číslo jednací: 34550/2026/500
spisová značka: S0525/2026/VZ

Instance I.
Věc Provoz, rozvoj a technická podpora služeb NIPEZ
Účastníci
  1. Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj
  2. QCM, s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb.
§ 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.
§ 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2026
Datum nabytí právní moci 7. 10. 2026
Dokumenty file icon 2026_S0525.pdf 283 KB

PID

UOHSX00NEQY1

 

 

Č. j.

ÚOHS-34550/2026/500

Sp. zn.

ÚOHS-S0525/2026/VZ

Datum, místo

21. 9. 2026, Brno

 

Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 29. 7. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1,
  • navrhovatel – QCM, s.r.o., IČO 26262525, se sídlem Heršpická 813/5, 639 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 16. 6. 2026 společností INDOC s.r.o., IČO 26164001, se sídlem U Hadovky 564/3, 160 00 Praha 6,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Provoz, rozvoj a technická podpora služeb NIPEZ“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 6. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 6. 2026 pod ev. č. Z2025-070426, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 6. 2026 pod ev. č. 395915-2026, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Provoz, rozvoj a technická podpora služeb NIPEZ“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 6. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 6. 2026 pod ev. č. Z2025-070426, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 6. 2026 pod ev. č. 395915-2026, ve znění pozdějších oprav, v rozporu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) citovaného zákona a zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona tím, že nestanovil minimální úroveň pro splnění kritérií technické kvalifikace přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu citované veřejné zakázky, když k prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) citovaného zákona požadoval v čl. 5.4 písm. b) zadávací dokumentace doložení, že dodavatel v rámci svého realizačního týmu disponuje minimálně jednou osobou v kategorii role „Byznys architekt“, která splňuje mj. požadavek na alespoň 6 zkušeností se zpracováním motivační a byznys vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy, aniž by pro takto stanovenou minimální úroveň 6 referenčních zakázek existoval objektivní důvod, čímž vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, a omezil tak účast dodavatelů v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Provoz, rozvoj a technická podpora služeb NIPEZ“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 6. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 6. 2026 pod ev. č. Z2025-070426, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 6. 2026 pod ev. č. 395915-2026, ve znění pozdějších oprav.

III.

Zadavateli – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0525/2026/VZ ve věci návrhu navrhovatele – QCM, s.r.o., IČO 26262525, se sídlem Heršpická 813/5, 639 00 Brno – ze dne 29. 7. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Provoz, rozvoj a technická podpora služeb NIPEZ“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 6. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 6. 2026 pod ev. č. Z2025-070426, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 6. 2026 pod ev. č. 395915-2026, ve znění pozdějších oprav.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 – ukládá povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých). Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.            ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.         Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – zahájil jakožto veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 9. 6. 2026 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Provoz, rozvoj a technická podpora služeb NIPEZ“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 6. 2026 pod ev. č. Z2025-070426, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 6. 2026 pod ev. č. 395915-2026, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).

2.        V čl. 2.1 zadávací dokumentace je stanoveno, že předmětem veřejné zakázky je „zajištění provozu, rozvoje a technické podpory služeb Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (dále jen ‚NIPEZ‘) a technologické infrastruktury potřebné pro provoz služeb NIPEZ“.

3.        Dle čl. 2.3 zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 160 000 000 Kč bez DPH.

4.        Zadavatel v zadávacím řízení na veřejnou zakázku obdržel jednu nabídku, a to od dodavatele Tender systems s.r.o., IČO 29145121, se sídlem Nad hradním vodojemem 1108/53, 162 00 Praha 6.

5.        Zadavateli byly dne 3. 7. 2026 doručeny námitky navrhovatele – QCM, s.r.o., IČO 26262525, se sídlem Heršpická 813/5, 639 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 16. 6. 2026 společností INDOC s.r.o., IČO 26164001, se sídlem U Hadovky 564/3, 160 00 Praha 6 (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne směřující proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky (dále jen „námitky“).

6.        Rozhodnutím o námitkách ze dne 20. 7. 2026 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo téhož dne doručeno navrhovateli, zadavatel námitky odmítl.

7.        Navrhovatel následně dne 29. 7. 2026 podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

II.         OBSAH NÁVRHU

8.        Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel při stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky postupoval v rozporu se zákonem.

9.        Navrhovatel předně namítá, že zadavatelem stanovené podmínky technické kvalifikace ve své náročnosti a kumulaci omezují hospodářskou soutěž a znemožňují navrhovateli vypracování a podání nabídky. Dle navrhovatele zadavatel stanovil technické kvalifikační požadavky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona a zásadami přiměřenosti a zákazu diskriminace zakotvenými v § 6 odst. 1 a 2 zákona.

10.      Navrhovatel uvádí, že předmětem veřejné zakázky je poměrně jednoduchý informační systém, který pouze zpracovává a zobrazuje data o veřejných zakázkách; zadavatel jej však prezentuje extrémně složitě a navazuje na něj velmi náročné technické kvalifikační předpoklady, které různě kombinuje a kumuluje, čímž drasticky zužuje okruh potenciálních dodavatelů a omezuje soutěž o veřejnou zakázku. Dle navrhovatele jde o kombinaci těchto technických kvalifikačních požadavků:

  • „Požadavek na významnou službu zařazenou do kategorie kritické infrastruktury státu (1x)
  • Požadavek na významnou službu se 100 000 aktivními uživateli a prvky Kubernetes (1x)
  • Požadavky na člena týmu se zkušenostmi se zpracováním motivační a byznys vrstvy architektury (6x)
  • Požadavky na člena týmu se zkušenostmi s informačním systémem využívajícím technologii AI (1x)
  • Požadavky na člena týmu se zkušenostmi s informačním systémem vyvinutým v technologii Go (2x)
  • Požadavky na člena týmu se zkušenostmi s informačními systémy zařazenými do kritické infrastruktury státu (2x)
  • Požadavky na člena týmu se zkušenostmi s informačními systémy integrující alespoň dva z následujících prvků eGovernmentu ČR přímo, či prostřednictvím resortní/doménové proxy aplikace zapouzdřující jednotlivé prvky – veřejný datový fond, propojený datový fond, základní registry, autentizace prostřednictvím NIA a CAAIS (2x)
  • Požadavky na člena týmu se zkušenostmi s agilním řízením IT projektů v rozsahu více než 30 mil. (3x)
  • Požadavky na člena týmu se zkušenostmi 5 let s problematikou veřejných zakázek (1x)
  • Požadavky na člena týmu se zkušeností s provozem informačního systému využívajícího technologii mikroslužeb orchestrovaných s využitím systému Kubernetes (2x)
  • Certifikace pro mezinárodně uznávanou agilní metodiku řízení, vydanou nezávislou a mezinárodně uznávanou certifikační autoritou – tj. autoritou s historií poskytování certifikací alespoň 5 let a prokazatelným portfoliem více než 10 000 vydaných certifikátů celosvětově.“

11.       Navrhovatel konstatuje, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách předkládá řadu obecných tezí, které nijak nedokládají soulad postupu zadavatele se zákonem. Zadavatel odkazuje na závažnost a složitost veřejné zakázky a tvrdí, že navrhovatel neoznačil žádný konkrétní kvalifikační požadavek, který by neodpovídal předmětu, rozsahu či složitosti veřejné zakázky; navrhovatel toto tvrzení zadavatele odmítá, neboť konkrétně označil celou řadu kvalifikačních požadavků, jejichž kombinace bezdůvodně silně omezuje (či přímo vylučuje) soutěž o veřejnou zakázku. Navrhovatel dále podotýká, že zadavatel nijak konkrétně nedoložil své tvrzení, že si ověřil existenci většího počtu dodavatelů, kteří jsou schopni kvalifikační požadavky splnit. 

12.      Navrhovatel uvádí, že nezpochybňuje každý jeden požadavek na technickou kvalifikaci; napadá jejich kombinaci, kvůli níž vzniká stav vendor lock-in. Dle navrhovatele kvalifikační požadavky přesně kopírují existující řešení; přitom ani toto řešení nevzniklo na základě veřejných zakázek, v nichž by bylo nutné takové kvalifikační požadavky splnit. Navrhovatel má za to, že soubor zadavatelem stanovených podmínek technické kvalifikace ze zadávacího řízení de facto činí jednací řízení bez uveřejnění pro stávajícího poskytovatele systému NIPEZ.

13.      Navrhovatel pro podporu své argumentace předkládá srovnání napadených požadavků s kvalifikačními podmínkami předchozích veřejných zakázek zadavatele, jejichž předmět plnění se týkal systému NIPEZ.

14.      Navrhovatel dále napadá řadu dalších zadávacích podmínek veřejné zakázky. Navrhovatel namítá, že zadavatelem zvolená konstrukce nabídkové ceny vede k podání vzájemně neporovnatelných nabídek; že zadavatel nedostatečně specifikoval požadavky na technickou infrastrukturu systému NIPEZ; že zadavatel netransparentně vymezil podmínky písemného testu, na základě nějž má být hodnoceno dílčí hodnoticí kritérium „Kvalitativní schopnosti realizačního týmu“; že předmětné hodnoticí kritérium nehodnotí kvalitu týmu jako celku, ale pouze výsledek nejslabšího člena týmu; a že zadavatel nezákonně a netransparentně vymezil dílčí hodnoticí kritérium „Rychlost provedení služby SF01 Zahájení řádného provozu“.

III.     PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

15.      Úřad obdržel předmětný návrh navrhovatele dne 29. 7. 2026 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

16.      Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

17.      Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 31. 7. 2026.

18.      Dne 10. 8. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k obsahu návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu

19.      Zadavatel předně uvádí, že s argumentací navrhovatele uvedenou v návrhu nesouhlasí a považuje návrh za zcela nedůvodný a účelový. Zadavatel konstatuje, že veřejná zakázka představuje zakázku celostátního významu, jejíž neúspěšná realizace by paralyzovala procesy elektronického zadávání veřejných zakázek v celé České republice. Dle zadavatele jsou služby NIPEZ klasifikovány jako systémy kritické informační infrastruktury a je ve veřejném zájmu, aby je realizoval vysoce stabilní, nezávislý a prokazatelně kvalifikovaný dodavatel.

20.     Zadavatel podotýká, že skutečnost, že navrhovatel nesplňuje stanovené technické kvalifikační požadavky, sama o sobě nevypovídá o jejich nezákonnosti či nepřiměřenosti. Dle zadavatele navrhovatel neoznačil žádný konkrétní požadavek na kvalifikaci, který by neodpovídal předmětu, rozsahu či složitosti veřejné zakázky nebo který by tyto parametry překračoval, a jeho tvrzení tak zůstávají pouze v obecné a ničím nepodložené rovině; navrhovatel nijak neodůvodnil, v čem by měly být jednotlivé napadené požadavky nezákonné.

21.      Zadavatel zásadně odmítá tvrzení navrhovatele, že NIPEZ je jednoduchý informační systém, který pouze zobrazuje data z registru. Zadavatel konstatuje, že služby NIPEZ zajišťují kritické transakční operace a šifrování nabídek, garantují dostupnost v režimu 24/7 a jsou pevně integrovány do eGovernmentu České republiky. Dané služby jsou vzájemně provázány a musí splňovat komplexní požadavky nejen na funkčnost, ale i na bezpečnost. Tvrzení navrhovatele o jednoduchosti systému NIPEZ dle zadavatele svědčí o účelové snaze navrhovatele bagatelizovat oprávněné bezpečnostní a architektonické požadavky státu.

22.     Zadavatel uvádí, že každý jednotlivý prvek požadavků na technickou kvalifikaci přesně kopíruje stávající technologické a legislativní prostředí NIPEZ. Pokud systém využívá technologii mikroslužeb orchestrovaných s využitím Kubernetes a kód je napsán v jazyce Go, nelze poptávat architekta bez této specifické znalosti. Zadavatel sestavil kvalifikační požadavky tak, aby odpovídaly předmětu veřejné zakázky, jeho složitosti a znalostem potřebným pro jeho plnění, aby zajistily podání nabídek jen kvalitními dodavateli a zároveň aby nebyla nepřiměřeně omezena konkurence v zadávacím řízení. Všechny požadavky na kvalifikaci jsou dle zadavatele odůvodněny potřebou požadovaných dovedností a znalostí při plnění veřejné zakázky s ohledem na její kvalitativní a kvantitativní vlastnosti.

23.     Zadavatel se dále vyjadřuje k jednotlivým navrhovatelem napadeným kvalifikačním požadavkům, a to následovně.

24.     Požadavek na významnou službu zařazenou do kategorie kritické infrastruktury státu (1x) a požadavek na člena týmu se zkušenostmi s informačními systémy zařazenými do kritické infrastruktury státu (2x) dle zadavatele plynou ze zařazení některých součástí NIPEZ do kritické infrastruktury státu. Požadavek na významnou službu se 100 000 aktivními uživateli a prvky Kubernetes (1x) dle zadavatele vychází z rozsahu vybraných služeb NIPEZ a jejich technologické architektury. Požadavky na člena týmu se zkušenostmi se zpracováním motivační a byznys vrstvy architektury (6x) dle zadavatele „plynou z obsahu služby SO1 Rozvojové služby“. Požadavky na člena týmu se zkušenostmi s informačním systémem využívajícím technologii AI (1x) dle zadavatele plynou z funkčních požadavků v popisu informačních služeb pro dodavatele uvedených v příloze č. 6 smlouvy; informační služby pro dodavatele využívají AI. Požadavky na člena týmu se zkušenostmi s informačním systémem vyvinutým v technologii Go (2x) dle zadavatele plynou ze skutečnosti, že tato technologie je v rámci řešení využita a je tak nezbytnou pro zajišťování poptávaných služeb. Požadavky na člena týmu se zkušenostmi s informačními systémy integrujícími alespoň dva konkrétně specifikované prvky eGovernmentu ČR (2x) dle zadavatele plynou ze zařazení NIPEZ do eGovernmentu. Požadavky na člena týmu se zkušenostmi s agilním řízením IT projektů v rozsahu více než 30 mil. Kč (3x) dle zadavatele plynou z potřeby aplikovat agilní řízení při poskytování služby „SO1 Rozvojové služby“. Požadavky na člena týmu se zkušenostmi 5 let s problematikou veřejných zakázek (1x) dle zadavatele plynou ze zaměření předmětných služeb NIPEZ. Požadavky na člena týmu se zkušeností s provozem informačního systému využívajícího technologii mikroslužeb orchestrovaných s využitím technologie Kubernetes (2x) dle zadavatele plynou z architektury předmětných součástí NIPEZ. Požadavek na certifikaci pro agilní metodiku řízení souvisí se snahou zadavatele zajistit kvalitní členy realizačního týmu podílející se na poskytování služby „SO1 Rozvojové služby“, kde má certifikát prokázat znalost agilního řízení.

25.     Zadavatel konstatuje, že si ověřil, že existuje více dodavatelů, kteří jsou schopni kvalifikační požadavky splnit; konkrétně se dle zadavatele jedná o více než tři nezávislé dodavatele. Zadavatel doplňuje, že zákon neukládá povinnost nastavit požadavky na kvalifikaci tak, aby je splnil každý dodavatel na trhu.

26.     Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele o stavu vendor lock-in. Zadavatel nemůže stanovit požadavky na dodavatele bez vazby na současný stav, neboť by se mohl dostat do situace, kdy by uzavřel smlouvu s dodavatelem, který nedokáže navázat na existující faktický stav a není proto schopen realizovat předmět veřejné zakázky, což by mělo za následek paralyzování systému NIPEZ.

27.     Srovnání napadených požadavků s kvalifikačními podmínkami předchozích veřejných zakázek zadavatele, jejichž předmět plnění se týkal NIPEZ, zadavatel odmítá jako irelevantní. Předchozí veřejné zakázky dle zadavatele řešily izolované a věcně nesrovnatelně jednodušší a méně rozsáhlé systémy, které se nenacházely v režimu kritické informační infrastruktury.

28.     Zadavatel se vyjadřuje také k dalším námitkám navrhovatele a podrobně uvádí, na základě jakých skutečností je považuje za nedůvodné. Závěrem svého vyjádření pak zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh v celém rozsahu zamítl.  

Další průběh správního řízení

29.     Usnesením ze dne 31. 8. 2026 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit ke shromážděným podkladům rozhodnutí. Žádný z účastníků se v průběhu stanovené lhůty (ani později v průběhu správního řízení) nevyjádřil.

IV.        ZÁVĚRY ÚŘADU

30.     Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření předložených účastníky řízení, jakož i dalších podkladů opatřených Úřadem, rozhodl o tom, že zadavatel nepostupoval při stanovení požadavků na prokázání technické kvalifikacev souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

31.      Dle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

32.     Dle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

33.     Dle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

34.     Dle § 73 odst. 3 písm. b) zákona může zadavatel v nadlimitním režimu požadovat prokázání technické kvalifikace podle § 79 zákona.

35.     Dle § 73 odst. 6 zákona platí, že pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,

a)         která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b)         minimální úroveň pro jejich splnění.

36.     Dle § 79 odst. 1 věty první zákona stanoví zadavatel kritéria technické kvalifikace za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě.

37.     Dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

38.     Dle § 79 odst. 2 písm. c) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, že zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

39.     Dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracím, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

Právní posouzení

40.     Úřad předně v obecné rovině konstatuje, že v rámci zadávacího řízení dochází k omezení okruhu dodavatelů pro účely výběru vhodného dodavatele, s nímž bude následně uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky. Předmětné omezení je uskutečňováno prostřednictvím nastavení kvalifikačních kritérií, jimiž může být např. předložení seznamu významných služeb realizovaných dodavatelem, tj. referenčních zakázek, či předložení seznamu osob, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a osvědčení o jejich odborné kvalifikaci. Tyto podmínky musí být přitom stanoveny především takovým způsobem, aby nedocházelo k nedovolenému omezování hospodářské soutěže, čemuž mají zabránit primárně zásady zakotvené v § 6 zákona, tedy zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

41.      Kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel, a to za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Vlastní účel stanovení kritérií technické kvalifikace pak směřuje k zajištění faktické realizace veřejné zakázky pouze dodavateli, kteří k tomu mají dostatečnou technickou způsobilost. Prostřednictvím kritérií technické kvalifikace by tak mělo dojít k ověření personálních a technických kapacit dodavatele, případně k ověření jeho odborných schopností a zkušeností, pokud jsou nezbytné k plnění veřejné zakázky. Cílem je zajistit, aby předmětem hodnocení byly pouze nabídky dodavatelů, u nichž jsou v nejvyšší možné míře vyloučeny pochybnosti o tom, že budou reálně schopni v požadované kvalitě a včas, tedy řádně, dodat předmět plnění veřejné zakázky. Tím je minimalizováno riziko zadavatele, že dojde ke zmaření primárního účelu zadávacího řízení, kterým je řádná a efektivní realizace plnění, jež je předmětem veřejné zakázky. Zadavatelem uplatněné požadavky na splnění technických kvalifikačních kritérií tedy mají zajistit, aby se o přidělení veřejné zakázky ucházeli pouze ti dodavatelé, kteří jsou ve skutečnosti schopni po stránce technické tuto zakázku v případě jejich úspěchu v zadávacím řízení též plnit.

42.     Ačkoliv stanovení konkrétních požadavků na prokázání kritérií technické kvalifikace závisí na rozhodnutí zadavatele, je nutno upozornit na skutečnost, že při svých úvahách ohledně konkrétních požadavků je zadavatel vázán jednotlivými ustanoveními zákona. Ve vztahu ke kritériím technické kvalifikace je to mimo jiné § 73 odst. 6 zákona, jenž připouští stanovení pouze takových kritérií technické kvalifikace, které odpovídají složitosti a rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky. Významný limit zadavatele v celém zadávacím řízení, a nepochybně tedy i při vymezení kritérií technické kvalifikace, představují rovněž, jak již bylo uvedeno výše, zásady zadávání veřejných zakázek zakotvené v § 6 zákona, zejména pak zásada zákazu diskriminace a zásada přiměřenosti. Jakýkoliv požadavek zadavatele na prokázání technické kvalifikace s ohledem na svůj účel relativně omezuje hospodářskou soutěž, neboť některým dodavatelům znemožňuje přístup k plnění veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že zadavatel může nastavením kvalifikačních kritérií okruh potenciálních dodavatelů výrazně ovlivnit, je třeba, aby byla stanovena v souladu se zákonem, objektivním, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem, byla odůvodněna legitimním zájmem zadavatele a nevytvářela bezdůvodně překážky hospodářské soutěže.

43.     Účelem požadavků na prokázání kvalifikace je objektivním, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Zadavatel však nemůže vymezením kvalifikačních kritérií, zejména stanovením nepřiměřeně přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele, ovlivnit okruh dodavatelů tak, že se zadávacího řízení z důvodu nepřiměřeně a diskriminačně nastavených kritérií kvalifikace nebude moci účastnit dodavatel, který by jinak byl objektivně způsobilý veřejnou zakázku realizovat. Zadavatel by se tak měl zdržet stanovení zadávacích podmínek, které omezují hospodářskou soutěž bezdůvodným zvýhodňováním nebo znevýhodňováním určitých dodavatelů, nemá-li příslušná zadávací podmínka oporu v legitimních (odůvodněných) potřebách zadavatele. Na případnou bezdůvodnost omezování hospodářské soutěže je nutné pohlížet právě z pohledu předmětu veřejné zakázky a z něj vyplývajících oprávněných požadavků zadavatele. Nastavení kvalifikačních kritérií, která nemají vazbu na předmět veřejné zakázky nebo která jsou ve vztahu k tomuto předmětu zjevně nepřiměřená (byť k němu určitý vztah mají), tedy která ve výsledku pouze znemožní některým dodavatelům se o veřejnou zakázku ucházet, lze považovat za formu nepřípustné diskriminace v zadávacím řízení.

44.     V šetřeném případě zadavatel za účelem prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona požadoval v čl. 5.4 písm. a) zadávací dokumentace předložení seznamu minimálně 3 významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, kdy významnou službou se rozumí:

  • „vývoj a dodání informačního systému veřejné správy zařazeného do kritické infrastruktury státu, kde hodnota služeb dosáhla alespoň 10 mil. Kč bez DPH. Zadavatel požaduje, aby dodavatel v seznamu významných služeb uvedl alespoň 1 takovou významnou službu,
  • servis, provoz a rozvoj informačního systému, kde hodnota služeb (servis, provoz a rozvoj informačního systému) dosáhla alespoň 10 mil. Kč bez DPH ročně. Zadavatel požaduje, aby dodavatel v seznamu významných služeb uvedl alespoň 1 takovou významnou službu,
  • servis, provoz a rozvoj informačního systému, jehož architektura je založena na bázi mikroslužeb orchestrovaných s využitím technologie Kubernetes a který je využíván min. 100 000 aktivními uživateli. Zadavatel požaduje, aby dodavatel v seznamu významných služeb uvedl alespoň 1 takovou významnou službu.“

45.     Zadavatel dále za účelem prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) zákona požadoval v čl. 5.4 písm. b) zadávací dokumentace předložení seznamu členů realizačního týmu obsahujícího osoby, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky a které naplňují níže uvedené předpoklady, a to v tomto profesním složení:

  • „minimálně jedna (1) osoba v kategorii role Projektový manažer splňující následující požadavky:
      • zkušenost minimálně pět (5) let na pozici projektového manažera; 
      • alespoň 3 zkušenosti s agilním řízením IT projektů v rozsahu více než 30 mil. Kč bez DPH za každý takový projekt;
      • certifikace pro mezinárodně uznávanou agilní metodiku řízení, vydanou nezávislou a mezinárodně uznávanou certifikační autoritou (tj. autoritou s historií poskytování certifikací alespoň 5 let a prokazatelným portfoliem více než 10 000 vydaných certifikátů celosvětově) […];
  • minimálně jedna (1) osoba v kategorii role Byznys architekt splňující následující požadavky:
      • zkušenost minimálně pět (5) let na pozici architekta odpovědného za motivační a byznys vrstvu architektury;
      • alespoň 6 zkušeností se zpracováním motivační a byznys vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy, kdy:
  • v alespoň 2 případech jde o informační systém veřejné správy zařazený do kritické infrastruktury státu;
  • v alespoň 2 případech se jedná o informační systém integrující alespoň dva z následujících prvků eGovernmentu ČR přímo, či prostřednictvím resortní/doménové proxy aplikace zapouzdřující jednotlivé prvky (každá odrážka je jedním prvkem ve smyslu předešlé podmínky):

–   veřejný datový fond, 

–   propojený datový fond,

–   základní registry,

–   autentizace prostřednictvím NIA a CAAIS

  • v alespoň 1 případě se jedná o informační systém využívající technologii AI (sémantické vyhledávání, vektorové databáze, chatboty);
  • v alespoň 2 případech se jedná o informační systém vyvinutý v technologii Go (https://go.dev);
  • v alespoň 2 případech se jedná o informační systém využívající technologii mikroslužeb orchestrovaných s využitím technologie Kubernetes
  • minimálně jedna (1) osoba v kategorii role Solution architekt splňující následující požadavky:
      • zkušenost minimálně pět (5) let na pozici architekta odpovědného za aplikační a technologickou vrstvu architektury;
      • alespoň 6 zkušeností s návrhem aplikační a technologické vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému, kdy
  • v alespoň 2 případech jde o informační systém veřejné správy zařazený do kritické infrastruktury státu;
  • v alespoň 2 případech se jedná o informační systém integrující alespoň dva z následujících prvků eGovernmentu ČR přímo, či prostřednictvím resortní/doménové proxy aplikace zapouzdřující jednotlivé prvky (každá odrážka je jedním prvkem ve smyslu předešlé podmínky):

–   veřejný datový fond, 

–   propojený datový fond, 

–   základní registry, 

–   autentizace prostřednictvím NIA a CAAIS

  • v alespoň 1 případě se jedná o informační systém využívající technologii AI (sémantické vyhledávání, vektorové databáze, chatboty);
  • v alespoň 2 případech se jedná o informační systém vyvinutý v technologii Go https://go.dev);
  • v alespoň 2 případech se jedná o informační systém využívající technologii mikroslužeb orchestrovaných s využitím technologie Kubernetes;
  • minimálně jedna (1) osoba v kategorii role Analytik splňující následující požadavky:
      • zkušenost minimálně pět (5) let na pozici analytika;
      • alespoň 5 zkušeností s analýzou požadavků na IT řešení, kdy:
  • v alespoň 2 případech jde o informační systém s alespoň 1000 uživateli;
  • v alespoň 2 případech se jedná o informační systém integrující alespoň dva z následujících prvků eGovernmentu ČR přímo, či prostřednictvím resortní/doménové proxy aplikace zapouzdřující jednotlivé prvky (každá odrážka je jedním prvkem ve smyslu předešlé podmínky):

–   veřejný datový fond, 

–   propojený datový fond, 

–   základní registry, 

–   autentizace prostřednictvím NIA a CAAIS

  • v alespoň 1 případě se jedná o informační systém využívající technologii AI (sémantické vyhledávání, vektorové databáze, chatboty);
  • minimálně jedna (1) osoba v kategorii role Specialista veřejných zakázek splňující následující požadavky:
      • zkušenost minimálně pět (5) let s problematikou veřejných zakázek,
      • zkušenost s administrací alespoň 5 různých zadávacích postupů spočívající v přípravě podkladů pro provedení úkonů zadavatele;
      • zkušenost s přípravou nabídek a podkladů pro provedení úkonů účastníka zadávacího postupu v alespoň 5 různých zadávacích postupech.
  • minimálně dvě (2) osoby v kategorii role Vývojář splňující následující požadavky:
      • zkušenost minimálně tři (3) roky na pozici vývojář;
      • alespoň 5 zkušeností s vývojem IT řešení, kdy:
  • v alespoň 2 případech se jedná o informační systém integrující alespoň dva z následujících prvků eGovernmentu ČR přímo, či prostřednictvím resortní/doménové proxy aplikace zapouzdřující jednotlivé prvky (každá odrážka je jedním prvkem ve smyslu předešlé podmínky):

–   veřejný datový fond, 

–   propojený datový fond, 

–   základní registry, 

–   autentizace prostřednictvím NIA a CAAIS

  • v alespoň 2 případech se jedná o informační systém vyvinutý v technologii Go https://go.dev);
  • v alespoň 2 případech se jedná o informační systém využívající technologii mikroslužeb orchestrovaných s využitím technologie Kubernetes;
  • minimálně jedna (1) osoba v kategorii role Tester splňující následující požadavky:
      • zkušenost minimálně tři (3) roky na pozici tester;
  • minimálně jedna (1) osoba v kategorii role Manažer provozu splňující následující požadavky:
      • zkušenost minimálně pět (5) let na pozici manažera provozu informačních systémů;
      • certifikace pro mezinárodně uznávanou metodiku řízení provozu, kterou dodavatel aplikuje na řízení provozu informačního systému. Certifikace musí být vydaná nezávislou a mezinárodně uznávanou certifikační autoritou (tj. autoritou s historií poskytování certifikací alespoň 5 let a prokazatelným portfoliem více než 10 000 vydaných certifikátů celosvětově). […]
  • minimálně tři (3) osoby v kategorii role Provozní specialista splňující následující požadavky:
      • zkušenost minimálně tři (3) roky na pozici provozní specialista;
      • alespoň 2 zkušenosti s provozem informačního systému využívajícího technologii mikroslužeb orchestrovaných s využitím technologie Kubernetes.“

46.     Z čl. 5.4 písm. b) zadávací dokumentace dále vyplývá, že „každý člen realizačního týmu může jednou zkušeností prokázat splnění požadavků pro vícero požadovaných případů současně, případně může uvést více zkušeností, plní-li každou zkušeností pouze jeden požadovaný případ.“

47.     Navrhovatel ve svém návrhu namítá, že zadavatelem stanovené podmínky technické kvalifikace ve své náročnosti a kumulaci omezují hospodářskou soutěž. Navrhovatel konkrétně napadá kombinaci následujících kvalifikačních požadavků: „Požadavek na významnou službu zařazenou do kategorie kritické infrastruktury státu (1x); Požadavek na významnou službu se 100 000 aktivními uživateli a prvky Kubernetes (1x); Požadavky na člena týmu se zkušenostmi se zpracováním motivační a byznys vrstvy architektury (6x); Požadavky na člena týmu se zkušenostmi s informačním systémem využívajícím technologii AI (1x); Požadavky na člena týmu se zkušenostmi s informačním systémem vyvinutým v technologii Go (2x); Požadavky na člena týmu se zkušenostmi s informačními systémy zařazenými do kritické infrastruktury státu (2x); Požadavky na člena týmu se zkušenostmi s informačními systémy integrující alespoň dva z následujících prvků eGovernmentu ČR přímo, či prostřednictvím resortní/doménové proxy aplikace zapouzdřující jednotlivé prvky – veřejný datový fond, propojený datový fond, základní registry, autentizace prostřednictvím NIA a CAAIS (2x); Požadavky na člena týmu se zkušenostmi s agilním řízením IT projektů v rozsahu více než 30 mil. (3x); Požadavky na člena týmu se zkušenostmi 5 let s problematikou veřejných zakázek (1x); Požadavky na člena týmu se zkušeností s provozem informačního systému využívajícího technologii mikroslužeb orchestrovaných s využitím systému Kubernetes (2x); Certifikace pro mezinárodně uznávanou agilní metodiku řízení, vydanou nezávislou a mezinárodně uznávanou certifikační autoritou – tj. autoritou s historií poskytování certifikací alespoň 5 let a prokazatelným portfoliem více než 10 000 vydaných certifikátů celosvětově.“.

48.     Úřad předně uvádí, že navrhovatel při formulaci své výše uvedené argumentace nepochybně mohl postupovat s výrazně vyšší mírou preciznosti a konkrétnosti. Navrhovatel v rámci svého návrhu předložil obecná tvrzení o tom, že podmínky technické kvalifikace ve své kumulaci omezují hospodářskou soutěž, a uvedl řadu kvalifikačních požadavků, jejichž kombinaci svým návrhem napadá, aniž by s větší konkrétností specifikoval a argumentačně rozvinul, ve kterých aspektech je danou kumulaci podle jeho názoru nutné považovat za problematickou. Úřad tak podotýká, že by bylo vhodnější rozpracovat předloženou argumentaci tak, aby bylo jednoznačně zřejmé, ke kterým konkrétním požadovaným zkušenostem kterých konkrétních členů realizačního týmu se vztahuje, a které konkrétní aspekty a úrovně kumulace jsou jejím prostřednictvím napadány. Nicméně současně nelze přehlížet, že navrhovatel současně uvádí tezi, který dodavatel bude patrně jako jediný schopen (ochoten) podat nabídku a vyslovuje tak úvahu nad tím, že zadávací podmínky budou patrně představovat problematický aspekt pro dodavatele, přičemž dovozuje zvýhodnění stávajícího poskytovatele; v tomto kontextu pak navrhovatel předkládá i navazující spekulaci o možných dalších (krycích) nabídkách. Jak již Úřad uvedl v bodu 4 odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel skutečně obdržel jedinou nabídku.

49.     Předně je nutné podotknout, že pouhá skutečnost, že zadavatel v zadávacích podmínkách specifikoval větší množství kvalifikačních požadavků na různé druhy zkušeností, jimiž má disponovat dodavatel a jednotliví členové jeho realizačního týmu, nemusí být v situaci, kdy se jedná o zkušenosti, které zjevně věcně souvisejí s předmětem veřejné zakázky, bez dalšího automaticky problematická. Pro dovození závěru o nepřiměřené kumulaci požadavků na technickou kvalifikaci je v takovém případě nutné určit, v čem konkrétně tato nepřiměřenost spočívá, resp. v jakém konkrétním ohledu se dané požadavky nepřípustně kumulují a na jaké úrovni se tato kumulace odehrává. Úřad dále poznamenává, že navrhovatelem provedené srovnání napadených kvalifikačních požadavků s méně náročnými požadavky stanovenými v předchozích zadávacích řízeních, jejichž předmět plnění se týkal systému NIPEZ, je nutné označit za irelevantní. V daných případech se nejednalo o veřejné zakázky se zcela totožným předmětem plnění; je navíc přirozené, že požadavky zadavatele se v průběhu času vyvíjí a závisí na mnoha různých proměnných, přičemž je plně na zadavateli, aby v každém jednotlivém případě na základě svých potřeb stanovil a řádně odůvodnil, jaké zkušenosti potřebné pro realizaci předmětu veřejné zakázky požaduje prokázat.

50.     Úřad konstatuje, že v řízení zahájeném na návrh je předmět přezkumu dán a konkrétně vymezen podaným návrhem. Projevuje se zde zásada dispoziční, přičemž Úřad je vázán obsahem návrhu, tedy v návrhu uvedenými skutkovými tvrzeními, z nichž navrhovatel dovozuje porušení zákona zadavatelem. Úřadu nepřísluší si za navrhovatele domýšlet napadané skutkové okolnosti, neboť je plně v dispozici navrhovatele, které skutečnosti se rozhodne učinit součástí svého návrhu a tím i předmětem přezkumu před Úřadem. Úřad proto v šetřeném případě přezkoumal navrhovatelem napadené podmínky technické kvalifikace na stejné úrovni obecnosti, s jakou navrhovatel formuloval svůj návrh, a zjistil, že při zohlednění všech navrhovatelem tvrzených skutečností lze považovat za problematickou kvantitativní kumulaci požadovaných zkušeností identifikovanou navrhovatelem v návrhu jako „Požadavky na člena týmu se zkušenostmi se zpracováním motivační a byznys vrstvy architektury (6x)“.

51.      Předmětný kvalifikační požadavek je v zadávací dokumentaci stanoven ve vztahu ke kategorii role „Byznys architekt“. Pro prokázání splnění tohoto požadavku je nutné doložit, že dodavatel disponuje členem realizačního týmu zařazeným do této kategorie role, který má alespoň 6 zkušeností se zpracováním motivační a byznys vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy, přičemž alespoň ve 2 případech musí jít o informační systém veřejné správy zařazený do kritické infrastruktury státu, alespoň ve 2 případech musí jít o informační systém integrující minimálně dva konkrétně specifikované prvky eGovernmentu ČR, alespoň v 1 případě musí jít o informační systém využívající technologii AI, alespoň ve 2 případech musí jít o informační systém vyvinutý v technologii Go a alespoň ve 2 případech se musí jednat o informační systém využívající technologii mikroslužeb orchestrovaných s využitím technologie Kubernetes.

52.     Úřad se tak v souvislosti s požadavkem zadavatele pro kategorii role „Byznys architekt“ na doložení alespoň 6 zkušeností se zpracováním motivační a byznys vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy zabýval posouzením, zda je možné takto stanovený požadavek na prokázání technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona považovat za přiměřený ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

53.     Úřad považuje za nutné poukázat na skutečnost, že zadavatel v čl. 5.4 písm. b) zadávací dokumentace obecně stanovil, že každý člen realizačního týmu může jednou zkušeností prokázat splnění více dílčích požadavků současně. Z předmětné části zadávací dokumentace tak vyplývá, že pokud jedna osoba disponuje referenční zakázkou, která splňuje parametry více druhů zadavatelem požadovaných zkušeností, lze jejím prostřednictvím prokázat splnění všech těchto dílčích požadavků. Pokud by tedy člen realizačního týmu např. realizoval zakázku spočívající ve vývoji či rozvoji informačního systému veřejné správy, který byl zařazen do kritické infrastruktury státu, integroval alespoň dva prvky eGovernmentu, využíval technologii AI a technologii Kubernetes a byl vyvinut v technologii Go, jednalo by se o zkušenost, jejímž prostřednictvím by bylo možné prokázat splnění všech výše uvedených dílčích požadavků na prokázání kvalifikace v rámci kategorie role „Byznys architekt“. Z ničeho však nevyplývá, že by zadavatel připouštěl, aby dodavatelé doložili zkušenost člena svého realizačního týmu s poskytnutím menšího celkového počtu referenčních služeb, než je zadavatelem určený minimální počet, tj. alespoň 6 zkušeností. Zadavatel pouze připustil, aby jedna referenční služba byla započítána pro prokázání více zadavatelem požadovaných druhů dílčích zkušeností, nikoliv aby dodavatelé na základě kombinace naplnění více požadavků na jednotlivé druhy zkušeností předložili celkově menší počet referenčních zakázek, než je zadavatelem výslovně požadované minimum. Požadavek na předložení alespoň 6 zkušeností je v zadávací dokumentaci jednoznačně stanoven a není nijak připuštěno, aby dodavateli nebyl dodržen. Tento způsob výkladu zadávací dokumentace lze navíc podpořit i skutečností, že zadavatel nejprve vymezil požadavek na doložení celkového minimálního počtu zkušeností a teprve následně vymezil rovněž dílčí minimální počty jednotlivých požadovaných druhů těchto zkušeností. Pokud by zadavatel akceptoval, aby mu dodavatelé v souvislosti s prokázáním více dílčích druhů zkušeností prostřednictvím jedné referenční služby doložili menší celkový počet referencí, než je celkové požadované minimum, pak by výslovně stanovený požadavek na celkový minimální počet doložených zkušeností (6) zcela postrádal smysl, neboť by plně postačovalo vymezení požadavků na doložení dílčích minimálních počtů jednotlivých druhů požadovaných zkušeností.

54.     Úřad tak uvádí, že při posuzování zákonnosti postupu zadavatele při stanovení požadavku na doložení zkušeností člena realizačního týmu v rámci kategorie role „Byznys architekt“ vycházel ze skutečnosti, že dodavatelé pro splnění tohoto požadavku museli doložit požadovaný celkový minimální počet referenčních služeb (tj. alespoň 6), a to i v případě, kdy bylo možné v rámci jedné referenční služby prokázat více zadavatelem požadovaných dílčích druhů zkušeností. Např. pokud by dodavatel předložil 2 referenční zakázky spočívající ve vývoji či rozvoji informačního systému veřejné správy, který byl zařazen do kritické infrastruktury státu, integroval alespoň dva prvky eGovernmentu, využíval technologii AI a technologii Kubernetes a byl vyvinut v technologii Go, zadavatel by tyto zakázky uznal jako služby splňující veškeré požadavky na dílčí zkušenosti stanovené v rámci kategorie role „Byznys architekt“, avšak pro účely splnění minimálního počtu 6 požadovaných zkušeností by zadavatel každou z těchto dvou referencí započítal pouze jedenkrát, a dodavatel by tak musel předložit nejméně další 4 referenční zakázky.

55.     Úřad ve světle výše vyložených obecných východisek k povinnostem zadavatele při stanovení kvalifikačních požadavků znovu zdůrazňuje, že zadavatel musí být schopen bez veškerých pochybností obhájit a odůvodnit jím stanovená kvalifikační kritéria, a to i z hlediska jejich minimální úrovně. Úřad se tak zabýval otázkou, zda zadavatel nastavená kritéria technické kvalifikace ve vztahu k minimálnímu požadovanému počtu zkušeností člena realizačního týmu dodavatele v rámci kategorie role „Byznys architekt“ dostatečně odůvodnil objektivními okolnostmi, z nichž jednoznačně plyne, že stanovení minimálního počtu požadovaných zkušeností (6) bylo vzhledem k předmětu veřejné zakázky důvodné a přiměřené.

56.     Zadavatel v rámci svého vyjádření k návrhu ve vztahu k předmětnému požadavku uvedl, že „požadavky na člena týmu se zkušenostmi se zpracováním motivační a byznys vrstvy architektury (6x) plynou z obsahu služby SO1 Rozvojové služby.“ Zadavatel se tak vyjádřil pouze k věcné podstatě daného požadavku, která spočívá v odrazu požadované zkušenosti v konkrétní součásti předmětu veřejné zakázky; z daného vyjádření zadavatele však nevyplývají žádné skutečnosti, které by mohly konkrétně odůvodnit kvantitativní aspekt předmětného požadavku, tedy to, že požadovanou zkušenost je potřeba předložit šestkrát. Zadavatel ve svém vyjádření dále v obecné rovině konstatoval, že požadavky na kvalifikaci jsou stanoveny s ohledem na složitost předmětu veřejné zakázky a znalosti potřebné pro jeho plnění, a také s ohledem na skutečnost, že veřejná zakázka představuje zakázku celostátního významu, jejíž neúspěšná realizace by paralyzovala procesy elektronického zadávání veřejných zakázek; zadavatel rovněž zdůraznil, že služby NIPEZ jsou klasifikovány jako systémy kritické informační infrastruktury, přičemž je ve veřejném zájmu, aby je realizoval vysoce stabilní, nezávislý a prokazatelně kvalifikovaný dodavatel. Úřad podotýká, že ani z těchto obecných tvrzení zadavatele nikterak nevyplývá, na základě jakých konkrétních skutečností se zadavatel domnívá, že je nezbytné, aby předmět veřejné zakázky plnil dodavatel disponující členem realizačního týmu na pozici „Byznys architekt“ s minimálně 6 zkušenostmi se zpracováním motivační a byznys vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy. Zároveň z argumentace zadavatele není zřejmé, z jakého důvodu by k plnění předmětu veřejné zakázky neměl být způsobilý dodavatel, jehož člen realizačního týmu zařazený do kategorie role „Byznys architekt“ disponuje veškerými zadavatelem požadovanými dílčími zkušenostmi s konkrétními prvky a aspekty informačních systémů veřejné správy (2 zkušenosti s informačním systémem zařazeným do kritické infrastruktury státu, 2 zkušenosti s prvky eGovernmentu ČR, 1 zkušenost s technologií AI, 2 zkušenosti s technologií Go, 2 zkušenosti s technologií Kubernetes), které jsou dle zadavatele potřebné pro plnění předmětu veřejné zakázky, avšak disponuje jimi v rámci menšího počtu komplexních referenčních zakázek, jimiž není naplněn požadavek na celkový minimální počet 6 referencí.

57.     Úřad konstatuje, že nikterak nezpochybňuje zadavatelem tvrzenou složitost a význam předmětu plnění veřejné zakázky. Samotná skutečnost, že veřejná zakázka je strategickou zakázkou celostátního významu a že služby NIPEZ představují komplexní informační systém, který je klasifikován jako součást kritické informační infrastruktury, však sama o sobě dostatečně přesvědčivě neodůvodňuje, proč zadavatel při nastavení kritérií technické kvalifikace stanovil, že dodavatelé musí ve vztahu k členovi realizačního týmu zařazenému do kategorie role „Byznys architekt“ prokázat zkušenost s poskytnutím minimálně 6 referenčních služeb. Úřad výše uvedenou argumentaci zadavatele považuje za příliš vágní a obecnou na to, aby mohla odůvodnit stanovení požadavku na prokázání konkrétního minimálního počtu referenčních zkušeností. Zadavatel ve svém vyjádření nijak blíže nespecifikuje, z jakého důvodu dospěl k závěru, že je vzhledem ke složitosti a významu předmětu veřejné zakázky nutné, aby vybraný dodavatel disponoval členem realizačního týmu na pozici „Byznys architekt“ s právě 6 zkušenostmi se zpracováním motivační a byznys vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy, a v argumentaci zadavatele tak chybí konkrétní určení příčinné souvislosti mezi zadavatelem tvrzenými důvody nastavení minimální úrovně kritérií technické kvalifikace a minimálním počtem referenčních služeb, které zadavatel po dodavatelích ve vztahu k členovi jejich realizačního týmu na pozici „Byznys architekt“ požaduje doložit. Úřadu tak nezbývá než uzavřít, že z vyjádření zadavatele nevyplývá dostatečně přesvědčivé vysvětlení toho, proč zadavatel nepovažuje za dostatečně kvalifikované dodavatele disponující členem realizačního týmu na pozici „Byznys architekt“, který má zkušenost s poskytnutím menšího než zadavatelem požadovaného minimálního počtu referenčních služeb.

58.     Úřad dále podotýká, že při vymezování požadavků na prokázání kvalifikace dodavatelů je nepochybně vždy potřeba určitým způsobem stanovit hranici, od jejíhož dosažení lze již dodavatele považovat za kvalifikované, přičemž nastavení této hranice vždy povede k tomu, že určitá úroveň kvalifikace ještě nebude považována za dostačující, zatímco jen o jednotku vyšší úroveň kvalifikace již za dostačující považována bude; je však naprosto zásadní, aby nastavení této hranice bylo zadavatelem vždy dostatečně přesvědčivě odůvodněno konkrétními objektivními okolnostmi, k čemuž, jak je patrné z výše učiněných závěrů Úřadu, v posuzované věci nedošlo. Je navíc nutné poznamenat, že v šetřeném případě je podstatná také zjevná nepřiměřenost celkového minimálního počtu požadovaných referenčních služeb, kdy požadavek zadavatele na doložení zjevně vysokého celkového počtu 6 referencí již nepřináší žádnou přidanou hodnotu pro ověřování zkušeností členů realizačního týmu dodavatelů a může představovat neúměrnou překážku hospodářské soutěže. Úřad nijak nerozporuje, že shledává určitou přidanou hodnotu v tom, pokud má dodavatel (či člen jeho pracovního týmu) opakovanou zkušenost s požadovaným plněním, nicméně dlouhodobá rozhodovací praxe Úřadu se staví negativně k tomu, pokud zadavatel neúměrně zvyšuje počet opakování předchozí zkušenosti. Čím vyšší počet požadavků na předchozí zkušenost, tím více dochází k omezování soutěže a zadavatel by měl být o schopen o to více hájit svůj požadavek. V tomto kontextu srov. např. rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0110/2022, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-R0066/2022.

59.     Úřad proto s ohledem na výše uvedené shledal, že kvantitativní náročnost požadované minimální úrovně referenčních služeb předkládaných dodavateli v rámci prokazování technické kvalifikace člena realizačního týmu na pozici „Byznys architekt“ nebyla zadavatelem dostatečně odůvodněna a lze ji považovat za zjevně nepřiměřenou ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky, kdy není zřejmé, z jakých konkrétních důvodů by z pohledu zadavatele pro plnění veřejné zakázky nemohl být způsobilý dodavatel disponující členem realizačního týmu v pozici „Byznys architekt“ s nižším počtem zkušeností se zpracováním motivační a byznys vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy, než je zadavatelem požadovaný minimální počet 6 zkušeností.

60.     Úřad považuje za nutné zdůraznit, že smyslem nastavení kritérií technické kvalifikace, resp. stanovení povinnosti doložení zkušenosti s poskytnutím určitého minimálního počtu referenčních služeb, je možnost zadavatele ověřit konkrétní zkušenosti dodavatelů (resp. členů realizačního týmu dodavatele), které mají vztah k předmětu veřejné zakázky, jsou pro plnění předmětu veřejné zakázky nezbytné a poskytují zadavateli záruku, že daní dodavatelé budou schopni předmět veřejné zakázky řádně realizovat. Nelze však připustit, aby zadavatel při stanovování kritérií technické kvalifikace, konkrétně v rámci požadavku na doložení zkušenosti s poskytnutím určitých referenčních služeb u člena realizačního týmu, upřednostnil toliko kvantitativní hledisko, aniž by pro to existoval objektivní důvod, tj. aby požadoval po dodavatelích předložení zjevně vysokého počtu referencí v situaci, kdy není zřejmé, z jakých objektivních skutečností nezbytnost předložení takového množství zkušeností vyplývá. Neodůvodněnost předmětného požadavku zadavatele dokládá i zde nastalá situace, kdy se jeví jako zcela bezdůvodné, aby člen realizačního týmu zařazený do kategorie role „Byznys architekt“ musel disponovat alespoň 6 referencemi spočívajícími ve zpracování motivační a byznys vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy, a to i v situaci, kdy by byl schopen prokázat splnění veškerých zadavatelem požadovaných věcně vymezených dílčích zkušeností v celém rozsahu (tj. 2 zkušenosti s informačním systémem zařazeným do kritické infrastruktury státu, 2 zkušenosti s prvky eGovernmentu ČR, 1 zkušenost s technologií AI, 2 zkušenosti s technologií Go a 2 zkušenosti s technologií Kubernetes) prostřednictvím menšího počtu referenčních zakázek. V takovém případě již zcela postrádá smysl jakékoliv navýšení požadavků na další referenční služby realizované členem realizačního týmu na pozici „Byznys architekt“, jelikož v rovině ověření praktických zkušeností, jak je vymezil sám zadavatel, by tento člen realizačního týmu prokázal naplnění představy zadavatele o minimální úrovni jím získaných zkušeností již skrze doložení zkušenosti s poskytnutím nižšího počtu referenčních služeb, které v sobě zahrnují více zadavatelem požadovaných druhů zkušeností, a prokázání dispozice dalšími referencemi tak zadavateli nepřináší žádnou přidanou hodnotu ve vztahu k ověření kvalifikace dodavatele, pouze bezdůvodně omezuje možnost účasti dodavatelů v zadávacím řízení, pokud takovými dalšími referencemi nedisponují.

61.      Úřad tudíž konstatuje, že požadavek zadavatele na prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) zákona spočívající v požadavku na doložení alespoň 6 zkušeností členů realizačního týmu dodavatele zařazených do kategorie role „Byznys architekt“ se zpracováním motivační a byznys vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy byl ve vztahu k předmětu veřejné zakázky stanoven zjevně nepřiměřeně, kdy je nutné podotknout, že zadavatel neprokázal existenci žádných specifických objektivních okolností, které by takto vysoký minimální počet požadovaných referenčních služeb dostatečně odůvodňovaly. Zadavatel uvedeným postupem bezdůvodně omezil hospodářskou soutěž, aniž by prokázal, že je dán legitimní důvod, na jehož základě by bylo možné předmětné omezení hospodářské soutěže ospravedlnit. Je navíc nutné podotknout, že v zadávacím řízení podal nabídku pouze jeden dodavatel; přestože na základě skutečnosti, že došlo k podání jediné nabídky, obecně nelze bez dalšího konstatovat nezákonnost stanovení zadávacích podmínek, jedná se nepochybně o indicii, která určitým způsobem vypovídá o kvalitě soutěže o veřejnou zakázku.

62.     Úřad tak na základě všeho výše uvedeného uzavírá, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení s § 73 odst. 6 písm. b) zákona a zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona tím, že nestanovil minimální úroveň pro splnění kritérií technické kvalifikace přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, když k prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) zákona požadoval doložení, že dodavatel v rámci svého realizačního týmu disponuje minimálně jednou osobou v kategorii role „Byznys architekt“, která splňuje mj. požadavek na alespoň 6 zkušeností se zpracováním motivační a byznys vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy, aniž by pro takto stanovenou minimální úroveň 6 referenčních zakázek existoval objektivní důvod, čímž vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, a omezil tak účast dodavatelů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

K dalším skutečnostem namítaným v návrhu

63.     K dalším skutečnostem namítaným navrhovatelem v návrhu Úřad uvádí, že k nezákonnému postupu zadavatele došlo již způsobem popsaným ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Vzhledem k tomuto zjištěnému pochybení zadavatele Úřad přistoupil k uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. V situaci, kdy Úřad dospěje k závěru, že v posuzovaném případě existuje důvod pro uložení nápravného opatření, není nezbytné zabývat se rovněž i jinými důvody pro uložení nápravného opatření, neboť takový postup by již nijak nemohl ovlivnit výsledek Úřadem vedeného správního řízení, a to ani za situace, že by Úřad žádné další důvody pro uložení nápravného opatření neshledal. Tento postup Úřadu v souladu se zásadou procesní ekonomie je aprobován rovněž rozhodovací praxi správních soudů, o čemž svědčí ku příkladu rozsudek Krajského soudu ze dne 9. 7. 2014, č. j. 62 Af 36/2013.

64.     Úřad na základě shora uvedeného v rámci vedeného správního řízení k posouzení dalších konkrétních námitek obsažených v návrhu nepřistoupil, neboť takový postup by byl zjevně nadbytečný a neúčelný. Úřad z téhož důvodu nepřistoupil ani k provedení navrhovatelem navrhovaného důkazu v podobě „informace o podílu společnosti TAF Point s.r.o. na přípravě, realizaci a vyhodnocení písemného testu, potažmo na hodnocení kritéria Kvalitativní schopnosti realizačního týmu“.

K výroku II. rozhodnutí – uložení nápravného opatření

65.     Podle § 263 odst. 3 zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

66.     V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

67.     Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu se zákonem, a to způsobem, který je popsán ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

68.     Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

69.     Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

70.     Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

71.      Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v předmětném zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení

72.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

73.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

74.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19‑24825621/0710, variabilní symbol 2026000525.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Adresát/i:

1.         Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1

2.        INDOC s.r.o., U Hadovky 564/3, 160 00 Praha 6

 

Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en