číslo jednací: 30631/2026/500
spisová značka: S0581/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Pojištění resortu MŽP |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 2. 9. 2026 |
| Dokumenty |  2026_S0581.pdf 235 KB |
|
PID |
UOHSX00NADB7 |
|
Adresát/i dle rozdělovníku
|
|
Č. j. |
ÚOHS-30631/2026/500 |
||
|
Sp. zn. |
ÚOHS-S0581/2026/VZ |
||
|
Datum, místo |
24. 8. 2026, Brno |
příkaz
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným
- Česká republika – Ministerstvo životního prostředí, IČO 00164801, se sídlem Vršovická 1142/65, 100 10 Praha 10,
při zadávání veřejné zakázky „Pojištění resortu MŽP“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 7. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 7. 2024 pod ev. č. Z2024-031520 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 7. 2024 pod ev. č. 413299-2024,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Česká republika – Ministerstvo životního prostředí, IČO 00164801, se sídlem Vršovická 1142/65, 100 10 Praha 10 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 44 odst. 1 citovaného zákona, když v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Pojištění resortu MŽP“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 7. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 7. 2024 pod ev. č. Z2024-031520 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 7. 2024 pod ev. č. 413299-2024, nepřijal žádná opatření k prevenci či nápravě střetu zájmů spočívajícího v tom, že společnost Insurance Experts s.r.o, IČO 02059851, se sídlem Šilheřovická 422, 725 29 Ostrava, která vypracovala Přílohu č. 4 zadávací dokumentace – Pojistný program, byla způsobilá z pozice pojišťovacího makléře od vybraného dodavatele inkasovat provizi za správu pojišťovacích služeb poskytovaných vybraným dodavatelem obviněnému, resp. jeho resortním organizacím, kdy uvedené obviněný prokazatelně mohl a měl vědět, přičemž tímto nezákonným postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele a zadal veřejnou zakázku, když dne 20. 12. 2024 uzavřel smlouvy na jednotlivé části veřejné zakázky s vybranými dodavateli Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, IČO 63998530, se sídlem Pobřežní 665/23, 186 00 Praha a ERGO Cestovní Pojišťovna, a. s., IČO 49240196, se sídlem Křižíkova 237/36a, 186 00 Praha.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Česká republika – Ministerstvo životního prostředí, IČO 00164801, se sídlem Vršovická 1142/65, 100 10 Praha 10 – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá pokuta ve výši 300 000 Kč (tři sta tisíc korun českých). Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K postupu obviněného
1. Obviněný – Česká republika – Ministerstvo životního prostředí, IČO 00164801, se sídlem Vršovická 1142/65, 100 10 Praha 10 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – vyzval prostřednictvím e-mailové zprávy ze dne 15. 12. 2023 tři dodavatele k podání cenové nabídky za účelem realizace veřejné zakázky „Zpracování komplexního řešení pojistného programu pro Ministerstvo životního prostředí a jeho rezortní organizace“ která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu postupem mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka malého rozsahu“ nebo „veřejná zakázka na makléře“).
2. Předmětem veřejné zakázky malého rozsahu bylo zpracování „pojistně technické části VZ“ (dále jen „pojistně technická část“) zahrnující mj. specifikace požadavků na pojištění a přípravu pojistného rozsahu a dále podporu při realizaci veřejné zakázky na pojistitele včetně reakce na dotazy pojistitelů a následný servis vysoutěženého rozsahu plnění. Komplexní pojistný program pak měl být zpracován pro zadavatele a rovněž jeho resortní organizace. Na plnění veřejné zakázky malého rozsahu posléze obviněný uzavřel dne 29. 12. 2023 s vybraným dodavatelem – Insurance Experts s.r.o, IČO 02059851, se sídlem Šilheřovická 422, 725 29 Ostrava (dále jen „makléř Insurance Experts“) smlouvu o dílo (dále jen „smlouva o dílo“).
3. Dne 9. 7. 2024 zahájil obviněný odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Pojištění resortu MŽP“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 7. 2024 pod ev. č. Z2024-031520 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 7. 2024 pod ev. č. 413299-2024 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení na pojištění“). Zadavatel předmětnou veřejnou zakázku zadává jako centrální zadavatel ve smyslu § 9 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“).
4. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že účelem veřejné zakázky je uzavření smluv na pojištění zadavatele a jeho resortních organizací (pověřujících zadavatelů). Předmět veřejné zakázky je rozdělen na tři části, a to:
- »Část 1 - Pojištění majetku, přerušení meteorologických služeb, pojištění nákladu, pojištění výstavy a její přepravy, pojištění přepravy, pojištění obecné a profesní odpovědnosti, pojištění odpovědnosti při výkonu práva myslivosti, pojištění D&O, pojištění odpovědnosti z výkonu povolání, pojištění dronů
- Část 2 - Cestovní pojištění
- Část 3 - Pojištění vozidel (dále jen „část 1, část 2 a část 3 veřejné zakázky“ – pozn. Úřadu)«,
přičemž pro každou část veřejné zakázky má být uzavřena smlouva s jedním dodavatelem (pojistitelem).
5. Z čl. 18 zadávací dokumentace vyplývá, že součástí zadávací dokumentace jsou mj. příloha č. 4 „Pojistný program“ a příloha č. 5 „Auta – seznamy“, které dle čl. 2.5 zadávací dokumentace zpracoval makléř Insurance Experts, tj. jedná se o pojistně technickou část, která byla zpracována v rámci plnění veřejné zakázky na makléře.
6. Dne 20. 12. 2024 uzavřel zadavatel pojistnou smlouvu na plnění části 1 a části 3 veřejné zakázky s vybraným dodavatelem Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, IČO 63998530, se sídlem Pobřežní 665/23, 186 00 Praha (dále jen „smlouva na část 1 VZ“ a „smlouva na část 3 VZ“). Téhož dne uzavřel pojistnou smlouvu na plnění části 2 veřejné zakázky s vybraným dodavatelem ERGO Cestovní Pojišťovna, a. s.,[1] IČO 49240196, se sídlem Křižíkova 237/36a, 186 00 Praha (dále jen „smlouva na část 2 VZ“).
II. Postup Úřadu před vydáním příkazu
7. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona[2] k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem, k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 13. 9. 2024 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedeného zadávacího řízení na pojištění s poukazem na existenci potenciálního střetu zájmů ve vztahu k makléři Insurance Experts.
