číslo jednací: 29071/2026/510
spisová značka: S0420/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | ČNES+BES Krňany, obchvat |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 264 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 29. 8. 2026 |
| Dokumenty |  2026_S0420.pdf 220 KB |
|
PID |
UOHSX00N8V2O |
|
|
|
Č. j. |
ÚOHS-29071/2026/510 |
||
|
Sp. zn. |
ÚOHS-S0420/2026/VZ |
||
|
Datum, místo |
12. 8. 2026, Brno |
Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 21. 6. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- navrhovatel – ROBSTAV k.s., IČO 27430774, se sídlem Mezi vodami 205/29, Modřany, 143 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 18. 6. 2026 Mgr. Tomášem Polišenským, advokátem, ev. č. ČAK 20880, se sídlem Bezručova 153/0, 301 00 Plzeň,
- strany smlouvy
- zadavatel – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, 150 00 Praha 5,
- vybraný dodavatel – Společnost „ČNES+BES Krňany, obchvat“, jehož členy jsou ČNES dopravní stavby, a.s., IČO 47781734, se sídlem Milady Horákové 2764, Kročehlavy, 272 01 Kladno a BES, s.r.o., IČO 43792553, se sídlem Sukova 625, 256 01 Benešov,
ve věci návrhu ze dne 21. 6. 2026 na uložení zákazu plnění smlouvy o dílo uzavřené dne 21. 5. 2026 mezi zadavatelem – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, 150 00 Praha 5 (dále jen „zadavatel“) – a vybraným dodavatelem Společnost „ČNES+BES Krňany, obchvat“, jehož členy jsou ČNES dopravní stavby, a.s., IČO 47781734, se sídlem Milady Horákové 2764, Kročehlavy, 272 01 Kladno a BES, s.r.o., IČO 43792553, se sídlem Sukova 625, 256 01 Benešov (dále jen „vybraný dodavatel“) – na veřejnou zakázku „II/106 Krňany, obchvat“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 11. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek téhož dne pod ev. č. Z2025-066604, ve znění pozdějších oprav,
rozhodl takto:
I.
Zadavateli – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, 150 00 Praha 5 – se podle § 264 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá zákaz plnění smlouvy o dílo ze dne 21. 5. 2026 uzavřené mezi jmenovaným zadavatelem a vybraným dodavatelem – Společnost „ČNES+BES Krňany, obchvat“, jehož členy jsou ČNES dopravní stavby, a.s., IČO 47781734, se sídlem Milady Horákové 2764, Kročehlavy, 272 01 Kladno a BES, s.r.o., IČO 43792553, se sídlem Sukova 625, 256 01 Benešov – na plnění veřejné zakázky „II/106 Krňany, obchvat“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 11. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek téhož dne pod ev. č. Z2025-066604, ve znění pozdějších oprav, neboť daná smlouva byla uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, když jmenovaný zadavatel uzavřel uvedenou smlouvu přes zákaz jejího uzavření stanovený v § 246 odst. 1 písm. c) citovaného zákona, jelikož uvedenou smlouvu uzavřel před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze strany navrhovatele – ROBSTAV k.s., IČO 27430774, se sídlem Mezi vodami 205/29, Modřany, 143 00 Praha 4.
II.
Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, 150 00 Praha 5 – ukládá uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých). Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, 150 00 Praha 5 (dále jen „zadavatel“) – zahájil jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 28. 11. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „II/106 Krňany, obchvat“, přičemž citované oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 28. 11. 2025 pod ev. č. Z2025-066604, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Z bodu 2 „ZADÁVACÍ DOKUMENTACE“ (dále jen „zadávací dokumentace“) vyplývá, že předmětem plnění veřejné zakázky je provedení stavebních prací a poskytnutí souvisejících dodávek a služeb spočívajících v provedení stavby „II/106 Krňany, obchvat“ a že předpokládaná hodnota veřejné zakázky je 13 200 000 Kč bez DPH.
3. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 5 nabídek, a to vč. nabídky navrhovatele – ROBSTAV k.s., IČO 27430774, se sídlem Mezi vodami 205/29, Modřany, 143 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 18. 6. 2026 Mgr. Tomášem Polišenským, advokátem, ev. č. ČAK 20880, se sídlem Bezručova 153/0, 301 00 Plzeň (dále jen „navrhovatel“) – a nabídky vybraného dodavatele – Společnost „ČNES+BES Krňany, obchvat“, jehož členy jsou ČNES dopravní stavby, a.s., IČO 47781734, se sídlem Milady Horákové 2764, Kročehlavy, 272 01 Kladno a BES, s.r.o., IČO 43792553, se sídlem Sukova 625, 256 01 Benešov (dále jen „vybraný dodavatel“).
4. Z „ROZHODNUTÍ A OZNÁMENÍ O VYLOUČENÍ ÚČASTNÍKA ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ“ ze dne 10. 4. 2026 vyplývá, že zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“).
5. Navrhovatel podal proti rozhodnutí o vyloučení námitky ze dne 27. 4. 2026, které byly zadavateli doručeny prostřednictvím datové schránky téhož dne (dále jen „námitky“).
6. Zadavatel o námitkách nerozhodl.
7. Dne 21. 5. 2026 uzavřel zadavatel smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem na realizaci předmětné veřejné zakázky (dále jen „smlouva o dílo“).
8. Dne 21. 6. 2026 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh navrhovatele z téhož dne na zákaz plnění smlouvy o dílo. Stejnopis návrhu byl zadavateli doručen téhož dne.
II. OBSAH NÁVRHU
9. Navrhovatel tvrdí, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v rozporu se zákonem, a proto jsou podle jeho názoru splněny podmínky pro uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254 odst. 1 písm. b) zákona.
10. Navrhovatel uvádí, že byl ze zadávacího řízení vyloučen podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, přičemž proti rozhodnutí o vyloučení podal v zákonné lhůtě dle § 241 zákona námitky.
11. Navrhovatel tvrdí, že zadavatel o námitkách nerozhodl, a nastala tak fikce jejich odmítnutí. Podle navrhovatele následně běžela zákonná lhůta pro podání návrhu o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu. Navrhovatel uvádí, že zadavatel dne 21. 5. 2026 uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem, a to v době před uplynutím této lhůty. Navrhovatel vyjadřuje domněnku, že tento postup zadavatele porušil zásadu transparentnosti podle § 6 zákona, jakož i Směrnici Rady 89/665/EHS a článku 47 Listiny základních práv Evropské unie, neboť uzavření předmětné smlouvy nepředstavovalo dle jeho názoru legitimní dokončení zadávacího řízení, nýbrž se domnívá, že se jednalo o úkon směřující k procesnímu znemožnění meritorního přezkumu postupu zadavatele ze strany Úřadu. Navrhovatel zastává názor, že zadavatel využil institut uzavření smlouvy nikoliv k legitimní realizaci veřejné zakázky, ale jako prostředek k zamezení výkonu přezkumné pravomoci Úřadu. Takový postup podle navrhovatele nelze považovat za transparentní a představuje porušení principu efektivní právní ochrany podle práva Evropské unie.
12. Navrhovatel rovněž uvádí, že rozhodnutí o vyloučení bylo podle jeho názoru nezákonné. Tvrdí, že zadavatel neprokázal splnění zákonných podmínek pro aplikaci § 48 odst. 5 písm. d) zákona, neboť nebylo zejména prokázáno, jaké konkrétní pochybení mělo být navrhovateli vytýkáno, zda tvrzené pochybení dosahovalo intenzity závažného porušení, zda šlo o porušení dlouhodobého charakteru, zda vznikla konkrétní škoda a jestli existovala příčinná souvislost mezi jednáním navrhovatele a tvrzeným následkem.
13. Navrhovatel konstatuje, že mu postupem zadavatele vznikla majetková újma spočívající ve ztrátě možnosti ucházet se o realizaci veřejné zakázky a dosáhnout ekonomického prospěchu z plnění veřejné zakázky a současně v nákladech, které vynaložil na přípravu nabídky a účast v zadávacím řízení. Navrhovatel dále tvrdí, že mu vznikla újma na jeho procesních právech, jelikož dle jeho názoru nemohl účinně dosáhnout přezkoumání zákonnosti postupu zadavatele.
14. Za stěžejní považuje navrhovatel tvrzení, že smlouva byla uzavřena dne 21. 5. 2026 v době, kdy dosud neuplynula lhůta pro podání návrhu podle § 251 odst. 2 zákona. Podle jeho názoru proto byl zadavatel nadále omezen zákazem uzavření smlouvy podle § 246 odst. 1 zákona. Navrhovatel je přesvědčen, že uzavřením smlouvy před skončením této lhůty došlo k porušení zákonného zákazu jejího uzavření, čímž byl podle něj naplněn důvod pro uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254 odst. 1 písm. b) zákona.
15. Navrhovatel proto navrhuje, aby Úřad uložil zákaz plnění smlouvy uzavřené dne 21. 5. 2026 mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem na šetřenou veřejnou zakázku, neboť podle jeho tvrzení byla uzavřena přes zákonný zákaz jejího uzavření.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
16. Úřad obdržel výše uvedený návrh dne 21. 6. 2026 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
17. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou navrhovatel a strany smlouvy – zadavatel a vybraný dodavatel.
18. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 23. 6. 2026.
Vyjádření zadavatele k návrhu
19. Dne 2. 7. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 1. 7. 2026.
20. Zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že návrh navrhovatele je založen na tvrzení, že zadavatel uzavřel smlouvu vědomě a účelově s cílem vyhnout se přezkumu svých úkonů. Takovou interpretaci zadavatel odmítá jako nepravdivou a nelogickou.
21. Podle zadavatele byla příčinou vzniklé situace skutečnost, že v době doručení námitek byla příslušná administrativní pracovnice z důvodu vážných zdravotních komplikací akutně hospitalizována a nebyla řádně vyřešena její zastupitelnost. Odpovědné osoby tak podle zadavatele neměly informaci o podaných námitkách ani o běhu zákonné blokační lhůty, která bránila uzavření smlouvy. Zadavatel uvádí, že o existenci námitek se dozvěděl až z oznámení o zahájení správního řízení před Úřadem, tedy v době, kdy smlouva již byla uzavřena a přijetí nápravného opatření nebylo možné.
22. Zadavatel současně argumentuje, že neměl žádný důvod zákon vědomě obcházet, neboť přezkum zákonnosti vyloučení navrhovatele by pro něj představoval méně závažné důsledky než řízení o zákazu plnění smlouvy, v němž hrozí zneplatnění uzavření smlouvy a faktické zmaření zadávacího řízení.
23. Zadavatel přiznává, že uzavřením smlouvy došlo formálně k porušení zákona, neboť smlouva byla uzavřena v době, kdy běžela blokační lhůta dle § 246 odst. 1 písm. c). Současně však žádá Úřad, aby při rozhodování zohlednil konkrétní okolnosti případu a neuložil nápravné opatření spočívající v zákazu plnění smlouvy.
24. Ve vztahu k tvrzené újmě navrhovatele zadavatel uvádí, že se jedná pouze o újmu formální, nikoli materiální. Zadavatel vyjadřuje domněnku, že pro vyloučení navrhovatele existovaly závažné důvody. V této souvislosti tvrdí, že „Je zřejmé, že Zadavatel měl velmi silné důvody, které detailně popsal v rozhodnutí a oznámení o vyloučení Navrhovatele a dále ve vyjádření k návrhu ve vedlejším správním řízení, které je nyní ve fází rozkladu. Navrhovatel je první a prakticky jediný účastník řízení, kterého pravidelně ze zadávacího řízení vylučuje, a to po katastrofických zkušenostech z realizace mnoha veřejných zakázek, kdy Navrhovatel prakticky 3-5 let nereaguje na jediný email, stejný počet let je v prodlení s dokončením díla, není schopen žádnou zakázku dotáhnout do zdárného konce, nenastupuje k opravám v záruční době, společnost vícero let „cit. řídila sekretářka“, nechodí k soudům nebo se nechá zastupovat zmíněnou administrativní pracovnicí, ztrácejí se stavební deníky, nedodává se stavební dokumentace, všichni schopní zaměstnanci ze společnosti Navrhovatele odešli pryč, v poslední době celá divize výstavby mostů a v podstatě se jedná o mrtvou schránku, právnickou entitu určenou k likvidaci či insolvenci. Zadavatel např. i v uplynulém měsíci obdržel rozsudek soudu ukládající Navrhovateli zaplatit Zadavateli další cca 18 mio + příslušenství. Jedná se již o 3 rozsudek na zaplacení smluvní pokuty. Vedle toho existuje další rozsudek na náhradu projevu vůle, protože Navrhovatel nebyl vůbec přes svou neaktivitu podepsat předávací protokol o předání díla, aby dílo mohlo byl administrativně ukončeno, zkolaudováno a zastavil se náběh smluvní pokuty. Zadavatel se musel tohoto domáhat soudně a byl úspěšný. Vedle této náhrady projevu vůle bylo Navrhovateli uloženo zaplati cca 0,5 mio na nákladech řízení. Žádný z těchto vykonatelných rozsudků přes svou pasivitu nerespektoval, a proto s Navrhovatelem byly zahájeny exekuční řízení. Zadavateli je přitom známo, že dluhy má i u jiných veřejných zadavatelů v rámci ČR. Ze všeho uvedeného je zřejmé, že Navrhovatel není způsobilý realizovat veřejné zakázky a inkasovat veřejné prostředky. Na tom nic nemění ani v poslední době vyvinutá aktivita právních zástupců Navrhovatele spočívající v obstrukčních podáních významného rozsahu či podáních zjevně po lhůtách či podáních bez zaplacení kaucí. Zadavatel proto má za to, že i vyslovením zákazu plnění, tj. ex lexe zrušení smlouvy a následného vynuceného vypsání nového zadávacího řízení na věci pro Navrhovatele nic nezmění, když tento bude v případě posuzování jeho nabídky znovu vyloučen pro nezpůsobilost, neboť na právních důvodech uvedených v rozhodnutí o vyloučení si Zadavatel trvá. Navrhovatel by proto k tvrzené újmě dospěl nezávisle na výsledků tohoto správního řízení. Zadavatel odkazuje i na úřední činnost ÚOHS, kterému jsou problémy stran Navrhovatele známé, viz výše uvedeného rozhodnutí ÚOHS, ale i mnohé další.“
25. Zadavatel rovněž odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-22306/2025/500, ke kterému uvádí, že „ÚOHS již vyloučení Navrhovatele založené na stejných vylučovacích důvodech posvětil v jiném správním řízení vedeném s jiným veřejným zadavatelem“
26. Zadavatel dále poukazuje na veřejný zájem spojený s realizací veřejné zakázky. Uvádí, že „předmětem plnění je výstavba obchvatu obce Krňany, když tento má nejen ulevit tamní průtahové dopravě, ale zejména zvýšit bezpečnost v obci, zlepšit životní prostředí a jiné neoddiskutovatelné a imanentní benefity, které se pojí s odkloněním husté dopravy z obce.“
27. S ohledem na výše uvedené skutečnosti zadavatel navrhuje, aby Úřad v rámci správního uvážení zvážil možné přínosy a dopady uložení nebo neuložení zákazu plnění smlouvy.
IV. Další průběh správního řízení
28. Usnesením ze dne 29. 7. 2026 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
29. Žádný z účastníků řízení se ve lhůtě stanovené Úřadem ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
V. ZÁVĚRY ÚŘADU
30. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl podle § 264 odst. 1 zákona o uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku, neboť smlouva o dílo byla zadavatelem uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 zákona písm. b), tj. přes zákaz jejího uzavření stanovený zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
31. Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.
32. Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona platí, že námitky podle odstavce 1 citovaného ustanovení zákona se podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona.
33. Podle § 241 odst. 3 zákona platí, že námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení.
34. Podle § 242 odst. 2 zákona musí být námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.
35. Podle § 245 odst. 1 zákona platí, že zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.
36. Podle § 245 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.
37. Podle § 246 odst. 1 písm. a) bodu 1 platí, že zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení.
38. Podle § 246 odst. 1 písm. c) zákona platí, že zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud včas podané námitky odmítl.
39. Podle § 249 zákona platí, že řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se zahajuje na písemný návrh stěžovatele nebo z moci úřední.
40. Podle § 250 odst. 1 zákona lze návrh podat proti všem úkonům i opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu s tímto zákonem a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele, a to zejména proti zadávacím podmínkám, dobrovolnému oznámení, vyloučení účastníka zadávacího řízení, výběru dodavatele, volbě druhu zadávacího řízení nebo postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení.
