číslo jednací: 30418/2026/500
spisová značka: S0438/2026/VZ

• Instance: I.
• Věc: D1 Silnoproud, údržba a opravy elektro – 2026-2028
• Účastníci:
  1. Ředitelství silnic a dálnic s. p.
  2. SEIT s.r.o.
  3. STEGG s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2026
• Datum nabytí právní moci: 8. 9. 2026

PID	UOHSX00NA69U
Č. j.	ÚOHS-30418/2026/500
Sp. zn.	ÚOHS-S0438/2026/VZ
Datum, místo	21. 8. 2026, Brno

Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 30. 6. 2026 na návrh ze dne 29. 6. 2026 a doplnění návrhu ze dne 30. 6. 2026, jehož účastníky jsou

• navrhovatel – SEIT s.r.o., IČO 09493166, se sídlem K Trafostanici 30, 251 64 Kunice,
• strany smlouvy:
• zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha,
• vybraný dodavatel – STEGG s.r.o., IČO 19718144, se sídlem Českobrodská 1174, 198 00 Praha,

ve věci návrhu na uložení zákazu plnění „Smlouvy o poskytování služeb“ uzavřené dne 29. 5. 2026 mezi cit. zadavatelem a cit. vybraným dodavatelem na veřejnou zakázku „D1 Silnoproud, údržba a opravy elektro – 2026-2028“ zadávanou v rámci dynamického nákupního systému s názvem „Údržba a opravy elektro – silnoproud“, který byl zaveden v zadávacím řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 11. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 12. 2023 pod ev. č. Z2023-054910, ve znění pozdějších úprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 12. 2023 pod ev. č. 736029-2023, ve znění pozdějších úprav,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – SEIT s.r.o., IČO 09493166, se sídlem K Trafostanici 30, 251 64 Kunice – ze dne 29. 6. 2026, ve znění jeho doplnění ze dne 30. 6. 2026, na uložení zákazu plnění smlouvy – „Smlouva o poskytování služeb“ ze dne 29. 5. 2026 – uzavřené mezi zadavatelem – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha – a vybraným dodavatelem – společnost STEGG s.r.o., IČO 19718144, se sídlem Českobrodská 1174, 198 00 Praha – na realizaci veřejné zakázky „D1 Silnoproud, údržba a opravy elektro – 2026-2028“ zadávané v rámci dynamického nákupního systému s názvem „Údržba a opravy elektro – silnoproud“, který byl zaveden v zadávacím řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 11. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 12. 2023 pod ev. č. Z2023-054910, ve znění pozdějších úprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 12. 2023 pod ev. č. 736029-2023, ve znění pozdějších úprav, se podle § 265 písm. a) citovaného zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.            K ZADÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.         Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), odeslal dne 4. 5. 2026 prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje Tender arena[1] (dále jen „Tender arena“) dodavatelům zařazeným do dynamického nákupního systému s názvem „Údržba a opravy elektro – silnoproud“, který byl zaveden v zadávacím řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 11. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 12. 2023 pod ev. č. Z2023-054910, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 12. 2023 pod ev. č. 736029-2023 (dále jen „DNS“), výzvu k podání nabídek z téhož dne (dále jen „výzva k podání nabídek“) na veřejnou zakázku „D1 Silnoproud, údržba a opravy elektro – 2026-2028“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.        Podle čl. 2 výzvy k podání nabídek je předmětem plnění veřejné zakázky „zajištění servisní služby pro silnoproudá elektrická zařízení, včetně revizí a zkoušek zařízení ve správě Zadavatele a nepřetržité pohotovostní služby, včetně telefonického spojení v období 2026–2028. […]. Součástí plnění bude i odstraňování případných kabelových poruch a poruch zásuvkových skříní a také údržba silnoproudých systémů v areálu SSÚD a na detašovaných pracovištích.“

3.        Podle čl. 3 výzvy k podání nabídek předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 3 430 060 Kč bez DPH.

4.        Z „protokolu o hodnocení a posouzení nabídek“ ze dne 15. 5. 2026 (dále jen „protokol o hodnocení a posouzení nabídek“) vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 5 nabídek, a to mj. nabídku navrhovatele – SEIT s.r.o., IČO 09493166, se sídlem K Trafostanici 30, 251 64 Kunice (dále jen „navrhovatel“) – a nabídku vybraného dodavatele – STEGG s.r.o., IČO 19718144, se sídlem Českobrodská 1174, 198 00 Praha (dále jen „společnost STEGG s.r.o.“ či „vybraný dodavatel“) (společně též jako „účastníci“).

5.        Z dokumentace o veřejné zakázce dále vyplývá, že zadavatel na základě posouzení a hodnocení nabídek podaných na veřejnou zakázku dne 20. 5. 2026 rozhodl, že vybraným dodavatelem k realizaci veřejné zakázky je společnost STEGG s.r.o., přičemž uvedené rozhodnutí oznámil prostřednictvím Tender areny dodavatelům, kteří na veřejnou zakázku podali nabídku, téhož dne (dále jen „oznámení o výběru“ či „rozhodnutí o výběru“).

6.        Dne 21. 5. 2026 obdržel zadavatel námitky navrhovatele proti rozhodnutí o výběru z téhož dne (dále jen „námitky“).

7.        Dne 29. 5. 2026 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem „Smlouvu o poskytování služeb“ ev. č. (ISPROFIN/ISPROFOND): 500 116 0009, č. smlouvy objednatele: 18ZA-004613, č. smlouvy poskytovatele: 26-016/26-00800 na realizaci předmětné veřejné zakázky (dále jen „smlouva“). Oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 2. 6. 2026 pod ev. č. formuláře F2026-029242 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 2. 6. 2026 pod ev. č. 376189-2026.

8.        Dne 3. 6. 2026 zadavatel odmítl námitky navrhovatele rozhodnutím o námitkách z téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

9.        Dne 30. 6. 2026 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh navrhovatele ze dne 29. 6. 2026, včetně jeho doplnění ze dne 30. 6. 2026, na uložení zákazu plnění smlouvy. Stejnopis návrhu byl zadavateli doručen dne 29. 6. 2026.

II.         OBSAH NÁVRHU

10.      Navrhovatel se návrhem domáhá uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku ve smyslu § 254 odst. 1 písm. d) zákona, neboť zadavatel uzavřel smlouvu postupem podle § 141 odst. 5 zákona, tj. před uplynutím lhůty pro podání námitek, přičemž navrhovatel má za to, že zadavatel porušil pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky, neboť provedené hodnocení nabídek a následné rozhodnutí o výběru dodavatele bylo učiněno v rozporu se zákonem, čím došlo či mohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele.

11.       Navrhovatel se domnívá, že se zadávacího řízení na veřejnou zakázku účastní, resp. podali svou nabídku, dva uchazeči, kteří jsou majetkově i personálně propojeni, přičemž jeden z nich byl zadavatelem následně vybrán pro plnění veřejné zakázky. Dle navrhovatele se jedná o vybraného dodavatele – společnost STEGG s.r.o. a společnost SPEL, a.s., IČO 00473057, se sídlem Třídvorská 1402, 280 02 Kolín (dále jen „společnost SPEL, a.s.“). Personální a majetkové propojení vybraného dodavatele a společnosti SPEL, a.s. dle navrhovatele spočívá v tom, že jediným společníkem společnosti STEGG s.r.o. je společnost MLD Group, a.s., IČO 21072884, se sídlem Třídvorská 1402, 280 02 Kolín (dále jen „společnost MLD Group, a.s.“), kde jediným akcionářem a statutárním orgánem (členem správní rady) je Jiří Svoboda, nar. 27. 12. 1971, bytem Tři Dvory 333, 280 02 Tři Dvory (dále jen „Jiří Svoboda“), a jediným akcionářem společnosti SPEL, a.s. je společnost DECARIA CZ s.r.o., IČO 26764440, se sídlem Třídvorská 1402,  280 02 Kolín (dále jen „společnost DECARIA CZ s.r.o.“), kde jediným statutárním orgánem je Jiří Svoboda, přičemž jediným společníkem společnosti DECARIA CZ s.r.o. je společnost MLD Group, a.s. Z uvedeného dle navrhovatele vyplývá, že skutečným majitelem vybraného dodavatele a společnosti SPEL, a.s., jakožto dvou dodavatelů účastnících se zadávacího řízení na veřejnou zakázku, je Jiří Svoboda, který je zároveň i statutárním orgánem v obou společnostech, což mu dává přímý a rozhodující vliv na jednání těchto společností.

12.      Z uvedeného majetkového a personálního propojení vybraného dodavatele a společnosti SPEL, a.s. navrhovatel dále v návrhu dovozuje i koordinaci těchto společností při podání nabídek do zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Navrhovatel konkrétně uvádí, že „S ohledem na personální propojení obou společností v jedné osobě statutárního orgánu i skutečného majitele (Jiří Svoboda) je zcela mimo jakoukoli pochybnost, že mezi těmito společnostmi byl jejich postup před podáním nabídek koordinován a obě společnosti při jejich podání spolupracovaly, pokud obě nabídky do Veřejné zakázky předkládala zadavateli z pozice statutárního orgánu obou těchto uchazečů jedna a tatáž osoba (Jiří Svoboda), která je navíc skutečným majitelem obou těchto uchazečů.“ Dle navrhovatele vzájemná propojenost a koordinace postupů uvedených společností vytváří zdánlivou konkurenci, čímž dochází k nerovnému postavení uchazečů o veřejnou zakázku, což vede k deformaci soutěže.

