číslo jednací: 3R015/02-Ku

• Instance: II.
• Věc: Dodávka personálního informačního systému správní úřady
• Účastníci:
  1. Úřad pro veřejné informační systémy
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 59 odst. 2 sř - rozhodnutí potvrzeno, rozklad odmítnut
• Rok: 2002
• Datum nabytí právní moci: 12. 8. 2002
• Související rozhodnutí: VZ/S0023/02; 3R015/02-Ku

Č.j.: 3R 15/02-Ku V Brně dne 5.8.2002

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 7.5.2002 podaném společností CÍGLER SOFTWARE, a.s., se sídlem Rostislavovo nám. 12, 612 00 Brno, zast. Martinem Cíglerem, právně zast. JUDr. Tomášem Cabalkou, advokátem se sídlem AK U jabloně 358, 281 67 Stříbrná Skalice, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. S 23-R/02-223/140/ZH ze dne 19.4.2002, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele - Úřad pro informační systémy, se sídlem Havelkova 22, 130 05 Praha 3, zast. předsedou Ing. Jiřím Krumpem, v obchodní veřejné soutěži na "dodávku personálního informačního systému pro správní úřady" vyhlášené dne 27.12.2001 v Obchodním věstníku č. 52/01 pod zn. 140353-52/01, podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb., jsem podle § 59 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb., na základě návrhu zvláštní komise ustavené podle § 61 odst. 2 téhož zákona, rozhodl takto:

Napadené rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. S 23-R/02-223/140/ZH ze dne 19.4.2002

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

O d ů v o d n ě n í

Úřad pro veřejné informační systémy, se sídlem Havelkova 22, 130 05 Praha 3, zast. předsedou Ing. Jiřím Krumpem (dále jen "zadavatel") vyhlásil dne 27.12.2001 v Obchodním věstníku č. 52/01 pod zn. 140353-52/01 veřejnou obchodní soutěž na "dodávku personálního informačního systému pro správní úřady" ( dále jen "soutěž") podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb. (dále jen "zákon").

V soutěžní lhůtě zadavatel obdržel devatenáct nabídek. Z protokolu komise pro otevírání obálek s nabídkami ze dne 21.2.2002 vyplývá, že nabídka sdružení společností CÍGLER SOFTWARE, a.s., se sídlem Rostislavovo nám. 12, 612 00 Brno a "M-PRO", spol. s r.o., se sídlem Budovatelů 2830, 434 01 Most, zast. dle smlouvy o sdružení ze dne 14.1.2002 předsedou představenstva Martinem Cíglerem (dále jen "uchazeč") byla vyřazena z další účasti v soutěži pro nedoložení oprávnění k podnikání. Zadavatel pak svým rozhodnutím ze dne 22.2.2002 vyloučil uchazeče ze soutěže.

Proti tomuto rozhodnutí podal dne 28.2.2002 uchazeč námitky, kterým zadavatel po jejich přezkoumání svým rozhodnutím ze dne 6.3.2002 nevyhověl. Zároveň uchazeče poučil o možnosti podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí zadavatele (dále jen "návrh") k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "ÚOHS"). Uchazeč tohoto práva využil. ÚOHS obdržel výše uvedený návrh dne 18.3.2002 a zadavatel dne 20.3.2002. Dnem 18.3.2002 bylo podle § 57 odst. 1 zákona zahájeno správní řízení, jehož účastníky podle § 58 zákona jsou zadavatel a uchazeč.

Ve svém návrhu uchazeč zejména uvádí, že nesouhlasí s rozhodnutím zadavatele o jeho vyloučení a dále uvádí, že z rozhodnutí o vyloučení není zřejmé, který z účastníků sdružení je vyloučen a také to, že rozhodnutí o vyloučení měl učinit statutární zástupce zadavatele a ne náměstek zadavatele.

Závěrem svého návrhu uchazeč uvádí, že byl porušen zákon a požaduje, aby bylo zadavateli uloženo provést nápravu tak, že "statutární orgán zadavatele zruší rozhodnutí zadavatele ze dne 22.2.2002" o jeho vyloučení ze soutěže.

