číslo jednací: 32990/2026/500
spisová značka: S0511/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Stavba č. 44544 Terminál Smíchovské nádraží; Koordinátor BOZP |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb. § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 26. 9. 2026 |
| Dokumenty |  2026_S0511.pdf 251 KB |
|
PID |
UOHSX00ND4N7 |
|
|
|
Č. j. |
ÚOHS-32990/2026/500 |
||
|
Sp. zn. |
ÚOHS-S0511/2026/VZ |
||
|
Datum, místo |
9. 9. 2026, Brno |
Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 21. 7. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00
Praha 1, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 31. 7. 2026 JUDr. Jiřím Hartmannem, advokátem, ev. č. ČAK 00806, Hartmann Jelínek Malý Moreno a partneři s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Sokolovská 5/49, 186 00 Praha 8,
- navrhovatel – NOSTA-HERTZ spol. s r.o., IČO 15270041, se sídlem Perucká 61/13, 120 00 Praha 2,
ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Stavba č. 44544 Terminál Smíchovské nádraží; Koordinátor BOZP“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 6. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 6. 2026 pod ev. č. Z2026-032046 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 6. 2026 pod ev. č. 416700-2026,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Stavba č. 44544 Terminál Smíchovské nádraží; Koordinátor BOZP“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 6. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 6. 2026 pod ev. č. Z2026-032046 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 6. 2026 pod ev. č. 416700-2026, postup stanovený v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nerozhodl o řádně a včas podaných námitkách stěžovatele – NOSTA-HERTZ spol. s r.o., IČO 15270041, se sídlem Perucká 61/13, 120 00 Praha 2 – ze dne 2. 7. 2026, jež byly cit. zadavateli doručeny téhož dne, ve lhůtě dle výše uvedeného ustanovení cit. zákona, když do 15 dnů ode dne doručení námitek, tj. nejpozději do 17. 7. 2026, neodeslal citovanému stěžovateli rozhodnutí o námitkách.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Stavba č. 44544 Terminál Smíchovské nádraží; Koordinátor BOZP“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 6. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 6. 2026 pod ev. č. Z2026-032046 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 6. 2026 pod ev. č. 416700-2026.
III.
Zadavateli – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00
Praha 1 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0511/2026/VZ ve věci návrhu navrhovatele – NOSTA-HERTZ spol. s r.o., IČO 15270041, se sídlem Perucká 61/13, 120 00 Praha 2 – ze dne 21. 7. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů cit. zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Stavba č. 44544 Terminál Smíchovské nádraží; Koordinátor BOZP“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 6. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 6. 2026 pod ev. č. Z2026-032046 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 6. 2026 pod ev. č. 416700-2026.
IV.
Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – ukládá povinnostuhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých). Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 31. 7. 2026 JUDr. Jiřím Hartmannem, advokátem, ev. č. ČAK 00806, Hartmann Jelínek Malý Moreno
a partneři s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Sokolovská 5/49, 186 00
Praha 8 (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), dne 16. 6. 2026 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky„Stavba č. 44544 Terminál Smíchovské nádraží; Koordinátor BOZP“,přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 6. 2026 pod ev. č. Z2026-032046 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 6. 2026 pod ev. č. 416700-2026 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. V čl. 2. „Předmět plnění veřejné zakázky“, bodu 3.1 „Předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je mj. uvedeno, že předmětem plnění veřejné zakázky je »(…) poskytnutí služeb spočívajících ve výkonu činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „KBOZP“) pro stavbu „Stavba č. 44544 Terminál Smíchovské nádraží“ (dále jen „stavba“), která bude realizována na základě projektové dokumentace (…), a jejímž předmětem je stavba nového dopravního Terminálu Smíchovské nádraží. Jedná se o stavbu nového dopravního terminálu Nádraží Smíchov, která sestává z výstavby 3 dílčích věcných celků (…).«.
3. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovil zadavatel v totožném článku, konkrétně v bodu 3.2 „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace ve výši 11 100 000,- Kč bez DPH. Lhůta pro podání nabídek byla stanovena v oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek na 22. 7. 2026 do 9:00.
4. Dne 2. 7. 2026 byly zadavateli doručeny námitky stěžovatele – NOSTA-HERTZ spol. s r.o., IČO 15270041, se sídlem Perucká 61/13, 120 00 Praha 2 (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne směřující proti vyhlášení zadávacího řízení a proti volbě režimu veřejné zakázky (dále jen „námitky“).
5. Vzhledem k tomu, že navrhovatel neobdržel od zadavatele žádné rozhodnutí o námitkách, podal dne 21. 7. 2026 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).
II. OBSAH NÁVRHU
6. Navrhovatel v úvodu návrhu uvádí, že mu postupem zadavatele hrozí újma, neboť plnění, které je předmětem zadávacího řízení (výkon činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), má být zadáváno na základě mandátní smlouvy, kterou zadavatel s navrhovatelem uzavřel dne 3. 3. 2014 (dále jen „mandátní smlouva“), nikoliv v rámci předmětného zadávacího řízení.
7. Navrhovatel dále uvádí, že proti postupu zadavatele podal námitky podle § 241 odst. 2 zákona, a to konkr. proti úkonům zadavatele spočívajícím ve vyhlášení zadávacího řízení a proti volbě režimu veřejné zakázky. Námitky byly zadavateli dle navrhovatele doručeny prostřednictvím datové schránky dne 3. 7. 2026. Zadavatel na podané námitky ve lhůtě stanovené v § 245 odst. 1 zákona podle navrhovatele nijak nereagoval.
8. Navrhovatel pak v návrhu popisuje průběh a podmínky původního zadávacího řízení, v rámci něhož byla uzavřena mandátní smlouva, a vyjmenovává podmínky uzavřené mandátní smlouvy. Z mandátní smlouvy má dle navrhovatele plynout povinnost zadavatele přidělovat navrhovateli výkon činnosti koordinátora na stavbách realizovaných zadavatelem; zahájení zadávacího řízení se stejným předmětem plnění je tak dle navrhovatele v rozporu se zákonem, když tím dochází k porušení zásady transparentnosti, přiměřenosti a zásady zákazu diskriminace.
9. Navrhovatel vysvětluje, že mu v důsledku postupu zadavatele hrozí závažná újma, neboť pokud bude v zadávacím řízení pokračováno a bude uzavřena smlouva s třetí osobou, dojde ke vzniku dlouhodobého závazkového vztahu na 84 měsíců, a tím k dalšímu prohloubení škody a ušlého zisku navrhovatele. Uzavření smlouvy by současně zásadně oslabovalo možnost účinné nápravy.
10. S ohledem na shora uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
11. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 21. 7. 2026 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0511/2026/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
12. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:
- zadavatel,
- navrhovatel.
13. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 27. 7. 2026.
14. Dne 31. 7. 2026 obdržel Úřad od zadavatele prostřednictvím datové schránky vyjádření k návrhu z téhož dne a část dokumentace o zadávacím řízení, která nebyla součástí dokumentace zpřístupněné Úřadu téhož dne v elektronickém nástroji zadavatele.
Vyjádření zadavatele k návrhu
15. Zadavatel uvádí, že námitky navrhovatele jsou ve vztahu k právu zadavatele vyhlásit zadávací řízení zcela irelevantní. Rozhodnutí, zda zadavatel vyhlásí zadávací řízení na veřejnou zakázku, je podle zadavatele zásadně jeho interním a svobodným rozhodnutím, jehož proces ani náležitosti nejsou předmětem právní úpravy zákona. Zadavatel uvádí, že podle zákona platí, že zadavatel je oprávněn bez dalšího zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku zásadně dle vlastního uvážení, přičemž podstatou námitek navrhovatele je právě to, že dle názoru navrhovatele není zadavatel oprávněn vyhlásit zadávací řízení na veřejnou zakázku, a to z důvodu existence mandátní smlouvy. Zadavatel uvádí, že takové omezení práva zadavatele rozhodnout o tom, že vyhlásí zadávací řízení na veřejnou zakázku, nevyplývá z žádného ustanovení zákona, ani z rozhodovací praxe Úřadu. Zadavatel pak odkazuje na § 51 odst. 4 zákona, který stanovuje jedinou výjimku, kterou je zadavatel omezen v rámci rozhodnutí vyhlásit zadávací řízení, a akcentuje, že takový právní stav nenastal.
