číslo jednací: VZ/S118/03-153/3782/03-Bar

• Instance: I.
• Věc: DVÚ Olomouc - Svatý Kopeček, novostavba speciálního pavilonu
• Účastníci:
  1. Dětský výchovný ústav Olomouc - Svatý Kopeček, Ústavní 9, 783 51
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 62 odst. 1 - pokuta
• Rok: 2003
• Datum nabytí právní moci: 30. 9. 2003

Č. j. VZ/S118/03-153/3782/03-Bar

V Brně dne 26.8.2003

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 29.7.2003 z vlastního podnětu podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., ve věci přezkoumávání rozhodnutí a úkonů zadavatele Dětského výchovného ústavu, Ústavní 9, 783 51 Olomouc - Svatý Kopeček, zastoupeného ředitelem Mgr. Zdeňkem Pochylou, učiněných při zadání veřejné zakázky "DVÚ Olomouc - Svatý Kopeček, novostavba speciálního pavilonu", zadané výzvou ze dne 15.7.2002 více zájemcům o veřejnou zakázku podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb. a zákona č. 278/2002 Sb., rozhodl takto:

I. Zadavatel - Dětský výchovný ústav, Olomouc - Svatý Kopeček, závažně porušil ustanovení:

• § 49 odst. 4 písm. c) posledně cit. zákona v návaznosti na § 6 téhož zákona tím, že v podmínkách výzvy stanovil nejednoznačné kritérium "výhodnost návrhu smlouvy o dílo",

• § 49 odst. 10 posledně cit. zákona tím, že při hodnocení nabídek nepostupoval podle předem stanovených kritérií pro hodnocení nabídek a rovněž tím, že dostatečným způsobem nezpracoval záznam o posouzení a hodnocení nabídek včetně zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, přičemž jeho postup při výběru nejvhodnější nabídky není transparentní a tedy přezkoumatelný,

• § 49 odst. 9 posledně cit. zákona v návaznosti na § 2e téhož zákona tím, že nevyloučil z další účasti na veřejné zakázce uchazeče Miloslava Vodáka, který nesplnil kvalifikační předpoklady, a naopak s tímto uchazečem uzavřel na předmět plnění veřejné zakázky smlouvu o dílo,

• § 56 odst. 5 posledně cit. zákona tím, že uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky před uplynutím lhůty k podání námitek, resp. ještě před počátkem jejího běhu.

Za zjištěná závažná porušení posledně cit. zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavateli podle § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., ukládá pokuta ve výši 10 000,-- Kč (slovy deset tisíc korun českých).

Uložená pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízeného u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754 - 24825621/0710, konstantní symbol pro bezhotovostní platby 1148, variabilní symbol 1180315001.

II. Zadavatel - Dětský výchovný ústav, Olomouc - Svatý Kopeček porušil ustanovení:

• § 49 odst. 9 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb. a zákona č. 278/2002 Sb., tím, že nevyloučil z další účasti na veřejné zakázce uchazeče DAMAJKA CZ s. r. o., který nesplnil kvalifikační předpoklady, resp. další požadavky stanovené zadavatelem v podmínkách výzvy,

• § 49 odst. 7 posledně cit. zákona tím, že lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni, byla zadavatelem stanovena v celkové délce trvání na 31 dní,

• § 49 odst. 10 posledně cit. zákona tím, že rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky neoznámil všem uchazečům a rovněž tím, že v oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 20.8.2002 nepoučil uchazeče o možnosti podat námitky proti tomuto rozhodnutí,

• § 68 odst. 2 posledně cit. zákona tím, že neodeslal oznámení o svém rozhodnutí o vyloučení uchazeče a rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky doporučeně s doručenkou, nebo je uchazeči nedoručil osobně proti podpisu,

• § 49 odst. 15 posledně cit. zákona tím, že nezveřejnil text výzvy k podání nabídky na centrální adrese.

Podle § 30 zákona č. 71/1967 sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., a zákona č. 309/2002 Sb., se správní řízení v této části zastavuje, neboť odpadl důvod řízení.

Odůvodnění

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "orgán dohledu"), který je orgánem dohledu nad dodržováním zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon v platném znění"), obdržel dne 4.7.2003 podnět Finančního ředitelství v Ostravě, k prošetření postupu zadavatele Dětského výchovného ústavu, Ústavní 9, 783 51 Olomouc - Svatý Kopeček, zastoupeného ředitelem Mgr. Zdeňkem Pochylou (dále jen "zadavatel"), při zadání výše uvedené veřejné zakázky, zadané výzvou více zájemcům o veřejnou zakázku ze dne 15.7.2002 podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb. a zákona č. 278/2002 Sb. (dále v odůvodnění jen "zákon").

