číslo jednací: 34267/2026/163
spisová značka: R0130/2026/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Zeleň Hlavní třídy v Ostravě - Porubě, II. etapa |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 12. 10. 2026 |
| Dokumenty |
|
PID |
UOHSX00NEH7J |
|
|
|
Č. j. |
ÚOHS-34267/2026/163 |
||
|
Sp. zn. |
ÚOHS-R0130/2026/VZ |
||
|
Datum, místo |
9. 10. 2026, Brno |
Rozhodnutí PŘEDSEDY
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 14. 8. 2026 obviněným
- statutární město Ostrava – městský obvod Poruba, IČO 00845451, se sídlem Prokešovonáměstí 1803/8, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 4. 8. 2026, č. j. ÚOHS-28025/2026/500 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0397/2026/VZve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, při zadávání veřejné zakázky „Zeleň Hlavní třídy v Ostravě - Porubě, II. etapa“ v otevřeném řízení,jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17. 6. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejnýchzakázek dne 18. 6. 2024 pod ev. č. Z2024-027591 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne podev. č. 357967-2024,
jsem podle ustanovení § 152 odst. 6 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 90 odst. 1 písm. b) téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ÚOHS-S0397/2026/VZ, č. j. ÚOHS-28025/2026/500, vydané dne 4. 8. 2026 r u š í m a věc v r a c í m Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.
Odůvodnění
I. SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ VEDENÉ ÚŘADEM PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
1. Úřad obdržel dne 16. 9. 2024 podnět k prošetření postupu obviněného ve věci veřejné zakázky. Stěžovatel v podnětu konkrétně poukazoval na chybějící náležitosti oznámení o výběru dodavatele. Podle stěžovatele oznámení v rozporu se zákonem neobsahovalo seznam dokladů prokazujících splnění technické kvalifikace.
2. Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění vyplývající ze shromážděných podkladů za dostatečná a měl za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“)[1], zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), v návaznosti na § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) řízení o přestupku z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS-21532/2026/500 ze dne 17. 6. 2026 (dále jen „příkaz“).
3. Ve výroku I příkazu Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ tím, že při zadávání veřejné zakázky v rozporu s § 123 odst. 1 písm. b) bod 2 ZZVZ a zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 ZZVZ neučinil součástí oznámení o výběru dodavatele odeslaného dne 26. 8. 2024 výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele v zákonem požadovaném rozsahu, když neuvedl údaje rozhodné pro prokázání splnění technické kvalifikace ve vztahu k členům týmu vybraného dodavatele, a účastníkům zadávacího řízení tak odepřel možnost se s předmětným výsledkem posouzení seznámit v průběhu zadávacího řízení, přičemž tímto nezákonným postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele a s vybraným dodavatelem uzavřel dne 23. 9. 2024 smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky. Výrokem II příkazu Úřad obviněnému za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I příkazu uložil pokutu ve výši 50 000 Kč.
4. Vydáním příkazu bylo podle § 249 ZZVZ ve spojení § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední. Dne 25. 6. 2026 Úřad obdržel odpor obviněného z téhož dne proti uvedenému příkazu. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje.
II. Napadené rozhodnutí
5. Dne 4. 8. 2026 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-28025/2026/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ tím, že při zadávání veřejné zakázky v rozporu s § 123 odst. 1 písm. b) bod 2 ZZVZ a zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 ZZVZ neučinil součástí Oznámení o rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele[2] odeslaného dne 26. 8. 2024 (dále jen „oznámení o výběru“) výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele – VYKRUT zahradní služby a.s., IČO 03921921, se sídlem Pavlovova 3048/40, Zábřeh, 700 30 Ostrava (dále jen „vybraný dodavatel“) v zákonem požadovaném rozsahu, když neuvedl údaje rozhodné pro prokázání splnění technické kvalifikace ve vztahu k členům týmu vybraného dodavatele, a účastníkům zadávacího řízení tak odepřel možnost se s předmětným výsledkem posouzení seznámit v průběhu zadávacího řízení, přičemž tímto nezákonným postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele a s vybraným dodavatelem uzavřel dne 23. 9. 2024 smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky.
6. Výrokem II Úřad za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I napadeného rozhodnutí uložil obviněnému podle § 268 odst. 2 písm. a) ZZVZ pokutu ve výši 50 000 Kč. Výrokem III uložil Úřad obviněnému povinnost uhradit náklady správního řízení ve výši 2 500 Kč.
7. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že obviněný spáchal přestupek tím, když v oznámení o výběru neuvedl všechny zákonem požadované údaje prokazující splnění technické kvalifikace vybraného dodavatele. Přestože oznámení obsahovalo identifikaci členů realizačního týmu, neobsahovalo konkrétní údaje o jejich vzdělání, odborné praxi ani referenčních zkušenostech, z nichž by bylo možné ověřit splnění zadávacích podmínek. Úřad zdůraznil, že pouhé konstatování splnění kvalifikace bez uvedení konkrétních údajů rozhodných pro splnění kvalifikace je nepřezkoumatelné a neumožňuje ostatním účastníkům ověřit správnost postupu obviněného. Takový postup shledal Úřad v rozporu se zásadou transparentnosti.
8. Současně Úřad uzavřel, že uvedené pochybení mohlo ovlivnit výběr dodavatele, neboť ostatním účastníkům zadávacího řízení byla fakticky odepřena možnost posoudit správnost hodnocení kvalifikace a případně proti výběru dodavatele účinně brojit námitkami. Pro naplnění skutkové podstaty přestupku přitom postačuje již potenciální možnost ovlivnění výběru dodavatele. Jelikož obviněný následně uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem, byly dle napadeného rozhodnutí splněny všechny znaky přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ.
9. Při stanovení výše pokuty Úřad vycházel z toho, že projednávaný přestupek byl spáchán v souběhu s jiným přestupkem obviněného, za který již byla pravomocně uložena pokuta 30 000 Kč v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0458/2025/VZ. V tomto dřívějším případě šlo o závažnější porušení zákona spočívající v nevyloučení dodavatele s nejvýhodnější nabídkou, který nesplňoval zadávací podmínky. Úřad proto aplikoval absorpční zásadu, přičemž posoudil, jakou celkovou pokutu by uložil za oba přestupky společně, a dospěl k částce 80 000 Kč. Následně od této částky odečetl již uloženou pokutu 30 000 Kč za první přestupek a výsledkem byla pokuta 50 000 Kč uložená v nyní projednávané věci.
III. ROZKLAD obviněného
10. Dne 14. 8. 2026 obdržel Úřad rozklad obviněného proti všem výrokům napadeného rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo obviněnému doručeno dne 4. 8. 2026. Obviněný podal rozklad v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
11. Stěžejní námitkou rozkladu je především namítané nesprávné právní posouzení věci a nedostatečné zjištění skutkového stavu. Dle obviněného nebyly naplněny všechny znaky skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ, zejména znak spočívající v možnosti ovlivnění výběru dodavatele. Ačkoli obviněný připouští, že oznámení o výběru dodavatele neobsahovalo všechny zákonem požadované údaje týkající se technické kvalifikace členů realizačního týmu vybraného dodavatele, zdůrazňuje, že vybraný dodavatel ve skutečnosti všechny kvalifikační požadavky splňoval. Z toho důvodu vytýkané pochybení nemohlo ani potenciálně ovlivnit výsledek zadávacího řízení. Současně poukazuje na skutečnost, že druhý účastník zadávacího řízení nepodal proti postupu obviněného námitky, přestože tak mohl učinit, což má svědčit o tom, že nepovažoval rozsah poskytnutých informací za nedostatečný ani neměl důvod zpochybňovat výběr dodavatele.
12. Obviněný je rovněž přesvědčen, že se Úřad nedostatečně vypořádal s jeho argumentací a s relevantní rozhodovací praxí, zejména s případy, v nichž bylo správní řízení zastaveno z důvodu absence reálné nebo potenciální možnosti ovlivnit výběr dodavatele. Současně namítá porušení zásady materiální pravdy a zásady vyšetřovací, neboť podle jeho názoru Úřad neprokázal, že by neúplnost oznámení mohla mít jakýkoli dopad na práva druhého účastníka nebo na výsledek zadávacího řízení.
13. Podstatná část rozkladu směřuje dále proti uložené pokutě. Obviněný namítá, že Úřad nesprávně zohlednil souběh projednávaného přestupku s jiným přestupkem řešeným v řízení vedeném vůči městskému obvodu Stará Bělá a na tomto základě nesprávně aplikoval absorpční zásadu při stanovení výše sankce. Podle obviněného je třeba městské obvody v oblasti zadávání veřejných zakázek a související odpovědnosti posuzovat samostatně, neboť v rámci svěřené působnosti jednají nezávisle a nesou odpovědnost za vlastní postupy.