Po posouzení a prošetření případu vydal ÚOHS dne 19.4.2002 pod č.j. S 23-R/02-223/140/ZH rozhodnutí, kterým návrh uchazeče podle § 57 odst. 2 zákona zamítl, neboť jedno vyhotovení návrhu nepodal uchazeč zadavateli ve stanovené lhůtě do 10 kalendářních dnů od doručení rozhodnutí zadavatele.

Své rozhodnutí ÚOHS odůvodnil zejména tím, že podle ustanovení § 57 odst. 2 zákona se návrh podává ve dvojím vyhotovení do 10 kalendářních dnů od doručení rozhodnutí zadavatele, jedno vyhotovení zasílá uchazeč orgánu dohledu a jedno zadavateli. V návrhu musí být uvedeno, kdo jej podává, proti kterému úkonu zadavatele směřuje, v čem je spatřováno porušení zákona a čeho se uchazeč domáhá. Součástí návrhu je i přesné označení a adresa zadavatele a doklad o složení uvolněné jistoty (§ 25 odst. 7). Návrh, který nemá tyto náležitosti nebo u něhož uchazeč tyto náležitosti nedoložil ve lhůtě stanovené orgánem dohledu, jakož i návrh došlý po uplynutí stanovené lhůty orgán dohledu zamítne. ÚOHS zjistil, že návrh byl podán ÚOHS včas, ale zadavatel ho obdržel opožděně.

Proti tomuto rozhodnutí podal uchazeč v zákonné lhůtě rozklad, v němž zejména uvádí, že napadené rozhodnutí je již ve svém výroku vadné, neboť v něm není označeno ustanovení procesně-právního předpisu, podle kterého bylo ve věci rozhodnuto a bylo tedy porušeno ustanovení § 47 správního řádu. Dále uchazeč uvádí, že se neztotožňuje s názorem ÚOHS, že nestačí podat vyhotovení návrhu v této lhůtě k poštovní přepravě. Také uvádí, že v poučení není uvedeno, že jedno vyhotovení návrhu má být v téže lhůtě podáno i zadavateli a k tomu uvádí, že tento závěr odporuje ustanovení § 56 odst. 2 zákona i § 57 odst. 2 zákona. Dále napadá vlastní vyloučení ze soutěže, které považuje za protiprávní s tím, že není pravda, že by uchazeč neprokázal splnění kvalifikačních předpokladů. Závěrem rozkladu pak uchazeč požaduje změnu napadeného rozhodnutí tak, že byl porušen zákon a zadavateli se ukládá provést nápravu, spočívající v tom, že zadavatel zruší své rozhodnutí o vyloučení uchazeče ze soutěže.

Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu zvláštní komisí a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem napadené rozhodnutí přezkoumal v celém rozsahu a s přihlédnutím k doporučení této komise dospěl k následujícímu závěru:

ÚOHS tím, že svým rozhodnutím č.j. S 23-R/02-223/140/ZH ze dne 19.4.2002 návrh uchazeče podle § 57 odst. 2 zákona zamítl, rozhodl správně a v souladu se zákonem.

K námitkám uchazeče uvádím, že dle ustanovení § 57 odst. 2 zákona se návrh skutečně podává ve dvojím vyhotovení do deseti kalendářních dnů od doručení rozhodnutí zadavatele. Jedno vyhotovení zasílá uchazeč orgánu dohledu a jedno zadavateli. V návrhu musí být uvedeno, kdo jej podává, proti kterému úkonu zadavatele směřuje, v čem je spatřováno porušení zákona a čeho se uchazeč domáhá. Součástí návrhu je i přesné označení a adresa zadavatele a doklad o složení uvolněné jistoty (§ 25 odst. 7 zákona). Návrh, který nemá tyto náležitosti, nebo u něhož uchazeč tyto náležitosti nedoložil ve lhůtě stanovené orgánem dohledu, jakož i návrh došlý po uplynutí stanovené lhůty, orgán dohledu zamítne. Námitky uchazeče, že ze zákona nevyplývá, že by návrh měl být podán i zadavateli odkazuji na výše uvedenou citaci ustanovení § 57 odst. 2 zákona. Rovněž se neztotožňuji s názorem, že ve výroku napadeného rozhodnutí nebyl uveden právní předpis, dle kterého bylo rozhodováno. V napadeném výroku byl zákon, dle kterého bylo rozhodováno citován, včetně paragrafu tohoto zákona. V daném případě se jedná o zákon o zadávání veřejných zakázek a jeho výše zmíněné ustanovení § 57 odst. 2 zákona, které jasně stanoví, že "návrh, který nemá tyto náležitosti, nebo u něhož uchazeč náležitosti nedoložil ve lhůtě stanovené orgánem dohledu, jakož i návrh došlý po uplynutí stanovené lhůty, orgán dohledu zamítne". Právní předpis (zákon) i ustanovení tohoto zákona (§ 57 odst. 2) byl tedy ve výroku uveden a tyto skutečnosti vyplývají z jeho textu.

