číslo jednací: 36989/2026/500
spisová značka: S0547/2026/VZ

• Instance: I.
• Věc: Dočasná stavba skladového a výstavního hangáru pro letadla a stroje Technického muzea v Brně – Design & Build
• Účastníci:
  1. Technické muzeum v Brně
  2. SKR stav, s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 257 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb.; § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb.; § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.; § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2026
• Datum nabytí právní moci: 24. 10. 2026

PID	UOHSX00NHAAE
Č. j.	ÚOHS-36989/2026/500
Sp. zn.	ÚOHS-S0547/2026/VZ
Datum, místo	7. 10. 2026, Brno

Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 7. 8. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Technické muzeum v Brně, IČO 00101435, se sídlem Purkyňova 2950/105, 612 00 Brno,
• navrhovatel – SKR stav, s.r.o., IČO 26961474, se sídlem Nováčkova 233/18, 614 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dočasná stavba skladového a výstavního hangáru pro letadla a stroje Technického muzea v Brně – Design & Build“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 6. 5. 2026 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem P26V00013467,

rozhodl takto:

I.             

Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – SKR stav, s.r.o., IČO 26961474, se sídlem Nováčkova 233/18, 614 00 Brno – ze dne 7. 8. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Technické muzeum v Brně, IČO 00101435, se sídlem Purkyňova 2950/105, 612 00 Brno – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dočasná stavba skladového a výstavního hangáru pro letadla a stroje Technického muzea v Brně – Design & Build“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 6. 5. 2026 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem P26V00013467, se v části citovaného návrhu směřující proti neprodloužení lhůty pro podání nabídek v souvislosti s úpravou smluvních podmínek v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 12. 6. 2026 a neuveřejnění samotného znění žádosti o vysvětlení v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne 9. 7. 2026 podle § 257 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, zastavuje, neboť v souvislosti s touto částí návrhu nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 citovaného zákona.

II.          

Zadavatel – Technické muzeum v Brně, IČO 00101435, se sídlem Purkyňova 2950/105, 612 00 Brno – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Dočasná stavba skladového a výstavního hangáru pro letadla a stroje Technického muzea v Brně – Design & Build“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 6. 5. 2026 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem P26V00013467 postup pro vyřizování námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, když se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 29. 7. 2026 o námitkách navrhovatele – SKR stav, s.r.o., IČO 26961474, se sídlem Nováčkova 233/18, 614 00 Brno – ze dne 16. 7. 2026 podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem námitkám směřujícím proti zadávacím podmínkám citované veřejné zakázky týkajícím se

• nejednoznačnosti časového provádění díla, konkrétně zejména nejasného počátku jeho realizace a následné neurčitosti celkové časové dotace k realizaci v souvislosti s fixně stanoveným termínem dokončení a předání díla a
• nevyváženosti a nepřiměřenosti smluvních pokut za prodlení s časovými milníky realizace díla a jejich kumulace,

čímž se odůvodnění rozhodnutí jmenovanéhozadavatele ze dne 29. 7. 2026 o námitkách jmenovaného navrhovatele stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

III.      

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Technické muzeum v Brně, IČO 00101435, se sídlem Purkyňova 2950/105, 612 00 Brno – uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ruší rozhodnutí o námitkách navrhovatele – SKR stav, s.r.o., IČO 26961474, se sídlem Nováčkova 233/18, 614 00 Brno – ze dne 29. 7. 2026 vydané při zadávání veřejné zakázky „Dočasná stavba skladového a výstavního hangáru pro letadla a stroje Technického muzea v Brně – Design & Build“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 6. 5. 2026 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem P26V00013467.

IV.         

Zadavateli – Technické muzeum v Brně, IČO 00101435, se sídlem Purkyňova 2950/105, 612 00 Brno – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Dočasná stavba skladového a výstavního hangáru pro letadla a stroje Technického muzea v Brně – Design & Build“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 6. 5. 2026 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem P26V00013467, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0547/2026/VZ.

V.            

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Technické muzeum v Brně, IČO 00101435, se sídlem Purkyňova 2950/105, 612 00 Brno – ukládá povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých). Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.            Průběh zadávacího řízení

1.         Zadavatel – Technické muzeum v Brně, IČO 00101435, se sídlem Purkyňova 2950/105, 612 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – zahájil jakožto veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), dne 6. 5. 2026 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele[1] pod systémovým číslem P26V00013467 zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Dočasná stavba skladového a výstavního hangáru pro letadla a stroje Technického muzea v Brně – Design & Build“ (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).

2.        Dle čl. 2.1 zadávací dokumentace je předmětem plnění veřejné zakázky „navržení (formou studie) a vypracování jednostupňové prováděcí projektové dokumentace, související inženýrská činnost spočívající v zajištění povolení záměru dočasné stavby montovaného skladového a výstavního hangáru pro letadla a stroje TMB, dodávka, instalace a montáž tohoto hangáru v areálu TMB, výkon autorského dozoru, kompletace dokumentace stavby a zajištění kolaudace (povolení k užívání) stavby samé.“

3.        Dle čl. 2.3 zadávací dokumentace je předmět plnění veřejné zakázky „blíže specifikován v technické specifikaci předmětu plnění, závazném návrhu smlouvy a případně dalších přílohách dokumentace zadávacího řízení.“

4.        Prostřednictvím „Doplňující informace č. 2 k zadávací dokumentaci“ ze dne 25. 5. 2026 zadavatel doplnil čl. 2.12 zadávací dokumentace a stanovil, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 24 793 388,43 Kč bez DPH.

5.        Dne 16. 7. 2026 podal proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky námitky z téhož dne (dále jen „námitky“) navrhovatel – SKR stav, s.r.o., IČO 26961474, se sídlem Nováčkova 233/18, 614 00 Brno (dále jen „navrhovatel“).

6.        Zadavatel námitky odmítl rozhodnutím o námitkách ze dne 29. 7. 2026 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

7.        S ohledem na skutečnost, že zadavatel nevyhověl navrhovatelem podaným námitkám a ve smyslu § 245 odst. 2 zákona je odmítl, podal navrhovatel dne 7. 8. 2026 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Stejnopis předmětného návrhu byl zadavateli doručen rovněž dne 7. 8. 2026.

II.         Obsah návrhu

8.        Návrh směřuje proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, postupu zadavatele souvisejícímu s vysvětleními zadávací dokumentace a proti nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel má za to, že zadavatel vymezil zadávací podmínky v rozporu se zákonem, zejména se zásadami transparentnosti, přiměřenosti a zákazu diskriminace podle § 6 zákona, a současně v rozporu s § 36 odst. 1 zákona, kdy bezdůvodně omezil hospodářskou soutěž. V souvislosti s rozhodnutím o námitkách navrhovatel uvádí, že se zadavatel k námitkám vyjádřil pouze částečně a povrchově, přičemž nadto dovozuje, že v rozhodnutí o námitkách zadavatel uznává porušení zákona, námitky však jako celek odmítá a nevolí žádné opatření k nápravě. Navrhovatel v důsledku nezákonně vymezených zadávacích podmínek poukazuje na jemu hrozící újmu spočívající v zamezení možnosti účastnit se zadávacího řízení, s čímž souvisí ušlý zisk.

