číslo jednací: 34354/2026/500
spisová značka: S0433/2026/VZ

Instance	I.
Věc	Technická podpora a rozvoj Mobilní bezpečné platformy Policie České republiky - Rámcová dohoda
Účastníci	Česká republika – Ministerstvo vnitra Pramacom Prague spol. s r.o.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2026
Datum nabytí právní moci	7. 10. 2026
Dokumenty	2026_S0433.pdf 446 KB

PID	UOHSX00NEK1S
Č. j.	ÚOHS-34354/2026/500
Sp. zn.	ÚOHS-S0433/2026/VZ
Datum, místo	18. 9. 2026, Brno

Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 26. 6. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, Holešovice, 170 00 Praha 7,
navrhovatel – Pramacom Prague spol. s r.o., IČO 18630782, se sídlem Na Pískách 1667/36, 160 00 Praha 6,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem
uzavření rámcové dohody „Technická podpora a rozvoj Mobilní bezpečné platformy Policie České
republiky - Rámcová dohoda“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17. 4. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 4. 2026 pod ev. č. Z2026-020147, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 4. 2026 pod ev. č. 269317-2026, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto

Návrh navrhovatele – Pramacom Prague spol. s r.o., IČO 18630782, se sídlem Na Pískách 1667/36, 160 00 Praha 6 – ze dne 26. 6. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, Holešovice, 170 00 Praha 7 – učiněných při zahájení zadávacího řízení za účelem uzavření rámcové dohody „Technická podpora a rozvoj Mobilní bezpečné platformy Policie České republiky - Rámcová dohoda“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17. 4. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 4. 2026 pod ev. č. Z2026-020147, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 4. 2026 pod ev. č. 269317-2026, ve znění pozdějších oprav, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 citovaného zákona.

Odůvodnění

I. zadávací řízení

1. Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7 (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 17. 4. 2026 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení „Technická podpora a rozvoj Mobilní bezpečné platformy Policie České republiky - Rámcová dohoda“ za účelem uzavření rámcové dohody, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 4. 2026 Z2026-020147, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 4. 2026 pod ev. č. 269317-2026, ve znění pozdějších oprav (dále jen „zadávací řízení“).

2. V čl. 3 zadávací dokumentace zadavatel uvádí, že předmětem zadávacího řízení je „(…) uzavření Rámcové dohody na zajištění technické a provozní podpory provozu Mobilní bezpečné platformy (dále také „MBP“), volitelných implementačních, konfiguračních a konzultačních činností a činností rozvoje.“

3. Dle bodu 5. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace činí předpokládané hodnota 273 565 500 Kč bez DPH.

4. Dne 5. 6. 2026 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele – Pramacom Prague spol. s r.o., IČO 18630782, se sídlem Na Pískách 1667/36, 160 00 Praha 6 (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne proti stanovení zadávacích podmínek (dále jen „námitky“).

5. Zadavatel svým rozhodnutím o námitkách ze dne 15. 6. 2026, které bylo navrhovateli doručeno dne 16. 6. 2026 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), podané námitky odmítl.

6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil dne 26. 6. 2026 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II. OBSAH NÁVRHU

7. Navrhovatel v části B.1 návrhu předně namítá, že zadavatel nestanovil zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, neboť neposkytl dostatečné informace o stávajícím systému Mobilní bezpečné platformy Policie České republiky (dále jen „MBP“) a o rozsahu požadovaného plnění. Podle navrhovatele zadávací dokumentace (dále také „ZD“), a to ani její neveřejná část, neumožňuje dodavatelům získat dostatečnou představu o aktuálním stavu systému, rozsahu jeho provozu, jeho architektuře ani o náročnosti požadované technické podpory a rozvoje. V důsledku toho podle navrhovatele nelze odpovědně posoudit rizika spojená s realizací předmětu plnění ani řádně stanovit nabídkovou cenu.

8. Navrhovatel v této souvislosti tvrdí, že zadavatel ani v nynějším zadávacím řízení neodstranil nedostatky vytčené v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-42540/2025/500 ze dne 3. 11. 2025 (dále jen „předchozí rozhodnutí“) týkajícím se dříve zrušeného zadávacího řízení na tentýž předmět plnění. Podle navrhovatele zadavatel sice některé dokumenty formálně aktualizoval, avšak fakticky neposkytl podstatně širší informační základnu, která by odstranila informační asymetrii mezi stávajícím dodavatelem systému a ostatními potenciálními dodavateli. Navrhovatel dále uvádí jednotlivé dílčí nedostatky v dokumentaci, které nebyly zadavatelem doplněny, ani jejich nedoplnění nebylo řádně odůvodněno.

9. V části „A. Incidenty, SLA a provozní informace“ návrhu navrhovatel namítá, že součástí zadávací dokumentace není přehled závad a způsob řešení problémů. Vypořádání v rozhodnutí o námitkách, v němž zadavatel uvádí, že se jedná o nerelevantní informace pro zpracování nabídky a odkazuje na statistiku SLA incidentů (bez příčin, dopadů, způsobu řešení či časové náročnosti) v neveřejné části zadávací dokumentace, navrhovatel považuje za nedostatečné. Náklady na podporu a reálná pracnost plnění jsou však dle navrhovatele přímo ovlivněny tím, jak často dochází k incidentům, či jaké jsou jejich příčiny a dopad na provoz, a incidentní historie tak není pouze historickým údajem, nýbrž ekonomickým vstupem pro nacenění služeb. Navrhovatel přitom odkazuje na závěr předcházejícího rozhodnutí Úřadu, v němž je uvedeno, že pro vypracování nabídky je nezbytné, aby potenciální dodavatel věděl o množství incidentů, jejich závažnosti a testování pro nacenění složitosti plnění.

10. Část „B. Use cases, testovací scénáře a výsledky testů“ návrhu je zaměřena na absenci kompletních a aktuálních use cases, testovacích scénářů, testovací dokumentace, výsledků testů, informací o používaných testovacích nástrojích a testovacích datech. Za nedostatečné považuje navrhovatel zpřístupnění pouze vybraných příkladů testovacích scénářů. Podle navrhovatele jsou tyto informace významné pro posouzení skutečného rozsahu funkcionalit systému, jeho složitosti, kvality stávajícího řešení i náročnosti budoucí podpory a rozvoje. Rovněž nesouhlasí s argumentem zadavatele, že jednotlivé scénáře budou konkretizovány až v rámci dílčích objednávek, neboť potřebné informace musí mít dodavatelé k dispozici již při přípravě nabídky.

11. V části „C. Zdrojové kódy a programátorská dokumentace“ návrhu navrhovatel namítá, že zadavatel nezpřístupnil zdrojové kódy jednotlivých komponent, databázové skripty, informace o vývojovém prostředí, historii změn ani související programátorskou dokumentaci. Poskytnuté ukázky zdrojových kódů podle něj neumožňují posoudit skutečnou kvalitu, dokumentovanost, technický dluh ani složitost systému. Navrhovatel zejména upozorňuje na absenci zdrojových kódů mobilních aplikací a nedostatečné informace o změnách provedených v posledních letech. Podle jeho názoru má kvalita a stav zdrojových kódů přímý dopad na náročnost údržby a rozvoje systému a tím i na stanovení nabídkové ceny.

12. V části „D. Integrační vazby, komunikační rozhraní, Apache Kafka a další technologické komponenty“ návrhu navrhovatel namítá absenci detailní integrační dokumentace, popisu komunikačních rozhraní, informací o Apache Kafka, databázovém modelu, monitorovacích nástrojích a dalších technologických komponentách systému. Za problematické považuje zejména to, že zadavatel připouští existenci podrobnější dokumentace, avšak její zpřístupnění odkládá až do fáze realizace plnění. Podle navrhovatele přitom technická složitost jednotlivých integračních vazeb a rozhraní přímo ovlivňuje náročnost podpory a rozvoje systému a měla by být známá již při podávání nabídek.

13. V části „E. Lustrační brána a proprietární komponenty“ návrhu navrhovatel namítá nedostatečnost informací týkajících se Lustrační brány a dalších proprietárních komponent systému MBP. Nesouhlasí s názorem zadavatele, že pro přípravu nabídky postačuje informace o jejich existenci. Podle navrhovatele je nezbytné znát způsob jejich integrace, technické a provozní vazby na ostatní části systému, rozsah odpovědnosti dodavatele a výrobce i provozní scénáře jejich využití. Bez těchto informací podle navrhovatele nelze posoudit provozní náročnost ani odpovědně nacenit poskytované služby.

14. V části „F. Nasazení, operační manuály, provozní procesy, zálohování a monitoring“ návrhu navrhovatel namítá absenci dokumentace k nasazování aplikací, operačních manuálů, postupů při výpadcích, zálohování, monitoringu, tiketovacímu systému a dalším provozním procesům. Podle navrhovatele jsou tyto informace nezbytné pro určení potřebných personálních kapacit, organizace poskytování služeb i stanovení jejich ceny. Za nedostatečný považuje argument zadavatele, že si dodavatel může zavést vlastní procesy, neboť pro posouzení náročnosti převzetí a provozu systému je podle něj nutné znát výchozí stav stávajícího prostředí.

15. V části „G. Architektura, infrastruktura, virtualizace, bezpečnostní dokumentace a analýza rizik“ návrhu navrhovatel namítá, že zadávací dokumentace neobsahuje aktuální informace o architektuře systému, infrastruktuře, virtualizačním prostředí, bezpečnostních opatřeních, bezpečnostní dokumentaci ani odpovídající analýzu rizik. Přestože připouští oprávněnost ochrany některých bezpečnostně citlivých údajů, zastává názor, že zadavatel měl alespoň v anonymizované či agregované podobě zpřístupnit informace nezbytné k posouzení složitosti prostředí, bezpečnostních rizik a rozsahu budoucích činností. Podle navrhovatele bez těchto údajů nelze kvalifikovaně vyhodnotit náročnost podpory a rozvoje systému ani stanovit odpovídající nabídkovou cenu.

16. Dále navrhovatel v části B.2 návrhu namítá nezákonnou nedostupnost neveřejné části zadávací dokumentace. Zadavatel je dle navrhovatele povinen dle § 36 odst. 2 zákona poskytnout příslušnou část dokumentace nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o její zpřístupnění, přičemž zadavatel nemůže její zpřístupnění fakticky oddalovat, nebo podmiňovat procesem, který dodavatelům zkracuje reálný čas pro přípravu nabídky. V citované lhůtě tak má dodavatel dle navrhovatele získat reálnou možnost seznámit se s dokumentací a nejde o pouhé zahájení administrativního procesu, nebo nabídku budoucích termínů. Pokud by stačilo, aby zadavatel ve lhůtě 3 pracovních dnů pouze oznámil, že přístup v budoucnu umožní, byla by zákonná lhůta dle navrhovatele prakticky vyprázdněna. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách tvrdí, že dne 7. 5. 2026 vytvořil navrhovateli „okamžitý prostor“ pro seznámení s dokumentací tím, že mu umožnil zvolit si termín nahlížení, navrhovatel však namítá, že se jedná o pouhý organizační úkon předcházející samotnému zpřístupnění a zadavatel tak nedostál své zákonné povinnosti. Ačkoli byl navrhovateli později umožněn přístup ke kýžené části zadávací dokumentace, nastalo tak až dne 12. 5. 2026, tj. nikoli v zákonné lhůtě. Navrhovatel nadto dodává, že dotčená část zadávací dokumentace přitom představuje zásadní podklady pro zpracování nabídky, respektive pro rozhodnutí zadavatele, zda se zadávacího řízení zúčastní. Délka samotného nahlížení (75 minut), kterou zadavatel argumentuje v rozhodnutí o námitkách, je pak dle navrhovatele irelevantní, neboť navrhovatel sám organizuje způsob studia a může se po prvním nahlédnutí rozhodnout, jaké další kroky učiní. Navrhovatel současně uvádí, že tento administrativní postup zadavatele staví ostatní dodavatele do nerovného postavení vůči stávajícímu dodavateli, který má neveřejnou část zadávací dokumentace k dispozici, čímž je mu zaručena konkurenční výhoda. Tímto postupem tak měl zadavatel dle navrhovatele omezit možnost zpřístupnění neveřejné části zadávací dokumentace, když stanovením zadávacích podmínek nedodržel lhůtu 3 pracovních dnů stanovenou zákonem.

17. Navrhovatel se poté v části B.3 vyjadřuje k předmětu plnění, nezákonně nastavené povinnosti obligatorního poddodavatele a přenášení odpovědnosti na dodavatele. Navrhovatel namítá, že zadavatel vymezil předmět plnění způsobem, který jeho realizaci fakticky podmiňuje spoluprací se společnostmi URC Systems, spol. s r.o., IČO 25547526, se sídlem Sebastiniho 667, 796 07 Držovice (dále jen „URC Systems“), POINT.X Software s. r. o., IČO 48950548, Malátova 633/12, Smíchov, 150 00 Praha 5 (dále jen „POINT.X Software“) a secunet Security Networks AG, Kurfürstenstraße 58, 45138 Essen, Spolková republika Německo (dále jen „Secunet“). Podle navrhovatele je vybraný dodavatel povinen zajistit licence a podporu produktů těchto výrobců a současně nést vůči zadavateli odpovědnost za jejich fungování, včetně plnění požadovaných SLA. Navrhovatel přitom uvádí, že zapojení uvedených subjektů se neomezuje pouze na podporu jejich produktů v rámci plnění A, ale jejich součinnost bude nezbytná rovněž při realizaci rozvojových a konfiguračních činností v rámci plnění B, přičemž rozsah tohoto zapojení není ze zadávací dokumentace zjistitelný. Dodavatelé tak podle navrhovatele nejsou schopni posoudit, jakou část plnění budou schopni realizovat vlastními kapacitami a jaký rozsah bude fakticky závislý na uvedených výrobcích.

18. Navrhovatel přitom nezpochybňuje možnost odkázat na konkrétní produkty, tvrdí však, že zadavatel z těchto produktů vytvořil faktickou podmínku plnění, aniž by zajistil transparentní a rovné podmínky jejich poskytování všem dodavatelům. Dodavatelé jsou podle něj nuceni jednat s uvedenými výrobci již před podáním nabídky, aby získali informace nezbytné pro stanovení nabídkové ceny. Tím zadavatel přenáší na dodavatele důsledky stavu vendor lock-in vzniklého vybudováním systému MBP na proprietárních technologiích třetích stran. Podle navrhovatele měl zadavatel zajistit rovné podmínky spolupráce s uvedenými výrobci, např. prostřednictvím závazných technických a obchodních podmínek, jednotných cenových podmínek nebo jiného mechanismu garantujícího stejný přístup všech účastníků. Namísto toho ponechal získání podmínek spolupráce na individuálních jednáních dodavatelů s výrobci. Navrhovatel dále uvádí, že společnosti URC Systems, POINT.X Software a Secunet představují faktické obligatorní poddodavatele, neboť bez jejich součinnosti nelze získat licence, podporu, certifikace ani potřebné know-how a předmět plnění nelze řádně realizovat, a proto považuje tvrzení zadavatele, že využití těchto subjektů není povinné, za formalistické. Za problematické navrhovatel považuje i to, že vybraný dodavatel má odpovídat za plnění SLA a funkčnost systému, přestože část plnění závisí na činnosti subjektů, které si nemůže svobodně vybrat ani nahradit. Pro stanovení nabídkové ceny podle něj potřebuje znát podmínky, za nichž budou výrobci poskytovat podporu a součinnost. Navrhovatel současně zpochybňuje tvrzení zadavatele o zajištění rovných podmínek. Poukazuje na to, že zadavatel vychází pouze z obecných prohlášení výrobců, aniž by byly jejich konkrétní technické a obchodní podmínky součástí zadávací dokumentace. Jako důkaz uvádí vlastní zkušenost s komunikací se společnostmi Secunet a URC Systems, kdy podle jeho tvrzení nedostal včas potřebné podklady či cenové nabídky a výrobci požadovali další upřesnění rozsahu plnění. Za další překážku hospodářské soutěže považuje navrhovatel požadavek na absolvování školení a certifikace POINT.X Software již před podáním nabídky, s nímž je spojen náklad ve výši 135 600 Kč bez DPH. Takový požadavek podle něj zvýhodňuje dodavatele, kteří již mají vztah s výrobcem nebo disponují potřebnou certifikací, a pro ostatní dodavatele vytváří dodatečnou finanční i časovou bariéru vstupu do soutěže.

