číslo jednací: 32743/2026/500
spisová značka: S0648/2026/VZ

• Instance: I.
• Věc: Zpracování komplexního řešení pojistného programu pro Ministerstvo životního prostředí a jeho rezortní organizace
• Účastníci:
  1. Česká republika – Ministerstvo životního prostředí
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.; § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2026
• Datum nabytí právní moci: 17. 9. 2026

PID	UOHSX00NCUER
Č. j.	ÚOHS-32743/2026/500
Sp. zn.	ÚOHS-S0648/2026/VZ
Datum, místo	8. 9. 2026, Brno

příkaz
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným

• Česká republika – Ministerstvo životního prostředí, IČO 00164801, se sídlem Vršovická 1142/65, 100 10 Praha 10,

v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo ze dne 29. 12. 2023 s dodavatelem Insurance Experts s.r.o., IČO 02059851, se sídlem Šilheřovická 422/57, 725 29 Ostrava, za účelem realizace veřejné zakázky s názvem „Zpracování komplexního řešení pojistného programu pro Ministerstvo životního prostředí a jeho rezortní organizace“, která byla zadána jako veřejná zakázka malého rozsahu postupem mimo zadávací řízení,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Česká republika – Ministerstvo životního prostředí, IČO 00164801, se sídlem Vršovická 1142/65, 100 10 Praha 10 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 cit. zákona, když veřejnou zakázku „Zpracování komplexního řešení pojistného programu pro Ministerstvo životního prostředí a jeho rezortní organizace“, na jejíž plnění uzavřel dne 29. 12. 2023 smlouvu o dílo s dodavatelem Insurance Experts s.r.o., IČO 02059851, se sídlem Šilheřovická 422/57, 725 29 Ostrava, nezadal v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení podle § 55 cit. zákona, ačkoliv k tomu byl povinen, neboť podle předpokládané hodnoty cit. veřejné zakázky, do které měla být započítána rovněž provize hrazená dodavateli pojišťovacích služeb v rámci navazující veřejné zakázky na pojištění obviněného vybranému dodavateli jakožto pojišťovacímu makléři, se jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku ve smyslu § 25 cit. zákona, přičemž tímto nezákonným postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele.    

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Česká republika – Ministerstvo životního prostředí, IČO 00164801, se sídlem Vršovická 1142/65, 100 10 Praha 10 – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá pokuta ve výši 200 000 Kč (dvě stě tisíc korun českých). Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.                    

Odůvodnění

I.            Postup obviněného

1.         Obviněný – Česká republika – Ministerstvo životního prostředí, IČO 00164801, se sídlem Vršovická 1142/65, 100 10 Praha 10 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – vyzval dne 15. 12. 2023 tři dodavatele k podání cenové nabídky za účelem realizace veřejné zakázky „Zpracování komplexního řešení pojistného programu pro Ministerstvo životního prostředí a jeho rezortní organizace“ která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu postupem mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka na služby pojišťovacího makléře“).

2.        Předmětem veřejné zakázky na služby pojišťovacího makléře bylo zpracování „pojistně technické části VZ“ (dále jen „pojistně technická část“) zahrnující mj. specifikaci požadavků na pojištění a přípravu pojistného rozsahu a dále podporu při realizaci veřejné zakázky na pojistitele včetně reakce na dotazy pojistitelů a následný servis vysoutěženého rozsahu plnění. Komplexní pojistný program pak měl být zpracován pro zadavatele a rovněž jeho resortní organizace.

3.        Navazující veřejná zakázka „Pojištění resortu MŽP“ byla následně zadávána v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 7. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 7. 2024 pod ev. č. Z2024-031520 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 7. 2024 pod ev. č. 413299-2024 (dále jen „veřejná zakázka na pojištění“). Dne 20. 12. 2024 byly obviněným uzavřeny smlouvy na plnění jednotlivých (celkem tří) částí této veřejné zakázky.

4.        Od všech tří oslovených dodavatelů obviněný obdržel nabídku na plnění veřejné zakázky na služby pojišťovacího makléře. Na základě nejnižší nabídkové ceny vybral obviněný jako vítěznou nabídku dodavatele Insurance Experts s.r.o., IČO 02059851, se sídlem Šilheřovická 422/57, 725 29 Ostrava (dále jen „vybraný dodavatel“). Dne 29. 12. 2023 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo (dále jen „smlouva o dílo“).

II.         Postup před vydáním příkazu

5.        Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále též jen „zákon“)[1] k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem, k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 13. 9. 2024 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedeného zadávacího řízení.

6.        Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k jeho obsahu a zároveň jej vyzval k zaslání příslušné dokumentace. Dne 3. 10. 2024 Úřad obdržel podání, v němž se obviněný vyjádřil k podnětu a současně zaslal příslušnou dokumentaci (dále jen „vyjádření obviněného“).

Vyjádření obviněného

7.        Obviněný ve svém vyjádření mj. uvedl, že při zadávání veřejné zakázky na služby pojišťovacího makléře postupoval v souladu se zákonem i s vlastními interními předpisy pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu s předpokládanou hodnotou do 750 000 Kč bez DPH. V rámci přípravy veřejné zakázky na pojištění nedošlo mezi obviněným a dodavatelem k žádné dohodě o odměně nad rámec plnění dle smlouvy o dílo.

8.        Při kontrole tehdejšího pojistného rozsahu obviněného došlo ke zjištění flagrantních nedostatků, v návaznosti na což obviněný zahájil přípravy veřejné zakázky na pojištění. Zjištění o nedostatcích sdělil svým resortním organizacím, které přitom informoval, že je možné, že stejnými chybami trpí rovněž jejich pojistné smlouvy. Následně se resortní organizace připojily k centrální veřejné zakázce na pořízení centrálního pojištění, které zadavatel již započal. Jedná se o okolnost, se kterou obviněný nemohl v rámci výběru dodavatele veřejné zakázky na služby pojišťovacího makléře počítat, jelikož k uzavření smlouvy o centralizovaném zadávání mezi zadavatelem a resortními organizacemi došlo až během měsíce června roku 2024. Dodavatel tedy nikdy nebyl resortními organizacemi pověřen k realizaci jejich pojištění, a proto ani v tomto případě nelze zpochybnit postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky na služby pojišťovacího makléře v režimu veřejné zakázky malého rozsahu.

9.        Úřad obviněnému zaslal dne 22. 10. 2024 žádost o sdělení, „zda byla, příp. bude zejména pak v souvislosti s následným servisem rozsahu pojištění (které je nyní soutěženo při zadávání veřejné zakázky na pojištění) vybranému dodavateli hrazena i jiná odměna nad rámec částky 400 000 Kč bez DPH uvedené v bodu 4.1 smlouvy, ať už ze strany zadavatele nebo resortních organizací, jimž bude rovněž sjednáváno pojištění. Pokud k úhradě nad rámec uvedené částky došlo, či bude docházet, Úřad zadavatele žádá také, aby sdělil, na základě jakého právního titulu k této úhradě došlo či bude docházet“. Obviněný ve své odpovědi ze dne 31. 10. 2024 sdělil, že žádná dodatečná či následná odměna ze strany zadavatele či jeho resortních organizací nad rámec 400 000 Kč bez DPH nebude vybranému dodavateli hrazena, a to ani v případě následného servisu rozsahu pojištění. Tento servis bude pro obviněného a jeho resortní organizace realizován zcela bezplatně.

10.      Za účelem bližších zjištění stran existence možné skryté provize, která by byla hrazena vybranému dodavateli ze strany třetí osoby, zaslal Úřad dne 24. 10. 2024 žádost o sdělení (dále jen „žádost zaslaná pojišťovnám“) účastníkům veřejné zakázky na pojištění, tj. pojišťovnám, které k veřejné zakázce na pojištění podali nabídku. Konkrétně se Úřad účastníků dotázal, s jakou výší provize či odměny pro makléře kalkulovali v rámci svých nabídek, a zda se jedná o výši na trhu běžnou. Odpovědi od všech oslovených dodavatelů Úřad obdržel ve dnech od 25. 10. 2024 do 7. 11. 2024.

III.     Závěry Úřadu

11.       Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), může správní orgán vydat příkaz, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

12.      Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

13.      Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí

a)         zjednodušené podlimitní řízení,

b)         otevřené řízení,

c)         užší řízení,

d)         jednací řízení s uveřejněním,

e)         jednací řízení bez uveřejnění,

f)          řízení se soutěžním dialogem,

g)         řízení o inovačním partnerství,

h)         koncesní řízení, nebo

i)          řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

14.      Podle § 14 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v § 14 odst. 3 zákona.

15.      Podle § 14 odst. 3 zákona je veřejnou zakázkou na stavební práce veřejná zakázka, jejímž předmětem je

a)         poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (dále jen "hlavní slovník jednotného klasifikačního systému"),

b)         zhotovení stavby, nebo

c)         poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi podle písmene a) nebo b).

16.      Podle § 16 odst. 1 zákona zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

17.      Podle § 16 odst. 2 zákona se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak.

18.      Podle § 16 odst. 4 zákona se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se zahrne i předpokládaná výše cen, odměn nebo jiných plateb, které zadavatel poskytne dodavatelům v souvislosti s jejich účastí v zadávacím řízení.

19.      Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

20.     Podle § 16 odst. 6 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky zadávané v zadávacím řízení stanoví na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje nebo informace, vychází z informací získaných průzkumem trhu, předběžnými tržními konzultacemi nebo jiným vhodným způsobem. Nebyla-li veřejná zakázka zadána v zadávacím řízení, použijí se pro stanovení předpokládané hodnoty cena nebo údaje rozhodné pro její určení uvedené ve smlouvě na veřejnou zakázku.

21.      Podle § 21 odst. 2 zákona do předpokládané hodnoty musí zadavatel také zahrnout

a)         u pojišťovacích služeb pojistné, provizi a jiné související platby,

b)         u bankovních a finančních služeb poplatky, provize, úroky a jiné související platby,

c)         při projektové činnosti honoráře, provize a jiné související odměny.

22.     Podle § 21 odst. 1 zákona zákona pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby, u které se nestanoví celková smluvní cena, je rozhodná předpokládaná výše úplaty

a)         za celou dobu trvání smlouvy, je-li doba trvání smlouvy rovna 48 měsíců nebo kratší

b)         za 48 měsíců u smlouvy na dobu neurčitou, nebo smlouvy s dobou trvání delší než 48 měsíců.

23.     Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

24.     Podle § 25 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, pokud není zadávána podle části páté až sedmé zákona, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

25.     Podle § 26 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

26.     Podle § 55 zákona zadavatel může pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu použít otevřené řízení nebo užší řízení a za splnění dále uvedených podmínek také jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem nebo řízení o inovačním partnerství.

27.     Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté zákona s výjimkou soutěže o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

28.     Podle § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „nařízení vlády č. 172/2016 Sb.“), činil finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona ve znění účinném od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2023 částku 3 653 000 Kč, ve znění účinném od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2025 částku 3 494 000 Kč a v nyní účinném znění činí částku 3 491 000 Kč.

Zjištěné skutečnosti

Veřejná zakázka na služby pojišťovacího makléře

29.     Dne 15. 12. 2023 odeslal obviněný prostřednictvím e-mailové zprávy poptávku (dále jen „poptávka“) třem dodavatelům, a to vybranému dodavateli, společnosti Insia Rakom s.r.o., IČO 60738782, se sídlem Příkop 838/6, Zábrdovice, 602 00 Brno a společnosti Eurovalley s.r.o., IČO 29368324, se sídlem Příkop 838/6, Zábrdovice, 602 00 Brno.

30.     Obsah poptávky zněl takto: „Dobrý den, dovoluji si Vás touto cestou oslovit k podání cenové nabídky na zpracování komplexního řešení pojistného programu pro Ministerstvo životního prostředí a jeho rezortní organizace:

• Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
• ČR- Česká inspekce životního prostředí
• Správa jeskyní ČR
• ČR – Správa národního parku České Švýcarsko
• Správa Krkonošského národního parku
• Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava
• Správa Národního parku Podyjí
• Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.
• Český hydrometeorologický ústav
• Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i.
• Česká geologická služba

Termín podání nabídky: 19. 12. 2023 Na základě cenové nabídky bude uzavřena smlouva na poskytnutí konzultačních služeb. Omlouvám se za zrychlené podání cenové nabídky, způsobené vysokou nemocností na našem útvaru. Prosím též o podání písemné informace v případě, že cenovou nabídku nebudete podávat.“

31.      Od všech tří oslovených dodavatelů obdržel obviněný ve stanovené lhůtě nabídku. Na základě nabídkové ceny jako jediného kritéria hodnocení pak dne 18. 12. 2023 jako nejvhodnější nabídku vyhodnotil nabídku vybraného dodavatele. O tomto výběru pak dodavatele informoval prostřednictvím e-mailové komunikace dne 19. 12. 2023.

32.     Dne 29. 12. 2023 byla mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřena smlouva o dílo.

33.     Předmět plnění veřejné zakázky na služby pojišťovacího makléře je specifikovaný v odst. 2.1 smlouvy o dílo, podle kterého „se zhotovitel zavazuje, že v souladu s požadavky uvedenými v této smlouvě, případně v souladu s dalšími požadavky objednatele po vzájemné dohodě dodavatele s objednatelem, zhotoví pojistně technickou část VZ, tedy ucelený písemný souhrn odborných informací vedoucí k následnému vysoutěžení pojistitele“.

34.     Čl. 2.2 smlouvy o dílo stanovuje, že „[p]ojistně technická část bude zahrnovat následující informace: a) specifikace požadavků na pojištění a příprava pojistného rozsahu, b) propočty pojistných částek, návrh pojistných hodnot včetně limitů pojištění, c) rozšiřující zvláštní ujednání a doložky, d) podpora při realizaci veřejné zakázky na pojistitele, zejména reakce na dotazy pojistitelů, e) následný servis vysoutěženého rozsahu pojištění“.

35.     Dle čl. 4.1 smlouvy o dílo „[c]ena za zhotovení Pojistně technické části VZ podle této smlouvy činí 400 000 Kč bez DPH“.

Veřejná zakázka na pojištění

36.     Dne 10. 7. 2024 obviněný na svém profilu[2] uveřejnil zadávací dokumentaci ze dne 9. 7. 2024 (dále jen „zadávací dokumentace“) veřejné zakázky na pojištění, jejímž předmětem je dle čl. 2.3 „pojištění majetku, přerušení meteorologických služeb, pojištění nákladu, pojištění výstavy a její přepravy, pojištění přepravy, pojištění obecné a profesní odpovědnosti, pojištění odpovědnosti při výkonu práva myslivosti, pojištění D&O, pojištění odpovědnosti z výkonu povolání, pojištění dronů, cestovní pojištění a pojištění vozidel pro Pojištěné za podmínek stanovených v této ZD a jejich přílohách.

Předmět Veřejné zakázky (pojištění) je rozdělen na tři (3) části:

• Část 1 - Pojištění majetku, přerušení meteorologických služeb, pojištění nákladu, pojištění výstavy a její přepravy, pojištění přepravy, pojištění obecné a profesní odpovědnosti, pojištění odpovědnosti při výkonu práva myslivosti, pojištění D&O, pojištění odpovědnosti z výkonu povolání, pojištění dronů
• Část 2 - Cestovní pojištění
• Část 3 - Pojištění vozidel“.

37.     Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na pojištění obviněný v zadávací dokumentaci neuvedl, avšak byla zadávána jako nadlimitní veřejná zakázka na služby v otevřeném řízení.

38.     V čl. 1 zadávací dokumentace je uvedeno, že zadavatel je centrálním zadavatelem a „zadává Veřejnou zakázku jménem a na účet svůj a pověřujících zadavatelů na základě Smlouvy o centralizovaném zadávání veřejných zakázek ze dne 04.06.2024“, přičemž jako pověřující zadavatele identifikuje Český hydrometeorologický ústav, IČO 00020699, Českou geologickou službu, IČO 00025798, Správu jeskyní České republiky, IČO 75073331, Českou republiku – Agenturu ochrany přírody a krajiny České republiky, IČO 62933591, Českou republiku – Českou inspekci životního prostředí, IČO 41693205, Českou informační agenturu životního prostředí, IČO 45249130, Státní fond životního prostředí České republiky, IČO 00020729, Správu Krkonošského národního parku, IČO 00088455, Správu Národního parku Šumava, IČO 00583171, Správu Národního parku České Švýcarsko, IČO 06342477, Správu Národního parku Podyjí, IČO 00837971, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., IČO 00027073, a Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i., IČO 00020711 (dále jen jako „pověřující zadavatelé“).

39.     Čl. 10.2.1 zadávací dokumentace „Kritéria hodnocení“ stanovuje, že základním hodnoticím kritériem pro každou jednotlivou část veřejné zakázky na pojištění je ekonomická výhodnost nabídek podle nejnižší nabídkové ceny v Kč bez DPH.

40.     V čl. 17 písm. l) zadávací dokumentace veřejné zakázky na pojištění je stanoveno následující: „Zadavatel nepřipouští plnění zakázky prostřednictvím poddodavatele či poddodavatelů. Poskytovatel nesmí ve své nabídce jmenovat poddodavatele pro provádění úkonů, které svou povahou spadají do pověření pojišťovacího makléře, zakotveného v makléřské doložce, která musí být zahrnuta v pojistné smlouvě“.

41.      Čl. 17 písm. n) zadávací dokumentace veřejné zakázky na pojištění uvádí, že „[p]oskytovatel není oprávněn jmenovat samostatného zprostředkovatele pojištění nebo jinou osobu vykonávající činnost podle zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ve znění pozdějších předpisů, která by ho zastupovala v úkonech souvisejících s administrativou pojistných smluv nebo likvidací pojistných událostí. V pojistné smlouvě Poskytovatel uvede pověření pojišťovacího makléře vykonávat správu pojistných zájmů, pojistné smlouvy a komunikaci s pojistiteli v souladu s makléřskou doložkou dle Přílohy č. 1 této ZD“.

42.     Z čl. 18 zadávací dokumentace vyplývá, že součástí zadávací dokumentace je mj. příloha č. 4 „Pojistný program“ (dále jen „příloha č. 4 ZD“), kterou dle čl. 2.5 zadávací dokumentace zpracoval vybraný dodavatel, tj. jedná se o pojistně technickou část, která byla zpracována v rámci plnění veřejné zakázky na služby pojišťovacího makléře.

43.     V příloze č. 4 ZD jsou pod bodem 1 nadepsaným „základní informace“ uvedeny informace o tom, že obviněný je pojistníkem a současně pojištěným[3] a dalšími pojištěnými jsou pověřující zadavatelé.  Pod bodem 2 nadepsaným „Společná ujednání pro pojistnou smlouvu“ jsou uvedena smluvní ujednání, která musí být obsažena v pojistné smlouvě (byť ne doslovně). Zde je zahrnuto rovněž ujednání s nadpisem „IEGE1 Makléřská doložka“, v němž je uvedeno: „Pojištění je sjednáno a spravováno prostřednictvím zplnomocněného makléře Insurance Expert s.r.o., Respect.Partners (Šilheřovická 422, Ostrava 29, 725 29, IČ: 02059851, DIČ: CZ02059851) Veškeré úkony související s touto pojistnou smlouvou jsou prováděny výhradně prostřednictvím zplnomocněného makléře Insurance Expert s.r.o.“ Ujednání nadepsané jako „IEGE13 Platební podmínky“ stanovuje: „Platby pojistného budou prováděny v české měně 1x ročně k 1. dni daného pojistného roku. Pojistným obdobím je 12 měsíců (jeden rok). Platby budou hrazeny zadavatelem na účet zplnomocněného makléře“. Pod nadpisem „IECAR7 Plná moc k vyřizování PU“ je uvedeno následující ujednání: „Pojistník podpisem smlouvy uděluje zplnomocněnému makléři Generální plnou moc k vyřizování veškerých pojistných událostí pojistníka. Plná moc se vztahuje i na pojistné události, které pojistník nahlásil přímo pojistiteli“.

44.     Dne 1. 8. 2024 uveřejnil obviněný ve vztahu k veřejné zakázce na pojištění dokument „Vysvětlení, změna nebo doplnění zadávací dokumentace č. 5“ ze dne 1. 8. 2024 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 5“). Na dotaz č. 3 týkající se mj. odměny poskytované vybranému dodavateli za jeho budoucí činnost při sjednání a správě vysoutěženého pojištění odpověděl následující. Vybranému dodavateli veřejné zakázky (tj. zplnomocněnému pojišťovacímu makléři v rámci veřejné zakázky na pojištění) nestanovil žádná omezení z hlediska přijetí platby, jiného plnění či čerpání výhody od třetích osob. Konkrétně nijak nevymezil či neomezil ani provizi nebo jinou odměnu pro vybraného dodavatele hrazenou pojišťovnami. Odměna makléři, resp. vybranému dodavateli nebude hrazena výlučně zadavatelem. Otázku, zda „je předpokládaná celková odměna (§ 21 ZZVZ) ustanoveného makléře Insurance Expert s.r.o. za sjednání a správu pojištění vyšší než 2.000.000,- Kč, bez ohledu na skutečnost, který subjekt odměnu vyplatí?“, označil obviněný za irelevantní, jelikož žádná omezení nestanovil.

45.     Dne 20. 12. 2024 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, IČO 63998530, se sídlem Pobřežní 665/23, 186 00 Praha (dále jen „Česká podnikatelská pojišťovna“) smlouvu na část 1 veřejné zakázky na pojištění. Nabídková cena České podnikatelské pojišťovny na tuto část činila 164 424 788 Kč bez DPH.

46.     Vybraným dodavatelem pro část 2 veřejné zakázky na pojištění se stala ERGO Cestovní pojišťovna, a.s., [4] IČO 49240196, se sídlem Křižíkova 237/36a, 186 00 Praha (dále jen „ERGO Cestovní pojišťovna“) s nabídkovou cenou 1 786 784 Kč bez DPH. Obviněný uzavřel s tímto vybraným dodavatelem smlouvu na plnění části 2 veřejné zakázky dne 20. 12. 2024.

47.     Vybraným dodavatelem pro část 3 veřejné zakázky na pojištění se stala Česká podnikatelská pojišťovna s nabídkovou cenou 42 214 712 Kč bez DPH. Obviněný uzavřel s tímto vybraným dodavatelem smlouvu na plnění části 3 veřejné zakázky dne 20. 12. 2024.

48.     V oznámení o výsledku zadávacího řízení uveřejněném dne 9. 1. 2025 obviněný uvedl předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na pojištění ve výši 228 200 000 Kč bez DPH.

Právní posouzení

49.     Úřad předně v obecné rovině uvádí, že z ustanovení § 16 zákona vyplývá povinnost zadavatele stanovit před zahájením zadávacího řízení předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, tj. předpokládanou výši úplaty za plnění veřejné zakázky bez DPH. Nestanovuje-li zákon jinak, je třeba do předpokládané hodnoty zahrnout hodnotu všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku. U veřejných zakázek na pojišťovací služby pak § 21 odst. 2 písm. a) zákona výslovně stanovuje, že do předpokládané hodnoty musí zadavatel zahrnout také pojistné, provizi a jiné související platby.

50.     Stanovení předpokládané hodnoty je z pohledu zákona jedním ze základních úkonů zadavatele před zahájením zadávacího řízení, který má význam zejména pro identifikaci režimu veřejné zakázky. Správně určený režim veřejné zakázky přitom představuje základ pro volbu druhu zadávacího řízení, resp. pro zjištění, zda se nejedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, kterou v souladu s § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení. Avšak i v případě, že zadavatel neprovádí zadávací řízení, jelikož se domnívá, že se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, je třeba stanovení předpokládané hodnoty věnovat náležitou pozornost. Pokud by totiž zadavatel při stanovování předpokládané hodnoty (třebaže i neúmyslně) opomenul zahrnout hodnotu některých plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, hrozilo by, že se ve skutečnosti nejedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, nýbrž o veřejnou zakázku podlimitní či nadlimitní. Podlimitní i nadlimitní veřejné zakázky lze až na výjimky zadávat pouze na základě uskutečněného zadávacího řízení, pokud je zadavatel zadá mimo zadávací řízení dle zákona, jde o postup rozporný se zákonem. Nesprávné stanovení předpokládané hodnoty tak může zatížit postup zadavatele neodstranitelnou vadou.

51.      V situacích, kdy zadavatel zadávací řízení neprovádí (protože např. zadává veřejnou zakázku malého rozsahu v režimu mimo zadávací řízení dle zákona), je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodný okamžik zadání veřejné zakázky. Fakticky tak musí zadavatel předpokládanou hodnotu posoudit jednak ve fázi rozhodování o tom, zda veřejnou zakázku zadá mimo zadávací řízení na základě výjimky dle § 31 zákona, a podruhé pak pro ověření správnosti svého postupu k okamžiku zamýšleného uzavření smlouvy, protože právě tehdy musí předpokládaná hodnota pro aplikaci výjimky dle § 31 zákona odpovídat limitu pro veřejnou zakázku veřejného rozsahu. Pokud je tento limit přesažen, nemůže zadavatel smlouvu s vybraným dodavatelem uzavřít.

52.     Na základě shora uvedeného přistoupil Úřad k posouzení správnosti postupu obviněného při stanovení předpokládané hodnoty šetřené veřejné zakázky na služby pojišťovacího makléře a při volbě jejího režimu.

53.     Obviněný přímo oslovil tři konkrétní dodavatele, kterým zaslal poptávku k podání nabídek, postupoval tedy mimo zadávací řízení. Z jeho vyjádření k podnětu je zřejmé, že byl přesvědčen o oprávněnosti takového postupu na základě výjimky dle § 31 zákona, tedy že se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jelikož do předpokládané hodnoty zahrnul výlučně cenu hrazenou vybranému dodavateli přímo obviněným ve výši stanovené smlouvou o dílo, tj. 400 000 Kč bez DPH.

54.     Podle § 16 odst. 6 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky zadávané v zadávacím řízení stanoví na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje nebo informace, vychází z informací získaných průzkumem trhu, předběžnými tržními konzultacemi nebo jiným vhodným způsobem. Citované ustanovení ovšem nelze vykládat tak, že by mohl zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty nekriticky následovat ceny veřejných zakázek s obdobným předmětem. Jak Úřad uvádí již výše, zákon výslovně vyžaduje, aby zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty kalkuloval s hodnotou všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, přičemž u pojišťovacích služeb musí do předpokládané hodnoty započítat také pojistné, provizi a jiné související platby.

55.     Z rozhodovací praxe Úřadu přitom plyne, že je zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty povinen zohlednit běžnou praxi v odvětví, a to i pokud jde o obvyklé finanční toky, způsob účtování služeb a to, které náklady a platby jsou ve standardních vztazích do ceny obvykle promítány. Konkrétně rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0448/2023/VZ, č. j. ÚOHS-37310/2023/500 ze dne 2. 10. 2023 v tomto kontextu mj. odkázalo na rozsudek Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) ze dne 18. 1. 2017 č. C-220/05 ve věci Jean Auroux a spol. proti Commune de Roanne, ve kterém SDEU ve vztahu ke kalkulaci předpokládané hodnoty veřejné zakázky akcentoval, že uchazeči o veřejnou zakázku jsou při rozhodování, zda mají zájem se o veřejnou zakázku ucházet, motivováni celkovou výší finančních prostředků, které mohou získat, a to bez ohledu na jejich zdroj (tj. na skutečnost, zda tyto prostředky budou pocházet ze zdrojů veřejných či soukromých, případně v jakém poměru). V tomto pojetí se odráží základní zásady zadávacího řízení, jejichž podstatou je požadavek na zajištění transparentní, nediskriminační a právními předpisy regulované hospodářské soutěže mezi potenciálními dodavateli i o taková peněžitá plnění, která sice pocházejí částečně i ze „soukromých“ zdrojů, nicméně k vytvoření těchto peněžních toků přispěl svou činností a svými (veřejnými) finančními prostředky i sám veřejný zadavatel.

56.     I v případě, pokud by tak na služby pojišťovacího makléře nebylo pohlíženo jako na pojišťovací služby (u kterých zákon přímo stanovuje, že je nezbytné do předpokládané hodnoty započítat právě i provizi), tak zadavatel musí zohlednit, zda se nejedná o odvětví, v němž je běžnou praxí, že dodavatel vedle zadavatelem hrazené ceny za poskytnuté služby inkasuje rovněž provizi či jinou obdobnou odměnu od třetích osob. Pokud dojde zadavatel k závěru, že v souvislosti s obdobnými předměty plnění dodavatelé standardně získávají finanční prostředky nejen od zadavatelů, kterým své služby poskytuje, ale rovněž i z jiných zdrojů (zejm. soukromých), je povinen do předpokládané hodnoty zahrnout rovněž finanční prostředky z takových dalších zdrojů. K určení, zda je inkasování finančních prostředků inkasované od třetích subjektů běžným postupem a jaká bývá jejich výše, pak zadavatel může krom prostého průzkumu trhu využít např. předběžné tržní konzultace, v rámci nichž by mohl oslovit relevantní subjekty. Těmi by v řešeném případě mohly být zejména pojišťovny či profesní organizace z daného odvětví.

57.     Úřad v rámci šetření postupu zadavatele v souvislosti s veřejnou zakázkou na pojištění zaslal dne 24. 2. 2024 žádost o sdělení dvěma profesním organizacím, a to Asociaci českých pojišťovacích makléřů (IČO 63836173, se sídlem náměstí Winstona Churchilla 1800/2, 130 00 Praha) a České asociaci pojišťoven (IČO 49624024, se sídlem Milevská 2095/5, 140 00 Praha). Odpověď Asociace českých pojišťovacích makléřů ze dne 7. 3. 2025 obsahovala mj. následující informace. Obvyklý rozsah služeb pojišťovacího makléře pro klienta (zadavatele) spočívá v pomoci zjištění pojistných potřeb a navazujícím zpracování pojistného programu, v němž jsou specifikovány požadavky na následně poptávané pojistné služby. Následně může zadavateli poskytnout navazující služby, např. správu pojistných smluv, uplatňování pojistných práv apod. Za uvedené služby pro klienta, resp. zadavatele je pojišťovacímu makléři obvykle vyplácena ze strany příslušné pojišťovny provize. Pojišťovací makléři přitom standardně s pojistiteli (tzn. většinou pojišťovnami) uzavírají smlouvy o spolupráci, které upravují vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s výkonem činnosti pojišťovacího makléře, a tedy upravují též i otázku odměny (provize). Odměna tedy bývá obvykle upravena mezi pojišťovacím makléřem a pojišťovnou smluvně, a to na základě dlouhodobých smluv o spolupráci, čili zpravidla se neuzavírají dílčí smlouvy/dohody na jednotlivé obchodní případy. Zpravidla je odměna dohodnuta obecně v rámci kategorií jednotlivých druhů pojištění. V některých případech pak lze domluvit odchylnou výši provizní odměny i pro jednotlivé pojistné smlouvy. Příkladem může být situace, kdy se makléř smluvně zavázal zákazníkovi/pojistníkovi k určité výši odměny, která se odchyluje od odměny dohodnuté ve smlouvě o spolupráci s pojišťovnou nebo když je se zpracováním a správou konkrétní pojistné smlouvy spojena výrazně vyšší pracnost a náklady na straně makléře. Systém odměny makléře není vždy založen na provizi, ale jedná se o nejčastější formu odměňování pojišťovacího makléře, která se vyskytuje na tuzemském i zahraničním pojistném trhu. Spíše výjimkou jsou případy, kdy je odměna makléři hrazena přímo pojistníkem. Pro uvedené není přitom rozhodné, zda je sídlo pojišťovny na území České republiky nebo v jiném členském státě Evropské unie. Výše provize se odvíjí od sjednaného rozsahu činnosti makléře, objemu a charakteru spravovaných pojistných smluv, který i indikuje náročnost servisu a poskytovaných služeb (zejména vyřizování pojistných událostí). Zpravidla se provize pohybuje v rozmezí 15–20 % z uhrazeného pojistného.

58.     Odpověď České asociace pojišťoven ze dne 3. 4. 2025 se ve věci obvyklého rozsahu služeb pojišťovacího makléře shoduje s výše uvedenou odpovědí Asociace českých pojišťovacích makléřů. Dále uvádí, že provize je pojišťovacímu makléři vyplácena na základě tzv. smlouvy o spolupráci, kterou každý pojišťovací makléř uzavírá hned s několika pojišťovnami na trhu na předem určenou dobu, a která specifikuje výši provize na jednotlivé druhy pojištění. Nad rámec takto sjednaných provizí může mít makléř sjednaný rovněž tzv. objemový bonus, tedy dodatečnou odměnu vyplácenou tehdy, pokud jeho klienti uzavřou s danou pojišťovnou smlouvy přesahující určité výše pojistného. Provizi jde ovšem pro jednotlivé případy upravit i odlišně od smlouvy o spolupráci. Uvedené přitom platí jak v případě pojišťoven se sídlem v České republice, tak v případě pojišťoven se sídlem v Evropské unii. Česká asociace pojišťoven nesbírá informace o výších provize za pojištění, ale na základě dlouholetých praktických zkušeností jedné ze svých pracovnic uvádí, že se dle druhu pojistného krytí běžně pohybuje v rozmezí od 15 % až do 30 % pojistného.

59.     Dne 25. 10. 2024 Úřad obdržel první odpověď na žádost zaslané pojišťovnám, a to od dodavatele ERGO Cestovní pojišťovna, která uvedla, že v rámci její nabídky bylo kalkulováno s [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: HODNOTA][5] výší provize z procestovaného pojistného (nabídku tato společnost podala pouze do části veřejné zakázky na pojištění týkající se cestovního pojištění), vyjádření stran běžné výše provize pak odpověď neobsahovala.

60.     Z odpovědi dodavatele Česká podnikatelská pojišťovna obdržené Úřadem dne 30. 10. 2024 vyplývá následující. Ve všech částech, kam tento dodavatel podal nabídku, kalkuloval s provizí pojišťovacího makléře ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: HODNOTA][6] z nabídkové ceny (tj. pojistného), [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: INFORMACE K VÝŠI PROVIZE]; standardní výši provizi na trhu nejsou schopni určit, jelikož jde o informaci, která běžně podléhá obchodnímu tajemství. Není-li v zadávací dokumentaci zadavatele veřejné zakázky stanoveno jinak, pojistitel v rámci nabídkové ceny standardně kalkuluje s provizí pojišťovacího makléře určeného zadavatelem, která je součástí aktuálně platné smlouvy o spolupráci uzavřené mezi pojistitelem a pojišťovacím makléřem.

61.      Allianz pojišťovna, a.s., IČO 47115971, se sídlem Ke Štvanici 656/3, 186 00 Praha ve své odpovědi ze dne 1. 11. 2024 uvedla, že v její nabídce k části 1 i 3 veřejné zakázky na pojištění bylo kalkulováno s odměnou makléře ve výši [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: HODNOTA A INFORMACE K VÝŠI PROVIZE][7]. Výši provize ostatních pojišťoven neznají, proto nejsou schopni stanovit standardní výši provize na trhu.

62.     Dne 7. 11. 2024 obdržel Úřad poslední odpověď na žádost zaslanou pojišťovnám, a to od dodavatele Generali Česká pojišťovna a.s., IČO 45272956, Spálená 75/16, 110 00 Praha. Tento dodavatel uvedl, že jeho nabídka kalkulovala s výší provize [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: HODNOTA][8], přičemž předpokládá, že se jedná o běžnou výši provize vyplácené na lokálním trhu.

63.     Na základě informací, které Úřad obdržel od profesních organizací i oslovených pojišťoven, lze shrnout, že standardní praxí na pojistném trhu je, že pojišťovací makléři[9] inkasují za zprostředkování pojištění, včetně případné následné správy pojištění provizi (či obdobnou odměnu) od pojišťoven. Zprostředkování pojištění včetně následné správy pojistných smluv je pak (mj.) předmětem uzavřené smlouvy o dílo. O běžnosti takového postupu svědčí rovněž ta skutečnost, že všichni účastníci zadávacího řízení na pojištění do své nabídkové ceny bez dalšího započítali právě i provizi pro pojišťovacího makléře. Konkrétní výše provizí, s nimiž tito účastníci kalkulovali, z naprosté většiny spadají do rozsahu, který Úřadu sdělily Asociace českých pojišťovacích makléřů a Česká asociace pojišťoven, tj. 15-20 %, resp. 15-30 % z uhrazeného pojistného. Lze mít za to, že sama výše uvedená skutečnost, tj. že pojišťovací makléř získává určitou provizi od pojišťoven, je skutečností obecně známou, i pro běžného laika, natož pak pro instituci o velikosti obviněného. I pokud by si touto skutečností nebyl obviněný zcela jistý, případně nevěděl, jaká výše provize je běžná, nic mu nebránilo v tom, aby v rámci přípravy veřejné zakázky na služby pojišťovacího makléře řešené tímto příkazem uvedené informace zjistil vlastní činností, jako to učinil Úřad v rámci svého šetření. Naopak to bylo jeho povinností, jelikož zadávací podmínky musí zadavatel nastavovat s alespoň základní znalostí praxe na trhu relevantním pro předmět plnění.

64.     Jak plyne z rozhodovací praxe Úřadu i SDEU, dodavatelé jsou při rozhodování, zda mají zájem se o veřejnou zakázku ucházet, motivováni celkovou výší finančních prostředků, které mohou získat, a to bez ohledu na jejich zdroj. Pro pojišťovací makléře znalé vlastního odvětví je proto zcela zřejmé, jaká je reálná výše získatelných finančních prostředků (mimo platbu od obviněného) právě díky provizím z pojistného sjednaného v rámci veřejné zakázky na pojištění. Lze tedy předpokládat, že z jejich strany by byl zájem o možnost sjednat a spravovat pojištění pro obviněného a jeho resortní organizace po dobu čtyř let, pokud by o této možnosti byli informování.

65.     S ohledem na výše uvedené pak tak má Úřad za to, že předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na služby pojišťovacího makléře, jejímž předmětem je zjednodušeně řečeno sjednání pojištění pro obviněného (a jeho resortní organizace) a jeho následná správa tvoří jednak odměna hrazená vybranému dodavateli obviněným uvedená ve smlouvě o dílo, jednak provize, kterou inkasuje vybraný dodavatel od pojišťoven, s nimiž je uzavřena smlouva na pojištění, jako určitá procenta z pojistného. Ostatně u veřejných zakázek na pojišťovací služby zákon přímo stanovuje povinnost zadavatele zahrnout rovněž pojistné, provizi a související služby. S ohledem na dikci zákona (tj. hodnota všech „plnění která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku“) se jedná o provizi, kterou makléř může obdržet v souvislosti s veřejnou zakázkou na pojištění za celou dobu jejího plnění, tj. za 4 roky.

66.     Úřad na základě popsaného provedl vlastní úvahu v souvislosti se stanovením předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby pojišťovacího makléře. Při tomto vycházel jednak z ceny uvedené ve smlouvě o dílo (srov. k tomu § 16 odst. 5 zákona) a dále z předpokládané hodnoty veřejné zakázky na pojištění, kterou zadavatel stanovil ve výši 228 200 000 Kč bez DPH. I pokud by Úřad uvažoval o spodní hranici, kterou Úřadem oslovené profesní organizace označily za běžnou výši provize, tj. z 15 %, činila by předpokládaná výše provize pojišťovacího makléře částku 34 230 000 Kč bez DPH. Celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby pojišťovacího makléře tedy nepochybně násobně přesahovala limit pro nadlimitní veřejnou zakázku stanovený v nařízení vlády č. 172/2016 Sb. ve výši 3 653 000 Kč.

67.     Hlavním účelem zákona je zajištění soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek s cílem dosáhnout hospodárného nakládání s veřejnými prostředky. Co možná nejširší hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu pak zákon dosahuje tím, že stanoví pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejména na jeho transparentní provedení. Pro naplnění uvedeného hlavního účelu zákona proto musí zadavatelé (nestanoví-li zákon výslovně jinak, např. v případě výjimek dle § 29 zákona) obecně použít pro zadání veřejné zakázky některý z druhů zadávacího řízení dle § 3 zákona. V případě zadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu pak zákon stanovuje povinnost zadávat veřejnou zakázku výlučně v některém z druhů zadávacího řízení vyjmenovaných v § 55 zákona. Příslušná ustanovení zákona (§ 55 a násl.) stanovují pro nadlimitní režim mj. povinné minimální lhůty pro podání nabídek, které zajišťují dodavatelům dostatečný čas k přípravě nabídek a povinnost širšího uveřejnění včetně zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, což napomáhá otevřené hospodářské soutěži. Uvedené právní mechanismy zajišťují vyšší standard kontroly a transparentnosti zadávacího procesu, a jsou nezbytné s ohledem na zvýšený ekonomický a společenský význam nadlimitních veřejných zakázek a potenciální dopady na trh. Zadavatel je tudíž povinen v případech, kdy předpokládaná hodnota veřejné zakázky dosahuje zákonem stanoveného limitu, použít pro její zadání postup odpovídající nadlimitnímu režimu upravenému zákonem o zadávání veřejných zakázek. Když tak obviněný neučinil, jednal přímo proti účelu právní regulace zadávání zakázek a zároveň téměř vyloučil hospodářskou soutěž, protože ucházet se o veřejnou zakázku na služby pojišťovacího makléře umožnil pouze velmi omezenému okruhu dodavatelů. Současně nelze vyloučit, že pokud by postupoval v některém ze zadávacích druhů podle § 55 zákona, obdržel by více nabídek, které mohly být cenově výhodnější než nabídka vybraného dodavatele. Svým postupem tak obviněný porušil pravidla stanovená v § 2 odst. 3 zákona ve spojení s § 55 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a uzavřením smlouvy o dílo zadal veřejnou zakázku, tudíž se dopustil přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

68.     Nad rámec výše uvedeného Úřad k předpokládané hodnotě veřejné zakázky na služby pojišťovacího makléře konstatuje, že si je vědom, že obviněnému v okamžiku jejího zadání nemohla být známa přesná budoucí cena veřejné zakázky. Obviněný ale poptával služby pojišťovacího makléře ve vztahu k budoucímu zadání konkrétní veřejné zakázky na pojištění, přičemž ze samotné poptávky zaslané třem dodavatelům (makléřům) vyplývalo, že se veřejná zakázka na pojištění bude týkat přímo přípravy veřejné zakázky na pojištění, konkrétně tedy komplexního řešení pojistného programu pro obviněného a jeho vybrané resortní organizace. Zadavatel tak zamýšlel uskutečnit zadávací řízení s cílem zajištění uceleného poskytování pojišťovacích služeb, logicky mu tedy mělo být z vlastní praxe i porovnáním s obdobnými zakázkami jiných zadavatelů zřejmé, že ze smlouvy či smluv uzavřených na plnění veřejné zakázky na pojištění bude vypláceno pojistné minimálně v celkové výši vyšších desítek či spíše stovek milionů Kč. I v případě, pokud by zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby pojišťovacího makléře počítal s absurdně nízkou provizí vypočtenou z pouhé desetiny hodnoty veřejné zakázky na pojištění (15 % z 20 842 628,40 Kč, tj. 3 126 394,26 Kč), dostal by se po součtu s cenou uhrazenou zadavatelem vybranému dodavateli (400 000 Kč) k předpokládané hodnotě ve výši 3 526 394,26 Kč, která i ke dni zadání veřejné zakázky na služby pojišťovacího makléře značně převyšovala tehdy účinný limit pro veřejné zakázky malého rozsahu (2 000 000 Kč) a natolik by se blížila tehdy účinnému limitu pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby (3 653 000 Kč), že by zodpovědný zadavatel měl provést ověření svých úvah ve vztahu k předpokládané hodnotě, přičemž nelze pochybovat o tom, že by následně dospěl k závěru, že je třeba postupovat v nadlimitním režimu. Obviněný ovšem provizi při stanovení předpokládané hodnoty zcela opomenul, čímž postupoval v rozporu se zákonem a v důsledku tohoto pochybení stanovil předpokládanou hodnotu nesprávně ve výši odpovídající veřejné zakázce malého rozsahu. K argumentu obviněného, že v době zadávání veřejné zakázky na služby pojišťovacího makléře nebyl resortními organizacemi pověřen k realizaci jejich pojištění Úřad uvádí, že sama tato skutečnost neznamená, že by snad resortní organizace neměly nijak zohledněny v předpokládané hodnotě veřejné zakázky, neboť z předložených podkladů (konkrétně z obsahu poptávky) je zřejmé, že obviněný hodlal již od samého počátku nechat zpracovat řešení pojistného programu minimálně u 11 svých resortních organizací a nakonec byl pojistný program zpracován pro všechny pověřující zadavatele.[10] Jestliže tedy od samého počátku plánoval, že u převážné části pověřujících zadavatelů (tj. minimálně u 11 z celkových 13) bude zajišťovat sjednání (a následnou správu) pojištění, pak byl povinen rovněž reflektovat možnou provizi z toho plynoucí.

69.     V návaznosti na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

70.     Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť má s ohledem na výše uvedené za prokázané, že obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

71.      Úřad se v souvislosti s rozhodováním o uložení sankce nejprve zabýval tím, zda nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, resp. k promlčení přestupku.

72.     Odpovědnost za přestupek zaniká podle § 29 písm. a) přestupkového zákona mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona činí u přestupků podle § 268 zákona 5 let.

73.     Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

74.     V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo uzavřením smlouvy o dílo, tj. dne 29. 12. 2023. Promlčecí doba vzhledem k tomuto jednání počala běžet dne následujícího, tj. dne 30. 12. 2023. Řízení o přestupku je zahájeno dnem vydání tohoto příkazu. Z uvedeného tak vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

75.     Podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 nebo 5 zákona, lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) zákona.

76.     Jak již bylo dovozeno výše, cena veřejné zakázky se v šetřeném případě skládá ze dvou částí, a to z ceny přímo vyčíslené ve smlouvě o dílo, která činí 400 000 Kč[11], a dále z provize, kterou vybraný dodavatel obdrží od vybraných dodavatelů – pojišťoven, která činí příslušné procento z pojistného hrazeného obviněným ze smluv uzavřených na jednotlivé části veřejné zakázky na pojištění. Výši provize lze s ohledem na uvedení celkové ceny ve smlouvách na část 1 a 3 veřejné zakázky na pojištění (ve znění pozdějších dodatků) výše popsaným postupem dopočítat a činí po zaokrouhlení za obě uvedené části veřejné zakázky [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: HODNOTA][12] Kč. Ve smlouvě na část 2 veřejné zakázky na pojištění však není celková cena uvedena, neboť se pojistné hradí dle skutečného využití, a nelze ji ani zjistit, neboť plnění ze smlouvy stále probíhá[13]. Z uvedeného je zřejmé, že celkovou cenu veřejné zakázky na služby pojišťovacího makléře nelze zjistit, a proto je maximální možná výše pokuty 20 000 000 Kč.

77.      Úřad při posuzování přiměřenosti výše pokuty vycházel rovněž z pravděpodobného ekonomického následku projednávaného přestupku. Ačkoliv v daném případě nelze celkovou cenu veřejné zakázky zjistit a zákon proto umožňuje uložit pokutu až do výše 20 000 000 Kč, považuje Úřad za vhodné reflektovat tu část plnění, jejíž cenu zjistit lze (tj. cenu dle smlouvy o dílo a výši provize za části 1 a 3 veřejné zakázky za pojištění) a ve zbytku zohlednit při výpočtu provize obviněným uvedený předpoklad hodnoty smlouvy za část 2 veřejné zakázky na pojištění. Uvedené pak v součtu činí [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: HODNOTA][14], z čehož 10 % činí [OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ: HODNOTA] Kč.

78.     Při určení druhu správního trestu a jeho výměry je správní orgán povinen přihlédnout k okolnostem demonstrativně uvedeným v § 37 písm. a) až i) přestupkového zákona. Při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil pouze ta z kritérií vyjmenovaných v § 37 přestupkového zákona, která mají význam ve vztahu k projednávanému přestupku. V tomto případě Úřad přihlédl zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

79.     Podle § 38 písm. a), b), c) a d) přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

80.     Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

81.      Obecně lze konstatovat, že za nejzávažnější stupeň intenzity porušení zákona je nutno považovat postup zadavatele spočívající v úplné ignoraci zákona (ve smyslu zadávání veřejných zakázek zcela mimo rámec zákonem předepsaných postupů), neboť takový postup zpravidla zcela vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků. Nezákonným poptáváním plnění mimo zadávací řízení dochází k vyloučení jednoho ze základních principů zadávání veřejných zakázek, jímž je zajištění otevřené hospodářské soutěže, která je základním předpokladem výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky a prostředkem k realizaci základních principů uvedených v § 6 zákona.

82.     V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že výše popsaným jednáním obviněný obešel primární povinnost uloženou zadavateli § 2 odst. 3 zákona ve spojení s § 55 zákona, tedy v případě zadávání služeb v hodnotě nadlimitní veřejné zakázky postupovat v jednom ze zákonem určených druhů zadávacího řízení, přičemž došlo k zásadnímu porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zajištění řádné hospodářské soutěže, která je předpokladem transparentního nakládání s veřejnými prostředky v rámci realizace veřejných zakázek.

83.     K následkům spáchání přestupku obviněným Úřad uvádí, že v daném případě měl spáchaný přestupek za následek uzavření smlouvy o dílo bez provedení zadávacího řízení, tedy bez zákonem předvídané soutěže dodavatelů. Skutečnost, že obviněný poptával plnění u tří různých jím vybraných dodavatelů, na tomto závěru zásadně ničeho nemění, jelikož na relevantním trhu bezpochyby existuje řádově více dodavatelů schopných poskytnout služby, které byly předmětem smlouvy o dílo. Nelze vyloučit, že pokud by obviněný postupoval v souladu se zákonem a poptával předmětné plnění v zadávacím řízení či v jiném zákonem aprobovaném postupu, mohl obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, kteří mohli nabídnout nižší cenu než vybraný dodavatel. Obviněný tak svým nezákonným postupem negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví, neboť došlo k narušení férovosti hospodářské soutěže mezi dodavateli.

84.     K závažnosti přestupku Úřad v šetřeném případě shrnuje, že posoudil způsob spáchání přestupku, jeho následky a intenzitu těchto následků, a dále okolnosti, za nichž byl přestupek spáchán. Stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) označuje Úřad jako závažný, a to vzhledem k tomu, že jednání obviněného mohlo výrazně narušit základní princip zadávání veřejných zakázek – zachování efektivního soutěžního prostředí, které má umožnit z co nejširšího okruhu podaných nabídek vybrat pro obviněného nabídku nejvhodnější.

85.     Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v zákoně o přestupcích, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění zákona o přestupcích představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu zákona o přestupcích, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem ustanovení § 37 písm. b) zákona o přestupcích, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 zákona o přestupcích mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy zákon o přestupcích vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích), nelze § 37 písm. b) zákona o přestupcích chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.

86.     Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) zákona o přestupcích, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávaným přestupkem ve společném řízení, ačkoliv to podle zákona o přestupcích přicházelo v úvahu.

87.     Přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je v souběhu s přestupkem obviněného spáchaným dne 15. 12. 2022 projednávaným v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0609/2024/VZ, které bylo zahájeno dne 29. 7. 2024. V uvedeném správním řízení byl dne 29. 7. 2024 vydán příkaz č. j. ÚOHS-29033/2024/500 z téhož dne, kterým Úřad obviněnému uložil pokutu ve výši 50 000 Kč za spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, kterého se obviněný dopustil tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Zvýšení znalosti pracovníků resortu MŽP v oblasti procesů řízení informatiky (dle ITIL) a modelování architektury úřadu“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 9. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 9. 2022 pod ev. č. Z2022-036343, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 9. 2022 pod ev. č. 2022/S 177-501363, ve znění pozdější opravy, v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace stanovenou v § 6 odst. 2 cit. zákona, když předmět plnění této veřejné zakázky vymezil tak, že jeho součástí dle závazného návrhu smlouvy, který byl nedílnou součástí zadávací dokumentace, bylo poskytnutí školení v několika oblastech zastřešených standardy, certifikačními schématy a obsahovým a kvalitativním vymezením stanoveným ze strany sdružení The Open Group a Axelos, ve vztahu ke kterým rovněž požadoval po dodavatelích platnou akreditaci, čímž vymezil předmět plnění této veřejné zakázky natolik široce, že v důsledku této skutečnosti došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť někteří z potenciálních dodavatelů nemuseli být schopni nabídnout obviněnému všechna plnění spadající pod obě uvedená sdružení, jež byla do předmětu plnění veřejné zakázky zahrnuta, přestože by jinak, pokud by obviněný jednotlivá plnění předmětu veřejné zakázky nepoptával ve svém souhrnu, nýbrž po částech, nabídku podat mohli. Horní hranice možné pokuty ve smyslu § 268 odst. 2 písm. a) zákona (10 % ceny veřejné zakázky), kterou bylo možno za tento přestupek uložit, po zaokrouhlení činila částku 160 758 Kč.

88.     Přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je dále v souběhu s přestupkem obviněného spáchaným dne 20. 12. 2024 projednávaným v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn.  ÚOHS-S0581/2026/VZ, které bylo zahájeno dne 24. 8. 2026. V uvedeném správním řízení byl dne 24. 8. 2026 vydán příkaz č. j. ÚOHS-30631/2026/500 z téhož dne, kterým Úřad obviněnému uložil pokutu ve výši 300 000 Kč za spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, kterého se obviněný dopustil tím, že při zadávání veřejné zakázky na pojištění nedodržel pravidlo dle § 44 odst. 1 zákona, když nepřijal žádná opatření k prevenci či nápravě střetu zájmů spočívajícího v tom, že vybraný dodavatel pro plnění veřejné zakázky na služby pojišťovacího makléře, který vypracoval přílohu č. 4 ZD (Pojistný program), byl způsobilý z pozice pojišťovacího makléře od vybraného dodavatele veřejné zakázky na pojištění inkasovat provizi za správu pojišťovacích služeb poskytovaných vybraným dodavatelem veřejné zakázky na pojištění obviněnému, resp. jeho resortním organizacím, kdy uvedené obviněný prokazatelně mohl a měl vědět. Celkovou cenu veřejné zakázky na pojištění nebylo možné zjistit, proto horní hranice možné pokuty ve smyslu § 268 odst. 2 písm. a) zákona činila 20 000 000 Kč

89.     Úřad konstatuje, že má-li uložit obviněnému pokutu za přestupek, který je v souběhu s jiným přestupkem, za který již byla obviněnému uložena pokuta, pak s ohledem na to, že nemá zákonné zmocnění zrušit předcházející „výrok o trestu“, lze absorpční zásadu aplikovat pouze tím způsobem, že v rámci uložení pokuty za přestupek, o němž rozhoduje později, zohlední předchozí uloženou pokutu za přestupek, jenž je s nyní sankcionovaným přestupkem v souběhu. Vyhodnotit přitom musí souběh daných přestupků tak, jako by postupoval v případě, kdy by byly sbíhající se přestupky řešeny ve společném správním řízení, tudíž musí posoudit, za který z přestupků lze uložit vyšší pokutu, tj. který z přestupků je přísněji postižitelný, přičemž ostatní sbíhající se přestupky zohlední jako přitěžující okolnost, následně určí, jakou pokutu by uložil, pokud by posuzoval přestupky současně a ukládal pouze pokutu jedinou, přičemž následně po zohlednění již uložené pokuty za sbíhající se přestupek určí „výslednou“ výši pokuty za právě řešený přestupek. Úřad proto posoudil všechny dotčené přestupky optikou toho, který z nich je přísněji postižitelný.

90.     Úřad shledal, že ze tří přestupků, kterých se obviněný dopustil ve vzájemném souběhu byl jeden přestupkem dle § 268 odst. 1 písm. b) zákona s horní hranicí možné pokuty 160 758 Kč a u obou zbývajících přestupků se jednalo o přestupky dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona s horní hranicí maximální možné pokuty 20 000 000 Kč, tedy s horní hranicí pokuty vyšší. Za závažnější ze dvou sbíhajících se přestupků s toutéž hranicí maximální možné pokuty ve výši 20 000 000 Kč považuje Úřad za závažnější přestupek projednávaný tímto příkazem spočívající v tom, že zadavatel zadal veřejnou zakázku bez provedení zadávacího řízení v rozporu se zákonem. Takové jednání představuje přímé obejití zákonem stanoveného mechanismu a zasahuje samotnou podstatu právní úpravy zadávání veřejných zakázek, kterou je zajištění otevřené a efektivní hospodářské soutěže mezi dodavateli. Rozhodovací praxe Úřadu přitom dlouhodobě považuje nezákonné zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení za typově jedno z vůbec nejzávažnějších porušení zákona, neboť takový postup zpravidla zcela vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem hospodárného vynakládání veřejných prostředků. Ačkoli přestupek, kterého se obviněný dopustil dle příkazu Úřadu č. j. ÚOHS-30631/2026/500 ze dne 24. 8. 2026 je rovněž třeba hodnotit jako závažný, jeho intenzita nedosahuje stejné míry, neboť se odehrál v rámci formálně vedeného zadávacího řízení a jeho protiprávnost spočívala v nedostatečném zajištění zákonného a nestranného průběhu soutěže, nikoli v úplném vyloučení hospodářské soutěže jako takové. Ve vztahu k aplikování tzv. absorpční zásady proto Úřad sděluje, že pokud by byly všechny tři sbíhající se přestupky řešeny ve společném správním řízení, byla by pokuta ukládána za nejzávažnější z nich, přičemž k méně závažným přestupkům by Úřad přihlédl toliko jako k přitěžující okolnosti. S ohledem na to, že jako nejzávažnější ze sbíhajících se přestupků Úřad vyhodnotil přestupek projednávaný tímto příkazem, je tak možné uložit pokutu až do výše 20 000 000 Kč. Přestupek, o němž bylo rozhodnuto příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-29033/2024/500 ze dne 29. 7. 2024, a přestupek, o němž bylo rozhodnuto příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-30631/2026/500 ze dne 24. 8. 2026, přičítá Úřad obviněnému coby přitěžující okolnost. Současně Úřad v rámci aplikace tzv. absorpční zásady přihlédl pokutě ve výši 50 000 Kč a pokutě ve výši 300 000 Kč udělené cit. příkazy. Jestliže by Úřad posuzoval všechny tři přestupky současně a ukládal by pouze jedinou pokutu, tak by její výši stanovil na 550 000 Kč. Od této částky Úřad následně odečetl pokuty uloženou cit. příkazy a obviněnému v projednávané věci uložil pokutu tak, jak je uvedena ve výroku II. tohoto příkazu. 

91.      Úřad neshledal v šetřeném případě žádné polehčující ani žádné další přitěžující okolnosti.

92.     Při určení výše pokuty Úřad přihlédl též k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně nespravedlivá. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2026[15] vyplývá, že obviněný v roce 2026 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 16 839 631 712 Kč. Úřad tak při stanovení výše pokuty naznal, že vzhledem k objemu finančních prostředků, kterými zadavatel disponuje v rámci svého rozpočtu, nelze v tomto případě stanovenou pokutu považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

93.     Závěrem Úřad uvádí, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Výše sankčního postihu proto byla Úřadem stanovena i tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků přestupku. Stanovená výše pokuty pak dle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

94.     Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností a důkazů, a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, Úřad obviněnému uložil za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu pokutu tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu, která odpovídá závažnosti spáchaného přestupku a všem dále zohledněným skutečnostem a která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.

95.     Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

96.     Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu v Praze zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-67724011/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Mojmír Florian

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Adresát/i:

Česká republika – Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 1142/65, 100 10 Praha 10

Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Úřad pro úplnost uvádí, že dne 3. 4. 2025 nabyl účinnosti zákon č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Vzhledem k absenci přechodných ustanovení zákona č. 69/2025 Sb. na jednání předcházející zahájení řízení, postupuje Úřad při vyřizování podnětu již dle nového znění zákonné úpravy zákona o zadávání veřejných zakázek, a tedy rozhodné znění pro postup Úřadu při vyřizování dotčeného podnětu je znění zákonné úpravy účinné od 3. 4. 2025. Na postup zadavatele je primárně aplikován zákon ve znění platném v době, kdy nastala rozhodná skutečnost, která je předmětem šetření, není-li pozdější úprava pro zadavatele příznivější, což v šetřeném případě nenastalo.

[2] Dostupný na https://nen.nipez.cz/profily-zadavatelu-platne/detail-profilu/MZP

[3] tj. osobou, na jejíž život, zdraví, majetek nebo odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje – srov. § 2766 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“)

[4] V době uzavření smlouvy ERV Evropská pojišťovna, a. s. – pozn. Úřadu.

[5] Úřad sděluje, že informace týkající se výše provize byly dodavatelem ERGO Cestovní pojišťovna označeny jako obchodní tajemství, které je z tohoto titulu nutné chránit. Úřad tedy upozorňuje, že k předmětným informacím, které se týkají výše provize, je nutné přistupovat jako k informacím obsahujícím obchodní tajemství. Úřad pro účastníka zde vedeného správního řízení v souvislosti s těmito informacemi akcentuje, že za nekalou soutěž se ve smyslu § 2976 písm. h) občanského zákoníku považuje porušení obchodního tajemství. Porušením obchodního tajemství je přitom podle § 2985 občanského zákoníku jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství, které může být využito v soutěži a o němž se dověděl za podmínek stanovených tímto zákonem. Podle § 2988 občanského zákoníku pak platí, že osoba, jejíž právo bylo nekalou soutěží ohroženo nebo porušeno, může proti rušiteli požadovat, aby se nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav, dále může požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. Současně Úřad připomíná, že pokud by se takového jednání určitá fyzická osoba dopustila a způsobila tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo tím opatřila sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody, může se současně dopustit trestného činu porušování pravidel hospodářské soutěže podle § 248 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v rozhodném znění.

[6] Úřad sděluje, že informace týkající se výše provize uvedené v tomto odstavci byly dodavatelem Česká podnikatelská pojišťovna označeny jako obchodní tajemství, které je z tohoto titulu nutné chránit. Úřad proto v souvislosti s právě uvedeným odkazuje na výše učiněnou poznámku týkající se poučení účastníka správního řízení ohledně ochrany informací obsahujících obchodní tajemství.

[7] Úřad sděluje, že informace týkající se výše provize uvedené v tomto odstavci byly dodavatelem Allianz pojišťovna označeny jako obchodní tajemství, které je z tohoto titulu nutné chránit. Úřad proto v souvislosti s právě uvedeným odkazuje na výše učiněnou poznámku týkající se poučení účastníka správního řízení ohledně ochrany informací obsahujících obchodní tajemství.

[8] Úřad sděluje, že informace týkající se výše provize uvedené v tomto odstavci byly dodavatelem Generali Česká pojišťovna označeny jako obchodní tajemství, které je z tohoto titulu nutné chránit. Úřad proto v souvislosti s právě uvedeným odkazuje na výše učiněnou poznámku týkající se poučení účastníka správního řízení ohledně ochrany informací obsahujících obchodní tajemství.

[9] jakožto samostatní zprostředkovatelé pojištění ve smyslu zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o distribuci pojištění“)

[10] pro úplnost Úřad uvádí, že možnost dalších požadavků nad rámec těch, které byly uvedeny ve smlouvě o dílo, byla smlouvou o dílo připuštěna srov. odst. 2.1 smlouvy o dílo

[11] pojišťovací služby jsou dle zákona č. 235/2024 Sb., o dani z přidané hodnoty, osvobozeny od DPH bez nároku na odpočet DPH – pozn. Úřadu

[12] Úřad sděluje, že informace týkající se výše provize (v procentech), z nichž vychází výpočet výše provize (v Kč), byly ze strany České podnikatelské pojišťovny (tj. vybraného dodavatele, s nímž byla uzavřena smlouva na plnění části 1 a části 3 veřejné zakázky na pojištění) označeny jako obchodní tajemství, které je z tohoto titulu nutné chránit. Úřad proto v souvislosti s právě uvedeným odkazuje na výše učiněnou poznámku týkající se poučení účastníka správního řízení ohledně ochrany informací obsahujících obchodní tajemství.

[13] smlouva byla uzavřena na 4 roky s počátkem plnění od 1. 1. 2025 – pozn. Úřadu

[14] Úřad sděluje, že informace týkající se výše provize (v procentech), z nichž vychází výpočet výše provize (v Kč) i výpočet maximální výše pokuty uvedené v tomto odstavci, byly ze strany České podnikatelské pojišťovny (tj. vybraného dodavatele, s nímž byla uzavřena smlouva na plnění části 1 a části 3 veřejné zakázky na pojištění) i Allianz pojišťovny (tj. vybraného dodavatele, s nímž byla uzavřena smlouva na plnění části 2 veřejné zakázky na pojištění) označeny jako obchodní tajemství, které je z tohoto titulu nutné chránit. Úřad proto v souvislosti s právě uvedeným odkazuje na výše učiněnou poznámku týkající se poučení účastníka správního řízení ohledně ochrany informací obsahujících obchodní tajemství.

[15] https://monitor.statnipokladna.gov.cz/kapitola/315/schvaleny-rozpocet/souhrnny?rad=j&obdobi=2612