8. Na základě uvedeného podnětu zaslal dne 24. 9. 2024 Úřad zadavateli výzvu k zaslání vyjádření k obsahu podnětu a k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení. Dne 3. 10. 2024 Úřad obdržel podání, v němž se obviněný vyjádřil k podnětu (dále jen „vyjádření zadavatele“) a současně téhož dne zadavatel zpřístupnil Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení uloženou v certifikovaném elektronickém nástroji.
9. Obviněný ve vyjádření zadavatele uvádí, že činnost makléře Insurance Experts vykonávanou pro zadavatele v souvislosti s veřejnou zakázkou nelze posuzovat jako činnost ve střetu zájmů. Ve veřejné zakázce tato osoba figuruje jakožto zpracovatel technické části zadávací dokumentace, ke které má (na rozdíl od zadavatele) odborné předpoklady a znalosti. Makléř je v souladu se zákonem identifikován v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku jako třetí osoba podílející se na jejím zpracování. Postup v zadávacím řízení včetně posouzení kvalifikace a hodnocení nabídek prováděl pouze sám zadavatel, makléře pouze v souladu se zákonem přizval jako odborníka k posouzení souladu nejvýhodnější nabídky (vybrané zadavatelem) se zadávací dokumentací. Makléř tak neměl žádné možnosti, jak ovlivnit rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele, nebo jak ovlivnit jednotlivé pojišťovny v souvislosti s předložením jejich nabídek do veřejné zakázky. Proto nemohl v žádném případě být ve střetu zájmů. Nadto zadavatel shrnuje, že celé zadávací řízení probíhalo v souladu se zásadou transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
10. Dne 6. 2. 2025 zaslal Úřad zadavateli žádost o vyjádření. Touto žádostí se Úřad zadavatele dotázal, zda makléř vystupuje v rámci šetřené veřejné zakázky v pozici samostatného zprostředkovatele pojištění, resp. v pozici pojišťovacího makléře ve smyslu zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o distribuci pojištění“), na základě smlouvy o dílo na plnění veřejné zakázky malého rozsahu (tzn. zda se jedná o součást „následného servisu vysoutěženého rozsahu pojištění“) nebo na základě jiného právního titulu. Současně Úřad požádal zadavatele o sdělení, zda ve vztahu k veřejné zakázce na pojištění vedl před zahájením zadávacího řízení předběžné tržní konzultace ve smyslu § 33 zákona.
11. Dne 10. 2. 2025 zadavatel Úřadu sdělil, že role makléře „je založena na zajištění následného servisu v rámci vysoutěženého rozsahu pojištění“, a to na základě smlouvy o dílo, která byla uzavřena na plnění veřejné zakázky malého rozsahu. Předběžné konzultace na poptávané služby ve smyslu § 33 zákona nebyly realizovány, neboť dle zadavatele vzhledem k předmětu zakázky a jejímu rozsahu nebyly zapotřebí.
12. Úřad považoval za vhodné oslovit odborníky působící v oblasti pojišťovnictví, resp. pojišťovacího makléřství, za účelem zjištění praktického fungování institutu makléřské doložky a provizí poskytovaných pojišťovacímu makléři. Proto Úřad dne 24. 2. 2025 zaslal žádost o sdělení dvěma adresátům: České asociaci pojišťoven, IČO 49624024, se sídlem Milevská 2095/5, 140 00 Praha (dále jen „Česká asociace pojišťoven“), a Asociaci českých pojišťovacích makléřů, IČO 63836173, se sídlem náměstí Winstona Churchilla 1800/2, 130 00 Praha (dále jen „Asociace českých pojišťovacích makléřů“).
Odpověď Asociace českých pojišťovacích makléřů na žádost o sdělení
13. Dne 7. 3. 2025 byla Úřadu doručena odpověď Asociace českých pojišťovacích makléřů, jejímž obsahem byla následující sdělení. Makléřská doložka uvedená v pojistné smlouvě potvrzuje dohodu klienta s pojišťovnou, že pojišťovací makléř zastupuje klienta a provádí správu příslušné pojistné smlouvy, stejně jako zajišťuje komunikaci mezi smluvními stranami. V rámci makléřské doložky lze také ujednat, že pojišťovací makléř je oprávněn inkasovat pojistné na svůj účet v souladu s § 54 zákona o distribuci pojištění. Makléřská doložka sama o sobě nezakládá vztah mezi zákazníkem/pojistníkem a pojišťovacím makléřem, ten je založen smlouvou, kterou tyto osoby uzavřou v souladu s § 12 odst. 2 zákona o distribuci pojištění, a makléřská doložka následně pouze potvrzuje uzavření takové smlouvy.
14. Obvyklý rozsah služeb poskytovaných pojišťovacím makléřem pro klienta spočívá ve zjištění pojistných potřeb tohoto klienta, následném zpracování pojistného programu a případně také v navazujících službách pro klienta (např. správa pojistných smluv, uplatňování pojistných práv apod.).
15. Pojišťovací makléři standardně s pojišťovnami uzavírají dlouhodobé smlouvy o spolupráci, které upravují vzájemná práva a povinnosti související s výkonem činnosti pojišťovacího makléře. Smlouvy o spolupráci upravují rovněž otázku odměny (provize), která bývá zásadně dohodnuta obecně v rámci kategorií jednotlivých druhů pojištění. Neexistuje ovšem zákonná povinnost, na základě které by pojišťovny a pojišťovací makléři smlouvu o spolupráci spolu uzavřít museli.
16. Zpravidla nedochází k uzavírání dílčích smluv či dohod k jednotlivým obchodním případům, ale v některých případech se strany dohodnou na odchylné výši provizní odměny i pro jednotlivé pojistné smlouvy. Příkladem může být situace, když je se zpracováním a správou konkrétní pojistné smlouvy spojena výrazně vyšší pracnost a náklady na straně makléře, nebo situace, kdy existuje mezi makléřem a klientem smluvní závazek stran určité výše odměny, která se odchyluje od odměny dohodnuté s pojišťovnou ve smlouvě o spolupráci.
17. Systém odměny makléře není vždy založen na provizi, avšak provize je nejčastější formou odměňování pojišťovacích makléřů na tuzemském i zahraničním pojistném trhu. Případy, kdy odměnu makléři hradí přímo klient, jsou spíše výjimečné.
18. Pro nic z výše uvedeného není rozhodné, zda jsou řešeny vztahy s pojišťovnou se sídlem na území České republiky nebo v jiném členském státě Evropské unie.