16. Zadavatel pak popisuje obsah mandátní smlouvy, související judikaturu a další interpretační prameny a má na rozdíl od navrhovatele za to, že z jejího obsahu ani z dotčené judikatury nevyplývá povinnost zadavatele přidělovat činnosti, jež jsou předmětem plnění mandátní smlouvy, výhradně navrhovateli.
17. Zadavatel je přesvědčen, že při vyhlášení zadávacího řízení a při volbě režimu veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem a se základními zásadami zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 6 zákona a navrhuje zamítnutí návrhu navrhovatele.
Další postup Úřadu ve správním řízení
18. Usnesením ze dne 10. 8. 2026 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – sdělení, zda obdržel námitky navrhovatele, a jakým způsobem tyto námitky vyřídil (vč. doložení relevantních dokumentů), a dále k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.
19. Dne 11. 8. 2026 Úřad obdržel doplňující vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne a dne
17. 8. 2026 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele týkající se způsobu vyřízení námitek navrhovatele.
Doplnění vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 11. 8. 2026
20. Dne 11. 8. 2026 zadavatel doplnil své vyjádření k návrhu, když uvedl, že v případě vyhovění návrhu navrhovatele hrozí na straně zadavatele vznik značné újmy spočívající v nemožnosti zadat přezkoumávanou veřejnou zakázku, ale rovněž v související nemožnosti realizovat samotnou veřejnou zakázku na stavební práce stavby Terminálu Smíchovského nádraží. Naproti tomu navrhovatel dle zadavatele ani neprokázal, že by mu jakákoli újma uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky mohla vzniknout.
21. Zadavatel pak uvádí finanční rozdíl mezi hodnotou veřejných zakázek zadaných na základě mandátní smlouvy a veřejných zakázek realizovaných mimo režim mandátní smlouvy a vyčísluje úsporu, která měla zadáním mimo režim mandátní smlouvy vzniknout; návrhem navrhovatele je zadavateli dle jeho názoru bráněno, aby mohl řádně pečovat o svůj majetek a plnit své povinnosti související se správou majetku zadavatele.
22. Zadavatel trvá na tom, že návrh navrhovatele by měl být jako nedůvodný zamítnut.
Vyjádření zadavatele ze dne 17. 8. 2026 ke způsobu vyřízení námitek
23. V reakci na usnesení Úřadu ze dne 10. 8. 2026 (viz bod 18. odůvodnění tohoto rozhodnutí) zadavatel výslovně potvrzuje, že námitky navrhovatele ze dne 2. 7. 2026 proti úkonům zadavatele a volbě zadávacího řízení obdržel téhož dne.
24. Dále zadavatel vysvětluje, že „(…) v zákonem stanovené lhůtě sice vydal, ale nedoručil navrhovateli rozhodnutí o jeho námitkách. Zadavatel uvádí, že rozhodnutí o námitkách bylo připraveno k odeslání v zákonem stanovené lhůtě, avšak z důvodů administrativní složitosti odeslání předmětného úkonu v rámci interních procesů na straně zadavatele a množství letních dovolených však zadavatel nestihl rozhodnutí o námitkách odeslat navrhovateli v zákonem stanovené lhůtě. Toto rozhodnutí následně pak nebylo po uplynutí zákonem stanovené lhůty odesíláno navrhovateli ani dodatečně. Zadavatel pro úplnost uvádí, že jím připravené rozhodnutí námitky navrhovatele odmítalo, přičemž odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo obsahově obdobné jako vyjádření, které zadavatel zaslal nadepsanému úřadu dne 31. července 2026. Zadavatel je případně připraven nadepsanému úřadu zaslat na jeho výzvu připravené rozhodnutí o námitkách navrhovatele, které nebylo navrhovateli z výše popsaných důvodu odesláno.“.
Další postup Úřadu ve správním řízení
25. Usnesením ze dne 25. 8. 2026 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
26. Navrhovatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil dne 1. 9. 2026, když uvedl, že trvá na tom, že zadavatel byl povinen podle § 245 odst. 1 zákona ve lhůtě do 15 dnů od doručení námitek odeslat navrhovateli své rozhodnutí o námitkách, tzn. nestačí, že zadavatel rozhodnutí interně vyhotovil, neboť pokud zadavatel neodeslal rozhodnutí vůbec, nastoupil následek podle § 245 odst. 5 zákona, tedy že pro účely podání návrhu platí, že námitky odmítl. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad zvážil … postup dle § 268 odst. 5[1] zákona a uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení celého zadávacího řízení.
27. Zadavatel se ve stanovené lhůtě, ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
28. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až IV. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
K výroku I. rozhodnutí
Relevantní ustanovení právních předpisů
29. Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma. Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.
30. Podle § 241 odst. 2 zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti
k) všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona,
l) volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo
m) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.
31. Podle § 241 odst. 3 zákona námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení.
32. Podle § 242 odst. 1 zákona není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.
33. Podle § 244 odst. 1 zákona v námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, v čem je spatřováno porušení tohoto zákona zadavatelem a čeho se stěžovatel domáhá. V případě, že účastník zadávacího řízení podává proti svému vyloučení námitky z důvodu obnovení své způsobilosti podle § 76 zákona, v námitkách neuvádí, v čem je spatřováno porušení zákona; uvede však popis nápravných opatření, která přijal k obnovení své způsobilosti.
34. Podle § 244 odst. 3 zákona v případě námitek proti zadávacím podmínkám, proti volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, proti postupu, který směřuje k zadání zakázky mimo zadávací řízení, nebo proti dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona musí být také uvedeno, jaká újma stěžovateli vznikla či hrozí.
35. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.
36. Podle § 245 odst. 5 zákona pokud zadavatel o námitkách nerozhodne ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona, platí pro účely podání návrhu podle § 250 odst. 1 zákona, že námitky odmítl.
37. Podle § 251 odst. 3 zákona pokud zadavatel o námitkách ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona nerozhodl, musí být návrh podle § 250 odst. 1 zákona doručen Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem.
38. Podle § 263 odst. 6 zákona pokud Úřad v průběhu řízení o návrhu zjistí, že zadavatel ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona nerozhodl ve smyslu § 245 odst. 5 zákona o námitkách, které mu předcházely, uloží nápravné opatření spočívající podle povahy věci ve zrušení úkonu, proti kterému námitky směřovaly, a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, nebo ve zrušení celého zadávacího řízení.
Právní posouzení
Obecně k institutu námitek
39. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel podle § 245 odst. 1 zákona povinen je v plném rozsahu ve lhůtě 15 dnů od jejich doručení přezkoumat a následně odeslat stěžovateli rozhodnutí o nich, přičemž v tomto rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Zadavatel má povinnost přistoupit k vypořádání námitek podaných příslušným stěžovatelem s náležitou mírou pečlivosti, čehož dokladem je právě fakt, že jej stíhá povinnost podrobně a srozumitelně vypořádat všechny skutečnosti uvedené v námitkách. Zadavatel přitom musí své rozhodnutí o podaných námitkách odeslat stěžovateli do 15 dnů ode dne, kdy mu byly tyto námitky doručeny.
40. Shora popsané nároky na postup zadavatele při vyřízení námitek přitom nejsou samoúčelné, neboť se na něj váží další konkrétní postupy a lhůty upravené zákonem a práva dodavatelů s nimi spojená. Na rozhodnutí o námitkách totiž § 246 odst. 1 písm. b) a c) zákona váže tzv. „blokační lhůtu“, v níž zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem. Jestliže zadavatel podané námitky svým rozhodnutím odmítne, pak dle citovaného ustanovení zákona nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Byly-li námitky podány včas, zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem do doby doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli [§ 246 odst. 1 písm. b) zákona].
41. Lhůty pro podání návrhu upravuje § 251 odst. 2 a 3 zákona. Podle § 251 odst. 2 zákona platí, že návrh musí být doručen do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul. Pokud však zadavatel o námitkách ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona (tedy ve lhůtě 15 dnů od doručení námitek) nerozhodl, musí být návrh doručen Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem (§ 251 odst. 3 zákona). Pokud byl návrh na zahájení řízení podán včas, je s tímto úkonem spojena další blokační lhůta podle § 246 odst. 1 písm. d) zákona, kdy zadavatel nesmí s dodavatelem uzavřít smlouvu ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
42. Zákon explicitně zadavateli stanovuje lhůtu, ve které je povinen o námitkách rozhodnout, resp. lhůtu, v níž je povinen rozhodnutí o námitkách odeslat. Na doručení rozhodnutí o námitkách je pak navázána lhůta pro podání návrhu.
43. Shora uvedené povinnosti při vyřizování námitek zákon ukládá zadavateli především z důvodu, aby si zadavatel s dodavateli případné nepochopení či neshody pramenící z postupu zadavatele primárně vyřešili mezi sebou, nikoliv až ve správním řízení před Úřadem. Uplatnění práva na veřejný (správní před Úřadem a v rámci správního soudnictví následně i soudní) přezkum zákonnosti postupu zadavatele ze strany dodavatele tak má předcházet řádné podání a vyřízení námitek, které zaručuje právo stěžovatele (budoucího potenciálního navrhovatele) na to, aby byl před podáním návrhu seznámen s přezkoumatelnou argumentací zadavatele, kterou tento reaguje na jím podané námitky. Význam rozhodnutí o námitkách spočívá v tom, že jeho prostřednictvím zadavatel seznamuje stěžovatele se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, zejména o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv.
44. Lze tedy uzavřít, že každý účastník zadávacího řízení má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený účastník neúspěšně bránil námitkami dle zákona (k tomuto závěru srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008, č. j. 5 As 50/2006-137)[2]. Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava v § 245 odst. 1 a v § 263 odst. 6 zákona. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodní v rozhodnutí o námitkách, je stěžovatel nucen podávat návrh k Úřadu (přičemž s jeho podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní.
45. Ze všech shora uvedených důvodů tak Úřad nahlíží na institut námitek jako na stěžejní z hlediska naplnění samotného cíle a smyslu právní úpravy zadávání veřejných zakázek, tedy zajištění co nejširší férové soutěže o veřejné zakázky, jejímž prostřednictvím je chráněno hospodárné vynakládání veřejných prostředků.
46. Jak Úřad konstantně dovozuje ve své rozhodovací praxi, rozhodnutí zadavatele o námitkách je nutno vnímat nejen jako samotné rozhodnutí (vyhotovení dokumentu, kterým zadavatel o námitkách rozhodl), ale rovněž i zajištění jeho dodání do dispozice stěžovatele. Situace, kdy zadavatel o námitkách stěžovatele v zákonem stanovené lhůtě (vůbec) nerozhodne, se od situace, kdy zadavatel sice rozhodne, ale takové rozhodnutí stěžovateli, ať již z jakéhokoli důvodu, např. kvůli administrativnímu pochybení, neodešle, se z pohledu stěžovatele vůbec neliší, neboť důsledek je vždy stejný – stěžovatel se nedozví argumenty zadavatele ke skutečnostem uváděným v námitkách. V této souvislosti lze přitom nepochybně odkázat i na ustanovení § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého působí právní jednání vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde. S ohledem na výše uvedené lze úkon zadavatele spočívající v rozhodnutí o námitkách považovat za právní jednání, které je účinné (perfektní) až dojitím do dispozice stěžovatele. Z uvedeného vyplývá, že i pokud by zadavatel ve lhůtě dle § 245 odst. 1 zákona reálně rozhodl (tedy vyhotovil rozhodnutí), avšak následně by nezajistil, aby se takové rozhodnutí o námitkách dostalo ke stěžovateli, nelze toto rozhodnutí považovat za perfektní (viz k tomu např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-20263/2020/513/IHl ze dne 2. 7. 2020, sp. zn. ÚOHS-S0191/2020/VZ, nebo č. j. ÚOHS-S0512/2018/VZ-38189/2018/522/KČe ze dne 16. 1. 2019). Ostatně o nutnosti odeslání rozhodnutí o námitkách, nikoliv pouhého faktického rozhodnutí zadavatelem, svědčí i jasné znění § 245 odst. 1 zákona, který zadavateli stanovuje výslovnou povinnost rozhodnutí o námitkách odeslat, nikoliv „pouze“ o nich rozhodnout; v tomto ohledu tak ani nemůže vznikat interpretační nejistota na straně zadavatelů.
K vyřízení námitek zadavatelem
47. V šetřeném případě doručil navrhovatel dne 2. 7. 2026 zadavateli prostřednictvím datové schránky námitky, které směřovaly proti vyhlášení předmětného zadávacího řízení (které bylo uveřejněno dne 17. 6. 2026) a proti volbě režimu veřejné zakázky; navrhovatel v nich popisuje újmu, která mu v případě zadání veřejné zakázky v předmětném zadávacím řízení hrozí, odkazuje na zadavatelem stanovené zadávací podmínky, zejm. na podrobný popis předmětu plnění, který je dle navrhovatele shodný s plněním, které je předmětem mandátní smlouvy, a apeluje na zadavatele, aby v zadávacím řízení nepokračoval a předmětné plnění zadal v režimu mandátní smlouvy. Navrhovatel v závěru podaných námitek požaduje, aby zadavatel zrušil předmětné zadávací řízení.
48. Úřad na tomto místě znovu opakuje, že v případě podaných námitek je zadavatel dle § 245 odst. 1 zákona povinen, mimo jiné, o námitkách rozhodnout a své rozhodnutí odeslat stěžovateli do 15 dnů od doručení námitek. Jak již bylo uvedeno výše, navrhovatel v šetřeném případě podal námitky zadavateli dne 2. 7. 2026 (což zadavatel výslovně potvrdil), a tudíž pro splnění zákonné lhůty stanovené v dotčeném ustanovení zákona byl zadavatel povinen odeslat předmětné rozhodnutí o námitkách nejpozději do 17. 7. 2026. Vzhledem k tomu, že v dokumentaci o zadávacím řízení, kterou Úřad obdržel, absentovalo jakékoliv rozhodnutí zadavatele o námitkách podaných navrhovatelem, vyzval Úřad zadavatele usnesením ze dne 10. 8. 2026 ke sdělení, zda zadavatel obdržel námitky navrhovatele a jakým způsobem tyto námitky vyřídil, vč. doložení relevantních dokumentů. Zadavatel v návaznosti na předmětné usnesení Úřadu sdělil, že rozhodnutí o námitkách vypracoval, nicméně z důvodu administrativního pochybení nebylo rozhodnutí o námitkách vůbec odesláno. Pro úplnost Úřad uvádí, že zpracované rozhodnutí o námitkách zadavatel Úřadu jako přílohu svého vyjádření nezaslal.
49. V souladu se shora uvedeným je tudíž nepochybné, že rozhodnutí o námitkách navrhovatele nebylo zadavatelem navrhovateli vůbec odesláno.
50. Z uvedeného tak vyplývá, že zadavatel ve lhůtě dle § 245 odst. 1 zákona nesplnil povinnost stanovenou zákonem a nezajistil, aby rozhodnutí o námitkách bylo odesláno navrhovateli. Tvrzení zadavatele o tom, že rozhodnutí o námitkách sice vypracoval, ale neodeslal, je pro závěr Úřadu zcela irelevantní, neboť takové rozhodnutí (pokud skutečně existovalo ve lhůtě pro rozhodnutí o námitkách) nelze považovat za účinné (perfektní), neboť se nedostalo do faktické dispozice navrhovatele. Navrhovatel se nedozvěděl názor zadavatele na podané námitky a tím byl krácen na svém právu na podrobné a srozumitelné vypořádání námitek, a účel námitek tak nebyl naplněn.
51. Úřad na základě všech výše uvedených důvodů může konstatovat, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 245 odst. 1 zákona, když ve lhůtě 15 dnů ode dne obdržení námitek navrhovatele ze dne 2. 7. 2026, tedy do 17. 7. 2026, neodeslal rozhodnutí o námitkách navrhovateli.
52. V případě, že zadavatel o námitkách nerozhodne, uplatní se pro účely podání návrhu lhůta zakotvená v § 251 odst. 3 zákona (tj. 25 dnů ode dne odeslání námitek). Zákonodárce stanovením lhůty v § 251 odst. 3 zákona reaguje právě na možné průtahy související s nečinností zadavatele při vypořádávání námitek stěžovatele, a poskytuje tak dodavateli možnost podat v této zvláštní lhůtě návrh k Úřadu a bránit se proti nesprávnému postupu zadavatele.
53. V šetřeném případě, jak již bylo Úřadem konstatováno výše, navrhovatel neobdržel žádné rozhodnutí zadavatele o námitkách, a proto návrh podával ve lhůtě stanovené v § 251 odst. 3 zákona, tedy ve lhůtě 25 dnů ode dne odeslání námitek. Navrhovatel námitky odeslal dne
2. 7. 2026, a proto posledním dnem lhůty pro podání návrhu bylo pondělí 27. 7. 2026. Návrh byl přitom doručen Úřadu dne 21. 7. 2026, tedy ve lhůtě.
