číslo jednací: 31135/2026/500
spisová značka: S0586/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Poskytování služeb údržby zeleně |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 5. 9. 2026 |
| Dokumenty |  2026_S0586.pdf 299 KB |
|
PID |
UOHSX00NAX2K |
|
|
|
Č. j. |
ÚOHS-31135/2026/500 |
||
|
Sp. zn. |
ÚOHS-S0586/2026/VZ |
||
|
Datum, místo |
27. 8. 2026, Brno |
příkaz
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným
- Technické služby Dolnobřežanska, s.r.o., IČO 03711617, se sídlem Vestecká 3, 252 50 Vestec,
při uzavírání smluv s rámcovým prvkem ve dnech 1. 2. 2025 a 26. 9. 2025 s vybraným
dodavatelem – Technické služby obce Vestec, příspěvková organizace, IČO 72557001, se sídlem Vestecká 3, 252 50 Vestec,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Technické služby Dolnobřežanska, s.r.o., IČO 03711617, se sídlem Vestecká 3, 252 50 Vestec – se dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když ve dnech 1. 2. 2025 a 26. 9. 2025 uzavřel s vybraným dodavatelem – Technické služby obce Vestec, příspěvková organizace, IČO 72557001, se sídlem Vestecká 3, 252 50 Vestec – smlouvy s rámcovým prvkem na dobu neurčitou za účelem pořizování plnění, jehož předmětem je poskytování služeb údržby zeleně, a to bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 citovaného zákona, ačkoli se dle předpokládané hodnoty uvedených smluv jednalo o podlimitní veřejné zakázky, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a uzavřením uvedených smluv byly naplněny znaky zadání veřejných zakázek.
II.
Za spáchání pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Technické služby Dolnobřežanska, s.r.o., IČO 03711617, se sídlem Vestecká 3, 252 50 Vestec – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá pokuta ve výši 44 000 Kč (čtyřicet čtyři tisíc korun českých).Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. POSTUP zadavatele
1. Zadavatel – Technické služby Dolnobřežanska, s.r.o., IČO 03711617, se sídlem Vestecká 3, 252 50 Vestec (dále jen „zadavatel“ nebo „obviněný“) – dne 1. 2. 2025 uzavřel s vybraným dodavatelem – Technické služby obce Vestec, příspěvková organizace, IČO 72557001, se sídlem Vestecká 3, 252 50 Vestec (dále jen „vybraný dodavatel“) – smlouvu označenou jako „rámcová smlouva“ (dále jen „smlouva č. 1“) za účelem pořizování služeb údržby zeleně.
2. Zadavatel s vybraným dodavatelem za účelem pořizování služeb údržby zeleně uzavřel smlouvu označenou také jako „rámcová smlouva“ dne 26. 9. 2025 (dále jen „smlouva č. 2“). Tyto smlouvy se obsahově shodují, a to s výjimkou ustanovení čl. 2 odst. 4, které stanoví základní ceník prováděných činností.
3. Předmět smluv č. 1 a 2 je v jejich čl. 1 vymezen jako „závazek zhotovitele provést práce, specifikované dále v této smlouvě, pro objednatele na základě dílčích objednávek na zakázky, dle podmínek specifikovaných v této rámcové smlouvě a závazek objednatele zaplatit zhotoviteli sjednanou cenu za dílo (cenu za práce provedené zhotovitelem dle této smlouvy). Práce budou zhotovitelem realizovány na základě dílčích objednávek objednatele a dle jeho potřeb.“
4. V čl. 2 smluv č. 1 a 2 je dále stanoveno mj. následující:
„Zhotovitel bude objednateli poskytovat dle jeho objednávky pomocné práce… (např. obsluhu SD, dále práce zahradnické, údržbové, stavební atd.) a specializované práce se stroji. Skutečný objem prací bude realizován dle potřeb objednatele, a to za podmínek uvedených v této smlouvě. Cena za provedené práce bude zhotovitelem vyúčtovávána vždy za práce dle konkrétní objednávky, podle počtu hodin práce, strávených zhotovitelem, resp. jeho zaměstnanci na dané zakázce dle objednávky objednatele.“
5. V čl. 2 odst. 4 smlouvy č. 1 je uveden následující základní ceník prováděných činností:
„Hodinová cena pracovníka obecně je stanovena na základě průměrné mzdy 357 Kč.
Hodinová cena zahradníka je stanovena na 420 Kč.
Hodinová cena kolového nakladače vč. obsluhy je stanovena na 790 Kč.
Cena pracovníka s křovinořezem je stanovena na 5,60 Kč/m3.
Cena sekání Spider vč. obsluhy je stanovena na 1,40-2,80 Kč/m3.
Uvedené ceny jsou bez DPH.“
6. V čl. 2 odst. 4 smlouvy č. 2 je k výše uvedenému základnímu ceníku prováděných činností přidána položka:
„Hodinová cena nákl. vůz s kontejnerem 11 m3 vč. obsluhy je stanovena na 977 Kč.“
7. Smlouva č. 1 i smlouva č. 2 byly dle jejich čl. 4 odst. 1 uzavřeny na dobu neurčitou. Obě uvedené smlouvy dle jejich čl. 4 odst. 2 nahrazují všechny předchozí dohody (písemné či ústní) o předmětu smlouvy.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU
8. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, dále příslušný i k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel pro postupy v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postupy podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, jakož i k projednávání přestupků podle zákona, dne 25. 7. 2025 obdržel podnět k prošetření
- postupu obce Psáry, IČO 00241580, se sídlem Pražská 137, 252 44 Psáry (dále jen „obec Psáry“) při zadávání objednávek na služby spočívající v údržbě zeleně zadavateli a
- navazujícího postupu zadavatele při zadávání veřejných zakázek na tyto služby vybranému dodavateli.
9. Úřad v rámci šetření podnětu zjistil, že obec Psáry zadává zadavateli objednávky na celoroční údržbu zeleně v režimu tzv. in house výjimky ve smyslu § 11 zákona.
10. Úřad si přípisem ze dne 1. 12. 2025 vyžádal od zadavatele zaslání dokumentace související s napadenými veřejnými zakázkami na služby spočívající v údržbě zeleně, které zadavatel zadal vybranému dodavateli od roku 2017.
11. Dne 9. 12. 2025 Úřad od zadavatele obdržel mj.
vyjádření zadavatele ze stejného dne,
- smlouvu označenou jako „rámcová smlouva“, kterou zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem dne 2. 1. 2017,
- smlouvu č. 1,
- smlouvu č. 2,
- objednávky na údržbu zeleně, které obec Psáry zadala zadavateli v letech 2017, 2022, 2023, 2024 a 2025,
- objednávky na údržbu zeleně, které zadavatel zadal vybranému dodavateli v letech 2022, 2023, 2024 a 2025.