19. K výplatě provize standardně dochází společně s konkrétní platbou pojistného, resp. splátkou pojistného nebo platbou lhůtního pojistného. Jestliže je pojistná smlouva uzavřená na dobu několika let, přičemž platba pojistného za pojistné období 12 měsíců má být hrazena jednou ročně na účet zplnomocněného makléře, k vyplacení provize dochází též jednou ročně z uhrazeného ročního pojistného. Výše provize se odvíjí od sjednaného rozsahu činnosti makléře a objemu a charakteru spravovaných pojistných smluv, který současně indikuje náročnost servisu a poskytovaných služeb (zejm. vyřizování pojistných událostí). Zpravidla se ale výše provize pohybuje v rozmezí 15-20 % z uhrazeného pojistného.
Odpověď České asociace pojišťoven na žádost o sdělení
20. Odpověď České asociace pojišťoven k žádosti o sdělení Úřad obdržel dne 3. 4. 2025. Česká asociace pojišťoven uvádí, že účelem makléřské doložky v pojistné smlouvě je jednoznačně stanovit, že pojistná smlouva byla sjednána a bude spravována za pomoci pojišťovacího makléře. Ten je tak oprávněn zastupovat klienta v jednání s pojišťovnou, řešit s ní pojistné události a další záležitosti s pojištěním spojené (vystupuje-li jako zástupce pojišťovny, platí to obdobně, pouze vystupuje na straně pojišťovny). Případná specifika se odvíjí od individuálních ujednání mezi klientem a makléřem, popř. pojišťovnou. Krom výše uvedeného mají makléři svou úlohu již před uzavřením pojistné smlouvy, když klientovi napomáhají při zjištění jeho pojistných potřeb a následném zpracování pojistného programu.
21. Za služby poskytované pro klienta po uzavření pojistné smlouvy je obvykle vyplácena provize ze strany příslušné pojišťovny. Provize přitom je vyplácena makléřům na základě tzv. smluv o spolupráci, které makléři uzavírají s několika pojišťovnami na trhu na předem určenou dobu, a kterými je určena rovněž výše provize za jednotlivé druhy pojištění.
22. Zvykem na tuzemském trhu je uzavírat smlouvy o spolupráci na rok s automatickým prodloužením nebo s opcí na prodloužení, přičemž tato smlouva (a v ní uvedená provize) je pak aplikována na všechny následně vzniklé pojistné smlouvy. Krom provize mohou mít makléři sjednaný tzv. objemový bonus, tj. dodatečnou odměnu za skutečnost, že jeho klienti s danou pojišťovnou v daném roce uzavřou smlouvy přesahující určité výše pojistného. I v případě existence smlouvy o spolupráci se může pojistný makléř s pojišťovnou dohodnout na úpravě provize jiným způsobem, např. tak, že klient přímo hradí pojišťovacímu makléři poplatek za sjednání pojistné smlouvy a související služby. Spolupráce mezi pojišťovnou a pojišťovacím makléřem je vždy založená na systému provize, v určitých případech se ovšem může jednat o provizi ve výši 0 % s tím, že např. makléř díky vyššímu objemu pojistného dosáhne na objemový bonus. Nic z výše uvedeného se přitom neliší v závislosti na tom, zda jsou řešeny vztahy s pojišťovnou se sídlem v České republice nebo na území jiného členského státu Evropské unie.
23. Výše provize se u korporátních klientů se v závislosti na druhu pojistného krytí může pohybovat zhruba od 15 % do 30 %. Provize se vždy hradí pouze z uhrazeného pojistného, pokud je tedy pojistné hrazeno ve splátkách, je ve splátkách hrazena i provize. V případě, že je pojistná smlouva uzavřená na dobu několika let, přičemž pojistné je hrazeno předem na dobu 12 měsíců, si tak pojistný makléř ponechá svou provizi z hrubého pojistného a zbytek pojistného pošle na účet pojišťovny (a to periodicky každý rok po dobu trvání pojistné smlouvy).
III. Závěry Úřadu
24. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), může správní orgán vydat příkaz, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
25. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
26. Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
27. Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
28. Podle § 36 odst. 4 zákona platí, že pokud některou část zadávací dokumentace nebo výzvy uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu vypracovala osoba odlišná od zadavatele, s výjimkou advokáta nebo daňového poradce, označí zadavatel tuto část spolu s identifikací osoby, která ji vypracovala. Pokud zadávací dokumentace nebo výzva uvedená v příloze č. 6 k tomuto zákonu obsahuje informace, které jsou výsledkem předběžné tržní konzultace, zadavatel označí v zadávací dokumentaci nebo výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu tyto informace, identifikuje osoby, které se na předběžné tržní konzultaci podílely, a uvede všechny podstatné informace, které byly obsahem předběžné tržní konzultace.
29. Podle § 44 odst. 1 zákona postupuje zadavatel tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů. V případě postupu podle § 42 nebo § 43 zákona si zadavatel vyžádá písemné čestné prohlášení všech členů komise, přizvaných odborníků nebo osob zastupujících zadavatele o tom, že nejsou ve střetu zájmů. Pokud zjistí, že ke střetu zájmů došlo, přijme k jeho odstranění opatření k nápravě.
30. Podle § 44 odst. 2 zákona se za střet zájmů považuje situace, kdy zájmy osob, které
a) se podílejí na průběhu zadávacího řízení, nebo
b) mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení,
ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením.
31. Podle § 44 odst. 3 zákona se zájmem osob uvedených v § 44 odst. 2 zákona pro účely tohoto zákona rozumí zájem získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch zadavatele.
32. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté zákona s výjimkou soutěže o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu.
Zjištěné skutečnosti
Veřejná zakázka malého rozsahu
33. Předmět plnění veřejné zakázky malého rozsahu je specifikovaný v odst. 2.1 smlouvy o dílo, podle kterého „se zhotovitel zavazuje, že v souladu s požadavky uvedenými v této smlouvě, případně v souladu s dalšími požadavky objednatele po vzájemné dohodě dodavatele s objednatelem, zhotoví pojistně technickou část VZ, tedy ucelený písemný souhrn odborných informací vedoucí k následnému vysoutěžení pojistitele“.
34. Čl. 2.2 smlouvy o dílo stanovuje, že „[p]ojistně technická část bude zahrnovat následující informace: a) specifikace požadavků na pojištění a příprava pojistného rozsahu, b) propočty pojistných částek, návrh pojistných hodnot včetně limitů pojištění, c) rozšiřující zvláštní ujednání a doložky, d) podpora při realizaci veřejné zakázky na pojistitele, zejména reakce na dotazy pojistitelů, e) následný servis vysoutěženého rozsahu pojištění“.
35. Dle čl. 4.1 smlouvy o dílo „[c]ena za zhotovení Pojistně technické části VZ podle této smlouvy činí 400 000 Kč bez DPH“.