Ve svém podnětu Finanční ředitelství v Ostravě poukázalo na řadu nedostatků, kterých se zadavatel dopustil v procesu výběru nejvhodnější nabídky. Jednalo se o nedodržení lhůt stanovených v § 49 zákona, nevyloučení uchazečů z další účasti na veřejné zakázce z důvodu neprokázání kvalifikačních předpokladů a nezveřejnění textu výzvy na centrální adrese.

Na základě obdrženého podnětu si orgán dohledu vyžádal od zadavatele dokumentaci o zadání veřejné zakázky spolu se stanoviskem ke skutečnostem v podnětu uváděným. Požadovaná dokumentace včetně stanoviska zadavatele byla orgánu dohledu doručena dne 17.7.2003.

Z předložené dokumentace bylo orgánem dohledu mj. zjištěno, že postup zadavatele při hodnocení nabídek nesplňoval požadavky stanovené zákonem, především nebyl dostatečně transparentní v popisu samotného hodnocení nabídek, dokumentace o zadání veřejné zakázky neobsahovala všechny zákonem požadované podklady a zadavatel dostatečně neodůvodnil své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, čímž způsobil nepřezkoumatelnost procesu hodnocení nabídek i svého rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky; zadavatel dále nevyloučil uchazeče DAMAJKA CZ s. r. o., který nesplnil kvalifikační předpoklady, resp. další požadavky stanovené zadavatelem v podmínkách výzvy, a nezveřejnil text výzvy k podání nabídky na centrální adrese. Zjištěné skutečnosti byly důvodem k zahájení správního řízení z úřední povinnosti.

Zahájení správního řízení bylo zadavateli, jako jedinému účastníku řízení, oznámeno orgánem dohledu dopisem pod č. j. VZ/S118/03-153/3226/03-Bar ze dne 28.7.2003, který adresát obdržel dne 29.7.2003, a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno. Se skutečnostmi, zjištěnými orgánem dohledu v průběhu správního řízení, byl zadavatel seznámen jednak v uvedeném oznámení o zahájení správního řízení ze dne 28.7.2003 a dále dopisem ze dne 12.8.2003. Současně bylo zadavateli umožněno se ve stanovené lhůtě ke zjištěným skutečnostem vyjádřit, což zadavatel učinil ve svém dopise ze dne 6.8.2003. Žádné další vyjádření zadavatele ke zjištěným skutečnostem orgán dohledu neobdržel.

Vyjádření zadavatele ze dne 6.8.2003 ke zjištěným skutečnostem (dále jen "vyjádření") obdržel orgán dohledu dne 7.8.2003. Příloha vyjádření obsahovala orgánem dohledu požadovanou úředně ověřenou kopii oprávnění k podnikání osoby pověřené výkonem zadavatelských činností, dále originály dokladů prokazující odeslání výzvy k podání nabídek jednotlivým uchazečům, doklady o odeslání oznámení o vyloučení z další účastni na veřejné zakázce příslušným uchazečům a doklad o odeslání oznámení rozhodnutí o výběru nejvýhodnější nabídky. Zadavatel však nedoložil doklady prokazující doručení oznámení o uvedených rozhodnutích příslušným uchazečům ve smyslu § 68 odst. 2 zákona.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže přezkoumal na základě ustanovení § 57 zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání veřejné zakázky, dokumentů předložených zadavatelem a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky závažně porušil zákon o zadávání veřejných zakázek. Ke svému rozhodnutí uvádí orgán dohledu následující rozhodné skutečnosti.

Zadavatel zadal veřejnou zakázku výzvou ze dne 15.7.2002 pěti zájemcům podle § 49 odst. 1 zákona, ve které mj. na str. 5 stanovil, že uchazeči jsou svými nabídkami vázáni do 30.8. 2002. Lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni, počala běžet dne 31.7.2002, její délka tedy v rozporu s § 49 odst. 7 zákona činila 31 dní.

Zadavatel obdržel celkem 5 nabídek na předmětnou veřejnou zakázku. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 31.7.2002 bylo zjištěno, že po kontrole úplnosti jednotlivých nabídek byly pro neprokázání kvalifikačních předpokladů, resp. dalších podmínek vyřazeny nabídky tří uchazečů (nabídka č. 1 - Garedi s. r. o., Loučná nad Desnou 75, 788 11, nabídka č. 2 - Rostislav Nuzík, Mladoňov 2, 788 01 Oskava, a nabídka č. 4 - Rudolf Oláh, Vojnice 14, 783 46 Těšetice). Doklady prokazující doručení rozhodnutí o vyloučení příslušným uchazečům zadavatel nedoložil, z dokumentace však vyplynulo, že oznámení o zmíněném rozhodnutí bylo jmenovaným uchazečům odesláno dne 5.8.2002.

Do fáze hodnocení postoupily nabídky uchazečů Miloslava Vodáka, nar. 23.2.1941, Podolí 66, Mohelnice (dále jen "Miloslav Vodák") a společnosti DAMAJKA CZ s. r. o., Sobáčov 49 (dále jen "DAMAJKA CZ s. r. o."), přestože, jak bylo orgánem dohledu zjištěno, nabídka uchazeče Miloslava Vodáka obsahovala pouze kopie živnostenského listu a koncesní listiny bez úředního ověření, a uchazeč DAMAJKA CZ s. r. o. nedoložil ve své nabídce originál, resp. stejnopis výpisu z obchodního rejstříku s ověřením jeho pravosti, a dokumenty prokazující jeho oprávnění k podnikání (živnostenský list, popř. koncesní listina).

Jednotlivé nabídky měly být hodnoceny podle jejich ekonomické vhodnosti, přičemž kritéria pro hodnocení měly podle str. 3 podmínek výzvy být - termín plnění, celková nabídnutá cena, reference uchazeče, výhodnost předloženého návrhu smlouvy o dílo a doba poskytnuté záruky za dílo. Obsah stanovených kritérií nebyl zadavatelem blíže specifikován přestože především kritérium "výhodnost předloženého návrhu smlouvy o dílo" bylo formulováno příliš obecně a nejednoznačně.

Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 13.8.2002 komise konstatuje, že byly porovnány zbylé dvě nabídky a že doporučuje zadavateli pro uzavření smlouvy uchazeče Miloslava Vodáka. Doporučení komise však nebylo zdůvodněno (§ 49 odst. 10 zákona). Co se týče popisu hodnocení nabídek, zpráva pouze uvádí výčet údajů o nabídkové ceně, délce záruční doby a referencích obou uchazečů, aniž by zde byl dostatečně popsán způsob hodnocení nabídek dle jednotlivých kritérií (bodovací metoda, váha jednotlivých kritérií apod.). Zpráva vypovídá o skutečnosti, že komise pro posouzení a hodnocení nabídek nebrala při hodnocení v potaz kritérium "termín plnění" a "výhodnost předloženého návrhu smlouvy o dílo".

Zadavatel dne 14.8.2002 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, a to na základě doporučení komise nabídky Miloslava Vodáka. Oznámení ze dne 20.8.2002 o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel odeslal dne 26.8.2002 pouze uchazečům, jejichž nabídky byly hodnoceny a nikoliv vyloučeným uchazečům. Doklady prokazující datum doručení, v dokumentaci předloženy nebyly. V oznámení o výběru nejvhodnější nabídky nebyli uchazeči poučeni o možnosti podat námitky, jak zadavateli ukládá § 49 odst. 10 zákona.

Smlouva o dílo s vybraným uchazečem Miloslavem Vodákem byla zadavatelem uzavřena již dne 21.8.2002, tedy přinejmenším o pět dní dříve, než měl uchazeč DAMAJKA CZ s. r. o. možnost seznámit se s rozhodnutím zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky (bylo odesláno až dne 26.8.2002), a tedy před počátkem běhu lhůty k podání námitek uchazeče proti rozhodnutí zadavatele o výběru.

Z předložené dokumentace veřejné zakázky je zřejmé, že vybraný uchazeč Miloslav Vodák neprokázal kvalifikační předpoklady podle ustanovení § 2c odst. 2 zákona. Doklady prokazující kvalifikační předpoklady podle § 2b odst. 1 písm. d) a f) zákona byly příslušnými orgány vystaveny až po uzavření smlouvy o dílo ( ve dnech 26.8. 2002 a 27.8.2002), nebyly tedy předloženy před uzavřením smlouvy.

Orgánem dohledu bylo dále zjištěno, že zadavatel nezveřejnil text výzvy k podání nabídky na centrální adrese (§ 49 odst. 15 zákona).

Z dokumentace vyplývá, že zadavatel pověřil výkonem zadavatelských činností podle § 69 zákona podnikatele Ing. Františka Večeřu, Karolíny Světlé 2, 779 00 Olomouc, podnikajícího na základě živnostenského zákona pod názvem Ing. František Večera - AGREKO, a to v rámci smlouvy o dílo na zhotovení projektu, uzavřené dne 4.4.2002. Doklad prokazující oprávnění k podnikání jmenované osoby však zadávací dokumentace neobsahovala. Zadavatel dne 6.8.2003 doložil kopii předmětného dokladu, která byla ověřena dne 4.8.2003.