41. Po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku či rámcové dohody lze podat pouze návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254 zákona, a to i bez předchozího podání námitek.
42. Podle § 251 odst. 1 zákona platí, že návrh musí vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.
43. Podle § 251 odst. 2 zákona musí být návrh, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.
44. Podle § 251 odst. 3 zákona platí, že pokud zadavatel o námitkách ve lhůtě podle § 245 odst. 1 nerozhodl, musí být návrh podle § 250 odst. 1 doručen Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem.
45. Podle § 254 odst. 1 písm. b) zákona platí, že návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku může podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu přes zákaz jejího uzavření stanovený zákonem nebo předběžným opatřením.
46. Podle § 264 odst. 1 zákona uloží Úřad zadavateli v řízení zahájeném na návrh podle § 254 zákona zákaz plnění smlouvy, byla-li smlouva na veřejnou zakázku nebo rámcová dohoda uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 zákona. Platí, že smlouva, ohledně níž Úřad uložil zákaz plnění, aniž by postupoval podle § 264 odst. 3 zákona, je neplatná od samého počátku.
47. Podle § 264 odst. 3 zákona platí, že pokud zadavatel prokáže, že důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadují pokračování plnění smlouvy, Úřad v rozhodnutí stanoví lhůtu ne delší než 12 měsíců, jejímž uplynutím je zakázáno plnění smlouvy; tato lhůta začíná běžet právní mocí rozhodnutí. Ekonomický zájem na plnění smlouvy může být považován za takový důvod pouze za výjimečných okolností, kdy by přerušení plnění smlouvy vedlo k nepřiměřeným důsledkům. Ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou veřejnou zakázkou, zejména náklady vyplývající z prodlení při plnění veřejné zakázky, náklady spojené se zahájením nového zadávacího řízení, náklady spojené se změnou osoby plnící veřejnou zakázku a náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími ze zákazu plnění smlouvy, nepředstavují důvody hodné zvláštního zřetele vyžadující pokračování plnění smlouvy.
48. Podle § 264 odst. 4 zákona Úřad neuloží zákaz plnění smlouvy podle § 264 odst. 1 zákona, pokud zadavatel kromě skutečností uvedených v § 264 odst. 3 zákona prokáže zároveň i to, že k ochraně daného veřejného zájmu nepostačuje postup podle § 264 odst. 3 zákona věty první.
49. Podle § 264 odst. 5 zákona Úřad rovněž neuloží zákaz plnění smlouvy podle § 264 odst. 1 zákona, pokud jde o smlouvu na veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti a zároveň pokud by důsledky tohoto zákazu závažným způsobem ohrozily existenci širšího obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů České republiky.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
50. Z čl. 2 „ZADÁVACÍ DOKUMENTACE“ vyplývá, že předmětem plnění veřejné zakázky je provedení stavebních prací a poskytnutí souvisejících dodávek a služeb spočívajících v provedení stavby „II/106 Krňany, obchvat“. Je zde uvedeno, že se jedná „o novostavbu obchvatu obce Krňany na silnici II/106 zahrnující výstavbu mostního objektu a stavební úpravy připojení stávajících částí silnice II/106 vedoucích do obce na projektovaný obchvat. Součástí stavby je též oprava úseku stávající silnice II/106 v rozsahu od konce staničení hlavní trasy po rozhraní katastrálních území Krňany a Hostěradice. Obchvat je navržen na návrhovou rychlost 70 km/h. Oproti základní normové návrhové rychlosti 90 km/h byla v souladu s příslušným ustanovením normy snížena o 20 km/h z důvodu stísněných poměrů daných konfigurací území, umístěním dle územního plánu a parametrů navazujících úseků stávající silnice II/106. Délka novostavby obchvatu je 918 m. Součástí projektu je i realizace podchodu pro skot.“
51. Z „ROZHODNUTÍ A OZNÁMENÍ O VYLOUČENÍ ÚČASTNÍKA ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ“ ze dne 10. 4. 2026 vyplývá, že zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení. Z dokumentu „Odeslaná zpráva – zpráva konkrétní organizaci“ vyplývá, že zpráva s předmětem „Oznámení o vyloučení“ obsahující přílohu „Vyloučení ROBSTAV k.s._signed.pdf“ byla odeslána navrhovateli dne 12. 4. 2026 v 21:55:14 hod.
52. Z „OZNÁMENÍ O VÝBĚRU DODAVATELE“ vyplývá, že zadavatel rozhodl o výběru vybraného dodavatele. Z dokumentu „Přijatá zpráva – ostatní“ vyplývá, že zpráva zadavatele s předmětem „Oznámení o výběru dodavatele“ obsahující přílohu „ozn_.pdf“ byla oprávněným osobám za přiřazené dodavatele zadavatelem odeslána dne 4. 5. 2026 v 08:45:20 hod.
53. Z námitek navrhovatele ze dne 27. 4. 2026 vyplývá, že navrhovatel podal zadavateli námitky proti rozhodnutí o vyloučení. Námitky byly téhož dne doručeny zadavateli.
Skutečnosti vyplývající z registru smluv
54. Z registru smluv Úřad zjistil, že zadavatel a vybraný dodavatel uzavřeli dne 21. 5. 2026 smlouvu o dílo na plnění šetřené veřejné zakázky. Smlouva o dílo byla téhož dne v registru smluv zveřejněna.
55. V čl. 1 bodu 1.1 smlouvy o dílo je uvedeno, že »Předmětem Smlouvy je provedení díla „II/106 Krňany, obchvat“, realizovaného na základě zadávacího řízení na veřejnou zakázku „II/106 Krňany, obchvat“«.
56. V čl. 22 smlouvy o dílo je uvedeno, že „Smlouva nabývá účinnosti dnem jejího zveřejnění Objednatelem v registru smluv. Zhotovitel souhlasí s uveřejněním v rozsahu a způsobem dle platného znění zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv).“
K výroku I. rozhodnutí – uložení zákazu plnění smlouvy
57. V šetřeném případě se navrhovatel domáhá uložení zákazu plnění smlouvy podle § 264 odst. 1 zákona z důvodu porušení § 246 odst. 1 písm. c) zákona, neboť zadavatel dle navrhovatele uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání návrhu na přezkum poté, co nerozhodl o námitkách navrhovatele podaných proti jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení.
K aktivní legitimaci navrhovatele k podání návrhu
58. S ohledem na argumentaci zadavatele obsaženou v rámci jeho vyjádření ze dne 1. 7. 2026 k návrhu se Úřad nejprve zabýval otázkou aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy. Podle zadavatele je v kontextu uvedeného újma, kterou uvádí navrhovatel ve svém návrhu, pouze formální.
59. Navrhovatel v návrhu uvedl porušení zákona zadavatelem, kterého se měl dopustit uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání návrhu na přezkum ve vztahu k vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, tj. v blokační lhůtě dle § 246 odst. 1 písm. c) zákona. Dle navrhovatele mu tak zadavatel znemožnil využít zákonný přezkum úkonů zadavatele v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku. Navrhovatel tedy uzavřel, že v důsledku výše uvedeného nezákonného postupu zadavatele mu vznikla újma spočívající zejména ve ztrátě možnosti dosáhnout ekonomického prospěchu z plnění veřejné zakázky a současně v nákladech, které vynaložil na přípravu nabídky a účast v zadávacím řízení.
60. K otázce aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu Úřad ve světle výše uvedených ustanovení zákona (zejména § 241 odst. 1 zákona a § 249, 250 a 251 odst. 1 zákona) uvádí, že osobu, které svědčí aktivní legitimace k podání návrhu, lze definovat jako dodavatele, kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech. Toto vymezení přitom dopadá i na návrhy podávané po uzavření smlouvy a směřující k uložení zákazu plnění smlouvy (§ 250 odst. 2 zákona).
61. Krajský soud v rozsudku č. j. 62 Af 13/2022-57 ze dne 14. 4. 2023 ve věci posouzení aktivní legitimace k podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254 odst. 1 písm. b) zákona uvádí následující: „V nyní posuzované věci byla aktivní legitimace k podání návrhu na uložení zákazu plnění podle § 254 odst. 1 písm. b) ZZVZ založena tvrzením, že zadavatel uzavřel smlouvu přes zákaz jejího uzavření stanovený ZZVZ. Náležitostí tohoto návrhu pak podle § 251 odst. 1 ZZVZ byla konkretizace porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech. Újma v případě návrhu podávaného podle § 254 odst. 1 písm. b) ZZVZ (tj. proto, že v zadávacím řízení byla uzavřena smlouva přes zákaz jejího uzavření stanovený tímto zákonem, tj. § 246 ZZVZ) je spjata s účastí konkrétního dodavatele (toho, kdo návrh podle § 254 odst. 1 písm. b) ZZVZ podává) v zadávacím řízení, v němž byla smlouva uzavřena, a s obecnou způsobilostí takového dodavatele předmět veřejné zakázky splnit. Zamítnout podle § 265 písm. b) ZZVZ jako návrh podaný neoprávněnou osobou lze pouze takový návrh na zahájení řízení o uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku, jenž se opírá o tvrzení újmy, jež navrhovateli nemohla ani hypoteticky (za žádných okolností) vzniknout. V nyní posuzované věci byl žalobce dodavatelem, který se zadávacího řízení účastnil (nabídku v zadávacím řízení také podal), pročež jeho návrh se opíral o tvrzení újmy, která mu uzavřením smlouvy s jiným dodavatelem přes zákaz jejího uzavření hypoteticky vzniknout mohla; byla spjata s uzavřením smlouvy s jiným dodavatelem (a nikoli se žalobcem, jenž podáním nabídky v zadávacím řízení usiloval o to, aby se on vybraným dodavatelem stal), nikdo (ani žalovaný) přitom nezpochybňuje, že žalobce byl dodavatelem obecně způsobilým předmět zadávané veřejné zakázky splnit.“
62. K argumentaci zadavatele, že újma navrhovateli nemohla vzniknout, neboť dle jeho názoru existovaly důvody pro vyloučení navrhovatele, nelze přisvědčit, neboť uzavřením smlouvy v době trvání blokační lhůty dochází k situaci, kdy je navrhovatel zbaven možnosti dosáhnout plnohodnotného přezkumu rozhodnutí o vyloučení v okamžiku, kdy by nápravné opatření mohlo ještě ovlivnit výsledek zadávacího řízení.
63. Úřad dále konstatuje, že posouzení existence újmy navrhovatele nelze podmiňovat dodatečným hodnocením důvodnosti vyloučení navrhovatele ani úvahami o tom, zda by navrhovatel byl v budoucnu znovu vyloučen. Takové skutečnosti jsou pro posouzení porušení zákazu uzavřít smlouvu ve smyslu § 246 zákona bezpředmětné. Připuštění opačného výkladu by totiž vedlo k situaci, kdy by zadavatel mohl uzavření smlouvy před uplynutím blokační lhůty dle § 246 zákona ospravedlňovat vlastním přesvědčením o správnosti svého postupu, čímž by byl oslaben smysl přezkumných mechanismů aprobovaných zákonem spočívajících v možnosti podat námitky a návrh o přezkoumání úkonů zadavatele. Úřad proto konstatuje, že za předestřené situace nelze uzavřít, že by navrhovateli ani hypoteticky (za žádných okolností) nemohla vzniknout újma související s namítaným nezákonným postupem zadavatele, když podstatou tvrzení navrhovatele je skutečnost, že smlouva o dílo na plnění veřejné zakázky byla uzavřena v době, kdy stále běžela lhůta k podání návrhu k Úřadu na zahájení řízení o přezkoumání úkonu spočívajícího v jeho vyloučení. Nelze totiž zcela vyloučit, že by výsledkem takovéhoto správního řízení mohlo být i uložení nápravného opatření, kterým by Úřad rozhodnutí o vyloučení zrušil.
64. S ohledem na vše výše uvedené Úřad konstatuje, že s tvrzeními zadavatele o absenci újmy vzniklé či hrozící navrhovateli nelze souhlasit. Úřad tedy uzavírá, že je zde dána aktivní legitimace navrhovatele k podání předmětného návrhu. Pro úplnost Úřad dodává, že jsou i naplněny ostatní zákonné předpoklady pro podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy ve smyslu § 254 zákona.
K uzavření smlouvy o dílo
65. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že navrhovatel byl v daném případě aktivně legitimován k podání předmětného návrhu, pročež Úřad dále přistoupil k samotnému posouzení otázky přípustnosti a důvodnosti uložení zákazu plnění smlouvy o dílo uzavřené mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem.
66. V šetřeném případě navrhovatel poukazuje mimo jiné na zákaz uzavřít smlouvu vyplývající z § 246 odst. 1 písm. c) zákona, neboť zadavatel dle něj uzavřel smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání návrhu na přezkum poté, co nerozhodl o námitkách navrhovatele podaných proti rozhodnutí o vyloučení.
67. Úřad se v návaznosti na výše uvedené zabýval posouzením, zda zadavatel v šetřeném případě uzavřel smlouvu v rozporu s § 246 odst. 1 písm. c) zákona, jak je namítáno navrhovatelem, v důsledku čehož by mu měl být Úřadem uložen zákaz plnění smlouvy o dílo dle § 264 odst. 1 zákona.
68. Podle § 264 odst. 1 zákona Úřad uloží zadavateli v řízení zahájeném na návrh podle § 254 zákona zákaz plnění smlouvy, byla-li smlouva na veřejnou zakázku uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 zákona, tj. mimo jiné přes zákaz jejího uzavření stanovený tímto zákonem (§ 254 odst. 1 písm. b) zákona), kterým je i zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku v tzv. blokační lhůtě dle § 246 odst. 1 písm. c) zákona, tj. před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud zadavatel odmítl podané námitky. Z § 245 odst. 5 zákona dále vyplývá, že pokud zadavatel o námitkách nerozhodne ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona, platí pro účely podání návrhu podle § 250 odst. 1, že námitky odmítl.
69. Podle § 251 odst. 3 zákona platí, že pokud zadavatel o námitkách ve lhůtě podle § 245 odst. 1 nerozhodl, musí být návrh podle § 250 odst. 1 doručen Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem.
70. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že navrhovateli bylo dne 12. 4. 2026 doručeno oznámení o jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Posledním dnem lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení podle § 241 odst. 2 zákona připadl na 27. 4. 2026. Proti rozhodnutí o vyloučení podal navrhovatel ve smyslu § 241 zákona dne 27. 4. 2026 řádně a včas námitky. O podaných námitkách zadavatel ve lhůtě podle § 245 odst. 1 nerozhodl. Dnem odeslání námitek navrhovatelem, tj. 27. 4. 2026 proto začala dle § 251 odst. 3 zákona běžet zákonná lhůta 25 dnů k podání návrhu na přezkum příslušného postupu zadavatele u Úřadu, jejíž konec tedy připadl na 22. 5. 2026. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel uzavřel smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem dne 21. 5. 2026, tedy ještě před uplynutím dotčené lhůty pro podání návrhu k Úřadu podle § 251 odst. 3 zákona.
71. Úřad tedy konstatuje, že den rozhodný pro posouzení (ne)zákonnosti uzavření smlouvy o dílo na veřejnou zakázku ve smyslu § 254 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 246 zákona je den uzavření smlouvy o dílo, v šetřeném případě tedy 21. 5. 2026.
72. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel o námitkách navrhovatele proti jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení nerozhodl, lhůta k podání návrhu na přezkum dotčeného postupu zadavatele k Úřadu běžela navrhovateli ve smyslu § 251 odst. 3 zákona do dne 22. 5. 2026 a smlouva o dílo byla tedy dne 21. 5. 2026 uzavřena přes zákaz stanovený zákonem dle § 246 odst. 1 písm. c), neboť k jejímu uzavření došlo před uplynutím lhůty pro podání návrhu na přezkum.
73. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že v šetřeném případě zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem předmětnou smlouvu postupem uvedeným v § 254 odst. 1 písm. b) zákona, tj. přes zákaz jejího uzavření stanovený zákonem, konkrétně přes zákaz uvedený v § 246 odst. 1 písm. c) zákona.
K prokázání důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem a uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku
74. Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad výše v tomto rozhodnutí dovodil, že smlouva o dílo byla zadavatelem uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 písm. b) zákona, tj. přes zákaz jejího uzavření stanovený zákonem, byla v nyní šetřeném případě naplněna též podmínka dle § 264 odst. 1 zákona pro uložení zákazu plnění smlouvy o dílo.
75. Ustanovení § 264 odst. 3 až 5 zákona však ve vztahu k uložení zákazu plnění smlouvy současně vymezují, že v odůvodněných případech i přes postup zadavatele dle § 254 odst. 1 zákona Úřad zákaz plnění smlouvy ve výsledku neuloží, popř. jej uloží, avšak s odkladem, a to v délce až 12 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí. Zákon tak přihlíží ke skutečnosti, že ve výjimečných případech na pokračování plnění smlouvy existuje veřejný zájem, jenž je však zadavatel povinen prokázat. Dle § 254 odst. 6 zákona je přitom zadavatel (v případě, že hodlá prokazovat existenci důvodů hodných zvláštního zřetele podle § 264 odst. 3 nebo 4 zákona) tak povinen učinit již ve svém vyjádření k návrhu, jehož součástí musí být tvrzení a návrhy důkazních prostředků k prokázání existence důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem, přičemž po uplynutí lhůty pro doručení vyjádření zadavatele k návrhu nelze předmětná tvrzení a návrhy důkazních prostředků dále měnit nebo rozšiřovat.
76. Ve vztahu k pojmu „veřejný zájem“ Úřad úvodem konstatuje, že se jedná o typicky neurčitý právní pojem, jehož obsah a rozsah se tak může případ od případu měnit. Obecně se však musí jednat o takový zájem, jenž lze označit za obecný či veřejně prospěšný, případně za zájem společnosti jako celku (daný zájem však nemůže být v rozporu s platnými právními předpisy).
77. V konkrétním správním řízení přitom může nastat situace, kdy několik veřejných zájmů stojí proti sobě, pročež objektivně není možné, aby přijaté řešení bylo v souladu se všemi veřejnými zájmy, které s rozhodovanou věcí souvisejí. V takovém případě je pak na správním orgánu, aby pokud možno rozhodl tak, aby žádný z dotčených veřejných zájmů nebyl popřen na úkor ostatních. Úřad dodává, že současně rovněž nelze, a to ani v nyní šetřeném případě, odhlédnout od skutečnosti, že veřejný zájem je naplňován též prostřednictvím zadávání veřejných zakázek dle zákona, kdy primárním účelem zákonem nastavených pravidel pro zadávání veřejných zakázek je mj. zajištění otevřené a transparentní hospodářské soutěže mezi dodavateli poptávaného plnění, což je i výchozí předpoklad pro transparentní a efektivní alokaci veřejných prostředků.
78. Obecně jsou pak důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem představovány zcela mimořádnými okolnostmi, jež jsou schopny aplikaci účinků zákazu plnění smlouvy (v nyní šetřeném případě smlouvy o dílo) vyloučit. Zadavatelem předkládané důvody a v důsledku též uváděný veřejný zájem tak musí skutečně dosahovat určité intenzity, kdy by uložení zákazu plnění smlouvy vedlo nutně k celospolečenským dopadům, respektive k situaci, jež by svými negativními dopady byla ve zjevném nepoměru oproti stavu, kdy by Úřad od uložení zákazu plnění smlouvy upustil, popř. jej odložil. Podstatou pro rozhodnutí o uložení zákazu plnění smlouvy je tedy skutečnost, zda případné negativní dopady spojené s uložením zákazu plnění smlouvy mají v šetřeném případě natolik intenzivní charakter, aby ve výsledku odůvodnily pokračování plnění dané smlouvy, jež byla uzavřena v rozporu se zákonem.
79. Z vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 1. 7. 2026 vyplývá, že zadavatel žádá Úřad, aby posoudil, zdali v šetřeném případě existují důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem, které odůvodňují pokračování plnění smlouvy o dílo, tedy důvody pro postup dle § 264 odst. 4 zákona. V této souvislosti zadavatel uvádí, že výstavba obchvatu obce Krňany má „nejen ulevit tamní průtahové dopravě, ale zejména zvýšit bezpečnost v obci, zlepšit životní prostředí a jiné neoddiskutovatelné a imanentní benefity, které se pojí s odkloněním husté dopravy z obce.“
80. Úřad tak s ohledem na výše uvedené skutečnosti přistoupil k posouzení, zda by v nyní šetřeném případě v souvislosti s uložením zákazu plnění smlouvy o dílo vyvstaly v kontextu výše uvedeného takové celospolečensky negativní dopady (důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem), jež by odůvodňovaly, aby Úřad od předmětného uložení zákazu plnění smlouvy o dílo upustil.
81. Úřad k výše uvedeným tvrzením zadavatele předně konstatuje, že nijak nezpochybňuje skutečnost, že výstavba obchvatu je veřejně prospěšná. Současně však Úřad dodává, že veřejně prospěšný charakter stavby obchvatu sám o sobě automaticky nezakládá existenci důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem, jež by se pojily s šetřenou veřejnou zakázkou v tom smyslu, že by odůvodňovaly od uložení zákazu plnění smlouvy o dílo ustoupit (popř. zákaz plnění na určitou dobu odložit). V opačném případě by totiž bylo možné existenci důvodů hodných zvláštního zřetele dovozovat prakticky u každé veřejné zakázky na stavební práce, neboť lze logicky předpokládat, že veřejné investice sledují vždy legitimní a společensky přínosné cíle.
82. Úřad v této souvislosti zdůrazňuje, že důvody hodné zvláštního zřetele musí vykazovat natolik mimořádnou intenzitu, aby bylo možno dovodit, že uložení zákazu plnění smlouvy povede k závažným negativním dopadům, které budou ve zjevném nepoměru k veřejnému zájmu na dodržování pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Veřejný zájem přitom není v nyní šetřené věci zastoupen pouze zájmem na realizaci dopravní stavby, ale rovněž zájmem na zajištění otevřené a transparentní hospodářské soutěže mezi dodavateli poptávaného plnění a transparentní a efektivní alokaci veřejných prostředků. Právě ochrana hospodářské soutěže mezi dodavateli a zajištění zákonného postupu při zadávání veřejných zakázek představují významný veřejný zájem, který zákon chrání prostřednictvím institutu zákazu plnění smlouvy ve smyslu § 264 odst. 1 zákona.