Také poukazuji na skutečnost, že podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád") je řízení zahájeno dnem, kdy podání účastníka řízení došlo správnímu orgánu příslušnému ve věci rozhodnout. V případě přezkoumávání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky je tak dnem zahájení správního řízení u ÚOHS den, kdy návrh na zahájení tohoto řízení dojde orgánu dohledu a v tomto smyslu hovoří i ustanovení § 57 odst. 1 zákona. Lhůta obsažená v § 57 odst. 2 zákona se proto vztahuje na úkon uchazeče před zahájením správního řízení, a proto pro ni nelze subsidiárně použít ustanovení správního řádu, neboť ten se podle svého § 1 odst. 1 vztahuje pouze na správní řízení.

Při podání návrhu je povinností ÚOHS, aby se nejdříve zabýval otázkou, zda byl podán včas v desetidenní lhůtě a zda byl podán v souladu s § 57 odst. 2 zákona. V daném případě bylo nepochybně zjištěno, že rozhodnutí zadavatele o námitkách bylo doručeno uchazeči dne 7.3.2002. ÚOHS pak obdržel návrh dne 18.3.2002, tedy včas, ale zadavatel ho obdržel až dne 20.3.2002. V daném případě byl posledním dnem pro podání návrhu 17.3.2002 a tento den připadl na neděli. V této souvislosti odkazuji na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2A 12/2001-36 ze dne 28.3.2002, dle kterého "deset kalendářních dnů je s ohledem na koncentraci postupu zadavatele lhůtou přiměřenou, ale také není možné ji dále zkracovat, aby nebylo vytvářeno dalších překážek pro možnost skutečně námitky podat. Jestliže z těchto dnů je prakticky vyloučena sobota, neděle a dny pracovního klidu, pak soud nevidí prostor pro takový výklad, který dále tuto lhůtu zkrátil. Proto má za vyvážené, aby i v tomto případě bylo možné aplikovat závěry Ústavního soudu ČR přijaté v obdobném případě" (IV.ÚS 365/97, Pl.ÚS 33/97). Vrchní soud má tedy za to, že pokud byla námitka doručena první pracovní den následující po dni pracovního klidu, na který připadl poslední den desetidenní lhůty stanovené v § 55 zákona, byly námitky doručeny včas. V posuzovaném případě by návrh uchazeče došel i zadavateli včas, kdyby ho zadavatel obdržel první následující den po dni pracovního klidu, na který připadl poslední den desetidenní lhůty, tedy dne 18.3.2002. Zadavatel však obdržel návrh až dne 20.3.2002, jak vyplývá i z doručenky, která byla na vyžádání ÚOHS uchazečem zaslána.

K věcným námitkám týkajícím se vyloučení uchazeče ze soutěže dodávám, že ÚOHS vždy, i při podání nekvalifikovaného návrhu, posuzuje případ i po věcné stránce, zda zadavatel v průběhu zadávacího řízení neporušil některá ustanovení zákona. V kladném případě pak zahajuje správní řízení z vlastního podnětu a vydá příslušné rozhodnutí.

Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 61 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

Ing. Josef Bednář

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1. Úřad pro informační systémy, se sídlem Havelkova 22, 130 05 Praha 3, zast. předsedou Ing. Jiřím Krumpem,

2. JUDr. Tomáš Cabalka, advokát se sídlem AK U jabloně 358, 281 67 Stříbrná Skalice,

3. spis.