číslo jednací: 40862/2026/500
spisová značka: S0828/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Stavební úpravy požární zbrojnice, Verdek č.p. 35, Dvůr Králové nad Labem |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 11. 11. 2026 |
| Dokumenty |
|
PID |
UOHSX00NLHZ4 |
|
|
|
Č. j. |
ÚOHS-40862/2026/500 |
||
|
Sp. zn. |
ÚOHS-S0828/2026/VZ |
||
|
Datum, místo |
2. 11. 2026, Brno |
Příkaz
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- město Dvůr Králové nad Labem, IČO 00277819, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 38, 544 01 Dvůr Králové nad Labem
v souvislosti s uveřejněním Dodatku č. 1 uzavřeného dne 29. 12. 2025 ke Smlouvě o dílo uzavřené dne 18. 8. 2025 s vybraným dodavatelem - Bořek – stavební firma s.r.o., IČO 17079527, se sídlem Poděbradova 1828, 544 01 Dvůr Králové nad Labem - na realizaci veřejné zakázky „Stavební úpravy požární zbrojnice, Verdek č.p. 35, Dvůr Králové nad Labem“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 18. 6. 2025 uveřejněním výzvy na profilu zadavatele pod systémovým číslem P25V00000009,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – město Dvůr Králové nad Labem, IČO 00277819, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 38, 544 01 Dvůr Králové nad Labem – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 1 ke Smlouvě o dílo na realizaci veřejné zakázky „Stavební úpravy požární zbrojnice, Verdek č.p. 35, Dvůr Králové nad Labem“, který uzavřel dne 29. 12. 2025 s vybraným dodavatelem – Bořek – stavební firma s.r.o., IČO 17079527, se sídlem Poděbradova 1828, 544 01 Dvůr Králové nad Labem – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 28. 1. 2026, přičemž tak neučinil ani ke dni vydání tohoto příkazu.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – město Dvůr Králové nad Labem, IČO 00277819, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 38, 544 01 Dvůr Králové nad Labem – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá pokuta ve výši 2 000 Kč (dva tisíce korun českých). Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. k postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky
1. Zadavatel - město Dvůr Králové nad Labem, IČO 00277819, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 38, 544 01 Dvůr Králové nad Labem (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – uzavřel dne 18. 8. 2025 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem - Bořek – stavební firma s.r.o., IČO 17079527, se sídlem Poděbradova 1828, 544 01 Dvůr Králové nad Labem (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Stavební úpravy požární zbrojnice, Verdek č.p. 35, Dvůr Králové nad Labem“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek na profilu[1] zadavatele dne 18. 6. 2025 pod systémovým číslem P25V00000009.
2. Předmětem plnění veřejné zakázky je dle čl. III smlouvy provedení stavby pod názvem „Stavební úpravy požární zbrojnice, Verdek č.p. 35, Dvůr Králové nad Labem“.
3. Dne 29. 12. 2025 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 1 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 1“). Dodatkem č. 1 došlo ke změně předmětu a ceny díla.
4. Obviněný dodatek č. 1 uveřejnil dne 1. 4. 2026 prostřednictvím registru smluv[2].
II. POSTUP ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona a k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 2. 6. 2026 mj. podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci uveřejnění výše uvedené smlouvy včetně všech jejích změn a dodatků.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
6. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
7. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a) smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b) smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,
c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d) smlouvu uveřejněnou v registru smluv,
e) smlouvu uzavřenou za účelem zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky, u níž není povinnost k jejímu uveřejnění podle zákona o registru smluv.
8. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
9. Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o registru smluv“), se prostřednictvím registru smluv povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je územní samosprávný celek.
10. Podle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv platí, že osoba uvedená v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Správce registru smluv uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně.
11. Podle § 8 odst. 4 zákona o registru smluv platí, že je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách; to platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona.
Zjištěné skutečnosti
12. Obviněný uzavřel dne 18. 8. 2025 s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku.
13. Dle čl. V smlouvy byla cena díla sjednána ve výši 8 386 743 Kč bez DPH.
14. Dne 29. 12. 2025 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 1, kterým došlo ke změně předmětu a ceny díla na částku 9 041 452 Kč bez DPH.
15. Z registru smluv vyplývá, že dodatek č. 1 byl v něm uveřejněn dne 1. 4. 2026. Na profilu zadavatele dodatek nebyl uveřejněn.
Právní posouzení
16. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (vč. všech jejích změn a dodatků) umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se tak v tomto kontextu promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
17. Ustanovení § 219 odst. 1 zákona přitom přímo upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Uvedené pravidlo dopadá logicky i na přílohy smlouvy, pokud je zadavatel učiní součástí smlouvy[3]; v opačném případě by bylo možné předmětné pravidlo obcházet.
18. Úřad nepřehlédl, že v § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, příp. zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv, resp. jejich dodatků a změn, na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že ověřil, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona v šetřeném případě není naplněna.
19. Co týče konkrétně výjimky dle § 219 odst. 1 písm. d) zákona, k tomu uvádí Úřad, že nepřehlédl, že obviněný v šetřeném případě uveřejnil dodatek č. 1 v registru smluv. Pakliže přitom obviněný hodlal pro uveřejnění smlouvy využít výjimku dle § 219 odst. 1 písm. d) zákona, byl povinen dodatek č. 1 uveřejnit v registru smluv nejpozději dne 28. 1. 2026, neboť pro využití předmětné výjimky pro uveřejnění podle zákona o registru smluv je nutné dodržet lhůty z něho vyplývající, aby bylo takové uveřejnění možno považovat za řádné. Podle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv přitom musí dojít k uveřejnění bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy, resp. dodatku. I přesto, že s pozdějším uveřejněním zákon o registru smluv nespojuje žádnou sankci (to až v případě neuveřejnění smlouvy do tří měsíců od jejího uzavření), není uveřejnění smlouvy či dodatku později než 30. den od jejího uzavření způsobilé naplnit výjimku podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona. Obviněný ovšem v šetřeném případě zveřejnil dodatek č. 1 dne 1. 4. 2026 (tj. několik měsíců po termínu, kdy tak měl učinit dle zákona, resp. zákona o registru smluv). Z uvedeného tedy vyplývá, že lhůta pro uveřejnění smlouvy podle jiného právního předpisu (zákona o registru smluv) nebyla v šetřeném případě dodržena, a podmínky pro aplikaci výjimky podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona tudíž nebyly naplněny.
20. Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 1 uzavřen dne 29. 12. 2025, byl obviněný povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 28. 1. 2026. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tj. uveřejnění dodatku č. 1 včetně všech jeho příloh do 30 dnů od jeho uzavření, nesplnil, když předmětný dodatek č. 1 na profilu zadavatele ani ke dni vydání tohoto příkazu dosud neuveřejnil. Učinil tak až dne 1. 4. 2026 opožděně prostřednictvím registru smluv. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování dle § 269 odst. 2 zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – uložení pokuty
21. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
22. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí u přestupků podle § 269 zákona 2 roky.
23. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
24. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 29. 1. 2026, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění dodatku č. 1 na profilu zadavatele. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
25. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za takový přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč.
26. Podle § 37 písm. a), c) a g) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.
27. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
28. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
29. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.
30. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
31. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o smlouvu na plnění veřejné zakázky, jejíž celková hodnota činí ve znění dodatku č. 1 částku 9 041 452 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejm. ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
32. Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil tedy výše uvedenou skutečnost, a to že obviněný dodatek č. 1 uveřejnil alespoň prostřednictvím registru smluv, ačkoli až dne 1. 4. 2026. Nelze tudíž konstatovat, že by obviněný na svou povinnost rezignoval zcela; negativní dopady jeho jednání tedy byly do určité míry eliminovány a kontrola ze strany veřejnosti nebyla zmařena zcela.
33. Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující ani přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.
34. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.
35. Při stanovení výše pokuty Úřad rovněž přihlédl k povaze činnosti obviněného.
36. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v zákoně o přestupcích, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění zákona o přestupcích představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu zákona o přestupcích, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem ust. § 37 písm. b) zákona o přestupcích, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 zákona o přestupcích mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy zákon o přestupcích vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích), nelze § 37 písm. b) zákona o přestupcích chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.
37. Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) zákona o přestupcích, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávaným přestupkem ve společném řízení, ačkoliv to podle zákona o přestupcích přicházelo v úvahu. Úřad uvádí, že šetřený přestupek není v souběhu s dalším přestupkem či přestupky obviněného, proto se § 37 písm. b) zákona o přestupcích v projednávané věci neuplatní.
38. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2026[4] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2026 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 838 397 450,65 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
39. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
40. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
41. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu v Liberci zřízeného u pobočky České národní banky číslo 3754-27727461/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Adresát/i:
město Dvůr Králové nad Labem, náměstí T. G. Masaryka 38, 544 01 Dvůr Králové nad Labem
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dostupném na https://zakazky.mudk.cz/contract_display_487.html (dále jen „profil zadavatele“).
[2] Dostupného na https://smlouvy.gov.cz/smlouva/37417329
[3] K tomu viz např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0165/2019/VZ-32448/2019/322/BVí ze dne 26. 11. 2019.
[4] Dostupného na https://www.mudk.cz/filemanager/files/5074621.pdf.