83. Zadavatel přitom v rámci svého vyjádření k návrhu ze dne 1. 7. 2026 (ani později) netvrdí žádné konkrétní skutečnosti ani nepředkládá důkazní prostředky, z nichž by bylo možné dovodit existenci důvodů hodných zvláštního zřetele ve smyslu § 264 odst. 3 a 4 zákona. Tvrzené přínosy spočívající ve zvýšení bezpečnosti dopravy a zlepšení kvality života obyvatel obce jsou nepochybně relevantními aspekty, které však samy o sobě nedosahují intenzity výjimečných okolností předpokládaných v § 264 odst. 3 a 4 zákona.
84. Současně Úřad neshledal, že by zadavatel prokázal existenci takových negativních dopadů, které by byly přímo spojeny s uložením zákazu plnění smlouvy. Zadavatel toliko obecně poukazuje na budoucí přínosy realizace obchvatu, aniž by doložil, že nutnost zajištění její realizace na základě zahájení nového zadávacího řízení by vedla k nepřiměřenému ohrožení veřejného zájmu. Skutečnost, že realizace stavby bude v důsledku uložení zákazu plnění smlouvy prodloužena či spojena s dodatečnými náklady, přitom nelze bez dalšího považovat za důvod hodný zvláštního zřetele ve smyslu citovaných ustanovení zákona, neboť ekonomický zájem na plnění je podle § 264 odst. 3 zákona uznatelný jako důvod hodný zvláštního zřetele pouze ve výjimečných případech, které dle Úřadu v šetřeném případě nenastávají (a zadavatel je ani netvrdí).
85. Úřad s ohledem na výše uvedené uzavírá, že v nyní šetřeném případě neshledal, že by uložení zákazu plnění smlouvy o dílo vedlo k nepřiměřenému ohrožení veřejného zájmu, pročež nejsou dány důvody neuložit zákaz plnění smlouvy o dílo dle § 264 odst. 4 zákona, resp. ani důvody pro odložení tohoto zákazu ve smyslu § 264 odst. 3 zákona. K institutu odkladu zákazu plnění smlouvy Úřad pouze dodává, že jeho využití by mohlo vést k částečnému, ne-li úplnému splnění smlouvy o dílo. Úřad pak akcentuje, že neuložení či odložení zákazu plnění smlouvy o dílo by šlo i proti veřejnému zájmu na zákonném zadávání veřejných zakázek, jelikož by docházelo k plnění na základě nezákonně uzavřené smlouvy o dílo.
86. Úřad dále posoudil, zda jsou v nyní šetřeném případě dány důvody pro postup podle § 264 odst. 5 zákona, podle něhož Úřad neuloží zákaz plnění smlouvy podle § 264 odst. 1 zákona, jde-li o smlouvu na veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti a zároveň by důsledky tohoto zákazu závažným způsobem ohrozily existenci širšího obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů České republiky. Úřad konstatuje, že podmínky pro aplikaci citovaného ustanovení v šetřeném případě naplněny nejsou. Předmětem plnění smlouvy o dílo je realizace stavby obchvatu obce Krňany, tedy realizace veřejné zakázky dopravně-infrastrukturní povahy, která nespadá do oblasti obrany nebo bezpečnosti ve smyslu zákona, a proto důsledky zákazu plnění smlouvy podle § 264 odst. 1 zákona ani nemohou závažným způsobem ohrozit existenci širšího obranného nebo bezpečnostního programu majícího zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů České republiky. Současně z žádných jiných skutečností nevyplývá a zadavatel ani netvrdí, že by v šetřeném případě mělo být aplikováno ustanovení § 264 odst. 5 zákona. Jelikož nejsou splněny základní zákonné předpoklady pro postup podle § 264 odst. 5 zákona, Úřad neshledal důvod pro využití tohoto výjimečného institutu a uzavírá, že citované ustanovení nelze na nyní šetřený případ aplikovat.
87. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel uzavřel smlouvu o dílo postupem uvedeným v § 254 odst. 1 písm. b) zákona, když ji uzavřel přes zákaz jejího uzavření dle § 246 odst. 1 písm. c) zákona, přičemž Úřad v nyní šetřeném případě neshledal, že by zadavatel na základě jím uváděných skutečností prokázal existenci důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem, jež by vyžadovaly pokračování plnění smlouvy o dílo, tedy naplnění podmínek pro postup dle § 264 odst. 4 či § 264 odst. 3 zákona, a zároveň neshledal důvody pro aplikaci § 265 odst. 5 zákona, rozhodl Úřad dle § 264 odst. 1 zákona o uložení zákazu plnění smlouvy o dílo, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Dle § 264 odst. 1 zákona pak platí, že smlouva, ohledně níž Úřad uložil zákaz plnění, je neplatná od samého počátku.
K výroku II. rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení
88. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
89. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku I. uložil zadavateli zákaz plnění smlouvy o dílo, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
90. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2026000420.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
v z. Mgr. Michal Kobza
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Adresáti:
1. Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, Zborovská 81/11, Smíchov, 150 00 Praha 5
2. Mgr. Tomáš Polišenský, advokát, Bezručova 153/9, 301 00 Plzeň
3. ČNES dopravní stavby, a.s., Milady Horákové 2764, Kročehlavy, 272 01 Kladno
4. BES, s.r.o., Sukova 625, 256 01 Benešov
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy