číslo jednací: 39904/2026/162
spisová značka: R0157/2026/VZ

Instance II.
Věc Pořízení nádob na tříděný odpad a kompostérů pro občany města Nová Paka - II. zadání
Účastníci
  1. město Nová Paka
  2. NAODPAD s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok rozklad zamítnut a napadené usnesení potvrzeno
Rok 2026
Datum nabytí právní moci 30. 10. 2026
Související rozhodnutí 36853/2026/500
39904/2026/162
Dokumenty file icon 2026_R0157.pdf 142 KB

PID

UOHSX00NKKC3

 

 

Č. j.

ÚOHS-39904/2026/162

Sp. zn.

ÚOHS-R0157/2026/VZ

Datum, místo

30. 10. 2026, Brno

 

Rozhodnutí PŘEDSEDY
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 8. 10. 2026 navrhovatelem

  • NAODPAD s.r.o., IČO 05822726, se sídlem Nádražní 158, 549 31 Hronov, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 7. 8. 2026 Mgr. Antonínem Krtičkou, advokátem, ev. č. ČAK 19687, se sídlem Nádražní 158, 549 31 Hronov,

proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0681/2026/VZ, č. j. ÚOHS-36853/2026/500 ze dne 6. 10. 2026

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele

  • město Nová Paka, IČO 00271888, se sídlem Dukelské náměstí 39, 509 01 Nová Paka,

učiněných při zadávání části 1 veřejné zakázky „Pořízení nádob na tříděný odpad a kompostérů pro občany města Nová Paka - II. zadání“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 3. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 3. 2026 pod ev. č. Z2026-014796 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 3. 2026 pod ev. č. 197731-2026,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0681/2026/VZ, č. j. ÚOHS-36853/2026/500 ze dne 6. 10. 2026 p o t v r z u j i a podaný rozklad z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.            POSTUP ZADAVATELE A SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ VEDENÉ ÚŘADEM

1.         Obdržením návrhu navrhovatele bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“) ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

2.        Podaným návrhem navrhovatel brojil proti rozhodnutí zadavatele o svém vyloučení ze zadávacího řízení.

II.         Napadené usnesení

3.        Napadeným usnesením Úřad správní řízení podle § 257 písm. d) zákona zastavil, neboť zjistil, že návrh navrhovatele zaslaný Úřadu nesplňuje podmínky stanovené v § 251 odst. 1 zákona, neboť k němu nebyl (coby zákonem vyžadovaná náležitost návrhu) připojen doklad o doručení námitek zadavateli.

4.        Úřad připomenul, že doklad o doručení námitek zadavateli je povinnou náležitostí návrhu, jejíž nesplnění nelze dodatečně odstranit a je bez dalšího důvodem pro zastavení řízení, proto Úřad nemůže navrhovatele k odstranění takové vady řízení vyzvat či zkoumat důvody absence zákonné náležitosti návrhu.

5.        Úřad rovněž vysvětlil, že z návrhu navrhovatele ani jeho příloh nelze objektivně zjistit, zda v daném případě byly zadavateli řádně a včas doručeny námitky, přičemž dokladem o doručení námitek ve smyslu § 251 odst. 1 zákona nemůže být prosté konstatování navrhovatele v návrhu, kdy námitky podal, když tento údaj nelze z jiného dokumentu přiloženého k návrhu ověřit. Ani skutečnost, že zadavatel námitky navrhovatele meritorně posoudil a neodmítl je jako opožděné, k objektivnímu a jednoznačnému osvědčení včasného doručení námitek nestačí. Úřad své závěry opřel rovněž o rozhodovací praxi správních soudů.

III.     Rozklad navrhovatele

6.        Dne 8. 10. 2026 obdržel Úřad proti napadenému usnesení rozklad navrhovatele. Napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 7. 10. 2026. Rozklad byl podán řádně a včas.

Námitky rozkladu

7.        Navrhovatel nesouhlasí s tím, že by nebylo postaveno najisto, zda byly námitky zadavateli doručeny včas. Za doklad o doručení námitek zadavateli navrhovatel považuje rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 8. 9. 2026, neboť v něm zadavatel uvádí: „Zadavatel po přezkoumání námitek stěžovatele ze dne 24.08.2026, doručených zadavateli proti rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení ze dne 17.08.2026, rozhodl takto“ a „Námitky se podle § 245 odst. 2 ZZVZ odmítají v plném rozsahu.“ Z uvedeného navrhovatel dovozuje, že datum doručení námitek zadavateli je výslovně potvrzeno. Rozhodnutí zadavatele připojené k návrhu také obsahuje datum námitek 24. 8. 2026. Výslovné označení námitek jako „doručených zadavateli“ navrhovatel chápe jako potvrzení uskutečněného doručení námitek samotným jejich příjemcem. V této návaznosti považoval údaj obsažený v rozhodnutí zadavatele za dostatečné osvědčení doručení a připojení tohoto rozhodnutí k návrhu za splnění požadavku na doklad o doručení námitek.

8.        Dále navrhovatel uvádí, že ze seznamu navrhovaných důkazů v návrhu plyne, že s předložením doručenky (resp. dokladu o doručení námitek zadavateli) při přípravě návrhu počítal, nicméně doručenka nedopatřením nebyla připojena. K rozkladu již navrhovatel uvedenou doručenku přikládá a uvádí, že doručenka přitom potvrzuje závěry uvedené výše (tedy že k jejich doručení zadavateli došlo 24. 8. 2026).

9.        Navrhovatel tvrdí, že zákon nepředepisuje konkrétní formu dokladu o doručení námitek navrhovateli, je tedy možné za doklad o doručení námitek považovat i rozhodnutí zadavatele o námitkách. V nynější věci dle názoru navrhovatele rozhodnutí zadavatele přímo a výslovně osvědčuje samotný akt doručení a jeho včasnost. Současně identifikuje námitky, napadený úkon i výsledek námitkového řízení.

10.      Navrhovatel se domnívá, že i rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS“) ze dne 12. 9. 2022, č. j. 4 As 60/2020-48, na který Úřad v napadeném usnesení odkazuje, podporuje tvrzení navrhovatele, neboť rozhodnutí o námitkách jasně obsahuje určení datace námitek a dataci rozhodnutí námitkami napadaného, kdy je z běžného matematického vypočtu zřejmé, že lhůta pro podání námitek neuplynula dříve, než byly námitky podány. Navrhovatel žádá o přezkoumání, zda výslovné potvrzení přijetí námitek samotným zadavatelem s uvedením data námitek nemůže mít význam pro splnění povinnosti připojit doklad (když přesný časový údaj je následně potvrzen doručenkou).

11.       I rozsudek NSS ze dne 24. 10. 2018, č. j. 9 As 364/2017-47 údajně potvrzuje, že rozhodnutí o námitkách má samostatnou důkazní hodnotu.

12.      Dále navrhovatel namítá, že Úřad měl před zastavením řízení dát navrhovateli prostor vyjádřit se k zásadní právní otázce, na níž bylo zastavení řízení založeno, tedy zda předložené rozhodnutí zadavatele představuje dostatečný doklad o doručení. Zdůrazňuje, že nepožadoval výzvu k doplnění důkazů, ale možnost vyjádřit se k právnímu hodnocení již předložené listiny. Proto požaduje přezkum postupu Úřadu z pohledu § 261 odst. 3 ZZVZ a § 36 odst. 2 a 3 správního řádu a nesouhlasí s tím, že neumožnění vyjádření lze odůvodnit pouze odkazem na zásadu procesní ekonomie.

Závěr rozkladu

13.      Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené usnesení zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

14.      Dne 16. 10. 2026 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k rozkladu z téhož dne, ve kterém zadavatel odkazuje na své již dříve poskytnuté vyjádření, které má Úřad k dispozici, a ponechává rozhodnutí o rozkladu na uvážení Úřadu.

IV.        Správní řízení o rozkladu

15.      Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

16.      Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení věci ve všech jejích vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného usnesení, ta však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat následující závěr.

17.      Úřad tím, že napadeným usnesením rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč nebylo přistoupeno ke změně ani ke zrušení napadeného usnesení.

V.           K námitkám rozkladu

K námitce, že rozhodnutí o námitkách samo bylo dokladem o doručení námitek a že z datace námitek 24. 8. 2026 a data vyloučení 17. 8. 2026 je matematicky zřejmá včasnost doručení námitek

18.      Navrhovatel se domnívá, že z formulace „po přezkoumání námitek stěžovatele ze dne 24.08.2026, doručených zadavateli“ vyplývá, že k doručení námitek došlo 24. 8. 2026. Tato informace však z uvedeného nevyplývá. Ačkoli judikatura připouští, aby dokladem o doručení námitek byl i jiný doklad než doručenka, např. právě rozhodnutí o námitkách, musel by z něj být objektivně zjistitelný den doručení námitek nebo alespoň bezpečně dovoditelná jejich včasnost. Zadavatel zde ale pouze uvádí, jak jsou námitky datovány, ale nikoli, kdy mu byly doručeny. Zadavatel tedy pouze identifikuje námitky jejich datem, resp. dnem, kdy byly navrhovatelem vyhotoveny, nikoli dnem jejich doručení zadavateli. Jde o dva odlišné údaje, neboť mezi datem vyhotovení podání a datem jeho doručení adresátovi může existovat časový odstup. Samotná skutečnost, že zadavatel označuje námitky jako „námitky ze dne 24. 8. 2026“, proto neumožňuje učinit spolehlivý závěr o tom, kdy mu byly tyto námitky skutečně doručeny. Uvedenou formulaci lze naopak vyložit pouze tak, že zadavateli byly doručeny námitky datované dnem 24. 8. 2026, nikoli že k jejich doručení došlo právě v tento den. Pokud by zadavatel zamýšlel výslovně potvrdit datum doručení námitek, bylo by možno očekávat jednoznačné uvedení této skutečnosti, například formulací, že „námitky byly zadavateli doručeny dne 24. 8. 2026“. Takové sdělení však rozhodnutí zadavatele neobsahuje, ani informaci, zda byly námitky doručeny včas. Samotné rozhodnutí zadavatele bez údaje o datu doručení ani bez výslovného posouzení včasnosti nepostačuje.[1] Proto nešlo o doklad ve smyslu § 251 odst. 1 ZZVZ.

19.      K tvrzení navrhovatele, že z porovnání data rozhodnutí o vyloučení (17. 8. 2026) a data námitek (24. 8. 2026) je zřejmé, že lhůta nemohla uplynout, nutno uvést, že předmětem dokazování není datum sepsání námitek, ale datum jejich doručení zadavateli. Uvedení data na dokumentu obsahujícím námitky ještě nedokládá, že daného dne byly skutečně sepsány a odeslány, resp. doručeny zadavateli. Uvedená skutečnost dokládá pouze to, že musely být doručeny nejpozději k datu rozhodování zadavatele o nich (8. 9. 2026). Právě proto zákon požaduje doklad o doručení, nikoliv pouze kopii námitek s uvedeným datem jejich vyhotovení. Ustanovení § 251 odst. 1 ZZVZ by jinak ztratilo svůj smysl. Pro posouzení splnění § 251 odst. 1 ZZVZ není rozhodné datum vyhotovení námitek, nýbrž datum jejich doručení zadavateli. Připojené rozhodnutí zadavatele tento údaj neobsahovalo.

20.     Pro úplnost lze dodat, že si lze představit i situaci, kdy by za doklad o doručení námitek bylo možné považovat samotné rozhodnutí o námitkách, a to i tehdy, pokud by neobsahovalo výslovný údaj o datu doručení námitek ani jejich posouzení z hlediska včasnosti. Takový závěr by přicházel v úvahu tehdy, bylo-li by rozhodnutí o námitkách vydáno ještě v průběhu lhůty stanovené pro jejich doručení zadavateli, neboť z této skutečnosti by bylo možné logicky dovodit, že námitky musely být zadavateli doručeny ještě v této lhůtě. O takový případ se však v nyní projednávané věci nejedná. Rozhodnutí o vyloučení navrhovatele bylo vydáno dne 17. 8. 2026, přičemž lhůta pro doručení námitek proti tomuto úkonu zadavatele uplynula dne 1. 9. 2026. Rozhodnutí o námitkách bylo zadavatelem vydáno až dne 8. 9. 2026, tedy až po uplynutí uvedené lhůty. Z data jeho vydání proto nelze bez dalšího usuzovat ani na okamžik doručení námitek zadavateli, ani na jejich včasnost. Samotná existence rozhodnutí o námitkách tak v posuzované věci nemohla nahradit doklad o doručení námitek.

K námitce, že doručenka přiložená až k rozkladu pouze upřesňuje již doloženou skutečnost

21.      Ustanovení § 257 písm. d) ZZVZ je konstruováno velmi přísně a rozhodující je stav návrhu v okamžiku jeho podání, přičemž judikatura dlouhodobě akcentuje, že absence dokladu o doručení představuje neodstranitelný nedostatek návrhu. Právě proto zákon v tomto případě, na rozdíl od některých jiných vad nepředpokládá výzvu k doplnění. Doručenka předložená až v rozkladovém řízení nemůže zhojit absenci obligatorní náležitost návrhu, která musela být splněna již při jeho podání. Jinými slovy zde není podstatné, zda (či že) námitky ve skutečnosti byly doručeny včas, ale že doklad o tom nebyl součástí návrhu. Důvodem pro takto přísně koncipované procesní pravidlo je důraz zákonodárce na efektivní vedení správního řízení. To má proběhnout především rychle, neboť s ohledem na zákaz uzavření smlouvy dle § 246 odst. 1 písm. d) zákona zatěžuje zadavatele. Aby bylo možné požadavku na rychlost řízení dostát, musí účastníci řízení, zejména navrhovatel, unést zvýšenou odpovědnost za svůj postup při zahájení a v průběhu správního řízení. Součástí takové odpovědnosti je potom například právě katalog povinných náležitostí návrhu a následky spojené s jejich nesplněním.

K námitce, že Úřad měl navrhovateli umožnit vyjádření podle § 261 odst. 3 ZZVZ

22.     Pokud byl v posuzované věci naplněn obligatorní důvod pro zastavení řízení podle § 257 písm. d) ZZVZ, Úřad neměl prostor pro jiný procesní postup než správní řízení zastavit. Za této situace by případné vyjádření účastníků řízení nemohlo na výsledku řízení nic změnit, neboť absence zákonem vyžadovaného dokladu o doručení námitek připojeného k návrhu představuje objektivní nedostatek návrhu, se kterým zákon spojuje povinnost řízení zastavit. I pokud by tedy Úřad navrhovateli před vydáním usnesení poskytl prostor k vyjádření, nemohlo by to mít vliv na výsledek řízení. Namítaná procesní vada tak postrádá materiální relevanci a nemohla mít vliv na zákonnost napadeného usnesení. Lze dodat, že přítomnost, resp. absence dokladu o doručení námitek v návrhu je jednoduchá otázka, kterou Úřad dokáže spolehlivě objasnit i bez vyjádření účastníků řízení.

VI.        Závěr

23.     Po přezkoumání napadeného usnesení a námitek uvedených v rozkladu nelze než dospět k závěru, že Úřad postupoval v souladu se zákonem, když správní řízení podle § 257 písm. d) ZZVZ zastavil. Součástí návrhu totiž nebyl doklad o doručení námitek zadavateli ve smyslu § 251 odst. 1 ZZVZ (přičemž za takový doklad vzhledem k okolnostem nebylo možné považovat rozhodnutí o námitkách) a tento nedostatek nemůže být odstraněn jeho dodatečným předložením až v rozkladovém řízení. Důvodná není ani námitka týkající se procesního postupu Úřadu. Proto napadené usnesení v řízení o rozkladu obstálo.

 

 

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

 

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

 

 

Adresáti:

1.          město Nová Paka, Dukelské náměstí 39, 509 01 Nová Paka

2.         Mgr. Antonín Krtička, advokát, Nádražní 158, 549 31 Hronov

 

Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Jak uvedl NSS v rozsudku sp. zn. 4 As 60/2020, na který Úřad odkazoval v odůvodnění napadeného rozhodnutí (bod 17).

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en