12. Úřad přípisem ze dne 12. 1. 2026 vyzval zadavatele k poskytnutí dalších konkrétně specifikovaných informací a dokumentů.
13. Dne 10. 2. 2026 Úřad od zadavatele obdržel vyjádření z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 10. 2. 2026“), v němž zadavatel na dotaz Úřadu uvedl, že od roku 2020 neobjednal služby spočívající v údržbě zeleně či jiném plnění stejného druhu u jiného dodavatele než u vybraného dodavatele. Zadavatel dále uvedl, že v období let 2020-2025 celkově zaplatil za služby spočívající v údržbě zeleně či jiném plnění stejného druhu, které mu poskytl vybraný dodavatel, následující částky vč. DPH:
„2020 – 764 202,12 Kč
2021 – 1 043 845,22 Kč
2022 – 1 082 130,35 Kč
2023 – 1 059 953,95 Kč
2024 – 1 282 570,36 Kč
2025 – 762 300,00 Kč“[1]
14. Zadavatel ke svému vyjádření ze dne 10. 2. 2026 přiložil objednávky na údržbu zeleně, které zadal vybranému dodavateli v letech 2020, 2022, 2023, 2024 a 2025. Zadavatel uvedl, že „objednávka za rok 2021 z období pandemie Covidu není dohledatelná“ a že „akceptace objednávek probíhala převážně osobně, nebo telefonicky. Případně schválení provedených činností při měsíční fakturaci.“
15. Zadavatel ke svému vyjádření ze dne 10. 2. 2026 dále přiložil také faktury vystavené vybraným dodavatelem za plnění spočívající v údržbě zeleně v letech 2020-2025 a písemná potvrzení o úhradách těchto faktur.
III. závěry úřadu
16. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.
17. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení zákona
18. Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není‑li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.
19. Podle § 14 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v § 14 odst. 3 zákona.
20. Podle § 16 odst. 1 zákona zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.
21. Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.
22. Podle § 19 odst. 1 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, stanoví jako
a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo
b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona.
23. Podle § 19 odst. 2 zákona platí, že má-li být smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, upraví se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená podle § 19 odst. 1 zákona podle § 20 nebo 21 zákona.
24. Podle § 19 odst. 3 zákona se za veřejné zakázky podle § 19 odst. 1 zákona nepovažují veřejné zakázky,
a) u kterých je jednotková cena jejich předmětu v době podle § 19 odst. 1 písm. a) proměnlivá,
b) kterými zadavatel pořizuje dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb a
c) jejichž předpokládaná hodnota určená postupem podle odstavce 1 a 2 nedosahuje limitu podle § 25 zákona.
25. Podle § 21 odst. 1 zákona platí, že pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby, u které se nestanoví celková smluvní cena, je rozhodná předpokládaná výše úplaty
a) za celou dobu trvání smlouvy, je-li doba trvání smlouvy rovna 48 měsíců nebo kratší,
b) za 48 měsíců u smlouvy na dobu neurčitou, nebo smlouvy s dobou trvání delší než 48 měsíců.
26. Podle § 25 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, pokud není zadávána podle části páté až sedmé zákona, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.
27. Podle § 3 odst. 1 písm. b) bodu 1 nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném ode dne 1. 1. 2024 do dne 31. 12. 2025, činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby 5 401 000 Kč pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) a e) zákona.
28. Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.
29. Podle § 27 zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky
a) na dodávky nebo na služby částce 3 000 000 Kč, nebo
b) na stavební práce částce 9 000 000 Kč.
30. Podle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 odst. 1 až 3 zákona.
31. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté s výjimkou soutěže o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu.
Zjištěné skutečnosti
32. Z dokumentace poskytnuté Úřadu obviněným vyplývá, že obviněný dne 2. 1. 2017 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu označenou jako „rámcová smlouva“. Tato smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a jejím předmětem byl závazek zhotovitele poskytovat objednateli dle jeho objednávky „zahradnické a pomocné práce“.
33. Obviněný v období let 2020-2025 jednou ročně zadával vybranému dodavateli nedatované objednávky na „celoroční údržbu zeleně“ v obci Psáry.
34. Obviněný za plnění spočívající v poskytnutí služeb údržby zeleně v období let 2020-2025 uhradil na základě faktur vystavených vybraným dodavatelem následující částky:
Tabulka č. 1 – faktury za služby údržby zeleně uhrazené obviněným v období let 2020-2025
|
Číslo faktury |
Datum vystavení |
Datum uhrazení |
Cena bez DPH |
Cena s DPH |
|
200100012 |
31.03.2020 |
14.04.2020 |
5 600,00 Kč |
6 776,00 Kč |
|
200100017 |
04.05.2020 |
19.05.2020 |
102 640,00 Kč |
124 194,40 Kč |
|
200100031 |
03.06.2020 |
17.06.2020 |
70 600,00 Kč |
85 426,00 Kč |
|
200100045 |
30.06.2020 |
14.07.2020 |
138 870,00 Kč |
168 032,70 Kč |
|
200100057 |
17.08.2020 |
31.08.2020 |
98 280,00 Kč |
118 918,80 Kč |
|
200100065 |
31.08.2020 |
14.09.2020 |
118 596,00 Kč |
143 501,16 Kč |
|
200100079 |
30.09.2020 |
20.10.2020 |
39 310,00 Kč |
47 565,10 Kč |
|
200100098 |
30.11.2020 |
18.12.2020 |
57 676,00 Kč |
69 787,96 Kč |
|
210100041 |
30.04.2021 |
25.05.2021 |
49 550,00 Kč |
59 955,50 Kč |
|
210100052 |
31.05.2021 |
14.06.2021 |
107 930,00 Kč |
130 595,30 Kč |
|
210100064 |
30.06.2021 |
14.07.2021 |
183 560,00 Kč |
222 107,60 Kč |
|
210100073 |
09.08.2021 |
23.08.2021 |
101 776,00 Kč |
123 148,96 Kč |
|
210100083 |
31.08.2021 |
15.09.2021 |
105 995,00 Kč |
128 253,95 Kč |
|
210100096 |
30.09.2021 |
21.10.2021 |
69 601,00 Kč |
84 217,21 Kč |
|
210100109 |
31.10.2021 |
22.11.2021 |
35 980,00 Kč |
43 535,80 Kč |
|
210100114 |
01.12.2021 |
15.12.2021 |
102 700,00 Kč |
124 267,00 Kč |
|
210100124 |
22.12.2021 |
14.01.2022 |
105 590,00 Kč |
127 763,90 Kč |
|
220100010 |
28.02.2022 |
14.03.2022 |
20 880,00 Kč |
25 264,80 Kč |
|
220100033 |
30.04.2022 |
25.05.2022 |
45 492,00 Kč |
55 045,32 Kč |
|
220100042 |
31.05.2022 |
15.06.2022 |
166 460,00 Kč |
201 416,60 Kč |
|
220100047 |
29.06.2022 |
13.07.2022 |
48 720,00 Kč |
58 951,20 Kč |
|
220100048 |
29.06.2022 |
13.07.2022 |
112 548,00 Kč |
136 183,08 Kč |
|
220100064 |
31.07.2022 |
16.08.2022 |
44 540,60 Kč |
53 894,13 Kč |
|
220100065 |
31.07.2022 |
16.08.2022 |
88 496,00 Kč |
107 080,16 Kč |
|
220100071 |
30.08.2022 |
13.09.2022 |
167 534,00 Kč |
202 716,14 Kč |
|
220100091 |
30.09.2022 |
24.10.2022 |
155 540,00 Kč |
188 203,40 Kč |
|
220100108 |
30.11.2022 |
14.12.2022 |
44 112,00 Kč |
53 375,52 Kč |
|
230100023 |
30.04.2023 |
17.05.2023 |
69 200,00 Kč |
83 732,00 Kč |
|
230100031 |
31.05.2023 |
21.06.2023 |
127 996,00 Kč |
154 875,16 Kč |
|
230100041 |
30.06.2023 |
25.07.2023 |
188 117,00 Kč |
227 621,57 Kč |
|
230100052 |
31.07.2023 |
22.08.2023 |
35 302,00 Kč |
42 715,42 Kč |
|
230100057 |
31.08.2023 |
21.09.2023 |
169 046,00 Kč |
204 545,66 Kč |
|
230100065 |
27.09.2023 |
11.10.2023 |
111 909,00 Kč |
135 409,89 Kč |
|
230100071 |
31.10.2023 |
24.11.2023 |
174 425,00 Kč |
211 054,25 Kč |
|
240100018 |
30.04.2024 |
23.05.2024 |
175 385,00 Kč |
212 215,85 Kč |
|
240100021 |
29.05.2024 |
12.06.2024 |
183 581,50 Kč |
222 133,62 Kč |
|
240100033 |
30.06.2024 |
17.07.2024 |
198 659,00 Kč |
240 377,39 Kč |
|
240100037 |
31.07.2024 |
19.08.2024 |
151 580,00 Kč |
183 411,80 Kč |
|
240100042 |
23.09.2024 |
07.10.2024 |
175 385,00 Kč |
212 215,85 Kč |
|
240100049 |
31.10.2024 |
20.11.2024 |
175 385,00 Kč |
212 215,85 Kč |
|
25-010-00027 |
13.05.2025 |
27.05.2025 |
105 000,00 Kč |
127 050,00 Kč |
|
25-010-00031 |
29.05.2025 |
12.06.2025 |
105 000,00 Kč |
127 050,00 Kč |
|
25-010-00042 |
30.06.2025 |
14.07.2025 |
105 000,00 Kč |
127 050,00 Kč |
|
25-010-00054 |
12.08.2025 |
26.08.2025 |
105 000,00 Kč |
127 050,00 Kč |
|
25-010-00060 |
23.09.2025 |
07.10.2025 |
105 000,00 Kč |
127 050,00 Kč |
|
25-010-00069 |
10.11.2025 |
24.11.2025 |
105 000,00 Kč |
127 050,00 Kč |
Právní posouzení
35. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem zákona je zajištění soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek s cílem dosáhnout transparentního nakládání s veřejnými prostředky. Co možná nejširší hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu pak zákon dosahuje tím, že stanoví pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejména na jeho transparentní provedení. Úřad tedy uzavírá, že má-li být naplněn hlavní účel zákona, musí zadavatelé postupovat dle § 2 odst. 3 zákona a – nestanoví-li zákon výslovně jinak (např. v případě výjimek dle § 29 zákona) – použít pro zadání veřejné zakázky některý z druhů zadávacího řízení dle § 3 zákona.
36. Úřad dále v obecné rovině uvádí, že zadavatel je povinen k okamžiku zahájení zadávacího řízení nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení, stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která je určující pro další postup zadavatele, neboť dle její výše (nejde-li o zjednodušený režim dle § 129 zákona) dojde k určení režimu, v němž bude zadávání veřejné zakázky probíhat (nepoužije-li zadavatel dobrovolně přísnějšího režimu). Zákon pak (odhlédneme-li od již zmíněného zjednodušeného režimu) rozlišuje režim podlimitní a režim nadlimitní, popř. veřejné zakázky malého rozsahu.
37. Jsou-li předmětem plnění veřejné zakázky pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, předpokládaná hodnota veřejné zakázky se v souladu s § 19 odst. 1 zákona stanoví jako a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a).
38. Úřad se tedy bude zabývat tím, zda postup obviněného při zadávání veřejných zakázek, které obviněný zadal uzavřením smlouvy č. 1 a smlouvy č. 2, byl v souladu s pravidly stanovenými zákonem. Pro posouzení této otázky je rozhodné, jakým způsobem měl obviněný stanovit předpokládanou hodnotu u těchto veřejných zakázek a jak měl v návaznosti na stanovení předpokládané hodnoty při zadávání daných veřejných zakázek postupovat.
39. V § 27 zákona je stanoveno, že veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka na služby, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než 3 000 000 Kč. V § 31 zákona je pak uvedena výjimka, podle které zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat veřejnou zakázku malého rozsahu.
40. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je vymezena v ustanovení § 16 odst. 1 zákona jako zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích, přičemž do předpokládané hodnoty se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.
41. Úřad předně považuje za potřebné konstatovat, že uzavřením smlouvy č. 1 a smlouvy č. 2 došlo k naplnění znaků zadání veřejných zakázek. Úřad je přesvědčen, že přestože dané smlouvy byly jejich stranami formálně označeny za smlouvy rámcové[2], na základě posouzení povahy těchto smluv je nutné dojít k závěru, že se jedná o smlouvy s rámcovým prvkem. Obecně lze v této souvislosti uvést, že rámcové smlouvy upravují podmínky právních vztahů vznikajících z realizačních smluv, které jsou na jejich základě uzavírány; závazek k poskytnutí plnění tak nevzniká z rámcové smlouvy, nýbrž až z následně uzavřené smlouvy realizační. Smlouva s rámcovým prvkem pak představuje speciální typ smlouvy, která naopak závazek zakládá. Jde o smlouvu, která již sama o sobě zakládá závazkový vztah, ale konkrétní rozsah plnění se postupně specifikuje v čase (prostřednictvím objednávek či výzev k plnění). Ke smlouvě s rámcovým prvkem se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 4. 4. 2024, č. j. 2 As 3/2024‑50, v němž dospěl k závěru, že pokud je výzva k plnění, která konkretizuje dílčí podmínky plnění ze smlouvy pouhou výzvou k plnění existujícího závazku a uplatnění takové výzvy nevykazuje rysy kontraktace, pak nejde o smlouvu rámcovou. To platí i v případě, kdy ze smlouvy plyne právo jednostranně rozhodnout o tom, zda práva a povinnosti z uzavřené smlouvy vzniknou, což se v doktríně soukromého práva nazývá opcí. O tom lze v nyní šetřeném případě uvažovat v souvislosti s objednávkami na údržbu zeleně, jimiž má obviněný na základě svých aktuálních potřeb konkretizovat rozsah poskytovaného plnění.
42. Předmět obou posuzovaných smluv je v textu těchto smluv vymezen jako závazek vybraného dodavatele provést práce dle specifikace, podmínek a za ceny sjednané v daných smlouvách. Předmětné práce mají být vybraným dodavatelem realizovány na základě dílčích objednávek obviněného v objemu dle jeho potřeb, a to za podmínek, které byly stanoveny již v posuzovaných smlouvách. Z obsahu daných smluv tak vyplývá, že závazek k plnění (poskytnutí služeb údržby zeleně vybraným dodavatelem obviněnému) vznikl již uzavřením těchto smluv, přičemž objednávky určující rozsah poskytovaných služeb představují pouze jednostranný pokyn obviněného, který aktivuje plnění podle předem sjednaných parametrů, aniž by bylo třeba dalšího projevu vůle vybraného dodavatele, který je povinen plnit již na základě svého závazku vzniklého uzavřením posuzovaných smluv. To lze označit za rozhodující pro posouzení šetřených smluv jako smluv s rámcovým prvkem.
43. Uzavření smluv č. 1 a 2 tak představuje zadání veřejných zakázek dle § 2 odst. 1 zákona, neboť se jedná o uzavření úplatných smluv mezi obviněným a vybraným dodavatelem, z nichž přímo vyplývá povinnost vybraného dodavatele poskytovat obviněnému služby, a to konkrétně služby spočívající v údržbě zeleně, a povinnost obviněného hradit za tyto služby sjednané ceny. Předmětné veřejné zakázky jsou nepochybně veřejnými zakázkami na služby ve smyslu § 14 odst. 2 zákona.
44. Vzhledem k tomu, že z podkladů zaslaných Úřadu obviněným vyplývá, že obviněný přinejmenším v období let 2020-2025 pořizoval služby spočívající v údržbě zeleně opakovaně, bude Úřad v dalších bodech odůvodnění tohoto příkazu posuzovat, zda se v případě šetřených veřejných zakázek jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy, jejichž předpokládaná hodnota se stanoví podle pravidel zakotvených v § 19 zákona.
45. Úřad se tak zabýval otázkou, zda se v šetřeném případě jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy ve smyslu § 19 odst. 1 zákona, u nichž je třeba předpokládanou hodnotu stanovit jako skutečnou cenu uhrazenou zadavatelem za dodávky stejného druhu během předcházejících 12 měsíců. K pojmu veřejné zakázky pravidelné povahy uvádí komentářová literatura[3] následující: „I když pojem veřejné zakázky pravidelné povahy není v zákoně výslovně definován, z komentovaného ustanovení a zejména z jeho smyslu lze při použití gramatického a teleologického výkladu dovodit, že jsou tím myšleny takové trvající či pravidelně pořizované dodávky a služby, které zadavatel nakupuje opakovaně a jsou tedy prakticky trvale či opakovaně nezbytné pro jeho činnost a fungování. Rozsah a hodnota takového plnění je pro zadavatele v horizontu nejméně 12 kalendářních měsíců zpravidla (nikoliv však nutně) předvídatelná na základě předchozích nákupů. Tyto opakované nákupy jsou přitom realizovány zpravidla po delší časový úsek, přičemž není nezbytné, aby byly pořizovány zcela kontinuálně (bez jakéhokoliv přerušení). Rozhodující je, že se jedná o plnění pořizované opakovaně, tj. např. každý rok jej zadavatel pravidelně pořizuje a v optimálním případě jej i plánuje, jelikož bez řádného plánování nelze na straně zadavatele dosáhnout toho, aby ve všech ohledech vyhověl zákonným požadavkům na stanovení předpokládané hodnoty, protože zákonná úprava (zejména její judikatorní výklad) vychází z toho, že zadavatel plánuje své záměry (nákupy). V případě pravidelných veřejných zakázek se zpravidla bude jednat o dodávky a služby, které zadavatel potřebuje trvale k výkonu své činnosti; nejčastěji jde o provozně technická plnění typu dodávky kancelářských potřeb, úklidové a bezpečnostní služby, IT vybavení, softwarová a hardwarová podpora, hlasové a datové služby, případně projekční práce, právní služby, nákupy energií apod.“
46. Úřad dále odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 23. 10. 2024, č. j. 31 Af 24/2023 54, v němž je dovozeno, že „pravidelnou povahu zakázky lze […] zjistit 1) ze samotného jazykového významu pojmu ‚pravidelné‘, 2) ze zákonného požadavku, aby se jednalo o ‚dodávky nebo služby stejného druhu‘, 3) z výjimky stanovené v odstavci třetím § 19. Podle názoru soudu lze o pravidelné povaze zakázky hovořit tam, kde zadavatel poptává plnění stejného druhu jako plnění poptávané kdykoliv v průběhu předchozích 12 měsíců, může-li objektivně především na základě této historické zkušenosti předpokládat, že bude poptávat plnění stejného druhu v obdobném rozsahu i do budoucna. […] Jedním z aspektů pro rozlišování pravidelnosti či nepravidelnosti zakázek tak bude to, nakolik je budoucí vývoj zadávání veřejných zakázek stejného druhu očekávatelný nebo naopak nahodilý (dle aktuálních potřeb). Je-li praxe zadavatele ve vztahu k zakázkám stejného druhu bohatší, lze již na základě ní dovozovat, že zadavatel může objektivně předpokládat srovnatelný budoucí vývoj.“ Lze odkázat také na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 19. 7. 2023, č. j. ÚOHS-24742/2023/161, kde ve vztahu k § 19 odst. 1 zákona předseda Úřadu konstatoval, že „se jedná o stanovení předpokládané hodnoty u pravidelně pořizovaných opakujících se plnění, jejichž pravidelnosti si musí být zadavatel vědom. Zároveň se musí jednat o plnění či služby, které jsou dopředu předvídatelné.“
47. Z výše uvedeného tak vyplývá, že v případě veřejných zakázek pravidelné povahy se jedná o trvající či pravidelně pořizované dodávky či služby, které zadavatel nakupuje pravidelně a tyto dodávky či služby nezbytně potřebuje pro výkon své činnosti; musí se zároveň jednat o dodávky či služby, které jsou dopředu předvídatelné. V rámci posouzení povahy veřejné zakázky je přitom třeba vzít v potaz charakteristické rysy poptávaného plnění a jeho souvislost s činností zadavatele, jakož i to, jakým způsobem zadavatel předmět plnění pořizoval v minulosti.
48. V šetřeném případě je obviněný společností, jejímiž společníky jsou výhradně obce, kterým obviněný poskytuje mj. plnění na základě objednávek a smluv uzavřených v režimu in house výjimky ve smyslu § 11 zákona. V obchodním rejstříku je předmět činnosti obviněného vymezen následovně:
- čištění obce,
- správa, údržba, výsadba veřejné zeleně,
- správa a čištění uličních dešťových vpustí,
- správa, údržba a oprava místních komunikací, chodníků, dopravního značení,
- správa a údržba strojního vybavení společnosti,
- svoz a likvidace odpadu,
- zajišťování provozu a oprav veřejného osvětlení,
- pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor,
- provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod vody.
49. Obviněný ve svém vyjádření ze dne 9. 12. 2025 uvedl, že k jeho vzniku došlo v roce 2015 v návaznosti na strukturální reorganizaci vybraného dodavatele, který je sesterskou společností obviněného. Obviněný byl údajně koncipován jako „centrální provozní jednotka pro zajišťování technických a komunálních služeb v rámci území mikroregionu, a to v budoucím, výhradním vlastnictví členských obcí a pro sdílení služeb a zdrojů meziobecní spolupráce.“ Obviněný dle svých slov převzal „komplexní mandát zahrnující technickou údržbu, péči o veřejnou zeleň, správu techniky, logistické zajištění a koordinaci komunálních procesů.“
50. Obviněný ve svém vyjádření ze dne 9. 12. 2025 dále uvedl mj. následující:
„Dne 2. ledna 2017 byla mezi uvedenými sesterskými subjekty uzavřena Rámcová smlouva o poskytování ručních a drobných zahradnických prací, která stanovila právní titul pro zajištění pracovníků [vybraného dodavatele] v rozsahu zahrnujícím ruční pletí, jemné zahradnické zásahy, ruční dosekávání a obdobné manuální výkony a podporu meziobecní spolupráce v mikroregionu Dolnobřežansko.
[…]
Veškeré zakázky údržby veřejné zeleně pro obec Psáry (její majetkový podíl ve společnosti činil 18,7 %) byly realizovány prostřednictvím interních kapacit [obviněného], zejména za použití strojové techniky, mechanizace, řidičů a obslužného personálu. Jemné ruční práce byly paralelně zajišťovány pracovníky [vybraného dodavatele] na základě subdodávky.
Tento model tzv. kombinovaného provozního zabezpečení umožnil zachování provozní kontinuity, kompatibility a flexibilního přizpůsobení rozsahu činností požadavkům obce. Následně bylo rozhodnutím valné hromady [obviněného] přistoupeno k převedení divize Údržby zeleně do [vybraného dodavatele], přičemž [obviněný] nadále zajišťovala výkon služeb prostřednictvím převedených zdrojů v rámci meziobecní spolupráce sdílení lidských zdrojů, strojů a techniky.“
51. Úřad tak na základě výše uvedeného konstatuje, že údržba obecní zeleně spadá do předmětu činnosti obviněného. Lze přitom dovodit, že se jedná o činnost představující zásadní složku působení obviněného, neboť podstatou jeho vzniku a existence je zajišťování technických a komunálních služeb, jichž je údržba zeleně integrální součástí.
52. Obviněný dlouhodobě zajišťuje péči o veřejnou zeleň v obci Psáry, která obviněnému zadává objednávky na údržbu zeleně v režimu in house výjimky ve smyslu § 11 zákona. Obviněný v roce 2017 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu, podle níž měl vybraný dodavatel obviněnému poskytovat zahradnické a pomocné práce. Přinejmenším v letech 2020-2025 pak obviněný od vybraného dodavatele poptával plnění spočívající v celoroční údržbě zeleně v obci Psáry, a to na základě pravidelných, jednou ročně zadávaných objednávek.
53. Nelze mít přitom pochyb o tom, že se jedná o plnění, které je nezbytné pro zabezpečení řádného provozu obviněného. Jak je totiž zřejmé z výše uvedeného, divize, která v rámci organizační struktury obviněného v minulosti zajišťovala údržbu komunální zeleně, byla převedena do organizační struktury vybraného dodavatele, a obviněný tak zjevně nedisponuje kapacitami potřebnými k tomu, aby mohl údržbu zeleně vykonávat bez využití služeb poddodavatele. Obviněný proto pro realizaci péče o zeleň v obci Psáry, která představuje podstatnou část jím vykonávané činnosti, potřebuje služby spočívající v údržbě zeleně, které mu v poddodavatelské pozici dlouhodobě poskytuje vybraný dodavatel. Je tak zřejmé, že pořizování plnění v podobě služeb údržby zeleně od vybraného dodavatele není v prostředí obviněného nikterak nahodilé, neboť se jedná o služby, jejichž zajištění je nezbytným předpokladem pro výkon činnosti obviněného směřující k naplnění samotného účelu jeho existence, a jde tedy o služby, jejichž zajištění je z povahy věci nezbytné k řádnému fungování obviněného, přičemž obviněný tyto služby poptává opakovaně, resp. dlouhodobě; přinejmenším od roku 2020 obviněný jednou ročně objednává celoroční údržbu zeleně v obci Psáry od vybraného dodavatele.
54. Úřad neshledal, že by potřeba pořízení služeb údržby zeleně obviněnému vznikala v souvislosti s nahodilými či nepředvídatelnými událostmi. Obec Psáry obviněnému jednou ročně zadává objednávky na údržbu zeleně v této obci, a obviněnému tak v této pravidelné jednoroční frekvenci opakovaně vzniká potřeba zajištění poddodávky služeb údržby zeleně u vybraného dodavatele, což vzhledem ke všem výše popsaným skutečnostem nepochybně není ničím, co by obviněný nemohl být schopen v dlouhodobém horizontu předvídat. Obviněný mohl – s ohledem na předchozí období, resp. při přihlédnutí k dlouhodobě zavedenému obchodnímu modelu zajišťování údržby zeleně v obci Psáry obviněným prostřednictvím vybraného dodavatele – nepochybně s dostatečnou mírou jistoty očekávat, že mu bude obec Psáry objednávky na údržbu zeleně nadále zadávat a že k jejich plnění bude potřebovat služby údržby zeleně poskytované vybraným dodavatelem, a to v objemu, který nepochybně bylo možné s ohledem na data z minulého období kvalifikovaně odhadnout.
55. Na základě informací a dokladů poskytnutých obviněným tak lze dovodit, že potřeba zajištění služeb údržby zeleně, kterou se obviněný rozhodl naplnit uzavřením smluv č. 1 a 2, byla pro obviněného předvídatelná. Obviněný služby údržby zeleně minimálně od roku 2020 pořizoval opakovaně, kontinuálně, nenahodile a za účelem zajištění řádného výkonu své činnosti. Úřad je proto přesvědčen, že se v šetřeném případě jedná o pravidelně pořizované služby ve smyslu § 19 odst. 1 zákona, které obviněný poptává opakovaně a které jsou trvale nezbytné pro jeho činnost a fungování, přičemž lze nepochybně shledat také naplnění znaku předvídatelnosti, neboť právě skutečnost, že obviněný předmětné služby pořizuje kontinuálně za účelem řádného výkonu své činnosti, nasvědčuje tomu, že se jedná o předvídatelnou potřebu obviněného i do budoucna. Úřad tak uzavírá, že veřejné zakázky zadané na základě smluv č. 1 a 2 představují veřejné zakázky pravidelné povahy ve smyslu § 19 odst. 1 zákona.
56. Úřad konstatuje, že při stanovení skutečné ceny uhrazené obviněným za dodávky nebo služby během 12 měsíců předcházejících zadání šetřených veřejných zakázek se musí dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona jednat o stejné druhové vymezení plnění, nemusí se tedy jednat o plnění identické. V tomto směru lze odkázat např. na závěry plynoucí z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-01052/2023/163 ze dne 17. 2. 2023, podle něhož „pro aplikaci § 19 odst. 1 zákona není vyžadováno, aby šlo o plnění zcela totožné, ale aby šlo o plnění stejného druhu“. Úřad tak konstatuje, že pro aplikaci § 19 odst. 1 zákona a v této souvislosti pro určení plnění stejného druhu není vyžadováno, aby šlo o plnění zcela totožné či zaměnitelné, ale aby šlo o plnění stejného druhu, tj. stejné povahy, resp. stejné svých charakterem. Úřad přitom považuje za evidentní, že v šetřeném případě představují obviněným pořizované služby plnění stejného druhu, neboť se ve všech případech jedná o služby údržby zeleně. Jde tedy o plnění, které se ze své podstaty shoduje svým charakterem, přestože se v určitých aspektech může lišit a nemusí být vždy vzájemně zaměnitelné. Úřad pro úplnost odkazuje na svůj příkaz ze dne 13. 12. 2024, č. j. ÚOHS-48302/2024/500, v němž rovněž dospěl k závěru, že služby spojené s údržbou zeleně představují plnění stejného druhu ve smyslu § 19 odst. 1 písm. a) zákona.
57. Úřad dále konstatuje, že předpokládaná hodnota veřejných zakázek, jejichž předmětem jsou pravidelně pořizované služby, se dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona stanoví jako skutečná cena uhrazená zadavatelem za služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců. Podle § 19 odst. 2 zákona pak platí, že má-li být smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, upraví se předpokládaná hodnota podle § 20 nebo 21 zákona. Jelikož smlouvy č. 1 a 2 byly uzavřeny na dobu neurčitou, je nutné v daném případě uplatnit § 21 odst. 1 písm. b) zákona, podle nějž je pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby, u které se nestanoví celková smluvní cena, u smlouvy na dobu neurčitou rozhodná předpokládaná výše úplaty za 48 měsíců.
58. Úřad provedl vlastní výpočet předpokládané hodnoty veřejných zakázek zadaných na základě smlouvy č. 1 a smlouvy č. 2, a to na základě podkladů a údajů poskytnutých obviněným. Úřad při výpočtu předpokládané hodnoty u obou projednávaných veřejných zakázek sečetl v souladu s § 19 odst. 1 písm. a) zákona všechny částky bez DPH, které obviněný uhradil za plnění stejného druhu, tj. plnění spočívající v poskytnutí služeb údržby zeleně, za 12 měsíců předcházejících datu zadání konkrétní veřejné zakázky; je přitom nutné konstatovat, že veřejná zakázka je zadána okamžikem uzavření smlouvy. Jestliže tedy byla smlouva č. 1 uzavřena dne 1. 2. 2025, Úřad pro stanovení předpokládané hodnoty dané veřejné zakázky sečetl všechny částky bez DPH uhrazené obviněným za poskytnutí služeb údržby zeleně v období ode dne 1. 2. 2024 do dne 31. 1. 2025; pro určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky zadané uzavřením smlouvy č. 2, k němuž došlo dne 26. 9. 2025, pak Úřad sečetl všechny částky bez DPH uhrazené obviněným za poskytnutí služeb údržby zeleně v období ode dne 26. 9. 2024 do dne 25. 9. 2025. Každou z výsledných částek pak Úřad vynásobil čtyřmi, aby zohlednil pravidlo stanovené v § 21 odst. 1 písm. b) zákona, podle nějž je v případě smlouvy na dobu neurčitou nutné upravit předpokládanou hodnotu tak, aby odpovídala předpokládané hodnotě za 48 měsíců. Úřad zároveň považuje za nutné pro úplnost konstatovat, že žádná z obviněným tvrzených skutečností nijak nenasvědčuje tomu, že by obviněný v době zadávání předmětných veřejných zakázek mohl důvodně předpokládat, že v následujících 12 měsících dojde ke zmenšení potřeby pořizování služeb údržby zeleně, a v návaznosti na to upravit předpokládanou hodnotu o změny očekávané během následujících 12 měsíců jejím snížením.
