číslo jednací: 3R010/01-Ku

• Instance: II.
• Věc: Dodávka a záruční servis osobních počítačů a notebooků s procesory Intel Pentium a operačním systémem Microsoft Windows NT 4.O Workstation CZ
• Účastníci:
  1. Ministerstvo zahraničních věcí Praha
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 59 odst. 2 sř - rozhodnutí potvrzeno, rozklad odmítnut
• Rok: 2000
• Datum nabytí právní moci: 4. 5. 2001
• Související rozhodnutí: VZ/S0280/00; 3R010/01-Ku

Č.j.: 3R 10/01-Ku V Brně dne 2.5.2001

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 12.3.2001 podaném společností DELL Computer, spol. s r.o., se sídlem Sokolovská 84-86, 180 00 Praha 8, zast. jednatelkou Ing. Annou Berdychovou, právně zast. Mgr. Radkem Pokorným, advokátem Advokátní kanceláře Pokorný, Wagner & spol., se sídlem Krocínova 1, 110 00 Praha 1, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. S 280-R/00-1903/140/Ná ze dne 23.2.2001, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele - Ministerstva zahraničních věcí ČR, se sídlem Loretánské nám. 5, 118 00 Praha 1, zast. ministrem zahraničních věcí, v obchodní veřejné soutěži na "dodávka a záruční servis osobních počítačů a notebooků s procesory Intel Pentium a operačním systémem Microsoft Windows NT 4,0 Workstation CZ" vyhlášené dne 25.10.2000 v Obchodním věstníku č. 43/00 pod zn. 108744-43/00 podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb. a zákona č. 256/2000 Sb., jsem podle § 59 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb., na základě návrhu zvláštní komise ustavené podle § 61 odst. 2 téhož zákona, rozhodl takto:

Napadené rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. S 280-R/00-1903/140/Ná ze dne 23.2.2001

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

O d ů v o d n ě n í

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, se sídlem Loretánské nám. 5, 118 00 Praha 1, zast. ministrem zahraničních věcí (dále jen "zadavatel") vyhlásil dne 25.10.2000 v Obchodním věstníku č. 43/00 pod zn. 108744-43/00 podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb. a zákona č. 256/2000 Sb. (dále jen "zákon") obchodní veřejnou soutěž na "dodávka a záruční servis osobních počítačů a notebooků s procesory Intel Pentium a operačním systémem Microsoft Windows NT 4,0 Workstation CZ" (dále jen "soutěž"). Výkonem zadavatelských činností pověřil zadavatel podle § 69 zákona společnost CERTOS, s.r.o., se sídlem Kozlovská 3a, 160 00 Praha 6.

Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 29.11.2000 vyplývá, že zadavatel obdržel tři nabídky, z nichž žádná nebyla vyřazena z další účasti v soutěži. Komise pro posouzení a hodnocení nabídek (dále jen "komise"), která zasedala dne 8.12.2000, navrhla zadavateli vyřadit nabídky společnosti DELL Computer, spol. s r.o., se sídlem Sokolovská 84-86, 180 00 Praha 8, zast. jednatelkou Ing. Annou Berdychovou (dále jen "uchazeč") a společnost IBM Česká republika, spol. s r.o., se sídlem Murmanská 4/1475, 100 00 Praha 10, zast. jednatelem Ing. Miroslavem Majorošem (dále jen "IBM ČR") z dalšího hodnocení. Zadavatel pak svými rozhodnutími ze dne 8.12.2000 vyloučil tyto společnosti z další účasti v soutěži.

Proti tomuto rozhodnutí podal dne 18.12.2000 uchazeč námitky, kterým zadavatel po jejich přezkoumání rozhodnutím ze dne 22.12.2000 nevyhověl. Dne 28.12.2000 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "ÚOHS") návrh na zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí zadavatele (dále jen "návrh") a tímto dnem bylo podle § 57 odst. 1 zákona zahájeno správní řízení, jehož účastníky podle § 58 zákona jsou zadavatel a uchazeč.

Ve svém návrhu uchazeč zejména uvádí, že ze znění ustanovení bodů 6.1 a 6.2. zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel nestanovil rovné podmínky pro všechny uchazeče soutěže, protože tuzemský uchazeč, který je výrobcem, musí doložit certifikát o existenci jím používaného systému jakosti bez jakékoliv další specifikace, avšak v případě, kdy tuzemský uchazeč není výrobcem, musí již výrobce předložit předmětný certifikát dle ISO 9000, tedy splnit přísnější podmínku než tuzemský uchazeč, který je výrobcem. Tento postup je v rozporu s ustanovením § 11 odst. 1 zákona. Uchazeč také namítá, že nabídl ve své nabídce záruku na osobní počítače a notebooky v délce 48 měsíců, čímž nepochybně splnil požadavek zadavatele a co se týče záruky na baterie notebooků, nebylo mu ze zadávací dokumentace zřejmé, zda se požadavek minimální záruční lhůty v délce 36 měsíců vztahuje i na baterie, a proto uvedl záruční lhůtu na baterie v délce 1 roku, přičemž výslovně vyjádřil svou připravenost v případě zájmu zadavatele poskytnout i na baterie záruční lhůtu v délce 4 let. V zadávací dokumentaci není specifikováno, na co se požadavek minimální záruční lhůty vztahuje, což lze považovat za požadavek definovaný v neurčité formě. Dále uchazeč namítá, že požadavek zadavatele na poskytnutí záruky splnil, neboť v ní uvedl jednoroční záruční dobu, ovšem nabídl i poskytnutí delší záruční doby. Uchazeč také splnil požadavek na smluvní pokutu (tj. 0,05% z celkové ceny za každý měsíc prodlení). Ve věci předložení fotokopie prohlášení o shodě veškerých nabízených výrobků v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky uchazeč uvádí, že i předložením fotokopie tohoto prohlášení splnil požadavek uvedený v bodu 6.6 zadávací dokumentace. Zadavatel tedy neměl právo uchazeče vyloučit ze soutěže. Ke zprávě o posouzení a hodnocení nabídek uchazeč uvádí, že neobsahuje stručný popis způsobu hodnocení nabídek a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Tím došlo k porušení § 35 a § 37 zákona.

Závěrem návrhu se uchazeč domáhá, aby rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení ze soutěže bylo zrušeno a aby byl zařazen zpět do soutěže, příp. aby ÚOHS soutěž zrušil.

Po posouzení a prošetření případu vydal ÚOHS dne 23.2.2001 pod č.j. S 280-R/00-1903/140/Ná rozhodnutí, kterým návrh uchazeče podle § 57 odst. 2 zákona zamítl, neboť uchazeč nedoložil ve stanovené lhůtě doklad o složení uvolněné jistoty.

Své rozhodnutí ÚOHS odůvodnil zejména tím, že podle ustanovení § 57 odst. 2 zákona se návrh podává ve dvojím vyhotovení do deseti kalendářních dnů od doručení rozhodnutí zadavatele, jedno vyhotovení zasílá uchazeč orgánu dohledu a jedno zadavateli. V návrhu musí být uvedeno kdo jej podává, proti kterému úkonu zadavatele směřuje, v čem je spatřováno porušení zákona a čeho se uchazeč domáhá. Součástí návrhu je i přesné označení a adresa zadavatele a doklad o složení uvolněné jistoty. Návrh, který nemá tyto náležitosti nebo u něhož uchazeč tyto náležitosti nedoložil ve lhůtě stanovené orgánem dohledu, jakož i návrh došlý po uplynutí stanovené lhůty orgán dohledu zamítne. ÚOHS zjistil, že jistota - originál bankovní záruky Citibank, a.s.- byla zadavatelem uchazeči vrácena dne 8.12.2000. Dopisem ze dne 6.2.2001 vyzval ÚOHS uchazeče, aby ve lhůtě do 4 dnů od doručení výzvy doplnil návrh dokladem o složení uvolněné jistoty. Dne 9.2.2001 obdržel ÚOHS potvrzení od Citibank, a.s., že dne 22.11.2000 vystavila tato banka na příkaz uchazeče bankovní záruku ve prospěch zadavatele s platností od 29.11.2000 do 28.5.2001 spolu s kopií bankovní záruky, nikoliv však doklad o znovusložení uvolněné jistoty. Dne 14.2.2001 obdržel ÚOHS od zadavatele stanovisko, ve kterém zadavatel mimo jiné uvedl, že zadavatel nesložil uvolněnou jistotu. Dne 14.2.2001 doručil uchazeč ÚOHS potvrzení o předání originálu bankovní záruky zadavateli. Vzhledem k tomu, že doklad o složení uvolněné jistoty měl uchazeč doložit do 12.2.2001 a doložil ho až 14.2.2001, tedy po lhůtě stanovené ÚOHS, návrh podle § 57 odst. 2 zákona ÚOHS zamítl.