54. K tvrzení zadavatele, že navrhovatel neprokázal újmu, která mu postupem zadavatele hrozí, Úřad pouze ve stručnosti uvádí, že navrhovatel v návrhu i podaných námitkách zcela explicitně uvádí, že postup zadavatele spočívající v zahájení zadávacího řízení a ve snaze zadat předmětné plnění v zadávacím řízení přímo zasahuje do právního postavení navrhovatele a může mu způsobit újmu v podobě ušlého zisku z plnění, které má být dle názoru navrhovatele zadáno přímo na základě mandátní smlouvy uzavřené se zadavatelem, nikoliv v rámci zadávacího řízení; podle rozhodovací praxe přitom postačí přinejmenším hrozba újmy, která je v kauzální souvislosti s pochybením zadavatele (viz např. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0407/2022/VZ ze dne 23. 11. 2022). Úřad má tudíž minimálně potenciální možnost vzniku újmy navrhovatele způsobené postupem zadavatele za prokázanou. Právě uvedené však neimplikuje jakýkoli hodnotící soud Úřadu ohledně zákonnosti postupu zadavatele při zahájení zadávacího řízení. Zákonnost zahájení zadávacího řízení samotnou Úřad v tomto správním řízení totiž vzhledem k postupu zadavatele při vyřizování námitek posuzovat nemohl.
55. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
56. Úřad pro úplnost uvádí, že další argumentaci navrhovatele a zadavatele nijak nepřehlíží, nicméně považuje za nadbytečné se těmito dalšími tvrzeními zabývat, jelikož má za to, že šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by nemohlo mít na výsledek správního řízení vliv. Úřad tak postupuje v souladu s konstantní rozhodovací praxí, podle níž zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je zejména v souladu se zásadou procesní ekonomie zakotvenou v § 6 odst. 2 správního řádu. Je tedy neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi možnými důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl např. rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad. Pokud tedy Úřad dospěl k závěru, že důvod pro uložení nápravného opatření existuje, je zkoumání existence dalších důvodů, jež by případně vedly k přijetí téhož nápravného opatření, nadbytečné. I kdyby totiž existence ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření byla vyvrácena, popř. potvrzena, nemohla by tato skutečnost nic změnit na tom, že zadavatel v rozporu se zákonem nerozhodl o námitkách navrhovatele ve lhůtě stanovené zákonem, a je tudíž nezbytné uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení (viz dále „K výroku II. tohoto rozhodnutí“).
K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření
57. Podle ustanovení § 263 odst. 6 zákona, zjistí-li Úřad v průběhu řízení o návrhu, že zadavatel ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona nerozhodl ve smyslu § 245 odst. 5 zákona o námitkách, které mu předcházely, uloží nápravné opatření spočívající podle povahy věci ve zrušení úkonu, proti kterému námitky směřovaly, a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, nebo ve zrušení celého zadávacího řízení.
58. Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel v zadávacím řízení nedodržel postup stanovený v § 245 odst. 1 zákona tím, že rozhodnutí o námitkách ze dne 2. 7. 2026, jež byly zadavateli doručeny téhož dne, neodeslal ve lhůtě 15 dnů ode dne jejich doručení, tedy do 17. 7. 2026. Došlo tedy k naplnění podmínky dle ustanovení § 263 odst. 6 zákona a Úřad je povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření.
59. Vzhledem k tomu, že námitky navrhovatele směřovaly proti zadávacímu řízení jako celku, proti jeho zahájení a režimu veřejné zakázky, rozhodl Úřad dle § 263 odst. 6 zákona o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení. S ohledem na uvedené rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
60. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění ze smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
61. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uložení nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle
§ 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
62. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku v předmětném zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.
K výroku IV. tohoto rozhodnutí – povinnost uhradit náklady řízení
63. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
64. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
65. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2026000511.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Adresát/i:
1. JUDr. Jiří Hartmann, advokát, Hartmann Jelínek Malý Moreno a partneři s.r.o., advokátní kancelář, Sokolovská 5/49, 186 00 Praha 8
2. NOSTA-HERTZ spol. s r.o., Perucká 61/13, 120 00 Praha 2
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy