číslo jednací: 23768/2026/510
spisová značka: S0308/2026/VZ

• Instance: I.
• Věc: Opava - telematika
• Účastníci:
  1. statutární město Opava
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.; § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.; § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb.
• Rok: 2026
• Datum nabytí právní moci: 17. 9. 2026
• Související rozhodnutí: 23768/2026/510; 33880/2026/162

PID	UOHSX00N2JZL		Adresát/i dle rozdělovníku
Č. j.	ÚOHS-23768/2026/510
Sp. zn.	ÚOHS-S0308/2026/VZ
Datum, místo	3. 7. 2026, Brno

Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 a 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z noci úřední dne 29. 4. 2026, jehož účastníkem je

• obviněný – statutární město Opava, IČO 00300535, se sídlem Horní náměstí 382/69, Město, 746 01 Opava, zastoupeno na základě plné moci ze dne 22. 1. 2025 JUDr. Miroslavem Cákem, advokátem, ev. č. ČAK 21009, AGM partners s.r.o., advokátní kancelář, IČO 21007519, se sídlem Hilleho 1838/1, Černá Pole, 602 00 Brno,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona v souvislosti s uzavřením Dohody o narovnání ze dne 17. 12. 2024 ke Smlouvě o dílo uzavřené dne 25. 3. 2021 obviněným s vybraným dodavatelem – AŽD Praha s.r.o., IČO 48029483, se sídlem Žirovnická 3146/2, Záběhlice, 106 00 Praha 10 – na plnění veřejné zakázky „Opava - telematika“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 10. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 10. 2020 pod ev. č. Z2020-035246,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – statutární město Opava, IČO 00300535, se sídlem Horní náměstí 382/69, Město, 746 01 Opava – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 222 odst. 1 citovaného zákona, když umožnil podstatnou změnu závazku ze Smlouvy o dílo uzavřené dne 25. 3. 2021 mezi jmenovaným obviněným a vybraným dodavatelem – AŽD Praha s.r.o., IČO 48029483, se sídlem Žirovnická 3146/2, Záběhlice, 106 00 Praha 10 – na realizaci veřejné zakázky„Opava - telematika“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 10. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 10. 2020 pod ev. č. Z2020-035246, po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení tím, že dne 17. 12. 2024 uzavřel s citovaným vybraným dodavatelem Dohodu o narovnání k výše specifikované Smlouvě o dílo, v níž jmenovaný obviněný nově požadoval od citovaného vybraného dodavatele provést práce, technologické postupy a výměnu technologických zařízení v rozsahu, kvalitě a lhůtách uvedených v příloze č. 1 výše uvedené Dohody o narovnání za částku ve výši 9 244 276,03 Kč bez DPH, tj. 11 185 574,- Kč vč. DPH, přičemž cenový nárůst související s touto změnou přesáhnul 30 % závazku ze Smlouvy o dílo ve smyslu § 222 odst. 9 citovaného zákona, čímž ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) citovanéhozákona umožnil takovou změnu smluvních podmínek, která by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení „Opava - telematika“, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly výše uvedené změně, přičemž tímto jednáním mohl ovlivnit výběr dodavatele, a zadal výše uvedenou veřejnou zakázku.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – statutární město Opava, IČO 00300535, se sídlem Horní náměstí 382/69, Město, 746 01 Opava – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá pokuta ve výši 250 000 Kč (dvě stě padesát tisíc korun českých). Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – statutární město Opava, IČO 00300535, se sídlem Horní náměstí 382/69, Město, 746 01 Opava – ukládá povinnost uhradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč (dva tisíce pět set korun českých). Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.            postup obviněného

1.         Obviněný – statutární město Opava, IČO 00300535, se sídlem Horní náměstí 382/69, Město, 746 01 Opava (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 25. 3. 2021 Smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem – AŽD Praha s.r.o., IČO 48029483, se sídlem Žirovnická 3146/2, Záběhlice, 106 00 Praha 10 (dále jen „vybraný dodavatel“) – na plnění veřejné zakázky „Opava – telematika“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 10. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 10. 2020 pod ev. č. Z2020-035246 (dále jen „veřejná zakázka“). Zadavatel následně dne 17. 12. 2024 uzavřel s vybraným dodavatelem Dohodu o narovnání, která navazovala na Smlouvu o dílo, a to bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení.

II.         Postup úřadu před zahájením správního řízení

2.        Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem, jakož i k projednávání přestupků podle zákona, obdržel dne 16. 1. 2025 návrh na uložení zákazu plnění Dohody o narovnání uzavřené dne 17. 12. 2024 mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem (dále jen „Dohoda o narovnání“) a současně podnět k zahájení řízení z moci úřední z důvodu nezákonné změny závazku ze Smlouvy o dílo na veřejnou zakázku. Návrhové řízení Úřad vedl pod sp. zn. ÚOHS-S0032/2025/VZ a podnět byl zaevidován pod sp. zn. ÚOHS-P0050/2025/VZ.

3.        Stěžovatel v podnětu věcně provázaném s návrhem uvádí, že Dohoda o narovnání představuje podstatnou změnu závazku ve smyslu § 222 odst. 3 zákona. Požaduje, aby Úřad zahájil správní řízení z moci úřední, jehož předmětem bude posouzení zákonnosti podstatných změn závazku dle § 222 zákona. Tyto změny podle stěžovatele spočívají ve faktické změně závazku ze Smlouvy o dílo, kdy plnění nebylo dodáno v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky. Zadavatel dále podle stěžovatele umožnil podstatnou změnu doby plnění akceptací prodlení s dodáním díla a nevymáhal smluvní pokuty a náhrady škody a uzavřením Dohody o narovnání se těchto nároků vzdal.

4.        Zadavatel se k podnětu (a zároveň i k návrhu) vyjádřil dne 31. 1. 2025. Zadavatel ve svém vyjádření shrnul skutkový stav a mj. sdělil, že Dohoda o narovnání nepředstavuje přímé zadání nové zakázky zcela mimo zákon, ale jde o úpravu vztahů vzniklých ze smlouvy uzavřené v řádném zadávacím řízení. Jejím uzavřením se vyrovnávají sporné nároky smluvních stran. Dohoda o narovnání podle zadavatele nepředstavuje podstatnou změnu zakázky. Z hlediska naplnění jednotlivých znaků podstatné změny závazku je podle zadavatele sporné a obtížně definovatelné, jakým způsobem by samotná Dohoda o narovnání mohla přispět ke změně okruhu dodavatelů nebo k ovlivnění výběru dodavatele. Dohoda o narovnání navíc počítá s náklady vynaloženými vybraným dodavatelem, a to v odhadované výši cca 9 000 000 Kč za výměnu řadičů a s úhradou vybraného dodavatele ve výši cca 6 000 000 Kč zadavateli. Z toho dle zadavatele tedy vyplývá, že posun ekonomické rovnováhy je opačný, a to
v neprospěch dodavatele. Podle zadavatele tedy není prokázána skutečnost, že by se
v důsledku Dohody o narovnaní zvýšil ekonomický benefit vybraného dodavatele oproti původnímu obsahu závazku.

5.        Zadavatel dále připomíná, že dalším znakem podstatné změny závazku je významné rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky. V daném případě sice dochází k úpravě rozsahu plnění, ale jen v nezbytné míře k sanaci vzniklých vad a nedostatků. Současně platí, že změna plnění tohoto druhu by sotva podnítila větší hospodářskou soutěž či zájem jiného druhu subjektů.

6.        Zadavatel má za to, že je přinejmenším sporné, jestli došlo k naplnění znaků podstatné změny závazku dle § 222 odst. 3 zákona. Pokud by i došlo, zadavatel má za to, že jsou naplněny znaky dovolené změny dle § 222 odst. 5 nebo 6 zákona. Zároveň nedošlo k navýšení hodnoty zakázky o více než 30 %, čímž je splněn i předpoklad podle § 222 odst. 9 zákona.

7.        Jak je uvedeno výše, Úřad na návrh vedl ve věci veřejné zakázky a ve spojitosti s ní uzavřené Dohody o narovnání správní řízení o zákazu plnění smlouvy (Dohody o narovnání) podle § 254 odst. 1 zákona pod sp. zn. ÚOHS-S0032/2025/VZ. V tomto správním řízení vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-38550/2025/510 ze dne 7. 10. 2025. Výrokem I. tohoto rozhodnutí Úřad rozhodl o uložení zákazu plnění Dohody o narovnání zadavateli, neboť zadavatel uzavřením Dohody o narovnání umožnil v rozporu s § 222 odst. 1 zákona podstatnou změnu závazku ze Smlouvy o dílo uzavřené dne 25. 3. 2021 mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem v zadávacím řízení na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) zákona bez provedení nového zadávacího řízení tím, že zadavatel nově požadoval od vybraného dodavatele provést práce, technologické postupy a výměnu technologických zařízení v rozsahu, kvalitě a lhůtách uvedených v příloze č. 1 výše uvedené Dohody o narovnání za částku ve výši 9 244 276,03 Kč bez DPH, tj. 11 185 574 Kč vč. DPH, a změnil předmět plnění veřejné zakázky tak, že tato změna mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly výše uvedené změně, neboť plnění odpovídající závazku z přílohy č. 1 Dohody o narovnání ke Smlouvě o dílo ze dne 25. 3. 2021 měl zadavatel povinnost zadat v zadávacím řízení dle zákona a Dohoda o narovnání tak byla uzavřena postupem podle § 254 odst. 1 písm. a) zákona, tj. bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, příp. předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek, ačkoliv zadavatel byl povinen toto oznámení, příp. předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek uveřejnit. Úřad podle § 264 odst. 3 zákona zakázal plnění Dohody o narovnání po uplynutí 15 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

8.        Proti uvedenému rozhodnutí byly účastníky správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0032/2025/VZ podány rozklady, o kterých předseda Úřadu rozhodl dne 22. 12. 2025 rozhodnutím sp. zn. ÚOHS-R0143/2025/VZ, č.j. ÚOHS-49506/2025/162, kterým rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-38550/2025/510 ze dne 7. 10. 2025 potvrdil a podané rozklady zamítl. Citovaná rozhodnutí předsedy a rozhodnutí Úřadu nabyla právní moci dne 2. 1. 2026.

III.     průběh správního řízení

9.        Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění za dostatečná, vydal dne 29. 4. 2026 příkaz č. j. ÚPOHS-15818/2026/500 (dále jen „příkaz“), kterým rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 222 odst. 1 zákona, když umožnil podstatnou změnu závazku ze Smlouvy o dílo uzavřené dne 25. 3. 2021 mezi obviněným a vybraným dodavatelem na realizaci veřejné zakázkypo dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení tím, že dne 17. 12. 2024 uzavřel s vybraným dodavatelem Dohodu o narovnání k výše specifikované Smlouvě o dílo, v níž obviněný nově požadoval od vybraného dodavatele provést práce, technologické postupy a výměnu technologických zařízení v rozsahu, kvalitě a lhůtách uvedených v příloze č. 1 výše uvedené Dohody o narovnání za částku ve výši 9 244 276,03 Kč bez DPH, tj. 11 185 574 Kč vč. DPH, přičemž cenový nárůst související s touto změnou přesáhnul 30 % závazku ze Smlouvy o dílo ve smyslu § 222 odst. 9 zákona, čímž ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) zákona umožnil takovou změnu smluvních podmínek, která by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení „Opava - telematika“, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly výše uvedené změně, přičemž tímto jednáním mohl ovlivnit výběr dodavatele, a zadal výše uvedenou veřejnou zakázku.

10.      Ve výroku II. příkazu uložil Úřad obviněnému pokutu ve výši 250 000 Kč.

11.       Vydáním příkazu dne 29. 4. 2026 bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a ve spojení s § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), zahájeno řízení o přestupku.

12.      Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

13.      Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 12. 5. 2026 odpor z téhož dne. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

Odpor obviněného ze dne 12. 5. 2026

14.      Obviněný konstatuje, že mu byl příkaz doručen dne 4. 5. 2026. Vydání příkazu považuje za nedůvodně a nezákonné, neboť Úřad nevyhodnotil důkazy ve vzájemných souvislostech, ignoroval podstatné skutečnosti a rozhodl v neprospěch obviněného.

15.      Obviněný nejprve rekapituluje skutkový stav, tj. uzavření Smlouvy o dílo s vybraným dodavatelem, následné řešení vad díla a prodlužování lhůt odevzdání díla. Proto byl vypracován Znaleckou kanceláří Lidinský Mašín s.r.o., IČO 08622515, se sídlem Na bateriích 822/9, 162 00 Praha 6, znalecký posudek č. 046251/2024 ze dne 1. 6. 2024 (dále jen „Znalecký posudek“), jež představuje jeden z nejdůležitějších důkazů, které měl Úřad podle obviněného hodnotit. Tento Znalecký posudek potvrdil, že obviněný a vybraný dodavatel nemohli vzniklou situaci předpokládat, přičemž řešení v podobě Dohody o narovnání představovalo fakticky jedinou pro obyvatele bezpečnou cestu vyřešení světelné signalizace v Opavě (což Úřad opomíjí). V další části odporu zadavatel cituje zásadní pasáže ze Znaleckého posudku.

16.      Obviněný má za to, že závěry Znaleckého posudku jasně prokázaly, že starší řadiče společnosti CROSS představují při napojení na novou technologii překážku v užívání díla, že uvedené nebylo možné předpokládat, a to ani po vynaložení odborné péče. Znalecký posudek prokazuje, že obviněný v rámci řešení vzniklé situace postupoval s maximální možnou mírou opatrnosti s cílem co nejefektivnějšího, nejhospodárnějšího a dlouhodobého řešení. Dle obviněného je možné konstatovat, že obviněný vynaložil veškeré úsilí, aby jakémukoliv protiprávnímu jednání/přestupku zabránil.

17.      Analýzou Znaleckého posudku lze podle obviněného dospět k závěru, že vznik nesrovnalostí má původ v řadičích zn. CROSS, přičemž negativní vlastnosti těchto řadičů nebylo možné předvídat. Poté už nebylo možné učinit adekvátní smluvní anebo technické opatření. Obviněný proto vyhodnotil, že uzavření Dohody o narovnání představuje plynulé pokračování v plnění, přičemž tato možnost představuje nejbezpečnější, nejlevnější (vzhledem ke skutečnosti, že obviněný vybranému dodavateli nic navíc nezaplatil, což Úřad ignoruje) a také nejflexibilnější, nejrychlejší řešení.

18.      Obviněný poukazuje na to, že dle Dohody o narovnání vybraný dodavatel měl provést na základě svého vlastního rozhodnutí a ocenění práce v hodnotě 9 244 276,03 Kč bez DPH, což obviněný nehradil, a dále byla obviněnému dne 20. 10. 2025 vyplacena částka 6 000 000 Kč.

19.      Úřad podle obviněného odůvodnění příkazu založil na porušení podmínky § 222 odst. 9 zákona a vyloučil použití výjimek dle § 222 odst. 5 a 6 zákona. Posouzení dle § 222 odst. 9 zákona označuje obviněný za nesprávné, neboť Dohoda o narovnání není úplatnou smlouvou a částka 15 200 000 Kč, resp. částka (hodnota řadičů) 9 244 276,03 Kč samotná nemůže sloužit jako základ pro výpočet cenového nárůstu dle § 222 odst. 9 zákona ani určení hodnoty změny dle § 222 odst. 4 zákona, a to z důvodu, že uvedená částka nikdy nebyla a nebude obviněným uhrazena vybranému dodavateli a ani nedošlo k započtení této sumy proti hypotetické smluvní pokutě.

20.     Podle obviněného tedy Úřad rozhodl nesprávně, když konstatoval, že cenový nárůst dle § 222 odst. 9 zákona překročil limit 30 %, přičemž jsou splněny podmínky pro výjimku dle § 222 odst. 4 až 6 zákona.

21.      Obviněný konstatuje, že Dohoda o narovnání není smlouvou úplatnou a částka 15 200 000 Kč nemůže sloužit jako základ pro výpočet cenového nárůstu nebo hodnoty změny. Tato částka je uvedena pouze v preambuli Dohody o narovnání, a to tak, že suma sporných nároků nepřevyšuje částku 15 200 000 Kč. To znamená, že sankční nárok může být od 0,- Kč do 15 200 000,- Kč, přičemž Úřad nekriticky převzal horní strop intervalu nároku.

22.     Úřad dle zadavatele neprokázal, že Dohoda o narovnání je smlouvou úplatnou, neboť z rozpočtu zadavatele směrem ke zhotoviteli nebude nic hrazeno. Částka 9 244 276,03 Kč jako hodnota řadičů nikdy nebyla zaplacena obviněným vybranému dodavateli, proto už z pojmového hlediska se nemůže jednat o cenový nárůst nebo hodnotu změny. Jestliže po změně závazku objednatel neplatí nic dalšího, hodnota změny by měla být považována za nulovou. Obě částky uvedené v Dohodě o narovnání měly jen informativní charakter a nebyly s nimi spojeny žádné právní následky. Tyto částky vůbec nemusely být v Dohodě o narovnání uvedeny.

23.     Jelikož částka 9 244 276,03 Kč obviněným nikdy neměla být uhrazena, neproběhly ohledně ní žádné negociace, jejichž výsledkem by mohlo být její snížení (a tedy i formální podkročení 30% hranice). Na uvedeném lze dle obviněného demonstrovat, že obviněný jednal ve všeobecně prospěšném zájmu a nekalkuloval procenta.

24.     Co se týče sporných nároků ve výši 15 200 000 Kč, ty by podle obviněného musely být uznány také právně; faktické uznání nemá žádné právní následky, a proto k němu nelze přihlížet. Sporný nárok měl vůči obviněnému i vybraný dodavatel, a to doplatek ceny díla ve výši 5 553 039,14 Kč bez DPH. Podle obviněného se nelze tvářit, že u jedné strany se hypotetický nárok započte do hodnoty plnění a u druhé smluvní strany nárok na protiplnění neexistuje. Přitom oba tyto nároky mají společný právní základ, kterým je neplnění povinností smlouvy některou ze smluvních stran.

25.     Obviněný má za to, že je třeba provést celkovou bilanci všech těchto plnění, což znamená ponížení nároku 15 200 000 Kč o částky 5 553 039,14 Kč bez DPH + 6 000 000 Kč. Zůstatek stále sporného nároku zadavatele vůči vybranému dodavateli by byl 3 646 961 Kč, což je méně než 30 %hodnoty původní zakázky dle § 222 odst. 9 zákona i méně než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku podle § 222 odst. 4 zákona. Obviněný trvá na tom, že posouzení Úřadu k § 222 odst. 9 zákona je proto nesprávné.

26.     Současně byly podle obviněného splněny i podmínky výjimek dle § 222 odst. 4 (viz výpočet „zůstatku“ výše) i odst. 5 zákona (provozní obtíže, ekonomická výhodnost, nutnost objednání víceprací u vybraného dodavatele).

27.     Obviněný zdůrazňuje skutkové a právní okolnosti, které vylučují protiprávnost jednání subjektu. Obviněný tvrdí, že byl dotlačen do situace, kdy si musel vybrat mezi formalistickým výkladem zákona, nebo praktickým řešením situace, přičemž při první možnosti v souvislosti s nefunkčními SSZ hrozil vznik škody na zdraví a majetku obyvatel města. V této souvislosti obviněný opět zdůrazňuje význam Znaleckého posudku, který dle jeho názoru Úřad nevyhodnotil.

