číslo jednací: 35648/2026/500
spisová značka: S0550/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Systém antivirové ochrany proti škodlivému kódu koncových zařízení s prvky EDR/XDR |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 15. 10. 2026 |
| Dokumenty |  2026_S0550.pdf 196 KB |
|
PID |
UOHSX00NFT2J |
|
|
|
Č. j. |
ÚOHS-35648/2026/500 |
||
|
Sp. zn. |
ÚOHS-S0550/2026/VZ |
||
|
Datum, místo |
29. 9. 2026, Brno |
USNESENÍ
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném 7. 8. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY, IČO 41197518, se sídlem Orlická 2020/4, Vinohrady, 130 00 Praha 3,
- navrhovatel – XEVOS Solutions s.r.o., IČO 27831345, se sídlem Mostárenská 1156/38, Vítkovice, 703 00 Ostrava,
ve věci přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Systém antivirové ochrany proti škodlivému kódu koncových zařízení s prvky EDR/XDR“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 4. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 4. 2026 pod ev. č. Z2026-016967, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 4. 2026 pod ev. č. 233602-2026, ve znění pozdějších oprav,
vydává toto
usnesení:
Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – XEVOS Solutions s.r.o., IČO 27831345, se sídlem Mostárenská 1156/38, Vítkovice, 703 00 Ostrava – ze dne 7. 8. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY, IČO 41197518, se sídlem Orlická 2020/4, Vinohrady, 130 00 Praha 3 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Systém antivirové ochrany proti škodlivému kódu koncových zařízení s prvky EDR/XDR“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 4. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 4. 2026 pod ev. č. Z2026-016967, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 4. 2026 pod ev. č. 233602-2026, ve znění pozdějších oprav, se podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.
Odůvodnění
1. Zadavatel – VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY, IČO 41197518, se sídlem Orlická 2020/4, Vinohrady, 130 00 Praha 3 (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 1. 4. 2026 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Systém antivirové ochrany proti škodlivému kódu koncových zařízení s prvky EDR/XDR“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 4. 2026 pod ev. č. Z2026-016967, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 4. 2026 pod ev. č. 233602-2026, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Podle čl. 5. „Účel a předmět veřejné zakázky“ odst. 1 zadávací dokumentace ve znění opravy ze dne 6. 5. 2026 (dále jen „zadávací dokumentace“) je účelem veřejné zakázky „zajistit komplexní kybernetickou ochranu uživatelských koncových zařízení (PC, notebooků, mobilních telefonů a tabletů) a serverů zadavatele (…), a to prostřednictvím systému ochrany proti škodlivému kódu včetně detekce a reakce v koncových bodech s prvky EDR/XDR“. Předmětem veřejné zakázky je podle čl. 5.2 zadávací dokumentace:
- „dodání ‚balíkového‘, tj. hotového a komerčně dostupného software pro zajištění antivirové ochrany koncových zařízení proti škodlivému kódu včetně detekce a reakce v koncových bodech s prvky EDR/XDR (dále též jen ‚SW‘),
- zpracování realizačního projektu,
- provedení instalace a implementace dodaného SW do informačního systému zadavatele vč. poskytnutí souvisejících plnění, tj. vytvoření Systému OKZ‘,
- poskytnutí oprávnění k užití Systému OKZ jakož i dalších plnění, která budou autorským dílem / budou považována za autorské dílo, tj. poskytnutí licence/podlicence, a to pro 6 400 koncových zařízení,
- poskytování podpory Systému OKZ v licenčním rozsahu pro 6 400 koncových zařízení.“
3. Podle čl. 12. „Jiné požadavky zadavatele“ odst. 4 zadávací dokumentace zadavatel požadoval, „aby nabízený SW byl minimálně poslední 3 roky uveden v ‚Leaders‘, kvadrantu společnosti Gartner, Inc. (Magic Quadrant for Endpoint Protection Platforms) nebo minimálně jednou za poslední 3 roky v kategorii ‚Leader‘ společnosti Forrester Research, Inc. (Forrester Wave). (…) Dodavatel tuto skutečnost doloží odkazem na internetové stránky, kde bude tato informace dostupná.“
4. Podle čl. 15.1 „Lhůta a způsob podání nabídky“ zadávací dokumentace je konec lhůty pro podání nabídek uveden ve Věstníku veřejných zakázek, Úředním věstníku Evropské unie a na profilu zadavatele. Dle oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek ve znění pozdějších oprav byla lhůta pro podání nabídek stanovena do 10. 6. 2026 do 10:00 hodin.
5. Ve lhůtě pro podání nabídek zadavatel obdržel celkem pět nabídek, mj. i nabídku navrhovatele – XEVOS Solutions s.r.o., IČO 27831345, se sídlem Mostárenská 1156/38, Vítkovice, 703 00 Ostrava (dále jen „navrhovatel“).
6. Po přezkoumání nabídky navrhovatele zadavatel zjistil nesrovnalosti týkající se mj. požadavku stanoveného v čl. 12.4 zadávací dokumentace. Zadavatel proto dne 19. 6. 2026 zaslal navrhovateli „žádost o objasnění/doplnění údajů/dokladů dle § 46 odst. 1 ZZVZ a o písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny dle § 113 odst. 4 ZZVZ“ z téhož dne (dále jen „žádost o objasnění“), ve které jej mj. žádal o „doložení odkazu na internetové stránky, na kterých bude mít komise možnost ověřit splnění tohoto požadavku zadavatele.“
7. Navrhovatel v rámci odpovědi na žádost o objasnění ze dne 24. 6. 2026 (dále jen „odpověď ze dne 24. 6. 2026“) předložil zadavateli odkazy na „Gartner Peer Insights – Customers’ Choice 2026“, „Radicati Group – APT Protection Market Quadrant 2024, Top Player“, „Forrester Wave – Strong Performer in MDR Services in Europe Q3 2025“, „MITRE ATT&CK Evaluations Enterprise 2024 a 2025“ a na další ocenění a hodnocení. V odpovědi ze dne 24. 6. 2026 navrhovatel rovněž uvedl, že „Gartner Peer Insights Customers Choice není totožné s Gartner Magic Quadrant Leaders kvadrantem, který zadávací dokumentace primárně požaduje. Forrester Wave pro Endpoint Security Platforms byl v únoru 2026 zrušen (…). Dodavatel nicméně dokládá, že nabízený SW je hodnoceným a uznávaným řešením společností Gartner i Forrester a prokazuje vysokou kvalitu prostřednictvím více nezávislých hodnocení. V případě, že zadavatel považuje předložená hodnocení za nedostačující pro splnění požadavku dle bodu 12.4 HDZD, dodavatel žádá zadavatele o sdělení, jaké konkrétní hodnocení by bylo akceptovatelné, nebo o umožnění doložit splnění podmínky alternativním způsobem.“
8. Zadavatel provedl opakované posouzení nabídky navrhovatele a dospěl k závěru, že navrhovatel splnění požadavku uvedeného v čl. 12.4 zadávací dokumentace neprokázal a jeho nabídka tak uvedený požadavek nesplňuje. Zadavatel v návaznosti na odpověď ze dne 24. 6. 2026 zaslal navrhovateli dne 26. 6. 2026 „vyjádření k odpovědi na žádost o objasnění/doplnění údajů/dokladů dle § 46 odst. 1 ZZVZ a o písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny dle § 113 odst. 4 ZZVZ“ z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 26. 6. 2026 k odpovědi“), ve kterém uvedl, že nabídka navrhovatele nesplňuje zadávací podmínky a informoval jej o svém dalším postupu.
9. Následně dne 1. 7. 2026 zadavatel odeslal navrhovateli rozhodnutí o vyloučení ze dne 30. 6. 2026 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“), kterým byl navrhovatel vyloučen ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), z důvodu nesplnění zadávacích podmínek.
10. Dne 13. 7. 2026 podal navrhovatel zadavateli námitky z téhož dne (dále jen „námitky“) proti rozhodnutí o vyloučení. Z obsahu námitek vyplývá, že navrhovatel zpochybňuje zejména nastavení zadávací podmínky stanovené v čl. 12.4 zadávací dokumentace, jejíž nesplnění bylo důvodem vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.
11. Dne 28. 7. 2026 zadavatel odeslal navrhovateli rozhodnutí o námitkách z téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), v němž zadavatel uvedl, že při posouzení námitek vycházel z jejich obsahu, přičemž „dospěl k závěru, že část Námitek skutečně směřuje proti Rozhodnutí o vyloučení Stěžovatele, většina však směřuje proti zadávacím podmínkám“. Zadavatel po prověření namítaných skutečností část námitek týkající se rozhodnutí o vyloučení odmítl v souladu s § 245 odst. 1 a 2 zákona a část námitek směřujících proti zadávacím podmínkám pak zadavatel odmítl v souladu s § 245 odst. 1 a 3 písm. b) zákona, neboť byly podány opožděně.
12. Dne 7. 8. 2026 podal navrhovatel k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).
I. OBSAH NÁVRHU
13. Navrhovatel ve svém návrhu brojí proti rozhodnutí o vyloučení, proti rozhodnutí o námitkách a rovněž proti zadávacím podmínkám. Navrhovatel uvádí, že byl ze zadávacího řízení vyloučen z důvodu nesplnění podmínky stanovené v čl. 12.4 zadávací dokumentace, podle něhož měl nabízený software splňovat požadavek, „aby nabízené řešení bylo minimálně poslední tři roky uvedeno v kvadrantu ‚Leaders‘ společnosti Gartner, Inc. (Magic Quadrant for Endpoint Protection Platforms) nebo minimálně jednou za poslední tři roky v kategorii ‚Leader‘ společnosti Forrester Research, Inc. (Forrester Wave).“ Navrhovatel považuje uvedený požadavek za nezákonný, nepřiměřený a diskriminační, neboť podle jeho názoru neověřuje technickou kvalitu nabízeného řešení, ale postavení výrobce na trhu a jeho hodnocení vybranými analytickými společnostmi. Navrhovatel současně namítá, že požadavek fakticky omezuje okruh způsobilých řešení, vykazuje znaky nepřímého odkazu ve smyslu § 89 odst. 5 zákona a že zadavatel neumožnil prokázání požadované úrovně kvality jiným rovnocenným způsobem podle § 89 odst. 6 zákona. Navrhovatel rovněž tvrdí, že v důsledku aplikace této zadávací podmínky bylo vydáno nezákonné rozhodnutí o jeho vyloučení.
14. Ve vztahu k rozhodnutí o námitkách navrhovatel uvádí, že zadavatel nesprávně aplikoval § 245 odst. 3 písm. b) zákona, když část námitek odmítl jako opožděnou. Podle navrhovatele nebyla tvrzená nezákonnost zadávacích podmínek zjistitelná ze samotného textu zadávací dokumentace, ale vyšla najevo až následně na základě odborného posouzení provedeného navrhovatelem po podání nabídky. Toto odborné posouzení podle navrhovatele spočívalo zejména v analýze vztahu mezi požadavkem podle čl. 12.4 zadávací dokumentace, dalšími technickými požadavky zadavatele a řešeními dostupnými na relevantním trhu, přičemž „ukázalo, že tyto požadavky mohou ve svém souhrnu vytvářet významné omezení okruhu způsobilých řešení.“ Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), která podle něj „připouští situace, kdy se nezákonnost zadávacích podmínek projeví až následně při jejich aplikaci nebo při posouzení jejich skutečných účinků na hospodářskou soutěž.“ Navrhovatel tak namítá, že mu nelze klást k tíži, že námitky proti dotčené zadávací podmínce neuplatnil před uplynutím lhůty pro podání nabídek, když „skutečný soutěžní dopad zadávacích podmínek nebyl rozpoznatelný bez následné odborné technické a tržní analýzy“.
15. Navrhovatel v návrhu dále uvádí, že některé technické podmínky stanovené v příloze č. 1 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace (dále jen „příloha č. 1“) ve spojení s požadavkem stanoveným v čl. 12.4 zadávací dokumentace vytvářejí bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže a mají diskriminační účinky. Podle navrhovatele jednotlivé technické podmínky nemusí být samy o sobě nezákonné, avšak „kombinace těchto požadavků vytváří riziko významného omezení hospodářské soutěže a zvýhodnění pouze omezeného okruhu výrobců a řešení dostupných na trhu.“
16. Navrhovatel dále namítá, že zadavatel rozhodnutí o námitkách řádně neodůvodnil a nevypořádal se s podstatou jeho argumentace. Podle navrhovatele zadavatel odmítl většinu námitek z procesních důvodů, aniž by se věcně zabýval namítanou nezákonností zadávacích podmínek, jejich tvrzenými diskriminačními účinky a důvody, pro které navrhovatel považuje své námitky za včasné.
17. Navrhovatel primárně navrhuje zrušení zadávacího řízení podle § 263 odst. 3 zákona. Alternativně navrhovatel navrhuje zrušení rozhodnutí o vyloučení a všech navazujících úkonů zadavatele podle § 263 odst. 2 zákona, popř. zrušení rozhodnutí o námitkách podle § 263 odst. 5 zákona, neboť podle názoru navrhovatele nebyly námitky podány opožděně, příp. proto, že rozhodnutí o námitkách trpí vadami odůvodnění.
II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
18. Dnem obdržení návrhu, tj. dnem 7. 8. 2026, bylo v souladu s ustanovením § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
19. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.
20. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem ze dne 11. 8. 2026.
21. Dne 17. 8. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření k návrhu“) a dokumentaci o zadávacím řízení. Ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení i při vyřízení námitek postupoval v souladu se zákonem. Zadavatel má za to, že návrh ve skutečnosti nesměřuje proti posouzení nabídky navrhovatele ani proti samotnému důvodu jeho vyloučení, nýbrž proti zadávací podmínce stanovené v čl. 12.4 zadávací dokumentace. Podle zadavatele navrhovatel nerozporuje skutečnost, že dotčený požadavek nesplnil, ale namítá pouze jeho údajnou nezákonnost. Zadavatel je proto přesvědčen, že podstatná část námitek i návrhu fakticky směřuje proti zadávacím podmínkám. Zadavatel současně uvedl, že námitky směřující proti zadávacím podmínkám byly podány opožděně, neboť navrhovatel mohl tvrzenou nezákonnost dotčené zadávací podmínky namítat již v průběhu lhůty pro podání nabídek. V této souvislosti zadavatel poukázal na skutečnost, že navrhovatel již v průběhu zadávacího řízení podal podání, které zadavatel posoudil jako námitky proti zadávací dokumentaci, přičemž požadavek podle čl. 12.4 zadávací dokumentace tehdy nerozporoval. Podle zadavatele se však v průběhu posuzování a hodnocení nabídek neobjevila žádná nová objektivní skutečnost, která by mohla založit závěr, že se tvrzená nezákonnost zadávacích podmínek projevila až při jejich aplikaci. Pro úplnost se zadavatel vyjádřil rovněž k navrhovatelem tvrzeným vadám zadávacích podmínek, přičemž odmítl tvrzení navrhovatele o jejich diskriminační povaze, o existenci nepřípustného odkazu na konkrétního výrobce či technologii a o tvrzeném kumulativním diskriminačním účinku technických podmínek ve spojení s požadavkem podle čl. 12.4 zadávací dokumentace. Současně zadavatel uvedl, že dotčený požadavek podle čl. 12.4 zadávací dokumentace považuje za legitimní nástroj ověření kvality a dlouhodobé udržitelnosti nabízeného řešení. Zadavatel rovněž nesouhlasil s tvrzením navrhovatele o nedostatečném vypořádání námitek a setrval na závěru, že rozhodnutí o námitkách bylo vydáno v souladu se zákonem. Závěrem zadavatel navrhl, aby Úřad návrh zamítl.
22. Usnesením ze dne 24. 8. 2026 Úřad stanovil zadavateli lhůtu k podání informace o úkonech, které provede v zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace.
23. Dne 26. 8. 2026 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne k vyjádření k návrhu (dále jen „vyjádření ze dne 26. 8. 2026“). Navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 26. 8. 2026 uvádí, že setrvává na svých dříve uplatněných námitkách, a nesouhlasí s argumentací zadavatele. Navrhovatel je přesvědčen, že nebrojí jen proti zadávacím podmínkám, ale rovněž proti rozhodnutí o vyloučení a postupu zadavatele při posouzení jeho nabídky. Navrhovatel dále namítá, že zadavatel ve svém vyjádření k návrhu dodatečně rozšiřuje a doplňuje odůvodnění požadavku stanoveného v čl. 12.4 zadávací dokumentace, aniž by takové odůvodnění bylo obsaženo v zadávací dokumentaci. Navrhovatel rovněž setrvává na svém názoru, že uvedený požadavek nepředstavuje objektivní kritérium vztahující se k předmětu plnění, ale fakticky omezuje okruh přípustných výrobců a řešení, přičemž zadavatel v zadávacím řízení neumožnil prokázání požadované úrovně kvality jiným rovnocenným způsobem. Současně navrhovatel poukazuje na údajné rozpory v argumentaci zadavatele a opakuje své stanovisko, že tvrzené diskriminační účinky zadávacích podmínek nebyly zjistitelné ze zadávací dokumentace, a proto byly námitky podány včas. Zadavatel se podle názoru navrhovatele ve vyjádření k návrhu rozsáhle zabývá argumentací ohledně opožděnosti námitek, s řadou tvrzení obsažených v návrhu se však zadavatel vůbec věcně nevypořádal.
24. Dne 4. 9. 2026 pak Úřad obdržel vyjádření zadavatele z téhož dne k vyjádření navrhovatele ze dne 26. 8. 2026 (dále jen „vyjádření ze dne 4. 9. 2026“), ve kterém zadavatel uvádí, že navrhovatel převážně opakuje argumentaci uplatněnou již v předchozích podáních, a proto zadavatel odkazuje na svá dřívější vyjádření. Současně zadavatel setrvává na svém stanovisku, že po uplynutí lhůty pro podání nabídek již nebylo možné připustit jiný způsob prokázání splnění požadavku podle čl. 12.4 zadávací dokumentace a že při posouzení všech nabídek postupoval shodně a v souladu se zákonem, přičemž zadávací podmínky byly stanoveny jednoznačně a srozumitelně a navrhovatel jejich obsah pouze nesprávně vyhodnotil.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
25. Úřad předně uvádí, že před samotným posouzením merita projednávané věci má povinnost ověřit, zda jsou dány, resp. splněny podmínky řízení. Úřad v projednávané věci konstatuje, že návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele v šetřeném případě nepředcházely řádně a včas podané námitky, a proto nezbývá než správní řízení podle § 257 písm. h) zákona zastavit. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
26. Podle § 241 odst. 1 věty první zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen "stěžovatel").
27. Podle § 241 odst. 2 zákona námitky podle odstavce 1 se podávají písemně a lze je podat proti
a) všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3,
b) volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo
c) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.
28. Podle § 242 odst. 4 věty první zákona je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; tím není dotčena lhůta pro podání námitek podle odstavce 3.
29. Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254.
Právní posouzení
30. Úřad úvodem podotýká, že z ustanovení § 241 zákona vyplývá, že námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma. Námitky se podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek, volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu se zákonem. Ve vztahu k námitkám proti zadávacím podmínkám pak podle § 242 odst. 4 zákona platí, že tyto musí být doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek. Jestliže přitom návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, Úřad dle § 257 písm. h) zákona zahájené řízení usnesením zastaví (což neplatí pro návrhy podle § 254 zákona). Předmětné ustanovení zákona respektuje princip, dle kterého je návrh až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele, když prvotním nástrojem je podání námitek přímo zadavateli. Pakliže tedy dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, pak není oprávněn domáhat se návrhem ochrany svých práv před Úřadem.
31. Úřad se tedy v šetřeném případě předně zabýval tím, zda byla naplněna základní podmínka pro to, aby se mohl návrhem věcně zabývat, tj. podmínka spočívající ve splnění povinnosti navrhovatele před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas námitky. Řádnost a včasnost podaných námitek je přitom nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich skutečný obsah a dodržení zákonem stanovených lhůt pro jejich podání.
32. Jak Úřad zjistil z dokumentace o zadávacím řízení, zadavatel rozhodnutím o vyloučení vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění zadávací podmínky stanovené v čl. 12.4 zadávací dokumentace. Dne 13. 7. 2026 podal navrhovatel námitky. Zadavatel námitky posoudil podle jejich obsahu a dospěl k závěru, že část námitek směřuje proti rozhodnutí o vyloučení, zatímco jejich převážná část směřuje proti zadávacím podmínkám. Zadavatel se námitkami, které považoval za námitky proti rozhodnutí o vyloučení, věcně zabýval, přičemž neshledal důvody pro jejich vyhovění, a proto je v této části odmítl podle § 245 odst. 1 a 2 zákona. Převážnou část námitek, které zadavatel posoudil jako námitky proti zadávacím podmínkám, pak zadavatel odmítl podle § 245 odst. 1 a 3 písm. b) zákona, neboť dle jeho názoru byly podány opožděně.
33. Úřad předně uvádí, že námitky i návrh byly navrhovatelem podány v reakci na jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Ačkoliv navrhovatel v návrhu uvádí, že podává návrh proti rozhodnutí o vyloučení, rozhodnutí o námitkách a zadávacím podmínkám, z obsahu návrhu podle Úřadu vyplývá, že jeho argumentace směřuje primárně proti zadávací podmínce stanovené v čl. 12.4 zadávací dokumentace a proti jejím údajným dopadům na hospodářskou soutěž. Navrhovatel přitom netvrdí, že by požadavek stanovený v čl. 12.4 zadávací dokumentace ve skutečnosti splnil nebo že by zadavatel splnění tohoto požadavku nesprávně posoudil. Navrhovatel naopak svou argumentaci staví pouze na tvrzení, že samotná dotčená zadávací podmínka byla stanovena v rozporu se zákonem a že její aplikace vedla k jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Navrhovatel tak namítá, že předmětná podmínka byla stanovena nepřiměřeně a diskriminačně a že ve spojení s dalšími technickými požadavky zadavatele bezdůvodně omezuje hospodářskou soutěž. Navrhovatel v návrhu rovněž zmiňuje možné porušení § 89 odst. 5 zákona, neboť dotčená zadávací podmínka podle něj vykazuje znaky nepřímého odkazu, a že zadavatel v zadávacím řízení neumožnil splnit dotčenou podmínku jiným rovnocenným způsobem. V podaných námitkách navrhovatel brojil rovněž proti rozhodnutí o vyloučení a dále proti vyjádření zadavatele ze dne 26. 6. 2026 k odpovědi[1] s tím, že požadavek zadavatele uvedený v čl. 12.4 zadávací dokumentace je stanoven v rozporu se zákonem. Konkrétně v námitkách navrhovatel spatřoval rozpor se zásadou transparentnosti, přiměřenosti a diskriminace zakotvenými v § 6 zákona a rovněž v bezdůvodném omezení hospodářské soutěže ve smyslu § 36 odst. 1 zákona, aniž by zadavatel vysvětlil nezbytnost tohoto požadavku pro dosažení cíle veřejné zakázky. Takto nastavená zadávací podmínka pak podle navrhovatele fakticky vymezuje konkrétní okruh řešení, přičemž vykazuje znaky nepřímého odkazu ve smyslu § 89 odst. 5 zákona. Současně navrhovatel v námitkách dovodil, že zadavatel měl podle § 89 odst. 6 zákona připustit možnost prokázání splnění dotčené zadávací podmínky rovnocenným řešením.
34. S ohledem na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že podstatou námitek navrhovatele (jakož i následně podaného návrhu) byla tvrzená nezákonnost zadávací podmínky stanovené v čl. 12.4 zadávací dokumentace a její údajné dopady na hospodářskou soutěž. Podle Úřadu se tedy jednalo o námitky proti zadávacím podmínkám ve smyslu § 242 odst. 4 zákona, podle kterého platí, že pokud je v zadávací dokumentaci stanovena lhůta pro podání nabídek, musejí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty. Tomuto závěru ostatně odpovídá i následný petit návrhu, v němž navrhovatel primárně navrhuje zrušení celého zadávacího řízení podle § 263 odst. 3 zákona. Podle uvedeného ustanovení zákona Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, pokud zadavatel stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem. Z uvedeného tak podle Úřadu vyplývá, že návrhem navrhovatel skutečně brojí proti zadávacím podmínkám, konkrétně proti podmínce stanovené v čl. 12.4 zadávací dokumentace, nikoliv proti postupu zadavatele souvisejícího s jeho vyloučením ze zadávacího řízení.
35. Jak Úřad dále zjistil z dokumentace o zadávacím řízení, lhůta pro podání nabídek (ve znění následných oprav) byla v šetřeném případě stanovena do 10. 6. 2026 do 10:00 hodin. Podle § 242 odst. 4 zákona tedy musely být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do uplynutí této lhůty. Navrhovatel však námitky doručil zadavateli až dne 13. 7. 2026, tedy až po uplynutí lhůty pro podání nabídek.
36. Úřad v této souvislosti uvádí, že smyslu a účelu zákona neodpovídá takový postup, kdy dodavatel vyčkává s podáním námitek proti zadávacím podmínkám až do pozdější fáze zadávacího řízení, kdy mu tyto podmínky způsobí újmu, např. v podobě vyloučení ze zadávacího řízení. Předmětem rozhodování Úřadu o návrhu směřujícímu proti rozhodnutí o vyloučení proto zpravidla nemůže být přezkum zákonnosti zadávacích podmínek. Jiná situace může nastat tehdy, pokud se tvrzená vada zadávacích podmínek projeví až následně v průběhu zadávacího řízení, typicky ve fázi posouzení, příp. hodnocení nabídek. V této souvislosti lze odkázat na závěry vyplývající z rozsudků NSS sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009 či sp. zn. 2 Afs 67/2010 ze dne 25. 1. 2011. K tomu Úřad dodává, že ačkoli se uvedená judikatura vztahuje k předchozí právní úpravě zadávání veřejných zakázek podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze uvedené závěry analogicky aplikovat i za účinnosti zákona, neboť základní princip institutu námitek jako primárního prostředku ochrany dodavatele a jejich následného přezkumu zůstal zachován. V šetřeném případě však Úřad neshledal, že by se navrhovatelem tvrzená vada zadávacích podmínek projevila až v průběhu zadávacího řízení nebo že by její existence byla zjistitelná až při posouzení či hodnocení nabídek.
37. Úřad konstatuje, že zadávací řízení bylo zahájeno dne 1. 4. 2026, přičemž kompletní zadávací dokumentace, tj. včetně zadávacích podmínek, vůči nimž navrhovatel v námitkách i návrhu brojí, byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 4. 4. 2026 (zadávací podmínka stanovená v čl. 12.4 zadávací dokumentace byla následně zadavatelem na základě žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 23. 4. 2026 jiného dodavatele než navrhovatele upravena; upravená verze zadávací dokumentace společně s vysvětlením zadávací dokumentace č. 4 ze dne 4. 5. 2026 byly na profilu zadavatele uveřejněny dne 7. 5. 2026, přičemž současně došlo k prodloužení lhůty pro podání nabídek); navrhovatel tak měl možnost se s konečnou podobou zadávacích podmínek veřejné zakázky seznámit ještě před uplynutím lhůty pro podání nabídek a případné výhrady proti jejich obsahu uplatnit v zákonné lhůtě podle § 242 odst. 4 zákona (tj. do 10. 6. 2026 do 10:00 hodin). Navrhovateli byl od počátku zadávacího řízení z obsahu zadávací dokumentace znám jak požadavek stanovený v čl. 12.4 zadávací dokumentace, tak i ostatní technické požadavky stanovené v příloze č. 1. Uvedené ostatně dokládá i skutečnost, že navrhovatel již v průběhu lhůty pro podání nabídek v žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 23. 4. 2026[2] upozorňoval na údajné soutěžní dopady některých technických požadavků. Navrhovatel tehdy výslovně argumentoval tím, že požadavek na podporu operačních systémů „Debian 9“ a „Debian 10“ „výrazně a bezdůvodně zužuje okruh dodavatelů způsobilých podat konkurenční nabídku“, přičemž svou argumentaci opíral právě o vztah mezi tímto požadavkem a řešeními dostupnými na trhu, včetně řešení zařazených do kategorie „Leaders“ společnosti Gartner, Inc. Z uvedeného tedy podle Úřadu vyplývá, že navrhovatel již v této fázi zadávacího řízení posuzoval dopady zadávacích podmínek na hospodářskou soutěž a jejich vztah k jednotlivým řešením dostupným na trhu; přesto však ve lhůtě podle § 242 odst. 4 zákona nevznesl žádné výhrady vůči požadavku stanovenému v čl. 12.4 zadávací dokumentace ani vůči tvrzeným dopadům jeho kombinace s dalšími technickými požadavky zadavatele, ačkoliv tak s ohledem na výše uvedené učinit zjevně mohl.
38. Jak Úřad rovněž zjistil z dokumentace o zadávacím řízení, zadavatel původně v čl. 12.4 zadávací dokumentace požadoval pouze, aby nabízený software „byl minimálně poslední 3 roky uveden v ‚Leaders‘, kvadrantu společnosti Gartner, Inc. (Magic Quadrant for Endpoint Protection Platforms).“ Teprve na základě výše zmíněné žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace doručené zadavateli dne 23. 4. 2026 jiným dodavatelem (než navrhovatelem) zadavatel dotčenou zadávací podmínku upravil tak, že připustil rovněž řešení zařazená do kategorie „Leader“ společnosti Forrester Research, Inc.; současně s touto změnou zadavatel prodloužil lhůtu pro podání nabídek. Z uvedeného podle Úřadu vyplývá, že se dotčená zadávací podmínka již v průběhu lhůty pro podání nabídek stala předmětem dotazů a připomínek dodavatelů. Navrhovatel však nebyl tím dodavatelem, který by proti této části zadávací dokumentace vznesl připomínky, výhrady nebo proti ní podal námitky ve lhůtě podle § 242 odst. 4 zákona, ačkoliv mu její existence i obsah byly prokazatelně známy. Výhrady vůči požadavku stanovenému v čl. 12.4 zadávací dokumentace uplatnil navrhovatel až v námitkách podaných po svém vyloučení ze zadávacího řízení.
39. Úřad se proto nemůže ztotožnit s argumentací navrhovatele, podle které skutečný soutěžní dopad požadavku stanoveného v čl. 12.4 zadávací dokumentace v kombinaci s dalšími technickými požadavky zadavatele vyšel najevo až na základě odborného posouzení provedeného navrhovatelem po podání nabídky, z čehož navrhovatel dovozuje oprávnění napadnout zadávací podmínky i po uplynutí lhůty pro podání nabídek podle § 242 odst. 4 zákona. Jak požadavek stanovený v čl. 12.4 zadávací dokumentace, tak i technické požadavky stanovené v příloze č. 1 byly navrhovateli známy ještě před podáním nabídky, přičemž z jejich obsahu jednoznačně a bez větších pochyb vyplývalo, co zadavatel požadoval. Navrhovatel přitom svůj závěr o tvrzené nezákonnosti nezakládá na skutečnostech, které vyšly najevo až v průběhu zadávacího řízení, resp. při posouzení či hodnocení nabídek, ale na posouzení vztahu mezi požadavkem podle čl. 12.4 zadávací dokumentace, dalšími technickými požadavky zadavatele a řešeními dostupnými na trhu. Skutečnost, že navrhovatel toto posouzení provedl až po podání nabídky a teprve na jeho základě dospěl k závěru o tvrzeném protisoutěžním účinku zadávacích podmínek, sama o sobě podle Úřadu neznamená, že se jím tvrzená nezákonnost stala zjistitelnou až v tomto okamžiku. Všechny skutečnosti, z nichž navrhovatel svůj závěr dovozuje, byly obsaženy v zadávací dokumentaci a byly mu známy již před podáním nabídky. Navrhovateli tedy dle přesvědčení Úřadu nic nebránilo v tom, aby již v průběhu běhu lhůty pro podání nabídek posoudil vzájemný vztah jednotlivých zadávacích podmínek a jejich tvrzený dopad na hospodářskou soutěž a případné výhrady proti takto nastaveným zadávacím podmínkám v této lhůtě uplatnil. Okamžik, kdy navrhovatel takové posouzení skutečně provedl, proto nemůže bez dalšího představovat okamžik, kdy se tvrzená nezákonnost zadávacích podmínek stala zjistitelnou. Úřad přitom nepovažuje za důvodnou ani argumentaci navrhovatele, podle níž po něm nelze požadovat, aby před podáním nabídky prováděl rozsáhlou odbornou analýzu zadávacích podmínek. V nyní posuzovaném případě totiž není rozhodné, zda byl navrhovatel povinen takovou analýzu před podáním nabídky provést, nýbrž zda skutečnosti, z nichž nyní dovozuje nezákonnost zadávacích podmínek, byly v této době zjistitelné. Přijetí opačného závěru by dle Úřadu ve svém důsledku znamenalo, že by dodavatel mohl zákonnost zadávacích podmínek zpochybňovat prakticky kdykoliv v průběhu zadávacího řízení pouze s odkazem na dodatečně zpracované odborné posouzení. V šetřeném případě se proto podle Úřadu nejedná o situaci, kdy by vytýkaná vada (nezákonnost) zadávacích podmínek vyšla najevo až po uplynutí lhůty podle § 242 odst. 4 zákona, například v důsledku hodnocení či posouzení nabídek. Navrhovatel totiž dovozuje jím tvrzený protisoutěžní účinek z požadavků obsažených v zadávací dokumentaci, jejichž obsah mu byl znám již před podáním nabídky. Ani skutečnost, že jejich údajný soutěžní dopad vyhodnotil až na základě později zpracovaného odborného posouzení, jej proto neopravňovala k podání námitek proti zadávacím podmínkám po uplynutí lhůty podle § 242 odst. 4 zákona.
40. K tvrzení navrhovatele, že ani zadavatel při posouzení námitek nevycházel pouze z textového znění zadávacích podmínek, ale za účelem ověření jejich případného diskriminačního účinku využil rovněž veřejně dostupné zdroje a nabídky ostatních účastníků zadávacího řízení, Úřad uvádí, že ani z tohoto postupu nelze dovodit, že navrhovatelem namítaná nezákonnost zadávacích podmínek nebyla zjistitelná již před podáním nabídky. Je totiž třeba rozlišovat mezi podklady, které zadavatel následně využil při posouzení podaných námitek, a skutečnostmi, z nichž navrhovatel dovozuje samotnou existenci údajného protisoutěžního účinku zadávacích podmínek. Navrhovatel tento účinek spatřuje ve vzájemném působení požadavku podle čl. 12.4 zadávací dokumentace a dalších technických požadavků zadavatele, přičemž všechny tyto požadavky mu byly známy již před podáním nabídky. Skutečnost, že zadavatel v rámci následného posouzení námitek přistoupil také k ověření jejich dopadů prostřednictvím veřejně dostupných zdrojů či nabídek ostatních účastníků zadávacího řízení, podle Úřadu sama o sobě nevypovídá nic o tom, zda a kdy mohla být navrhovatelem tvrzená nezákonnost zadávacích podmínek rozpoznána. Z postupu zadavatele proto nelze dovodit, že by se navrhovatelem tvrzená nezákonnost zadávacích podmínek stala zjistitelnou až v pozdější fázi zadávacího řízení, ani že by navrhovatel byl oprávněn vyčkat s podáním námitek do doby, než sám provedl vlastní odborné posouzení jejich dopadů.
41. Obdobný závěr platí rovněž ve vztahu k argumentaci navrhovatele založené na § 89 odst. 5 a 6 zákona. Pokud navrhovatel dovozuje, že „napadené technické podmínky vykazují účinky obdobné nepřímému odkazu na konkrétní výrobky nebo řešení“ nebo že zadavatel v zadávací dokumentaci a zadávacím řízení nepřipustil možnost prokázat požadovanou úroveň kvality nabízeného řešení jiným rovnocenným způsobem, jedná se z pohledu Úřadu rovněž o výhrady směřující přímo proti obsahu zadávacích podmínek, zejména proti požadavku stanovenému v čl. 12.4 zadávací dokumentace a jeho vztahu k dalším technickým požadavkům zadavatele. Skutečnosti, z nichž navrhovatel tyto závěry dovozuje, mu přitom byly známy již před podáním nabídky. Již tehdy navrhovatel znal jednotlivé požadavky zadavatele, jejich vzájemnou kombinaci i skutečnost, zda zadavatel připouští možnost prokázání splnění požadavků jiným rovnocenným řešením. Nic navrhovateli proto dle přesvědčení Úřadu nebránilo uplatnit proti takto nastaveným zadávacím podmínkám námitky ve lhůtě podle § 242 odst. 4 zákona. Ani v tomto případě se proto podle Úřadu nejedná o okolnosti, které by vyšly najevo až v průběhu zadávacího řízení.
42. S ohledem na výše uvedené tak Úřad uzavírá, že návrh navrhovatele na zahájení správního řízení ze dne 7. 8. 2026 nenaplnil všechny zákonné požadavky, jelikož mu nepředcházely řádně a včas podané námitky, což je podle § 257 písm. h) zákona bez dalšího důvodem pro zastavení řízení. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
43. Nad rámec shora uvedeného pak Úřad dodává, že zákon rozlišuje náležitosti návrhu, jejichž absenci lze odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem [srov. § 257 písm. a) zákona], a náležitosti, resp. podmínky řízení, jejichž absence je bez dalšího důvodem pro zastavení řízení, kam patří mj. i situace uvedená v § 257 písm. h) zákona, tedy že návrhu nepředchází řádně a včas podané námitky.
44. Pro úplnost Úřad poznamenává, že z důvodu procesní ekonomie již považoval za neúčelné stanovit účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí ve smyslu § 261 odst. 3 zákona, neboť Úřad je povinen dle § 6 odst. 2 správního řádu postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval. Za situace, kdy je zřejmé, že je dán důvod pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. h) zákona, by vyjádření účastníků řízení k otázkám, jejichž závazné posouzení mělo být obsahem rozhodnutí za situace, kdy by nebyl dán důvod pro zastavení správního řízení, a jejichž okruh (tedy předmět řízení) byl vymezen na základě podaného návrhu navrhovatele, účastníkům řízení mohlo způsobit toliko zbytečné náklady, aniž by takové vyjádření mohlo ovlivnit výsledek správního řízení. Z toho důvodu Úřad lhůtu podle § 261 odst. 3 zákona účastníkům řízení nestanovil.
Poučení
Proti tomuto usnesení lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Podaný rozklad nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Adresát/i:
1. VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY, Orlická 2020/4, Vinohrady, 130 00 Praha 3
2. XEVOS Solutions s.r.o., Mostárenská 1156/38, Vítkovice, 703 00 Ostrava
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy