číslo jednací: 31531/2026/500
spisová značka: S0601/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Zpracování odpadů vzniklých po povodních v září 2024 a dále při odstraňování následků povodní IZS |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 9. 9. 2026 |
| Dokumenty |  2026_S0601.pdf 200 KB |
|
PID |
UOHSX00NBA1T |
|
|
|
Č. j. |
ÚOHS-31531/2026/500 |
||
|
Sp. zn. |
ÚOHS-S0601/2026/VZ |
||
|
Datum, místo |
31. 8. 2026, Brno |
příkaz
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným
- Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40A, 779 00 Olomouc,
v souvislosti se zadáním veřejné zakázky „Zpracování odpadů vzniklých po povodních v září 2024 a dále při odstraňování následků povodní IZS“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 12. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2O. 12. 2024 pod ev. č. Z2024-064513, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 20. 12. 2024 pod ev. č. 783323-2024, ve znění pozdějších změn,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40A, 779 00 Olomouc – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejnýchzakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 126 ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) citovaného zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na část 1 veřejné zakázky „Zpracování odpadů vzniklých po povodních v září 2024 a dále při odstraňování následků povodní IZS“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 12. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2O. 12. 2024 pod ev. č. Z2024-064513, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 20. 12. 2024 pod ev. č. 783323-2024, ve znění pozdějších změn, k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie do 30 dnů ode dne uzavření Smlouvy o dílo na plnění jmenované části veřejné zakázky, již uzavřel dne 17. 4. 2025 s vybraným dodavatelem – Recovera Využití zdrojů a.s., IČO 25638955, se sídlem Radlická 364/152, 158 00 Praha, tj. nejpozději do dne 19. 5. 2025, ale učinil tak až dne 22. 5. 2025, kdy oznámení o výsledku zadávacího řízení odeslal k uveřejnění, předmětné oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo uveřejněno dne 23. 5. 2025 ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. číslem formuláře F2025-028131, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 5. 2025 pod ev. č. 333909-2025.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40A, 779 00 Olomouc – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 500 Kč (pět set korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Zadavatel – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40A, 779 00 Olomouc (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – uzavřel dne 17. 4. 2025 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – Recovera Využití zdrojů a.s., IČO 25638955, se sídlem Radlická 364/152, 158 00 Praha (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci části 1 veřejné zakázky „Zpracování odpadů vzniklých po povodních v září 2024 a dále při odstraňování následků povodní IZS“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 12. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2O. 12. 2024 pod ev. č. Z2024-064513, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 20. 12. 2024 pod ev. č. 783323-2024, ve znění pozdějších změn (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem plnění je dle čl. II. smlouvy „zpracování odpadů vzniklých působením povodně“.
II. POSTUP ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem a k výkonu dozoru nad dodržování pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem, jakož i k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 3. 6. 2026 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky. Konkrétně se v podnětu uvádí, že zadavatel neuveřejnil Oznámení o výsledku zadávacího řízení.
4. Přípisem ze dne 10. 6. 2026 Úřad vyzval zadavatele k poskytnutí písemného vyjádření k obsahu podnětu a rovněž o zaslání datované smlouvy včetně jejích příloh.
5. Zadavatel ve sdělení ze dne 11. 6. 2026 mj. uvedl, že k prodlení při oznámení o výsledku zadávacího řízení došlo v důsledku nedostatečné koordinace při administraci veřejné zakázky mezi jednotlivými organizačními útvary zadavatele. Zároveň zadavatel zaslal Úřadu požadovanou smlouvu.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
6. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
7. Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému, uplynutím lhůty podle § 40 odst. 4 zákona nebo v okamžiku uvedeném v § 51 odst. 2 zákona v případě zrušení zadávacího řízení.
8. Podle § 126 zákona zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.
9. Podle § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formulář podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu. Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.
10. Podle § 212 odst. 3 zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do
k) Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,
l) Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.
Formulář se nepovažuje za odeslaný, pokud jej provozovatel Věstníku veřejných zakázek nebo Úředního věstníku Evropské unie nepřijal k uveřejnění z důvodu nevyplnění povinných údajů nebo nedodržení stanovených formátů. Zadavatel musí být schopen prokázat datum odeslání formuláře k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, popřípadě v Úředním věstníku Evropské unie.
11. Podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem.
12. Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek podle § 269 odst. 1 zákona uloží pokuta do 200 000 Kč.
Zjištěné skutečnosti
13. Úřad zjistil, že zadávací řízení šetřené veřejné zakázky bylo ukončeno dne 17. 4. 2025, tedy dnem, kdy obviněný uzavřel na realizaci předmětu veřejné zakázky s vybraným dodavatelem smlouvu.
14. Jak vyplývá z Věstníku veřejných zakázek, stejně jako Úředního věstníku Evropské unie, obviněný zadával nadlimitní veřejnou zakázku v otevřeném řízení podle § 56 zákona.
15. Obviněný odeslal dne 22. 5. 2025 oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, předmětné oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 23. 5. 2025 pod ev. číslem formuláře F2025-028131, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 23. 5. 2025 pod ev. č. 333909-2025.
K výroku I. příkazu
16. Úřad k povinnosti odeslat k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky v obecné rovině uvádí, že se jedná o další z uveřejňovacích povinností a slouží jako jeden z nástrojů pro zajišťování dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, přičemž uvedená povinnost má své opodstatnění i z hlediska možnosti veřejné kontroly. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští přestupku, za který hrozí zadavateli postih. Informace shromážděné prostřednictvím zákonem stanoveného uveřejňování pak taktéž slouží ke statistickému vyhodnocování veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek, případně v Úředním věstníku Evropské unie.
17. Úřad dále uvádí, že zadavatel má dle zákona mj. povinnost uveřejnit výsledek zadávacího řízení, a to bez ohledu na to, zda je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky či jeho zrušením (viz § 128 odst. 2 zákona).
18. Jak již bylo výše dovozeno, smlouva byla v šetřeném případě uzavřena dne 17. 4. 2025 (tímto dnem bylo dle § 51 odst. 1 zákona ukončeno předmětné zadávací řízení) a obviněný tak byl s ohledem na § 126 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) zákona povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do 30 dnů od smlouvy, tj. do 19. 5. 2025[1], do Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, a v Úředním věstníku Evropské unie odeslal až dne 22. 5. 2025, a dopustil se tak přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – k uložení pokuty
19. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
20. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí u přestupků podle § 269 zákona 2 roky.
21. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
22. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 20. 5. 2025, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro odeslání výsledku zadávacího řízeník uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
23. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v přestupkovém zákoně, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění přestupkového zákona představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu přestupkového zákona, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 přestupkového zákona vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem ust. § 37 písm. b) přestupkového zákona, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 přestupkového zákona mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy přestupkový zákon vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 přestupkového zákona), nelze § 37 písm. b) přestupkového zákona chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.
24. Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) přestupkového zákona, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávanými přestupky ve společném řízení, ačkoliv to podle přestupkového zákona přicházelo v úvahu. Úřad uvádí, že šetřený přestupek není v souběhu s dalším přestupkem či přestupky obviněného, proto se § 37 písm. b) přestupkového zákona v projednávané věci neuplatní.
25. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
26. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
27. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
28. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.
29. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
30. Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný odeslal oznámení o výsledku zadávacího řízeník uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie dne 22. 5. 2025, tedy pouhé 3 dny po uplynutí zákonné lhůty.
31. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.
32. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.
33. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2026[2] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2026 hospodaří s plánovanými příjmy ve výši 22 926 161 000 Kč. Stanovenou výši pokuty tedy nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
34. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
35. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
36. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu v Ostravě zřízený u pobočky České národní banky číslo
3754-97729761/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Adresát/i:
Olomoucký kraj, Jeremenkova 1191/40A, 779 00 Olomouc
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Úřad v této souvislosti dodává, že z § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. S odkazem na uvedené a vzhledem k tomu, že 30. den od uzavření smlouvy připadl na sobotu 17. 5. 2025, byl posledním dnem lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění nejbližší následující pracovní den, tj. pondělí 19. 5. 2025.