36. V rámci šetření postupu zadavatele v souvislosti s veřejnou zakázkou na makléře vedeného pod sp. zn. ÚOHS-P0876/2024 Úřad obviněnému zaslal dne 22. 10. 2025 žádost o sdělení, „zda byla, příp. bude zejména pak v souvislosti s následným servisem rozsahu pojištění (které je nyní soutěženo při zadávání veřejné zakázky na pojištění) vybranému dodavateli hrazena i jiná odměna nad rámec částky 400 000 Kč bez DPH uvedené v bodu 4.1 smlouvy, ať už ze strany zadavatele nebo resortních organizací, jimž bude rovněž sjednáváno pojištění. Pokud k úhradě nad rámec uvedené částky došlo, či bude docházet, Úřad zadavatele žádá také, aby sdělil, na základě jakého právního titulu k této úhradě došlo či bude docházet.“ Obviněný ve své odpovědi doručené úřadu dne 31. 10. 2024 (dále jen „sdělení obviněného ze dne 31. 10. 2024“) sdělil, že žádná dodatečná či následná odměna ze strany zadavatele či jeho resortních organizací nad rámec 400 000 Kč bez DPH nebude makléři jakožto vybranému dodavateli veřejné zakázky malého rozsahu hrazena, a to ani v případě následného rozsahu pojištění. Tento servis bude pro obviněného a jeho resortní organizace realizován zcela bezplatně.
Veřejná zakázka
37. V odst. 17 písm. l) zadávací dokumentace veřejné zakázky je stanoveno následující: „Zadavatel nepřipouští plnění zakázky prostřednictvím poddodavatele či poddodavatelů. Poskytovatel nesmí ve své nabídce jmenovat poddodavatele pro provádění úkonů, které svou povahou spadají do pověření pojišťovacího makléře, zakotveného v makléřské doložce, která musí být zahrnuta v pojistné smlouvě.“
38. Odst. 17 písm. n) zadávací dokumentace veřejné zakázky uvádí, že „[p]oskytovatel není oprávněn jmenovat samostatného zprostředkovatele pojištění nebo jinou osobu vykonávající činnost podle zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ve znění pozdějších předpisů, která by ho zastupovala v úkonech souvisejících s administrativou pojistných smluv nebo likvidací pojistných událostí. V pojistné smlouvě Poskytovatel uvede pověření pojišťovacího makléře vykonávat správu pojistných zájmů, pojistné smlouvy a komunikaci s pojistiteli v souladu s makléřskou doložkou dle Přílohy č. 1 této ZD“. Přílohu č. 1 zadávací dokumentace tvoří krycí list nabídky.
39. V příloze č. 4 „Pojistný program“ zadávací dokumentace jsou pod bodem 2 nadepsaným „Společná ujednání pro pojistnou smlouvu“ uvedena smluvní ujednání, která musí být obsažena v pojistné smlouvě (byť ne doslovně). Zde je zahrnuto rovněž ujednání nadepsané „IEGE1 Makléřská doložka“, v němž je uvedeno: „Pojištění je sjednáno a spravováno prostřednictvím zplnomocněného makléře Insurance Expert s.r.o., Respect.Partners (Šilheřovická 422, Ostrava 29, 725 29, IČ: 02059851, DIČ: CZ02059851) Veškeré úkony související s touto pojistnou smlouvou jsou prováděny výhradně prostřednictvím zplnomocněného makléře Insurance Expert s.r.o.“ Ujednání nadepsané jako „IEGE13 Platební podmínky“ stanovuje: „Platby pojistného budou prováděny v české měně 1x ročně k 1. dni daného pojistného roku. Pojistným obdobím je 12 měsíců (jeden rok). Platby budou hrazeny zadavatelem na účet zplnomocněného makléře.“ Pod nadpisem „IECAR7 Plná moc k vyřizování PU“ je uvedeno následující ujednání: „Pojistník podpisem smlouvy uděluje zplnomocněnému makléři Generální plnou moc k vyřizování veškerých pojistných událostí pojistníka. Plná moc se vztahuje i na pojistné události, které pojistník nahlásil přímo pojistiteli“.
40. V dokumentu „Vysvětlení, změna nebo doplnění zadávací dokumentace č. 5“ ze dne 1. 8. 2024 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 5“) je obsažen dotaz č. 3 týkající se mj. odměny poskytované makléři Insurance Experts za jeho budoucí činnost při sjednání a správě vysoutěženého pojištění. Konkrétně je v dotazu poukazováno na to, že není zřejmé, jak bude makléř odměňován, ačkoliv je výše provize zásadní pro stanovení výše pojistného. V této souvislosti je mj. předložen dotaz, zda je odměna nějak omezena či zda bude tato hrazena výlučně zadavatelem. Z odpovědi zadavatele vyplývá, že pro makléře Insurance Experts nestanovil žádná omezení z hlediska přijetí platby, jiného plnění či čerpání výhody od třetích osob, přičemž provizi či odměnu tohoto makléře poskytovanou ze strany pojišťovny zadavatel nijak nevymezuje ani neomezuje. Zadavatel zde také zároveň výslovně uvedl, že „odměna makléře Insurance Expert s.r.o. nebude hrazena výlučně dodavatelem“.
41. Zadavatel obdržel námitky směřující proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, v rámci kterých je mj. uvedeno, že zadavatel porušuje svou povinnost neumožnit vznik střetu zájmů, přičemž zplnomocněný makléř Insurance Experts v téže veřejné zakázce vystupuje na straně zadavatele, pro kterého stanovil rozsah soutěženého pojištění, vytvořil pojistný program a kterému pomáhá vybrat poskytovatele pojištění, a zároveň bude tento zplnomocněný makléř spravovat uzavřené pojistné smlouvy a inkasovat za to odměnu, přičemž se standardně výše provize makléře pohybuje v rozmezí 15-20 % z hrazeného pojistného. V rozhodnutí o námitkách ze dne 23. 8. 2024 zadavatel námitky odmítl pro nesplnění zákonných požadavků stran námitek. Nad rámec se však věcně vyjádřil mj. k tvrzenému střetu zájmů makléře Insurance Experts tak, že tento se podílel na zpracování zadávací dokumentace, přičemž v souladu se zákonem došlo k podepsání čestného prohlášení o neexistenci střetu zájmů. Jedná se zároveň o osobu, která se nemohla veřejné zakázky zúčastnit jako účastník zadávacího řízení. Zadavatel tak zcela odmítá, že by došlo ke střetu zájmů.
42. Dle čl. 8 smlouvy na část 1 VZ se smlouva uzavírá na 4 roky od 1. 1. 2025. Dle čl. 7 smlouvy na část 1 VZ činí celkové pojistné za 4 roky 152 399 360 Kč, tj. 38 099 840 Kč ročně. V průběhu plnění došlo na základě uzavřených dodatků k úpravě cen pojistného tak, že dodatkem č. 1 došlo ke snížení pojistného o „nespotřebované“ pojistné ve výši 266 297 Kč, dodatkem č. 2 k navýšení o 89 833 Kč, dodatkem č. 3 k navýšení o 459 370 Kč, dodatkem č. 4 k navýšení o 99 949 Kč, dodatkem č. 5 došlo k navýšení ročního pojistného od 1. 1. 2026 na 38 895 109 Kč a dodatkem č. 6 došlo k navýšení pojistného o 67 084 Kč.
43. Dle čl. 3 smlouvy na část 2 VZ se smlouva uzavírá na 4 roky od 1. 1. 2025. Dle čl. 6 smlouvy na část 2 VZ se pojistné stanoví dle skutečně procestovaných dní, přičemž pro rok 2025 bylo stanoveno zálohové pojistné ve výši 175 740 Kč. V registru smluv je pak uvedena jako hodnota smlouvy částka 1 786 784 Kč.
44. Dle čl. 5 smlouvy na část 3 VZ se smlouva uzavírá na 4 roky od 1. 1. 2025. Dle čl. 6 smlouvy na část 3 VZ činí roční pojistné 10 553 678 Kč.
45. V rámci šetření postupu zadavatele v souvislosti s veřejnou zakázkou na makléře vedeného pod sp. zn. ÚOHS-P0876/2024 Úřad mj. oslovil účastníky zadávacího řízení na pojištění s dotazem na existenci a výši provize, která by byla hrazena makléři ze strany třetí osoby (tj. jednotlivých pojišťoven). Konkrétně se Úřad účastníků dotázal, s jakou výší provize či odměny pro makléře kalkulovali v rámci svých nabídek, a zda se jedná o výši na trhu běžnou. Z odpovědí pojišťoven vyplývá, že všechny při stanovení nabídkové ceny kalkulovaly s provizí makléře, a to ve výši spadající do rozmezí, které Asociace českých pojišťovacích makléřů a Česká asociace pojišťoven uvedly ve svých výše citovaných podáních jako obvyklou výši provize (s výjimkou jednoho účastníka, který k minoritní součásti pojištění dle jedné z částí veřejné zakázky uvedl výši provize nižší).
Právní posouzení
46. Zákon v § 44 odst. 1 zákona stanovuje povinnost zadavatel postupovat tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů, tj. dle tohoto ustanovení platí obecná prevenční povinnost zadavatele předcházet střetu zájmů, která se vztahuje na všechny kroky týkající se zadávacího řízení, které by mohly mít za následek vznik střetu zájmů. Úřad v této souvislosti dodává, že podle § 44 odst. 2 zákona se za střet zájmů považuje situace, kdy zájmy osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení, nebo mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení, ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením. Těmito zájmy se podle § 44 odst. 3 zákona rozumí zájem získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch zadavatele. V praxi se jedná o situace, kdy by v důsledku zájmů určitých osob podílejících se na realizaci zadávacího řízení, či zájmů osob, které mají reálný či potenciální vliv na jeho výsledek, mohlo dojít k ohrožení či narušení neutrality zadávacího řízení.
47. Může se tedy např. jednat i o situaci, kdy se určitá osoba podílela na tvorbě zadávacích podmínek, a kdy v případě, že má tato osoba zájem na výsledku zadávacího řízení, fakticky hrozí narušení férové soutěže. Zadavatel je povinen střetu zájmů v zadávacím řízení předcházet. Když k němu ale navzdory vynaložené snaze zadavatele dojde, zavazuje zadavatele zákonná povinnost přijmout adekvátní opatření k nápravě. Zákon přitom nestanovuje, jaká opatření přijatá zadavatelem k prevenci střetu zájmů či jeho nápravě lze považovat za dostatečná a přiměřená. V případě existence střetu zájmů je tak třeba volit konkrétní nápravná opatření vždy s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu a v souladu se zásadou přiměřenosti tak, aby byly v maximální možné míře eliminovány (i potenciální) dopady střetu zájmů na průběh zadávacího řízení, a aby zároveň tato opatření omezovala hospodářskou soutěž v nejnižší možné míře.
48. V kontextu výše uvedeného může zájem osoby na výsledku zadávacího řízení vycházet např. z toho, že na pozici účastníka tohoto zadávacího řízení vystupuje buď ona sama nebo jiná osoba, se kterou ji pojí obchodní vztahy. Účast dodavatele (či jeho obchodního partnera) na přípravě zadávacího řízení bez dalšího neznamená, že došlo v zadávacím řízení k jeho nezákonnému zvýhodnění oproti ostatním dodavatelům, současně ovšem nelze možnou existenci takového zvýhodnění vyloučit[3]. Zákon ovšem nestanovuje, že by takovým osobám automaticky nemělo být umožněno podat nabídku do zadávacího řízení, pouze nesmí dojít k narušení hospodářské soutěže.
49. Úřad konstatuje, že posouzení existence střetu zájmů je nutno provádět vždy s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem řešeného případu, přičemž se jedná o problematiku, kterou nelze posuzovat paušálně či zjednodušeně. Je tak přitom nutné vyhodnotit následující klíčové faktory: 1. zda tato osoba se podílela na průběhu zadávacího řízení, případně zda měla či mohla mít vliv na výsledek zadávacího řízení, 2. zda existoval u této osoby zájem, který ohrožoval její nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením. Jestliže v důsledku již nastalého střetu zájmů hrozí narušení férové hospodářské soutěže, je zadavatel povinen přijmout odpovídající opatření směřující k nápravě a odstranění takového střetu.
50. Úřad v šetřeném případě shledal, že obviněný spolupracoval v souvislosti se zajištěním pojišťovacích služeb (pro sebe a své resortní organizace) s makléřem Insurance Experts (a to na základě smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku malého rozsahu). Tato spolupráce spočívala jednak v tom, že předmětný makléř zpracoval část zadávacích podmínek přezkoumávaného zadávacího řízení (konkrétně přílohu č. 4 zadávací dokumentace – Pojistný program a přílohu č. 5 zadávací dokumentace – Auta – seznamy), tedy jakožto osoba odlišná od zadavatele. Sám zadavatel pak v odst. 2.5 zadávací dokumentace řádně označil část zadávací dokumentace, která byla vypracována osobou odlišnou od zadavatele vč. identifikace této osoby. Zadavatel si tak byl nepochybně vědom, že se makléř Insurance Experts podílel na přípravě zadávacího řízení, když zpracoval část zadávacích podmínek, a to právě tu část, v níž především jsou podrobně uvedeny požadavky a specifikace na předmět plnění v jednotlivých částech veřejné zakázky. Jednoznačně tedy měl vliv na formulaci technických podmínek požadovaného plnění. Současně se makléř Insurance Experts účastní i na plnění šetřené veřejné zakázky, neboť v průběhu plnění bude provádět správu pojištění (v podrobnostech viz dále).
51. Platí, že zadavatel je povinen stanovit zadávací podmínky způsobem zajišťujícím, že bude zadávací řízení probíhat v souladu se zákonem a základními zásadami zadávání veřejných zakázek. Aby tak mohl učinit, musí disponovat dostatečnými znalostmi aktuálních podmínek na trhu, do něhož spadá předmět veřejné zakázky, stejně jako představou o okruhu dodavatelů. Jestliže se nejedná o problematiku, kterou se zadavatel zabývá na denní bázi anebo má ve svých řadách osobu znalou dané oblasti, měl by zvolit vhodný postup, jak potřebné znalosti získat. Volba vhodného postupu se bude vždy odvíjet od okolností konkrétní veřejné zakázky, Úřad pouze jako příklad uvádí průzkum trhu či předběžné tržní konzultace.
52. Pokud zadavatel disponoval dostatečnými znalostmi pojistného trhu, musel by si být vědom obvyklé praxe, kterou Úřad ověřil na základě sdělení získaných od České asociace pojišťoven a Asociace českých pojišťovacích makléřů. Pojišťovací makléř za správu pojistných smluv pro pojistníka (v šetřeném případě jím je zadavatel) zpravidla inkasuje provizi či jinou odměnu od pojistitele, tj. od pojišťovny, přičemž se jedná o provizi v rozmezí 15-20 % pojistného, tedy nemarginální část ceny hrazené zadavatelem vybraným dodavatelům.
53. Zadavatel v rámci veřejné zakázky malého rozsahu makléře Insurance Experts sám vyzval k podání nabídky (spolu s tím oslovil další dva pojistné makléře), proto lze předpokládat, že má o jeho činnosti na trhu určité povědomí. Zároveň je i z veřejně dostupných zdrojů[4] možné snadno zjistit, že se tato společnost sama označuje za významnou pojišťovací makléřskou společnost, která je aktivní nejen v tuzemsku, ale také na území jiných států střední a východní Evropy, a „[d]íky lokálním i zahraničním vazbám na pojistný a zajistný trh přináší svým klientům zcela nadstandardní podmínky pojistného krytí a výhodnou cenu pojištění“.
54. Podle odst. 2.2 písm. d) a e) smlouvy o dílo má makléř Insurance Experts pro zadavatele vykonávat mj. také podporu při realizaci veřejné zakázky (zejména reakce na dotazy pojistitelů) a následný servis vysoutěženého rozsahu pojištění. V zadávací dokumentaci veřejné zakázky zadavatel roli makléře Insurance Experts jakožto jím zplnomocněného makléře při správě vysoutěženého pojištění pevně ukotvil makléřskou doložkou i dalšími ustanoveními. Mohl přitom předpokládat, že makléř Insurance Experts má v souladu s obvyklou praxí oblasti pojišťovacího makléřství uzavřené dlouhodobé smlouvy o spolupráci s řadou pojišťoven, na základě nichž mu náleží provize za služby poskytované pojistníkům. Současně v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 zadavatel uvedl, že „odměna makléře Insurance Expert s.r.o. nebude hrazena výlučně dodavatelem“, což svědčí o tom, že si byl vědom skutečnosti, že makléři bude ze strany pojišťoven vyplácena provize či jiná odměna.
55. Úřad konstatuje, že z učiněných zjištění je zřejmé, že fungování pojišťovacího trhu je velmi specifické v tom, že pojistník, tedy osoba, pro kterou je pojištění sjednáváno, fakticky nemá odborné znalosti na to, aby byl schopen sám relevantně specifikovat rozsah pojištění, tj. specifikovat požadavky, pojistný rozsah a limity pojištění. Toto proto činí buď samotná pojišťovna, případně samostatný zprostředkovatel ve smyslu § 12 odst. 1 zákona o distribuci pojištění, kterým je – pokud zprostředkovává pojištění pro zákazníka – pojišťovací makléř. Tento následně provádí i správu pojistného, přičemž je opět na trhu obvyklé, že za toto zprostředkování získává sjednanou provizi od pojišťoven. V prostředí veřejného zadávání je pak zřejmé, že pokud chce zadavatel vysoutěžit pojištění, pak pro specifikaci předmětu plnění i následnou správu pojištění využívá služeb pojišťovacího makléře. Osoba pojišťovacího makléře však nemá pevně stanovená procenta své provize (ačkoliv lze předpokládat, resp. je „zaužívaný“ určitý procentuální rozsah z pojistného), která obdrží od vybraného dodavatele – „vítězné“ pojišťovny (přičemž v této souvislosti je třeba rovněž vnímat tu skutečnost, že i provize pojišťovacímu makléři je promítnuta do celkové nabídkové ceny). Na základě výše uvedeného lze v obecné rovině uzavřít, že samotný tento způsob běžného fungování trhu, kdy se pojišťovací makléř na straně jedné podílí na přípravě zadávacích podmínek a na straně druhé získává finanční prostředky ze strany vybraného dodavatele (bez dalšího), způsobuje, že z hlediska zákona dochází ke střetu zájmů, neboť nestrannost pojišťovacího makléře při vymezení předmětu plnění u veřejné zakázky na pojištění může být ohrožena zájmem je připravit takovým způsobem, aby nejvýhodnější nabídku mohla podat ta z pojišťoven, s níž má sjednánu nejvyšší provizi.
56. Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel je povinen postupovat tak, aby ke střetu zájmů nedocházelo, a pokud nastane situace, kdy zadavatel zjistí, že došlo ke střetu zájmů, je ve smyslu §44 odst. 1 zákona povinen přistoupit k takovým opatřením, aby došlo k jeho odstranění, příp. minimalizaci. Z vyjádření zadavatele obdržených před vydáním tohoto příkazu i z ostatních zjištěných skutečností je nicméně zřejmé, že zadavatel zcela rezignoval na tuto svou povinnost, ačkoliv si nepochybně lze představit určitá opatření, resp. jejich kombinaci, díky kterým by mohl minimalizovat ohrožení nestrannosti pojišťovacího makléře. Lze si představit např. kombinaci předběžných tržních konzultací, v rámci kterých by pojišťovny měly možnost seznámit se s obsahem pojistného programu a v případě, že by s ohledem na své odborné znalosti dospěly k závěru, že tento není vypracován nestranně, na toto reagovat, a stanovení konkrétní výše provize, která by byla závazná pro danou smlouvu bez ohledu na obecně sjednané výše provizí s jednotlivými pojišťovnami. Lze si jistě představit i jiné varianty, např. nezávislé odborné posouzení zadávací dokumentace třetí stranou, nicméně dvě výše uvedené neznamenají pro zadavatele ani např. vynaložení dalších finančních prostředků
57. V šetřeném případě obviněný nicméně v tomto směru nevyvinul žádné úsilí, když neprovedl předběžné tržní konzultace, ačkoli se jednalo o veřejnou zakázku s vysokou předpokládanou hodnotou a předmětem plnění vyžadujícím vysokou expertízu, v zadávací dokumentaci pevně nestanovil jednotnou výši provize z pojistného pro pojišťovacího, ani např. nestanovil, že bude makléři Insurance Experts hradit správu pojištění plně sám, což je rovněž teoreticky v úvahu připadající varianta. Úřad v zadávací dokumentaci nedohledal ani žádnou jinou zadávací podmínku, jejímž smyslem by mohlo být odstranění důsledků střetu zájmů.
58. Úřad na základě výše uvedeného rekapituluje, že s ohledem na shora uvedené je zřejmé, že makléř Insurance Experts spolupracoval na vypracování zadávací dokumentace, konkrétně její části, jež stanoví podrobný popis předmětu plnění veřejné zakázky, tj. technické podmínky poptávaného plnění. Dále lze usuzovat, že se jedná o osobu, která měla či přinejmenším mohla mít na výsledku a plnění veřejné zakázky vlastní ekonomický zájem spočívající v inkasování odměny za správu pojištění od vybraných dodavatelů, kdy nastíněnou situaci lze chápat jako střet zájmů ve smyslu § 44 odst. 1 zákona. Takový ekonomický zájem lze přitom nepochybně podřadit také pod zájem získat osobní výhodu ve smyslu § 44 odst. 3 zákona. Dle názoru Úřadu v daném případě hrozí riziko, že osoba, která vypracovala část zadávacích podmínek vymezující podrobný popis poptávaného plnění, mohla tuto část zadávacích podmínek zformulovat tak, aby zvýhodnila či znevýhodnila určité dodavatele na základě dle toho, jaký s ní mají obchodní vztah, a jakou výši odměny za správu vysoutěženého pojištění od nich může v budoucnu očekávat, čímž mohla ovlivnit výsledek zadávacího řízení. Úřad tak ve vztahu k makléři Insurance Experts shledal naplnění obou klíčových podmínek pro vznik střetu zájmů. Výše uvedené tudíž dle Úřadu svědčí o tom, že v předmětném zadávacím řízení reálně nastal stav střetu zájmů, jenž byl způsobilý ovlivnit řádný průběh hospodářské soutěže o veřejnou zakázku. Zadavatel přitom mohl a měl být v šetřeném případě srozuměn s tím, že došlo k (jak bylo popsáno výše v odůvodnění k de facto „přirozenému“ pro dané odvětví) střetu zájmů.
59. Úřad k tomu pro úplnost akcentuje, že výše uvedené závěry se týkají postupu zadavatele v souvislosti s dodržením pravidel ohledně střetu zájmů, a tedy z nich nelze bez dalšího dovodit konstatování závěru ohledně stanovení zadávacích podmínek v rozporu se zákonem.
60. Ačkoli tedy zadavatel trvá na tom, že střet zájmu u makléře Insurance Experts neexistuje, dle Úřadu mohl a měl existenci střetu zájmů v průběhu zadávacího řízení shledat, když k tomu jakožto zadavatel měl či měl mít veškeré podstatné indicie. Krom na trhu obvyklé praxe ve vztahu k odměnám poskytovaným pojišťovacím makléřům, se kterou měl být jakožto přiměřeně poučený zadavatel zadávající veřejnou zakázku s daným předmětem plnění seznámen, na existenci střetu zájmů nepřímo poukazoval dotaz č. 3 z vysvětlení zadávací dokumentace č. 5, přímo ji pak zmiňovaly námitky proti zadávací dokumentaci. Za nejzazší možný okamžik, kdy měl zadavatel posoudit nastalý střet zájmů a přijmout adekvátní opatření k jeho nápravě, tak lze označit právě obdržení těchto námitek. V danou dobu přitom měl zadavatel možnost přistoupit k určitým opatřením k nápravě relativně snadno, když ještě stále běžela lhůta pro podání nabídek, a tudíž byl oprávněn zasáhnout do znění zadávacích podmínek. Z obdržené dokumentace o zadávacím řízení však nevyplývá, že by zadavatel učinil jakékoli kroky, jež by měly povahu opatření k nápravě střetu zájmů. Zadavatel tedy zjevně ani před zahájením zadávacího řízení (tj. ve fázi přípravy zadávacích podmínek), ani v jeho průběhu nepřijal žádné opatření, aby tomuto střetu zájmů zabránil anebo jej odstranil. S ohledem na vše výše uvedené tak nelze než konstatovat, že obviněný nedodržel pravidlo stanovené v § 44 odst. 1 zákona, čímž došlo k naplnění prvního ze znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.
61. Úřad se dále zabýval posouzením naplnění dalšího ze znaků skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tedy vlivem či potencialitou vlivu dotčeného nezákonného postupu obviněného na výběr dodavatele. K tomu Úřad akcentuje, že z hlediska zákonného rámce citovaného ustanovení zákona tedy obecně stačí pouhá možnost (potencialita) ovlivnění výběru dodavatele, tj. není rozhodující, zda k ovlivnění výběru dodavatele skutečně došlo. Úřad konstatuje, že shora popsaný postup obviněného mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele, neboť pokud by obviněný zohlednil nastalý střet zájmů a učinil by adekvátní kroky, jež by měly povahu opatření k nápravě střetu zájmů, nelze vyloučit, že by nabídky účastníků řízení obsahovaly odlišné nabídkové ceny (v závislosti na vymezení výše provize), v důsledku čehož by se nakonec vybraným dodavatelem mohli stát jiní účastníci zadávacího řízení. Současně byl takto makléř Insurance Experts v pozici, kdy měl možnost ovlivnit formulaci technických podmínek tak, aby zvýhodňovaly některé dodavatele. Úřad tak má za prokázané rovněž naplnění druhého znaku skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tedy že daný postup obviněného mohl ovlivnit řádný průběh zadávacího řízení a výběr dodavatele.
62. Současně Úřad uvádí, že v šetřeném případě je naplněn i třetí znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, a to zadání veřejné zakázky, když obviněný dne 20. 12. 2024 uzavřel ke všem třem částem veřejné zakázky pojistné smlouvy s vybranými dodavateli.
63. S ohledem na vše shora uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – uložení pokuty
64. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť má s ohledem na výše uvedené za prokázané, že obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
65. Úřad se v souvislosti s rozhodováním o uložení sankce nejprve zabýval tím, zda nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, resp. k promlčení přestupku.
66. Odpovědnost za přestupek zaniká podle § 29 písm. a) přestupkového zákona mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona u přestupků podle § 268 zákona činí 5 let.
67. Dle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
68. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. a) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dnem uzavření smlouvy, resp. smluv na plnění jednotlivých částí veřejné zakázky, tj. dne 20. 12. 2024. Promlčecí doba vzhledem k tomuto jednání počala běžet dne následujícího, tj. dne 21. 12. 2024. Řízení o přestupku je zahájeno dnem vydání tohoto příkazu. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu [§ 32 odst. 2 písm. b) i.f. přestupkového zákona]. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
69. Podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 nebo 5 zákona, lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) zákona.
70. Ze smlouvy na část 1 VZ ve znění uzavřených dodatků ke smlouvě na část 1 VZ vyplývá celková cena ve výši 155 235 106 Kč. Ve smlouvě na část 2 VZ není celková cena uvedena, neboť se pojistné hradí dle skutečného využití, a nelze ji ani zjistit, neboť plnění ze smlouvy stále probíhá. Celková cena části 3 veřejné zakázky dle smlouvy činí 42 214 712 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že celkovou cenu veřejné zakázky nelze zjistit, a proto je maximální možná výše pokuty 20 000 000 Kč.
71. Úřad při posuzování přiměřenosti výše pokuty vycházel rovněž z pravděpodobného ekonomického následku projednávaného přestupku. Ačkoliv v daném případě nelze celkovou cenu veřejné zakázky zjistit a zákon proto umožňuje uložit pokutu až do výše 20 000 000 Kč, považuje Úřad za vhodné reflektovat tu část plnění, jejíž cenu zjistit lze (tj. za části 1 a 3 VZ) a ve zbytku zohlednit zadavatelem uvedený předpoklad hodnoty smlouvy (tj. za část 2 VZ). předpokládanou hodnotu plnění. Tato částka za všechny části veřejné zakázky v součtu činí 199 236 602 Kč, z čehož 10 % činí 19 923 660 Kč, což téměř odpovídá maximální možné výši pokuty.
72. Při určení druhu správního trestu a jeho výměry je správní orgán povinen přihlédnout k okolnostem demonstrativně uvedeným v § 37 písm. a) až i) přestupkového zákona. Při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil pouze ta z kritérií vyjmenovaných v § 37 přestupkového zákona, která mají význam ve vztahu k projednávanému přestupku. V tomto případě Úřad přihlédl zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
73. Podle § 38 písm. a), b), c) a d) přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
74. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
75. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že se obviněný v šetřeném případě dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že neučinil dostatečná preventivní opatření k předcházení vzniku střetu zájmů, v důsledku něhož mohlo dojít k ovlivnění výsledku zadávacího řízení tak, jak je specifikováno výše. Jako přitěžující okolnost Úřad spatřuje skutečnost, že byl zadavatel na možný střet zájmů upozorněn v námitkách proti zadávací dokumentaci, přičemž jeho reakce z rozhodnutí o námitkách nenasvědčuje tomu, že by měl zadavatel snahu riziko vzniku střetu zájmů blíže zkoumat, ačkoli se jedná o veřejnou zakázku s celkovou cenou ve výši téměř dvou set milionů korun, což svědčí o do jisté míry lehkovážném přístupu zadavatele k této otázce.
76. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.
77. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v zákoně o přestupcích, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění zákona o přestupcích představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu zákona o přestupcích, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 přestupkového zákona vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem ustanovení § 37 písm. b) přestupkového zákona, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 přestupkového zákona mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy zákon o přestupcích vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 přestupkového zákona), nelze § 37 písm. b) přestupkového chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.
78. Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) přestupkového zákona, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávaným pokračujícím přestupkem ve společném řízení, ačkoliv to podle zákona o přestupcích přicházelo v úvahu.
79. Úřad v kontextu uvedeného konstatuje, že neshledal přestupky, za které by byl obviněný v minulosti trestán a které by byly v souběhu s právě projednávaným přestupkem.
80. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl též k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně nespravedlivá. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2026[5] vyplývá, že obviněný v roce 2026 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 16 839 631 712 Kč. Úřad tak při stanovení výše pokuty naznal, že vzhledem k objemu finančních prostředků, kterými zadavatel disponuje v rámci svého rozpočtu, nelze v tomto případě stanovenou pokutu považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
81. Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti, aniž by se jednalo o pokutu likvidační anebo nespravedlivou.
82. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
83. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet místně příslušného Celního úřadu v Praze zřízený u České národní banky číslo 3754-67724011/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Adresát/i:
Česká republika – Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 1142/65, 100 10 Praha
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] V době uzavření smlouvy ERV Evropská pojišťovna, a. s. – pozn. Úřadu
[2] Úřad pro úplnost uvádí, že dne 3. 4. 2025 nabyl účinnosti zákon č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Vzhledem k absenci přechodných ustanovení zákona č. 69/2025 Sb. na jednání předcházející zahájení řízení, postupuje Úřad při vyřizování podnětu již dle nového znění zákonné úpravy zákona o zadávání veřejných zakázek, a tedy rozhodné znění pro postup Úřadu při vyřizování dotčeného podnětu je znění zákonné úpravy účinné od 3. 4. 2025. Na postup zadavatele je primárně aplikován zákon ve znění platném v době, kdy nastala rozhodná skutečnost, která je předmětem šetření, není-li pozdější úprava pro zadavatele příznivější.
[3] Ostatně i proto zákon v zájmu zachování transparentnosti zadávacího řízení zadavateli stanovuje v § 36 odst. 4 povinnost označit tu část zadávací dokumentace, kterou nezpracovával sám, ale vypracovala ji pro něho osoba od zadavatele odlišná. Toto následně umožňuje rovněž umožňuje zejm. účastníkům zadávacího řízení vyhodnotit a případně namítat možný střet zájmů.