Proti tomuto rozhodnutí podal uchazeč v zákonné lhůtě rozklad, v němž uvádí, že nebyly splněny stanovené podmínky pro zamítnutí jeho návrhu, a že tudíž ÚOHS svým postupem porušil zákona. K tomu uvádí, že ÚOHS zjistil, že návrh neobsahuje doklad o složení uvolněné jistoty a dne 14.2.2001 doručil uchazeč ÚOHS potvrzení o předání originálu bankovní záruky zadavateli. Dále uchazeč namítá, že napadené rozhodnutí je v rozporu s § 3 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení. ÚOHS porušil zásady zákonnosti, zásadu součinnosti správních orgánů s účastníky řízení i zásadu materiální pravdy. Podle § 3 odst. 2 správního řádu má správní orgán povinnost dát občanům a organizacím příležitost, aby mohli svá práva a zájmy účinně hájit a především se uchazeč domnívá, že bylo nedostatečně naplněno ustanovení věty druhé cit. ustanovení. Stanovící povinnost správních orgánů poskytovat občanům a organizacím pomoc a poučení, aby pro neznalost právních předpisů neutrpěli v řízení újmu. ÚOHS také nevycházel ze spolehlivě zjištěného stavu věci. ÚOHS vyzval uchazeče v nepřiměřené krátké lhůtě do 4 dnů od doručení výzvy k doplnění svého podání. Nedostatkem výzvy ÚOHS byla absence jakéhokoliv poučení o následcích nedoplnění podání, jíž předvídá § 19 odst. 3 zákona o správním řízení. Také uvádí, že výzva byla velmi stručná a neobsahovala bližší vysvětlení, jakým způsobem má uchazeč návrh doplnit, resp. jak má doložit složení uvolněné jistoty.

V rozkladu uchazeč také namítá, že se ÚOHS pravděpodobně zabýval pouze a přednostně otázkou náležitostí podání a nikoliv jeho obsahovou stránkou a opětovně uvádí skutečnosti, které již uvedl ve svém návrhu.

Závěrem rozkladu se uchazeč domáhá, aby "orgán rozhodující o rozkladu přezkoumal napadené rozhodnutí v celém rozsahu a aby napadené rozhodnutí změnil a sám rozhodl, že rozhodnutím zadavatele o vyloučení uchazeče ze soutěže ze dne 8.12.2000 a rozhodnutím zadavatele o námitkách proti tomuto rozhodnutí byl porušen zákona a aby zrušil výše uvedené rozhodnutí zadavatele o vyloučení uchazeče z další účasti ve veřejné soutěži ze dne 8.12.2000, na základě čehož bude uchazeč zařazen zpět mezi uchazeče v obchodní veřejné soutěži, nebo aby zrušil předmětnou obchodní veřejnou soutěž.

V případě, že předseda Úřadu dospěje k závěru, že nemá dostatek podkladů pro změnu rozhodnutí, jak je navržena v předchozím odstavci, navrhuje uchazeč, aby předseda Úřadu rozhodl, že napadené rozhodnutí Úřadu se ruší a věc se Úřadu vrací k novému projednání a rozhodnutí. Úřad je právním názorem orgánu rozhodujícího o rozkladu vázán.".

Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu zvláštní komisí a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem napadené rozhodnutí přezkoumal v celém rozsahu a s přihlédnutím k doporučení této komise dospěl k následujícímu závěru:

ÚOHS tím, že návrh uchazeče podle § 57 odst. 2 zákona zamítl, rozhodl správně a v souladu se zákonem.

Musím opětovně citovat ustanovení § 57 odst. 2 zákona, podle kterého se návrh podává ve dvojím vyhotovení do deseti kalendářních dnů od doručení rozhodnutí zadavatele. Jedno vyhotovení zasílá uchazeč orgánu dohledu a jedno zadavateli. V návrhu musí být uvedeno, kdo jej podává, proti kterému úkonu zadavatele směřuje, v čem je spatřováno porušení zákona a čeho se uchazeč domáhá. Součástí návrhu je i přesné označení a adresa zadavatele a doklad o složení uvolněné jistoty (§ 25 odst. 7 zákona). Návrh, který nemá tyto náležitosti, nebo u něhož uchazeč tyto náležitosti nedoložil ve lhůtě stanovené orgánem dohledu, jakož i návrh došlý po uplynutí stanovené lhůty, orgán dohledu zamítne.

V ustanoveních §§ 23 - 26 zákona je podrobně upraven postup týkající se poskytnutí jistoty, včetně forem jistoty i uvolnění jistoty a výkon práv z poskytnuté jistoty. Pokud je v ustanovení § 57 odst. 2 zákona uvedeno, že součástí návrhu je i doklad o složení uvolněné jistoty, je zřejmé, že uchazeč musí uvolněnou jistotu znovu složit a ÚOHS zaslat zároveň s návrhem i doklad o složení jistoty. Pokud uchazeč nedoloží doklad ani ve lhůtě stanovené ÚOHS, ÚOHS pak návrh podle § 57 odst. 2 zákona zamítne. Z citovaného ustanovení pak nepochybně vyplývá, že v den zaslání návrhu ÚOHS i zadavateli musí být uchazečem jistota znovu poskytnuta, a to způsobem uvedeném v zákoně. Vzhledem k tomu, že součástí návrhu uchazeče zaslaného ÚOHS tento doklad chyběl a z vyjádření zadavatele vyplývalo, že ani zadavateli nebyla jistota poskytnuta, ÚOHS vyzval uchazeče, aby tento doklad doložil a stanovil k doplnění návrhu i lhůtu. Nemohu souhlasit s námitkou rozkladu, že tato lhůta byla nepřiměřeně krátká. V daném případě byla jistota uchazeči vrácena již dne 8.12.2000 a návrh uchazeč zaslal ÚOHS až dne 28.2.2001. Ze sdělení banky Citibank vyplývá, že bankovní záruka touto bankou poskytnutá, měla platnost až do 28.5.2001 a uchazeč měl originál bankovní záruky v držení a nic mu nebránilo jej současně s podáním návrhu znovu doručit zadavateli a potvrzení přiložit k návrhu zasílanému ÚOHS. Tím, že ji nepřiložil jako součást návrhu zaslaného zadavateli a ÚOHS nedoložil doklad o znovusložení jistoty, porušil zákon a ani přes výzvu ÚOHS tuto náležitost návrhu nedoložil.

K namítanému porušení ustanovení § 19 odst. 3 zákona o správním řízení uvádím, že ÚOHS postupoval správně a v souladu s ustanovením § 57 odst. 2 zákona. Uchazeče vyzval k doplnění návrhu o doklad o složení bankovní záruky zadavateli. Pokud uchazeče nepoučil o následcích nedoložení tohoto dokladu, neporušil ÚOHS ustanovení § 19 odst. 3 zákona o správním řízení, poněvadž ustanovení § 57 odst. 2 zákona je ustanovením speciálním a je v něm zcela jasně uvedeno, že pokud uchazeč nedoloží náležitosti návrhu ani ve lhůtě stanovené orgánem dohledu, jakož i návrh došlý po uplynutí stanovené lhůty, orgán dohledu tento návrh zamítne.

K námitce, že se ÚOHS nezabýval věcnou stránkou uvádím, že ÚOHS vždy, i při podání nekvalifikovaném návrhu, posuzuje případ i po věcné stránce, zda zadavatel v průběhu zadávacího řízení neporušil některá ustanovení zákona. V kladném případě zahajuje řízení z vlastního podnětu a vydá příslušné rozhodnutí.

Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 61 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

Ing. Josef Bednář

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

1. Ministerstvo zahraničních věcí ČR, se sídlem Loretánské nám. 5, 118 00 Praha 1, zast. ministrem zahraničních věcí Janem Kavanem,

2. Mgr. Radek Pokorný, advokát Advokátní kanceláře Pokorný, Wagner & spol., se sídlem Krocínova 1, 110 00 Praha 1,

3. spis.