59. Úřad prostřednictvím výše popsaného výpočtu dospěl k následujícím předpokládaným hodnotám šetřených veřejných zakázek:
Tabulka č. 2 – předpokládaná hodnota
|
Smlouva |
Datum uzavření smlouvy |
Součet úhrad za předcházejících 12 měsíců |
Předpokládaná hodnota |
|
Smlouva č. 1 |
1. 2. 2025 |
1 059 975,50 Kč |
4 239 902 Kč |
|
Smlouva č. 2 |
26. 9. 2025 |
770 770 Kč |
3 083 080 Kč |
60. Z výše uvedené tabulky vyplývá, že předpokládaná hodnota obou šetřených veřejných zakázek určená postupem dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona přesahuje částku 3 000 000 Kč bez DPH. Předpokládaná hodnota těchto veřejných zakázek tak přesahuje limit pro veřejné zakázky malého rozsahu podle § 27 písm. a) zákona a současně nepřesahuje limit 5 401 000 Kč pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) a e) zákona stanovený v § 3 odst. 1 písm. b) nařízení č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění. Jedná se tedy o podlimitní veřejné zakázky, z čehož vyplývá, že ve vztahu ke každé z těchto veřejných zakázek byl obviněný povinen postupovat dle § 2 odst. 3 zákona, tj. zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení dle § 3 zákona nebo postupovat jiným zákonem aprobovaným způsobem. Vzhledem k tomu, že obviněný tak neučinil, a tento postup mohl mít vliv na výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že v případě postupu dle zákona mohl obviněný obdržet od jiného dodavatele výhodnější nabídku, není pochyb o tom, že jednání obviněného naplňuje znaky skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.
61. Úřad dále konstatuje, že postup obviněného spočívající v pořizování služeb údržby zeleně na základě smluv č. 1 a 2 je jednáním, jehož jednotlivé dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem (pořizování plnění spočívajícího v poskytnutí služeb údržby zeleně bez provedení zadávacího řízení), každý sám o sobě naplnil skutkovou podstatu stejného přestupku [§ 268 odst. 1 písm. a) zákona] a jsou spojeny stejným způsobem provedení (pořizování služeb údržby zeleně na základě smluv s rámcovým prvkem bez provedení zadávacího řízení), blízkou souvislostí časovou (smlouvy byly uzavřeny v rámci jednoho roku v odstupu necelých 8 měsíců) a souvislostí v předmětu útoku (pořizování plnění spočívajícího v poskytnutí služeb údržby zeleně, tj. zadávání veřejných zakázek na služby bez provedení zadávacího řízení), pročež tedy postup obviněného naplňuje znaky pokračování v přestupku dle § 7 zákona o přestupcích.
62. S ohledem na vše shora uvedené tedy Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – uložení pokuty
63. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu. Jedná se o pokračování v přestupku ve smyslu § 7 zákona o přestupcích, které je tvořeno celkem 2 dílčími útoky.
64. Úřad se předně zabýval posouzením, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, jehož důvody jsou blíže upraveny v § 29 zákona o přestupcích, především pak posouzením promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupky zaniká jejím uplynutím.
65. Podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona činí u přestupků podle § 268 zákona promlčecí doba 5 let. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal. Podle § 31 odst. 2 písm. a) zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet u pokračujícího přestupku dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku.
66. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. a) zákona. Ke spáchání pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu (k poslednímu dílčímu útoku) došlo dne 26. 9. 2025 vznikem posledního závazku, jehož předmětem je poskytování služeb údržby zeleně obviněnému, uzavřením smlouvy č. 2 bez provedení zadávacího řízení. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému pokračování v přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
67. Úřad se dále zabýval konkrétními hledisky pro určení výměry výše pokuty.
68. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona platí, že za přestupek podle odst. 1 citovaného ustanovení zákona, nepoužije-li se postup podle odst. 3 nebo 5 citovaného ustanovení zákona, lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odst. 1 písm. a) až e) citovaného ustanovení zákona.
69. Úřad konstatuje, že celkovou cenu veřejných zakázek zadaných uzavřením smluv č. 1 a 2 nelze zjistit. Obě uvedené smlouvy byly uzavřeny na dobu neurčitou, přičemž zatímco smlouva č. 1 byla nahrazena smlouvou č. 2 [viz čl. 4 odst. 2 smlouvy č. 2], plnění smlouvy č. 2 dle informací dostupných Úřadu dosud nebylo ukončeno, tj. z dané smlouvy je nadále plněno, a nelze tak stanovit celkovou délku plnění ani celkovou cenu předmětné veřejné zakázky. Nelze tedy zjistit ani součet celkové ceny obou veřejných zakázek zadaných uzavřením smluv č. 1 a 2. Horní hranice možné pokuty tak činí 20 000 000 Kč.
70. Úřad v návaznosti na výše uvedené dále konstatuje, že ustanovení § 37 a § 38 zákona o přestupcích upravují demonstrativní výčet okolností, k nimž se při určení výměry a druhu správního trestu, v daném případě pokuty, přihlédne. Podle § 37 písm. a), c) a g) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti. Podle § 38 písm. a), b), c), d) a g) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku, způsobem a okolnostmi jeho spáchání a počtem jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku. Úřad podotýká, že zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu.
71. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
72. Hlavním kritériem, které je v šetřeném případě rozhodné pro určení výměry pokuty, je tedy závažnost přestupku, kdy jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu (posouzení závažnosti přestupku je spojeno se způsobem jeho spáchání, jeho následkem a okolnostmi, za nichž byl spáchán).
73. Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých došlo ke spáchání pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že obviněný se dopustil porušení zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když uzavřel smlouvy č. 1 a 2, na základě nichž úplatně pořídil plnění, jehož předmětem je poskytování služeb údržby zeleně, a to bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona, ačkoli se jednalo o podlimitní veřejné zakázky, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.
74. K následkům spáchání pokračování v přestupku obviněným Úřad uvádí, že v daném případě měl spáchaný pokračující přestupek za následek, že byly zadány veřejné zakázky na poskytnutí služeb údržby zeleně bez provedení zadávacího řízení, tedy zcela mimo soutěž dodavatelů, přičemž nelze vyloučit, že pokud by obviněný postupoval v souladu se zákonem a poptával předmětné plnění v zadávacím řízení či v jiném zákonem aprobovaném postupu, mohl obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, kteří mohli nabídnout nižší cenu než vybraný dodavatel. Obviněný tak svým nezákonným postupem negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví, neboť došlo k narušení férovosti hospodářské soutěže mezi dodavateli.
75. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nedošlo k zákonem předvídanému postupu spočívajícímu v zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem, čímž došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat za esenciální předpoklad transparentního vynakládání veřejných prostředků, a proto je třeba jednání obviněného, který nepostupoval při poptávání předmětného plnění v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem, označit za typově jedno z vůbec nejzávažnějších.
76. Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním pokračování v přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného pokračování v přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 9. 4. 2015, č. j. 62 Af 123/2013-85, v němž se uvádí: „Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“
77. Jak již bylo uvedeno výše, v šetřeném případě došlo ke spáchání pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu (k poslednímu dílčímu útoku) dne 26. 9. 2025, z čehož vyplývá, že od spáchání přestupku ke dni vydání tohoto příkazu neuplynul ještě ani jeden rok. Úřad tak při zvažování výše pokuty nezohlednil časové hledisko doby uplynulé od spáchání přestupku ve prospěch obviněného.
78. Ve smyslu § 37 písm. g) zákona o přestupcích Úřad při výměře pokuty přihlédl též k povaze činnosti zadavatele.
79. Úřad dále zohlednil počet jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku, kdy celkově došlo ke 2 dílčím útokům.
80. Úřad rovněž zohlednil, že v případě veřejné zakázky zadané uzavřením smlouvy č. 2 došlo jen k minimálnímu překročení hodnoty veřejné zakázky malého rozsahu dle § 27 písm. a) zákona.
81. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v přestupkovém zákoně, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění přestupkového zákona představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu přestupkového zákona, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 přestupkového zákona vést společné řízení. Nejvyšší správní soud současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu se dále zabýval významem § 37 písm. b) přestupkového zákona, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. Nejvyšší správní soud dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 přestupkového zákona mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy přestupkový zákon vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 přestupkového zákona), nelze § 37 písm. b) přestupkového zákona chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.
82. Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) zákona o přestupcích, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávaným pokračujícím přestupkem ve společném řízení, ačkoliv to podle zákona o přestupcích přicházelo v úvahu.
83. Úřad konstatuje, že z úřední činnosti zjistil, že v souběhu s přestupkem obviněného je přestupek projednávaný v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0278/2026/VZ. V souvislosti s aplikací absorpční zásady Úřad konstatuje, že se jednalo o přestupek podle § 269 odst. 2 zákona, jehož se obviněný dopustil tím, že neuveřejnil kupní smlouvu na realizaci veřejné zakázky týkající se nákupu vozidla EUROCARGO ML180E32/P EVI_E, kterou uzavřel dne 13. 5. 2025 s dodavatelem Iveco Truck Centrum, s.r.o., IČO 60462710, se sídlem Pražská 330, 267 12 Loděnice, podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření. Za spáchání tohoto přestupku, k němuž došlo dne 13. 6. 2025, byla obviněnému příkazem Úřadu ze dne 22. 4. 2026, č. j. ÚOHS-14820/2026/500, uložena pokuta ve výši 6 000 Kč; řízení o přestupku bylo zahájeno vydáním příkazu dne 22. 4. 2026.
84. Podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. V souladu s citovanou zásadou absorpce v rámci správně-právního trestání Úřad tedy ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední v souladu s § 40 písm. b) zákona o přestupcích jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad zabýval otázkou, který přestupek spáchaný v souběhu je v šetřeném případě přísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci, tedy vyšší pokutu.
85. V případě přestupku řešeného ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0278/2026/VZ bylo podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona možné obviněnému uložit správní trest pokuty do výše 1 000 000 Kč, zatímco za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve výši do 20 000 000 Kč. Úřad tak s odkazem na § 41 odst. 1 zákona o přestupcích konstatuje, že přestupkem nejpřísněji trestným je v dané věci přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu.
86. Úřad konstatuje, že pokud by posuzoval oba přestupky současně ve společném řízení, uložil by nyní pokutu ve výši 50 000 Kč, tzn. po odečtení pokuty dříve uložené je výsledná částka pokuty v šetřené věci ve výši 44 000 Kč.
87. Úřad při stanovení výše pokuty neshledal žádné přitěžující nebo další polehčující okolnosti.
88. Úřad dále při určení výše pokuty přistoupil k posouzení ekonomické situace obviněného, neboť v určitém případě se uložená pokuta může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z účetní závěrky obviněného za rok 2025[4] vyplývá, že obviněný v roce 2025 hospodařil s aktivy v celkové výši 44 636 000 Kč, z toho 3 723 000 Kč v peněžních prostředcích. Úřad tak při stanovení pokuty naznal, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty obviněného (a v tomto smyslu za nespravedlivou).
89. Závěrem Úřad uvádí, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Výše sankčního postihu proto byla Úřadem stanovena i tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků pokračujícího přestupku. Stanovená výše pokuty pak dle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
90. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností a důkazů, a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, Úřad obviněnému uložil za spáchání pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu pokutu tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu, která odpovídá závažnosti spáchaného pokračujícího přestupku a všem dále zohledněným skutečnostem a která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.
91. Pokuta uložena ve výroku II. tohoto příkazu je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet místně příslušného Celního úřadu pro Středočeský kraj zřízený u České národní banky číslo 3754-77724111/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Adresát/i:
Technické služby Dolnobřežanska, s.r.o., Vestecká 3, 252 50 Vestec
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Úřad zjistil, že zadavatel částky rozdělil do jednotlivých let podle toho, kdy byly faktury na dané částky vystaveny, nikoliv kdy byly uhrazeny.
[2] Úřad poznamenává, že rámcová smlouva představuje institut občanského práva, který nelze ztotožňovat s rámcovou dohodou ve smyslu § 131 a násl. zákona. Rámcová dohoda je institut práva veřejných zakázek, který upravuje podmínky zadávání veřejných zakázek mimo zadávací řízení na základě rámcové dohody, a to za předpokladu, že samotná rámcová dohoda je uzavřena v zadávacím řízení; jedná se o zvláštní zadávací postup. Jelikož v šetřeném případě byly smlouvy č. 1 a 2 uzavřeny mimo zadávací řízení, nemůže se jednat o rámcové dohody ve smyslu § 131 a násl. zákona.
[3] Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022.
[4] Dostupná v obchodním rejstříku na internetové adrese https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=92077143&subjektId=886243&spis=970494