9.        Konkrétně navrhovatel brojí proti požadavku zadavatele stanovenému v čl. 7.6 zadávací dokumentace, podle něhož má člen realizačního týmu působící na pozici hlavního projektanta disponovat osvědčením o autorizaci v oboru Pozemní stavby, příp. Statika a dynamika staveb ve stupni autorizovaný inženýr podle autorizačního zákona[2]. Navrhovatel uvádí, že v oboru Pozemní stavby je osvědčení o autorizaci udělováno jak autorizovaným inženýrům, tak autorizovaným technikům, a s odkazem na § 18 a § 19 autorizačního zákona tvrdí, že i přestože jsou oprávnění autorizovaného inženýra vymezena šířeji než oprávnění autorizovaného technika, není tento požadavek přiměřený, jelikož náplň činnosti hlavního projektanta spočívající zejména ve vedení vyprojektování dočasné montované stavby a v provádění autorského dozoru náleží rovněž autorizovanému technikovi. Navrhovatel dále uvádí, že i kdyby připustil zadavatelem tvrzenou potřebu autorizovaného statika, zadavatel tohoto požaduje již v rámci profesní způsobilosti, a proto není důvod, aby u realizace díla působila další taková osoba. Současně navrhovatel namítá, že obecný odkaz zadavatele na komplexnost projektové dokumentace nevysvětluje, proč pro výkon předmětné funkce nemůže postačovat autorizace ve stupni autorizovaný technik. Podle navrhovatele se k této námitce zadavatel vyjádřil v rozhodnutí o námitkách naprosto obecně.

10.      Navrhovatel dále poukazuje na čl. 4.2 přílohy č. 2a „Návrh smlouvy o dílo“ zadávací dokumentace (dále jen „návrh smlouvy“), ve kterém zadavatel stanovil jednotlivé milníky realizace díla, které má vybraný dodavatel doplnit před uzavřením smlouvy, konkrétně lhůty pro zpracování průzkumů a podkladů, zpracování a projednání studie, zhotovení dokumentace pro stavební řízení, obstarání povolení záměru, zhotovení dokumentace pro provádění stavby a předání staveniště. Současně uvádí, že obdobně má být v čl. 4.3 návrhu smlouvy před uzavřením smlouvy doplněna celková doba rozestavěnosti, což se podle navrhovatele prolíná s hodnoticím kritériem „Celková doba rozestavěnosti v kalendářních dnech“, a že termín dokončení a předání díla včetně kompletní dokumentace byl stanoven fixním datem do 30. 6. 2027. V této souvislosti navrhovatel upozorňuje, že na prodlení se splněním termínů jsou navázány smluvní pokuty v čl. 17.1 (pro celý čl. 4.2 s výjimkou odst. 4.2.7 ve výši 0,2 % z ceny díla za každý započatý den prodlení, pro odst. 4.2.7 ve výši 700 000 Kč za každý započatý kalendářní měsíc) a 17.2 (pro čl. 4.3 ve výši 0,2 % z ceny díla za každý započatý den prodlení) návrhu smlouvy, které jsou dle navrhovatele nepřiměřené a zakládají nevyváženost smluvních podmínek ve prospěch objednatele. Navrhovatel v této souvislosti uvádí, že „pokud bude zhotovitel v prodlení s realizací studie, která představuje finančně cca 1 % z celkové ceny, tak za jediný započatý den prodlení je smluvní pokuta cca 20 % hodnoty dotčeného plnění (milníku díla).“ Současně uvádí, že „může dojít i k situaci, kdy najednou bude zhotovitel v prodlení s více milníky a dotčené smluvní pokuty se budou sčítat,“ neboť několik milníků se prolíná i s termínem doby rozestavěnosti, a tudíž pak smluvní pokuta za jediný den může činit až 0,4 % z celkové ceny díla, což považuje navrhovatel opět za rozporné se zákonem.

11.       Navrhovatel dále napadá výše uvedený fixně stanovený termín dokončení a předání díla vč. jeho kompletní dokumentace k datu 30. 6. 2027. Navrhovatel namítá, že zadavatel nemůže stanovit fixní termín dokončení realizace díla, když není schopen garantovat okamžik zahájení realizace díla. Navrhovatel má za to, že takto nastavené zadávací podmínky neumožňovaly dodavatelům řádně vyhodnotit a ocenit rizika spojená s realizací veřejné zakázky, což mohlo vést k rozdílnému způsobu kalkulace a ke vzájemné cenové neporovnatelnosti nabídek, a zdůrazňuje, že za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel, který tuto odpovědnost nemůže přenášet na dodavatele. Zadavatel dle navrhovatele prostřednictvím Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 12. 6. 2026 (dále jen „VZD č. 1“) sice přislíbil úpravu smlouvy spočívající v prodloužení fixního data o lhůtu, po kterou příslušný správní orgán překročí zákonné lhůty pro vydání příslušného rozhodnutí, avšak změnu vyplývající z VZD č. 1 nepromítl do návrhu smlouvy, tedy jeho znění neaktualizoval. Podle navrhovatele současně skrze VZD č. 1 došlo ke změně zadávacích podmínek, která mohla rozšířit okruh potenciálních účastníků zadávacího řízení. Zadavatel proto měl podle navrhovatele v souladu s § 99 odst. 2 zákona prodloužit lhůtu pro podání nabídek nejméně o celou její původní délku. K výše uvedeným námitkám týkajícím se fixního data dokončení díla a smluvních pokut se zadavatel podle navrhovatele nevyjádřil v rozhodnutí o námitkách vůbec.

12.      Navrhovatel dále brojí proti způsobu hodnocení nabídek podle čl. 10 zadávací dokumentace, kdy tvrdí, že požadavky na metodiku hodnocení a samotná hodnoticí kritéria jsou v rozporu se zásadou přiměřenosti a transparentnosti. Zadavatel stanovil jako kritéria hodnocení:

• „Celkovou nabídkovou cenu realizace záměru“ s váhou 55 % (dále jen „nabídková cena“),
• „Celkovou dobu rozestavěnosti v kalendářních dnech“ s váhou 15 % (dále jen „doba rozestavěnosti“) a
• „Návrh řešení“ s váhou 30 %.

Navrhovatel namítá, že uvedená hodnoticí kritéria neumožňují řádné posouzení ekonomické výhodnosti nabídek, když nabídková cena představuje pouze 55 % celkového hodnocení a zbývající kritéria nejsou vymezena tak, aby jejich váha odpovídala skutečnému ekonomickému přínosu pro zadavatele.

13.      Ve vztahu ke kritériu doba rozestavěnosti navrhovatel namítá, že zadavatel nestanovil její minimální ani maximální přípustnou hodnotu, přičemž takové nastavení je dle navrhovatele zneužitelné, když umožňuje, aby účastník uvedl nepřiměřeně krátkou dobu rozestavěnosti pouze za účelem získání výhodnějšího ohodnocení. Navrhovatel zároveň poukazuje na to, že doba rozestavěnosti (podle „harmonogramu“ ve smlouvě) tvoří pouze část celkové doby realizace díla, jejíž konec byl pro všechny dodavatele pevně stanoven datem 30. 6. 2027. Podle navrhovatele tak dodavatel, který uvede kratší dobu rozestavěnosti, nemusí ve skutečnosti realizovat celé plnění rychleji, neboť může více času využít v jiných fázích realizace, které do doby rozestavěnosti nejsou zahrnuty. Navrhovatel proto tvrdí, že uvedené kritérium nezajišťuje skutečnou ekonomickou výhodu a je způsobilé zkreslit výsledek hodnocení.

14.      K hodnoticímu kritériu „Návrh řešení“ navrhovatel uvádí, že zadávací dokumentace neobsahuje dostatečně určitou a srozumitelnou metodiku hodnocení. Zadavatel podle něj na jednom místě předpokládá přidělování bodů, když stanoví, že nabídka neobsahující požadovaný návrh řešení obdrží nula bodů, avšak na jiném místě uvádí, že bude stanoveno pouze pořadí nabídek (bez udělování bodů). Navrhovatel rovněž namítá, že není zřejmé, do jakých podrobností měli dodavatelé návrh řešení zpracovat, jaké jednotlivé vlastnosti nebo dílčí aspekty návrhu měly být hodnoceny ani jakou váhu měly mít míra využitelnosti obestavěného prostoru a inovativnost technologického či architektonického řešení. Navrhovatel dále postrádá mechanismus kontroly, zda vybraný dodavatel hodnoty a vlastnosti uvedené v návrhu řešení během realizace skutečně dodrží.

15.      Navrhovatel má tak za to, že kritéria kvality nebyla vymezena tak, aby nabídky mohly být vzájemně porovnatelné a aby bylo možné ověřit naplnění hodnoticích kritérií. Navrhovatel současně namítá, že se zadavatel k výhradám týkajícím se hodnocení nabídek v rozhodnutí o námitkách věcně nevyjádřil ve všech namítaných bodech, pouze obecně uvedl, kde byla metodika hodnocení v zadávací dokumentaci upravena.

16.      Navrhovatel dále brojí proti postupu zadavatele při uveřejnění vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne 9. 7. 2026 (dále jen „VZD č. 2“). Zadavatel podle něj uveřejnil odpověď na dotaz dodavatele, avšak samotný dotaz neuveřejnil, což odůvodnil tím, že jeho text naznačoval úvahy dodavatele o připravovaném návrhu řešení. Navrhovatel má za to, že takový důvod neumožňoval zadavateli nezveřejnit celý dotaz. Postup zadavatele proto navrhovatel považuje za netransparentní a rozporný s pravidly pro poskytování vysvětlení zadávací dokumentace. Navrhovatel uvádí, že ani tuto námitku zadavatel v rozhodnutí o námitkách vůbec věcně nevypořádal.

17.      V závěru návrhu navrhovatel namítá, že při vydávání rozhodnutí o námitkách porušil zadavatel zákon i tak, když jeho text včetně celého textu námitek uveřejnil na profilu zadavatele i přes dikci § 245 odst. 1 zákona, který stanoví, že rozhodnutí o námitkách má být odesláno pouze stěžovateli, nikoliv zveřejněno.

18.      Z uvedených důvodů navrhovatel požaduje, aby Úřad přezkoumal úkony zadavatele učiněné v předmětném zadávacím řízení, včetně rozhodnutí o námitkách, a uložil zadavateli odpovídající nápravné opatření.

III.     Průběh správního řízení

19.      Úřad obdržel návrh dne 7. 8. 2026 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. ÚOHS‑S0547/2026/VZ.

20.     Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.

21.      Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 10. 8. 2026.

22.     Usnesením ze dne 10. 8. 2026 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení, a zaslání příslušné dokumentace u zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

23.     Dne 17. 8. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu

24.     Zadavatel předně uvedl, že v průběhu zadávacího řízení postupoval v souladu se zákonem a že návrh představuje neopodstatněnou polemiku s technickými, kvalifikačními, hodnoticími a smluvními podmínkami veřejné zakázky.

25.     Dále zadavatel uvedl, že zadávací podmínky byly stanoveny dostatečně určitě a srozumitelně, aby dodavatelé mohli připravit vzájemně porovnatelné nabídky. Zdůraznil, že při přípravě zadávacích podmínek usiloval o to, aby jejich obsah byl pro dodavatele předvídatelný a následně kontrolovatelný a aby neposkytoval přímo či nepřímo konkurenční výhodu určitým dodavatelům.

26.     K namítanému požadavku na autorizovaného inženýra zadavatel uvedl, že podle § 73 zákona byl oprávněn zvolit přísnější kritéria technické kvalifikace, je-li předmět zakázky složitý a rizikový. Zvýšený požadavek odůvodnil zejména komplexností architektonického řešení konstrukce haly, požadavkem bezpečnosti statického řešení, návazností na požadavky technických a bezpečnostních předpisů a dále ochranou veřejného majetku, sbírkových předmětů a bezpečností nejen návštěvníků. Podle zadavatele není zvýšený požadavek skrytě diskriminační, ale jde o legitimní selekci dodavatelů, kteří nejsou schopni plnit technicky náročnou zakázku. Současně zadavatel připomněl, že nevyloučil prokázání požadované kvalifikace prostřednictvím jiné osoby podle § 83 zákona nebo v rámci společné účasti dodavatelů podle § 82 zákona.

27.     K námitkám směřujícím proti hodnoticím kritériím zadavatel uvedl, že judikatura připouští subjektivní hodnoticí kritéria, pokud zadavatel stanoví popis předmětu hodnocení a popis způsobu hodnocení vč. výpočtu a zajistí řádné odůvodnění hodnocení, což zadavatel považuje v tomto případě za splněné. K rozporovanému kritériu „Návrh řešení“ zadavatel uvedl, že bezesporu popsal jeho obsah („míra naplnění účelu záměru s ohledem zejména na míru využitelnosti obestavěného prostoru pro zadaný záměr a případnou inovativnost technologického i architektonického řešení ve smyslu kapitoly 10.3 c) dokumentace zadávacího řízení a současně i míru naplnění zadání samého s ohledem na technické specifikace zadávacích podmínek“) tak, aby byl transparentní, tedy dal dodavatelům možnost objektivně určit, jak mohou co nejvíce vyhovět požadavkům zadavatele.

28.     K rozporovanému kritériu doba rozestavěnosti zadavatel uvedl, že toto představuje období od předání a převzetí staveniště do předvedení stavby k užívání, tedy do dosažení stavu umožňujícího provoz haly vyjádřené v kalendářních dnech. Připomněl, že zadávací podmínky současně stanovily, že kratší doba rozestavěnosti bude hodnocena lépe, a určovaly jednotný nejzazší termín dokončení díla dne 30. 6. 2027, jenž měl zajistit návaznost realizace na naléhavé provozní potřeby zadavatele. Podle zadavatele skutečnost, že pro všechny dodavatele platil totožný konečný termín dokončení, nečiní dotčené kritérium manipulovatelným ani netransparentním. Zadavatel dle svých slov mohl kombinovat pevně stanovený konečný termín s hodnoticím časovým kritériem, pokud tím sledoval objektivní zájem na rychlejším zprovoznění plnění nebo na omezení rizik souvisejících s realizací. Uvedl, že termín zahájení užívání haly je pro něj významný z hlediska ochrany majetku a sbírkových předmětů, délka přítomnosti staveniště v areálu muzea za jeho současného provozu pak rovněž z hlediska bezpečnosti osob a organizace provozu muzea. Závěrem zadavatel dodal, že porovnatelnost nabídek byla zajištěna tím, že je u všech nabídek hodnoceno naplnění stejných požadavků, resp. parametrů stanovených v zadávací dokumentaci.

29.     K námitce, podle níž měl zadavatel po VZD č. 1 prodloužit lhůtu pro podání nabídek o celou její původní délku, zadavatel zdůraznil, že tato námitka nebyla podána včas. Zadavatel se z důvodu procesní opatrnosti však k námitce vyjádřil a uvedl, že VZD č. 1 pouze upřesňovalo výklad smluvních podmínek ve vztahu k návaznosti termínů na případné nedodržení zákonných lhůt ze strany stavebního úřadu. VZD č. 1 podle něj nebylo způsobilé umožnit nově účast dodavatelům, kteří by nebyli schopni veřejnou zakázku plnit podle původních zadávacích podmínek.

30.     K námitce nepřiměřenosti smluvních pokut zadavatel uvedl, že jejich „[p]řiměřenost se posuzuje individuálně podle funkce pokuty (preventivní, uhrazovací, sankční), povahy a hodnoty zajištěného závazku a poměru pokuty k hlavnímu závazku, okolností sjednání. Při hodnocení smluvní pokuty nelze usuzovat na nepřiměřenost pouze z celkové výše, pokud vyplývá z kumulace jinak přiměřené denní sazby při dlouhodobém prodlení.“ Zadavatel dále uvedl, že úkolem Úřadu není obecně přezkoumávat vhodnost nebo vyváženost soukromoprávních smluvních podmínek, pokud tyto podmínky nepředstavují zjevný exces porušující základní zásady zadávání veřejných zakázek a bezdůvodně neomezují hospodářskou soutěž. Prodlení dodavatele může podle zadavatele vést k nemožnosti užívat novou expozici, k ohrožení nebo poškození sbírkových předmětů, k narušení provozu muzea a ke vzniku dodatečných nákladů, proto má zadavatel legitimní zájem na dodržení termínů a finalizaci do pevného data. Smluvní pokuty byly stanoveny procentní sazbou z celkové ceny díla, což zadavatel považoval za standardní konstrukci odpovídající povaze veřejné zakázky. Ani kumulace smluvních pokut za nesplnění různých milníků podle zadavatele není sama o sobě nepřiměřená, neboť jednotlivé pokuty zajišťují splnění různých smluvních povinností. Zadavatel připomněl, že pokud byla doba rozestavěnosti předmětem hodnocení, bylo podle zadavatele nezbytné, aby splnění nabídnutých časových parametrů bylo smluvně vymahatelné. Za netransparentní by zadavatel naopak považoval stav, kdy by dodavatelé získávali body za nabídnutou dobu plnění, avšak její nedodržení by nebylo možné postihnout. Zadavatel nesouhlasí ani s tvrzením o likvidačním charakteru smluvních pokut. Zadavatel uvedl, že sazba ve výši 0,2 % denně ani částka 700 000 Kč měsíčně podle něj nepředstavují sankce způsobilé zničit majetkovou základnu dodavatele, a doplnil, že náklady spojené s dočasným komerčním pronájmem náhradních skladovacích prostor pro objemné sbírkové předměty a s jejich opakovanou manipulací by mohly stanovené částky smluvních pokut výrazně převýšit.

31.      K námitce směřující proti pevnému termínu dokončení díla dne 30. 6. 2027 zadavatel uvedl, že je oprávněn vymezit časové parametry veřejné zakázky v návaznosti na své objektivní potřeby a povahu plnění. Fixní termín dokončení dle zadavatele představuje běžný nástroj k zajištění návaznosti realizace na provoz muzea, případně ke koordinaci dalších projektů či finančních zdrojů (dotací). Ve vztahu ke stavebnímu řízení zadavatel uvedl, že prostřednictvím VZD č. 1 upravil smluvní podmínky tak, aby rozlišovaly mezi standardními zákonnými lhůtami stavebního úřadu, které měl dodavatel při přípravě nabídky zohlednit, a případným prodlením stavebního úřadu nad rámec zákonných lhůt, které dodavatel nemůže objektivně ovlivnit. Pro takový případ zadavatel umožnil odpovídající prodloužení termínu plnění.

32.     K tvrzení navrhovatele, že rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné a nebylo řádně doručeno, zadavatel uvedl, že se všemi relevantními skutečnostmi uvedenými v námitkách se podrobně a srozumitelně vypořádal. Uvedl, že nebyl povinen samostatně reagovat na každou obecnou formulaci navrhovatele, nýbrž na jednotlivé věcně vymezené námitkové okruhy. Zadavatel dále uvedl, že rozhodnutí o námitkách navrhovateli řádně doručil včetně příslušných příloh a současně jej z důvodu transparentnosti uveřejnil na profilu zadavatele.

33.     Konečně zadavatel kategoricky odmítl, že „by zadávací podmínky byly ‚šity na míru‘ konkrétnímu dodavateli.“ Dodal, že dle něj forma zadání Design and Build svou podstatou omezuje možnost přizpůsobit zadání jedinému konkrétnímu řešení nebo dodavateli a že tvrzení o zvýhodnění konkrétního dodavatele vyvrací rovněž různorodost řešení obsažených v podaných nabídkách.

34.     Závěrem zadavatel navrhl, aby Úřad návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření.

Další průběh správního řízení

35.     Usnesením ze dne 1. 9. 2026 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Účastníci řízení se ve stanovené lhůtě, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

36.     Rozhodnutím ze dne 21. 9. 2026 nařídil Úřad zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu na šetřenou veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

IV.        Závěry Úřadu

37.     Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření předložených účastníky správního řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až V. tohoto rozhodnutí. K tomu uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

38.     Podle § 251 odst. 2 zákona musí být návrh, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.

39.     Podle § 255 odst. 1 zákona je navrhovatel ve lhůtě pro doručení návrhu, nejde-li o případ podle odstavce 2 citovaného ustanovení zákona, povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. Za nabídkovou cenu se pro účely výpočtu této kauce považuje rovněž cena uvedená v předběžné nabídce. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.

40.     Podle § 257 písm. c) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 zákona.

Právní posouzení

41.      Úřad konstatuje, že dne 7. 8. 2026 doručil navrhovatel Úřadu návrh z téhož dne, přičemž v souvislosti s ním složil téhož dne na účet Úřadu kauci ve výši 100 000 Kč.

42.     Úřad dále uvádí, že na základě posouzení obsahu návrhu dospěl k závěru, že předmětné podání obsahuje dva samostatné návrhy, a to jednak návrh na přezkoumání (ne)zákonnosti zadávacích podmínek, kdy navrhovatel brojí proti požadavku zadavatele na člena realizačního týmu v pozici hlavního projektanta spočívajícímu v osvědčení o autorizaci v oboru Pozemní stavby, příp. Statika a dynamika staveb ve stupni autorizovaný inženýr, nastaveným podmínkám hodnocení nabídek a vybraným smluvním podmínkám („návrh 1“), a dále návrh na přezkoumání postupu zadavatele souvisejícího s vysvětleními zadávací dokumentace, konkrétně s VZD č. 1 a VZD č. 2 („návrh 2“). Ačkoliv tedy navrhovatel návrh výslovně neoznačuje jako dva samostatné návrhy, je dle Úřadu zřejmé, že obsahuje dvě odlišné argumentace, přičemž jedna z nich směřuje proti samotnému nastavení zadávacích podmínek zadavatelem a druhá proti postupu zadavatele souvisejícímu s vysvětleními zadávací dokumentace, a tedy směřuje proti dvěma odlišným jednáním zadavatele učiněným v rámci zadávacího řízení. K tomu Úřad pro úplnost odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 213/2015-38 ze dne 20. 10. 2016, ve kterém Nejvyšší správní soud konstatoval, že „[z]da se jedná o jeden návrh (či o více návrhů podaných na téže listině, resp. zda se jedná o jeden návrh podaný na více listinách) je nezbytné posoudit vždy v každé konkrétní věci s ohledem na její okolnosti a obsah toho kterého podání.“

43.     Jak již bylo uvedeno výše, navrhovatel složil dne 7. 8. 2026 na účet Úřadu kauci ve výši 100 000 Kč, tj. ve výši odpovídající zákonem předvídané výši kauce za podání návrhu k Úřadu.[3] Nicméně, jak bylo Úřadem dovozeno výše, podání navrhovatele ze dne 7. 8. 2026 obsahuje dva návrhy, a navrhovatel byl tedy povinen v souvislosti s těmito návrhy složit na účet Úřadu kauce dvě (tj. 2 × 100 000 Kč).

44.     K povinnosti složit na účet Úřadu dvě kauce v případě, kdy podání obsahuje dva návrhy, Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-42929/2022/162 ze dne 22. 12. 2022, ve kterém předseda Úřadu uvedl, že „Úřad […] správně identifikoval, že obsahem podání jsou dva rozdílné návrhy […]. Skutečnost, že jsou obsahem jediného přípisu, nemůže být v daném případě relevantní pro výpočet kauce. Tento čistě formální náhled by způsobil nepřijatelný závěr, dle kterého by se navrhovatelé v rámci jediného podání mohli při složení jediné kauce domáhat několika samostatných správních přezkumů […]. Proto je nutné pohlédnout v daném případně na podání z materiálního hlediska a definovat dva odlišné návrhy proti dvěma zcela odlišným úkonům […]. Již obsahem námitek A a námitek B byly spolu nesouvisející, samostatně stojící argumenty, které tvrdily zcela odlišné porušení zákona zadavatelem a domáhaly se odlišných nápravných opatření, resp. postupů, kterými by měla být tvrzená nezákonnost napravena. Jednotnost zadávacího řízení a zadavatele není v této situaci dostatečným důvodem k tomu, aby bylo podání považováno za jediný návrh. Podstatné je totiž právě to, čeho se návrhy věcně týkají.“ Rovněž je možné odkázat i na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS‑49825/2024/500 ze dne 30. 12. 2024, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-07905/2025/163 ze dne 3. 3. 2025 a které se věnovalo obdobné problematice.

45.     Úřad uvádí, že jelikož v šetřeném případě podání navrhovatele ze dne 7. 8. 2026 obsahuje dva samostatné návrhy, ale kauce byla navrhovatelem složena ve výši odpovídající kauci za jeden návrh, zabýval se Úřad otázkou, k jakému z návrhů složenou kauci přiřadit, neboť jedna složená kauce nemůže pokrýt oba podané návrhy. Úřad následně přistoupil k přiřazení obdržené kauce ve výši 100 000 Kč k návrhu 1, tedy k té části podání navrhovatele, kterou bylo možno ve správním řízení věcně přezkoumat, resp. k té části podání navrhovatele, ve které svědčí navrhovateli možný budoucí úspěch ve věci.[4]

46.     K tomu Úřad pro vysvětlení uvádí, že navrhovatel v podaných námitkách a následném návrhu mj. uvádí, že zadavatel v rozporu s § 99 odst. 2 zákona neprodloužil lhůtu pro podání nabídek po uveřejnění VZD č. 1 v návaznosti na zde provedenou změnu, resp. úpravu zadávacích podmínek, jež měla dle navrhovatele vliv na okruh potenciálních účastníků zadávacího řízení. Z uvedeného je zřejmé, že navrhovatel nerozporuje informace ve VZD č. 1, resp. VZD č. 1 jako takové, nýbrž napadá postup zadavatele v souvislosti s neprodloužením lhůty pro podání nabídek v návaznosti na VZD č. 1. V takovém případě Úřad podané námitky identifikuje jako námitky směřující proti postupu zadavatele, které měly být podány ve lhůtě podle § 242 odst. 2 zákona. VZD č. 1 bylo uveřejněno na profilu zadavatele dne 12. 6. 2026, patnáctidenní lhůta pro podání námitek tedy počala běžet dnem následujícím po uveřejnění VZD č. 1 a skončila dne 27. 6. 2026. Navrhovatel však proti dotčenému postupu zadavatele brojil námitkami doručenými zadavateli až dne 16. 7. 2026, tedy až po uplynutí příslušné lhůty. Úřad má tedy za prokázané, že navrhovatel tuto část námitek směřující proti nezákonnosti postupu zadavatele dle § 99 odst. 2 zákona nepodal včas, a námitky tak byly v této části opožděné.[5]Ve vztahu k námitce navrhovatele, že zadavatel v rámci VZD č. 2 neuveřejnil samotné znění žádosti o vysvětlení (dotazu) a uveřejnil pouze znění svého vysvětlení, čímž měl dle navrhovatele porušit zásadu transparentnosti a zároveň také pravidlo dle § 36 odst. 1 zákona, pak Úřad uvádí, že navrhovatel ve smyslu § 241 odst. 1, resp. § 251 odst. 1 zákona v námitkách, resp. návrhu nespecifikoval, jaká újma mu hrozí či vznikla v souvislosti s tímto postupem zadavatele, když újmu v námitkách a v návrhu uvádí pouze ve vztahu k jím rozporovaným zadávacím podmínkám.[6] Úřad má tedy za to, že navrhovatel tuto část námitek nepodal řádně, resp. že návrh neobsahuje, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech. S ohledem na uvedené tak Úřad uzavírá, že návrh 2 by nebylo možné věcně přezkoumat, a pro úplnost podotýká, že se v šetřeném případě nejedná o správní řízení vedené ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy ve smyslu § 254 zákona.

47.     Úřad tedy shrnuje, že z výše popsaných důvodů přiřadil navrhovatelem složenou kauci k návrhu 1, což současně znamená, že ve vztahu k návrhu 2 nebyla kauce dle § 255 zákona složena, resp. nebyly naplněny procesní podmínky přezkumu.

48.     Úřad pro úplnost uvádí, že zákon rozlišuje náležitosti návrhu, jejichž absenci lze odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem [srov. § 257 písm. a) zákona], a náležitosti, resp. podmínky řízení, jejichž absence je bez dalšího důvodem pro zastavení řízení, kam patří mj. i situace uvedená v ustanovení § 257 písm. c) zákona, tedy že nedojde ke složení kauce na účet Úřadu ve výši a ve lhůtě podle § 255 odst. 1 zákona. Pro ustanovení § 257 písm. c) zákona, kam spadá také šetřený případ, zákonodárce možnost zhojení absentující podmínky řízení (složení kauce v řádné výši na účet Úřadu) v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem nezakotvil. Úřad proto nemohl navrhovatele k odstranění takové vady řízení vyzvat či zkoumat důvody, pro které ke složení kauce v zákonem stanovené lhůtě nedošlo.

49.     Závěrem Úřad k výše uvedenému rovněž doplňuje, že z důvodu procesní ekonomie rozhodl o zastavení správního řízení v části návrhu (výrok I. tohoto rozhodnutí) rozhodnutím, a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to mj. s přihlédnutím k rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS‑R0204/2018/VZ‑04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2. 2019, v němž předseda Úřadu uvedl, že „lze zmínit situaci, kdy navrhovatel uvede v návrhu rozsáhlou argumentaci týkající se výhrad, které v námitkách neuplatnil, pak o této části návrhu Úřad rozhodne podle § 257 písm. h) zákona samostatným výrokem. V této situaci zákon sice předpokládá formu usnesení, ale tato forma není nezbytně nutná, pakliže Úřad o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím. […] Rozhodnutí je totiž vyšší forma než usnesení, tudíž v rámci něj může Úřad pojednat o všech skutečnostech, i o těch, u kterých, pokud by se rozhodovalo pouze o nich, by postačovala forma usnesení.“ Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad v nyní šetřené věci o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím, přistoupil též k zastavení správního řízení v jeho příslušné části formou samostatného výroku tohoto rozhodnutí.

50.     S ohledem na skutečnost, že ve vztahu k návrhu 2 nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 odst. 1 zákona na účet Úřadu, rozhodl Úřad v dotčené části podání navrhovatele ze dne 7. 8. 2026 týkající se namítaného neprodloužení lhůty pro podání nabídek v souvislosti s úpravou smluvních podmínek v rámci VZD č. 1 a neuveřejnění samotného znění žádosti o vysvětlení v rámci VZD č. 2 podle § 257 písm. c) zákona o zastavení správního řízení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

51.      Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

52.     Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3 cit. ustanovení zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

53.     Podle § 245 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

54.     Podle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, učiněné v rozporu s § 245 odst. 3 zákona nebo je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

55.     Zadavatel v čl. 4.2 návrhu smlouvy stanovil následující:

„Dílo bude provedeno v následujících termínech (milnících):

4.2.1    zpracování průzkumů a podkladů: do [BUDE DOPLNĚNO PŘED UZAVŘENÍM SMLOUVY] kalendářních dní ode dne účinnosti této Smlouvy;

4.2.2   zpracování a projednání studie: do [BUDE DOPLNĚNO PŘED UZAVŘENÍM SMLOUVY] kalendářních dní ode dne účinnosti této Smlouvy;

4.2.3   zhotovení dokumentace pro stavební řízení: do [BUDE DOPLNĚNO PŘED UZAVŘENÍM SMLOUVY] kalendářních dní ode dne účinnosti této Smlouvy;

4.2.4   obstarání povolení záměru: do [BUDE DOPLNĚNO PŘED UZAVŘENÍM SMLOUVY] kalendářních dní ode dne účinnosti této Smlouvy;

4.2.5   zhotovení dokumentace pro provádění stavby vč. výkazu výměr a položkového rozpočtu: do [BUDE DOPLNĚNO PŘED UZAVŘENÍM SMLOUVY] kalendářních dní ode dne účinnosti této Smlouvy;

4.2.6   předání a převzetí staveniště a zahájení prací Zhotovitelem: do [BUDE DOPLNĚNO PŘED UZAVŘENÍM SMLOUVY] kalendářních dní ode dne účinnosti této Smlouvy;

4.2.7   dokončení a předání Díla včetně kompletní dokumentace Díla ve smyslu odst. 11.6 Smlouvy: do 30. 6. 2027.“

56.     Zadavatel v čl. 4.3 návrhu smlouvy stanovil následující:

„Doba od předání a převzetí staveniště a zahájení prací Zhotovitelem do vyklizení staveniště a od vyklizení staveniště do předání kompletní dokumentace, pokud tato nebyla předána již dříve, je pro účely této Smlouvy považována za dobu celkové rozestavěnosti (dále jen ‚Doba rozestavěnosti’). Doba rozestavěnosti nezahrnuje získání kolaudačního rozhodnutí.

Doba rozestavěnosti zůstává závazně v platnosti i za situace, kdy by se Smluvní strany dohodly na jiném termínu předání a převzetí staveniště a zahájení prací. Doba rozestavěnosti činí [BUDE DOPLNĚNO PŘED UZAVŘENÍM SMLOUVY] kalendářních dní.“

57.     Zadavatel v čl. 17.1 návrhu smlouvy stanovil následující:

„Bude-li Zhotovitel v prodlení se splněním jakéhokoliv termínu dle odst. 4.2 Smlouvy vyjma odst. 4.2.7 Smlouvy, je Zhotovitel povinen uhradit Objednateli smluvní pokutu ve výši 0,2 % z ceny, a to za každý i započatý den prodlení.

Bude-li Zhotovitel v prodlení se splněním termínu dle odst. 4.2.7 Smlouvy, je Zhotovitel povinen uhradit Objednateli smluvní pokutu ve výši 700.000 Kč (slovy: sedm set tisíc korun českých) za každý i započatý kalendářní měsíc prodlení.“

58.     Zadavatel v čl. 17.2 návrhu smlouvy stanovil následující:

„Bude-li Zhotovitel v prodlení se splněním termínu Doby rozestavěnosti dle odst. 4.3 Smlouvy, je Zhotovitel povinen uhradit Objednateli smluvní pokutu ve výši 0,2 % z ceny, a to za každý i započatý den prodlení.“

59.     V odůvodnění rozhodnutí o námitkách zadavatel uvedl mj. následující:

„K tvrzení stěžovatele o nezákonnosti obchodních podmínek ZD a ke způsobu hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií, jimiž stěžovatel namítá, že zadavatelem poskytnuté zadávací podmínky ‚způsobují vzájemnou cenovou neporovnatelnost podaných nabídek‘, zadavatel opakuje, že ‚ekonomická výhodnost nabídek bude hodnocena v souladu s § 114 odst. 2 věta první zákona podle nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality‘ (srov. příkladmo kapitolu 10. ZD).

[…]

Je na každém z účastníků, aby na základě svých zkušeností a odborné erudice ve všech důsledcích zvážil svoje schopnosti projektové přípravy, stavební přípravy a výroby a koordinace všech souvisejících činností a úkonů, a aby výsledek těchto úvah nakonec vyváženě promítl do svojí nabídky v jejích jednotlivých kritériích. Dílčí milníky realizace jsou smlouvou o dílo stanovené z důvodu umožnění zadavatelem kontroly přípravy a plnění, když z hlediska účelu veřejné zakázky jsou pro zadavatele z hlediska organizace výstavby významné zejména lhůta dokončení zakázky a doba rozestavěnosti, nakolik bude záměr realizován za provozu muzea, v jehož areálu je záměr umístěn.

Podmínky a požadavky na zpracování a podání nabídky jsou ZD jednoznačně specifikovány (srov. Kap. 18. ZD).

K polemice stěžovatele o obchodních podmínkách, zadavatel připomíná, že účastník zadávacího řízení v nabídce nepředkládá návrh smlouvy. Účastník zadávacího řízení namísto podepsaného návrhu smlouvy v nabídce předloží čestné prohlášení, že návrh smlouvy akceptuje a je jím vázán (srov. příkladmo čl. 8.2, 18.10 a související ZD). Uveřejněné vysvětlení zadávacích podmínek veřejné zakázky je plně závazné pro zadavatele i dodavatele. Tvoří nedílnou součást zadávací dokumentace, včetně ustanovení o úpravách smlouvy o dílo (obchodních podmínek).“

Právní posouzení

Obecně k vypořádání námitek zadavatelem

60.     Úřad v obecné rovině uvádí, že procesní institut námitek slouží jako primární ochrana dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Pokud jsou podány námitky, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost je v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovně, tedy aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným. Nároky na postup zadavatele při vyřízení námitek nejsou samoúčelné, neboť se na něj váží další konkrétní postupy a lhůty upravené zákonem a práva dodavatelů s nimi spojená, mj. právo podat návrh na přezkum postupu zadavatele k Úřadu.

61.      Z textace zákonného ustanovení plyne, že zadavatel své povinnosti nesplní, pokud se s řádně podanými námitkami vypořádá pouze obecným sdělením, např. že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil, a námitky proto neshledává důvodnými. Smysl institutu námitek není naplněn v situaci, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty, avšak zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen obecnými formulacemi, aniž by vysvětlil, proč daná námitka není důvodná. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

62.     Jestliže tedy stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí, a to především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zda bude proti postupu zadavatele brojit návrhem u Úřadu, či nikoliv.

63.     Požadavky na řádné vypořádání námitek je nutné vykládat ve světle Nejvyššího správního soudu, který ve svém rozsudku č. j. 2 As 314/2020-36 ze dne 21. 10. 2021 uvádí, že „[o]bsahují‑li námitky konkrétní argumentaci, je podrobným a srozumitelným rozhodnutím konkrétní odpověď na veškeré uplatněné argumenty.“ Z uvedeného závěru Nejvyššího správního soudu tedy plyne, že pokud navrhovatel předloží v námitkách konkrétní argumentaci, je zadavatel povinen se jí přiměřeně a odpovídajícím způsobem zabývat.

64.     Řízení před Úřadem má předcházet řádné „námitkové řízení“ u zadavatele, tj. stěžovatel (navrhovatel) má právo na to, aby byl seznámen s přezkoumatelnou argumentací zadavatele, která reaguje na jím podané námitky. Význam rozhodnutí o námitkách je třeba shledávat v tom, že jeho prostřednictvím zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu, či nikoliv. Lze tedy uzavřít, že každý účastník zadávacího řízení má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený účastník neúspěšně bránil námitkami dle zákona v návrhu.

65.     Se zřetelem na vše shora uvedené tedy Úřad přistoupil k posouzení toho, zda v šetřeném případě rozhodnutí o námitkách vyhovuje požadavkům plynoucím z § 245 odst. 1 zákona, jinými slovy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich tvrzeným, resp. zda není rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné.

66.     Úřad konstatuje, že námitky navrhovatele ze dne 16. 7. 2026 byly vyjma částí, o kterých bylo pojednáno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, podány řádně a včas a obsahují veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat.

67.     V šetřeném případě námitky směřovaly mj. proti nejednoznačnosti časového provádění díla, konkrétně zejména nejasnému počátku jeho realizace a následné neurčitosti celkové časové dotace k realizaci v souvislosti s fixně stanoveným termínem dokončení a předání díla a proti nevyváženosti a nepřiměřenosti smluvních pokut za prodlení s časovými milníky realizace díla a jejich kumulaci.

68.     Přezkoumáním rozhodnutí o námitkách Úřad zjistil následující.

K časovému aspektu realizace díla

69.     Úřad uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách sice v reakci na námitky proti smluvním podmínkám uvedl, že je na každém účastníkovi, aby podle svých zkušeností a odborné erudice zvážil své schopnosti projektové a stavební přípravy, výroby a koordinace všech souvisejících činností a aby výsledek těchto úvah promítl do nabídky, a dále že dílčí milníky realizace díla byly stanoveny za účelem možnosti kontroly přípravy a realizace díla, kdy pro zadavatele byly z hlediska organizace výstavby významné zejména lhůta dokončení veřejné zakázky a doba rozestavěnosti, a to vzhledem k záměru realizace díla za provozu muzea. Tím však zadavatel konkrétní námitky proti časovému vymezení plnění veřejné zakázky nevypořádal, když navrhovatel nerozporoval toliko obecnou možnost zadavatele stanovit harmonogram plnění nebo kontrolní milníky ani obecnou povinnost dodavatele zvážit své odborné, personální a kapacitní možnosti. Námitky navrhovatele směřovaly ke konkrétnímu způsobu, jakým zadavatel časové podmínky plnění vymezil, zejména ke kombinaci nejistého okamžiku zahájení plnění a pevně stanoveného konečného termínu dokončení a předání díla. Zadavatel se s těmito námitkami nevypořádal, když nijak neobjasnil, na základě čeho mohli navrhovatel či ostatní dodavatelé dovozovat možný počátek plnění či skutečnou dobu, kterou budou mít k realizaci veřejné zakázky do fixního termínu 30. 6. 2027. Tj. zadavatel nevypořádal konkrétní námitku navrhovatele, že „[k]aždý uchazeč by tak podepisoval ‚bianko směnku’, kdy říká, že něco stihne realizovat do 30. 6. 2027, ale vůbec v té době závazku neví, kolik času na realizaci bude mít.“

70.     Bez odpovědi zůstala rovněž námitka navrhovatele, že zadavatel stanovil fixní termín dokončení díla, „i když naprosto nezohlednil objektivní skutečnosti, které dotčený termín mohou prodloužit bez jakéhokoliv vlivu samotného zhotovitele. Až na dodatečný dotaz upravil formu výkladu smlouvy, ale pouze pro prodloužení doby rozhodování stavebního úřadu nad rámec zákonných lhůt, nikoliv k dalším okolnostem, které mohou objektivně lhůtu posunout a zhotovitel nebude mít možnost dodržet termíny stanovené Smlouvou.“ Zadavatel tak nevysvětlil, zda bude konečný termín prodloužen i v ostatních situacích, které zhotovitel nemůže ovlivnit.

71.      Zadavatel se rovněž nevypořádal s tvrzením navrhovatele, že různá ocenění nepředvídatelných časových (a sankčních) rizik povedou ke vzájemně cenově neporovnatelným nabídkám. Pouhé konstatování zadavatele, že ekonomická výhodnost bude hodnocena podle nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality, není odpovědí na námitku, že dodavatelé mohou při stanovení ceny vycházet z rozdílných předpokladů ohledně délky plnění a rozsahu odpovědnosti za okolnosti mimo jejich kontrolu.

72.     V kontextu zde posuzovaného případu je pak třeba podotknout, že určená lhůta pro realizaci předmětu plnění veřejné zakázky je jedním ze zásadních faktorů, který ovlivňuje rozhodnutí dodavatelů, zda se vůbec zúčastnit zadávacího řízení. Dodavatelé totiž musí zvážit, zda budou v zadavatelem stanoveném termínu vůbec schopni řádně a včas splnit závazek, který případným uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku přijímají, tedy zda jsou vůbec schopni v dané lhůtě zadavateli dodat předmět plnění v požadovaném rozsahu a kvalitě dle zadávacích podmínek veřejné zakázky. V opačném případě by se totiž dodavatel vystavoval rizikům spojeným s uplatněním zákonných či smluvních sankčních mechanismů při prodlení s řádným a včasným plněním.

Ke smluvním pokutám

73.     Obdobný a ve vztahu k rozsahu chybějící argumentace zadavatele ještě výraznější nedostatek shledal Úřad při vypořádání námitek proti smluvním pokutám. Zadavatel pouze obecně shrnul, že dodavatel má sám zvážit své schopnosti a tyto promítnout do jeho nabídky, přičemž dále se v rozhodnutí o námitkách ke smluvním pokutám ani v obecnosti nijak nevyjádřil. Zadavatel nevysvětlil důvody, pro které považuje stanovené sazby za přiměřené významu zajišťovaných povinností, a ani v obrysech neodůvodnil hodnotu jednotlivých částí plnění ke konkrétní výši smluvní pokuty.

74.     Úřad konstatuje, že bez jakékoliv reakce tak zůstal konkrétní příklad navrhovatele, podle něhož může stanovená pokuta ve výši 0,2 % z celkové ceny díla za jediný den prodlení se zpracováním studie, jež odpovídá finančně cca 1 % z celkové ceny díla, představovat přibližně 20 % hodnoty této části plnění. Pro splnění povinnosti podle § 245 odst. 1 zákona měl dle Úřadu zadavatel minimálně nastínit, proč podle něj ani takto vysoký poměr mezi sankcí a hodnotou dotčené části plnění nečiní smluvní podmínku nepřiměřenou.

75.     Zadavatel se rovněž vůbec nevypořádal s námitkou kumulace smluvních pokut za prodlení s několika časovými milníky, kdy nereagoval na konkrétní námitku navrhovatele ohledně souběhu pokuty za prodlení s dílčím milníkem dle čl. 4.2 návrhu smlouvy a pokuty za nedodržení doby rozestavěnosti dle čl. 4.3 návrhu smlouvy, v jehož důsledku může sankce dosáhnout 0,4 % z celkové ceny díla za jediný den.

76.     Konečně se pak zadavatel nevypořádal ani s navrhovatelem tvrzenou nevyvážeností smluvních podmínek ve prospěch objednatele, rozporem sankčního systému s dobrými mravy a zásadou přiměřenosti a ani s otázkou, zda návrh smlouvy obsahuje odpovídající mechanismus vylučující sankcionování zhotovitele za prodlení způsobené zadavatelem, správními orgány či jinými třetími osobami.

77.      Lze tak konstatovat, že rozhodnutí o námitkách ve vztahu k námitkám týkajícím se smluvních pokut neobsahuje prakticky žádnou konkrétní věcnou argumentaci zadavatele.

Shrnutí

78.     Úřad znovu uvádí, že zadavatelovou povinností je se podrobně, srozumitelně a konkrétně vypořádat se všemi uplatňovanými argumenty, naopak není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace navrhovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele.

79.     V této souvislosti Úřad uvádí, že argumentace zadavatele je zásadní pro další posouzení, zda zadávací podmínky ve světle podaných námitek obstojí, resp. zda navrhovatel v rámci zvažování svého dalšího postupu bude považovat zadávací podmínky za souladné se zákonem. Úřad shrnuje, že s ohledem na výše uvedené skutečnosti je zřejmé, že zadavatel při vyřizování námitek navrhovatele nedodržel zákon a rozhodnutí o námitkách proto nelze než označit za nepřezkoumatelné.

80.     V šetřené věci zadavatel předmětné námitky nevypořádal s dostatečnou pečlivostí, a tedy nepředložil přezkoumatelné odůvodnění, pročež navrhovateli ani Úřadu nejsou známy žádné konkrétní argumenty vyvracející navrhovatelem uplatněné námitky. Jak již bylo řečeno výše, bylo povinností zadavatele vypořádat se s konkrétními argumenty, které navrhovatel uvedl v námitkách, a to způsobem, z něhož by bylo jasné, jaké důvody jej k takovému závěru vedly.

81.      S poukazem na shora uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup pro vyřizování námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

82.     Pro úplnost Úřad uvádí, že zbylými v návrhu namítanými skutečnostmi se v rámci procesní ekonomie již nezabýval, neboť skutečnost, že rozhodnutí o námitkách trpí vadou nepřezkoumatelnosti, je důvodem pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 5 zákona. Zkoumání dalších důvodů svědčících o nezbytnosti uložení jiného nápravného opatření se tedy Úřadu v dané situaci jeví jako nadbytečné, a to s ohledem na to, že v aktuálně šetřeném případě považuje za nezbytné, aby se zadávací řízení „vrátilo“ do fáze vyřizování námitek navrhovatele. Zadavatel tedy musí znovu rozhodnout o námitkách a konkrétně reagovat na argumenty tvrzené navrhovatelem.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

83.     Dle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

84.     Vzhledem k tomu, že Úřad v průběhu správního řízení zjistil, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách navrhovatele, jak mu ukládá § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

85.     Uvedené nápravné opatření přitom Úřad považuje s ohledem na zjištěná a v odůvodnění výroku II. tohoto rozhodnutí popsaná pochybení zadavatele za dostatečné, neboť rozhodnutí o námitkách trpí natolik vážnými vadami, že tyto způsobují jeho nepřezkoumatelnost, přičemž nepřezkoumatelnost uvedeného rozhodnutí namítal rovněž navrhovatel ve svém návrhu. Úřad tak jako nejvhodnější nápravné opatření posoudil právě zrušení rozhodnutí o námitkách.

86.     Úřad doplňuje, že zadávací řízení je značně formalizovaný proces, který musí vyhovovat zákonem stanoveným podmínkám, zadavatel tedy musí na každý svůj krok nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže zadavatel dodavatelům zastřít své úvahy, na jejichž základě dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, neboť právě to je základním smyslem rozhodnutí o námitkách. Úřad proto neshledává nepřiměřeným uložení takového nápravného opatření, jež má zadavatele přimět k větší pečlivosti při přezkoumávání obsahu námitek a svůj postup navrhovateli relevantním způsobem odůvodnit.

87.     Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Současně tímto okamžikem dojde k aktivaci ustanovení § 246 odst. 1 písm. b) zákona, podle kterého nesmí zadavatel uzavřít s dodavatelem smlouvu do doby doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli. Bude tedy na zadavateli, aby reflektoval skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí a o námitkách navrhovatele opětovně rozhodl způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

88.     Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

89.     Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí (a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

90.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, zakázal zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku V. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

91.      Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

92.     Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku III. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

93.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19‑24825621/0710, variabilní symbol 2026000547.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výrokům II., III. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Adresát/i:

1.         Technické muzeum v Brně, Purkyňova 2950/105, 612 00 Brno

2.        SKR stav, s.r.o., Nováčkova 233/18, 614 00 Brno

Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Dostupný zde: https://nen.nipez.cz/profily-zadavatelu-platne/detail-profilu/NTM1/zahajene-zakazky/detail-zakazky/N006-26-V00013467

[2] Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorizační zákon“).

[3] K tomu Úřad dodává, že navrhovatel v šetřeném zadávacím řízení nepodal nabídku, a tedy byl povinen na účet Úřadu v souvislosti s návrhem (který se netýká zákazu plnění smlouvy) složit kauci ve výši 100 000 Kč.

[4] K tomu Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. R0086/2023/VZ ze dne 8. 9. 2023, ve kterém se předseda Úřadu rovněž zabýval situací, kdy došlo k podání dvou návrhů, ale složení pouze jedné kauce, přičemž konstatoval, že „[j]e totiž pochopitelné, že jakýkoli rozumně uvažující navrhovatel by zvolil tu ‚část návrhu‘, u níž by mu lépe svědčil nárok na projednání, resp. budoucí úspěch ve věci […] Tedy nezbývá než postupovat v souladu se zásadou in dubio mitius, tedy v případě pochybností zvolit takové řešení, které je ve prospěch dotčeného účastníka správního řízení.“

[5] Toto ostatně zadavatel namítal i v rozhodnutí o námitkách, kde uvedl, že „[v] části, v níž stěžovatel brojí proti neprodloužení lhůty pro podání nabídek v souvislosti s uveřejněním vysvětlení ZD ze dne 12. 6. 2026, nebyly námitky stěžovatele podány včas, neboť takové námitky musí být stěžovatelem podány do 15 dnů od jeho uveřejnění,“ a následně uvedené zopakoval i ve vyjádření k návrhu.

[6] Konkrétně navrhovatel uvádí, že „v důsledku nezákonně vymezených zadávacích podmínek mu hrozí újma spočívající v zamezení možnosti se účastnit zadávacího řízení, v zadávacím řízení uspět a veřejnou zakázku realizovat, s čímž souvisí ušlý zisk stěžovatele.“