14. Současně obviněný považuje pokutu ve výši 50 000 Kč za nepřiměřenou, neboť podle jeho názoru neodpovídá nízké intenzitě vytýkaného porušení ani dosavadní rozhodovací praxi Úřadu. Poukazuje přitom na jiné případy, v nichž byly za závažnější porušení zákona a za jednání s přímým dopadem na výběr dodavatele ukládány nižší sankce.
Závěr rozkladu
15. S ohledem na uvedené skutečnosti obviněný navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil. Pokud by byl závěr o spáchání přestupku potvrzen, navrhuje změnu výroku o sankci tak, aby bylo namísto pokuty uloženo napomenutí, případně aby byla uložená pokuta výrazně snížena na přiměřenou výši odpovídající okolnostem případu.
IV. ŘÍZENÍ O ROZKLADU
16. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
17. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 98 odst. 1 zákona o přestupcích přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí v plném rozsahu.
18. S přihlédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat závěr, že napadené rozhodnutí není správné a zákonné, proto je nutné jej zrušit a věc vrátit Úřadu k novému projednání.
V. K důvodům zrušení výroku i napadeného rozhodnutí
19. Obviněný v rozkladu nejprve namítá, že není naplněn jeden ze zákonem požadovaných znaků skutkové podstaty přestupku spočívající v ovlivnění nebo možnosti ovlivnění výběru dodavatele, a to ani potenciálně. Obviněný nerozporuje skutkový stav zjištěný Úřadem ve vztahu k tomu, zda obviněný skutečně v oznámení o výběru nekonkretizoval údaje rozhodné pro splnění požadované technické kvalifikace ve vztahu k členům týmu, tj. požadované délky praxe jednotlivých techniků a jejich požadovaného vzdělání. Obviněný je však toho názoru, že jeho pochybení, na rozdíl od závěru Úřadu, nemohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť vybraný dodavatel skutečně splnil veškeré zadávací podmínky, včetně podmínek technické kvalifikace.
K zákonným požadavkům na obsah oznámení o výběru dodavatele
20. Byť tedy obviněný nebrojí proti skutkovým zjištěním týkajícím se neuvedení údajů rozhodných pro prokázání splnění technické kvalifikace ve vztahu k členům týmu vybraného dodavatele v oznámení o výběru, je nutno se s ohledem na § 98 odst. 1 zákona o přestupcích skutkovými zjištěními Úřadu zabývat. Z napadeného rozhodnutí, zejména pak bodů 29. – 31. odůvodnění je patrné, že Úřad - ve vztahu k uvedení, resp. neuvedení údajů pro prokázání technické kvalifikace - zjistil skutkový stav do takové kvalitativní míry, že o něm nejsou důvodné pochybnosti, čímž Úřad dostál své povinnosti postupovat podle § 2 správního řádu. Lze tak označit za prokázané, že obviněný v oznámení výběru nekonkretizoval údaje, které by prokazovaly splnění technické kvalifikace jednotlivými členy realizačního týmu.
21. Nyní je třeba posoudit, zda tímto pochybením došlo k porušení ZZVZ. Předně je třeba uvážit, jaké veškeré náležitosti má obsahovat oznámení o výběru dodavatele dle ZZVZ. Podle § 123 odst. 1 písm. b) bod 2 ZZVZ musí být součástí oznámení o výběru výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který u technické kvalifikace obsahuje údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace. „[N]epostačí předložení pouhého seznamu dokladů, ze kterých má splnění požadavků vyplývat, ale je nutné přímo uvést ty údaje, které z těchto dokladů (…) vyplynuly a jejichž prostřednictvím tak bylo možné prokázat splnění požadavků zadavatele. Tyto údaje musí zadavatel k oznámení o výběru předložit zejména z toho důvodu, aby ostatní dodavatelé mohli zpětně přezkoumat, zda bylo o výběru dodavatele rozhodnuto v souladu se ZZVZ“.[3] Z logiky věci jsou tak zadavatelé dle tohoto ustanovení především povinni uvést takové informace, z nichž bude patrné, že požadované kvalifikační požadavky byly splněny, jelikož na základě těchto informací zadavatelé rozhodují o výběru dodavatele a na základě těchto informací mohou ostatní účastníci zadávacího řízení zkontrolovat, zda odpovídají zadávacím podmínkám, a případně se rozhodnout, že podají námitky.
22. S ohledem na uvedené vyplývá, že jestliže obviněný v oznámení o výběru uvedl ve vztahu ke splnění technické kvalifikace jednotlivých členů realizačního týmu toliko informaci o jménu a pozici technika, spolu se strohou informací, že daní technici „splňují požadavky zadavatele“, aniž by obviněný konkretizoval údaje rozhodné pro prokázání splnění kritérií kvalifikace, byl tento postup v rozporu se zněním ZZVZ. Lze uzavřít, že Úřad v tomto ohledu zcela správně dospěl k závěru, že obviněný nepostupoval v souladu s § 123 odst. 1 písm. b) bod 2 ZZVZ ani v souladu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 ZZVZ. Byl tudíž naplněn první znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ, přičemž byla dne 23. 9. 2024 rovněž i uzavřena smlouva na veřejnou zakázku.
K vlivu postupu obviněného na soutěž o veřejnou zakázku
23. Aby mohl Úřad konstatovat spáchání přestupku obviněným, musí dojít k naplnění všech znaků skutkové podstaty přestupku. Obviněný v této souvislosti v rozkladu namítá, že jeho postup nemohl mít vliv na výběr dodavatele, neboť vybraný dodavatel technickou kvalifikaci fakticky splňoval. Rovněž pak obviněný dle svého názoru neznemožnil druhému účastníku podat proti postupu obviněného námitky, a to z toho důvodu, že pokud by tento účastník vůbec považoval obsah oznámení o výběru za neúplný, bezpochyby měl možnost námitky podat, což neučinil.
24. V obecné rovině lze uvažovat o dvojím druhu vlivu postupu zadavatele na výběr dodavatele. V případě některých úkonů – typicky těch, které se týkají zadávacích podmínek – lze uvažovat o tom, že jejich vliv směřuje tzv. „vně“ zadávacího řízení. Jinými slovy takovým postupem zadavatele je ovlivněna neznámá skupina dodavatelů, kteří by se za jiných okolností (pokud by např. postup zadavatele při vymezení zadávacích podmínek byl souladný se zákonem) ucházeli o veřejnou zakázku.
25. Naproti výše uvedenému vlivu zadavatele stojí vliv tzv. „dovnitř“, tedy směrem ke známému okruhu uchazečů o veřejnou zakázku. V tomto smyslu půjde typicky o úkony zadavatele, které následují po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, tedy v okamžiku, kdy už je znám okruh účastníků zadávacího řízení (půjde tedy například o nesprávné posouzení kvalifikace jednoho z účastníků zadávacího řízení).
26. Při posuzování vlivu vně zadávacího řízení pak judikatura tuzemských soudů dovozuje, že aby bylo možno konstatovat, že postup zadavatele měl vliv na výběr dodavatele, postačuje, aby byl takový vliv pouze v rovině potenciality (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26. 3. 2015, č. j. 62 Af 120/2013-156). Naopak při posuzování vlivu „dovnitř“ potencialita dopadu na výběr nejvhodnější nabídky nemusí dostačovat a je proto záhodno se zabývat tím, jakým způsobem a do jaké míry ovlivnil postup obviněného výběr dodavatele.
27. Na základě výše uvedeného je nutno seznat, že nyní posuzovaný úkon obviněného (tedy neúplnost oznámení o výběru) je nepochybně úkonem, jehož vliv směřuje dovnitř zadávacího řízení. Vliv vně je v tomto případě zcela vyloučen, neboť již uplynula lhůta pro podání nabídek, čímž se zadávací řízení de facto uzavřelo přístupu jakéhokoliv dalšího dodavatele a postup obviněného tak může být posuzován pouze ve vztahu k již známé množině dodavatelů – účastníků zadávacího řízení.
28. Na tomto místě je tedy vhodné připomenout skutkové okolností případu. Do zadávacího řízení byly podány dvě nabídky. Neuvedení údajů rozhodných pro prokázání splnění kvalifikace v oznámení o výběru tak mohlo mít reálný dopad pouze na jediného dalšího účastníka zadávacího řízení. Lze konstatovat, že Úřad v napadeném rozhodnutí v části, která se týká vlivu předmětného postupu obviněného (viz body 43. a násl. odůvodnění napadeného rozhodnutí) tento zúžený okruh subjektů, na které mohl mít postup obviněného vliv, zohlednil. Jeho úvahy ale poukazují na to, že se mu jako dostatečná jeví potencialita vlivu postupu obviněného, která je ze své povahy spíše vlastní vlivu vně zadávacího řízení (viz již uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26. 3. 2015, č. j. 62 Af 120/2013-156). Nicméně v případě, kdy je znám okruh dodavatelů, kteří mohli být postupem obviněného ovlivněni (v našem konkrétním případě pouze druhý účastník zadávacího řízení), nejsou úvahy o potencialitě vlivu zcela namístě.
29. Úřad shledal, že pokud by obviněný s předmětnými údaji druhého účastníka řízení seznámil, není vyloučeno, že by tyto údaje byly ze strany druhého účastníka zadávacího řízení podrobeny analýze a případně prostřednictvím námitek zpochybněny. Úřad se ale již dále nezabýval tím, zda údaje rozhodné pro prokázání technické kvalifikace ve vztahu k členům týmu vybraného dodavatele skutečně prokazují splnění zadávacích podmínek či nikoli. Tato skutková zjištění jsou přitom rozhodná právě pro zjištění existence vlivu na výběr dodavatele, jakožto znaku skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ.
30. Potencialitu vlivu na výběr dodavatele nelze bez dalšího dovozovat již z hypotetické úvahy, že by po případných námitkách proti neúplnosti oznámení o výběru zadavatel musel reagovat na další námitky. Za prvé, námitky proti neúplnosti oznámení o výběru zadavatel neobdržel, i když nic nebránilo jejich podání. Za druhé, samotné doplnění chybějících informací ještě neznamená změnu posouzení nabídek či výsledku zadávacího řízení. Vliv na výběr dodavatele by bylo možné spatřovat teprve v situaci, kdy by nově zpřístupněné informace nutně vedly k novému posouzení nabídky zadavatele a např. k závěru, že vybraný dodavatel nesplnil zadávací podmínky nebo měl být vybrán jiný dodavatel. Úvaha o možnosti ovlivnění výběru dodavatele (u vlivu dovnitř) proto nemůže skončit u konstatování, že zadavatel by po obdržení námitek musel případně učinit další úkon v zadávacím řízení. Taková úvaha by mohla postačovat v rámci správního řízení vedeného o návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele. V posuzovaném případě je však nezbytné se zabývat tím, jak měl zadavatel v přezkoumávaném zadávacím řízení podle zákona postupovat a zda by takový postup mohl mít reálný dopad na samotný výsledek zadávacího řízení. Úřad se měl tedy zabývat tím, zda vybraný dodavatel požadavky na technickou kvalifikaci fakticky splňoval a toto splnění ve své nabídce prokázal (způsobem požadovaným v zadávacích podmínkách) a teprve na základě takového posouzení konstatovat existenci či neexistenci vlivu na výběr dodavatele.
31. Úřad v bodu 48 napadeného rozhodnutí učinil úvahu, že zadavatel by nemusel v oznámení o výběru uvádět žádné informace, pokud by si byl „dostatečně jist“, že vybral toho, kdo být vybrán měl, protože by jej nebylo možno potrestat bez toho, že by bylo prokázáno věcné pochybení při výběru. K tomu uvádím, že zadavatelé nemohou rezignovat na splnění zákonné povinnosti uvést v oznámení o výběru dodavatele podrobné údaje o prokázání kvalifikace. Dodržení této povinnosti může obecně stále podléhat přezkumu ze strany Úřadu v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, a to za předpokladu podání návrhu a dodržení zákonem stanovených lhůt. Shledá-li Úřad pochybení zadavatele, může takové neúplné oznámení o výběru zrušit, a to bez dalšího zkoumání existence vlivu na výběr. Současně je třeba připomenout, že ZZVZ upravuje i přestupky, jejichž skutková podstata nevyžaduje prokázání vlivu na výběr nejvhodnější nabídky. Jedná se o přestupky při uveřejňování podle § 269 ZZVZ, které mají za cíl zajišťovat transparentnost zadávání veřejných zakázek prostřednictvím plnění uveřejňovacích povinností zadavatele.
32. Podle § 152 odst. 5 správního řádu platí pro řízení o rozkladu ustanovení téhož právního předpisu o odvolání, pokud to nevylučuje povaha věci. Dle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu odvolací správní orgán napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, pokud dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo zjistí, že je nesprávné. Odvolací správní orgán ve svém rozhodnutí uvede právní názor, který je pro správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, v novém projednání věci závazný.
33. S ohledem na výše uvedené je patrné, že napadené rozhodnutí je v rozsahu výroku I nesprávné, neboť Úřad v tomto smyslu vycházel z nesprávného právního posouzení vlivu postupu obviněného na výběr dodavatele. Jsou tak splněny zákonem aprobované důvody pro to, aby došlo ke zrušení napadeného rozhodnutí v rozsahu výroku I a k vrácení věci v tomto rozsahu Úřadu k novému projednání, neboť je zapotřebí opětovně právně posoudit existenci vlivu postupu obviněného na výběr dodavatele a nelze obviněnému odebrat možnost proti takovému novému právnímu posouzení ze strany Úřadu brojit podáním opravného prostředku.
34. V novém projednání bude Úřad vycházet z teze, že při posouzení vlivu postupu obviněného (neuvedení údajů rozhodných pro prokázání splnění technické kvalifikace ve vztahu k členům týmu vybraného dodavatele v oznámení o výběru) na výběr nejvhodnější nabídky je nutno o takovém vlivu uvažovat jako o vlivu „dovnitř“, přičemž se v tomto případě nelze spolehnout na prokázání potenciality takového vlivu, ale tento je nutno zkoumat. Úřad v novém rozhodnutí ve věci posoudí, zda jednání obviněného naplnilo veškeré znaky skutkové podstaty přestupku ve smyslu § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ.
VI. K DŮVODŮM ZRUŠENÍ VÝROKU II A III NAPADENÉHO ROZHODNUTÍ
35. Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad uložil obviněnému za spáchání přestupku vymezeného ve výroku I napadeného rozhodnutí pokutu. Z § 268 odst. 2 písm. a) ZZVZ, dle kterého Úřad pokutu uložil, jasně plyne, že výrok o pokutě (trestu) je existenčně závislý na výroku o spáchání přestupku (tedy výroku o vině), neboť určení druhu a výměry trestu je dle § 93 odst. 1 písm. e) zákona o přestupcích podmíněno existencí odsuzujícího výroku.
36. Na základě právě uvedeného lze tedy konstatovat, že podoba výroku II je dána i výrokem I napadeného rozhodnutí, pročež lze uzavřít, že výrok II následuje procesní osud výroku I napadeného rozhodnutí. Výrok II napadeného rozhodnutí je tak nutno zrušit a věc v tomto rozsahu vrátit.
37. Úřad v novém projednání věci ve vztahu k výši pokuty bude reflektovat své nové závěry ohledně toho, zda obviněný spáchal přestupek ve smyslu výroku I napadeného rozhodnutí. Pokud dojde k závěru, že byly naplněny všechny znaky skutkové podstaty přestupku, uloží Úřad na základě výše uvedených úvah za takový přestupek pokutu ve výši odpovídající závažnosti přestupku.
38. Výrokem III napadeného rozhodnutí Úřad uložil obviněnému povinnost uhradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč. Tuto povinnost uložil Úřad dle § 79 odst. 5 správního řádu, dle které je povinnost uhradit náklady řízení navázána na porušení zákonné povinnosti, která následně vyvolá potřebu vedení daného správního řízení. Z textace daného ustanovení opětovně plyne existenční závislost mezi výrokem o uložení povinnosti nahradit náklady řízení a výrokem, kterým je vysloveno porušení zákonné povinnosti na straně obviněného, kdy právě pro existenci uvedené závislosti je nutno opětovně seznat, že i výrok III napadeného rozhodnutí bude následovat procesní osud výroku I napadeného rozhodnutí.
VII. Závěr
39. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad nerozhodl v souladu se zákonem, byly shledány důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Adresát/i:
statutární město Ostrava – městský obvod Poruba, Prokešovo náměstí 1803/8, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pozn. Pro posouzení zákonnosti postupu obviněného, odpovědnosti obviněného za projednávaný přestupek a uložení sankce za jeho spáchání je rozhodné znění ZZVZ ke dni uzavření smlouvy – tj. ke dni 23. 9. 2024, ledaže by pozdější právní úprava byla pro obviněného příznivější. Postup Úřadu v řízení o přestupku se řídí právními předpisy účinnými ke dni jeho zahájení – tj. ke dni 17. 6. 2026 ledaže by pozdější právní úprava byla pro obviněného příznivější. V tomto rozhodnutí jsou citována ustanovení ZZVZ účinná k uvedeným datům, ledaže je výslovně uvedeno jinak.
[2] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 16.
[3] PODEŠVA, V., VOTRUBEC, J., SOMMER, L., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. Dostupné z: www.aspi.cz.