19. Navrhovatel uzavírá, že zadavatel nepřenesl do zadávací dokumentace podmínky nezbytné pro nacenění plnění závislého na společnostech URC Systems, POINT.X Software a Secunet a ponechal jejich zjišťování na individuálních jednáních dodavatelů s těmito subjekty. Tím podle něj porušil § 36 odst. 3 ZZVZ a zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

20. Posledním okruhem námitek navrhovatel v části B.4 návrhu činí přímé zadání části plnění tzv. nuceným poddodavatelům. Navrhovatel uvádí, že zadavatel prostřednictvím zadávacích podmínek fakticky směřuje část plnění společnostem URC Systems, POINT.X Software a Secunet, aniž by tato část plnění byla samostatně soutěžena. Podle navrhovatele totiž předmět plnění zahrnuje plnění, která jsou podle samotného zadavatele technologicky závislá na konkrétních výrobcích a bez jejich součinnosti nemohou být realizována, přičemž vybraný dodavatel bude podle navrhovatele pouze zprostředkovávat plnění těchto subjektů, které bude ve výsledku hrazeno z prostředků zadavatele.

21. Navrhovatel současně zdůrazňuje, že jeho námitka nesměřuje proti samotné existenci produktů uvedených výrobců v systému MBP, nýbrž proti tomu, že zadavatel do jednoho soutěženého celku zahrnul plnění, které je podle jeho vlastních tvrzení navázáno na konkrétní výrobce a nelze jej bez jejich součinnosti realizovat. Dodavatelé podle navrhovatele nemají možnost využít alternativní řešení ani jiného poskytovatele, ale jsou nuceni zajistit součinnost předem určených subjektů. Uvedenou situaci poté dle navrhovatele nelze odůvodnit pouhým tvrzením o technologické kompatibilitě a provozní kontinuitě systému. Je-li část plnění závislá na konkrétních subjektech, měl podle něj zadavatel objasnit rozsah této závislosti, posoudit její důvody a vysvětlit, proč nelze využít jiné řešení. Navrhovatel tvrdí, že zadavatel takovou analýzu nepředložil a neprokázal, že jsou splněny podmínky pro situaci obdobnou přímému zadání plnění konkrétním subjektům. Navrhovatel současně namítá, že rozsah plnění, které bude fakticky poskytováno uvedenými výrobci, není ze zadávací dokumentace patrný a nelze proto posoudit, zda se jedná o marginální či naopak významnou část plnění. Vzhledem k tomu, že veřejná zakázka zahrnuje podporu, rozvoj, konfigurační, implementační i konzultační činnosti, nelze podle navrhovatele předpokládat, že role dotčených výrobců bude pouze okrajová.

22. Závěrem návrhu navrhovatel navrhuje, aby Úřad přistoupil k uložení opatření spočívajícím ve zrušení zadávacího řízení.

III. PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

23. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 26. 6. 2026, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

24. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

25. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 30. 6. 2026.

26. Zadavatel dne 3. 7. 2026 doručil Úřadu své vyjádření k návrhu z téhož dne, a dne 9. 7. 2026 zpřístupnil Úřadu dokumentaci o předmětném zadávacím řízení prostřednictvím elektronického nástroje.

Vyjádření zadavatele k návrhu

27. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 3. 7. 2026 uvádí, že ve veřejné i neveřejné části zadávací dokumentace poskytl aktuální a relevantní informace v rozsahu nezbytném pro posouzení charakteru, rozsahu a náročnosti plnění a pro zpracování řádných a vzájemně porovnatelných nabídek. Není podle něj povinen zpřístupnit veškerou historickou, provozní, vývojovou, architektonickou či bezpečnostní dokumentaci systému, ale pouze podklady nezbytné pro podání nabídky. Jednotlivé požadavky navrhovatele měl vypořádat samostatně a vysvětlit, zda se informace již v dokumentaci nachází, není pro nabídku potřebná, nebo nemůže být v plném rozsahu poskytnuta z bezpečnostních důvodů.

28. Zadavatel zdůrazňuje povahu MBP jako bezpečnostně citlivého systému užívaného Policií České republiky. Zpřístupnění detailních technických a bezpečnostních údajů o infrastruktuře, interních procesech a fungování systému by podle něj mohlo vést k jejich zneužití, kybernetickým útokům a ohrožení plnění úkolů Policie České republiky i bezpečnosti státu. Rozsah informací proto nastavil tak, aby zachoval přiměřenou rovnováhu mezi transparentností soutěže a ochranou bezpečnostních zájmů.

29. V návaznosti na zrušující rozhodnutí zadavatel podle svého vyjádření provedl revizi veřejné i neveřejné části zadávací dokumentace a příslušné podklady upřesnil, doplnil a rozšířil. Odmítá proto tvrzení, že pouze změnil metadata souborů bez věcných úprav. Poukazuje přitom na to, že se navrhovatel s neveřejnou dokumentací seznamoval přibližně 75 minut, což podle zadavatele nepostačovalo k podrobnému posouzení veškerých dokumentů; tvrzení o absenci věcných změn tak považuje za spekulativní. Dále uvádí, že nabídku podalo více účastníků, což samo o sobě sice neprokazuje zákonnost podmínek, podle zadavatele však nasvědčuje tomu, že dokumentace umožňovala posoudit plnění a nabídku zpracovat.

30. K incidentům a SLA zadavatel uvádí, že účelem zadávací dokumentace není předat kompletní provozní historii systému. Detailní údaje o jednotlivých závadách, délkách a příčinách výpadků a konkrétních způsobech jejich řešení nepovažuje za nezbytné pro vymezení rozsahu plnění ani stanovení nabídkové ceny. Dodavatelům poskytl požadované úrovně služeb a statistické údaje o incidentech, které podle něj umožňují získat přiměřenou představu o provozním zatížení a rozsahu služeb.

31. Ve vztahu k use cases, testovacím scénářům a výsledkům testů zadavatel uvádí, že v neveřejné části zpřístupnil vybrané příklady testovacích scénářů. Kompletní soubor use cases, testovací dokumentace a výsledků historických testů podle něj není pro účast v zadávacím řízení nezbytný. Konkrétní scénáře a use cases budou vytvářeny a upřesňovány při realizaci jednotlivých objednávek podle aktuálních potřeb. Navrhovatel podle zadavatele neprokázal, že absence požadovaných dokumentů znemožňuje zpracování nabídky nebo stanovení ceny, ale domáhá se podrobné provozní a realizační dokumentace přesahující nezbytný rozsah.

32. K požadavku na zdrojové kódy a programátorskou dokumentaci zadavatel uvádí, že pro ilustraci fungování MBP poskytl v neveřejné části vzorové ukázky zdrojových kódů. Kompletní kódy a rozsáhlé vývojové podklady podle něj nejsou nezbytné pro podání nabídky a jejich zpřístupnění by představovalo významné bezpečnostní riziko. Navrhovatel podle zadavatele konkrétně nedoložil, jak absence požadovaných údajů brání stanovení nabídkové ceny; jeho argumentace má být založena převážně na obecných rizicích budoucí realizace. Zadavatel dodává, že oproti předchozímu řízení rozsah technických podkladů rozšířil, avšak nemohl zpřístupnit informace ohrožující bezpečnost systému.

33. K integrační dokumentaci, komunikačním rozhraním, Apache Kafka a dalším technologiím zadavatel uvádí, že zadávací dokumentace nemusí obsahovat úplnou provozní, implementační a konfigurační dokumentaci jednotlivých komponent a integračních vazeb. Pro podání nabídky jsou podstatné informace o rozsahu a charakteru požadovaných služeb, které byly poskytnuty. Detailní technické parametry interních implementací jsou omezeny rovněž z bezpečnostních důvodů. Zadavatel nesouhlasí, že by jejich neposkytnutí znemožňovalo zpracovat nabídku, a tvrdí, že navrhovatel neoznačil konkrétní chybějící údaj nezbytný pro ocenění, ale požaduje široký soubor provozní a implementační dokumentace.

34. Ve vztahu k Lustrační bráně zadavatel nesouhlasí, že by poskytnuté informace byly nedostatečné. Navrhovatel podle něj nevysvětlil, jak mu absence dalších podrobností o fungování a integraci této komponenty konkrétně brání stanovit cenu nebo podat nabídku. Zadávací dokumentace jako celek poskytuje dostatečný přehled o předmětu, rozsahu a požadovaných službách a v návaznosti na zrušující rozhodnutí byly rovněž v této oblasti doplněny informace nad rámec předchozího zadávacího řízení.

35. K nasazení, operačním manuálům, provozním procesům, zálohování a monitoringu zadavatel setrvává na stanovisku, že detailní popisy současného řešení, interních postupů při výpadcích a provozních procesů nejsou nad rámec poskytnutých podkladů pro nabídku nezbytné; oblast hardwaru je navíc v jeho kompetenci. Zadávací dokumentace stanoví rozsah služeb, požadované SLA a rozdělení odpovědnosti. Zadavatel současně odkazuje na čl. 9.4 přílohy č. 1, podle něhož se sankce neuplatní, není-li primární příčina porušení SLA na straně dodavatele. Dodavatelé proto podle něj nejsou vystaveni nepřiměřenému riziku způsobenému interními procesy nebo nesoučinností zadavatele.

36. K architektuře, infrastruktuře, virtualizaci, bezpečnostní dokumentaci a analýze rizik zadavatel uvádí, že navrhovatel opět požaduje rozsáhlé interní podklady, aniž konkrétně prokazuje jejich nezbytnost pro nabídku. Část těchto informací může být významná až při realizaci vybraným dodavatelem. Veřejná a neveřejná část zadávací dokumentace podle zadavatele umožňují vytvořit si dostatečnou představu o rozsahu a základní náročnosti plnění, zatímco další omezení vyplývají z povinnosti chránit architekturu, provoz a bezpečnostní opatření policejních informačních systémů.

37. Zadavatel dále uvádí, že rozvojové aktivity se oceňují jednotkovými cenami odborných rolí v člověkodnech, nikoli jako jednotlivé, předem přesně vymezené budoucí zásahy. Konkrétní požadavky nad rámec pevně definovaného plnění budou specifikovány v jednotlivých objednávkách. Tento model podle něj odpovídá povaze rámcové dohody a běžným IT službám a nepřenáší na dodavatele odpovědnost za neúplnost zadávacích podmínek. Zadavatel připouští, že původní dodavatel může mít přirozenou znalost historického vývoje, takovou výhodu však nelze zcela odstranit bez zpřístupnění nepřiměřeného či bezpečnostně rizikového množství informací. Zvolený rozsah dokumentace podle něj informační rozdíly minimalizuje v míře nutné pro účast v soutěži.

38. K režimu neveřejné části zadávací dokumentace zadavatel uvádí, že navrhovatel podal žádost dne 5. 5. 2026 a zadavatel téhož dne potvrdil její přijetí a vyzval k opravě smlouvy o mlčenlivosti. Po doplnění podkladů dne 7. 5. 2026 potvrdil splnění podmínek a umožnil navrhovateli zvolit termín nahlížení. Navrhovatel až dne 11. 5. 2026 ve 20:48 hod. požádal o termín dne 12. 5. 2026 od 11:00 hod., který zadavatel bezodkladně potvrdil. K pozdějšímu nahlížení tedy podle zadavatele nedošlo z důvodů na jeho straně, ale v návaznosti na volbu navrhovatele. Zadavatel rovněž poukazuje na to, že navrhovatel nepožádal o další termín, změnu podmínek nahlížení ani prodloužení lhůty pro podání nabídek a že některé dotazy k neveřejné části položil již dne 6. 5. 2026, tedy před tím, než se s ní seznámil.

39. K tvrzené obligatorní poddodávce zadavatel uvádí, že produkty společností POINT.X Software, Secunet a URC Systems tvoří součást stávající infrastruktury MBP a jejich označení je nezbytné pro přesné vymezení předmětu plnění. Předmětem plnění není pořízení zcela nového systému ani k nahrazení celé platformy, ale podpora a rozvoj existujícího řešení včetně již pořízených licencí. Odkazy na konkrétní produkty jsou podle zadavatele odůvodněny technologickou kompatibilitou a potřebou zachování provozní kontinuity a odpovídají § 89 odst. 5 zákona. Samotná potřeba podporovat určité produkty třetích stran podle něj neznamená nezákonný vendor lock-in. Zadavatel zdůrazňuje, že účastníkům neukládá uzavřít smlouvu přímo s výrobci jako povinnými poddodavateli. Potřebnou podporu lze podle něj zajistit prostřednictvím výrobce, distributora, autorizovaného partnera, jiného oprávněného subjektu nebo jiným způsobem splňujícím zadávací podmínky. Zadavatel má mít k dispozici potvrzení výrobců o dostupnosti produktů a podpory třetím osobám za rovných podmínek. Není smluvní stranou obchodních vztahů mezi výrobci a účastníky a není povinen určovat jejich obchodní model ani podmínky. Tvrzené problémy navrhovatele při získávání nabídek navíc podle zadavatele nebyly včas předloženy k ověření a navrhovatel z tohoto důvodu nepožádal o prověření postupu výrobců ani o prodloužení lhůty. Ani zde zadavatel nepovažuje individuální komunikaci s třetími osobami za důkaz nezákonnosti zadávacích podmínek a znovu poukazuje na podání více nabídek.

40. K rozhraní plnění A, B a C zadavatel uvádí, že všechna tato plnění věcně souvisejí s podporou, provozní stabilitou a rozvojem MBP. Skutečnost, že některé činnosti v plnění B mohou navazovat na technologie používané v plnění A, podle něj nezakládá obligatorní poddodávku. Plnění B bude realizováno podle konkrétních objednávek vycházejících z aktuálních potřeb zadavatele a teprve v nich bude vymezen konkrétní rozsah konzultací, konfiguračních služeb, aktualizací a rozvoje. Není proto nutné, aby byl již při podání nabídky pevně znám veškerý budoucí rozsah součinnosti třetích osob. K odpovědnosti za SLA zadavatel opět odkazuje na čl. 9.4 přílohy č. 1, podle něhož nebude sankce uplatněna, pokud porušení nezpůsobí dodavatel, ale nesoučinnost zadavatele nebo nepředvídatelná okolnost. Odmítá proto, že by na dodavatele nepřiměřeně přenášel odpovědnost za neovlivnitelné skutečnosti. Požadavky na školení a certifikace považuje za objektivně odůvodněné povahou podpory specializovaných technologií a za běžnou praxi; dodavatel musí disponovat odpovídající odborností nebo si ji zajistit. Zadavatel má za to, že není povinen převzít obchodní jednání účastníků s výrobci, stanovit ceny výrobců ani zajistit jiný model podpory existujících produktů.

41. K tvrzenému přímému zadání části plnění zadavatel uvádí, že nezadává samostatné plnění společnostem URC Systems, POINT.X Software ani Secunet. Předmětem otevřeného řízení je technická podpora a rozvoj MBP jako celku a dodavatelé mohou podat nabídku na celé plnění. Uvedené komponenty jsou standardní produkty třetích stran, nikoli řešení vyvinutá výhradně pro zadavatele, a zadavatel požaduje podporu již existujících a provozovaných součástí systému. Způsob zajištění jejich podpory je věcí obchodního a technického řešení účastníka. Zadavatel dále poukazuje na to, že MBP je robustní systém budovaný a provozovaný od roku 2015 a využívaný policisty v přímém výkonu služby. Jeho komponenty proto nelze bez dalšího a v krátkém čase nahradit, aniž by byla ohrožena bezpečnost, funkčnost, kompatibilita a provozní kontinuita. To nevylučuje, aby se v budoucích objednávkách posuzoval další technologický rozvoj nebo změna využívaných prvků. Zadavatel si současně ověřil rovnou dostupnost produktů a podpory pro třetí osoby, a proto odmítá, že by plnění směřovalo pouze k jedinému subjektu. Argumentaci § 63 zákona nepovažuje za přiléhavou, neboť jednací řízení bez uveřejnění nepoužil a žádnou část plnění výrobcům přímo nezadává.

42. Zadavatel uzavírá, že zadávací podmínky stanovil transparentně, přiměřeně a v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů, přičemž respektoval zrušující rozhodnutí a současně chránil bezpečnostní zájmy Policie České republiky. Nedošlo podle něj k porušení § 6, § 36 ani § 63 zákona. Navrhuje proto, aby Úřad návrh jako nedůvodný zamítl.

Další průběh správního řízení

43. Usnesením ze dne 27. 7. 2026 Úřad určil zadavateli lhůtu k provedení úkonů:

a) označení konkrétních dokumentů, částí dokumentace či informací, které byly oproti předchozímu zadávacímu řízení, tj. otevřenému řízení „Technická podpora a rozvoj Mobilní bezpečné platformy Policie České republiky – Rámcová dohoda“ zahájenému za účelem uzavření rámcové dohody, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-028446, ve znění pozdějších změn, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 5. 2025 pod ev. č. 339472-2025, ve znění pozdějších změn, na totožný předmět plnění, šetřenému ve správním řízení sp. zn. ÚOHS S0581/2025/VZ, nově doplněny, rozšířeny či věcně upraveny; u každé takové provedené změny zadavatel uvede její stručný obsah a který nedostatek vytčený v původním rozhodnutí Úřadu měl být podle názoru zadavatele touto změnou odstraněn;

b) předložení srovnávací tabulky zadávací dokumentace a jejích příloh ve výše citovaném zadávacím řízení šetřeném ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0581/2025/VZ a v nyní přezkoumávaném zadávacím řízení, z níž bude přehledně patrné:

1. které dokumenty nebo jejich části byly nově zařazeny,

2. které dokumenty nebo jejich části byly věcně změněny nebo doplněny,

3. které dokumenty byly převzaty beze změny,

4. které dokumenty byly z nové zadávací dokumentace vypuštěny.

44. Rozhodnutím ze dne 11. 8. 2026 nařídil Úřad zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v zákazu uzavření smlouvy v šetřeném zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

45. Dne 31. 7. 2026 Úřad obdržel vyjádření zadavatele, které zadavatel doplnil dne 13. 8. 2026. Z přílohy citovaného vyjádření s názvem „Porovnání změn_30072026“ vyplývá, že u veřejné části zadávací dokumentace zadavatel uvádí:

*„název dokumentu*		*číslo a název kapitoly, strana dokumentu*	*popis změn v dokumentaci z roku 2026 proti roku 2025*
*Příloha č.1 Specifikace předmětu plnění*	1. Obecné požadavky a vymezení předmětu plnění, str. 7		upraveny názvy a počet příloh neveřejné části
	3.1.4 Adaptivní služby podpory, str. 12		upraveno označení Přílohy č. 6 v bodu "Vedení potřebné administrace…"
	3.1.5 Služby Helpdesku, str. 13		doplněn text "na vyžádání Zadavatele" v odstavci "Dodavatel vyhotoví…"
	4.4 Plnění A.4 - Podpora ostatních integrací, str. 14		upraveno označení Přílohy č. 10 v odstavci "V rámci řešení MBP…"
	5.1 Plnění B.1 - Implementační, konfigurační a konzultační služby, str. 19		ve výčtu doplněn poslední bod "definice a implementace rozhraní API pro aplikace 3. stran"
	5.1.1 Záruka na Plnění B.1, str. 19		odstraněn text "V případě prodlení Dodavatele s odstraněním reklamované vady nebo nedůvodného odmítání provedení reklamace je Dodavatel povinen uhradit Zadavateli smluvní pokutu ve výši 0,15 % z ceny reklamovaného plnění s DPH, nejméně však 1 000,- Kč (jeden tisíc korun českých) za každý i započatý den prodlení."
	5.3 Požadavky na role a kvalifikace pracovníků (Plnění B.1 i B.2), str. 20		z první věty odstraněn text "a současně pro realizaci Plnění A" z původního textu "Pro realizaci Plnění volitelných implementačních, konfiguračních a konzultačních služeb a služeb rozvoje dle Plnění B (resp. B.1 a B.2) a současně pro realizaci Plnění A, požaduje Zadavatel realizační tým dle specifikace uvedené v tabulce dále."
	5.3 Požadavky na role a kvalifikace pracovníků (Plnění B.1 i B.2), str. 26		upraven název role Datový analytik na Analytik datových modelů
	8. Obecná pravidla projektového řízení, str. 28		upraveno označení Přílohy č. 6
	9.4.1 Smluvní pokuta při překročení reakční doby a doby opravy technické a provozní podpory (Plnění A.1 až A.7), str. 30 a 31		upraveny ceny sankcí - pro kategorii A z 1000 Kč na 1500 Kč + z 2000 Kč na 3000 Kč, pro kategorii B z 1000 Kč na 5000 Kč, pro kategorii C z 5000 Kč na 1000 Kč + s úpravou textu za 1 den (původně za 1 kalendářní den)
*Příloha č. 3 Požadavky na technickou kvalifikaci*	1.2 Technická kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. c) a d) ZZVZ, str. 6		u role Architekt řešení v Požadované minimální certifikaci odebráno "Certifikace ITIL Foundation"
	1.2 Technická kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. c) a d) ZZVZ, str. 8		u role Specialista provozu odebrány Požadavky na minimální certifikaci - certifikace ITIL Foundation
	1.2 Technická kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. c) a d) ZZVZ, str.10		upraven název role Datový analytik na Analytik datových modelů
*Příloha č. 2*	Předmět plění B.1 a B.2 (Implementační, konfigurační a konzultační služby a služby rozvoje)		upraven název role Datový analytik na Analytik datových modelů (…)“

U neveřejné části zadávací dokumentace je poté v přehledu uvedeno:

*dokumentace 2026 - soubory*	*(…)*		*dokumentace 2025 - soubory*	*popis změny*		*(…)*
MBP_Architektura_reseni_v4.0_250406		MBP_Architektura_reseni_v4.0_250406			shodné
MBP_BigPicture_v3		MBP_BigPicture_v3			shodné
*MBP_Architektura_ESB_v2.2_251212*		*MBP_Architektura_ESB_v2.1_250331*			v kapitole 2 došlo k rozšíření popisu evolučního vývoje integrační platformy a následně k představení nového stávajícího řešení
MBP_Web_konzole_v1.1_250411		MBP_Web_konzole_v1.1_250411			shodné
MBP_Dokumentace_finalniho_stavu_reseni_MDG_v1.2_230724		MBP_Dokumentace_finalniho_stavu_reseni_MDG_v1.2_230724			shodné
*MBP_ILS_Console_uživatelská příručka_v1.8.2_2.0.44*		*MBP_ILS_Console_Uzivatelska_prirucka_v1.7.1_250402*			došlo ke změnám v kapitolách 1.1, 2., 2.3 a 2.4, 3 - 7, které se týkají především oblasti oprávnění a rolí uživatelů, správy útvarů a prostředků, práce s vrstvami, evidence žádostí a delegací a rozšíření funkcionalit mapového zobrazení a historie poloh
*MBP_ILS_Prirucka_systemu*					doplněno proti roku 2025
*MBP_Standardy_pro_vyvoj_ aplikaci_2.0_v1.5*					doplněno proti roku 2025
Personalizace vzduchem MP OS Android10		Personalizace vzduchem MP OS Android10			shodné
*Uživatelská příručka unifikovaného klienta PDP4 a MBP v28*		*Uživatelská příručka unifikovaného klienta PDP4 a MBP v27*			došlo ke změnám v kapitolách 3., 3.5, 6 a 8, které se týkají především oblasti mapových funkcí a navigace, režimu Letecké služby, funkcionalit lustrací a modulu operačního řízení
MBP_Pripojeni_pres_Internet_Analyza_181002		MBP_Pripojeni_pres_Internet_Analyza_181002			shodné
MBP_CP_CA_v1.1_220619		MBP_CP_CA_v1.1_220619			shodné
MBP_Uzivatelska_prirucka_RA_v1.1_210701		MBP_Uzivatelska_prirucka_RA_v1.1_210701			shodné
MBP_SDDC_Infrastruktura		MBP_SDDC_Infrastruktura			shodné
MBP-PREPROD_241212		MBP-PREPROD_241212			shodné
MBP Model 250411 - adresář .zip		adresáře pro otevření v Enterprise Architect			shodné
Standard vizuálních prostředí aplikací_v1.1					v roce 2025 zahrnuto ve stejné verzi v adresáři 11_Standardy_NCIKT
Standardy pro vývoj aplikací - externí					v roce 2025 zahrnuto ve stejné verzi v adresáři 11_Standardy_NCIKT
*MR ESB - adresář zdrojových kódů*					doplněno proti roku 2025, ukázka části zdrojových kódů
*Podpisova_kniha_ukazka*					doplněno proti roku 2025, ukázka části zdrojových kódů
*MBP_EDN_testovací scénář_v1.0_20230623***					doplněno proti roku 2025, ukázka testovacího scénáře
*MBP_SIS_RECAST_testovací scénář_v1.0_221026***					doplněno proti roku 2025, ukázka testovacího scénáře
*MBP_Testovaci_scenar_CHAT_20240426*					doplněno proti roku 2025, ukázka testovacího scénáře
*MBP_Statistka_SLA_incidentu_2021-2025*					doplněno proti roku 2025, statistický soupis incidentů
		Standard vizuálních prostředí aplikací_v1.1			v roce 2026 zahrnuto ve stejné verzi v adresáři 11_Standard_vizuálních_prostředí_aplikací
		Standardy pro vývoj aplikací - externí			v roce 2026 zahrnuto ve stejné verzi v adresáři 12_Standard_vývoje_aplikací

46. Usnesením ze dne 7. 9. 2026 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

47. Dne 14. 9. 2026 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí, přičemž zadavatel se do konce stanovené lhůty (ani později) k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření navrhovatele ze dne 14. 9. 2026 k podkladům rozhodnutí

48. Navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí uvedl, že v plném rozsahu setrvává na argumentaci obsažené v návrhu, zejména na závěru, že zadávací dokumentace neposkytuje informace v rozsahu nezbytném pro řádné zpracování nabídky. Ve vztahu k porovnání dokumentace z let 2025 a 2026 předloženému zadavatelem doplnil, že provedené změny považuje pouze za dílčí a že nově poskytnuté zdrojové kódy, testovací scénáře a další dokumenty představují toliko vzorky či ukázky, jejichž reprezentativnost zadavatel nevysvětlil. Podle navrhovatele tak nebyly odstraněny nedostatky vytýkané již v předchozím rozhodnutí Úřadu.

49. K argumentu zadavatele, že v zadávacím řízení byly podány dvě nabídky, navrhovatel uvedl, že jejich výrazně rozdílné nabídkové ceny naopak podle jeho názoru podporují tvrzení o nedostatečnosti informačního základu. Poukázal rovněž na námitky společnosti Be a Future proti výběru Future apps, v nichž je zdůrazněna znalost systému ze strany stávajícího dodavatele a zpochybněno zajištění podpory společností URC Systems, POINT.X Software a Secunet ze strany vybraného dodavatele. Navrhovatel dále poukázal na údaj obsažený v námitkách proti výběru, podle něhož má hodnota plnění zajišťovaného prostřednictvím uvedených výrobců za čtyři roky činit přibližně 86 mil. Kč, tedy přibližně 73 % nabídkové ceny Future apps a 32 % nabídkové ceny Be a Future. Z toho dovozuje, že nejde o marginální část plnění a že zadavatel měl nastavení podmínek této části plnění věnovat zvýšenou pozornost.

50. Ve vztahu k režimu zpřístupnění neveřejné části zadávací dokumentace navrhovatel setrval na názoru, že možnost zvolit si budoucí termín nahlížení nepředstavuje zpřístupnění dokumentace ve smyslu § 96 odst. 2 zákona. Současně nadále považuje za nezákonný samotný mechanismus nastavený zadavatelem, který podle něj umožňuje ve třídenní lhůtě pouze posoudit žádost a vlastní nahlížení umožnit až následně.

51. K zapojení společností POINT.X Software, Secunet a URC Systems navrhovatel zopakoval, že nezpochybňuje samotnou potřebu využití jejich produktů, nýbrž způsob, jakým zadavatel tuto závislost promítl do zadávacích podmínek. Podle něj existence distributora či autorizovaného partnera neodstraňuje obligatorní charakter takového plnění. Navrhovatel současně zpochybnil tvrzení zadavatele o zajištění rovných podmínek, neboť zatímco POINT.X Software a URC Systems deklarovaly poskytování produktů třetím stranám za stejných podmínek, z potvrzení Secunet podle něj obdobná garance nevyplývá. Připomněl rovněž náklad na školení a certifikaci POINT.X Software ve výši 135 600 Kč bez DPH a uvedl, že na problémy při komunikaci s výrobci zadavatele upozorňoval již v průběhu zadávacího řízení. Ve vztahu k namítanému přímému zadání části veřejné zakázky navrhovatel odkázal na návrh a doplnil, že podle jeho názoru není rozhodné, zda je vztah zadavatele s výrobci přímý či realizovaný prostřednictvím vybraného dodavatele, neboť i v takovém případě má být část plnění fakticky určena konkrétním subjektům.

52. Závěrem setrval na návrhu, aby Úřad shledal zadávací podmínky nezákonnými a uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

53. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení, a na základě vlastních zjištění konstatuje, že rozhodl dle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

54. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení právních předpisů

55. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

56. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

57. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

58. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

59. Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

60. Podle § 36 odst. 8 zákona může zadavatel požadovat, aby dodavatel přijal přiměřená opatření k ochraně důvěrné povahy informací, které zadavatel poskytuje nebo zpřístupňuje v průběhu zadávacího řízení.

61. Podle § 63 odst. 3 zákona může zadavatel použít jednací řízení bez uveřejnění, pokud veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem, neboť předmětem plnění je jedinečné umělecké dílo nebo výkon, z technických důvodů neexistuje hospodářská soutěž nebo je to nezbytné z důvodu ochrany výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví. Podle § 63 odst. 4 zákona jsou podmínky podle odstavce 3 písm. b) a c) splněny pouze tehdy, nelze-li využít jiného postupu a nestanovil-li zadavatel zadávací podmínky s cílem vyloučit hospodářskou soutěž.

62. Podle § 89 odst. 5 zákona nesmí zadavatel, není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na určité dodavatele nebo výrobky, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu.

63. Podle § 96 odst. 2 zákona platí, že pokud některou část zadávací dokumentace nelze zpřístupnit podle odstavce 1 z důvodů vymezených v § 211 odst. 5 písm. a), b) nebo d) zákona nebo v případě postupu podle § 36 odst. 8 zákona, může zadavatel příslušnou část zadávací dokumentace poskytnout jiným vhodným způsobem. V takovém případě zadavatel odešle, předá nebo jinak zpřístupní příslušnou část zadávací dokumentace nejpozději do 3 pracovních dnů od doručení žádosti dodavatele o její poskytnutí. Poskytnutí příslušné části zadávací dokumentace může být podmíněno pouze úhradou nákladů podle odstavce 4 nebo, v případě postupu podle § 36 odst. 8 zákona, přijetím přiměřených opatření k ochraně důvěrné povahy informací.

64. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

65. V čl. 3 „Předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je uvedeno následující:

„Předmětem veřejné zakázky je uzavření Rámcové dohody na zajištění technické a provozní podpory provozu Mobilní bezpečné platformy (dále také „MBP“), volitelných implementačních, konfiguračních a konzultačních činností a činností rozvoje.

Výsledkem zadávacího řízení bude uzavření rámcové dohody s jedním dodavatelem.

Podrobná specifikace předmětu plnění je uvedena v Příloze č. 1 - Specifikace předmětu plnění, v Příloze č. 6. – Obecná pravidla projektového řízení a v přílohách k neveřejné části zadávací dokumentace.

Mobilní bezpečná platforma („MBP“) je komplexní systém poskytující nástroje a služby uživatelům (tj. policistům) Zadavatele při výkonu služby, který je využíván v rámci pracovišť PČR a zároveň i v terénu celé ČR.

Mobilní bezpečná platforma se stala nedílnou součástí výkonu služby PČR při ochraně života, zdraví a majetku. Proto je nutné, aby reflektovala dynamický vývoj IT a neustále se rozvíjející nástroje, funkce a služby mobilních technologií (mobility obecně). Kontinuální vývoj, zkvalitňování a rozšiřování funkcionalit je rovněž nutné z legislativních a další systémových úprav a změn.“

66. V čl. 19 „Dostupnost zadávací dokumentace“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že zadávací dokumentaci včetně veřejných příloh uveřejnil na profilu zadavatele v NEN, zatímco ostatní přílohy jsou neveřejné a budou dodavateli zpřístupněny na základě uzavření smlouvy o mlčenlivosti podle přílohy č. 5 a za podmínek uvedených v příloze č. 4 zadávací dokumentace „Podmínky zpřístupnění neveřejné části ZD“.

67. V čl. 4.4 „Plnění A.4 – Podpora ostatních integrací“ Přílohy č. 1 „Specifikace předmětu plnění“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil následující:

„V rámci řešení MBP je Dodavatelem zajišťována podpora integrace na systémy PČR a externí rozhraní třetích stran, například se jedná o pátrací systémy, systémy trestního řízení, lustrací atd. Bližší specifikace je uvedena v neveřejné části zadávací dokumentace – viz Příloha – 10_MBP_Model_Export.

U všech technologických komponent použitých v řešení musí Dodavatel zajistit jejich správu a podporu pracovníky, kteří budou disponovat znalostí jednotlivých technologických komponent.

Dodavatel musí zajistit u technologií a produktů, které jsou použity v řešení MBP:

Poskytování podpory výrobce u produktů jím dodávaných. Z produktů jejichž licence je součástí dodávky MBP Dodavatelem se jedná o následující:

*Produkt*	*Výrobce*	*Další informace*	*Typ a počet licencí*
*PTX Mobile Kit*	POINT.X	http://www.pointx.cz/	multilicence
*ShapeX konvertor*	POINT.X	http://www.pointx.cz/	multilicence
*TeamX*	POINT.X	http://www.pointx.cz/	multilicence
*eISY – Biometrická lustrační brána*	POINT.X	http://www.pointx.cz/	multilicence
*eISY – Modul face recognition* *(easyGO Bioserver)*	Secunet	https://www.secunet.com/	1 ks
*eISY – Modul klientské části* *komplexního inspekčního systému*	POINT.X	http://www.pointx.cz/	multilicence
*eISY – Systém řízení inspekce edokladu u eISY/TCC*	Secunet	https://www.secunet.com/	2 ks (primární a záložní lokalita)
*CMP GIS – DesktopSW – klient* *velitele TKS*	POINT.X	http://www.pointx.cz/	multilicence
*CMP GIS – Mobix Server*	POINT.X	http://www.pointx.cz/	multilicence

(…)

*Produkt*	*Výrobce*	*Další informace*
*eISY – Modul optického čtení otisků prstů – Biocapture*	T3K	http://t3k.ai“

68. V čl. 4.5 „Plnění A.5 – Podpora systému lokalizačních služeb“ citované přílohy je uvedeno:

„Podpora systému lokalizačních služeb, včetně importu poloh ze zdrojových systémů, transformace a ukládání polohových dat, správa vrstev, správa sil a prostředků a jejich vizualizace v mapových podkladech, ukládání, vyhledávání a vizualizace historických poloh, integrace se systémy poskytující data o silách a prostředcích. Součástí podpory je podpora licencovaných produktů URC.

Dodavatel musí zajistit u technologií a produktů, které jsou použity v řešení MBP:

Poskytování podpory výrobce u produktů jím dodávaných. Z produktů jejichž licence je součástí dodávky MBP Dodavatelem se jedná o následující:

*Produkt*	*Výrobce*	*Další informace*	*Typ a počet licencí*
*ILS Console*	URC	http://www.urc-systems.cz/	multilicence“

69. Z písemné zprávy o hodnocení nabídek ze dne 11. 6. 2026 vyplývá, že zadavatel obdržel celkem dvě nabídky, a to od stávajícího dodavatele Be a Future s.r.o., IČO 04876041, Karlovo náměstí 313/8, Nové Město, 120 00 Praha 2 (dále jen „Be a Future“) a od společnosti Futured apps s. r. o., IČO 29280192, se sídlem Dornych 549/27, Trnitá, 602 00 Brno (dále jen „Futured apps“) přičemž dle oznámení o výběru dodavatele ze dne 20. 8. 2026 byl vybrán dodavatel Futured apps.

70. V příloze č. 4 „Podmínky zpřístupnění neveřejné části ZD“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil podmínky zpřístupnění neveřejné části zadávací dokumentace, přičemž se zde mj. výslovně uvádí:

„Účastník může požádat o zpřístupnění těchto materiálů (email: ncikt.zakazky@pcr.cz).

(…) Zadavatel jednotlivým navrhovaným osobám ve lhůtě 3 pracovních dní od podání žádosti povolí nebo odmítne přístup k dokumentaci, případné odmítnutí řádně zdůvodní; Nepředloží-li Účastník všechny požadované dokumenty a nesplní podmínku bezúhonnosti dle předchozího bodu 2, bude jeho žádost o zpřístupnění neveřejné části zamítnuta;

(…) za účelem vyrozumění o vyřízení žádosti ve vztahu k navrhovaným osobám uvede Účastník do žádosti kontaktní údaje, kde povinnými položkami jsou email a mobilní telefonní číslo. Prostřednictvím těchto dvou kontaktních údajů bude s Účastníkem komunikováno. Je odpovědností Účastníka, aby tyto kontaktní údaje byly dostupné od počátku žádosti až do eventuálního vyhovění žádosti, denně od 07:30 do 15:30 hodin (…)“

71. V předchozím rozhodnutí ze dne 3. 11. 2025, vydanému ve vztahu k předchozímu zadávacímu řízení na totožný předmět plnění, Úřad dovodil, že podrobný popis existujícího systému je pro pochopení a ocenění předmětu plnění zcela esenciální. Úřad tehdy zejména vytkl, že zadavatel neposkytl některé informace o stávajícím systému, aniž uvedl jasné a přesvědčivé důvody jejich neposkytnutí, a že u části údajů odkazoval na jejich předání až v průběhu plnění jednotlivých objednávek. Úřad zdůraznil význam informací o incidentech, testování, výchozím způsobu nasazení, operační bezpečnosti, Lustrační bráně a dalších charakteristikách systému a uzavřel, že zadavatel neposkytl dostatečně konkrétní popis MBP, čímž porušil § 36 odst. 3 zákona ve spojení se zásadami transparentnosti a zákazu diskriminace (body 77. až 91. odůvodnění předchozího rozhodnutí). Ve vztahu ke zdrojovým kódům, databázovým skriptům a integračním scénářům Úřad v bodě 80. odůvodnění předchozího rozhodnutí současně výslovně uznal legitimitu bezpečnostních důvodů bránících jejich úplnému poskytnutí. Uvedl, že takové údaje nemusejí být, resp. s ohledem na bezpečnostní rizika ani nemohou být dodavatelům zpřístupněny v plném rozsahu, zadavateli toliko doporučil zvážit zvláštní režim, reprezentativní vzorek nebo přesnější oddělení citlivých a necitlivých částí. K odkazům na produkty společností POINT.X Software a Secunet Úřad v bodech 95. až 97. odůvodnění předchozího rozhodnutí uvedl, že jejich identifikace je odůvodněna předmětem veřejné zakázky, neboť jde o součásti stávajícího systému, který má být podporován a rozvíjen. Za situace, kdy měl zadavatel potvrzeno, že výrobci budou spolupracovat se všemi potenciálními dodavateli za stejných podmínek, Úřad neshledal ani nutnost takové spolupráce diskriminační. Částka 135 600 Kč bez DPH za školení a certifikaci POINT.X Software nebyla v bodě 89. odůvodnění rozhodnutí shledána sama o sobě excesivní a Úřad jí přikládal význam v kombinaci s tehdy zjištěným informačním deficitem. Body 98. a 99. rozhodnutí obsahovaly upozornění zadavateli pro případ přípravy nového zadávacího řízení, nikoli samostatný výrok o porušení zákona.

72. V odpovědi POINT.X Software zadavateli ze dne 4. 3. 2025 je uvedeno mj. následující:

„Na základě Vašeho dotazu ze dne 26. února 2025 Vám tímto potvrzujeme, že níže uvedené produkty poskytujeme i dalším subjektům (třetím stranám) a to všem za stejných podmínek. Obchodní kontakt pro zájemce o níže uvedené produkty realizujeme přes webovou stránku skupiny POINT.X (…) Podmínkou využití některých těchto produktů, resp. možnosti zajišťování jejich technické podpory na těchto komponentách je absolvování školení a následné certifikace partnerem (třetí stranou).“

73. Ve své odpovědi na základě přípisu zadavatele ze dne 17. 10. 2024 společnost Secunet uvádí, že bude v případě zájmu poskytovat požadované výrobky třetím stranám.

74. V odpovědi URC Systems signované dne 5. 3. 2025 je mj. uvedeno:

„Produkt ILS Console

Potvrzujeme, že produkty (licence) ILS Console poskytujeme za stejných podmínek i třetím stranám.“

75. Z e-mailové komunikace mezi navrhovatelem a společností Secunet vyplývá, že navrhovatel dne 13. 5. 2026 dodavatele oslovil s žádostí o cenovou nabídku na produkty a služby související s předmětem plnění a dne 20. 5. 2026 svoji žádost zopakoval. Dne 3. 6. 2026 navrhovatel kontaktoval společnost Secunet opětovně, načež mu bylo téhož dne sděleno, že jeho požadavek byl předán obchodnímu týmu. Z předložené komunikace nevyplývá, že by následně byla navrhovateli zaslána cenová nabídka.

76. Z e-mailové komunikace mezi navrhovatelem a společností URC Systems vyplývá, že navrhovatel tuto společnost dne 13. 5. 2026 oslovil s žádostí o cenovou nabídku ve vztahu k produktu ILS Console a souvisejícím službám. Po následném uzavření dohody o mlčenlivosti společnost URC Systems navrhovateli dne 22. 5. 2026 sdělila, že na tvorbě cenové nabídky pracuje. Dne 25. 5. 2026 si vyžádala další informace k rozsahu požadované podpory, maintenance, SLA, odpovědnosti za jednotlivé části plnění, řešení incidentů, dokumentaci a školení. Společnost URC Systems následně dne 29. 5. 2026 navrhovateli mj. sdělila, že z poskytnutých podkladů podle jejího názoru není dostatečně vymezen konkrétní rozsah služeb a odpovědností, a uvedla, že „[b]ez uvedeného upřesnění proto není možné připravit kvalifikovanou a odpovědnou cenovou nabídku odpovídající skutečnému rozsahu požadovaného plnění.“, přičemž navrhovatel dne 3. 6. 2026 reagoval doplněním dalších informací. Dne 5. 6. 2026 společnost URC Systems navrhovateli sdělila, že ani po doplnění informací podle jejího názoru nemá k dispozici všechny údaje potřebné pro zpracování kvalifikované a kompletní cenové nabídky, přičemž poukázala zejména na potřebu konkretizace předpokládaného počtu a charakteru incidentů a požadavků, rozsahu maintenance a integrační podpory a rozdělení odpovědnosti mezi hlavního dodavatele a výrobce produktu.

Právní posouzení

K rozsahu zadávací dokumentace a jejích změn

77. Úřad na tomto místě nejprve předesílá, že stěžejní otázkou, kterou se v nyní projednávané věci zabývá, je, zda zadavatel vymezil zadávací podmínky, zejména předmět plnění a informace vztahující se k současnému stavu systému MBP, v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení ve smyslu § 36 odst. 3 zákona. Úřad přitom podotýká, že nynější zadávací řízení navazuje na předchozí zadávací řízení zadavatele (týkající se totožného předmětu plnění), jehož postup byl předmětem správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0581/2025/VZ. Uvedené správní řízení bylo ukončeno předchozím rozhodnutím Úřadu ze dne 3. 11. 2025, kterým Úřad jako opatření k nápravě zrušil předchozí zadávací řízení, neboť dospěl k závěru, že zadavatel neposkytl dostatečně konkrétní popis informačního systému MBP tak, aby si potenciální dodavatelé mohli učinit jasnou představu o budoucím rozsahu plnění. Navrhovatel svoji argumentaci v nyní projednávané věci vystavěl na tvrzení, že zadavatel právě tento nedostatek neodstranil, neboť jím poskytnuté informace nadále nejsou úplné, nepostihují dostatečně současný technický a provozní stav systému a v důsledku toho mu neumožňují kvalifikovaně posoudit rozsah a rizika budoucího plnění a sestavit konkurenceschopnou nabídku. Návrh přitom tuto výhradu konkretizuje v celé řadě jednotlivých technických oblastí, od incidentů, testování a zdrojových kódů přes integrační vazby až po provozní a bezpečnostní dokumentaci.

78. Úřad předně připomíná, že podle § 36 odst. 3 zákona je zadavatel povinen stanovit a poskytnout zadávací podmínky dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení, přičemž odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek nelze přenášet na dodavatele. Uvedený požadavek je třeba vykládat rovněž ve spojení se zásadou transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona a zásadou zákazu diskriminace podle § 6 odst. 2 zákona. Zadávací dokumentace tedy musí potenciálním dodavatelům poskytnout takový informační základ, aby si byli schopni učinit dostatečně konkrétní představu o předmětu plnění, posoudit jeho rozsah a náročnost a na tomto základě zpracovat nabídku.

79. Povinnost zadavatele stanovit zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele však nelze vykládat tak, že zadávací dokumentace musí obsahovat veškeré informace, které by jednotlivý dodavatel mohl považovat za užitečné, nebo že musí zcela odstranit jakoukoliv technickou, ekonomickou či realizační nejistotu spojenou s budoucím plněním. Zákon v § 36 odst. 3 používá pojem „podrobnosti nezbytné pro účast dodavatele“, nikoliv požadavek na úplný popis všech budoucích realizačních okolností. Měřítkem zákonnosti proto není existence co možná nejpodrobnější či ideální dokumentace, ale to, zda informace poskytnuté zadavatelem ve svém souhrnu umožňují odborně způsobilému dodavateli učinit kvalifikované rozhodnutí o účasti v zadávacím řízení a vytvořit si dostatečnou představu o rozsahu, charakteru a náročnosti požadovaného plnění tak, aby mohl stanovit nabídkovou cenu. Konkrétní míra potřebné podrobnosti se přitom nutně odvíjí od charakteru zadávaného plnění.

80. Hranici mezi dostatečným a nedostatečným vymezením zadávacích podmínek je vždy nutno posuzovat s ohledem na konkrétní předmět plnění. Jinou míru konkrétnosti lze objektivně požadovat například u dodávky standardizovaného výrobku a jinou u dlouhodobého poskytování odborných služeb či dalšího rozvoje již existujícího informačního systému, u něhož není možné již při zahájení zadávacího řízení přesně předvídat všechny budoucí požadavky zadavatele. Při posouzení souladu zadávacích podmínek s § 36 odst. 3 zákona proto není rozhodující samotná existence určité další informace nebo dokumentu, který zadavatel dodavatelům neposkytl. Rozhodné je, zda absence takové informace způsobuje, že zadávací podmínky jako celek neposkytují dodavatelům podrobnosti nezbytné pro jejich účast v zadávacím řízení.

81. U nyní posuzovaného zadávacího řízení je přitom třeba zohlednit, že jeho předmětem není vytvoření zcela nového informačního systému, nýbrž zejména zajištění technické a provozní podpory a dalšího rozvoje již existujícího systému MBP. Dodavatelé proto musí mít již při zpracování nabídky dostatečnou představu o výchozím technickém a provozním prostředí, na něž bude jejich plnění navazovat. Z uvedeného však současně neplyne, že by jim musela být před podáním nabídky zpřístupněna veškerá existující provozní, vývojová, konfigurační či realizační dokumentace systému, včetně podkladů potřebných především až pro samotné převzetí a následnou realizaci jednotlivých činností. Podstata nynějšího sporu tak nespočívá v samotné existenci navrhovatelem označených dalších dokumentů či informací, ale v posouzení, zda informační základ, který zadavatel dodavatelům skutečně poskytl, dostatečně popisuje výchozí stav systému a umožňuje jim kvalifikovaně posoudit rozsah a náročnost požadovaného plnění a zpracovat nabídku.

82. Úřad proto na tomto místě považuje za nezbytné nejprve vyjasnit, jakým způsobem je třeba na nynější zadávací dokumentaci nahlížet ve vztahu k předchozímu rozhodnutí Úřadu a jaké měřítko je třeba použít při posuzování jednotlivých navrhovatelem namítaných informačních nedostatků. Teprve následně lze posuzovat, zda absence konkrétních navrhovatelem požadovaných informací představuje porušení § 36 odst. 3 zákona. Jinými slovy, před samotným posouzením jednotlivých technických námitek je třeba zodpovědět dvě základní otázky. Zaprvé, zda je nutno jednotlivé dílčí úvahy obsažené v předchozím rozhodnutí chápat jako konkrétní požadavky na obsah nově zpracované zadávací dokumentace, jejichž nesplnění samo o sobě vede k závěru o nezákonnosti, a zadruhé, zda je při posuzování současné zadávací dokumentace rozhodující úplnost jednotlivých kategorií technických informací požadovaných navrhovatelem, nebo zda je třeba posuzovat informační základ poskytnutý dodavatelům jako celek a hodnotit, zda v tomto souhrnu umožňuje účast v zadávacím řízení a zpracování nabídky.

83. Úřad předně uvádí, že předchozí rozhodnutí ze dne 3. 11. 2025 vycházelo z konkrétní podoby zadávacích podmínek původního zadávacího řízení a z tehdy zjištěného skutkového stavu. Úřad v uvedeném předchozím rozhodnutí při posuzování zadávací dokumentace poukazoval na jednotlivé oblasti, v nichž Úřad shledával informační deficit, a tyto skutečnosti hodnotil v jejich vzájemné souvislosti. Nosným závěrem předchozího rozhodnutí přitom nebylo, že zákon ukládá zadavateli povinnost poskytnout konkrétní taxativně vymezený soubor dokumentů či informací, nýbrž Úřad tehdy dospěl k závěru, že zadavatelem poskytnuté informace ve svém souhrnu nepředstavovaly dostatečně konkrétní popis systému MBP, na jehož základě by si potenciální dodavatelé mohli vytvořit jasnou představu o budoucím předmětu plnění. Jednotlivé okolnosti popsané v odůvodnění uvedeného rozhodnutí proto tvořily skutkový základ tohoto celkového závěru.

84. V nyní posuzované věci proto není úkolem Úřadu mechanicky porovnat jednotlivé informační nedostatky identifikované v předchozím správním řízení s nynější zadávací dokumentací a ověřovat, zda zadavatel poskytl každý z tehdy zmiňovaných dokumentů či údajů. Rozhodující je, zda zadavatel důvod, pro který bylo předchozí zadávací řízení zrušeno, v nynější zadávací dokumentaci reflektoval natolik, že soubor informací poskytnutých dodavatelům již jako celek vytváří dostatečný informační základ pro posouzení rozsahu a náročnosti požadovaného plnění a jeho kvalifikované nacenění.

85. Úřad si usnesením ze dne 27. 7. 2026 (viz bod 43. odůvodnění tohoto rozhodnutí) od zadavatele vyžádal informace o změnách, které oproti předchozímu zadávacímu řízení provedl v zadávací dokumentaci, resp. v podkladech zpřístupněných dodavatelům. Zadavatel v reakci na tuto žádost doručil Úřadu dne 31. 7. 2026 vyjádření, jehož přílohou učinil přehled provedených změn (viz bod 45. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z citovaného přehledu změn poté vyplývá, že oproti zadávacímu řízení z roku 2025 byly do neveřejné části nově zařazeny mj. dokumenty s názvem „MR ESB“, „Podpisova_kniha_ukazka“, „MBP_Statistika_SLA_incidentu_2021–2025“, dokument „MBP_ILS_Prirucka_systemu“ a dokument „MBP_Standardy_pro_vyvoj_aplikaci“. Dokumentace integračního prostředí „MBP_Architektura_ESB“ byla podle téhož přehledu změněna z verze 2.1 na verzi 2.2. Předložený přehled změn dále Úřad využil jako podklad pro porovnání informačního základu předchozího a nynějšího zadávacího řízení, kdy z přehledu identifikoval podklady, které zadavatel oproti předchozímu zadávacímu řízení doplnil či upravil, a jejich význam dále posuzoval ve vazbě na konkrétní informační nedostatky namítané navrhovatelem. Předmětem posouzení Úřadu tak nebylo formální srovnání jednotlivých dokumentů, ale především rozsah informací, které měli dodavatelé v nynějším zadávacím řízení v jednotlivých namítaných oblastech skutečně k dispozici. Z tohoto hlediska Úřad níže přistupuje k posouzení jednotlivých okruhů námitek navrhovatele.

86. Co se týče námitky A. Incidenty, SLA a provozní informace uvádí Úřad následující. Úřad v této souvislosti nepřebírá bez dalšího kategorický názor zadavatele, podle něhož historické informace o závadách nemají pro zpracování nabídky žádný význam. Určitá znalost provozního zatížení systému může být při ocenění podpory relevantní, což ostatně zohlednil i Úřad v předchozím rozhodnutí. Rozhodující však je, jak podrobná historická data musí být dodavatelům poskytnuta, aby byl naplněn požadavek § 36 odst. 3 zákona. V nynějším zadávacím řízení zadavatel oproti předchozímu informačnímu základu zpřístupnil statistiku SLA incidentů vztahující se k období let 2021 až 2025, přičemž současně v technické specifikaci vymezil jednotlivé úrovně SLA a reakční a opravné doby. Navrhovatel tedy nedisponoval pouze obecným sdělením, že systém historicky vykazoval určité incidenty, ale rovněž statistickými údaji o jejich výskytu ve spojení s konkrétními požadavky na budoucí úroveň poskytované podpory. Skutečnost, že navrhovateli nebyla současně předána kompletní historie každého jednotlivého incidentu včetně jeho technické příčiny a detailního způsobu odstranění, nepovažuje Úřad za rozhodnou, neboť historický způsob řešení konkrétního incidentu dosavadním dodavatelem není možné bez dalšího ztotožnit s pracností stejného či obdobného incidentu pro budoucího poskytovatele. Ta může být ovlivněna odborností realizačního týmu, organizací podpory, zvolenými nástroji, interními postupy dodavatele a dalšími faktory. Úplná incidentní historie by nepochybně mohla kalkulaci dodavatele ještě dále zpřesnit, § 36 odst. 3 zákona však dle Úřadu nelze vykládat tak, že zadavateli ukládá poskytnout každou jednotlivou informaci způsobilou snížit podnikatelskou nejistotu na minimum.

87. K námitce písm. B. Use cases, testovací scénáře, výsledky testů a testovací data se Úřad vyjadřuje následovně. Úřad na tomto místě uvádí, že nesdílí závěr navrhovatele, že by požadavek § 36 odst. 3 zákona bylo možné naplnit pouze zpřístupněním kompletního historického testovacího aparátu. Zadavatel v nynějším řízení, na rozdíl od předchozího informačního stavu, poskytl v neveřejné části zadávací dokumentace tři konkrétní testovací scénáře, přičemž již v rozhodnutí o námitkách současně vysvětlil, že konkrétní use cases a testovací scénáře budou dále vytvářeny a upřesňovány při realizaci jednotlivých dílčích plnění podle aktuálních potřeb zadavatele. Úřad přitom rozlišuje mezi informacemi popisujícími současný systém, které musí být v potřebném rozsahu dostupné již před podáním nabídky, a konkrétními požadavky na budoucí rozvoj systému, jejichž úplnou podobu z povahy věci nelze v okamžiku zadání čtyřleté rámcové dohody předvídat. Skutečnost, že konkrétní testovací scénáře budoucích změn vzniknou až podle jednotlivých objednávek, proto sama o sobě nezakládá rozpor se zákonem. Navrhovatel ve své argumentaci vysvětluje, proč by pro něj větší rozsah uvedených informací mohl být užitečný a mohl jeho odhad dále zpřesnit, nicméně to ještě neznamená, že jde o informace nezbytné pro účast v zadávacím řízení ve smyslu zákona. Úřad v návaznosti na výše uvedené tedy nezjistil konkrétní skutečnosti, z nichž by plynulo, že bez kompletní historie výsledků všech předchozích testů či popisu každého používaného testovacího nástroje není odborný dodavatel schopen posoudit základní rozsah a náročnost plnění.

88. Námitku písm. C. Zdrojové kódy a programátorská dokumentace návrhu Úřad vypořádává následovně. Úřad předně konstatuje, že oproti předchozímu zadávacímu řízení došlo i v této oblasti k rozšíření podkladů, neboť do neveřejné části zadávací dokumentace byly nově zařazeny ukázky částí zdrojových kódů. Zadavatel tedy neponechal dodavatele zcela bez možnosti seznámit se s podobou kódu, nýbrž přistoupil k zpřístupnění vybrané ukázky částí zdrojových kódů. Zároveň zadavatel uvedl, že úplné zdrojové kódy s ohledem na povahu systému Policie České republiky nezpřístupní z bezpečnostních důvodů, neboť jejich zpřístupnění by mohlo zvýšit riziko zneužití systému či kybernetického útoku. Navrhovatel sám přitom svoji argumentaci nestaví na tom, že musí být bez dalšího zpřístupněn úplný zdrojový kód, ale požaduje zejména dostatečnou představu o jeho rozsahu a složitosti, v tomto směru však nelze posuzovat samotné ukázky kódu izolovaně. Dodavatelé mají k dispozici rovněž dokumentaci architektury a integračních částí systému, vývojové standardy a další technické podklady. Účelem ukázek zdrojového kódu tak není reprodukovat kompletní vývojové prostředí stávajícího dodavatele, nýbrž doplnit celkový technický obraz MBP. Je nepochybné, že úplný přístup ke zdrojovým kódům by budoucímu poskytovateli mohl umožnit přesnější posouzení kvality kódu či náročnosti jednotlivých budoucích zásahů. Takový rozsah informací však podle Úřadu přesahuje minimum nutné pro samotné rozhodnutí o účasti a možnosti stanovení nabídkových cen, zejména v případě, že konkrétní rozvojové zásahy v části B budou zadávány následně prostřednictvím jednotlivých objednávek. Úřad proto ani v této oblasti neshledal, že by právě neposkytnutí kompletního zdrojového kódu činilo zadávací podmínky jako celek nedostatečnými a neúplnými.

89. Dále se Úřad vyjadřuje k námitce písm. D. Integrační vazby, komunikační rozhraní, Apache Kafka a další technologické komponenty. Úřad souhlasí s navrhovatelem ohledně skutečnosti, že integrační vazby představují u systému povahy MBP významnou součást technického prostředí a dodavatel musí mít již při přípravě nabídky dostatečnou představu o tom, do jakého prostředí má vstoupit. Z tohoto závěru však neplyne povinnost zpřístupnit kompletní implementační a konfigurační dokumentaci všech navazujících systémů, včetně konkrétních endpointů, autentizačních údajů či jiných technických detailů. V nynějším zadávacím řízení zadavatel poskytl samostatnou dokumentaci integračního prostředí ESB, kterou oproti předchozímu zadávacímu řízení aktualizoval na verzi 2.2, a do popisu plnění B.1 výslovně zahrnul rovněž definici a implementaci API pro aplikace třetích stran. Z přehledu provedených změn dále plyne, že dokumentace ESB byla rozšířena o informace týkající se vývoje integrační platformy a současného řešení. Tyto změny tedy směřují právě do oblasti, jejíž nedostatečný popis navrhovatel namítá. Úřad nepovažuje za přesvědčivé tvrzení, podle něhož pouhá existence podrobnější provozní či implementační dokumentace automaticky znamená, že musí být taková dokumentace v celém rozsahu součástí zadávacích podmínek. Podstatné je, zda bez ní nelze učinit kvalifikovaný odhad rozsahu a náročnosti plnění. V kontextu poskytované dokumentace ESB, popisu jednotlivých komponent a funkcí MBP, vymezení předmětu podpory a rozvoje a dalších neveřejných technických podkladů Úřad nezjistil, že by zbývající detailní informace o jednotlivých integračních vazbách představovaly nezbytnou podmínku pro sestavení nabídky. Také v tomto ohledu tedy navrhovatel podle Úřadu zaměňuje požadavek na dostatečný popis výchozího systému s požadavkem na poskytnutí prakticky kompletní dokumentace potřebné pro jeho následnou realizaci a správu.

90. K námitce písm. E. Lustrační brána a proprietární komponenty Úřad uvádí následující. Úřad nejprve připomíná, že závěr předchozího rozhodnutí o nedostatečnosti vypořádání totožné námitky ani v této části nelze vytrhávat z celkového kontextu tehdejšího posouzení zadávací dokumentace. Úřad tehdy označil nedostatek bližších informací o této komponentě za jednu z okolností přispívajících k celkovému informačnímu deficitu, nicméně nevyslovil samostatný požadavek na konkrétní taxativně vymezený rozsah dokumentace Lustrační brány, jehož neposkytnutí by v dalším zadávacím řízení představovalo porušení zákona. Ani nynější zadávací dokumentace sice neposkytuje navrhovatelem požadovanou dokumentaci této komponenty, současný informační základ však nelze redukovat pouze na konstatování její existence. V neveřejné části byla oproti předchozímu řízení nově doplněna dokumentace k ILS a aktualizovány související podklady, přičemž informace o této komponentě je zároveň nutno hodnotit ve spojení s ostatní dokumentací integračního prostředí a s vymezením odpovědnosti za podporované produkty. V otázce samotných proprietárních částí systému je navíc nutno zohlednit, že některé zásahy skutečně spadají do sféry výrobce příslušného produktu. Okolnost, že vybraný dodavatel nemůže sám libovolně zasahovat do proprietární části řešení, proto bez dalšího není informačním deficitem zadávací dokumentace, nýbrž vlastností existujícího technologického prostředí. Zda požadavek na součinnost s výrobci vytváří nerovné podmínky mezi účastníky, je samostatnou otázkou, kterou Úřad vypořádává níže. Z hlediska § 36 odst. 3 zákona však Úřad neshledal, že by rozsah informací o Lustrační bráně, posuzovaný společně s ostatními podklady, činil zpracování nabídky objektivně nemožným.

91. Co se týče námitky F. Nasazení, operační manuály, provozní procesy, zálohování a monitoring uvádí Úřad následující. Úřad připouští, že skutečnost, že některé konkrétní procesy mohou být následně upraveny v rámci realizace plnění, nemůže nahrazovat povinnost zadavatele dostatečně popsat výchozí systém. Z toho však opět neplyne, že dodavatelé musí již před podáním nabídky disponovat úplnými interními operačními manuály dosavadního poskytovatele či detailním popisem každého provozního postupu. Při hodnocení této námitky Úřad zohlednil především celkový charakter poskytované technické dokumentace, vymezení infrastruktury a jednotlivých prostředí, popis služeb technické podpory, konkrétní SLA a nově doplněnou statistiku incidentů. Současně není bez povšimnutí, že některé oblasti, na které navrhovatel poukazuje, nejsou plně v odpovědnosti budoucího dodavatele – například zadavatel výslovně uvedl, že HW prostředky a zajištění jejich provozu a oprav jsou v jeho gesci. Údaje o detailním způsobu řešení každého HW výpadku proto nemají pro ocenění povinností vybraného dodavatele stejný význam jako informace o těch částech systému, které bude skutečně podporovat. Také zde tak platí, že větší rozsah provozní dokumentace by dodavateli mohl přinést podrobnější představu o stávajícím provozu, nicméně při posouzení podkladů jako celku Úřad neshledal, že by neposkytnutí úplných operačních manuálů, detailních deployment postupů či interních procesních dokumentů zbavovalo dodavatele možnosti ocenit služby, které jsou po něm v zadávací dokumentaci požadovány.

92. Dále se Úřad vyjadřuje k námitce G. Architektura, infrastruktura, virtualizace, bezpečnostní dokumentace a analýza rizik. Úřad předně souhlasí s navrhovatelem, že pouhá obecná deklarace bezpečnostní citlivosti nemůže zadavatele zbavit povinnosti poskytnout informace nezbytné pro účast v zadávacím řízení. Současně však nelze přehlížet specifickou povahu systému MBP a postavení jeho provozovatele. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách vysvětlil, že detailní informace o některých bezpečnostních opatřeních a interních procesech Policie České republiky mohou být zneužitelné a jejich zpřístupnění může představovat kybernetické či jiné bezpečnostní riziko. Rozhodným kritériem proto ani zde není, zda by bylo hypoteticky možné vytvořit ještě další anonymizovaný či agregovaný dokument, ale zda po vyloučení bezpečnostně citlivých detailů zbývající informační základ stále dosahuje podrobnosti nezbytné pro účast. Zadávací dokumentace přitom obsahuje samostatné části věnované architektuře a infrastruktuře MBP a další související technické dokumenty. Zároveň byla některá dokumentace oproti předchozímu řízení aktualizována či doplněna. Není proto přiléhavé vycházet z premisy, že potenciálním dodavatelům nebyla architektura nebo infrastruktura systému popsána vůbec. Pokud navrhovatel požaduje konkrétní sizing jednotlivých prostředí, detailní virtualizační konfigurace, cross-site replikaci či úplnou bezpečnostní dokumentaci a analýzu rizik, jedná se již o velmi podrobnou úroveň technických informací. Navrhovatel nepochybně uvádí logické důvody, proč by mu takové informace pomohly při hodnocení rizikovosti plnění, avšak z této skutečnosti bez dalšího neplyne, že by jejich neposkytnutí znemožňovalo stanovení jednotkových cen odborných rolí nebo ocenění technické podpory v rozsahu definovaném zadávacími podmínkami. Úřad proto ani v případě poslední skupiny námitek neshledal takový konkrétní informační deficit, který by při zohlednění ostatních zpřístupněných podkladů znamenal, že zadávací dokumentace neposkytuje odborným dodavatelům informace nezbytné k účasti v zadávacím řízení.

93. Úřad k výše posouzeným námitkovým okruhům shrnuje, že navrhovatel v řadě případů správně identifikuje informace, které mohou mít určitý význam pro budoucí realizaci plnění a jejichž znalost by potenciálnímu dodavateli umožnila jeho cenovou kalkulaci dále zpřesnit. Informaci užitečnou pro co nejpřesnější ocenění a informaci nezbytnou pro účast v zadávacím řízení ve smyslu § 36 odst. 3 zákona však nelze ztotožňovat. Požadavek navrhovatele v některých oblastech fakticky směřuje k poskytnutí velmi rozsáhlé provozní a realizační dokumentace systému, včetně podkladů, které budou v plném rozsahu potřebné zejména až při samotném převzetí a realizaci plnění. To samozřejmě neznamená, že by zadavatel mohl popis současného systému odsunout až do fáze plnění, neboť právě z tohoto důvodu Úřad výše posuzoval, zda zadavatel oproti předchozímu zadávacímu řízení rozšířil informační základ natolik, aby si potenciální dodavatelé již před podáním nabídky mohli vytvořit dostatečnou představu o výchozím prostředí. Z provedeného posouzení vyplývá, že zadavatel nově poskytl mj. statistiku SLA incidentů, konkrétní ukázky testovacích scénářů a částí zdrojového kódu, doplnil dokumentaci k ILS a vývojovým standardům, aktualizoval dokumentaci ESB a některé další podklady. Tyto informace přitom nelze posuzovat izolovaně, nýbrž společně s rozsáhlejší dokumentací, kterou měli dodavatelé k dispozici již v ostatních částech veřejné a neveřejné zadávací dokumentace. Úřad současně poukazuje na zvolený model plnění, zejména pokud jde o služby implementace, konfigurace, konzultací a dalšího rozvoje systému MBP. V této části plnění nejsou předmětem nabídky pevné ceny všech konkrétních budoucích rozvojových zásahů, které by musely být již před podáním nabídky do posledního detailu technicky specifikovány, nýbrž jednotkové sazby jednotlivých odborných rolí. Zadavatel současně stanovil předpokládané objemy jejich čerpání, přičemž konkrétní požadavky na jednotlivá rozvojová plnění budou zadávány prostřednictvím dílčích objednávek. Tato konstrukce sice nesnižuje požadavek na dostatečnou znalost výchozího stavu systému MBP, má však význam při posouzení míry podrobnosti, v níž musí být budoucí rozvojové činnosti vymezeny již v okamžiku podání nabídek.

94. Úřad nepřehlédl ani argument navrhovatele, že podstatná část podkladů zpřístupněných v nynějším zadávacím řízení podle něj pochází z období před rokem 2020, přestože byl systém MBP v následujících letech dále rozvíjen, a dovozuje z toho, že zadávací dokumentace nemůže odpovídat aktuálnímu stavu systému. Úřad v tomto směru připouští, že z předložené dokumentace nevyplývá úplný katalog všech dokumentů a jiných výstupů, které byly v souvislosti s rozvojem MBP po roce 2020 vytvořeny, ani soupis, z něhož by bylo možné jednotlivě přiřadit každý rozvojový zásah ke konkrétnímu aktualizovanému dokumentu. Současně však nelze přehlédnout, že část dokumentace byla pro nynější zadávací řízení prokazatelně aktualizována a část podkladů byla doplněna zcela nově a z přehledu změn tak nelze dovodit závěr, že by zadavatel pouze formálně změnil metadata původních souborů a potenciálním dodavatelům fakticky předložil totožnou dokumentaci jako v roce 2025. Naopak je zřejmé, že minimálně část následného vývoje systému se promítla do aktualizované dokumentace ESB, nově poskytnutých podkladů k ILS a vývojovým standardům a do aktualizovaných uživatelských příruček. Ani absence úplného katalogu veškeré dokumentace vzniklé v průběhu předchozího smluvního vztahu sama o sobě nezakládá porušení § 36 odst. 3 zákona.

95. Úřad na tomto místě připomíná, že povinností zadavatele totiž není předat potenciálním dodavatelům veškeré dokumenty, které kdy v souvislosti s podporou a rozvojem MBP vznikly, nýbrž stanovit zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast. Jinými slovy, rozhodující není původ či datum každého jednotlivého dokumentu, ale to, zda soubor informací zpřístupněný v nynějším zadávacím řízení ve svém aktuálním celku dostatečně popisuje systém a požadované plnění. Samotná skutečnost, že některé dokumenty byly převzaty z předchozího zadávacího řízení beze změny, proto není určující, pokud informace v nich obsažené zůstávají pro popis příslušné části systému použitelné. Z porovnávacího přehledu ostatně vyplývá jak převzetí některých dokumentů, tak současně aktualizace či doplnění dokumentů jiných. Uvedený přístup odpovídá rovněž aktuální rozhodovací praxi předsedy Úřadu ve věci „Implementace Elektronického vízového informačního systému (ELVIS) a podpora jeho provozu a rozvoje“, zejména rozhodnutím č. j. ÚOHS-15476/2025/163 ze dne 28. 4. 2025 a č. j. ÚOHS-17509/2026/163 ze dne 15. 5. 2026. Předseda Úřadu v této věci zdůraznil, že zadavatel není povinen stanovit zadávací podmínky do úplných podrobností, nýbrž v podrobnostech nezbytných pro účast v zadávacím řízení, a že rozhodující je, zda poskytnuté informace umožňují dodavatelům odhadnout pracnost a cenu požadovaného plnění. V navazujícím rozhodnutí pak předseda Úřadu výslovně uvedl, že zákon nevyžaduje „dokonalou“ zadávací dokumentaci a že určité nedostatky samy o sobě neznamenají porušení § 36 odst. 3 zákona, jestliže poskytnuté informace jako celek umožňují odhad pracnosti a ceny. Tento závěr přitom předseda vztáhl i na situaci, kdy zadavatel neposkytl všechny relevantní informace týkající se rozhraní systémů třetích stran, avšak zbývající informační základ byl pro odhad ceny a pracnosti dostatečný. Skutečnost, že cenu odborných služeb neurčuje pouze technický stav systému, nýbrž také způsob organizace plnění, zkušenosti a odborná úroveň pracovníků či postupy a nástroje konkrétního dodavatele, předseda Úřadu v citovaném rozhodnutí taktéž výslovně akcentoval, když poukázal na to, že zejména u služeb mohou být pro výslednou cenu významné i faktory stojící mimo samotnou technickou specifikaci.

96. Úřad přitom nepovažuje za přehlédnutelný ani skutečný průběh nyní posuzovaného zadávacího řízení. V předchozím rozhodnutí Úřad při hodnocení dostatečnosti zadávací dokumentace jako jednu z podpůrných okolností zohlednil, že zadavatel tehdy obdržel pouze nabídku stávajícího dodavatele. Úřad tuto skutečnost nepovažoval za samostatný důkaz porušení zákona, avšak uvedl, že v kontextu ostatních zjištění podporuje závěr, že jiní potenciální dodavatelé nemuseli považovat popis systému za dostatečný pro zpracování a podání nabídky. V nynějším zadávacím řízení je však skutková situace odlišná. Nabídku byl schopen připravit a podat rovněž dodavatel odlišný od dosavadního poskytovatele podpory a rozvoje systému MBP, přičemž právě jeho nabídka byla následně zadavatelem vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější. Jestliže tedy dodavatel, který nebyl dosavadním poskytovatelem plnění a nedisponoval z tohoto titulu totožnou historickou znalostí MBP, dokázal za stejných zadávacích podmínek zpracovat nabídku, která byla v cenové soutěži úspěšnější, představuje to významnou objektivní indicii, že informační asymetrie nedosahovala takové intenzity, jakou jí subjektivně přisuzuje navrhovatel. Úřad na tomto místě zdůrazňuje, že stejně jako v předchozím rozhodnutí nebyla jediná podaná nabídka stávajícího dodavatele sama o sobě důkazem nezákonnosti zadávací dokumentace, není ani nynější účast a úspěch jiného dodavatele samostatným důkazem její zákonnosti. Jde však o významnou skutkovou okolnost, která musí být posouzena v kontextu ostatních zjištění v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů, přičemž v tomto případě přitom koresponduje se skutečností, že zadavatel oproti předchozímu zadávacímu řízení rozsah poskytované dokumentace rozšířil a že nynější informační základ Úřad po jeho posouzení považuje za dostatečný. Takový způsob zohlednění skutečně podané nabídky je ostatně v souladu i s aktuální rozhodovací praxí předsedy Úřadu, neboť v rozhodnutí č. j. ÚOHS-29941/2026/162 ze dne 24. 8. 2026 ve věci „Access switche včetně příslušenství“ předseda Úřadu zdůraznil, že ze samotného počtu podaných nabídek nelze bez dalšího činit absolutní závěry o zákonnosti zadávacích podmínek, avšak současně rozlišil situaci, kdy byla určitá nabídka pouze podána, od situace, kdy zadavatel již posoudil její soulad s technickými podmínkami. Zatímco v prvním případě může existence nabídky sloužit pouze podpůrně ve spojení s dalšími zjištěními, v případě již provedeného posouzení splnění technických podmínek může mít taková skutečnost podstatně vyšší vypovídací hodnotu, vždy je však třeba vypořádat případné konkrétní pochybnosti o správnosti tohoto posouzení.

97. Stejná skutečnost poté oslabuje tvrzení navrhovatele, že zadávací podmínky byly fakticky nastaveny „na míru“ dosavadnímu poskytovateli služeb, resp. že informační výhoda stávajícího dodavatele ostatním soutěžitelům prakticky znemožňovala konkurovat. Úřad nezpochybňuje, že stávající dodavatel informační výhodu plynoucí z předchozího poskytování služeb přirozeně má. U plnění spočívajícího v pokračující podpoře a rozvoji již existujícího informačního systému ostatně nelze takovou výchozí informační nerovnost zcela odstranit.

98. Pro úplnost se Úřad zabýval rovněž tvrzením navrhovatele, že rozhodnutí zadavatele o námitkách je v části týkající se namítaného nedostatku informací obecné a nepřezkoumatelné, neboť zadavatel podle navrhovatele nevysvětlil, proč jednotlivé požadované informace nepovažuje za nezbytné pro zpracování nabídky. Z rozhodnutí o námitkách je patrné, že zadavatel se zabýval podstatou jednotlivých okruhů námitek navrhovatele a uvedl důvody, pro které nepovažoval namítané nedostatky zadávací dokumentace za důvodné, byť některé jeho odpovědi byly formulovány obecněji či navazovaly na vysvětlení zadávací dokumentace poskytnutá v průběhu zadávacího řízení. Z požadavku § 245 odst. 1 zákona přitom nevyplývá povinnost zadavatele reagovat samostatně a se stejnou mírou podrobnosti na každé jednotlivé dílčí tvrzení, pokud z rozhodnutí o námitkách jako celku vyplývá, jakým způsobem zadavatel podstatu dané námitky posoudil a z jakých důvodů ji odmítl. V šetřené věci je přitom z rozhodnutí o námitkách seznatelné základní argumentační východisko zadavatele, podle něhož jím zpřístupněný soubor podkladů považoval za dostatečný pro zpracování nabídky, zatímco další navrhovatelem požadované technické podrobnosti za nezbytné nepovažoval, případně jejich neposkytnutí odůvodňoval bezpečnostním či realizačním charakterem těchto informací. Skutečnost, že navrhovatel s těmito důvody věcně nesouhlasí nebo je považuje za nepřesvědčivé, sama o sobě nezakládá nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách. Úřad proto neshledal, že by zadavatel při vyřizování námitek v této části postupoval v rozporu s § 245 odst. 1 zákona.

99. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti Úřad uzavírá, že neshledal, že by zadavatel vymezil zadávací podmínky v rozsahu týkajícím se popisu stávajícího systému MBP a požadovaných služeb v rozporu s § 36 odst. 3 zákona. Stejně tak Úřad neshledal, že by v důsledku rozsahu poskytnutých informací vytvořil ve smyslu § 36 odst. 1 zákona bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže či porušil zásadu transparentnosti nebo zákazu diskriminace podle § 6 odst. 1 a 2 zákona, a námitce navrhovatele týkající se nedostatečného informačního základu zadávací dokumentace proto Úřad nepřisvědčil.

K požadavku na produkty třetích osob a tvrzenému nerovnému přístupu

100. Navrhovatel v další části návrhu brojí proti tomu, že zadávací dokumentace předpokládá při poskytování plnění na základě rámcové dohody využití produktů společností POINT.X Software, Secunet a URC Systems. Podle navrhovatele nejde toliko o uvedení konkrétních produktů tvořících součást stávajícího systému MBP, nýbrž o faktickou nutnost využít při plnění veřejné zakázky produkty či služby uvedených subjektů. Navrhovatel z toho dovozuje existenci „obligatorních poddodavatelů“, na jejichž součinnosti jsou potenciální dodavatelé závislí, aniž by zadavatel podle jeho názoru zajistil všem potenciálním dodavatelům předem stejné a transparentní technické a obchodní podmínky této součinnosti. V návrhu přitom poukazuje zejména na vlastní komunikaci se společnostmi Secunet a URC Systems a dále na podmínku školení a certifikace stanovenou společností POINT.X Software. Navrhovatel z těchto skutečností dovozuje, že zadávací podmínky zvýhodňují dodavatele, který již potřebnými vztahy či znalostmi disponuje, a ostatním dodavatelům vytvářejí bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže. V souvislosti s POINT.X Software pak výslovně poukazuje na náklady školení a certifikace ve výši 135 600 Kč bez DPH.

101. Úřad předně uvádí, že v této části není předmětem sporu samotná skutečnost, že zadavatel v technické specifikaci identifikoval produkty konkrétních výrobců. Jak bylo ostatně posouzeno již v předchozím rozhodnutí Úřadu, jde o produkty tvořící součást existujícího systému MBP, jehož podporu a další rozvoj zadavatel poptává. Pro posouzení nynějších námitek je proto podstatná především navazující otázka, zda potřeba zajistit podporu či jiné plnění ve vztahu k těmto proprietárním komponentám vede k takové závislosti na jejich výrobcích, která některému potenciálnímu dodavateli poskytuje bezdůvodnou konkurenční výhodu nebo naopak ostatním dodavatelům bezdůvodně znemožňuje či podstatně ztěžuje účast v zadávacím řízení.

102. Samotná okolnost, že při poskytování plnění na základě rámcové dohody na podporu a rozvoj již existujícího informačního systému může být nezbytné využít licence, technickou podporu, know-how či jinou součinnost třetích osob, přitom podle Úřadu ještě neznamená, že zadávací podmínky jsou diskriminační. U informačních systémů složených z proprietárních komponent lze naopak potřebu určité součinnosti výrobců či jejich autorizovaných partnerů objektivně předpokládat. Rozhodující je, zda zadavatel tuto závislost nastavil či ponechal takovým způsobem, že přístup k nezbytnému plnění je fakticky vyhrazen pouze určitému soutěžiteli, popřípadě zda některý z dodavatelů disponuje ve vztahu k nezbytnému plnění takovou výhodou, kterou ostatní soutěžitelé za objektivně srovnatelných podmínek získat nemohou. Naopak nelze požadovat, aby zadavatel odstranil každou obchodní či organizační nevýhodu, která může pro konkrétního dodavatele vyplývat z toho, že s daným výrobcem dosud nemá aktuálně navázaný obchodní vztah nebo nesplnil jeho běžné partnerské či certifikační podmínky.

103. V šetřeném případě zadavatel před zahájením zadávacího řízení ověřoval dostupnost dotčených produktů a služeb třetím osobám, přičemž společnost POINT.X Software v odpovědi ze dne 4. 3. 2025 výslovně potvrdila, že jí označené produkty poskytuje rovněž třetím stranám, a to „všem za stejných podmínek“. Současně uvedla obchodní kontakt pro zájemce o tyto produkty. POINT.X Software zároveň zadavatele informovala, že podmínkou využití některých produktů, resp. možnosti zajišťovat jejich technickou podporu, je absolvování školení a následné certifikace partnera. Obdobně společnost URC Systems v odpovědi zadavateli potvrdila, že licence ILS Console poskytuje za stejných podmínek i třetím stranám. Společnost Secunet pak ve svém vyjádření zadavateli potvrdila, že produkty easy/eISY Face Recognition Module a TCC (Terminal Control Centre) budou v případě požadavku nabízeny rovněž třetím společnostem; současně uvedla, že služby vztahující se k těmto produktům, zejména maintenance a support, mohou být poskytovány vyškolenými a certifikovanými partnery.

104. Úřad z uvedených podkladů nedovozuje, že by zadavatel před zahájením zadávacího řízení zajistil identické konkrétní obchodní podmínky každé jednotlivé budoucí transakce mezi uvedenými společnostmi a potenciálními dodavateli. Takový závěr ostatně ze všech uvedených potvrzení ani nevyplývá. Podstatné však je, že zadavatel měl k dispozici podklady svědčící o tom, že dotčené proprietární produkty či s nimi související plnění nejsou vyhrazeny výlučně stávajícímu poskytovateli systému MBP, nýbrž jsou dostupné rovněž třetím osobám, byť v případě některých produktů za splnění podmínek školení, certifikace či jiných běžných obchodních podmínek výrobce. Z hlediska zásady rovného zacházení totiž nelze požadavek na rovné podmínky zaměňovat s požadavkem, aby zadavatel za jednotlivé výrobce předem sjednal totožnou cenu každého případného obchodního vztahu s každým potenciálním dodavatelem. Rozhodující je, zda přístup k nezbytnému plnění není fakticky vyhrazen pouze některým soutěžitelům či zda nejsou ostatním soutěžitelům stanoveny podmínky, které by jim tento přístup objektivně znemožňovaly.

105. Úřad se v tomto kontextu zabýval rovněž konkrétní zkušeností navrhovatele se společnostmi Secunet a URC Systems, neboť právě z komunikace se zmíněnými dodavateli navrhovatel dovozuje, že obecná potvrzení získaná zadavatelem neodpovídají skutečným podmínkám na trhu. Pokud jde o společnost Secunet, z předložené komunikace je patrné, že navrhovatel tuto společnost oslovil dne 13. 5. 2026 s žádostí o cenovou nabídku na produkty a služby uvedené v technické specifikaci, následně svoji žádost dne 20. 5. 2026 opakoval a dne 3. 6. 2026 oslovil další kontaktní adresu Secunetu. Téhož dne obdržel odpověď pracovníka zákaznické podpory, podle níž byla jeho žádost předána obchodnímu týmu. Úřad připouští, že komunikace společnosti Secunet s navrhovatelem probíhala s určitou časovou prodlevou, a že do skončení jím doložené komunikace neobdržel konkrétní cenovou nabídku společnosti Secunet. Z této skutečnosti však ještě nelze dovodit závěr tvrzený navrhovatelem, tedy že mu společnost Secunet odmítla požadované plnění poskytnout, že by toto plnění bylo dostupné pouze stávajícímu poskytovateli nebo jinému konkrétnímu soutěžiteli, popřípadě že by Secunet vůči navrhovateli uplatnil odlišné obchodní podmínky než vůči ostatním potenciálním dodavatelům. Z doložené komunikace naopak vyplývá toliko to, že vyřízení obchodního požadavku navrhovatele trvalo určitou dobu a že jeho požadavek byl následně předán obchodnímu týmu. Samotná délka či neefektivita komunikace mezi dvěma soukromými subjekty však bez dalších okolností neprokazuje diskriminační nastavení zadávacích podmínek zadavatelem.

106. Poněkud odlišný je skutkový průběh komunikace se společností URC Systems. Navrhovatel ji oslovil dne 13. 5. 2026 s žádostí o cenovou nabídku na produkt a služby ILS Console. URC Systems následně požadovala před poskytnutím cenové nabídky uzavření dohody o mlčenlivosti, navrhovatel ji podepsal a zaslal zpět, načež společnost sdělila, že na vytvoření nabídky pracuje. Dne 25. 5. 2026 následně společnost požádala o upřesnění požadovaného rozsahu plnění, mimo jiné úrovně požadované podpory, rozsahu maintenance, požadovaného SLA, hranic odpovědnosti, součinnosti při řešení incidentů, konfigurace a změnových požadavků či rozsahu dokumentace a školení. Navrhovatel na tuto žádost reagoval dalšími informacemi a komunikace mezi ním a URC Systems dále pokračovala. Úřad nepomíjí, že společnost URC Systems ve své komunikaci současně uvedla, že parametry, které měla v daném okamžiku k dispozici, podle jejího názoru nebyly dostatečně specifikovány pro vytvoření kvalifikované a odpovědné cenové nabídky odpovídající skutečnému rozsahu požadovaného plnění. Zároveň však nelze tuto část komunikace vytrhnout z jejího celkového kontextu. URC Systems totiž neodmítla navrhovateli nabídku poskytnout, nýbrž požadovala konkretizaci plnění, které po ní navrhovatel hodlal objednat, a po jejím doplnění v obchodním jednání pokračovala. Navrhovatel sám v reakci ze dne 27. 5. 2026 společnosti URC Systems vysvětloval charakter poptávaného plnění a rozsah plnění, který po ní požaduje, a následně poskytoval další upřesnění požadovaného supportu, maintenance a reakčních dob.

107. Ani tato komunikace však podle Úřadu neprokazuje tvrzenou nerovnost podmínek. Pro závěr o porušení zásady rovného zacházení by nebylo rozhodné, že konkrétní výrobce potřebuje pro vytvoření obchodní nabídky znát rozsah služeb, které po něm má jeho obchodní partner požadovat. Potřeba vymezit úroveň podpory, rozsah maintenance či smluvní odpovědnost je přirozenou součástí obchodního vztahu mezi dodavatelem plnění na základě rámcové dohody a třetí osobou, která má poskytovat dílčí proprietární plnění. Z doložené komunikace nevyplývá, že by URC Systems odmítla navrhovateli plnění poskytnout nebo že by obdobná upřesnění od jiných zájemců nepožadovala. Stejně tak z ní nelze dovodit, že by některý jiný soutěžitel získal plnění URC Systems za předem garantovaných výhodnějších podmínek.

108. Pokud navrhovatel z požadavku URC Systems na doplnění informací současně dovozuje obecnou nedostatečnost zadávací dokumentace, Úřad připomíná své závěry učiněné výše v části tohoto rozhodnutí věnované § 36 odst. 3 zákona. Otázku, zda zadavatel poskytl dodavatelům informace o systému MBP v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení, je třeba posuzovat podle zadávací dokumentace jako celku, nikoli podle toho, zda třetí osoba při přípravě konkrétní obchodní nabídky požadovala od svého potenciálního smluvního partnera další upřesnění. To platí tím spíše, že rozsah plnění, který konkrétní dodavatel hodlá zajistit vlastními silami a který naopak hodlá smluvně přenést na výrobce či jinou třetí osobu, může být u jednotlivých dodavatelů rozdílný. Požadavky třetí osoby na konkrétní rozsah jí poptávaných služeb proto nelze bez dalšího ztotožnit s informacemi, které musí zadavatel podle § 36 odst. 3 zákona poskytnout všem dodavatelům jako součást zadávacích podmínek.

109. Úřad dále považuje za nezbytné vypořádat argument navrhovatele týkající se školení a certifikace POINT.X Software. Jak vyplývá z vyjádření této společnosti, absolvování školení a následná certifikace představují u některých jejích produktů podmínku jejich využití, resp. poskytování technické podpory třetí stranou. Navrhovatel namítá zejména skutečnost, že tato podmínka musí být splněna již před podáním nabídky a je spojena s částkou 135 600 Kč bez DPH. V této souvislosti je pak třeba připomenout konkrétní obsah předchozího rozhodnutí. Úřad v něm samotný požadavek společnosti POINT.X Software na uzavření NDA nepovažoval za rozporný se zákonem ani za excesivní a současně výslovně vycházel z toho, že podmínky byly shodné pro všechny potenciální dodavatele. Rovněž částku 135 600 Kč bez DPH za školení a certifikaci Úřad neposoudil jako samostatnou překážku hospodářské soutěže. Této skutečnosti přikládal význam v kontextu tehdy zjištěného celkového informačního deficitu, kdy potenciální dodavatelé podle závěrů předchozího rozhodnutí neměli k dispozici dostatek informací nezbytných pro sestavení nabídky a současně museli ještě před jejím podáním vynaložit uvedené náklady.

110. Jak ovšem Úřad podrobně dovodil výše, v nynějším zadávacím řízení již neshledal takový celkový informační deficit, který byl určující pro závěr učiněný v předchozím správním řízení. Okolnost, které byla v předchozím rozhodnutí přikládána určitá váha právě ve spojení s tehdejším nedostatkem informací, proto nelze mechanicky převzít jako samostatný důvod nezákonnosti nynějších zadávacích podmínek. Úřad v této souvislosti připomíná, že ani v předchozím rozhodnutí nepovažoval částku 135 600 Kč bez DPH požadovanou za školení a certifikaci sama o sobě za excesivní, a to rovněž s přihlédnutím k celkové předpokládané hodnotě plnění (ve výši 273 565 500 Kč bez DPH), přičemž význam jí přikládal až ve spojení s tehdy zjištěným informačním deficitem a z něj plynoucí informační nerovnováhou mezi potenciálními dodavateli. Za situace, kdy Úřad v nyní posuzovaném zadávacím řízení obdobný informační deficit neshledal, proto ani samotná povinnost potenciálního dodavatele před podáním nabídky splnit certifikační podmínku výrobce a nést s ní spojený náklad nezakládá bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže. To platí tím spíše, je-li uvedená podmínka objektivně spojena s oprávněním poskytovat technickou podporu daného proprietárního produktu a je za srovnatelných podmínek dostupná třetím osobám.

111. Úřad přitom nepřehlíží, že stávající poskytovatel může v důsledku předchozího plnění disponovat certifikacemi, obchodními vztahy či praktickou zkušeností, jejichž získání bude pro nového dodavatele znamenat určité náklady či časovou zátěž. Taková výhoda však může být přirozeným důsledkem předchozího působení na konkrétním systému a sama o sobě ještě není bezdůvodnou konkurenční výhodou vytvořenou zadavatelem. Účelem zákona není zcela eliminovat faktické rozdíly mezi dosavadním poskytovatelem a novými soutěžiteli, nýbrž zabránit tomu, aby zadavatel svým postupem bez objektivního důvodu některému z nich znemožnil nebo podstatně ztížil přístup k soutěži. V nynější věci však z podkladů nevyplývá, že by přístup k produktům POINT.X Software, Secunet či URC Systems byl vyhrazen stávajícímu poskytovateli nebo že by ostatní potenciální dodavatelé nemohli příslušná oprávnění či součinnost za podmínek stanovených příslušnými výrobci získat.

112. Úřad se rovněž neztotožňuje s požadavkem navrhovatele, podle něhož měl zadavatel sám zajistit příslušná plnění od výrobců, stanovit jejich ceny, případně začlenit úplné obchodní podmínky těchto vztahů přímo do zadávací dokumentace. Taková povinnost ze zákona bez dalšího nevyplývá. Zadavatel odpovídá za stanovení vlastních zadávacích podmínek a musí zajistit, aby jejich nastavením nevytvářel bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Neznamená to však, že je povinen převzít na sebe veškerá obchodní jednání, která mohou budoucí dodavatelé vést se svými subdodavateli, výrobci komponent či poskytovateli licencí. Požadavek navrhovatele by ve svém důsledku vedl k tomu, že by zadavatel musel před zahájením zadávacího řízení smluvně zajistit a cenově standardizovat prakticky každé proprietární plnění třetích osob, s nímž může budoucí dodavatel při realizaci zakázky pracovat, přestože je takové plnění na trhu dostupné více subjektům. Rovněž stanovení jakékoliv pevné ceny zadavatelem za část plnění v zadávacích podmínkách by byla v rozporu se zásadou transparentnosti a zásadou podpory a rozvoje hospodářské soutěže, neboť by vyloučila či výrazně omezila jakoukoliv soutěž o toto plnění.

113. Úřad tak na základě výše uvedeného neshledal, že by zadavatel tím, že do předmětu plnění zahrnul podporu existujících proprietárních produktů POINT.X Software, Secunet a URC Systems a ponechal na dodavatelích zajištění potřebné obchodní součinnosti s těmito subjekty, vytvořil některému dodavateli bezdůvodnou konkurenční výhodu nebo ostatním dodavatelům bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže ve smyslu § 36 odst. 1 zákona či porušil zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace podle § 6 zákona.

K režimu zpřístupnění neveřejné části zadávací dokumentace

114. Navrhovatel dále namítá, že zadavatel postupoval v rozporu s § 96 odst. 2 zákona při zpřístupňování neveřejné části zadávací dokumentace. Podle navrhovatele zákon vyžaduje, aby byla příslušná část zadávací dokumentace dodavateli skutečně zpřístupněna nejpozději do tří pracovních dnů od doručení žádosti o její poskytnutí; za splnění této povinnosti proto podle jeho názoru nelze považovat pouhé sdělení možnosti sjednat si termín budoucího nahlížení. Navrhovatel v této souvislosti uvádí, že o zpřístupnění neveřejné části zadávací dokumentace požádal dne 5. 5. 2026, přičemž samotné nahlížení proběhlo až dne 12. 5. 2026.

115. Navrhovatel současně zpochybňuje samotný mechanismus stanovený v příloze č. 4 zadávací dokumentace „Podmínky zpřístupnění neveřejné části ZD“. Podle jeho názoru tento mechanismus umožňuje, aby zadavatel využil celou třídenní lhůtu pouze k posouzení žádosti a teprve následně dodavateli umožnil sjednat termín nahlížení. V důsledku toho podle navrhovatele může dojít k situaci, kdy bude dodavateli přístup k dokumentaci fakticky umožněn až po uplynutí zákonné lhůty, čímž bude smysl § 96 odst. 2 zákona vyprázdněn. Navrhovatel v námitkách tuto tezi ilustruje na příkladu žádosti podané v pátek, při jejímž vyřízení až na konci třetího pracovního dne by s ohledem na stanovené časy pro nahlížení mohl být první reálně využitelný termín dostupný až po uplynutí zákonné lhůty.

116. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že podle § 96 odst. 2 zákona platí, že nelze-li některou část zadávací dokumentace zpřístupnit způsobem podle § 96 odst. 1 zákona z důvodů stanovených v tomto ustanovení, může ji zadavatel poskytnout jiným vhodným způsobem; v takovém případě ji musí odeslat, předat nebo jinak zpřístupnit nejpozději do tří pracovních dnů od doručení žádosti dodavatele o její poskytnutí. V případě postupu podle § 36 odst. 8 zákona může být poskytnutí příslušné části zadávací dokumentace podmíněno přijetím přiměřených opatření k ochraně důvěrné povahy informací. Z citovaného ustanovení § 96 odst. 2 zákona přitom vyplývá, že zákon nestanoví jediný konkrétní technický způsob zpřístupnění neveřejné části zadávací dokumentace. S ohledem na povahu chráněných informací tedy může být legitimním způsobem jejího zpřístupnění rovněž kontrolované nahlížení na určeném místě, jsou-li pro takový postup splněny zákonné předpoklady, zvolený způsob však nesmí vést k faktickému prodloužení zákonné lhůty. Nejpozději do tří pracovních dnů od doručení žádosti musí být dodavateli vytvořena reálná a využitelná možnost se s příslušnou částí zadávací dokumentace seznámit.

117. Je-li tedy neveřejná část zadávací dokumentace zpřístupňována formou kontrolovaného nahlížení, je třeba odlišit okamžik, kdy zadavatel dodavateli vytvoří reálnou možnost přístupu, od okamžiku, kdy dodavatel této již existující možnosti skutečně využije. Ustanovení § 96 odst. 2 zákona podle Úřadu nelze vykládat tak, že dodavatel musí příslušnou dokumentaci v třídenní lhůtě také fakticky prostudovat. Zákonná povinnost směřuje vůči zadavateli, který musí v uvedené lhůtě dokumentaci odeslat, předat nebo jinak zpřístupnit. Jestliže tedy zadavatel vytvoří v zákonné lhůtě reálnou možnost přístupu a dodavatel si z možností, které mu zadavatel poskytl, zvolí termín pozdější, není samotné uskutečnění nahlížení po uplynutí tří pracovních dnů bez dalšího porušením § 96 odst. 2 zákona.

118. V nyní posuzované věci zadavatel v čl. 19 zadávací dokumentace stanovil, že neveřejné přílohy budou dodavatelům zpřístupněny po splnění stanovených podmínek, mj. uzavření smlouvy o mlčenlivosti, a způsobem upraveným v příloze č. 4 zadávací dokumentace. Podle této přílohy zadavatel žádost dodavatele „ve lhůtě 3 pracovních dnů (…) posoudí a povolí nebo odmítne přístup v případě nedostatečnosti této žádosti“. Současně stanovil, že nahlížení bude umožněno v pondělí až čtvrtek od 9:00 do 15:00 hodin a v pátek od 9:00 do 11:00 hodin. Úřad se nejprve zabýval tím, zda takto nastavený mechanismus již sám o sobě neodporuje § 96 odst. 2 zákona.

119. Úřad v této souvislosti uvádí, že z přílohy č. 4 zadávací dokumentace nelze dovodit oprávnění zadavatele využít celou zákonnou lhůtu pouze k administrativnímu posouzení žádosti a vlastní zpřístupnění dokumentace následně odsunout až za její konec. Uvedená příloha sice stanoví, že zadavatel žádost ve lhůtě tří pracovních dnů posoudí, nestanoví však, že by teprve po uplynutí této lhůty měl být dodavateli umožněn přístup k neveřejné části zadávací dokumentace. Nastavený mechanismus tedy umožňuje, aby zadavatel žádost posoudil a dodavateli vytvořil reálnou možnost přístupu ještě ve lhůtě stanovené v § 96 odst. 2 zákona. Samotná možnost, že by zadavatel mohl tento mechanismus v konkrétním případě aplikovat způsobem vedoucím k překročení zákonné lhůty, přitom nezakládá nezákonnost zadávací podmínky jako takové. Pokud by zadavatel žádost posoudil až v okamžiku, kdy by s ohledem na jím stanovené časy nahlížení již nebylo možné dokumentaci do konce zákonné lhůty fakticky zpřístupnit, bylo by namístě posoudit soulad takového konkrétního postupu s § 96 odst. 2 zákona. Takový důsledek však ze samotného obsahu textu přílohy č. 4 nevyplývá.

120. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, a mezi účastníky řízení přitom není sporu o tom, že navrhovatel požádal o zpřístupnění neveřejné části zadávací dokumentace dne 5. 5. 2026, dne 7. 5. 2026 jej zadavatel informoval o splnění podmínek pro její zpřístupnění a umožnil mu zvolit konkrétní termín nahlížení, přičemž samotné nahlížení následně proběhlo až dne 12. 5. 2026. Pro posouzení dodržení zákonné lhůty je významné, že vzhledem ke státnímu svátku dne 8. 5. 2026 a následujícím dnům pracovního klidu připadal třetí pracovní den po doručení žádosti na pondělí 11. 5. 2026. Podle předem stanovených podmínek zadavatele přitom bylo právě v pondělí možné nahlížet do neveřejné části zadávací dokumentace v době od 9:00 do 15:00 hodin. V okamžiku, kdy tedy zadavatel dne 7. 5. 2026 navrhovateli oznámil splnění podmínek pro zpřístupnění dokumentace a vyzval jej ke sdělení vybraného termínu, zbýval v rámci zákonné lhůty ještě den, v němž bylo podle předem stanoveného režimu možné nahlížení uskutečnit.

121. V této souvislosti Úřad rovněž poukazuje na skutečnost, že navrhovatel na výzvu zadavatele ze dne 7. 5. 2026 nepožadoval uskutečnění nahlížení v konkrétním termínu spadajícím do zákonné lhůty, nýbrž zadavateli sdělil, že se „ohledně termínu ještě ozve“. Následně to byl sám navrhovatel, kdo navrhl uskutečnění nahlížení dne 12. 5. 2026 v 11:00 hod., přičemž zadavatel tento termín potvrdil. Z dokumentace o zadávacím řízení a z předložených důkazů současně nevyplývá, že by zadavatel navrhovateli reálně znemožnil zvolit termín spadající do zákonné lhůty, odmítl jeho požadavek na dřívější nahlížení nebo mu jiným způsobem zabránil využít přístup k dokumentaci včas. Nyní posuzovaný případ se proto podstatně liší od hypotetického scénáře popisovaného navrhovatelem, v němž by zadavatel žádost vyřídil teprve v takovém okamžiku, kdy by již v důsledku jím stanoveného režimu nebylo možné dokumentaci v zákonné lhůtě fakticky zpřístupnit.

122. Za těchto okolností Úřad nesouhlasí s argumentací navrhovatele, podle níž je pro posouzení dodržení § 96 odst. 2 zákona bez dalšího rozhodující datum, kdy k nahlížení fakticky došlo. Takový výklad by směšoval povinnost zadavatele dokumentaci v zákonné lhůtě zpřístupnit s následným rozhodnutím dodavatele, kdy již vytvořené možnosti přístupu reálně využije. Pro posouzení dodržení zákonné povinnosti je rozhodující, zda měl dodavatel v důsledku postupu zadavatele reálnou možnost přístup v zákonné lhůtě uskutečnit, nikoliv pouze to, kterého dne se nakonec s dokumentací fakticky seznámil. Úřad současně zdůrazňuje, že uvedený závěr nelze zobecnit tak, že by k dodržení § 96 odst. 2 zákona vždy postačovalo pouhé oznámení zadavatele, že si dodavatel může sjednat budoucí termín nahlížení. Vždy je nutné posoudit konkrétní podmínky přístupu a ověřit, zda oznámení zadavatele skutečně zakládalo možnost dokumentaci ještě v zákonné lhůtě získat či do ní nahlédnout. Pokud by zadavatel žádost sice formálně schválil v zákonné lhůtě, ale nejbližší termín, který by byl schopen nebo ochoten poskytnout, by připadal až na dobu po jejím uplynutí, nebylo by možné takový postup považovat za včasné zpřístupnění ve smyslu § 96 odst. 2 zákona.

123. Úřad proto uzavírá, že ani samotný mechanismus zpřístupňování neveřejné části zadávací dokumentace stanovený zadavatelem, ani jeho aplikace vůči navrhovateli v nyní posuzovaném případě nezakládají důvod pro závěr o porušení § 96 odst. 2 zákona.

Závěr

124. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti Úřad uzavírá, že v šetřeném případě nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona, a proto podle § 265 písm. a) zákona rozhodl o zamítnutí návrhu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Adresát/i:

1. Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad štolou 936/3, Holešovice, 170 00 Praha 7

2. Pramacom Prague spol. s r.o., Na Pískách 1667/36, 160 00 Praha 6

Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 34354/2026/500spisová značka: S0433/2026/VZ

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 34354/2026/500
spisová značka: S0433/2026/VZ