28.     Ohledně výše uloženého trestu má obviněný za to, že v projednávané věci jsou dány okolnosti odůvodňující uložení nejmírnějšího správního trestu, neboť při konání nebyla způsobena žádná újma chráněnému zájmu ani třetím osobám. Podle obviněného byly naplněny důvody pro aplikaci přípustného rizika (podle § 27 odst. 1 a 2 zákona o přestupcích), které vylučují protiprávnost jednání obviněného. Účelu správního řízení lze dle obviněného dosáhnout projednáním věci a uložením napomenutí.

29.     Obviněný závěrem svého odporu navrhuje zastavení řízení, neboť skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není přestupkem.

Další průběh řízení o přestupku

30.     Usnesením ze dne 13. 5. 2026 Úřad určil obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko. Obviněný se vyjádřil podáním ze dne 25. 5. 2026.

Návrhy důkazů a stanovisko obviněného ze dne 25. 5. 2026

31.      V tomto podání obviněný označil důkazy navrhované z hlediska odpovědnosti dle zákona a dle zákona o odpovědnosti za přestupky. Navrhnul, aby Úřad vykonal všechny důkazy, které byly předloženy v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0032/2025/VZ, resp. ÚOHS-R0143/2025/VZ. Dále navrhuje provést důkaz Smlouvou o dílo, Znaleckým posudkem, potvrzením o zaplacení ze dne 21. 10. 2025, článkem z webového portálu iDnes.cz, usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. 10 As161/2025-100 ze dne 2. 9. 2025.

32.     Zadavatel ve svém vyjádření odkazuje na odůvodnění odporu ze dne 12. 5. 2026 a zde uvedenou právní argumentaci, tj., že skutek se nestal nebo není přestupkem, případně, že existují okolnosti vylučující protiprávnost přestupku.

33.     Obviněný poukazuje především na Smlouvu o dílo ze dne 25. 3. 2021 (a její dva dodatky) a následnou komunikaci s vybraným dodavatelem, z níž plyne, že vzniklé spory o vady díla, prodlení a nároky ze smluvních pokut, byly sporné a nebylo možné je jednoznačně posoudit bez odborného technického posouzení, neboť existovaly reálné pochybnosti o odpovědnosti dodavatele a o vymahatelnosti uplatněných nároků v případném soudním řízení.

34.     Zásadní význam má dle obviněného Znalecký posudek, který identifikoval objektivní technické překážky spočívající ve vadách a nekompatibilitě řadičů, jež znemožňovaly řádné fungování systému a nebyly při zadání veřejné zakázky předvídatelné ani při vynaložení odborné péče. Tyto vady vedly k provozním problémům zásadního charakteru a jejich odstranění vyžadovalo technické zásahy přesahující původní smluvní rámec. Znalecký posudek prokazuje, že obviněný v rámci vzniklé situace postupoval s maximální mírou opatrnosti s cílem co nejefektivnějšího, nejhospodárnějšího a dlouhodobého řešení. Za účelem zprovoznění telematiky bylo nutné provést zásah do stávajících řadičů nebo je vyměnit. Uzavření Dohody o narovnání proto dle obviněného představovalo racionální, ekonomicky výhodné a technicky realizovatelné řešení, které vedlo k odstranění vad bez dodatečné finanční zátěže pro obviněného, a naopak s finančním plněním ve jeho prospěch. Dle Dohody o narovnání měl vybraný dodavatel provést práce v hodnotě 9 244 276,03 Kč bez DPH a obviněnému byla dne 20. 10. 2025 vyplacena částka ve výši 6 000 000 Kč. Toto jasně ukazuje na ekonomickou výhodnost pro obviněného.

35.     Obviněný dále zdůrazňuje, že jeho postup byl motivován naléhavým veřejným zájmem na co nejrychlejším zajištění funkčnosti světelných signalizačních zařízení, jejichž poruchy měly významné dopady na bezpečnost dopravy, plynulost provozu i životní prostředí. Existenci veřejného zájmu potvrdil i Nejvyšší správní soud v usnesení sp. zn. 10 As 161/2025-100 ze dne 2.9. 2025, který konstatoval, že v posuzované věci shledává výrazný veřejný zájem na nápravě poruch SSZ. Podobně se k existenci veřejného zájmu vyjádřil i Úřad v rozhodnutí č. j. ÚOHS-38550/2025/510 ze dne 7. 10. 2025. Obviněný tedy považuje za prokázané, že v případě řešení poruch telematiky v Opavě existoval veřejně prospěšný́ zájem společnosti jako celku na co nejrychlejším zajištění správné funkčnosti světelných signalizačních zařízení.

36.     Vzhledem k uvedeným okolnostem není uzavření Dohody o narovnání podle obviněného přestupkem, protože byly naplněny podmínky přípustného rizika jakožto okolnosti vylučující protiprávnost podle § 27 zákona o odpovědnosti za přestupky, neboť šlo o společensky prospěšnou činnost, jejímž cílem bylo zajištění správné funkčnosti světelných signalizačních zařízení a mimosoudní narovnání sporných nároků mezi obviněným a vybraným dodavatelem. Obviněný jednal v souladu s informacemi, které měl k dispozici v době svého rozhodování o dalším postupu. I kdyby Úřad shledal, že obviněný zcela nenaplnil podmínky přípustného rizika jakožto okolnosti vylučující protiprávnost, měl by alespoň konstatovat další polehčující okolnost podle § 39 písm. b) zákona o odpovědnosti za přestupky či rozhodnout ve věci jinak než uložením pokuty (upuštění od sankce, napomenutí).

37.     Závěrem svého vyjádření obviněný navrhuje, aby Úřad řízení zastavil nebo upustil od uložení správního trestu nebo uložil trest napomenutí.

Další průběh řízení o přestupku

38.     Usnesením ze dne 5. 6. 2026 Úřad obviněnému stanovil lhůtu, ve které se mohl podle § 261 odst. 3 zákona vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření obviněného ze dne 11. 6. 2026

39.     V tomto vyjádření obviněný opětovně poukazuje na ekonomickou výhodnost Dohody o narovnání, což prokazuje i to, že dne 20. 10. 2025 vybraný dodavatel zaplatil obviněnému v souladu s čl. I odst. 2 Dohody o narovnání částku ve výši 6 000 000 Kč. Obviněný proto navrhuje, aby mezi podklady rozhodnutí bylo doplněno i potvrzení o zaplacení dohodnuté částky, které připojil v příloze tohoto podání.

40.     Obviněný má dále za to, že posouzení Úřadu k § 222 odst. 9 zákona, jakož i posouzení splnění podmínek dle § 222 odst. 4, 5 a 6 zákona, bylo nesprávné a nezákonné.  Upozorňuje na existenci přípustného rizika jakožto okolnosti vylučující protiprávnost, jinak navrhuje alespoň konstatovat další polehčující okolnost ve prospěch obviněného. Úřad by podle názoru obviněného měl vzhledem na okolnosti případu od uložení správního trestu upustil, nebo uložil jenom trest napomenutí.  

IV.        závěry úřadu

41.      Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, vyjádření obviněného a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí.

42.     Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

43.     Podle § 222 odst. 1 zákona zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení; to neplatí v případě změn, u nichž jsou splněny podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou tímto zákonem. Je-li taková výjimka omezena pro podlimitní veřejnou zakázku, veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo koncesi malého rozsahu, lze ji pro změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku použít pouze tehdy, pokud celková hodnota závazku po jeho změně nepřekročí limit podle

n)         § 25, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,

o)         § 27, jde-li o veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo

p)         § 178, jde-li o koncesi malého rozsahu.

44.     Podle § 222 odst. 2 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje uplatnění změn závazku vyhrazených podle § 100 odst. 1.

45.     Dle § 222 odst. 3 zákona podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je taková změna smluvních podmínek, která by

q)         umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně,

r)          měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, nebo

s)         vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky.

46.     Dle § 222 odst. 4 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je a) nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a b) nižší než 1. 10 % původní hodnoty závazku, nebo 2. 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce, která není koncesí. Pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnot všech těchto změn.

47.     Dle § 222 odst. 5 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele

a)         není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení,

b)         způsobila by zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů.

48.     Podle § 222 odst. 6 zákona za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, a která nemění celkovou povahu veřejné zakázky.

49.     Dle § 222 odst. 9 zákona se pro účely výpočtu hodnoty změny nebo cenového nárůstu původní hodnotou závazku rozumí cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku upravená v souladu s ustanoveními o změně ceny, obsahuje-li smlouva na veřejnou zakázku taková ustanovení. Cenový nárůst související se změnami podle odstavců 5 nebo 6 při odečtení stavebních prací, služeb nebo dodávek, které nebyly s ohledem na tyto změny realizovány, nesmí přesáhnout 30 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet cenových nárůstů všech změn podle odstavců 5 a 6.

50.     Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté s výjimkou soutěže o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu.

Zjištěné skutečnosti

51.      Z oznámení o zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Opava – telematika“ uveřejněného dne 12. 10. 2020 vyplývá, že jde o veřejnou zakázku na dodávky s předpokládanou hodnotou cca 36 mil. Kč (částečně financovanou z prostředků Evropské unie), která byla zadávána v otevřeném řízení.

52.     Jednou z příloh zadávacích podmínek byl dokument s názvem „A. Průvodní zpráva, B. Souhrnná technická zpráva“. V tomto dokumentu v oddíle B.2 se mj. uvádí, že veřejná zakázka spočívá v modernizaci stávajících světelných signalizačních zařízení v Opavě, přičemž stávající řadiče mají být ponechány, resp. má být provedena HW úprava stávajících řadičů a jeden řadič má být vyměněn.

53.     Obviněný na veřejnou zakázku uzavřel dne 25. 3. 2021 Smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem. Dle čl. 4.1. Smlouvy o dílo činila cena díla 28 469 969,64 Kč bez DPH. Ke Smlouvě o dílo byly následně uzavřeny dva dodatky, jejichž předmětem byla částečná změna předmětu díla, změna lhůty plnění části díla a úprava ceny. Nová celková cena díla podle Dodatku č. 2 činila 26 820 560,17 Kč bez DPH, tj. 32 452 877,81 Kč vč. DPH.

54.     V průběhu plnění veřejné zakázky dle Smlouvy o dílo se ukázalo, že stávající (původní) řadiče CROSS ani po úpravě nefungují a nekomunikují bez vad s ostatními dodanými částmi telematického systému. Zadavatel i vybraný dodavatel se snažili tuto situaci řešit, a to i za součinnosti původního dodavatele řadičů zn. CROSS. Obě strany Smlouvy o dílo v průběhu doby navzájem uplatňovaly sankce a nároky na náhradu škody, a to jak za zpoždění s provedením díla, tak za nedostatečnou připravenost místa realizace díla a nedostatečnou součinnost zadavatele. Zadavatel nakonec dílo dne 23. 5. 2023 od vybraného dodavatele převzal s výhradami, avšak zadržel doplatek ceny díla ve výši 5 553 039,14 Kč bez DPH.

55.     Ohledně posouzení fungování telematických zařízení v Opavě na základě Smlouvy o dílo byl na základě dohody obou smluvních stran objednán Znalecký posudek. Znalec odpovídal na 3 otázky položené zadavatelem posudku. Na první otázku znalec odpověděl tak, že „Zaznamenané chyby komunikace na stávajících řadičích, které nebyly fyzicky nahrazovány jinými řadiči ze strany společnosti AŽD Praha s.r.o., jsou překážkou pro užívání díla.“ K otázce č. 2 znalec uvedl, že „Objektivní překážky nešlo ze strany zadavatele či dodavatele při znalosti všech objektivně dostupných informací předvídat.“ Na otázku č. 3 znalec odpověděl následovně: „Znalcem zjištěné objektivní překážky lze řešit úpravou SW řadičů ze strany jejich výrobce s pravděpodobně nejistým výsledkem, kdy dosavadní úkony úpravy firmware neodstranily spolehlivě všechny zjištěné anomální stavy nebo formou výměny řadičů za zařízení jiného výrobce. Znalec by zvolil výměnu řadičů, neboť neexistence dokumentace a znalcem zjištěné anomální stavy mají dlouhodobý průběh a symptomy anomálního chování řadičů SSZ se projevují po dlouhou dobu, v důsledku čehož by jiná forma řešení nemusela vést k odstranění objektivních překážek.“

56.     Zadavatel a vybraný dodavatel následně dne 17. 12. 2024 uzavřeli Dohodu o narovnání (včetně dvou příloh). V preambuli dohody se konstatuje, že dne 23. 5. 2023 zhotovitel (tj. vybraný dodavatel) předal dílo objednateli (tj. zadavateli) s výhradami.

57.     V bodě 5. preambule dohody o narovnání se mj. uvádí: „Objednatel vytýká Zhotoviteli vady Díla a prodlení s provedením Díla, v důsledku čehož se Objednatel domnívá, že mu vůči Zhotoviteli vznikly sankční nároky na zaplacení smluvních sankcí a nárok na náhradu škody. Zhotovitel se domnívá, že nedošlo ke zpoždění s provedením Díla, Dílo není vadné a případné nesrovnalosti ve funkčnosti Díla jsou způsobeny nedostatečnou spoluprací Objednatele nebo nedostatečnou technickou připraveností místa realizace Díla a dosavadní technickou infrastrukturou, ke které je Dílo technologicky připojeno. … Objednatel zároveň potvrzuje, že kvantifikovaná suma sporných nároků, na které Objednatel (také vzhledem k výsledkům znaleckého dokazování dle odstavce 6 preambule této Dohody) trvá, nepřevyšuje částku 15.200.000,- Kč. Zhotovitel potvrzuje, že hodnota náhradního plnění dle této Dohody není nižší než částka 15.200.000,- Kč.“

58.     V Dohodě o narovnání se dále odkazuje na závěry Znaleckého posudku vypracovaného Znaleckou kanceláří Lidinský Mašín s.r.o. a konstatuje se, že zhotovitel se pokusil dohodnout s dodavatelem stávajících řadičů na úpravě SW stávajících řadičů, avšak tato snaha byla neúspěšná. Proto pro zajištění řádné funkčnosti díla nezbývá než nahradit stávající řadiče novými řadiči.

59.     Podle čl. I, bodu 1. Dohody o narovnání se zhotovitel zavazuje „provést práce, technologické postupy a výměnu technologických zařízení v rozsahu, kvalitě a lhůtách uvedených v příloze č. 1 této Dohody. … Provádění, předání a odpovědnost Zhotovitele za výsledek prací, technologických postupů a výměny technologických zařízení dle předchozí věty se bude přiměřeně řídit původní Smlouvou o dílo. Hodnota těchto prací je Zhotovitelem vyčíslena na částku ve výši 9.244.276,03 Kč bez DPH, tj. 11.185.574, - Kč vč. DPH.“ Podle bodu 2. tohoto článku se zhotovitel dále zavazuje zaplatit objednateli částku ve výši 6 000 000 Kč do 30 dnů od převzetí plnění objednatelem bez výhrad. V bodě 3. je mj. stanoveno, že „Pro vyloučení jakýchkoli pochybností smluvní strany vyhlašují, že Smlouva o dílo jako taková nezaniká a tato Dohoda ji nenahrazuje.“ Podle bodu 6. pak smluvní strany potvrzují, že tato dohoda je uzavřena v souladu s požadavky § 222 zákona.

60.     V příloze č. 1 Dohody o narovnání se v úvodu konstatuje, že problémy se týkají 7 stávajících řadičů CROSS, ke kterým nemá vlastník žádnou podporu a nevlastní potřebný SW. Navrhované řešení je rozděleno na 3 fáze, a to přípravnou, realizační a fázi zkušebního provozu. V rámci realizační fáze má být u PS 452, 453, 454, 455, 456, 457 provedena výměna stávajících řadičů za nové zn. Siemens/Yunex (pozn.: u PS 451 již byl řadič vyměněn). U křižovatky Rolnická – Mostní má taktéž dojít k výměně stávajícího řadiče za nový Siemens/Yunex. U dvou křižovatek byl podle popisu stávající situace řadič vyměněn již v 12/2022 mimo SoD, zde má být ve fázi realizační provedena pouze kontrola a případné doplnění detekčních prvků. Podle harmonogramu má první fáze trvat 3 měsíce od zahájení realizace úprav, druhá fáze má trvat 2 měsíce od schválení řešení ze strany zadavatele a třetí fáze má trvat rovněž 2 měsíce. Cena podle dokumentu „Rekapitulace stavby“ jako součásti přílohy č. 1 Dohody o narovnání činí 9 244 276,03 Kč bez DPH. Příloha č. 2 Dohody o narovnání obsahuje specifikaci sporných nároků objednatele a zhotovitele. Jako sporný nárok zhotovitele je uveden doplatek ceny díla ve výši 5 553 039,14 Kč bez DPH.

61.      Úřad shrnuje obsah Dohody o narovnání takto: Vybraný dodavatel na své náklady zavázal realizovat práce, technologické postupy a výměnu technologických zařízení v hodnotě 9 244 276,03 Kč bez DPH tak, aby dílo nevykazovalo žádné vady. Provádění prací se dle Dohody o narovnání bude přiměřeně řídit původní Smlouvou o dílo. Vybraný dodavatel má dále zaplatit zadavateli částku ve výši 6 mil. Kč po převzetí díla. Součástí prací má být mj. výměna stávajících řadičů zn. CROSS, které zadavatel původně požadoval ponechat, za nové řadiče zn. Siemens/Yunex. V příloze č. 2 Dohody o narovnání jsou jako sporné nároky obviněného uvedeny smluvní pokuty za prodlení vybraného dodavatele s dodáním II. etapy díla, za prodlení s odstraňováním vad díla a nárok na náhradu škody ve výši 4,8 mil. Kč vyplývající z existence vad díla a neuplatnění doplatku dotace. Vybraný dodavatel pak jako svoje sporné nároky uvedl doplatek ceny díla ve výši 5 553 039,14 Kč bez DPH a nárok na náhradu škody za možné porušení smluvní povinností obviněného při poskytování součinnosti.  

62.     Lze tedy shrnout a je nepochybné, že původně požadovaná část plnění veřejné zakázky „Opava – telematika“ spočívající v ponechání celkem 9 řadičů zn. CROSS byla změněna Dohodou o narovnání tak, že těchto 9 řadičů má být vyměněno za nové řadiče zn. SIEMENS, a to za účelem zprovoznění a správného fungování celého systému řízení křižovatek.

63.     Z potvrzení o zaplacení ze dne 21. 10. 2025 doloženého zadavatelem vyplývá, že částka ve výši 6 mil. Kč dle čl. I, bod 2 Dohody o narovnání byla vybraným dodavatelem uhrazena na účet zadavatele dne 20. 10. 2025.

Právní posouzení

64.     Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že zadávání veřejných zakázek představuje značně formalizovaný postup s minimem prostoru pro smluvní volnost. To je promítnuto mj. do § 124 odst. 4 zákona, z něhož vyplývá, že smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem je zadavatel povinen uzavřít v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v jeho nabídce. V praxi však často dochází k potřebám změn smluv v různém rozsahu a vyvstává tak otázka, v jakém rozsahu může být smlouva měněna mimo režim zákona a v režimu zákona.

65.     Pravidla, za kterých může docházet ke změnám závazku z uzavřených smluv na plnění veřejné zakázky, jsou stanovena v § 222 zákona, resp. v tomto ustanovení je mimo jiné taxativně vymezeno, jaké změny závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku je nutno považovat za změny podstatné, a tedy změny nepřípustné bez provedení nového zadávacího řízení podle zákona.

66.     Ustanovení § 222 odst. 1 zákona především zakazuje zadavateli umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení. Co se za takovou podstatnou změnu závazku považuje, pak podrobněji definuje § 222 odst. 3 zákona, z něhož vyplývá, že za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku lze považovat takovou změnu smluvních podmínek, která by umožnila – pokud by se modifikované podmínky vyskytovaly v původním zadávacím řízení – účast jiných dodavatelů než těch, kteří podali nabídku v zadávacím řízení, nebo která by umožnila vybrat jiného dodavatele než toho, který byl původně vybrán. Nepřípustná je rovněž taková změna, jež mění způsobem, který nebyl v původních zadávacích podmínkách předpokládán, ekonomickou rovnováhu smluvního vztahu ve prospěch dodavatele, jemuž byla veřejná zakázka zadána. Za nepřípustnou je nezbytné dále považovat změnu, která značnou měrou veřejnou zakázku rozšiřuje obecně o jakékoli plnění dodavatele, které původně nebylo předpokládáno.

67.     Další odstavce § 222 zákona stanoví a upřesňují podmínky, za jejichž splnění bude zadavatel postupovat v souladu s ustanovením § 222 odst. 1 zákona, aniž by musel zkoumat, zda jím plánovaná změna současně je či není změnou podstatnou ve smyslu § 222 odst. 3 zákona. V odstavcích 2, 4, 5, 6 a 7 § 222 zákona jsou vymezeny podmínky, za kterých může být závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku dodatečně měněn, aniž by se jednalo o podstatnou změnu závazku ze smlouvy, a aniž by tato změna musela být výsledkem samostatného zadávacího řízení (§ 222 odst. 1 zákona). Naplní-li zadavatel zamýšlenou změnou závazku kumulativně podmínky některé z definovaných výjimek z obecného zákazu podstatných změn závazku, není povinen zkoumat, zda jím plánovaná změna současně je či není změnou podstatnou ve smyslu § 222 odst. 3 zákona. V takovém případě je zadavatel bez dalšího oprávněn k využití příslušné výjimky, která se ze zákona za podstatnou změnu závazku nepovažuje. Je však nutné upozornit, že přípustné změny závazku podle § 222 zákona jsou vymezeny taxativně, to znamená, že jejich okruh nelze dále rozšiřovat a jejich použití je podmíněno kumulativním naplněním všech zákonem stanovených podmínek. Přípustné změny závazku tedy představují určité výjimky z obecného pravidla a jako takové je třeba je vykládat restriktivně.

68.     Přistoupí-li tedy zadavatel ke změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku za dobu jeho trvání, nesmí se jednat o změnu podstatnou ve smyslu § 222 odst. 3 zákona, nebo musí být zadavatel připraven a schopen prokázat, že byl oprávněn aplikovat některou z výjimek dle § 222 zákona.

69.     Úřad na základě skutečností namítaných v podnětu posuzoval, zda se obviněný nedopustil přestupku, když uzavřel Dohodu o narovnání po dobu trvání závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku (tj. po dobu trvání Smlouvy o dílo) bez provedení nového zadávacího řízení.

70.     Jak již Úřad avizoval výše, současně s podnětem byl podán návrh na zahájení správního řízení o uložení zákazu plnění Dohody o narovnání. O návrhu vedl Úřad správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0032/2025/VZ, v němž bylo dne 7. 10. 2025 vydáno rozhodnutí č. j. ÚOHS-38550/2025/510. Úřad rozhodl o uložení zákazu plnění Dohody o narovnání podle § 264 odst. 1 zákona neboť zadavatel uzavřením Dohody o narovnání ze dne 17. 12. 2024 umožnil v rozporu s § 222 odst. 1 zákona podstatnou změnu závazku ze Smlouvy o dílo uzavřené dne 25. 3. 2021 mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Opava - telematika“ po dobu jeho trvání ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) zákona bez provedení nového zadávacího řízení tím, že zadavatel nově požadoval od vybraného dodavatele provést práce, technologické postupy a výměnu technologických zařízení v rozsahu, kvalitě a lhůtách uvedených v příloze č. 1 Dohody o narovnání za částku ve výši 9 244 276,03 Kč bez DPH, tj. 11 185 574,- Kč vč. DPH, a změnil předmět plnění veřejné zakázky „Opava - telematika“ tak, že tato změna mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly výše uvedené změně, neboť plnění odpovídající závazku z přílohy č. 1 Dohody o narovnání ke Smlouvě o dílo ze dne 25. 3. 2021 měl zadavatel povinnost zadat v zadávacím řízení dle zákona a Dohoda o narovnání tak byla uzavřena postupem podle § 254 odst. 1 písm. a) zákona, tj. bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, příp. předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek, ačkoliv zadavatel byl povinen toto oznámení, příp. předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek uveřejnit.

71.      Výše uvedené rozhodnutí Úřadu bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0143/2025/VZ, č. j. ÚOHS-49506/2025/162 ze dne 22. 12. 2025. Obě rozhodnutí nabyla právní moci dne 2. 1. 2026. Úřad při posouzení možného přestupku zadavatele bude vycházet z obou těchto svých předchozích rozhodnutí, neboť právní závěry ohledně charakteru Dohody o narovnání byly učiněny právě v těchto dvou rozhodnutích, tedy, že Dohoda o narovnání představuje podstatnou změnu závazku ze Smlouvy o dílo a zadavatel ji uzavřel bez provedení nového zadávacího řízení.

72.     Úřad se nejprve zabýval tím, zda Dohoda o narovnání představuje zadání veřejné zakázky. Zadání veřejné zakázky je v § 2 odst. 1 zákona definováno tak, že se jedná o uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Znak úplatnosti ze strany zadavatele za plnění realizované vybraným dodavatelem je v projednávaném případě podle Úřadu naplněn, neboť zadavatel kalkuloval svoje nároky ze Smlouvy o dílo konkrétní sumou ve výši 15 200 000 Kč a vybraný dodavatel mu poskytuje náhradní plnění právě v hodnotě tohoto nároku. Zadavatel dostává od vybraného dodavatele protihodnotu za to, že neuplatňuje smluvní sankce a nárok na náhradu škody. Dohoda o narovnání tedy je zadáním veřejné zakázky ve smyslu zákona.

73.     Úřad dále posuzoval, zda Smlouva o dílo k okamžiku uzavření Dohody o narovnání již byla splněna nebo závazky z ní nadále trvají. Na splnění závazků ze smlouvy Úřad ve své rozhodovací praxi obecně dlouhodobě nahlíží tak, že pokud bylo celé plnění již dodáno a bylo plně uhrazeno, pak závazky ze smlouvy jsou již splněny. V projednávaném případě je nesporné, že celé dílo v době uzavření Dohody o narovnání ještě nebylo dodáno a vybranému dodavateli taktéž nebyla plně (ze 100 %) uhrazena smluvní cena ve výši sjednané ve Smlouvě o dílo, neboť část této ceny (ve výši 5 553 039,14 Kč bez DPH z celkové ceny díla ve výši 26 820 560,17 Kč bez DPH dle Dodatku č. 2 ke Smlouvě o dílo) byla zadavatelem zadržena. Právě skutečnost, že vybraný dodavatel své plnění zcela nedokončil, představuje podle Úřadu stěžejní argument pro závěr, že závazek ze Smlouvy o dílo k okamžiku uzavření Dohody o narovnání nadále trval.

74.     Sama uzavřená Dohoda o narovnání navíc odkazuje na více místech na Smlouvu o dílo, např. v čl. I. bod 1 („Provádění, předání a odpovědnost Zhotovitele za výsledek prací, technologických postupů a výměny technologických zařízení dle předchozí věty se bude přiměřeně řídit původní Smlouvou o dílo.“), v čl. I, bod 3 („Pro vyloučení jakýchkoli pochybností smluvní strany vyhlašují, že Smlouva o dílo jako taková nezaniká a tato Dohoda ji nenahrazuje.[1] Všechny záruky na Dílo ve smyslu Smlouvy o dílo trvají i po uzavření této Dohody a přiměřeně se uplatní i na plnění dodané na základě této Dohody.“), čl. I, bod 5 („Smluvní strany se prostřednictvím této Dohody dále dohodly, že promlčecí lhůta ve vztahu k nárokům vyplývajícím ze Smlouvy o dílo se v souladu s § 630 občanského zákoníku prodlužuje o 1 rok.“), čl. II., bod 1 („Práva a povinnosti touto Dohodou výslovně neupravená se přiměřeně řídí Smlouvou o dílo, případně občanským zákoníkem a jinými právními předpisy.“).

75.     V čl. I., bod 6. Dohody o narovnání se smluvní strany zabývaly i možnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku a souhlasně si potvrdily, že Dohoda o narovnání je uzavřena v souladu s požadavky § 222 zákona.

76.     Ze skutečnosti, že zadavatel vybranému dodavateli ke dni uzavření Dohody o narovnání stále nezaplatil částku ve výši 5 553 039,14 Kč bez DPH, která měla být vybranému dodavateli uhrazena dle Smlouvy o dílo, plyne, že Smlouva o dílo trvala v době uzavření Dohody o narovnání, a původní závazek ze Smlouvy o dílo ještě nezanikl. 

77.      Na základě výše uvedených skutkových zjištění může Úřad učinit závěr, že původní závazek ze Smlouvy o dílo trval a na zadavatele tak dopadá regulace dle § 222 odst. 1 zákona, tj. zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení (s dále uvedenými výjimkami). Úřad má za to, že účelem Dohody o narovnání bylo fakticky upravit a změnit původní závazek ze Smlouvy o dílo.

78.     Dohodu o narovnání je třeba posoudit z hlediska § 222 zákona, tj. určit, zda jde o podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku či změnu nepodstatnou. Pokud tedy zadavatel potřebuje učinit změnu podmínek smlouvy, musí vyhodnotit, zda naplňuje definici podstatné změny, a pokud ano, je povinen realizovat nové zadávací řízení, neboť v rámci stávajícího smluvního vztahu takovou změnu učinit nemůže. Dle § 222 odst. 3 zákona lze považovat za podstatnou změnu smluvních podmínek takovou, která by umožnila – pokud by se modifikované podmínky vyskytovaly v původním zadávacím řízení – účast jiných dodavatelů než těch, kteří podali nabídku v zadávacím řízení, nebo která by umožnila vybrat jiného dodavatele než toho, který byl původně vybrán. Nepřípustná je rovněž taková změna, jež mění způsobem, který nebyl v původních zadávacích podmínkách předpokládán, ekonomickou rovnováhu smluvního vztahu ve prospěch dodavatele, jemuž byla veřejná zakázka zadána. Za nepřípustnou je nezbytné dále považovat změnu, která značnou měrou veřejnou zakázku rozšiřuje o jakékoli plnění, které původně nebylo předpokládáno.

79.     Pokud nelze zamýšlenou změnu zařadit do žádné z uvedených kategorií nepodstatných změn, není zadavatel oprávněn ji umožnit bez provedení nového zadávacího řízení dle zákona. Nezbytnost takovéhoto postupu je pak zvýrazněna zejména v případech, kdy se mění či doplňují významné parametry smlouvy jako předmět plnění, cena plnění či doba poskytování plnění.

80.     Úřad se bude nejprve zabývat naplněním podmínek podle § 222 odst. 9 zákona, který mj. stanoví, že cenový nárůst související se změnami podle odstavců 5 nebo 6 při odečtení stavebních prací, služeb nebo dodávek, které nebyly s ohledem na tyto změny realizovány, nesmí přesáhnout 30 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet cenových nárůstů všech změn podle odstavců 5 a 6.

81.      Výše zmiňované rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0143/2025/VZ ze dne 22. 12. 2025 k aplikaci § 222 odst. 9 zákona uvádí, že pro účely výpočtu hodnoty změny nebo cenového nárůstu se původní hodnotou závazku rozumí cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku upravená v souladu s ustanoveními o změně ceny, obsahuje-li tato smlouva taková ustanovení. Zákonodárce výslovně počítá pouze se změnami podle odstavců 5 a 6 § 222 zákona, tzn., že jiné změny se do cenového nárůstu nezapočítají. V projednávaném případě tak půjde pouze o ty změny, které souvisí s poskytnutím dodatečných dodávek ve formě nových řadičů v hodnotě přesahující 9,2 mil. Kč bez DPH.

82.     Podle Smlouvy o dílo činí původní hodnota závazku 28 469 969,64 Kč bez DPH. Nárok zadavatele byl v Dohodě o narovnání vyčíslen na 15 200 000 Kč, tudíž tuto sumu by měl zadavatel obdržet. Vybraný dodavatel sporné nároky zadavatele v této výši před uzavřením Dohody o narovnání výslovně neuznal, nicméně uzavřením této dohody se zavázal poskytnout zadavateli plnění v min. hodnotě 15 200 000 Kč, čímž k faktickému uznání sporných nároků došlo. Součástí plnění a ceny díla mají být i řadiče, jejichž hodnota byla v Dohodě o narovnání vyjádřena částkou 9 244 276,03 Kč bez DPH. Podle Smlouvy o dílo měla být součástí původního plnění mj. úprava řadičů, které byly na křižovatkách instalovány a které tam měly být (po úpravě) ponechány. Nové řadiče tedy nedostává zadavatel zdarma či jako něco navíc nad původně sjednané plnění, ale jde o součást celého funkčního díla dle Smlouvy o dílo. Zadavatel tak jako úhradu svých sankčních nároků obdrží pouze 6 mil. Kč, i když smluvní sankce vůči vybranému dodavateli uplatňoval, resp. by mohl uplatňovat, v mnohem vyšší částce. Nelze tak přistoupit na argumentaci, že by řadiče byly dodány bezplatně, neboť za ně zadavatel „platí“ nevymáháním sporných nároků, které v Dohodě o narovnání zadavatel kvantifikoval. Rovněž nelze předpokládat, že vybraný dodavatel nové řadiče zadavateli dodává bezplatně z pouhé dobré vůle. Cenový nárůst na základě změny závazku tedy činí 9 244 276,03 Kč bez DPH, což při poměření s původní hodnotou závazku ve výši 28 469 969,64 Kč bez DPH znamená nárůst o 32,44 %. Cenový nárůst tedy přesahuje 30 % původní hodnoty závazku, tudíž nesplňuje podmínku stanovenou v § 222 odst. 9 zákona.

83.     Pokud není naplněna podmínka zakotvená v § 222 odst. 9 zákona, tj. cenový nárůst související s danou změnou přesahuje hranici 30 % původní hodnoty závazku, je bezpředmětné zabývat se naplněním podmínek stanovených v § 222 odst. 5 nebo 6 zákona, jelikož se automaticky jedná o změnu podstatnou. Podle § 222 odst. 9 zákona platí, že cenový nárůst související se změnami podle odstavců 5 nebo 6 nesmí přesáhnout 30 % původní hodnoty závazku, což v daném případě nebylo splněno.

84.     Úřad dále posoudil, zda nemůže jít o změnu závazku ze smlouvy nepodstatnou či povolenou na základě výjimky dle § 222 odst. 4 zákona.

85.     Podle § 222 odst. 4 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a nižší než 10 % původní hodnoty závazku, nebo 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce, která není koncesí. Dle Úřadu nelze v šetřeném případě změnu plnění provedenou Dohodou o narovnání podřadit pod § 222 odst. 4 zákona, neboť není splněn základní předpoklad pro využití této tzv. změny „de minimis“, a to ten, že změna je nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku.  Limit pro veřejnou zakázku na dodávky (veřejná zakázka „Opava – telematika“ je podle čl. 10.1 zadávací dokumentace veřejnou zakázkou na dodávky) činí podle nařízení vlády č. 172/2016 Sb. (ve znění účinném pro projednávanou věc) částku 5 401 000 Kč.[2] Hodnota změny dle Dohody o narovnání přitom činí 9 244 276,03 Kč bez DPH, tj. tato změna je vyšší, než činí finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky. Dle Úřadu tedy nebyla naplněna jedna z podmínek uvedených v § 222 odst. 4 zákona, které musí být naplněny kumulativně, aby bylo možné postupovat dle daného ustanovení.

86.     Protože Úřad shledal, že nejsou naplněny podmínky pro nepodstatnou změnu závazku ze smlouvy podle § 222 odst. 4, 5 a 6 zákona, je třeba dále posoudit naplnění podmínek podle § 222 odst. 3 zákona. Toto ustanovení taxativně vymezuje, jaké změny závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku je nutno považovat za podstatné, a tedy změny nepřípustné bez provedení nového zadávacího řízení podle zákona. K tomu Úřad uvádí následující skutečnosti.

87.     Za podstatnou změnu se dle § 222 odst. 3 písm. a) zákona považuje taková změna smluvních podmínek, která by umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly dané změně. Úřad konstatuje, že pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly následně provedené změně v předmětu plnění, mohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele v původním zadávacím řízení. Kdyby již v rámci původní veřejné zakázky zadavatel požadoval provést práce, technologické postupy a výměnu technologických zařízení v rozsahu, kvalitě a lhůtách uvedených následně v Dohodě o narovnání, někteří dodavatelé by mohli původní řadiče využít (a upravit), jiní dodavatelé by upřednostnili výměnu řadičů za nové a ty by napojili k novému dispečinku. Tato různá řešení se mohla lišit i cenově, tudíž není vyloučeno, že změna podmínek (zde předmětu plnění) by mohla mít vliv i na výběr dodavatele v původním zadávacím řízení.

88.     S ohledem na výše uvedené Úřad shrnuje, že v šetřeném případě není možné vyloučit, že pokud by účastníci zadávacího řízení věděli, že v původním zadávacím řízení (v roce 2020) zadavatel umožní dodat jiné technické řešení, mohla tato změna vést k výběru jiného dodavatele, s nímž by byla uzavřena Smlouva o dílo. Z pohledu Úřadu tedy změna podmínek předmětné Smlouvy o dílo na základě Dohody o narovnání spočívající v provedení prací, technologických postupů a výměně technologických zařízení představuje podstatnou změnu závazku dle § 222 odst. 3 písm. a) zákona, neboť zadavatel provedl takovou změnu podmínek Smlouvy o dílo, která mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně.

89.     Úřad konstatuje, že obviněný nedodržel pravidlo stanovené v § 222 odst. 1 zákona, neboť umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení tím, že s vybraným dodavatelem uzavřel Dohodu o narovnání, aniž by byla splněna některá ze zákonných výjimek stanovených v příslušných odstavcích § 222 zákona. Vzhledem k tomu, že změna provedená na základě Dohody o narovnání představuje podstatnou změnu podmínek Smlouvy o dílo, byl zadavatel povinen plnění vyplývající z přílohy č. 1 Dohody o narovnání jako novou veřejnou zakázku zadat v zadávacím řízení podle § 2 odst. 3 zákona.

90.     K naplnění všech znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je třeba, aby porušení pravidel stanovených zákonem pro zadání veřejné zakázky ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr dodavatele. Z hlediska zákonného rámce § 268 odst. 1 písm. a) zákona tedy stačí pouhá možnost (potencialita) ovlivnění výběru dodavatele. V této souvislosti Úřad odkazuje na ustálenou judikaturu týkající se problematiky potenciality ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky při postupu zadavatele podle zákona. Např. Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) v rozsudku sp. zn. 9 Afs 78/2012 ze dne 25. 7. 2013 konstatoval, že „[z]e zákonného znění přitom expressis verbis plyne, že ke spáchání deliktu dojde, i pokud porušením zákona zadavatel pouze mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Ze zákona je tedy zřejmé, že postačí pouhá potencialita podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.“ Úřad dodává, že ačkoliv se popsaný závěr NSS týkal spáchání správního deliktu podle předchozí právní úpravy zadávání veřejných zakázek, je tento plně aplikovatelný i na šetřený případ, neboť znaky skutkové podstaty protiprávního jednání (přestupku) podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona nedoznaly co do svého obsahového významu z hlediska sledované okolnosti žádných koncepčních změn.

91.      S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že shora popsaný nezákonný postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že pokud by obviněný postupoval v souladu se zákonem a poptával předmětné plnění (tj. provést práce, technologické postupy a výměnu technologických zařízení v rozsahu, kvalitě a lhůtách uvedených v příloze č. 1 Dohody o narovnání) v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení, tedy pokud by proběhla řádná soutěž o toto plnění, mohl obviněný obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, kteří mohli nabídnout za realizaci daného plnění nižší cenu než vybraný dodavatel, resp. než jaká byla obsažena v Dohodě o narovnání. V takovém případě je tak potencialita vlivu na výběr dodavatele ve vztahu k zadávacímu řízení, které mělo být uskutečněno pro realizaci změny závazku ze smlouvy, avšak uskutečněno nebylo, jasně dána již v důsledku samotné skutečnosti, že ač byl obviněný ve smyslu § 222 odst. 1 zákona povinen pro změnu závazku ze smlouvy realizovat nové zadávací řízení, toto řízení nerealizoval (viz např. bod 54. odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0098/2021/VZ, č. j. ÚOHS-24031/2021/162/HSc ze dne 30. 8. 2021).

92.     Obviněný v podaném odporu označuje jako nesprávné posouzení podle § 222 odst. 9 zákona, neboť Dohoda o narovnání není dle jeho názoru úplatnou smlouvou a částka 15 200 000 Kč, resp. částka 9 244 276,03 Kč (hodnota řadičů) nemůže sloužit jako základ pro výpočet cenového nárůstu podle tohoto ustanovení ani určení hodnoty změny dle § 222 odst. 4 zákona. Je tomu tak dle něj proto, že uvedená částka nebyla obviněným uhrazena vybranému dodavateli a ani nedošlo k započtení této sumy proti smluvní pokutě. Cenový nárůst podle obviněného nepřekročil limit 30 % a jsou splněny podmínky pro výjimku dle § 222 odst. 4 až 6 zákona.

93.     Jak již Úřad vyložil výše, hodnota nově dodaných řadičů (včetně souvisejících prací a postupů) činila 9 244 276,03 Kč. Tato suma je uvedena v čl. I, bod 1 Dohody o narovnání. S touto částkou pracuje rovněž rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0143/2025/VZ, č. j. ÚOHS-49506/2025/162 ze dne 22. 12. 2026, v němž se konstatuje, že „Cenový nárůst na základě změny závazku tedy činí 9 244 276,03 Kč bez DPH.“  Proto Úřad i v tomto aktuálním rozhodnutí musí vycházet z uvedené částky. Výpočet zůstatku sporného nároku ve výši 3 646 961 předkládaný obviněným (viz výše) tak nemá racionální právní základ a ze strany obviněného se může jednat pouze o „hru s čísly“, jejímž účelem je, aby se vešel do limitů podle § 222 odst. 4 a 9 zákona.

94.     Ohledně obviněným navrhovaných důkazů Úřad uvádí, že důkaz Znaleckým posudkem provedl (viz výše), a stejně tak i další navržené důkazy (viz výše). Obviněný jako stěžejní důkaz označuje Znalecký posudek. Úřad skutkový stav na řadičích v Opavě a závěry Znaleckého posudku nijak nezpochybňuje, avšak následné jednání obviněného a jeho hodnocení z hlediska zákona může učinit pouze Úřad (příp. soud). Zadavatel Znalecký posudek obdržel a bylo na jeho rozhodnutí, aby zvolil adekvátní postup. Nelze konstatovat, že pokud zadavatel postupoval podle závěrů Znaleckého posudku, že postupoval rovněž v souladu s § 222 zákona. Úřad nepopírá, že řešení sporných záležitostí ohledně telematiky na základě Dohody o narovnání mohlo být racionální a ekonomicky výhodné (patrně pro obě strany). Skutečnost, že zprovoznění telematiky v Opavě bylo ve veřejném zájmu, uznal jak NSS v usnesení 10 As 161/2025-100, tak i Úřad ve svých předchozích rozhodnutích týkajících se této veřejné zakázky. Obviněným navrhovaný důkaz článkem z webového portálu iDnes.cz nebyl proveden, neboť rozhodné skutečnosti byly dostatečně zjištěny a prokázány jinými provedenými důkazy a obviněným navržený důkaz by již byl nadbytečný, neboť by nepřinesl nové poznatky relevantní pro rozhodnutí. Obviněný tento článek uvádí jako příklad toho, že problém s poruchovými světelnými signalizačními zařízeními byl dlouhodobě předmětem veřejného zájmu, když se o tuto otázku zajímala média. Tuto skutečnost však Úřad nezpochybňuje. Skutečnost, že se o daný problém zajímala média, na zjištěném skutkovém stavu ničeho nemění. Obviněný přitom neuvádí, jaké další skutečnosti by chtěl daným článkem prokázat či jaké okolnosti vyvrátit.

95.     Pokud jde o argument obviněného, že jeho jednání mělo znaky tzv. přípustného rizika (podle § 27 zákona o přestupcích), tento pohled Úřad nesdílí. Přípustné riziko znamená, že se o přestupek nejedná, pokud ke vzniku následku jinak odpovídajícího skutkové podstatě přestupku dojde při výkonu společensky prospěšné činnosti, která je vykonávána v souladu s dosaženým stavem poznání a dostupnými informacemi, a pokud je podstoupené riziko nezbytné k dosažení tohoto cíle a nelze jej při vynaložení veškeré potřebné péče vyloučit. Jinými slovy řečeno, pokud by k porušení zákona došlo v rámci „přípustného rizika“ výkonu určité (užitečné) činnosti, nejde o přestupek – za takové jednání nenese subjekt odpovědnost. Musí však jít o činnost prospěšnou, a nelze-li daného výsledku dosáhnout jinak. Kumulativní splnění těchto definičních znaků přípustného rizika však Úřad v jednání obviněného nespatřuje, neboť Úřad má za to, že daného výsledku bylo možno dosáhnout jinak – zadáním veřejné zakázky v zadávacím řízení. V posuzovaném případě nelze proto na jednání obviněného ustanovení o přípustném riziku aplikovat.

96.     Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je dalším znakem přestupku zadání veřejné zakázky nebo uzavření rámcové dohody. I tento poslední znak skutkové podstaty přestupku je rovněž naplněn, neboť obviněný uzavřel dne 17. 12. 2024 s vybraným dodavatelem Dohodu o narovnání.

97.     Úřad na základě výše uvedených skutečností shrnuje, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 222 odst. 1 zákona, když umožnil podstatnou změnu závazku ze Smlouvy o dílo uzavřené dne 25. 3. 2021 mezi obviněným a vybraným dodavatelem na realizaci veřejné zakázky „Opava - telematika“ po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení tím, že dne 17. 12. 2024 uzavřel s vybraným dodavatelem Dohodu o narovnání ke Smlouvě o dílo, v níž obviněný nově požadoval od vybraného dodavatele provést práce, technologické postupy a výměnu technologických zařízení v rozsahu, kvalitě a lhůtách uvedených v příloze č. 1 Dohody o narovnání za částku ve výši 9 244 276,03 Kč bez DPH, tj. 11 185 574 Kč vč. DPH, přičemž cenový nárůst související s touto změnou přesáhnul 30 % závazku ze Smlouvy o dílo ve smyslu § 222 odst. 9 zákona, čímž ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) zákona umožnil takovou změnu smluvních podmínek, která by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení „Opava - telematika“, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly výše uvedené změně, přičemž tímto jednáním mohl ovlivnit výběr dodavatele, a zadal výše uvedenou veřejnou zakázku.

98.     Úřad proto rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty

99.     Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

100.   Úřad se v souvislosti s rozhodováním o uložení sankce nejprve zabýval tím, zda nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, resp. k promlčení přestupku. Odpovědnost za přestupek zaniká podle § 29 písm. a) zákona o přestupcích mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona činí 5 let.

101.    Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

102.   V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula promlčecí doba stanovená v § 270 odst. 3 písm. a) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 17. 12. 2024, kdy obviněný uzavřel Dohodu o narovnání s vybraným dodavatelem. Promlčecí doba vzhledem k tomuto jednání počala běžet následujícího dne, tj. dne 18. 12. 2024. Řízení o přestupku bylo zahájeno dne 29. 4. 2026, kdy byl vydán příkaz. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

103.   Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 nebo 5 zákona, lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až e) zákona.

104.   Při úvaze, jak stanovit horní hranici pokuty v šetřeném případě, Úřad vycházel z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-20652/2024/163 ze dne 28. 5. 2024, ve kterém předseda Úřadu uvedl, jakým způsobem určit cenu veřejné zakázky v případech, kdy dojde ke změně původního závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku bez provedení nového zadávacího řízení. Předseda Úřadu v tomto typově obdobném případu dovodil, že při stanovení horní hranice pokuty ve smyslu § 268 odst. 2 písm. a) zákona je nezbytné vyjít z ceny „nové“ veřejné zakázky, a nikoliv z ceny „původní“ veřejné zakázky, neboť původní veřejná zakázka není předmětem řízení o přestupku, a proto cena této veřejné zakázky nemůže sloužit jako základ pro určení horní hranice pokuty.

105.   Úřad zohlednil výše uvedené rozhodnutí předsedy Úřadu a při určení horní hranice pokuty vycházel z ceny veřejné zakázky stanovené v Dohodě o narovnání ve výši 11 185 574 Kč vč. DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % z částky 11 185 574 Kč) v souladu s § 268 odst. 2 písm. a) zákona tedy činí 1 118 557 Kč.

106.   Při určení druhu správního trestu a jeho výměry je správní orgán povinen přihlédnout k okolnostem demonstrativně uvedeným v § 37 písm. a) až i) zákona o přestupcích. Při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil pouze ta z kritérií vyjmenovaných v § 37 zákona o přestupcích, která mají význam ve vztahu k projednávanému přestupku. V tomto případě Úřad přihlédl zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

107.   Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

108.   Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

109.   V projednávaném případě následkem přestupku bylo nedůvodné vyloučení hospodářské soutěže, resp. stav, kdy plnění hrazené z veřejných prostředků bylo zadáno, aniž by o toto plnění proběhla jakákoliv soutěž. Z tohoto hlediska lze označit spáchaný přestupek jako závažný.

110.    Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých byl přestupek spáchán, Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že uzavřením Dohody o narovnání obviněný umožnil podstatnou změnu závazku ze Smlouvy o dílo po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení, čímž mohl ovlivnit výběr dodavatele. Nelze vyloučit, že kdyby obviněný postupoval v souladu se zákonem a provedl nové zadávací řízení, mohl obdržet i nabídky jiných dodavatelů, které by mohly být pro zadavatele ekonomicky výhodnější než nabídka vybraného dodavatele. Postup obviněného v rozporu se zákonem je nevratný, neboť obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem Dohodu o narovnání, aniž k tomu byl podle zákona oprávněn. 

111.     Úřad neshledal v šetřeném případě žádné přitěžující okolnosti. Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil tu skutečnost, že v daném případě co do procentuálního vyjádření hodnoty celkového nárůstu ceny došlo k relativně nízkému překročení zákonného maxima odpovídajícímu jen několika jednotkám procent (tj. 2,44 %).

112.    Podle § 270 odst. 1 zákona platí, že má-li být uložen zákaz plnění smlouvy, přihlédne se při určení výměry pokuty zadavateli též k tomu, v jakém rozsahu již bylo ze smlouvy plněno. V případě předmětné veřejné zakázky byl obviněnému rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-38550/2025/510 ze dne 7. 10. 2025, sp. zn. ÚOHS-0032/2025/VZ, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS 49506/2025/162 ze dne 22. 12. 2025, sp. zn. ÚOHS-R0143/2025/VZ, uložen zákaz plnění Dohody o narovnání, neboť uzavřením této dohody zadavatel umožnil v rozporu s § 222 odst. 1 zákona podstatnou změnu závazku ze Smlouvy o dílo. Plnění Dohody o narovnání Úřad citovaným rozhodnutím zakázal po uplynutí 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí, tj. od 2. 1. 2026. Úřad při stanovení výše pokuty tedy přihlédl k tomu, v jakém rozsahu bylo z Dohody o narovnání již plněno. Jak sdělil zadavatel ve svém vyjádření k návrhu ze dne 27. 1. 2025 a stejně tak i ve vyjádření k podnětu ze dne 31. 1. 2025, zadavatel předpokládá, že v době vydání rozhodnutí Úřadu, což zadavatel předpokládá v horizontu 3 až 4 měsíců od podání návrhu (ten byl podán 16. 1. 2025), bude smlouva již z větší části splněna. Sama Dohoda o narovnání stanovila harmonogram provádění prací od zahájení realizace úprav v délce 3 + 2 + 2 měsíce. V dalším vyjádření zadavatele ze dne 10. 9. 2025 zadavatel uvedl, že ke dni 5. 9. 2025 není nic, co by bylo ještě nezbytně provést na základě Dohody o narovnání, avšak bude ještě nutno vykonat sčítání intenzit na všech křižovatkách a na základě toho provést úpravu a aktualizaci dopravního řešení (z důvodu předchozí živelní pohromy). Skutečnosti, že jsou práce na telematice v Opavě z velké části splněny, nasvědčuje i v registru smluv publikovaná Smlouva o poskytování služeb uzavřená dne 1. 4. 2026 mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, jež se mj. týká provádění údržby a servisu světelných signalizačních zařízení na křižovatkách v Opavě. Úřad však nedisponuje jednoznačnou informací od zadavatele (jež měl informovat Úřad jeden den po splnění předmětu Dohody o narovnání) a ani z veřejně dostupných zdrojů, že by již celá veřejná zakázka byla kompletně dokončena a předána zadavateli. Úřad má na základě výše uvedených skutečností za to, že ke dni vydání rozhodnutí Úřadu ze dne 7. 10. 2025, kterým byl uložen zákaz plnění Dohody o narovnání, byla podstatná část díla již splněna. Tato skutečnost tak vede ke zvýšení pokuty, na rozdíl od situace, kdy by ze smlouvy byla splněna jen nepatrná část.

113.    Obviněný v odporu k výši trestu uloženého příkazem uvádí, že právě v jeho případě jsou dány okolnosti pro uložení nejmírnějšího správního trestu. Uložení pokuty podle něj představuje nepřiměřeně přísný zásah do jeho práv a majetkové sféry. Účelu správního řízení lze podle obviněného dosáhnout samotným projednáním věci a uložením napomenutí.

114.    K tomu Úřad podotýká, že s ohledem na závažnost přestupku nelze trest pouhého napomenutí (příp. upuštění od uložení správního trestu) považovat za trest odpovídající jednání, kterého se obviněný dopustil. Projednávaný přestupek nelze považovat za marginální, aby bylo možné dosáhnout účelu odpovědnosti za přestupek již samotným projednáním věci, resp. upuštěním od potrestání obviněného. Pokud Úřad vyhodnotil přestupek jako závažný, nelze ani uložit pouhé napomenutí. Uložení napomenutí by za okolností posuzovaného případu nebylo způsobilé dostatečně vyjádřit společenskou škodlivost protiprávního jednání obviněného ani zajistit preventivní funkci sankce. Samotné konstatování porušení zákona by proto nebylo přiměřenou reakcí na zjištěný přestupek. Úřad proto dospěl k závěru, že k naplnění účelu správního trestání je nezbytné uložit obviněnému sankci v podobě pokuty.

115.    Úřad se dále zabýval tím, zda pokračování v přestupku, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v zákoně o přestupcích, jakož i z judikatury NSS. Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 (dále jen „rozsudek NSS ze dne 9. 10. 2025“) zdůraznil, že aktuálně účinné znění zákona o přestupcích představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu zákona o přestupcích, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem § 37 písm. b) zákona o přestupcích, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 zákona o přestupcích mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy zákon o přestupcích vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích), nelze § 37 písm. b) zákona o přestupcích chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.

116.    Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) zákona o přestupcích, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávaným přestupkem ve společném řízení, ačkoliv to podle zákona o přestupcích přicházelo v úvahu. Úřad uvádí, že šetřený přestupek není v souběhu s dalším přestupkem či přestupky obviněného, proto se § 37 písm. b) zákona o přestupcích v projednávané věci neuplatní.

117.    Úřad se rovněž zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není spácháním dalšího přestupku obviněným. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v přestupkovém zákoně, jakož i z rozsudku NSS ze dne 9. 10. 2025. Úřad konstatuje, že z úřední činnosti zjistil, že přestupku uvedenému ve výroku I. tohoto rozhodnutí nepředcházelo žádné zahájení řízení o přestupku obviněného. Úřad tak konstatuje, že obviněný neporušil zákon opakovaně a v nyní posuzovaném případě se nedopustil recidivy.

118.    Při určení výše pokuty Úřad přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2026[3] Úřad zjistil, že obviněný bude v roce 2026 hospodařit s plánovanými příjmy ve výši více než 2 miliardy Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

119.    Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti, aniž by se jednalo o pokutu likvidační anebo nespravedlivou.

120.   S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

121.    Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet místně příslušného Celního úřadu v Ostravě zřízený u České národní banky číslo 3754-97729761/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

122.   Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

123.   Podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích správní orgán uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

124.   Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

125.   Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 2 500 Kč.

126.   Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil (pokračování v) přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

127.   Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2026000308.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Adresát/i:

JUDr. Miroslav Cák, advokát, AGM partners s.r.o., advokátní kancelář, Hilleho 1838/1, Černá Pole, 602 00 Brno

Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Zvýrazněno Úřadem.

[2] V nyní platné a účinné vyhlášce činí limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky pro zadavatele 5 386 000 Kč.

[3] https://www.opava-city.cz/cz/mesto-urad/hospodareni-mesta/rozpocet/schvaleny-rozpocet-statutarniho-mesta-opavy-rok-2026.html