobných certifikací a plnění prostřednictvím poddodavatelů.“.

Neurčitý a nepřiměřený požadavek na osvědčení fyzické osoby na stupeň utajení „Důvěrné“

15. Navrhovatel dále namítá neurčitost, nepředvídatelnost a nepřiměřenost požadavku zadavatele na osvědčení fyzické osoby vydané Národním bezpečnostním úřadem na stupeň utajení „Důvěrné“.

16. Dle navrhovatele „[z]adávací dokumentace nevymezuje, kterých konkrétních rolí a kolika osob se požadavek týká, jaké konkrétní utajované informace mají být dodavateli vůbec zpřístupňovány, ani proč mají naplňovat právě stupeň utajení ‚Důvěrné‘; určení okruhu dotčených osob si Zadavatel výslovně vyhrazuje až do dalších fází zadávacího řízení. Není-li přitom ani Zadavatel schopen předem určit rozsah požadavku a okruh dotčených osob, tím spíše nemohou dodavatelé posoudit splnitelnost zadávacích podmínek a reálně plánovat personální zajištění plnění.“. Nad to je navrhovatel přesvědčen, že „ochrany případně citlivých informací přitom lze dosáhnout méně omezujícími prostředky (smluvní mlčenlivostí, řízením a zaznamenáváním přístupů, segmentací systémového prostředí či režimem zákona o kybernetické bezpečnosti).“.

17. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil šetřené zadávací řízení.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

18. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 15. 6. 2026, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

19. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

▪ zadavatel a

▪ navrhovatel.

20. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 16. 6. 2026.

21. Dne 26. 6. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu navrhovatele a část dokumentace o zadávacím řízení. Zbývající část dokumentace o zadávacím řízení zadavatel zpřístupnil Úřadu téhož dne v elektronickém nástroji.

Vyjádření zadavatele ze dne 26. 6. 2026 k návrhu navrhovatele

22. Zadavatel předně uvádí, že jednací řízení s uveřejněním použil s ohledem na to, že „požaduje dodávky a služby, které na trhu sice již existují, ale pro naplnění potřeby zadavatele je nezbytná jejich určitá specifická úprava či jiné doplnění. Zadavatel poptává plnění, jehož konkrétní specifikace a podmínky úprav požadované zadavatelem se budou v průběhu jednacího řízení s uveřejněním dále dotvářet a upravovat s ohledem na jednotlivé nabídky účastníků zadávacího řízení.“.

23. Zadavatel má dále za to, že jednotlivé navrhovatelem namítané požadavky důkladně odůvodnil již v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2.

Netransparentní a nepřiměřené zahrnutí dodávek HW infrastruktury do předmětu plnění

24. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách, na které v rámci vyjádření k návrhu odkazuje, zmiňuje, že „požaduje dodání pouze takového HW, který je nezbytný pro provoz nabízeného řešení. Zadavatel tak nechává zcela na kvalifikované úvaze dodavatele, jaké IT zázemí ke svému řešení dodá, aby bylo schopno bezproblémového chodu v nepřetržitém nemocničním provozu. Zadavatel považuje za vhodné uvést, že v rámci zadávacích podmínek připouští možnost plnění prostřednictvím poddodavatelů, a to pro jakoukoli část plnění.“. V tomto kontextu zadavatel dále uvádí, že „výběr a případná potřeba dodávky nového HW jsou zcela odvislé od dodaného SW řešení. (…) HW a SW řešení jsou na sobě navzájem závislé systémy, kdy jeden nemůže dost dobře plně fungovat bez druhého. Tyto se vzájemně doplňují a ovlivňují, tvoří jeden funkční celek plnící společný cíl, v tomto případě provoz specializovaného nemocničního informačního systému.“. Současně se jedná o řešení (prostřednictvím jediného dodavatele, příp. s přispěním poddodavatelů), které je pro zadavatele ekonomicky, technicky a časově nejvýhodnější.

25. V rámci „Výzvy k podání žádosti o účast a zadávacích podmínek“ ze dne 10. 4. 2026 (dále jen „Výzva“) dal zadavatel rovněž jasně najevo, že o nabízených řešeních bude jednáno, k čemuž bude poskytnuta poměrně velká časová dotace.

Nepřiměřené požadavky na certifikace členů realizačního týmu

26. Zadavatel podotýká, že „není profesionálem v oblasti rozsáhlých IT systémů a nedisponuje tak znalostmi ani personálním aparátem potřebnými k pečlivému posouzení detailních aspektů odborných zkušeností jednotlivých osob, které se podílely na plnění veřejných zakázek, jejichž předmět nadto není dle jeho mínění obdobný tomu nynějšímu. Z důvodu dodržení kritéria srovnatelnosti nabídek proto zadavatel zvolil prokázání odbornosti nezbytné pro řádné plnění předmětu veřejné zakázky prostřednictvím nezávislého posouzení třetí stranou, tedy skrze v oboru obvyklé, běžně dostupné a hojně rozšířené odborné certifikace. Zadavatel navíc, s myšlenkou na dodržení zásady zákazu protiprávní diskriminace, nevyžaduje jednu konkrétní certifikaci vydanou jedním konkrétním subjektem. Namísto toho požaduje pouze doložení typů certifikací dokládajících požadovanou odbornost na dané úrovni bez ohledu na vydávající subjekt.“. Dalším důvodem stanovení požadavků na certifikaci vybraných členů realizačního týmu je pak dle zadavatele skutečnost, že „na trhu není dostatečný počet referenčních veřejných zakázek odpovídajících předmětu plnění Veřejné zakázky, jehož součástí jsou mimo jiné specifické požadavky Zadavatele v oblasti kybernetické bezpečnosti.“.

27. Zadavatel taktéž připomíná, že „plní široké spektrum úkolů, a to jak v rámci resortu obrany, tak při zajištění spojeneckých závazků České republiky v rámci Severoatlantické aliance, přičemž tyto úkoly na něj kladou nepoměrně vyšší nároky. Tyto nároky se pak logicky promítají i do požadavků na zabezpečení jeho informačních systémů, resp. požadavků kladených na dodavatele, a jejich řízení. Zadavatel zdůrazňuje, že je klíčovým prvkem kritické infrastruktury České republiky v oblasti zdravotnictví, mezi jeho hlavní činnost patří také účast na provádění vojensko-odborného výcviku a přípravy zdravotnických pracovníků určených pro plnění funkcí ve zdravotnických zařízeních rozvinovaných za krizových stavů, jmenovitě nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu (viz zřizovací listina Zadavatele). Zajištění bezpečného provozu NIS, jakož i jeho integrace se stávajícími relevantními informačními systémy (ať již využívanými Zadavatelem, nebo resortními informačními systémy) jsou nezbytné k zajištění jím poskytované regulované služby v rozsahu odpovídajícím jeho specifickému postavení coby předního poskytovatele zdravotní péče v rámci resortu obrany a prvku kritické infrastruktury.“.

28. V této souvislosti zadavatel uvádí, že „NIS musí být příkladmo upraven pro přímé vazby na ZDRAVIS, který je armádním vícemodulárním systémem. Jeho aplikační rozhraní je rozděleno na jednotlivé moduly, které svými funkcionalitami pokrývají zákonné, odborné a částečně také manažerské požadavky na management zdravotních dat v rámci běžného života vojsk na území ČR a v rámci činnosti vojenských zdravotnických zařízení v zahraničních operacích. Právě množství a rozdílnost (…) modulů IS ZDRAVIS bude klást zvlášť náročné požadavky na erudici členů týmu dodavatele při integraci NIS a ZDRAVIS, jíž dle zadavatele není možné ověřit pouze dosaženými zkušenostmi s dodávkou a implementací dodavatelova vlastního řešení.“.

29. Zadavatelem poptávaný NIS je rozsáhlý, nestandardizovaný a „vyžaduje individuální návrh enterprise architektury, implementaci různorodých subsystémů a tvorbu unikátních integračních vazeb, a je svou povahou odlišný od implementace běžného nemocničního informačního systému. Zadavatel bude s účastníky jednat o architektuře a integraci (volba integračních standardů, vzory integrací, řízení identit a přístupů, auditovatelnost, kryptografie incident-response).“.

Neurčitý a nepřiměřený požadavek na osvědčení fyzické osoby na stupeň utajení „Důvěrné“

30. Zadavatel akcentuje, že požadavek na dispozici prověrkou Národního bezpečnostního úřadu na stupeň „Důvěrné“ „vyplývá z objektivní potřeby spolupráce zadavatele s armádou České republiky při mobilizačních procesech v rámci přechodu na válečný stav (jde o nejzávažnější krizový stav, který Parlament ČR vyhlašuje při napadení Česka nebo kvůli plnění spojeneckých smluvních závazků o obraně). Věcnou podstatou požadavku je ochrana rozsahu dat, způsobu přenosu dat a ochrana systémů příjemců dat.“. Ostatně z přípisu Ministerstva obrany ze dne 31. 10. 2025 se podává, že „projekt, jenž bude výsledkem Veřejné zakázky ‚vyžaduje práci s utajovanými informacemi do stupně »Důvěrné«‘.“.

31. Rovněž ze sdělení Ministerstva obrany citovaného ve vyjádření zadavatele vyplývá, že zadavatel není běžným poskytovatelem zdravotních služeb; vedle civilní péče trvale plní úkoly obrany státu a spojeneckých závazků České republiky v rámci NATO, přičemž „[p]ožadavek na bezpečnostní způsobilost dodavatele, včetně prověrek personálu, který přijde do styku s chráněnými agendami, proto není nadstandardem, ale plněním zákonných povinností zadavatele.“.

32. Zadavatel dále uvádí, že „konkretizace okruhu osob, u nichž bude příslušná bezpečnostní prověrka na stupeň ‚Důvěrné‘ požadována, se bude odvíjet od SW a HW řešení navrženého vybraným dodavatelem v rámci Veřejné zakázky. Právě z důvodu zamezení jakýmkoliv únikům citlivých informací do rukou neoprávněných osob tak Zadavatel bez bližší znalosti konkrétního řešení jednotlivých dodavatelů není schopen určit okruh osob, jichž se povinnost získat bezpečnostní prověrku na stupeň ‚Důvěrné‘ bude týkat.“.

Další průběh správního řízení

33. Usnesením ze dne 26. 6. 2026 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

34. Usnesením ze dne 20. 7. 2026 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Účastníci řízení se ve lhůtě stanovené Úřadem ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

35. Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl

▪ o částečném zamítnutí návrhu podle § 265 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a

▪ o částečném zamítnutí návrhu podle § 265 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

36. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

37. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

38. Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

39. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

40. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

41. Podle § 60 odst. 1 zákona zadavatel může použít jednací řízení s uveřejněním, pokud

a) potřeby zadavatele nelze uspokojit bez úpravy na trhu dostupných plnění,

b) součástí plnění veřejné zakázky je návrh řešení nebo inovativní řešení,

c) veřejná zakázka nemůže být zadána bez předchozího jednání z důvodu zvláštních okolností vyplývajících z povahy, složitosti nebo právních a finančních podmínek spojených s předmětem veřejné zakázky, nebo

d) nelze stanovit technické podmínky odkazem na technické dokumenty podle § 90 odst. 1 a 2 zákona.

42. Podle § 61 odst. 4 zákona v zadávací dokumentaci zadavatel označí, které požadavky na plnění veřejné zakázky představují minimální technické podmínky, které musí nabídka splňovat.

43. Podle § 61 odst. 8 zákona zadavatel jedná s účastníky zadávacího řízení o předběžných nabídkách s cílem zlepšit předběžné nabídky ve prospěch zadavatele. V rámci jednání může být snižován počet předběžných nabídek, o nichž se bude jednat podle § 112 zákona, pokud si tak zadavatel vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v předběžném oznámení, kterým zahájil zadávací řízení.

44. Podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

45. Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

46. Podle § 89 odst. 1 zákona technické podmínky jsou požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím

a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,

b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo

c) odkazu na štítky.

47. Podle § 251 odst. 1 zákona návrh musí vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.

48. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

49. Zadavatel v čl. 5. „Vymezení popisu předmětu veřejné zakázky a způsobu jeho plnění“ Výzvy vymezil, že „[p]ředmětem plnění veřejné zakázky (dále i jen ‚VZ‘) je zpracování Implementační studie a dodávka nového Nemocničního informačního systému (dále i jen ‚NIS‘ nebo ‚SW‘) včetně dodávek hardwarového řešení (dále také i jen ‚HW‘) v podobě rozšíření serverové a síťové infrastruktury a dále souvisejících služeb systémové podpory a rozvoje zákaznických úprav pro potřeby Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha (dále jen ‚ÚVN‘ nebo ‚zadavatel‘).

Plnění VZ je rozděleno na tyto položky:

1. Dodávka a implementace NIS

Zahrnuje zpracování implementační studie jako podkladu pro řízené a efektivní nasazení systému. Dále zahrnuje dodávku SW a HW komponent, jejich instalaci, konfiguraci a implementaci, včetně integračních prací, migraci dat, testování, customizaci dle potřeb ÚVN, spuštění pilotního a ostrého provozu, zvýšenou technickou podporu, zajištění úvodního zaškolení uživatelů, dodání dokumentace, dodání licencí na dobu neurčitou a strategii exitu.

2. Služby systémové podpory

Zajištění provozuschopnosti NIS po dobu trvání smlouvy zahrnující servisní a konzultační podporu, pravidelné i nahodilé aktualizace, včetně upgrade a update dle legislativních požadavků, průběžné školení uživatelů a řešení incidentů i požadavků uživatelů. To vše dle katalogových listů.

3. Rozvoj zákaznických rozšíření na objednávku

Možnost rozšiřování systému formou úprav nebo doplnění funkcionality nad rámec základního rozsahu dle aktuálních potřeb ÚVN.

4. Vyhrazená změna závazku

Zadavatel si v souladu s ust. § 100 odst. 1 zákona vyhrazuje změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku:

▪ pokud vybraný dodavatel předloží vadnou implementační studii, která bude vykazovat vady neumožňující její schválení, a z důvodu toho dojde k předčasnému ukončení smlouvy na dodávku a implementaci software, je zadavatel oprávněn v souladu s ust. § 100 odst. 2 zákona uzavřít smlouvu na dodávku a implementaci software s dalším účastníkem v pořadí, a to za splnění všech podmínek stanovených ve smlouvě na dodávku a implementaci software, která bude výsledkem jednání s účastníky zadávacího řízení

▪ v případě potřeby navýšení počtu člověkodnů z provozních důvodů zadavatele, tj. navýšení položky č. 3 - Rozvoj zákaznických rozšíření na objednávku po dobu 72 měsíců, která je předpokládána v celkovém rozsahu 3 100 člověkodnů (pokud nebude postačující kapacita 43 člověkodnů za měsíc), je zadavatel oprávněn navýšit jejich rozsah, a to do celkové výše 30 % z předpokládané hodnoty položky č. 3 veřejné zakázky.“.

50. V čl. 6. „Minimální technické podmínky“ Výzvy zadavatel uvedl, že „[m]inimální technické podmínky ve smyslu ust. § 61 odst. 4 zákona zadavatel stanovuje následovně:

NIS bude proveden takovým způsobem, aby jeho výsledkem bylo zefektivnění provozních a administrativních procesů ÚVN, včetně:

▪ elektronizace stávajících i nových agend

▪ správy elektronické zdravotnické dokumentace

▪ propojení s dalšími vnitřními systémy ÚVN (a to včetně telemedicíny a laboratoří)

▪ poskytování statistických a manažerských výstupů

▪ zajištění elektronické archivace dat a

▪ podpory výměny a sdílení zdravotnických údajů s dalšími subjekty zdravotní péče, zejména v rámci resortu Ministerstva obrany ČR a Ministerstva zdravotnictví ČR

▪ implementační studie, dodávky SW a HW, integračních prací, migrace dat, zvýšené podpory po dobu 4 měsíců a strategie exitu.“.

51. V čl. 8. „Obecné požadavky zadavatele na prokázání splnění kvalifikace“ Výzvy zadavatel stanovil, že účastník prokáže splnění technické kvalifikace dle § 79 zákona mj. „[d]oložení[m] odborné způsobilosti týmu dodavatele, který se bude podílet na plnění veřejné zakázky, a to předložením seznamu členů realizačního týmu. Tento tým bude složen z minimálně 13 osob (bez ohledu na to, zda se jedná o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli, vyjma ředitele projektu a manažera servisní služby), přičemž každá osoba musí být určena pro jednu specifickou roli v souladu s níže uvedenými požadavky. Zadavatel požaduje, aby všechny služby související s touto veřejnou zakázkou byly poskytovány výhradně členy tohoto realizačního týmu. Požadavky na vzdělání, odbornou způsobilost a zkušenosti jednotlivých členů týmu jsou uvedeny v příloze č. 4 této výzvy. Zadavatel připouští i jiné relevantní odborné kvalifikace a certifikace, které jsou prokazatelně srovnatelné s kvalifikacemi uvedenými v této příloze č. 4.“.

52. V příloze č. 4 „Seznam členů realizačního týmu“ Výzvy pak zadavatel stanovil požadavek na doložení certifikace mj. u těchto členů realizačního týmu:

Pozice	Požadovaná certifikace
Architekt informačních systémů	Platná certifikace v oblasti návrhu architektury informačních technologií na úrovni TOGAF® minimálně úrovně Foundation nebo věcně obdobná certifikace na srovnatelné úrovni
Analytik klinických procesů	Platná certifikace v oblasti řízení IT služeb ITIL® nebo BABOK® minimálně úrovně Foundation nebo věcně obdobná certifikace na srovnatelné úrovni
Analytik úhradových procesů	Platná certifikace v oblasti řízení IT služeb ITIL® nebo BABOK® minimálně úrovně Foundation nebo věcně obdobná certifikace na srovnatelné úrovni
Business analytik	Platná certifikace v oblasti business analýzy a řízení a správy IT služeb IIBA® ECBA nebo BABOK® nebo IT4IT™ minimálně úrovně Foundation nebo věcně obdobná certifikace na srovnatelné úrovni
Tester	Platná certifikace v oblasti softwarového testování ISTQB® Foundation Level nebo Agile Tester Extension nebo věcně obdobná certifikace na srovnatelné úrovni
Architekt kybernetické bezpečnosti	Platná certifikace v oblasti kybernetické bezpečnosti CISM, CRISC, CISSP, případně CEH či Security+ nebo věcně obdobná certifikace na srovnatelné úrovni
Specialista informační bezpečnosti	Platná certifikace v oblasti informační bezpečnosti, auditu a ochraně osobních dat CISM, CISA nebo CDPSE nebo věcně obdobná certifikace na srovnatelné úrovni

53. V rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne 14. 5. 2026 zadavatel odůvodňuje stanovení požadavků na výše zmíněné certifikace členů realizačního týmu následovně:

„Zadavatel trvá na stanovených kvalifikačních požadavcích, neboť:

a) požadavek na certifikaci pro pozici Architekt informačních systémů, tj. v oblasti návrhu architektury IT na úrovni TOGAF® je v rámci veřejných zakázek v ČR, zejména u komplexních IT projektů a eGovernmentu, považován za legitimní způsob prokázání technické kvalifikace;

dodavatelé tímto garantují, že jejich klíčové osoby rozumí standardizovaným postupům pro tvorbu podnikové architektury;

zadavatel pro vyloučení pochybností uvádí, že úroveň Foundation je základním – prvním stupněm takové certifikace, a že zadavatel připouští i věcně obdobnou certifikaci na srovnatelné úrovni;

b) požadavek na pozici Analytika klinických procesů je zcela standardní a reflektuje nutnost propojovat zdravotnickou praxi s informačními technologiemi;

certifikace ITIL® nebo BABOK® zaručují, že kandidát rozumí metodice řízení procesů a změn, což je pro optimalizaci nemocničních systémů klíčové;

c) požadavek na platnou certifikaci ITIL® nebo BABOK® pro pozici Analytik úhradových procesů je standardním požadavkem pro role, které propojují byznys potřeby s IT systémy, zejména v regulovaném prostředí zdravotnictví;

obě certifikace potvrzují schopnost efektivně řídit procesy, dokumentovat požadavky a navrhovat vylepšení;

d) požadavek na certifikaci IIBA® ECBA, BABOK® nebo IT4IT pro pozici Business analytika zadavatel stanovil pro ověření znalosti mezinárodních standardů, best-practices a technik business analýzy;

certifikace zaručuje, že analytik umí efektivně řídit požadavky, procesy a změny;

e) požadavek na certifikaci v oblasti softwarového testování ISTQB® Foundation Level nebo Agile Tester Extension pro pozici Tester je v IT oboru velmi standardní a označuje základní úroveň profesionality pro roli testera softwaru;

f) požadavek na platnou certifikaci v oblasti kybernetické bezpečnosti CISM, CRISC, CISSP, případně CEH či Security+ pro pozici Architekt kybernetické bezpečnosti definuje profil vysoce kvalifikovaného experta, který spojuje strategické plánování bezpečnosti (architektura) s technickou znalostí a schopností ověřit bezpečnost na úrovni kódu/aplikací (testování);

v kontextu roku 2026 a směrnice NIS2 jde o klíčovou roli pro zajištění odolnosti informačních systémů;

zadavatel pro vyloučení pochybností uvádí, že připouští i věcně obdobnou certifikaci na srovnatelné úrovni;

g) požadavek na certifikaci CISM, CISA nebo CDPSE u pozice Specialista kybernetické bezpečnosti reflektuje potřebu znalostí dodavatele v řízení rizik, auditu, a souladu s legislativou, a to zejména v kontextu nových zákonů o kybernetické bezpečnosti (např. zákon č. 264/2025 Sb.);

zadavatel pro vyloučení pochybností uvádí, že připouští i věcně obdobnou certifikaci na srovnatelné úrovni.“

54. V čl. 9. „Informace o průběhu zadávacího řízení, časový harmonogram, jazyk zadávacího řízení“ Výzvy zadavatel vymezil průběh zadávacího řízení následovně:

„1. fáze:

a) Zahájení zadávacího řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle ust. § 212 zákona, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání žádosti o účast a Výzvou k žádosti o účast. Lhůta pro podání žádosti o účast je min. 30 dnů.

b) Podání samotných žádostí o účast dodavateli/účastníky zadávacího řízení.

c) Posouzení splnění podmínek účasti účastníků zadávacího řízení dle ust. § 61 odst. 5 zákona (zejm. posouzení jejich způsobilosti a kvalifikace).

d) Celková očekávaná délka 1. fáze: 1,5 měsíce.

2. fáze:

a) Výzva k podání předběžných nabídek nevyloučeným účastníkům zadávacího řízení (ti, kteří prošli úspěšně fází 1).

b) Lhůta k podání předběžných nabídek min. 25 dnů od výzvy k podání předběžných nabídek.

c) Po podání předběžných nabídek může zadavatel s účastníky zadávacího řízení dle ust. § 61 odst. 8 zákona o předběžných nabídkách jednat. Jednání probíhá s každým z dodavatelů zvlášť. Jednání s účastníky zadávacího řízení o předběžných nabídkách může probíhat i opakovaně, délka 1 jednání s jedním účastníkem max. 1 pracovní den; předpoklad 2 až 3 jednání o předběžných nabídkách s každým z dodavatelů.

d) Předpoklad jednání o předběžných nabídkách s účastníky zadávacího řízení: cca. 2 měsíce od podání předběžných nabídek účastníky.

e) Celková odhadovaná délka 2. fáze: 3 měsíce.

3. fáze:

a) Po projednání předběžných nabídek zadavatel jednání o předběžných nabídkách ukončí a (do cca 15 dnů od takového ukončení) vyzve účastníky k podání konečných nabídek.

b) Konečné nabídky účastníků zadavatel, resp. i jím ustavená komise posoudí a vyhodnotí (15 dnů); Ve 3. fázi odevzdají účastníci zadávacího řízení vzorky pro hodnocení nabídek, zadavatel poté rozhodne o výběru dodavatele a oznámí uvedenou skutečnost účastníkům zadávacího řízení (cca 15 dnů).

c) Celková min. odhadovaná délka 3. fáze: 1,5 měsíce.

Předpokládaná doba trvání jednacího řízení s uveřejněním od zahájení zadávacího řízení do jeho ukončení – tj. uzavření smluv je 6 až 7 měsíců.

Výše uvedené doby trvání a lhůty jsou pouze odhadované, jejich skutečná délka závisí na samotném průběhu zadávacího řízení a bude upravena tak, aby dodavatelé měli dostatečnou dobu na přípravu předběžných nabídek a konečných nabídek v souladu se zákonem.“

Právní posouzení

55. V této části odůvodnění rozhodnutí se bude Úřad zabývat posouzením domnělého nezákonného postupu zadavatele v souvislosti s vymezením předmětu plnění veřejné zakázky a požadavků na certifikaci některých členů realizačního týmu. Před tím se však Úřad ve stručnosti vyjádří k tvrzení navrhovatele, že zadavatel se s podanými námitkami „nevypořádal dostatečným, natož pak přesvědčivým způsobem (…).“, a domněnce zadavatele, že návrh navrhovatele nesplňuje formální náležitosti (dostatečně určité tvrzení o újmě).

K vymezení újmy navrhovatele v návrhu

56. Jde-li o pak o domněnku zadavatele, že návrh navrhovatele nesplňuje formální náležitosti, když navrhovatel pouze obecně namítá diskriminační nastavení zadávacích podmínek vůči specializovaným dodavatelům NIS, a návrh tedy dle zadavatele „neobsahuje dostatečně konkrétní a průkazná tvrzení o tom, že napadené zadávací podmínky např. vylučují možnost navrhovatele se o veřejnou zakázku ucházet a že navrhovatel tím pádem ztratil minimálně teoretickou možnost veřejnou zakázku získat“, Úřad uvádí, že podaný návrh obsahuje náležitosti (včetně zadavatelem zmiňované specifikace újmy navrhovatele) stanovené v § 251 odst. 1 zákona. Navrhovatel v souvislosti s částí návrhu pojednávanou v rámci výroku I. tohoto rozhodnutí mj. zmínil, že není součástí distribuční sítě dodavatelů serverové a síťové infrastruktury (navrhovatel příkladem zmiňuje Cisco, HPE, DELL), které představují samostatné dodavatelské okruhy, které jsou na NIS či jiném aplikačním SW nezávislé. V tomto kontextu pak navrhovatel dodal, že pokud specializovaný dodavatel NIS (za kterého se navrhovatel považuje) není certifikovaným partnerem v distribučním systému některého z výrobců HW (na rozdíl od velkých integračních dodavatelů), nemůže předem posoudit, jakou partnerskou autorizaci a od kterého výrobce by si měl opatřit. S ohledem na uvedené tedy Úřad shledává vymezení vzniklé/hrozící újmy navrhovatele v této části za dostatečné.

K tvrzení navrhovatele o nedostatečném vypořádání námitek zadavatelem

57. Navrhovatel v rámci prvního okruhu námitek namítal, že zadavatel bezdůvodně spojil do jedné veřejné zakázky dodání software (NIS) a dodání hardware (rozšíření serverové a síťové infrastruktury), přičemž část „hardware“ vymezil (mj. v rámci minimálních technických podmínek a CPV klasifikace) neurčitě/netransparentně.

58. Zadavatel navrhovateli sdělil, že je zcela na uvážení dodavatelů, jaký HW dodají, resp. dodávka HW je zcela odvislá od dodávaného NIS, neboť tyto části dle zadavatele tvoří jeden funkční celek, jedná se o na sobě vzájemně závislé systémy. Pro zadavatele je tento postup ekonomicky, technicky a časově nejvýhodnější, neboť v nejkratším možném termínu získá SW „na klíč“ fungující na plně kompatibilním HW. Zadavatel rovněž uvedl, že zvolil zadání veřejné zakázky v jednacím řízení s uveřejněním, neboť nehledá standardizované řešení, přičemž o navržených řešeních bude s dodavateli jednáno (dojde k úpravě technické specifikace) s cílem najít nejpřijatelnější řešení. Zadavatel dále pro zajištění co nejvyšší míry transparentnosti v rámci vysvětlení zadávací dokumentace doplnil CPV kódy HW požadovaného v rámci minimálních technických podmínek.

59. V další části námitek navrhovatel brojil proti certifikátům požadovaným zadavatelem u některých členů realizačního týmu s tím, že je dle navrhovatele přiměřenější ověřovat způsobilost dodavatele prostřednictvím referencí. Tento názor navrhovatel podpořil odkazy na veřejné zakázky na pořízení NIS. Dále se navrhovatel vyjádřil k odůvodnění zadavatele ve vztahu k požadavkům na jednotlivé certifikáty uvedenému ve vysvětlení zadávací dokumentace. Navrhovatel rovněž podotknul, že získání některých certifikátů (zejména bezpečnostních) předpokládá splnění řady podmínek, přičemž certifikační proces nelze stihnout ve lhůtě pro podání žádostí o účast.

60. Zadavatel předně uvedl důvody, pro které nelze porovnávat šetřenou veřejnou zakázku s navrhovatelem zmiňovanými veřejnými zakázkami, přičemž za stěžejní považuje zadavatel rozdílnost ve svém postavení jak v rámci resortu obrany, tak při zajištění spojeneckých závazků v rámci NATO, z čehož rovněž vyplývají zvýšené nároky (odlišnost zadavatel spatřuje i ve srovnání s Vojenskou nemocnicí Brno a Vojenskou nemocnicí Olomouc). Zadavatel je názoru, že na trhu není dostatek srovnatelných referencí, pročež zvolil ověření způsobilosti prostřednictvím na trhu běžných certifikátů. Nad to zadavatel umožnil předložení srovnatelných certifikátů, popř. využití poddodavatelů. Zadavatel doplnil, že „[s]myslem požadavků je snížit rizika spojená s nevyhovujícím, potažmo přímo nekvalitním návrhem, chybnou implementací, nedostatečnou analýzou procesů, neúplným testováním, provozní nestabilitou nebo nedostatečným zabezpečením informačního systému.“. Zadavatel dále připomněl, že výsledkem veřejné zakázky nebude standardizovaný NIS, neboť bude např. upraven pro přímé vazby na armádní vícemodulární systém ZDRAVIS, což klade zvláště náročné požadavky na erudici členů realizačního týmu. Zadavatel totiž „bude požadovat rozsáhlý nestandardizovaný nemocniční informační systém, který vyžaduje individuální návrh enterprise architektury, implementaci různorodých subsystémů a tvorbu unikátních integračních vazeb, a je svou povahou odlišný od implementace běžného nemocničního informačního systému. Zadavatel bude s účastníky jednat o architektuře a integraci (volba integračních standardů, vzory integrací, řízení identit a přístupů, auditovatelnost, kryptografie incident-response).“.

61. V poslední části námitek navrhovatel brojil proti požadavku zadavatele na dispozici osvědčením fyzické osoby pro přístup k utajovaným informacím ve stupni „Důvěrné“ (v podrobnostech viz bod 95. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel namítal neurčitost a nepřiměřenost daného požadavku, neboť není zřejmé, „kterých konkrétních rolí se má požadavek týkat, kolik osob bude muset příslušným osvědčením disponovat, jaké konkrétní činnosti mají přístup k utajovaným informacím vyžadovat ani jaké konkrétní utajované informace mají být v rámci plnění Veřejné zakázky dodavatelům zpřístupňovány. Současně si Zadavatel výslovně vyhrazuje možnost určit okruh dotčených osob až v dalších fázích zadávacího řízení.“. Zadavatel současně dle navrhovatele „nijak nevysvětluje, proč ochranu případně citlivých informací nelze zajistit standardními a méně omezujícími nástroji běžně využívanými v obdobných IT projektech, jako jsou smluvní závazky mlčenlivosti, omezení přístupových oprávnění, segmentace systémového prostředí nebo zaznamenávání privilegovaných přístupů.“.

62. Zadavatel v reakci na výše zmíněné uvedl, že daný požadavek vychází z přípisu Ministerstva obrany, dle kterého projekt, který bude výstupem veřejné zakázky, vyžaduje práci s utajovanými informacemi ve stupni „Důvěrné“. Zadavatel dále sdělil, že nemůže konkretizovat dané informace, neboť by tím ohrozil důvěrnost citlivých informací. Zadavatel taktéž zmínil, že běžnými instituty smluvního práva nelze zabránit nevratným důsledkům zpřístupnění informací neoprávněným osobám. Zadavatel uzavřel, že „konkretizace okruhu osob, u nichž bude příslušná bezpečnostní prověrka na stupeň ‚Důvěrné‘ požadována, se bude odvíjet od SW a HW řešení navrženého vybraným dodavatelem v rámci Veřejné zakázky. Právě z důvodu zamezení jakýmkoliv únikům citlivých informací do rukou neoprávněných osob tak Zadavatel bez bližší znalosti konkrétního řešení jednotlivých dodavatelů není schopen určit okruh osob, jichž se povinnost získat bezpečnostní prověrku na stupeň ‚Důvěrné‘ bude týkat.“.

63. S ohledem na vše shora uvedené je Úřad přesvědčen, že se zadavatel vypořádal s meritem navrhovatelem namítaných skutečností, a to minimálně v takové míře podrobnosti, v jaké byly vzneseny samotné námitky. Úřad tedy konstatuje, že zadavatel se v rozhodnutí o námitkách vypořádal s námitkami navrhovatele v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

K předmětu plnění veřejné zakázky

64. V obecné rovině lze předně uvést, že vymezení zadávacích podmínek veřejné zakázky vč. jejího předmětu plnění je zcela v dikci zadavatele, neboť ten zná nejlépe své potřeby, které jsou reflektovány právě v zadávacích podmínkách. K tomu je však nutno dodat, že toto oprávnění není absolutní; zadavatel je povinen i při vymezení předmětu plnění veřejné zakázky dodržovat základní zásady zadávacího řízení zakotvené v § 6 zákona, aby bylo dosaženo účelu předpokládaného zákonem, tj. soutěže o veřejnou zakázku. Ačkoli zákon explicitně nestanoví zadavateli povinnost rozdělit veřejnou zakázku, je povinností zadavatele využít veškeré možnosti, které mu zákon přiznává, aby se nedopouštěl (skryté) diskriminace dodavatelů (omezování konkurenčního prostředí). Rozdělení předmětu plnění na části přichází v úvahu zpravidla u plnění, která jsou v obchodní praxi běžně dodávána samostatně. Jsou-li plnění vzájemně podmíněna, provázána či závislá, požadavek na jejich samostatné poptávání (z technických/ekonomických důvodů) nevyvstává. V podrobnostech Úřad v této věci odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu a správních soudů (např. rozhodnutí Úřadu ze dne 3. 2. 2022 č. j. ÚOHS-04169/2022/500, vydané pod sp. zn. ÚOHS-S0653/2021/VZ, rozhodnutí Úřadu ze dne 18. 8. 2023 č. j. ÚOHS-30803/2023/500, vydané pod sp. zn. ÚOHS-S0235/2023/VZ či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2020 sp. zn. 4 As 337/2018 apod.).

65. V šetřeném případě zadavatel přistoupil k zadávání veřejné zakázky v jednacím řízení s uveřejněním dle § 60 odst. 1 písm. a) zákona, neboť jeho potřeby nelze uspokojit bez úpravy na trhu dostupného plnění (tato skutečnost není návrhem rozporována). Zadavatel v rámci Výzvy (tj. ve fázi podávání žádostí o účast v zadávacím řízení) vymezil předmět veřejné zakázky de facto pouze v základní/minimální míře podrobností, když stanovil, že předmětem plnění bude mj. dodávka NIS včetně hardwarového řešení v podobě rozšíření a síťové infrastruktury. Konkrétní podoba předmětu plnění pak bude výsledkem jednání s účastníky zadávacího řízení v další fázi zadávacího řízení. Tomuto rovněž odpovídá zadavatelem učiněné vymezení (neměnných) minimálních technických podmínek ve smyslu § 61 odst. 4 zákona, kdy tak zadavatel učinil nikoli prostřednictvím konkrétních parametrů na výkon/funkci, nýbrž prostřednictvím popisu účelu/potřeb, které mají být naplněny (§ 89 odst. 1 zákona).

66. Vzhledem k povaze jednacího řízení s uveřejněním, kdy konkrétní podoba předmětu plnění veřejné zakázky bude v šetřeném případě až výsledkem jednání s účastníky zadávacího řízení, lze provést posouzení navrhovatelem tvrzených skutečností v tomu odpovídající míře. Za situace, kdy totiž navrhovatel podal námitky a posléze návrh ve fázi zadávacího řízení spočívající v podání žádostí o účast, kdy je posuzována toliko kvalifikace dodavatelů, a ostatní parametry (vyjma minimálních technických podmínek a pravidel pro hodnocení nabídek) veřejné zakázky nejsou neměnné (zadavatel může v průběhu jednání měnit a doplňovat ostatní zadávací podmínky), je „detailnější“ posouzení předčasné (tudíž irelevantní) a v podstatě i nemožné. Jinak řečeno, v případě, kdy konkrétní podoba předmětu plnění veřejné zakázky vyplyne až z jednání s účastníky zadávacího řízení, nemá se nyní Úřad de facto k čemu vyjadřovat; Úřad může posoudit toliko naplnění obecných východisek pro stanovení předmětu plnění veřejné zakázky. Ostatně tvrzení navrhovatele mají (logicky) též víceméně obecnější charakter.

67. Meritem příslušné části návrhu je přesvědčení navrhovatele, že zadavatel vymezil předmět plnění veřejné zakázky příliš široce, když poptává společně jak dodání NIS, tak netransparentně vymezeného hardware.

68. Obecně lze říci, že poptávání software (NIS) a hardware v rámci jedné veřejné zakázky není vyloučeno, to však za předpokladu existence objektivních ekonomických či technických důvodů. Nicméně v kontextu šetřeného případu žádné konkrétnější posouzení nelze s ohledem na zadavatelem zvolený druh zadávacího řízení, resp. skutečnost, že specifikace NIS, jakož i příslušného hardware bude až výsledkem jednání s účastníky zadávacího řízení, učinit (jak již ostatně Úřad zmínil výše). Úřad se tak v podstatě může – v této fázi zadávacího řízení – zabývat toliko obecnou otázkou, zda je spojení dodávky software a hardware v jedné veřejné zakázce obecně vyloučeno, či nikoli. Již výše bylo uvedeno, že k obecné kategorické konstataci (a jinou by v této fázi zadávacího řízení nebylo možno dát), že takové spojení nikdy není možné, Úřad nevidí důvod. Lze si totiž představit velmi dobré důvody pro takové spojení spočívající např. v tom, že „dvoufázové“ poptávání celého plnění by pro zadavatele v kontextu konkrétních skutkových okolností mohlo znamenat značné a těžko překonatelné komplikace. Obě části plnění totiž nemusí jít poptávat současně za situace, kdy není zřejmé, jaké nároky na hardware bude na míru vyvíjený software mít. Bylo by tedy z hlediska zadavatele třeba počkat na to, až bude software dodán a podle jeho nároků pak poptávat hardware. To by ale také znamenalo, že by zadavatel po nějakou dobu disponoval softwarem, který by nemohl prakticky používat a možná ani ve svém prostředí odzkoušet (což by zase mohlo znamenat překážky v akceptačním řízení). K tomu lze dále doplnit, že postup zadavatele není na relevantním trhu nikterak ojedinělý. V této souvislosti lze zmínit např. veřejné zakázky „Zajištění komplexního nemocničního informačního systému včetně integrace a podpory“ (ev. č. zakázky Z2025-043966), „Digitální transformace klinických procesů formou nemocničního informačního systému II.“ (ev. č. zakázky Z2023-009746) či „Nemocniční informační systém pro nemocnice Kraje Vysočina“ (ev. č. zakázky Z2019-040662). Nad to se jedná o veřejné zakázky, kterých se účastnil i sám navrhovatel (bezpochyby tak nelze tvrdit, že daná praxe není navrhovateli známa), přičemž v rámci veřejných zakázek „Zajištění komplexního nemocničního informačního systému včetně integrace a podpory“ a „Nemocniční informační systém pro nemocnice Kraje Vysočina“ se stal navrhovatel dokonce vybraným dodavatelem (v rámci veřejné zakázky „Digitální transformace klinických procesů formou nemocničního informačního systému II.“ se navrhovatel umístil na 2. místě v pořadí nabídek).

69. Úřad shrnuje, že za situace, kdy obecně zadavatelem zvolený postup společného zadávání (NIS a hardware) není vyloučen (námitky navrhovatele jsou v tomto ohledu rovněž spíše obecného charakteru), přičemž i na relevantním trhu taková praxe – jíž se i sám navrhovatel (mnohdy vítězně) účastní – funguje, nelze bez dalšího uzavřít, že by zadavatel v dané věci postupoval v rozporu se zákonem, resp. Úřad v současné době nedisponuje žádnými důkazy, které by svědčily o nezákonnosti postupu zadavatele.

70. K tomu lze pro úplnost doplnit, že v šetřeném případě zadavatel obdržel celkem 4 žádosti o účast vč. žádosti navrhovatele (za předpokladu úspěšného prokázání kvalifikace tak lze očekávat i stejný počet podaných nabídek), což nepovažuje Úřad vzhledem k rozsahu a náročnosti veřejné zakázky za nikterak nízký počet (v rámci výše zmíněných veřejných zakázek realizovaných v otevřeném řízení zadavatelé obdrželi 1-3 nabídky).

71. Jde-li pak o navrhovatelem tvrzenou netransparentnost části „hardware“ veřejné zakázky, Úřad uvádí, že jistá míra neurčitosti je objektivním (a očekávatelným) důsledkem zadavatelem zvoleného druhu zadávacího řízení, kdy konkrétní technická specifikace požadovaného plnění vyplyne až z jednání s účastníky zadávacího řízení v jeho další fázi s ohledem na jimi navržená řešení. Pokud tedy zadavatel v zadávacích podmínkách stanovil, že v rámci části „hardware“ bude požadováno rozšíření serverové a síťové infrastruktury (resp. dodání příslušných komponent), kdy se dle CPV klasifikace jedná o „stroje na zpracování dat/hardware“, „informační systémy a servery“, „zařízení související s počítači“ a „sítě“, neshledává Úřad v šetřeném případě s ohledem na specifika jednacího řízení s uveřejněním v daném postupu zadavatele rozpor se zákonem.

72. Obdobně je tomu i v případě zadavatelem vymezených (neměnných) minimálních technických podmínek. Jak již Úřad zmínil výše, zadavatel tyto stanovil dle § 89 odst. 1 písm. a) zákona prostřednictvím popisu účelu/potřeb, které mají být naplněny, když mj. uvedl, že „NIS bude proveden takovým způsobem, aby jeho výsledkem bylo zefektivnění provozních a administrativních procesů ÚVN, včetně (…) dodávky SW a HW (…).“. Úřad je přesvědčen, že za situace, kdy ve fázi prokazování splnění kvalifikace prostřednictvím dokladů předložených v žádosti o účast není zřejmé, jaký konkrétní hardware bude reálně nutný k realizaci veřejné zakázky, nelze po zadavateli ani spravedlivě požadovat bližší specifikaci této části plnění.

K požadavkům na certifikaci některých členů realizačního týmu

73. Úřad uvádí, že účelem stanovení požadavků na prokázání splnění kvalifikace je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Kritéria technické kvalifikace tedy zadavatel stanoví na základě svých potřeb s ohledem na předmět poptávaného plnění, a to tak, aby se soutěže o veřejnou zakázku zúčastnili pouze ti dodavatelé, kteří jsou schopni veřejnou zakázku po jejím přidělení též plnit. Jinými slovy řečeno, adekvátně nastavená kritéria technické kvalifikace představují určité „síto“, které má zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně splnit. Úřad dále uvádí, že vymezením kritérií technické kvalifikace, zejm. jejich přílišnou „přísností“, však zadavatel také může výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude v závěrečné fázi zadávacího řízení vybírat. Stanovení konkrétních kritérií technické kvalifikace je tak sice plně v gesci zadavatele, ten je však při jejich výběru nucen respektovat jednotlivá zákonná ustanovení, v nichž se zároveň odráží i základní zásady postupu zadavatele uvedené v § 6 zákona. Pokud by požadavky zadavatele vybočovaly z jeho oprávněných potřeb ve vztahu k předmětu plnění dané veřejné zakázky, porušil by zadavatel jednu ze základních zásad postupu zadavatele, a sice zásadu přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, přičemž takovým postupem by mohlo zároveň dojít i k porušení zásady zákazu diskriminace stanovené v § 6 odst. 2 zákona, neboť excesivní stanovení požadavků na technickou kvalifikaci by mohlo nedůvodně omezit okruh dodavatelů, kteří by se mohli zadávacího řízení zúčastnit. Zadavatel je tak s ohledem na dodržení základních zásad zadávání veřejných zakázek povinen stanovit kritéria technické kvalifikace takovým způsobem, aby zajistil rovné příležitosti všem dodavatelům, kteří jsou objektivně způsobilí předmětnou veřejnou zakázku plnit. Úřad tedy uzavírá, že je třeba, aby kritéria technické kvalifikace byla odůvodněna předmětem plnění veřejné zakázky, resp. aby byla stanovena přiměřeně k předmětu plnění veřejné zakázky a zadavatel je byl schopen objektivně a patřičně odůvodnit.

74. V posuzovaném případě je – zjednodušeně řečeno – předmětem plnění veřejné zakázky dodávka nového NIS a hardware a s tím spojených služeb (instalace, konfigurace, implementace, migrace dat, testování atd.). Zadavatel v zadávacích podmínkách vymezil kvalifikační požadavky na členy realizačního týmu, který se bude podílet na plnění veřejné zakázky, přičemž u některých členů požadoval příslušnou certifikaci (viz bod 52. odůvodnění tohoto rozhodnutí, v němž jsou uvedeny toliko ti členové realizačního týmu a u nich požadované certifikace, proti nimž brojí navrhovatel podaným návrhem).

75. K tomu Úřad opětovně uvádí, že volba kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 zákona, které bude zadavatel požadovat po dodavatelích prokázat, je zcela na jeho uvážení. Ověřuje-li tedy zadavatel v šetřeném případě kvalifikaci (odbornost) členů realizačního týmu prostřednictvím požadavků na příslušnou certifikaci a nikoli prostřednictvím referencí na realizované dodávky/služby, jak navrhuje navrhovatel, jedná se o právo zadavatele přiznané mu zákonem, pročež v postupu zadavatele v tomto ohledu nelze bez dalšího spatřovat nezákonnost. Zbývá tedy posoudit, zda dotčené požadavky korespondují s oprávněnými potřebami zadavatele, resp. s předmětem plnění veřejné zakázky (skutečnost, zda jiní zadavatelé v rámci jimi realizovaných obdobných zadávacích řízení požadují předložení daných certifikátů je pro posouzení věci irelevantní).

76. U pozice „Architekt informačních systémů“ zadavatel požaduje, aby tento člen realizačního týmu byl držitelem certifikátu v oblasti návrhu architektury informačních technologií na úrovni TOGAF®. Vzhledem k tomu, že dle veřejně dostupných zdrojů je dotčená certifikace vhodná mj. pro IT/Enterprise architekty a certifikát samotný ověřuje schopnost jeho držitele navrhovat a optimalizovat řešení, je zřejmé, že daný požadavek odpovídá dotčené pozici, jakož i předmětu plnění veřejné zakázky (o to více za situace, kdy dodávaný NIS bude provázán s armádním vícemodulárním systémem ZDRAVIS – tato skutečnost vyplývá z Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3, tedy samotných zadávacích podmínek, nikoli až z rozhodnutí o námitkách, jak tvrdí navrhovatel). Nadto zadavatel nevyžaduje, aby dodavatelé disponovali přímo zmíněným certifikátem, ale umožňuje předložit také věcně obdobné certifikáty na srovnatelné úrovni. Stejně tak zadavatel nikterak neomezil možnost využití poddodavatelů. Právě zmíněné pak platí pro všechny navrhovatelem rozporované členy realizačního týmu, resp. u nich požadované certifikace.

77. Zadavatel dále stanovil, aby osoby na pozicích „Analytik klinických procesů“ a „Analytik úhradových procesů“ disponovaly certifikací v oblasti řízení IT služeb ITIL® nebo BABOK®, přičemž dané požadavky zadavatel odůvodňuje nutností propojovat zdravotnickou praxi s informačními technologiemi, resp. business potřeby (v regulovaném prostředí zdravotnictví) s IT systémy. Jelikož dotčené certifikáty dle veřejně dostupných zdrojů dokládají schopnost jejich držitelů analyzovat, zefektivňovat a optimalizovat procesy, Úřad ani v tomto případě neshledal, že by předmětný požadavek vybočoval z oprávněných potřeb zadavatele, resp. že by neodpovídal předmětu plnění veřejné zakázky, když se dozajista jedná o činnosti, které s dodávkou tohoto typu informačního systému běžně souvisí.

78. Co se týká pozice „Business analytik“, zde zadavatel požaduje dispozici certifikáty z oblasti business analýzy a řízení a správy IT služeb, tj. ECBA nebo BABOK® nebo IT4IT™, přičemž tyto požadavky zadavatel stanovil s ohledem na to, že dané certifikáty potvrzují schopnost efektivně řídit požadavky, procesy a změny. Certifikace ECBA je v zadavatelem požadované úrovni určena pro juniorní business analytiky, testery, konzultanty či projektové manažery. Ohledně certifikace BABOK® odkazuje Úřad na již výše zmíněné. Certifikace IT4IT™ pak dle veřejně dostupných zdrojů dokládá, že její držitel je schopen definovat architekturu, kombinovat metodiky a zajistit jejich kompatibilitu, zeštíhlit IT procesy a workflow v organizaci, podpořit využití metodiky a nástrojů. S ohledem na uvedené je i zde dle Úřadu patrné, že předmětné certifikace korespondují s příslušnou pozicí člena realizačního týmu a činnostmi, které jsou její náplní (analýza business procesů při implementaci informačního systému).

79. V případě pozice „Tester“ zadavatel požaduje certifikaci z oblasti softwarového testování ISTQB® Foundation Level nebo Agile Tester Extension. Příslušná certifikace, která poskytuje základní znalosti pro testování, je určena pro testery, testovací analytiky/inženýry/konzultanty apod., a je tak nepochybné, že dotčený požadavek zcela koresponduje s náplní dané pozice, jakož i předmětem plnění veřejné zakázky, jímž je mj. právě testování.

80. Certifikace z oblasti kybernetické bezpečnosti CISM, CRISC, CISSP, CEH či Security+ požaduje zadavatel u pozice „Architekt kybernetické bezpečnosti“, neboť se jedná o klíčovou roli, kdy příslušná certifikace „definuje profil vysoce kvalifikovaného experta, který spojuje strategické plánování bezpečnosti (architektura) s technickou znalostí a schopností ověřit bezpečnost na úrovni kódu/aplikací (testování).“. Vzhledem k tomu, že kybernetická bezpečnost je esenciálním předpokladem úspěšného fungování každého informačního systému, lze bezpochyby přisvědčit důvodům, které zadavatele vedly ke stanovení daného požadavku – relevance s danou pozicí a předmětem veřejné zakázky je zcela zřejmá. Ostatně sám navrhovatel připouští věcnou relevanci požadovaných certifikací, pouze považuje za vhodnější ověřovat zkušenosti/odbornost prostřednictvím referencí.

81. Stejného názoru je navrhovatel i ve vztahu k pozici „Specialista informační bezpečnosti“, v jejíž souvislosti zadavatel požaduje certifikace z oblasti informační bezpečnosti, auditu a ochrany osobních dat CISM, CISA nebo CDPSE. Zadavatel uvádí, že dané certifikace reflektují „potřebu znalostí dodavatele v řízení rizik, auditu, a souladu s legislativou, a to zejména v kontextu nových zákonů o kybernetické bezpečnosti (např. zákon č. 264/2025 Sb.).“. I zde je Úřad názoru, že předmětný požadavek reflektuje oprávněné potřeby zadavatele, resp. souvisí s předmětem plnění veřejné zakázky – data a informace (zejména zdravotního/zdravotnického charakteru), s nimiž bude nakládáno v rámci NIS, bezpochyby vyžadují zajištění adekvátního zabezpečení a ochrany.

82. Úřad shrnuje, že neshledal, že by zadavatelem požadované certifikace u navrhovatelem rozporovaných pozic realizačního týmu jakýmkoli excesivním způsobem vybočovaly z oprávněných potřeb zadavatele; certifikace věcně souvisí s danými pozicemi, resp. předmětem plnění veřejné zakázky, přičemž zadavatel rovněž umožnil předložení srovnatelných certifikátů (navrhovatel nerozporuje, že by takové neexistovaly) a žádným způsobem ani neomezil možnost využití poddodavatelů. V této souvislosti Úřad k tvrzení navrhovatele, že některé certifikace (zejména bezpečnostní) nelze ve lhůtě pro podání žádostí o účast získat (např. s ohledem na požadovanou praxi), uvádí, že požadavky zadavatele logicky primárně míří na dodavatele, resp. osoby, které příslušnými certifikacemi již disponují, nicméně, jak Úřad zmínil, dodavatelé mohou právě např. v případě, kdy takovými osobami nedisponují, prokázat dané požadavky prostřednictvím poddodavatelů (což ostatně navrhovatel učinil v rámci podané žádosti o účast v souvislosti s pozicemi „Analytik klinických procesů“, „Analytik úhradových procesů“, „Business analytik“ a „Specialista informační bezpečnosti“).

83. Úřad konstatuje, že v postupu zadavatele při vymezení příslušného kritéria kvalifikace neshledal rozpor se zákonem.

Závěr

84. S ohledem na vše shora uvedené rozhodl Úřad o zamítnutí návrhu v příslušných částech, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

85. Podle § 5 zákona dodavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně. Za dodavatele se považuje i pobočka závodu; v takovém případě se za sídlo dodavatele považuje sídlo pobočky závodu.

86. Podle § 61 odst. 1 zákona zadavatel zahajuje jednací řízení s uveřejněním odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání žádosti o účast.

87. Podle § 61 odst. 5 zákona po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast zadavatel posoudí soulad kvalifikace účastníků zadávacího řízení a provede snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle § 111 zákona, pokud si tak vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v předběžném oznámení, kterým zahájil zadávací řízení. Zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení účastníky, kteří neprokázali splnění kvalifikace nebo nebyli vybráni při snížení počtu účastníků zadávacího řízení. Nevyloučeným účastníkům zadávacího řízení zašle výzvu k podání předběžných nabídek, a to všem současně. Výzva k podání předběžných nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

88. Podle § 61 odst. 6 zákona předběžnou nabídku může podat pouze účastník zadávacího řízení, který byl vyzván k podání předběžné nabídky. Vyzvaní účastníci zadávacího řízení nemohou podat společnou předběžnou nabídku. Předběžnou nabídku může účastník zadávacího řízení po dobu jednání se zadavatelem upravovat.

89. Podle § 61 odst. 8 zákona zadavatel jedná s účastníky zadávacího řízení o předběžných nabídkách s cílem zlepšit předběžné nabídky ve prospěch zadavatele. V rámci jednání může být snižován počet předběžných nabídek, o nichž se bude jednat podle § 112 zákona, pokud si tak zadavatel vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v předběžném oznámení, kterým zahájil zadávací řízení.

90. Podle § 61 odst. 12 zákona okamžik ukončení jednání nebo způsob jeho určení je zadavatel povinen oznámit účastníkům zadávacího řízení. Zadavatel vyzve účastníky zadávacího řízení k podání nabídek. Výzva k podání nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

91. Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma. Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

92. Podle § 250 odst. 1 zákona návrh lze podat proti všem úkonům i opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu s tímto zákonem a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele, a to zejména proti

a) zadávacím podmínkám,

b) dobrovolnému oznámení,

c) vyloučení účastníka zadávacího řízení,

d) výběru dodavatele,

e) volbě druhu zadávacího řízení, nebo

f) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení.

93. Podle § 251 odst. 1 zákona návrh musí vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.

94. Podle § 265 písm. b) zákona Úřad návrh zamítne, pokud návrh nebyl podán oprávněnou osobou.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

95. V čl. 8. „Obecné požadavky zadavatele na prokázání splnění kvalifikace“ Výzvy zadavatel upozornil dodavatele, že „před uzavřením každé smlouvy (celkem 2 smlouvy) bude požadovat Osvědčení fyzické osoby, tj. veřejnou listinu vydanou Národním bezpečnostním úřadem, stvrzující, že její držitel splnil podmínky pro přístup k danému stupni utajované informace, a to na stupni Důvěrné, a může být poučen nebo může vykonávat citlivou činnost. Pro které členy realizačního teamu bude toto osvědčení fyzické osoby požadováno, bude určeno při jednáních o nabídkách.“.

96. V souvislosti s citovaným požadavkem zadavatel v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne 14. 5. 2026 mj. uvedl:

„Zadavatel trvá na tom, že požadavek na Osvědčení fyzické osoby, tj. veřejnou listinu vydanou Národním bezpečnostním úřadem (…), stvrzující, že její držitel splnil podmínky pro přístup k danému stupni utajované informace, a to na stupni Důvěrné, a může být poučen nebo může vykonávat citlivou činnost, je zcela legitimní.

Zadavatel připomíná, že plní specifické úkoly v rámci resortu obrany i v rámci spojeneckých závazků České republiky v rámci Severoatlantické aliance. V rámci plnění těchto úkolů může dojít i ke zpracovávání dat a informací, které mohou splňovat definici utajované informace na stupni Důvěrné podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti (např. údaje týkající se zvláštní infrastruktury v rámci resortu Ministerstva obrany).

Zadavatel nicméně v současné chvíli není schopen přesně definovat, v jaké fázi realizace plnění by se mohly jednotlivé osoby podílející se na plnění na straně dodavatele dostávat do styku s takovými informacemi, a to i s ohledem na to, že nezná technické možnosti jednotlivých řešení, o nichž bude v průběhu tohoto jednacího řešení jednáno. Konkrétní požadavky na osvědčení jednotlivých členů realizačního týmu pak budou určeny na základě jednání o předběžných nabídkách/nabídkách. Právě i s ohledem na výše uvedené skutečnosti zadavatel zvolil jednací řízení s uveřejněním a nikoli řízení otevřené.“

Právní posouzení

97. Úřad se v rámci posouzení části návrhu, v níž navrhovatel brojí proti požadavku zadavatele na dispozici osvědčením pro přístup k utajovaným informacím ve stupni „Důvěrné“, nejprve zaměřil na otázku, zda jsou naplněny základní předpoklady pro to, aby jej mohl věcně přezkoumat, přičemž dospěl k závěru, že je zde ve vztahu k dané části návrhu dán důvod pro jeho zamítnutí dle § 265 písm. b) zákona, k čemuž uvádí následující.

98. Aktivní legitimace k podání návrhu na přezkum postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky se odvíjí od legitimace k podání námitek. Podmínky aktivní legitimace k podání námitek přitom plynou z § 241 odst. 1 zákona, podle něhož může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky nebo se zvláštními postupy hrozí nebo vznikla újma. Musí se tedy jednat o dodavatele dle § 5 zákona a tento musí zároveň specifikovat újmu, která mu postupem zadavatele hrozí či vznikla. Případný stěžovatel tak musí podmínky aktivní legitimace k podání návrhu splnit kumulativně. Stěžovatele (tj. osobu oprávněnou k podání námitek) lze tedy s ohledem na zákonnou úpravu definovat jako dodavatele, kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech. Podmínkou aktivní legitimace je tedy postavení dodavatele a přinejmenším hrozba újmy v kauzální souvislosti s pochybením zadavatele.

99. V šetřeném případě spatřuje navrhovatel svoji újmu (dle obsahu námitek i návrhu) v tom, že v důsledku nezákonně stanovených zadávacích podmínek „nebude moci podat žádost o účast za podmínek dodržení zákonných pravidel, případně že výsledek zadávacího řízení bude ovlivněn nezákonně nastavenými zadávacími podmínkami.“.

100. S posouzením aktivní legitimace pak úzce souvisí i zadavatelem použitý druh zadávacího řízení. V posuzovaném případě zadavatel přistoupil k zadání veřejné zakázky v jednacím řízení s uveřejněním, které – jak se podává z § 61 zákona – je vícefázovým zadávacím řízením, kdy první fáze spočívá v podání žádostí o účast ze strany dodavatelů, ve kterých tito dodavatelé prokazují splnění zadavatelem stanovených kvalifikačních požadavků. Následně zadavatel vybere dodavatele, kteří kvalifikační požadavky naplní, a ti postupují do druhé fáze zadávacího řízení, ve které předkládají předběžné nabídky. O těch následně zadavatel s dodavateli jedná (resp. může jednat, nevyhradí-li si, že může zadat veřejnou zakázku na základě předběžné nabídky), načež následuje fáze podání konečných nabídek těchto dodavatelů. Tento postup zajišťuje, že předběžnou nabídku a následně konečnou nabídku podávají pouze dodavatelé, kteří jsou způsobilí veřejnou zakázku řádně plnit.

101. K tomu Úřad s odkazem na závěry předsedy Úřadu v rozhodnutí ze dne 2. 10. 2025 č. j. ÚOHS-37790/2025/163, vydaném pod sp. zn. ÚOHS-R0110/2025/VZ, dále uvádí, že „[k]líčová fáze pro všechny dodavatele i poddodavatele v JŘSU běží do uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast. Každý dodavatel nebo poddodavatel má právo podat námitky proti volbě zadavatele postupovat v JŘSU, proti zadávacím podmínkám (o kterých se nebude v řízení jednat), proti minimálním technickým podmínkám, proti kvalifikačním předpokladům atd., ale pouze do ukončení první fáze JŘSU, tj. do uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast.“.

102. Pomine-li Úřad skutečnost, že navrhovatel i přes jím tvrzenou újmu žádost o účast v zadávacím řízení nakonec (po podání návrhu k Úřadu) podal a jím tvrzená újma je tak minimálně diskutabilní, nelze přehlédnout, že jím rozporovaná zadávací podmínka není konečnou/neměnnou zadávací podmínkou, nýbrž bude předmětem jednání s účastníky zadávacího řízení, kteří prokázali zadavatelem stanovené kvalifikační požadavky. Uvedené jednoznačně vyplývá z Výzvy a zadavatel záměr jednat o dotčené zadávací podmínce rovněž potvrdil v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2.

103. S ohledem na vše shora uvedené Úřad konstatuje, že navrhovateli v souvislosti s v námitkách a posléze návrhu namítanou zadávací podmínkou nemohla vzniknout újma, neboť se jedná o zadávací podmínku, o jejíž konkrétní/finální podobě bude s účastníky zadávacího řízení teprve jednáno. Zadávací podmínka, o které není jisté, že se nakonec vůči dodavatelům uplatní a v jaké podobě, nemůže být žádnému dodavateli na újmu (v podrobnostech srov. rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 15. 1. 2024 č. j. ÚOHS-01612/2024/163 , vydané ve správním řízení vedeném pod sp.zn. ÚOHS-R0147/2023/VZ). Navrhovatel tedy ve vztahu k předmětné zadávací podmínce není osobou oprávněnou (aktivně legitimovanou) k podání návrhu (a jemu předcházejících námitek) k Úřadu, a Úřad proto rozhodl o zamítnutí návrhu v příslušné části tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Adresáti:

1. Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha, U vojenské nemocnice 1200/1, 162 00 Praha 6

2. STAPRO s. r. o., Na Hrádku 105, 530 02 Pardubice

Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 28365/2026/500spisová značka: S0396/2026/VZ

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 28365/2026/500
spisová značka: S0396/2026/VZ