13.      Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel byl s ohledem na ustanovení § 6 zákona, konkrétně zásadu transparentnosti, rovného postavení účastníků zadávacího řízení a ochranu hospodářské soutěže povinen prověřit možný střet zájmů mezi vybraným dodavatelem a společností SPEL, a.s., a to i s ohledem na fakt, že relevantní skutečnosti prokazující majetkové a personální propojení těchto společností lze zjistit z veřejně dostupných zdrojů. Další povinností zadavatele bylo dle navrhovatele přezkoumat a prověřit naplnění podmínek kvalifikace, vyplývajících ze zákona a zadávací dokumentace na veřejnou zakázku. Navrhovatel uvádí, že vybraný dodavatel v rámci žádosti o účast v DNS prokazoval svou odbornou způsobilost prostřednictvím referenční zakázky realizované pro společnost SPEL, a.s., která se rovněž účastní DNS, což dle navrhovatele „[…] není ničím jiným než faktickou podporou kvalifikace jednoho z uchazečů mezi propojenými subjekty.“ Zároveň navrhovatel dodává, že v dané situaci vyvstává otázka, nakolik vybraný dodavatel disponuje prostředky pro naplnění kritérií kvalifikace v případě, kdy je tato významně závislá na společnosti SPEL, a.s. V souvislosti s prokazováním a posuzováním podmínek kvalifikace navrhovatel v návrhu zmiňuje ustanovení § 79 odst. 1 zákona, k němuž uvádí, že možná protichůdnost zájmů dodavatele může založit nedostatek technické kvalifikace bez ohledu na splnění jednotlivých požadavků zadavatele stanovených dle § 79 odst. 2 zákona. Tato protichůdnost zájmů pak dle navrhovatele může omezit konkurenci a hospodářskou soutěž, a tím i negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky, což je jedním z důvodů, proč má zadavatel dle zákona pravomoc protichůdnost zájmů účastníků zadávacího řízení přezkoumat.

14.      V poslední řadě navrhovatel v návrhu upozorňuje na fakt, že zadavatel svým konáním, resp. nekonáním porušil nejen předmětná ustanovení zákona, ale i samotné zadávací podmínky veřejné zakázky. Navrhovatel uvádí, že dle bodu 13.1. výzvy k podání nabídek může účastník analogicky k § 107 odst. 3 zákona podat v rámci veřejné zakázky pouze jednu nabídku, což ale nekoresponduje se situací, kdy dva uchazeči majetkově i personálně propojení podali do zadávacího řízení dvě nabídky, přičemž jeden z těchto uchazečů byl poté zadavatelem vybrán pro plnění veřejné zakázky.

15.      S ohledem na výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad rozhodl podle § 264 odst. 1 zákona o uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku.

III.     průběh správního řízení

16.      Úřad obdržel výše uvedený návrh dne 30. 6. 2026 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

17.      Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou navrhovatel a strany smlouvy – zadavatel a vybraný dodavatel.

18.      Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 1. 7. 2026.

Vyjádření zadavatele k návrhu

19.      Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 8. 7. 2026 (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) obdržel Úřad od zadavatele dne 9. 7. 2026, přičemž téhož dne zadavatel také Úřadu zpřístupnil dokumentaci k veřejné zakázce v elektronickém nástroji.[2]

20.     K námitce týkající se střetu zájmů a propojení vybraného dodavatele se společností SPEL, a.s. zadavatel konstatuje, že majetkové či personální vazby mezi dodavateli nepředstavují porušení zákona, resp. nezakládají automaticky střet zájmů či zakázanou dohodu, a ani nezakládají důvod pro vyloučení takovýchto dodavatelů ze zadávacího řízení v případě, že nejsou prokázány konkrétní nežádoucí dopady do hospodářské soutěže. Zadavatel dále dodává, že neměl k dispozici žádné indicie či jiné podklady prokazující koordinaci nabídek uvedených dodavatelů či jinou formu jejich spolupráce při přípravě či podání nabídky, přičemž ani sám navrhovatel nic takového neuvádí. Ke střetu zájmů dále zadavatele dodává, že se jedná o situaci, kdy osoba vykonávající určitou činnost má vedle této činnosti i jiný zájem, který může ovlivnit její nestrannost či objektivitu při rozhodování, což se v kontextu zadávacího řízení vztahuje typicky k osobě zadavatele či osobám jednajícím za zadavatele, nikoliv automaticky k vztahům mezi dodavateli. Střet zájmů pak dle zadavatele předpokládá kolizi odlišných či protichůdných zájmů, kdežto v případě majetkově a personálně propojených osob lze předpokládat, že jejich ekonomický zájem bude v zásadě jednotný, nikoliv konfliktní.

21.      Dále zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí, že samotná existence majetkového či personálního propojení mezi dodavateli automaticky nezakládá střet zájmů, porušení podmínek zadávacího řízení či jiné porušení zákona, a není tak, bez dalšího posouzení skutečností a jejích případných dopadů na průběh zadávacího řízení, důvodem pro vyloučení dodavatele. Skutečnosti o majetkové a personální propojenosti vybraného dodavatele a společnosti SPEL a.s., dostupné z veřejných rejstříků a uváděné navrhovatele v návrhu, neprokazují dle zadavatele koordinaci nabídek, střet zájmů či jiné porušení zákona, a nejsou tak bez dalšího důvodem pro přijetí příslušného opatření k nápravě.

22.     K námitce navrhovatele týkající se kvalifikace vybraného dodavatele zadavatel uvádí, že tato byla posouzena v souladu se zadávací dokumentací i zákonem, a argumentace navrhovatele možnými protichůdnými zájmy vybraného dodavatele je mimoběžná, jelikož pojem „protichůdný zájem“ dopadá na situace, kdy existuje reálný střet mezi dvěma odlišnými ekonomickými či funkčními zájmy téhož dodavatele, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky. K námitce sdílení kvalifikace mezi vybraným dodavatelem a společností SPEL, a.s., což dle navrhovatele dokládá faktickou závislost mezi dotčenými subjekty, zadavatel uvádí, že se v daném případě jedná o interní podporu v rámci propojené skupiny, nikoliv nezávislý důkaz o schopnostech vybraného dodavatele. Nad rámec uvedeného zadavatel dodává, že vybraný dodavatel a společnost SPEL, a.s. spolu nesdílí referenční zakázky, jak uvádí navrhovatel, který navíc dle zadavatele nepředložil žádný konkrétní argument, který by zpochybňoval pravdivost či relevanci referenčních zakázek vybraného dodavatele. Co se referenční zakázky s názvem „Zajištění servisu, údržby a poruchové služby technologického a softwarového vybavení a stavebně-technické části silničních tunelů v intravilánu Statutárního města Brna“ (dále jen „referenční zakázka tunely Brno“) týče, tak tato byla dle zadavatele realizována vybraným dodavatelem pro společnost SPEL, a.s. jakožto objednatele, z čehož vyplývá, že vybraný dodavatel zde vystupoval v roli poddodavatele, a nejedná se tak o sdílení referenčních zakázek, a tento postup tak není ve smyslu zákona zakázán, naopak se jedná o zcela běžnou praxi mezi dodavateli.

23.     Dále se zadavatel vyjadřuje k námitce týkající se údajného narušení hospodářské soutěže, ke kterému mělo dojít majetkovým a personálním propojením dvou účastníků zadávacího řízení. Zadavatel uvádí, že takovéto propojení v rámci DNS by mohlo narušit hospodářskou soutěž pouze v případě, kdy by mezi vícero dodavateli v DNS existovala určitá forma zakázané (kartelové) dohody, jako např. fiktivní nabídky, rotace vítězů, potlačení nabídek, parcelace trhu atd. Zadavatel dále dodává, že má k dispozici vyjádření Úřadu k podnětu na prošetření existence zakázané protisoutěžní dohody (tzv. bid-rigging) ze stejného podnikatelského prostředí, kde Úřad konstatoval, že „majetkově propojené společnosti propojené prostřednictvím jedné fyzické osoby vykonávající rozhodující vliv tvoří jednu ekonomickou jednotku. V souladu se soutěžní teorií a praxí proto nejsou považovány za nezávislé soutěžitele a jejich koordinovaný postup nelze kvalifikovat jako zakázanou kartelovou dohodu.“ Dle zadavatele tak v souladu s uvedeným vyjádřením Úřadu nelze v případě vybraného dodavatele a společnosti SPEL, a.s. uvažovat o existenci zakázané dohody, jelikož jsou tito z pohledu soutěžního práva považováni za jednoho soutěžitele.

24.     K námitce navrhovatele týkající se nedodržení zadávacích podmínek a neaplikování § 107 zákona zadavatel ve vyjádření k návrhu dodává, že navrhovatel ustanovení § 107 zákona, které míří na situace, kdy jeden dodavatel podá v zadávacím řízení vícero nabídek, např. jednu sám za sebe a druhou prostřednictvím své účasti na prokazování kvalifikace jiného dodavatele či jako člen sdružení, v daném případě nesprávně aplikoval, neboť v zadávacím řízení na veřejnou zakázku vystupují dva formálně samostatní dodavatelé, kdy každý z nich podal jednu nabídku vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, přičemž mezi nimi nedochází k prokazování kvalifikace ve smyslu § 107 odst. 4 zákona, a ani nevystupují společně v rámci jednoho podání nabídky. V této situaci pak dle zadavatele nejsou naplněny podmínky pro vyloučení účastníka podle § 107 odst. 5 zákona, a námitku navrhovatele tak nelze považovat za důvodnou.

25.     S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh v souladu s § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Vyjádření vybraného dodavatele

26.     Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu ze dne 15. 7. 2026 (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k návrhu“) obdržel Úřad téhož dne.

27.     Vybraný dodavatel úvodem svého vyjádření k návrhu shrnuje, že návrh považuje za nedůvodný, založený na skutkově nesprávných tvrzeních, nepodložených domněnkách a právně chybném výkladu zákona, což dále ve vyjádření blíže rozvádí. K tvrzení navrhovatele, že vybraný dodavatel a společnost SPEL, a.s. jsou majetkově a personálně propojené společnosti, z čehož vyplývá, že jejich nabídky do zadávacího řízení musely být připravovány koordinovaně, a že jejich účast pouze navozovala zdání hospodářské soutěže, zatímco společný majitel těchto společností získal možnost podat do zadávacího řízení dvě vzájemně propojené nabídky, vybraný dodavatel uvádí, že není založeno na žádných konkrétních podkladech vztahujících se k přípravě a podání nabídek do zadávacího řízení. Tato úvaha navrhovatele je dle vybraného dodavatele nedostatečná a přímo odporuje rozhodovací praxi Úřadu i judikatuře Soudního dvora Evropské unie. Vybraný dodavatel v této části vyjádření k návrhu rovněž výslovně prohlašuje, že „svou nabídku do zadávacího řízení podal samostatně, prostřednictvím vlastního vedení, vlastních zaměstnanců a vlastních odpovědných osob, bez koordinace se společností SPEL, a.s. ani s jakýmkoliv jiným účastníkem zadávacího řízení.“

28.     Vybraný dodavatel dále uvádí, že část argumentace navrhovatele se zakládá na nepravdivých tvrzeních, jelikož není pravdou, že pan Jiří Svoboda je statutárních orgánem jak v rámci vybraného dodavatele, tak ve společnosti SPEL, a.s., a rovněž není pravdou, že by jednal za vybraného dodavatele při přípravě nabídky. Vybraný dodavatel tak shrnuje, že navrhovatel v návrhu zaměňuje postavení skutečného majitele či osoby stojící na vyšší úrovni vlastnické struktury společnosti, který není bez dalšího oprávněn jednat jménem dané společnosti, není automaticky členem statutárního orgánu a nelze mu bez dalších důkazů přičítat přípravu nabídek do zadávacích řízení, za postavení statutárního orgánu společnosti, který je naopak uvedené oprávněn konat. Co se uvedených společností týče, dodává vybraný dodavatel ve vyjádření k návrhu i to, že dle soukromého práva je právnická osoba samostatným subjektem práv a povinností, přičemž její právní osobnost, majetek, závazky, organizační struktura i odpovědnost jsou odděleny od jiných právnických osob i v případě, že jsou tyto majetkově propojeny. Z uvedeného poté vybraný dodavatel dovozuje samostatnost obou zmiňovaných společností, a to i v případě, kdy je určitá osoba skutečným majitelem těchto společností.

29.     V další části vyjádření k návrhu vybraný dodavatel uvádí, že existence majetkového, personálního či koncernového propojení mezi účastníky zadávacího řízení nepředstavuje zákonný důvod pro jejich vyloučení, a to právě z důvodu, že právní úprava nikterak nezakazuje, aby takové společnosti podaly nabídku v témže zadávacím řízení. Vybraný dodavatel dále upřesňuje, že ustanovení § 48 odst. 6 písm. a) a b) zákona vyžaduje, aby zadavatel v prvé řadě disponoval věrohodnými informace, z nichž vyplývá důvodné podezření, že případné nabídky či jejich části byly připravovány ve vzájemné shodě, z čehož lze dovodit, že jako důvod pro vyloučení neobstojí pouhý fakt, že dva účastníci jednoho zadávacího řízení jsou členy téže podnikatelské skupiny, a což zároveň podporuje i fakt, že zadavatel je dle zákona povinen dotčeného účastníka písemně vyzvat, tak aby tento mohl vysvětlit, že ke vzájemné shodě při přípravě nabídek nedošlo.

30.     Ve vztahu k ustanovení § 107 odst. 3 zákona, na které odkazuje výzva k podání nabídek, a na kterém navrhovatel rovněž staví část svého návrhu, vybraný dodavatel uvádí, že došlo naplnění podmínek daného ustanovení, když dva samostatní dodavatelé podali dvě nabídky v rámci zadávacího řízení, jelikož ustanovení § 107 odst. 3 zákona nikterak nestanoví, že by se nabídky několika majetkově propojených právnických osob bez dalšího považovaly za nabídky jediného dodavatele. Výklad navrhovatele by tak dle vybraného dodavatele nepřípustně rozšiřoval zákonné důvody pro vyloučení, což je dle § 48 odst. 1 zákona nepřípustné. Vybraný dodavatel se dále vyjadřuje k prokazování kvalifikace vybraného dodavatele prostřednictvím společnosti SPEL, a.s., které dle navrhovatele dokazuje vzájemnou koordinaci nabídek těchto společností, a dále uvádí, že se skutečnost, že určitá zakázka byla realizována jako poddodávka pro jinou, třebaže vzájemně majetkově propojenou, společnost, je v rámci hospodářského styku standardní situací, a že relevantním pro zadavatele je, že předložená referenční zakázka dokazuje, že vybraný dodavatel určité požadované plnění opravdu realizoval, a to prostřednictvím vlastních kapacit a se získáním vlastní odborné zkušenosti. K námitce protichůdnosti zájmů vybraného dodavatele a společnosti SPEL, a.s., který navrhovatel opírá o ustanovení § 79 odst. 1 zákona, vybraný dodavatel uvádí, že navrhovatel nikterak neidentifikuje konkrétní protichůdný zájem vybraného dodavatele, který by mohl negativně ovlivnit budoucí plnění smlouvy, přičemž samotná účast vybraného dodavatele v zadávacím řízení protichůdnost zájmů nepředstavuje.

31.      Závěrem svého vyjádření vybraný dodavatel uvádí, že mimo zjevné gramatické chyby v návrhu, kdy navrhovatel nesprávně uvádí název společnosti SPEL, a.s., či uvádí odlišná data podpisu smlouvy, nelze rovněž přehlédnout procesní a ekonomický podtext podaného návrhu. Vybraný dodavatel konstatuje, že navrhovatel se zadávacího řízení účastnil a jeho nabídka skončila druhá v pořadí, přičemž navrhovatel se nyní snaží chybějící důkazy k prokázání svých tvrzení nahradit spekulacemi a prezentovat tak majetkové propojení dvou společností jako automatický důkaz protisoutěžního jednání. Vybraný dodavatel tak s ohledem na vše výše uvedené navrhuje, aby Úřad návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Další průběh správního řízení

32.     Usnesením ze 24. 7. 2026 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

33.     Žádný z účastníků řízení se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě nevyjádřil.

IV.        ZÁVĚRY ÚŘADU

34.     Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech relevantních podkladů, zejména obdržené dokumentace a vyjádření účastníků správního řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

35.     Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

36.     Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

37.     Podle § 39 odst. 1 zákona je zadavatel v průběhu zadávacího řízení povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení nejsou stanovena tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo zadávacími podmínkami, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

38.     Podle § 44 odst. 1 zákona zadavatel postupuje tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů. V případě postupu podle § 42 nebo 43 si zadavatel vyžádá písemné čestné prohlášení všech členů komise, přizvaných odborníků nebo osob zastupujících zadavatele o tom, že nejsou ve střetu zájmů. Pokud zjistí, že ke střetu zájmů došlo, přijme k jeho odstranění opatření k nápravě.

39.     Podle § 44 odst. 2 zákona se za střet zájmů považuje situace, kdy zájmy osob, které

a)         se podílejí na průběhu zadávacího řízení, nebo

b)         mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení,

ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením.

40.     Podle § 44 odst. 3 zákona se zájmem osob uvedených v § 44 odst. 2 zákona pro účely tohoto zákona rozumí zájem získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch zadavatele.

41.      Podle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem nebo z důvodů pro vyloučení nebo odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

42.     Podle § 48 odst. 6 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost také, pokud na základě věrohodných informací získá důvodné podezření, že účastník zadávacího řízení

a)         uzavřel s jinými osobami zakázanou dohodu podle zákona o ochraně hospodářské soutěže v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou, nebo

b)         části nabídek, které mají být hodnoceny podle kritérií hodnocení, připravoval ve vzájemné shodě s jiným účastníkem téhož zadávacího řízení, s nímž je spojenou osobou podle zákona o daních z příjmů, a na písemnou výzvu zadavatele účastník zadávacího řízení nevysvětlil, že k takové vzájemné shodě při přípravě nabídky nedošlo; písemná výzva zadavatele se považuje za žádost podle § 46 zákona.

43.     Podle § 48 odst. 8 zákona vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona nebo může prokázat naplnění důvodů podle § 48 odst. 3 písm. b) nebo odst. 5 písm. a) až c) zákona nebo pokud zjistí, že jsou naplněny důvody pro povinné vyloučení nebo povinné odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

44.     Podle § 79 odst. 1 zákona kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

45.     Podle § 79 odst. 4 zákona nestanoví-li zadavatel v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel k prokázání splnění kritéria kvalifikace podle odstavce 2 písm. a) nebo b) použít dodávky, služby nebo stavební práce, které poskytl

a)         společně s jinými dodavateli, a to v rozsahu, v jakém se na plnění zakázky podílel, nebo

b)         jako poddodavatel, a to v rozsahu, v jakém se na plnění dodávky, služby nebo stavební práce podílel.

46.     Podle § 107 odst. 3 zákona dodavatel může podat v zadávacím řízení jen jednu nabídku. Nabídka obsahující varianty podle § 102 se považuje za jednu nabídku.

47.     Podle § 107 odst. 4 zákona dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení, nesmí být současně osobou, jejímž prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci.

48.     Podle § 107 odst. 5 zákona zadavatel vyloučí účastníka zadávacího řízení, který podal více nabídek samostatně nebo společně s jinými dodavateli, nebo podal nabídku a současně je osobou, jejímž prostřednictvím jiný účastník zadávacího řízení v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci.

49.     Podle § 141 odst. 1 před zadáním veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému zadavatel odešle všem dodavatelům zařazeným do dynamického nákupního systému výzvu k podání nabídky. Byl-li dynamický nákupní systém rozdělen do kategorií, vyzve zadavatel dodavatele, kteří jsou zařazeni v kategorii odpovídající zahajované veřejné zakázce. Výzva k podání nabídek musí obsahovat náležitosti uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Pro hodnocení nabídek stanoví zadavatel jedno či více kritérií hodnocení obsažených ve výčtu podle § 139 odst. 4 písm. d) zákona. Výzvu k podání nabídek nelze zaslat před zavedením dynamického nákupního systému.

50.     Podle § 141 odst. 3 zákona lhůta pro podání nabídek nesmí být kratší než 10 dnů od odeslání výzvy k podání nabídek. Zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. c) až e) zákona může na základě písemného souhlasu všech dodavatelů zařazených do dynamického nákupního systému nebo do jeho příslušné kategorie tuto lhůtu zkrátit.

51.      Podle § 141 odst. 4 zákona se pro výběr dodavatele použije § 122 odst. 1 a 2 zákona obdobně. Zadavatel oznámí výběr dodavatele s odůvodněním všem dodavatelům zařazeným do dynamického nákupního systému, kteří podali nabídku. Nemá-li zadavatel k dispozici doklady o kvalifikaci vybraného dodavatele, zašle mu výzvu k předložení těchto dokladů; od vybraného dodavatele si může rovněž vyžádat doklady nebo čestné prohlášení podle § 122 odst. 4 zákona.

52.     Podle § 141 odst. 5 zákona zadavatel může uzavřít smlouvu v době podle § 246 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

53.     Podle § 142 zákona zadavatel odešle oznámení o uzavření smlouvy v dynamickém nákupním systému k uveřejnění způsobem podle § 212 do 30 dnů od

a)         uzavření smlouvy, nebo

b)         konce každého čtvrtletí, pokud zadavatel výsledek uveřejňuje souhrnně.

54.     Podle § 246 odst. 1 zákona zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem mj.

a)         před uplynutím lhůty pro podání námitek proti

1.      vyloučení účastníka zadávacího řízení,

2.     výběru dodavatele, pokud je zadavatel povinen odeslat oznámení o výběru dodavatele,

3.     obsahu sdělení podle § 123 odst. 2, nebo

4.     dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu,

b)         do doby doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli, byly-li námitky podány včas,

c)         před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud včas podané námitky odmítl.

55.     Podle § 250 odst. 2 zákona po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku či rámcové dohody lze podat pouze návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254 zákona, a to i bez předchozího podání námitek.

56.     Podle § 254 odst. 1 písm. d) zákona může návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu postupem podle § 135 odst. 4 nebo § 141 odst. 5 zákona, přičemž porušil pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému a tím ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele.

57.     Podle § 254 odst. 2 zákona v návrhu musí být uvedeno, kdy se navrhovatel dozvěděl o tom, že zadavatel uzavřel smlouvu postupem podle § 254 odst. 1 zákona.

58.     Podle § 254 odst. 4 zákona návrh podle § 254 odst. 1 písm. d) zákona doručí navrhovatel Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 30 dnů ode dne, kdy zadavatel uveřejnil oznámení o uzavření smlouvy na základě rámcové dohody podle § 137 zákona nebo oznámení o uzavření smlouvy v dynamickém nákupním systému podle § 142 zákona, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření této smlouvy.

59.     Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

60.     Dle čl. II bodu 2 smlouvy se poskytovatel zavazuje na základě smlouvy poskytnout objednateli následující služby: „zajištění servisní služby pro silnoproudá elektrická zařízení, včetně revizí a zkoušek zařízení ve správě Zadavatele a nepřetržité pohotovostní služby, včetně telefonického spojení v období 2026–2028. Cílem je zejména zajištění bezporuchového chodu napájecích bodů pro napájení telematických systémů dálnice. Součástí plnění bude i odstraňování případných kabelových poruch a poruch zásuvkových skříní a údržba silnoproudých systémů v areálu SSÚD a na detašovaných pracovištích. (dále jen „Služby“).“

61.      Podle čl. 13 bodu 1 výzvy k podání nabídek „Účastník může analogicky k § 107 odst. 3 ZZVZ podat v této veřejné zakázce jen jednu nabídku. Zadavatel analogicky k § 107 odst. 5 větě první ZZVZ vyřadí nabídky Účastníků, kteří v této veřejné zakázce podali více nabídek samostatně nebo společně s jinými Účastníky.“

62.     Z formuláře 1.3. „Seznam poskytnutých služeb“, který je součástí žádosti vybraného dodavatele o účast v DNS (dále jen „seznam poskytnutých služeb vybraného dodavatele“) vyplývá, že tento k prokázání technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona předložil dvě realizované zakázky, a to veřejnou zakázku s názvem „Zajištění servisu, údržby a poruchové služby technologického vybavení a stavebně-technické části silničních tunelů v intravilánu statutárního města Brna“, jejímž objednatelem byla společnost SPEL, a.s., a jejímž předmětem plnění byly služby, specifikované jako „Zajištění komplexního poskytování servisních, údržbových, diagnostických, revizních a poruchových prací technologických a stavebně-technických částí dopravních systémů, včetně dodávek náhradních dílů a koordinace činností externích dodavatelů technologií. Služby zahrnují preventivní údržbu, kontrolu funkčnosti, diagnostiku, revize a nepřetržitou poruchovou službu včetně výjezdů, odstraňování poruch a realizace opatření k zajištění bezpečnosti provozu. Rozsah služeb je zaměřen zejména na silnoproudé systémy a zařízení a silnoproudé části telematických zařízení, včetně napájecích soustav, elektrických instalací, rozvaděčů, kabelových tras a zařízení řízení dopravy, provozovaných na alespoň dvoupruhových pozemních komunikacích nebo v přímé souvislosti s jejich provozem, s cílem zajistit jejich bezpečný, spolehlivý a nepřetržitý provoz“, s celkovou cenou služeb, za něž byl účastník odpovědný, ve výši 6 266 867 Kč bez DPH, a dobou plnění dle uzavřené smlouvy od října 2024 do září 2025, kterou vybraný dodavatel plnil jako dodavatel (nikoliv poddodavatel), a jejíž plnění dle uzavřené smlouvy již skončilo. Jako druhou referenční zakázku uvedl vybraný dodavatel veřejnou zakázku s názvem „Servisní činnost pro poskytnutí záruční doby v rámci zakázky Odstranění závad PBZ tunelu Klimkovice“, jejímž objednatelem byla společnost Subterra a.s., IČO 45309612. se sídlem Koželužská 2246/6, 180 00 Praha (dále jen „společnost Subterra a.s.“), a jejímž předmětem plnění byly služby, specifikované jako „Zajištění poskytování servisních, údržbových, kontrolních, diagnostických, revizních a poruchových prací silnoproudých systémů a zařízení, včetně silnoproudých částí telematických a dopravně technologických zařízení. Tyto činnosti zahrnují zejména pravidelnou kontrolu a údržbu zařízení, funkční zkoušky, simulace provozních stavů a poruch, revize elektrických zařízení, kontrolu napájecích a řídicích částí technologických zařízení a zajištění jejich nepřetržité provozuschopnosti včetně servisní a poruchové služby v režimu 24/7. Služby jsou poskytovány pro technologické a silnoproudé systémy provozované na alespoň dvoupruhových pozemních komunikacích nebo v přímé souvislosti s jejich provozem, zejména v rámci dopravních komplexů a tunelových staveb.“ s celkovou cenou služeb, za něž byl účastník odpovědný, ve výši 1 054 212,88 Kč bez DPH, a dobou plnění dle uzavřené smlouvy od září 2024 na dobu 48 měsíců, kterou vybraný dodavatel plní jako dodavatel (nikoliv poddodavatel), a jejíž plnění dle uzavřené smlouvy stále trvá.

63.     Z nabídky vybraného dodavatele vyplývá, že její přílohy za vybraného dodavatele podepsal jednatel společnosti STEGG s.r.o. Mgr. Marat Saber (kdy se jedná konkrétně o přílohu č. 2 „Seznam poddodavatelů“ a přílohu č. 3 „Čestné prohlášení účastníka“, že u něj k datu podání nabídky nedošlo ke změně kvalifikace požadované v čl. 4.1. až 4.4. zadávací dokumentace na zavedení DNS, dále přílohu č. 4 „Čestné prohlášení účastníka“, že tento není ve střetu zájmů dle § 4b zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, přílohu č. 5 „Čestné prohlášení“ v souladu s Článkem 5k odst. 1 Nařízení Rady (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině a návrh smlouvy).

64.     Z nabídky společnosti SPEL, a.s. vyplývá, že její přílohy za společnost SPEL, a.s. podepsal Tomáš Smolík, zmocněný Jiřím Svobodou, předsedou správní rady společnosti SPEL, a.s., na základě plné moci (kdy se jedná konkrétně o přílohu č. 2 „Seznam poddodavatelů“, přílohu č. 3 „Čestné prohlášení účastníka“, že u něj k datu podání nabídky nedošlo ke změně kvalifikace požadované v čl. 4.1.-4.4. zadávací dokumentace na zavedení DNS, přílohu č. 4 „Čestné prohlášení účastníka“, že tento není ve střetu zájmů dle § 4b zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, přílohu č. 5 „Čestné prohlášení“ v souladu s Článkem 5k odst. 1 Nařízení Rady (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině a návrh smlouvy).

65.     Z protokolu o hodnocení a posouzení nabídek vyplývá, že do zadávacího řízení na veřejnou zakázku se zúčastnilo 5 dodavatelů, a to mj. společnost SPEL, a.s. s nabídkovou cenou ve výši 3 351 314 Kč bez DPH, společnost STEGG s.r.o. (vybraný dodavatel) s nabídkovou cenou ve výši 2 446 710 Kč bez DPH, a společnost SEIT s.r.o. (navrhovatel) s nabídkovou cenou ve výši 2 592 010 Kč bez DPH.

66.     Z protokolu o hodnocení a posouzení nabídek dále vyplývá, že po hodnocení všech podaných nabídek dle ekonomické výhodnosti se na prvním místě umístila nabídka společnosti STEGG s.r.o. (vybraný dodavatel), na druhém místě nabídka společnosti SEIT s.r.o. (navrhovatel), a dále mj. že nabídka společnosti SPEL, a.s. se umístila na čtvrtém místě.

67.     Z námitek navrhovatele vyplývá, že tento zpochybňoval rozhodnutí o výběru dodavatele, jelikož dle jeho názoru jsou společnosti STEGG s.r.o. (vybraný dodavatel) a SPEL, a.s. majetkově propojené prostřednictvím jediného vlastníka těchto společností, že vyvstává podezření, zda nedošlo ke střetu zájmů, koluznímu jednání či koordinované účasti těchto společností v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

Právní posouzení

K návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy

68.     Úřad nejdříve v obecné rovině k institutu uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku uvádí, že podmínky pro jeho uložení upravuje ustanovení § 264 zákona, jež je z hlediska systematiky zákona zařazeno mezi nápravná opatření. Na rozdíl od nápravných opatření podle § 263 zákona je však prostřednictvím uvedeného institutu zjednávána náprava až v době po uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, příp. rámcové dohody, kdy v určitých případech může dojít ke zneplatnění smlouvy od samotného počátku. Možnost uložení zákazu plnění již uzavřené smlouvy tak zajišťuje efektivní nápravu situace, kdy zadavatel uzavřel smlouvu v rozporu se zákonem a je žádoucí, aby na základě takto uzavřené smlouvy nebylo plněno, ačkoli se jedná o zpětný zásah do práv a povinností z existujícího závazku smluvních stran. Společným jmenovatelem všech případů, ve kterých je možno zákaz plnění smlouvy uložit, je pak to, že dodavateli byla z různých důvodů (ať již z důvodu postupu zadavatele v rozporu se zákonem, nebo, jako v tomto případě, využitím zákonného oprávnění) odňata možnost se proti postupu zadavatele bránit standardním způsobem před uzavřením smlouvy. Jak vyplývá z ustanovení § 264 odst. 1 zákona, Úřad není oprávněn uložit zákaz plnění smlouvy z moci úřední, nýbrž je výlučně vázán návrhem podle § 254 zákona. Ustanovení § 254 odst. 1 zákona vymezuje taxativní výčet případů, ve kterých je podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy přípustné, v ostatních případech návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podat nelze. Úřad proto v rámci správního řízení přezkoumá napadený postup zadavatele související s uzavřením smlouvy, a pokud zjistí, že je naplněn zákonný důvod, uloží zákaz plnění předmětné smlouvy.

69.     V souvislosti s šetřeným případem Úřad předně uvádí, že předmětná veřejná zakázka je zadávána v rámci dynamického nákupního systému, tedy zvláštním postupem podle části šesté hlavy III zákona, kdy zadávání veřejných zakázek v rámci dynamického nákupního systému lze rozdělit na dvě fáze. V první fázi dochází k zavedení dynamického nákupního systému, a to (dle § 138 zákona) v zadávacím řízení ve smyslu § 139 zákona, v rámci kterého zadavatel posuzuje žádosti o účast z pohledu splnění podmínek pro zařazení do systému; tyto spočívají především ve splnění kvalifikačních předpokladů, příp. jiných stanovených požadavků zadavatele. Ve druhé fázi pak dochází k samotnému zadávání veřejné zakázky dodavateli vybranému na základě hodnocení podle kritérií hodnocení uvedených ve výzvě k podání nabídek. Úřad v této souvislosti odkazuje na komentářovou literaturu k § 141 odst. 4 zákona (viz Šebesta, M., Novotný, Machurek, T., P., Dvořák, D. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, Systém Beck-online), dle které „se pro hodnocení nabídek použije obdobně ustanovení hlavy X (hodnocení nabídek v nadlimitním režimu) s výjimkou povinnosti pořízení písemné zprávy o hodnocení nabídek dle § 119 odst. 2. (…). Po hodnocení nabídek zadavatel rozhodne o výběru dodavatele a oznámí tento výběr včetně jeho odůvodnění všem dodavatelům zařazeným do DNS, kteří podali nabídku. (…). Zadavatel nemá povinnost zpracovávat přílohy oznámení o výběru (především zprávu o hodnocení a výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele). S ohledem na potřebu přezkoumatelnosti jeho postupu by však zadavatel odpovídající informace měl vést jako součást dokumentace o řízení.“

70.     Navrhovatel se návrhem domáhá uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku zadávanou v rámci zavedeného DNS, jelikož má za to, že zadavatel tuto smlouvu uzavřel v rozporu se zákonem, když ji sice uzavřel před uplynutím lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele, a tedy zákonem aprobovaným způsobem (podle § 141 odst. 5 zákona), nicméně právě v souvislosti s výběrem dodavatele měl zadavatel postupovat v rozporu se zákonem. Úřad se v následující části rozhodnutí zabýval posouzením jednotlivých námitek navrhovatele obsažených v podaném návrhu.

Ke střetu zájmů podle § 44 zákona

71.      Navrhovatel již v námitkách, a rovněž v návrhu uvádí, že vybraný dodavatel a společnost SPEL, a.s. jsou společnosti majetkově a personálně propojené, kdy skutečným majitelem těchto společností je Jiří Svoboda. Navrhovatel v návrhu popisuje strukturu obou společností, kdy uvádí, že jediným společníkem vybraného dodavatele je společnost MLD Group, a.s., jejíž jediným akcionářem, a zároveň statutárním orgánem je Jiří Svoboda, a co se týče společnosti SPEL, a.s., tak zde je jediným akcionářem společnost DECARIA CZ, s.r.o., jejíž jediným statutárním orgánem, resp. jednatelem je rovněž Jiří Svoboda. Na základě uvedených skutečností poté navrhovatel dovozuje personální a majetkové propojení výše uvedených společností, a v návrhu mj. uvádí, že zadavatel nemůže rezignovat na svoji povinnost zajistit transparentnost veřejné zakázky, rovné postavení dodavatelů a ochranu hospodářské soutěže a neprověřit možné střety zájmů uchazečů o veřejnou zakázku. K možnému střetu zájmů vybraného dodavatele a společnosti SPEL, a.s. Úřad uvádí následující skutečnosti.

72.     Úřad primárně uvádí, že otázka střetu zájmů je v zákoně upravena v § 44 zákona. Podle § 44 odst. 1 zákona platí, že zadavatel postupuje tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů, tedy zákon zadavateli stanovuje obecnou prevenční povinnost předcházet střetu zájmů. Pokud zadavatel zjistí, že ke střetu zájmů došlo, přijme k jeho odstranění opatření k nápravě. Úřad současně dodává, že podle § 44 odst. 2 zákona se za střet zájmů považuje situace, kdy zájmy osob, které se podílely na průběhu zadávacího řízení, nebo mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení, ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením. Tímto zájmem se podle § 44 odst. 3 zákona rozumí zájem získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch zadavatele. V případě střetu zájmů tak jde o situace, kdy by v důsledku zájmů určitých osob podílejících se na realizaci zadávacího řízení, či osob, které mají reálný či potenciální vliv na jeho výsledek, mohlo dojít k ohrožení či narušení neutrality zadávacího řízení.

73.     Z ustanovení § 44 odst. 2 zákona mj. vyplývá, že střet zájmů se musí týkat zájmů konkrétních osob podílejících se na zadávacím řízení, které mohou ovlivnit jejich nestrannost a nezávislost, či zájmů osob s potenciálním vlivem na výsledek zadávacího řízení. Dle komentářové literatury do prvního okruhu osob lze zahrnout teoreticky každého, kdo se jakýmkoliv, byť marginálním způsobem podílí na samotném průběhu celého zadávacího řízení, tj. od samého zahájení zadávacího řízení a s tím spojené administrativy, přes příjem, posuzování a hodnocení nabídek, až po ukončení zadávacího řízení. Nejedná se tak výhradně o zaměstnance zadavatele, nýbrž i o externě spolupracující osoby, poradce zadavatele, administrátory veřejné zakázky atd. Druhý okruh tvoří osoby, které mají nebo mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení, což v řadě případů budou osoby z prvního okruhu, jako např. členové hodnotící komise. Pro aplikaci § 44 zákona je proto rozhodné, zda namítaná osoba či subjekt svým postavením vystupuje na straně zadavatele nebo jinak disponuje vlivem na průběh či výsledek zadávacího řízení. Samotné postavení dodavatele, který podal nabídku a usiluje o získání veřejné zakázky, do tohoto okruhu osob bez dalších specifických okolností spadat nemusí.

74.     Jak Úřad uvedl výše, za problematickou navrhovatel považuje strukturu vybraného dodavatele a společnosti SPEL, a.s., o kterých uvádí, že jsou personálně a majetkově propojené prostřednictvím osoby Jiřího Svobody, coby skutečného majitele obou společností, z čehož navrhovatel dovozuje i možnou existenci střetu zájmů. K námitce navrhovatele Úřad uvádí, že vybraný dodavatel a společnost SPEL, a.s. jsou jakožto dodavatelé účastníky zadávacího řízení, avšak v intencích § 44 odst. 2 zákona se nejedná o osoby, které by se podílely na průběhu zadávacího řízení na straně zadavatele nebo které by měly či mohly mít vliv na jeho výsledek ve smyslu rozhodování zadavatele o průběhu zadávacího řízení, jeho podmínkách, hodnocení či výběru dodavatele. Nejedná se o zaměstnance zadavatele, administrátory veřejné zakázky, poradce zadavatele či jiné další osoby s výše popsaným vlivem na zadávací řízení. Z dostupných podkladů ani nevyplývá, že by se jednalo o osoby, které by se podílely na přípravě zadávacího řízení, tj. osoby podílející se na tvorbě zadávacích podmínek veřejné zakázky.

75.     Úřad tak s ohledem na výše uvedené shrnuje, že ustanovení § 44 zákona o střetu zájmů, resp. ani obecná prevenční povinnost zadavatele podle § 44 odst. 1 zákona, se na navrhovatelem popsanou situaci nevztahuje, jelikož se v případě vybraného dodavatele a společnosti SPEL, a.s. nejedná o osoby podílející se na zadávacím řízení na straně zadavatele ani o osoby mající, byť jen potenciální, vliv na výsledek zadávacího řízení ve smyslu § 44 odst. 2 zákona. Obecná prevenční povinnost zadavatele podle § 44 odst. 1 zákona by proto v daném případě nesměřovala k prověřování samotného majetkového či personálního propojení dvou dodavatelů jakožto střetu zájmů podle § 44 zákona. Z uvedeného vyplývá, že ani další navazující povinnosti zadavatele dle zákona, spočívající v dalším prošetřování střetu zájmů, případných sankcích a opatřeních k nápravě se v uvedeném případě neuplatní. Navrhovatel v návrhu rovněž předjímá, že zadavatel měl vybraného dodavatele mj. kvůli potenciálnímu střetu zájmů vyloučit ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku. K tomu Úřad uvádí, že podle § 48 odst. 5 písm. b) zákona zadavatel může vyloučit účastníka řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že došlo ke střetu zájmů a jiné opatření k nápravě, kromě zrušení zadávacího řízení, není možné. V případě vybraného dodavatele je poté tento důvod pro zadavatele obligatorní. V daném případě by tedy zadavatel byl povinen prokázat existenci střetu zájmů podle § 44 zákona, takový skutkový stav však z navrhovatelem tvrzených skutečností nevyplývá. Jak Úřad dovodil výše, vybraný dodavatel ani společnost SPEL, a.s. nejsou osobami, se kterými § 44 zákona pracuje jako s osobami, které se mohou v navrhovatelem popsané situaci nacházet ve střetu zájmů, a tudíž se v jejich případě neuplatní důvod pro vyloučení podle § 48 odst. 5 písm. b) zákona.

76.     Úřad tak shrnuje, že navrhovatelem namítané personální a majetkové propojení vybraného dodavatele a společnosti SPEL, a.s. nelze kvalifikovat jako střet zájmů podle § 44 zákona, a zadavatel tak postupoval v souladu se zákonem, když střet zájmů v daném případě neprověřoval a nepřistoupil k vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 5 písm. b) zákona, jelikož námitku navrhovatele nelze považovat za důvodnou.

77.      Pokud navrhovatel dovozuje povinnost zadavatele prověřit střet zájmů již z toho, že majetkové a personální propojení vybraného dodavatele a společnosti SPEL, a.s. mělo být zjistitelné z veřejně dostupných rejstříků, Úřad uvádí, že samotná zjistitelnost těchto vazeb z veřejných zdrojů nemůže změnit právní kvalifikaci posuzované situace podle § 44 zákona. Skutečnosti zjistitelné z veřejných rejstříků mohou být relevantní pro posouzení, zda existují indicie svědčící o možné koordinaci nabídek či jiném postupu podle § 48 odst. 6 zákona, samy o sobě však nečiní z dotčených dodavatelů osoby podílející se na průběhu zadávacího řízení nebo osoby mající vliv na výsledek zadávacího řízení ve smyslu § 44 odst. 2 zákona.

78.     Nad rámec výše uvedeného Úřad dodává, že skutečnost, že navrhovatelem tvrzené propojení vybraného dodavatele a společnosti SPEL, a.s. nenaplňuje znaky střetu zájmů podle § 44 zákona, sama o sobě nevylučuje, že dané skutkové okolnosti mohou být posuzovány podle odlišných ustanovení zákona, a to zejména z hlediska možné zakázané dohody při přípravě nabídek nebo jednání ve vzájemné shodě ve smyslu § 48 odst. 6 zákona. Právě proto se Úřad dále zabývá dalšími námitkami navrhovatele založenými na tvrzené koordinaci postupu uvedených dodavatelů při přípravě a podání nabídek.

79.     Pro úplnost Úřad doplňuje, že na uvedeném závěru nic nemění ani skutečnost, že součástí nabídky bylo čestné prohlášení účastníka, že není ve střetu zájmů dle § 4b zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Uvedené prohlášení se vztahuje k odlišnému právnímu režimu, než je střet zájmů podle § 44 zákona o zadávání veřejných zakázek, a samo o sobě nezakládá povinnost zadavatele posuzovat majetkové či personální propojení dvou dodavatelů jako střet zájmů podle § 44 zákona.

K existenci zakázané dohody a jednání ve vzájemné shodě

80.     Jak Úřad uvedl výše, hlavní námitkou navrhovatele je vzájemná personální a majetková propojenost účastníků zadávacího řízení, resp. vybraného dodavatele a společnosti SPEL, a.s., dle navrhovatele založená na vzájemně propojené struktuře těchto společností, kdy skutečným majitelem těchto dvou společností je ve skutečnosti Jiří Svoboda. Toto vzájemné propojení dle navrhovatele bez dalších pochybností vedlo ke koordinaci postupu při podání jejich nabídek do zadávacího řízení, jelikož obě nabídky za uvedené společnosti podle sdělení navrhovatele podal právě Jiří Svoboda.

81.      Právní úprava zadávání veřejných zakázek v ustanovení § 48 odst. 6 zákona zakotvuje fakultativní důvod pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení v případě, že zadavatel disponuje dostatkem věrohodných informací, ze kterých získal důvodné podezření, že tento účastník zadávacího řízení uzavřel v souvislosti se zadávanou zakázkou s jinými osobami zakázanou dohodu podle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně hospodářské soutěže“), případně že části nabídek hodnocené podle kritérií hodnocení připravoval ve vzájemné shodě s jiným účastníkem téhož zadávacího řízení, s nímž je spojenou osobou podle zákona o daních z příjmů, a na písemnou výzvu zadavatele nevysvětlil, že k takové vzájemné shodě při přípravě nabídky nedošlo. Komentář k zákonu o ochraně hospodářské soutěže[3] uvádí, že pojem „dohoda“, jakožto jeden ze základních znaků skutkové podstaty narušujících hospodářskou soutěž, je legislativní zkratkou, která pod sebou zahrnuje tři formy koordinace jednání soutěžitelů, a to dohodu stricto sensu, jednání ve vzájemné shodě a rozhodnutí sdružení soutěžitelů. První formou koluzního jednání, kterou lze podřadit pod § 3 zákona o ochraně hospodářské soutěže je dohoda stricto sensu, resp. dohoda mezi soutěžiteli. Jedná se o právně závazné smlouvy, veřejnoprávní i soukromoprávní, které mohou být ústní či písemné, podepsané či nepodepsané, ale i o tzv. gentlemanské dohody, které postrádají jakoukoliv právní závaznost, či dohody k ukončení probíhající či hrozícího soudního řízení. Další formou koluzního jednání je koncepce „jednání ve vzájemné shodě“, což komentářová literatura označuje za zbytkovou či sběrnou kategorii, kam lze podřadit všechny formy kooperativního jednání, které nedospějí do stádia dohody v úzkém slova smyslu. Poslední formou koordinace uváděné v § 3 zákona o ochraně hospodářské soutěže je rozhodnutí sdružení soutěžitelů či podniků, což je skupina zaměřená na případy, kdy je třeba postihnout zakázanou koordinaci jednání prostřednictvím sdružení soutěžitelů, resp. podniků na převážně horizontální úrovni. Kromě znaku dohody, ve všech jejích výše uvedených provedeních, ustanovení § 3 zákona o ochraně hospodářské soutěže dále mezi znaky skutkové podstaty kartelového deliktu podřazuje pojem soutěžitele, což v praxi znamená, že aby mohlo k uvedenému deliktu dojít, musí být určitý typ dohody uzavřen mezi soutěžiteli, tj. nikoliv např. mezi složkami téhož soutěžitele, či mezi entitami, které nejsou soutěžiteli z jiného důvodu, např. protože se neúčastní hospodářské soutěže. Dalším znakem je citelnost, resp. nikoliv zanedbatelnost narušení hospodářské soutěže, což znamená, že ne každou dohodu mezi soutěžiteli lze bez dalšího zakazovat pro její formu, ale je potřeba doložit narušení hospodářské soutěže. Již ze samotné dikce § 48 odst. 6 zákona přitom vyplývá, že zadavatel nemůže k vyloučení účastníka přistoupit na základě pouhé obecné domněnky či hypotetické úvahy o možné koordinaci, nýbrž musí disponovat konkrétními a věrohodnými informacemi, z nichž důvodné podezření na některou ze zákonem předvídaných forem nežádoucí koordinace skutečně vyplývá. Současně se nejedná o automatický následek zjištěných skutečností, ale o oprávnění zadavatele, jehož využití musí být přiměřené povaze a závažnosti zjištěných indicií.

82.     Vzhledem k tomu, že dle navrhovatele představuje majetkové a personální propojení ve struktuře uvedených společností důvod k jejich vyloučení ze zadávacího řízení, Úřad se zabýval vztahem vybraného dodavatele a společnosti SPEL, a.s. Úřad prostřednictvím výpisů z obchodního rejstříku ověřil informace týkající se personální struktury vybraného dodavatele a společnosti SPEL, a.s., uváděné navrhovatelem v návrhu, k čemuž uvádí následující. Jediným společníkem společnosti STEGG s.r.o. je společnost MLD Group, a.s., jak ostatně uvádí i navrhovatel, ve které jediným akcionářem a současně členem správní rady je pan Jiří Svoboda. Statutárním orgánem společnosti STEGG s.r.o. jsou dva jednatelé, Mgr. Lukáš Kruml a Mgr. Marat Saber. Jediným akcionářem společnosti SPEL, a.s. je společnost DECARIA CZ s.r.o., kde jediným společníkem je společnost MLD Group, a.s., ve které je, jak již bylo uvedeno, jediným akcionářem a současně členem správní rady pan Jiří Svoboda, přičemž předsedou správní rady společnosti SPEL, a.s. je rovněž pan Jiří Svoboda. Z uvedeného vyplývá, že pan Jiří Svoboda má majetkový podíl ve všech zmíněných společnostech (a to prostřednictvím společnosti MLD Group, a.s., v níž je jediným akcionářem), nadto je pan Jiří Svoboda i členem statutárního orgánu ve společnosti SPEL, a.s., společnosti DECARIA CZ s.r.o. a společnosti MLD Group, a.s. Navrhovatel v návrhu nicméně uvádí, že pan Jiří Svoboda je statutárním orgánem obou uchazečů, tj. vybraného dodavatele i společnosti SPEL, a.s., a má tak přímý a rozhodující vliv na jednání obou společností (společnosti STEGG s.r.o. a SPEL, a.s.). K uvedené námitce navrhovatele Úřad uvádí, že členy statutárního orgánu, resp. jednateli vybraného dodavatele, jsou pouze Mgr. Lukáš Kruml a Mgr. Marat Saber, kteří jsou rovněž osobami oprávněnými jednat za vybraného dodavatele, pan Jiří Svoboda by ve společnosti vybraného dodavatele mohl eventuálně uplatňovat vliv nepřímý prostřednictvím společnosti MLD Group, a.s., v níž je statutárním orgánem i vlastníkem. Z uvedeného tak vyplývá, že osoba, resp. osoby mající přímý rozhodující vliv na jednání vybraného dodavatele jsou odlišné, kdy pouze v případě společnosti SPEL, a.s., je statutárním orgánem pan Jiří Svoboda.

83.     Z dokumentace o zadávacím řízení, konkrétně z přílohy nabídky vybraného dodavatele s názvem „Smlouva o poskytování služeb“ (dále jen „návrh smlouvy“) vyplývá, že tento byl podepsán ke dni 14. 5. 2026 jednatelem vybraného dodavatele (kterým je Mgr. Marat Saber). Z nabídky společnosti SPEL, a.s. vyplývá, že předseda správní rady společnosti SPEL, a.s., pan Jiří Svoboda, zmocnil dne 9. 3. 2022 pana Tomáše Smolíka, ředitele divize Engineering, k zastupování ve všech běžných obchodních a provozních záležitostech, včetně zadávacích řízení dle zákona, a k vykonávání veškerých úkonů s tím souvisejících, mj. k podepisování písemných právních úkonů, tj. rovněž k podepsání návrhu smlouvy a dalších částí nabídky. Z uvedeného vyplývá, že nabídky, resp. příslušné dokumenty v nabídkách vybraného dodavatele a společnosti SPEL, a.s. podepsaly odlišné osoby, v případě vybraného dodavatele jeden z jednatelů Mgr. Marat Saber, a v případě společnosti SPEL, a.s. pan Tomáš Smolík, resp. pan Jiří Svoboda na základě zmocnění.

84.     Úřad dále uvádí, že v rámci námitek navrhovatele byl zadavatel obeznámen s výše uvedenými skutečnostmi, tj. konkrétně že pan Jiří Svoboda má prostřednictvím majetkově propojené struktury obou jmenovaných společností, které podaly nabídku v rámci zadávacího řízení, nepřímý vliv na jejich rozhodování. Podle navrhovatele pak daná skutečnost zakládala podezření na koluzní jednání či koordinovanou účast těchto společností v zadávacím řízení. Skutečnosti, které navrhovatel ve svých námitkách zadavateli sdělil odpovídají realitě minimálně v tom ohledu, že se jedná o informace ověřitelné z veřejných rejstříků, z nichž lze dovodit majetkové propojení uvedených společností, a to v osobě pana Jiřího Svobody, který, ačkoliv není jednatelem společnosti STEGG s.r.o., tudíž nemá přímý vliv na jednání této společnosti, nepřímo působí jak ve společnosti STEGG s.r.o., tak ve společnosti SPEL a.s., jelikož zde má majoritní majetkové podíly. Podle názoru Úřadu však samotná skutečnost, že pan Jiří Svoboda může prostřednictvím majetkově propojené struktury vykonávat nepřímý rozhodující vliv na vybraného dodavatele i na společnost SPEL, a.s., nepostačuje bez dalšího k závěru, že by zadavatel měl pojmout důvodné pochybnosti o možné koordinaci nabídek či o uzavření zakázané dohody. Jinými slovy takové majetkové propojení, resp. existence nepřímého rozhodujícího vlivu jedné osoby na oba dodavatele, nelze dle názoru Úřadu automaticky ztotožňovat s důkazem ani indicií svědčící o tom, že jejich nabídky byly připravovány ve vzájemné shodě. Úřad v návaznosti na výše uvedené konstatuje, že ani z dokumentace vztahující se k veřejné zakázce nelze identifikovat žádné indicie nasvědčující tomu, že by mezi vybraným dodavatelem a společností SPEL, a.s. došlo k uzavření jakékoliv dohody o koordinaci postupu při přípravě nabídek či jiné zakázané dohody dle zákona o ochraně hospodářské soutěže, stejně jako z dostupných podkladů vztahujících se k veřejné zakázce nebo z informací poskytnutých navrhovatelem nelze identifikovat jakékoli jednání ve vzájemné shodě u těchto dvou společností, ani se v případě dotčených společností nejedná o sdružení soutěžitelů. Jak již Úřad uvedl výše, vybraný dodavatel a společnost SPEL, a.s., jakožto individuální účastníci zadávacího řízení, podali dvě samostatné nabídky, přičemž Úřad je toho názoru, že ani z jejich obsahu, ani z dalších skutečností namítaných navrhovatelem v námitkách či návrhu, nemusel zadavatel pojmout podezření o existenci zakázané dohody či jiné formy koordinace jejich postupu. Úřad k tomu připomíná, že osoby s rozhodujícím přímým vlivem na jednání společnosti se liší u vybraného dodavatele, kde jimi jsou jednatelé Mgr. Lukáš Kruml a Mgr. Marat Saber, a u společnosti SPEL, a.s., kde je to předseda správní rady Jiří Svoboda. Nutnost pojmout podezření přitom nelze spatřovat ani v tom, které osoby podepsaly návrhy smluv a další dokumenty v nabídkách uvedených společností, kdy za vybraného dodavatele se jednalo o právě výše zmíněné jednatele (Mgr. Lukáš Kruml a Mgr. Marat Saber), a za společnost SPEL, a.s. Tomáš Smolík, zmocněný Jiřím Svobodou. Všemu uvedenému odpovídá i vyjádření zadavatele k návrhu, kde uvádí, že navrhovatel v námitkách ani následně v návrhu neuvedl žádné konkrétní skutečnosti na podporu svého tvrzení, že majetkové a personální propojení vybraného dodavatele a společnosti SPEL, a.s. znamená koordinaci postupu těchto společností při zpracovávaní či podávání nabídek v rámci zadávacího řízení, a sám zadavatel neměl a nemá žádné indicie prokazující nezákonný postup těchto společností, resp. prokazující koordinaci při přípravě nabídek či jinou formu spolupráce v rámci zadávacího řízení.

85.     Nad rámec výše uvedeného Úřad dodává, že ani pořadí nabídek a jejich cenové rozvržení v posuzovaném případě nepředstavují okolnosti podporující navrhovatelovu hypotézu o koordinovaném postupu vybraného dodavatele a společnosti SPEL, a.s. Z protokolu o hodnocení a posouzení nabídek totiž vyplývá, že nabídka vybraného dodavatele se umístila na prvním místě, zatímco nabídka společnosti SPEL, a.s. až na čtvrtém místě, a to s nabídkovou cenou výrazně vyšší než nabídka navrhovatele, který se umístil jako druhý v pořadí. Pokud by tedy vybraný dodavatel nebyl vybrán, případně by ze zadávacího řízení odstoupil, nevedlo by to podle výsledku hodnocení k výběru společnosti SPEL, a.s., nýbrž právě k výběru navrhovatele. Ani pořadí nabídek a jejich cenové rozvržení tak nepodporují závěr, že by tvrzené majetkové či personální propojení těchto dodavatelů mohlo v daném případě samo o sobě zakládat smysluplnou indicii koordinovaného postupu směřujícího k ovlivnění výsledku zadávacího řízení. Úřad tak nečiní závěr o tom, jaké všechny podoby by koordinované jednání v obecné rovině mohlo mít, nýbrž pouze konstatuje, že konkrétní skutkové okolnosti namítané navrhovatelem ani výsledek hodnocení nabídek neposkytovaly zadavateli dostatečný podklad pro důvodné podezření podle § 48 odst. 6 zákona.

86.     Závěrem Úřad s ohledem na vše výše uvedené shrnuje, že zadavatel nezískal v rozsahu námitek ani z jiných jemu dostupných podkladů důvodné podezření, že účastník zadávacího řízení, resp. vybraný dodavatel, uzavřel s jinými osobami, resp. se společností SPEL, a.s., v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou zakázanou dohodu podle zákona o ochraně hospodářské soutěže, případně že by části nabídek hodnocené podle kritérií hodnocení byly připravovány ve vzájemné shodě. Úřad zdůrazňuje, že § 48 odst. 6 zákona představuje toliko fakultativní důvod pro vyloučení účastníka zadávacího řízení, jehož využití je ponecháno na posouzení zadavatele, avšak pouze za předpokladu, že zadavatel disponuje věrohodnými informacemi zakládajícími důvodné podezření na zákonem předvídanou nežádoucí koordinaci. Jinými slovy, k postupu podle § 48 odst. 6 zákona nepostačuje obecná úvaha o možném propojení dodavatelů, nýbrž musí existovat konkrétní skutkový a důkazní základ, z něhož lze důvodné podezření dovozovat. Takový skutkový základ však v posuzovaném případě dán nebyl. Navrhovatel v návrhu nepředkládá žádné další skutečnosti, a staví tak svůj návrh, podobně jako námitky, na majetkovém a personálním propojení vybraného dodavatele a společnosti SPEL, a.s., které však, jak již Úřad uvedl výše, nelze bez dalších indicií považovat za zakázanou dohodu dle zákona o ochraně hospodářské soutěže, za jednání ve vzájemné shodě, resp. v konečném důsledku ani za důvod pro vyloučení ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 6 zákona. Stejně tak nebyl dán důvod aktivovat postup předvídaný v § 48 odst. 6 písm. b) zákona, tedy vyzývat účastníka k vysvětlení, že k vzájemné shodě při přípravě nabídky nedošlo, neboť tento postup předpokládá, že zadavatel již disponuje věrohodnými informacemi zakládajícími důvodné podezření. Z uvedeného vyplývá, že námitka navrhovatele není důvodná, a zadavatel tak postupoval v souladu se zákonem, když vybraného dodavatele ze zadávacího řízení na základě namítaných skutečností nevyloučil.

K prokazování technické kvalifikace vybraného dodavatele a protichůdnosti jeho zájmů

87.     Navrhovatel dále v návrhu namítá, že vybraný dodavatel v rámci žádosti o účast v DNS prokazoval technickou kvalifikaci prostřednictvím referenční zakázky, kterou realizoval pro společnost SPEL, a.s. jakožto objednatele plnění, což navrhovatel vykládá jako faktickou podporu kvalifikace jednoho z uchazečů mezi propojenými subjekty, a dále namítá, že vybraný dodavatel tak naplnil kvalifikační předpoklady z velké části pomocí reference získané skrze společnost SPEL, a.s., což je dle navrhovatele jasným důkazem propojení těchto dvou účastníků zadávacího řízení.

88.     K námitce navrhovatele Úřad uvádí, že kritéria technické kvalifikace slouží zadavateli k prokázání schopností a zkušeností dodavatele a jeho lidských i odborných zdrojů pro zajištění plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zákon nikterak nezakazuje, aby jeden účastník zadávacího řízení prokazoval část své technické kvalifikace, jakožto podmínku účasti v zadávacím řízení, prostřednictvím plnění poskytnutého jinému účastníkovi téhož zadávacího řízení, jakožto objednateli. Podle § 79 odst. 2 zákona může zadavatel k prokázání technické kvalifikace požadovat mj. seznam významných dodávek nebo služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele.

89.     Ze seznamu poskytnutých služeb vybraného dodavatele vyplývá, že tento zde k prokázání splnění kritérií technické kvalifikace v rámci žádosti o účast v DNS předložil dvě referenční zakázky, přičemž u jedné z nich byla objednatelem společnost SPEL, a.s., a vybraný dodavatel tuto zakázku plnil jako dodavatel, nikoliv poddodavatel. Zákon takovou referenci bez dalšího nevylučuje. Rozhodné je, zda se jedná o plnění, které dodavatel skutečně realizoval v rozsahu odpovídajícím požadavkům zadavatele, a zda z něj lze dovodit relevantní odbornou zkušenost dodavatele. Samotná skutečnost, že objednatelem referenční zakázky byla společnost SPEL, a.s., která se rovněž účastnila DNS, proto nečiní takovou referenci nepoužitelnou ani z ní bez dalších konkrétních okolností nevyplývá rozpor se zákonem.

90.     Navrhovatel v návrhu dále namítá, že zadavatel pochybil, když neposoudil existenci protichůdného zájmu vybraného dodavatele. K námitce navrhovatele Úřad uvádí, že zákon upravuje tzv. „protichůdné zájmy“ v ustanovení § 79 odst. 1 zákona, a to v souvislosti s prokazováním technické kvalifikace. Podle uvedeného ustanovení zákona může zadavatel považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky. Jedná se tedy opět o oprávnění zadavatele, nikoliv o automatický následek určité vazby mezi dodavateli, přičemž zákon výslovně předpokládá, že zadavatel musí být schopen prokázat jak samotnou existenci protichůdných zájmů, tak jejich možný negativní dopad na plnění veřejné zakázky. Zákon neuvádí definici protichůdného zájmu s negativním dopadem na plnění veřejné zakázky, avšak dle důvodové zprávy k zákonu lze za negativní zájmy považovat např. hospodářské zájmy konkurenta zadavatele, pokud tento působí na trhu, či situaci, kdy nabídku na veřejnou zakázku na stavební práce podá dodavatel, který má pro zadavatele vykonávat činnost technického dozoru. Komentář k zákonu dále uvádí, že v tomto specifickém případě nelze využít obnovení způsobilosti podle § 76 zákona, a současně je protichůdnost zájmů specifickým institutem, která nemá přímou vazbu na ustanovení o střetu zájmů podle § 44 zákona.

91.      Navrhovatel v návrhu neuvádí žádné konkrétní skutečnosti prokazující protichůdné zájmy vybraného dodavatele, a vychází tak z premisy, že propojená personální a majetková struktura vybraného dodavatele a společnosti SPEL, a.s., potažmo prokazování kritérií technické kvalifikace vybraného dodavatele, konkrétně jedné referenční zakázky, pomocí plnění, jehož objednatelem byla společnost SPEL, a.s., automaticky zakládá protichůdnost zájmů vybraného dodavatele, kterou se měl zadavatel v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku zabývat, resp. ji posoudit. Jak Úřad uvedl již výše, majetkové a personální propojení vybraného dodavatele a společnost SPEL, a.s., jak jej popisuje navrhovatel v návrhu, nelze samo o sobě považovat za střet zájmů, zakázanou dohodu dle zákona o ochraně hospodářské soutěže, ani za jiné nezákonné jednání v souvislosti se zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Pokud tedy nebyly zjištěny konkrétní indicie svědčící o koordinaci nabídek či jiném nedovoleném postupu uvedených subjektů, nelze pouze ze stejného skutkového základu dovodit ani existenci protichůdných zájmů vybraného dodavatele dle § 79 odst. 1 zákona, přičemž ani sám navrhovatel v návrhu neuvádí, jaké konkrétní zájmy či jaké konkrétní chování vybraného dodavatele, by mělo být v rozporu s řádným plněním veřejné zakázky, ani jak by se měl tento zájem negativně projevit při samotném plnění.

92.     Závěrem Úřad dodává, že navrhovatel v rámci podaného návrhu i jemu předcházejících námitek nikterak nezpochybňuje rozsah referenční zakázky, jejímž objednatelem byla společnost SPEL, a.s., ani její pravdivost či relevanci vzhledem k požadované technické kvalifikaci. Navíc vybraný dodavatel nepředložil pouze tuto jednu referenční zakázku, nýbrž i zakázku, jejíž objednatelem byla společnost Subterra a.s., což rovněž nesvědčí ve prospěch závěru předkládaného navrhovatelem o faktické závislosti vybraného dodavatele na společnost SPEL, a.s., vyjádřené prostřednictvím „sdílení referencí“. Úřad tak s ohledem na vše výše uvedené uzavírá, že námitka navrhovatele týkající se prokazování technické kvalifikace vybraného dodavatele není důvodná, a zadavatel tak postupoval v souladu se zákonem, když neposuzoval protichůdnost zájmů vybraného dodavatele, a rovněž nerozhodl o jeho vyloučení ze zadávacího řízení z důvodu neprokázání technické kvalifikace v rozsahu namítaných skutečností.

K údajnému nedodržení zadávacích podmínek zadavatelem

93.     V úvodu návrhu navrhovatel namítá, že zadavatel porušil své zadávací podmínky, konkrétně bod 13.1. výzvy k podání nabídek, který stanovuje, že účastník může analogicky k § 107 odst. 3 zákona podat v rámci veřejné zakázky jen jednu nabídku, přičemž v případě podání vícero nabídek jedním dodavatelem či společně s jinými účastníky, budou tito ze zadávacího řízení  analogicky k § 107 odst. 5 zákona vyloučeni, když zadavatel nikterak nereagoval na situaci, kdy do zadávacího řízení podali nabídky dva uchazeči, vybraný dodavatel a společnost SPEL, a.s., kteří jsou majetkově i personálně propojení, přičemž jeden z nich byl vybrán pro plnění veřejné zakázky.

94.     Úřad k tomu uvádí, že pravidlo obsažené v bodu 13.1. výzvy k podání nabídek je třeba vykládat v návaznosti na § 107 odst. 3 zákona, k němuž zadavatel v zadávací podmínce výslovně odkazuje. Smyslem uvedeného pravidla je zabránit tomu, aby tentýž dodavatel podal v tomtéž zadávacím řízení více nabídek, ať již samostatně, společně s jinými dodavateli, nebo v kombinaci s prokazováním kvalifikace jiného účastníka ve smyslu § 107 odst. 4 a 5 zákona.

95.     Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že vybraný dodavatel a společnost SPEL, a.s. vystupovali v zadávacím řízení jako dvě samostatné právnické osoby, resp. dva samostatní dodavatelé, přičemž každý z nich podal svou vlastní nabídku, svým jménem a na vlastní odpovědnost. Z dokumentace zadávacího řízení nevyplývá, že by některý z nich podal více nabídek, že by podali společnou nabídku, ani že by jeden z nich v tomto zadávacím řízení vystupoval jako osoba, jejímž prostřednictvím druhý prokazoval kvalifikaci. Jak již Úřad uvedl výše, vybraný dodavatel a společnost SPEL, a.s. jsou majetkově propojené společnosti v osobě pana Jiřího Svobody. Samotné majetkové či personální propojení dvou dodavatelů však nepostačuje k závěru, že se pro účely bodu 13.1. výzvy k podání nabídek jedná o jediného účastníka, resp. o podání více nabídek týmž dodavatelem. Úřad k tomu doplňuje, že skutečnost, že majetkově propojené osoby mohou být v jiném právním kontextu, zejména z pohledu soutěžního práva, posuzovány jako jedna ekonomická jednotka, sama o sobě neznamená, že pro účely pravidla podle § 107 odst. 3 až 5 zákona podal nabídku jeden a tentýž dodavatel.

96.     Úřad uzavírá, že zadavatel nepostupoval v rozporu s bodem 13.1. výzvy k podání nabídek ani s analogicky aplikovaným pravidlem § 107 odst. 3 až 5 zákona, když nabídky vybraného dodavatele a společnosti SPEL, a.s. neposoudil jako více nabídek téhož účastníka a nepřistoupil z tohoto důvodu k vyloučení vybraného dodavatele. Námitka navrhovatele spočívající v porušení zadávacích podmínek zadavatelem tak není důvodná.

K porušení zásady rovného zacházení

97.     Navrhovatel v poslední řadě, již v námitkách, ale i v návrhu, namítá porušení zásady rovného zacházení zadavatele ve vztahu k dodavatelům formulovanou v ustanovení § 6 odst. 2 zákona. K zásadě rovného zacházení zakotvené v § 6 odst. 2 zákona Úřad uvádí, že jejím projevem v rámci zadávacího řízení je povinnost zadavatele zacházet v průběhu celého zadávacího řízení se všemi jeho účastníky stejným způsobem. Výjimku tvoří situace, kdy je taková odlišnost v přístupu zadavatele objektivně zdůvodněna.

98.     V posuzovaném případě však navrhovatel neuvádí žádný konkrétní úkon zadavatele, jímž by zadavatel s vybraným dodavatelem nebo společností SPEL, a.s. zacházel výhodněji než s navrhovatelem či jinými účastníky zadávacího řízení. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že nabídky byly hodnoceny podle předem stanoveného kritéria ekonomické výhodnosti, že navrhovatel podal vlastní nabídku a že jeho nabídka byla hodnocena stejným způsobem jako nabídky ostatních účastníků. Jak již Úřad uvedl výše v tomto rozhodnutí, navrhovatelem namítané majetkové a personální propojení vybraného dodavatele a společnosti SPEL, a.s. nelze bez dalších skutečností klasifikovat jako střet zájmů podle § 44 zákona, ani jako zakázanou dohodu dle zákona o hospodářské soutěži, či obecně jednání, které by mohlo mít negativní vliv na hospodářskou soutěž. Na základě skutečností uvedených v námitkách a v návrhu navrhovatele tak zadavateli nevznikla důvodná pochybnost ohledně individuálního přístupu vybraného dodavatele a společnosti SPEL, a.s. při přípravě jejich nabídek na veřejnou zakázku a nevznikla mu ani povinnost přistupovat k uvedeným dodavatelům odlišně od ostatních účastníků, zejména přezkoumávat jejich účast nebo nabídky nad rámec zákonem a zadávacími podmínkami stanovených pravidel pouze z důvodu tvrzeného propojení.

99.     Z uvedených důvodů tak Úřad uzavírá, že námitku navrhovatele, spočívající v prostém konstatování, že zadavatel svým postupem porušil zásadu rovného zacházení dle § 6 odst. 2 zákona, nelze považovat za důvodnou.

Závěr

100.   Úřad s ohledem na vše výše uvedené konstatuje, že neshledal v intencích návrhu navrhovatele důvody pro uložení nápravného opatření, tj. důvody pro uložení zákazu plnění smlouvy, a proto rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Adresáti:

1.         SEIT s.r.o., K Trafostanici 30, 251 64 Kunice

2.        Ředitelství silnic a dálnic s. p., Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha

3.        STEGG s.r.o., Českobrodská 1174, 198 00 Praha

Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Dostupného na adrese https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0003026

[2] Pozn. Úřadu: Část dokumentace k veřejné zakázce zadavatel Úřadu zaslal, prostřednictvím datové zprávy, v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0392/2026/VZ.

[3] Srov.: Kindl, J., Munková J.: Zákon o ochraně hospodářské soutěže. Komentář. 3., přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, 860 s.