K bodu I. výrokové části rozhodnutí orgán dohledu dále uvádí následující.

Podle ustanovení § 49 odst. 4 písm. c) zákona musí výzva k podání nabídky shodně pro všechny zájemce obsahovat mj. i způsob hodnocení nabídek v souladu s ustanovením § 6 zákona.

Jednotlivé nabídky měly být hodnoceny podle jejich ekonomické vhodnosti. Jedním z kritérii pro hodnocení mělo být kritérium "výhodnost předloženého návrhu smlouvy o dílo", k jehož vymezení orgán dohledu konstatuje, že je formulováno příliš obecně a nejednoznačně a jednotliví zájemci si na jeho základě nemohli při přípravě své nabídky utvořit dostatečnou představu o jeho obsahu a o způsobu jakým bude zadavatelem hodnoceno.

Hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu výběru nejvhodnější nabídky, a proto je velký význam kladen také na stanovení kritérií, na jejichž základě budou nabídky hodnoceny. Zvolí-li si zadavatel způsob hodnocení podle ekonomické vhodnosti nabídek, je povinen stanovit kritéria v souladu s požadavkem transparentnosti tak, aby vyzvaní zájemci byly reálně schopni předložit konkrétní nabídky a mohli si vytvořit o způsobu hodnocení včetně obsahu jednotlivých kritérií dostatečnou představu. U "obecného" kritéria je nutné stanovit další podkritéria, která by jeho obsah více osvětlila.

Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel závažně porušil ustanovení § 49 odst. 4 písm. c) zákona v návaznosti na § 6 zákona tím, že v podmínkách výzvy stanovil nejednoznačné kritérium "výhodnost předloženého návrhu smlouvy o dílo", aniž by vysvětlil, co bude konkrétně v rámci takto obecně stanoveného kritéria hodnoceno. Pro úplnost orgán dohledu uvádí, že podle § 2 písm. g) zákona se nabídkou rozumí návrh na uzavření smlouvy, doložený doklady požadovanými v zadání veřejné zakázky. Z uvedeného plyne, že by zadavatel musel v rámci zmíněného kritéria hodnotit vše, co je v nabídce, což znamená, že by ostatní kritéria byla hodnocena duplicitně.

Podle ustanovení § 49 odst. 10 zákona provede zadavatel hodnocení nabídek podle kritérií stanovených v zadání způsobem uvedeným v § 6. Zadavatel je povinen pořídit o posouzení a hodnocení nabídek záznam, ve kterém uvede popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.

Popisem hodnocení se rozumí uvedení zvoleného způsobu hodnocení, podle výše nabídkové ceny, nebo podle ekonomické vhodnosti nabídek, se stanovením stupně významu jednotlivých kritérii hodnocení, příp. objasňujícím principem přidělování bodů nabídkám v jednotlivých kritériích spolu s vysvětlením, proč té které nabídce byl přidělen konkrétní počet bodů, a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší. Skládá-li se kritérium (např. obecné kritérium) z více částí (podkritérií), je též nutné vysvětlit, jak nabídky uspěly v jednotlivých částech (podkritériích).

Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 13.8.2002 komise konstatuje, že byly porovnány zbylé dvě nabídky, a že doporučuje zadavateli pro uzavření smlouvy uchazeče Miloslava Vodáka. Své doporučení komise nezdůvodňuje. Ve zprávě ani v jejích přílohách nejsou obsaženy žádné další listiny dokladující samotný postup při hodnocení (bodovací tabulky, apod.), a zadavatel se ke svému postupu v této souvislosti nevyjádřil, ani nepředložil další podklady, které by postup komise při hodnocení v souladu s podmínkami výzvy prokazovaly. Zpráva pouze uvádí výčet údajů o nabídkové ceně, délce záruční doby a referencích výše zmíněných uchazečů, z čehož nelze vzhledem ke kritériím stanoveným ve výzvě ze dne 15.7.2002 jednoznačně posoudit, jakým způsobem a podle jakých kritérií komise pro posouzení a hodnocení nabídek postupovala. Zpráva se zmiňuje pouze o třech výše vyjmenovaných kritériích, kdežto v podmínkách výzvy zadavatel uvedl také kritéria "termín plnění" a "výhodnost předloženého návrhu", které navíc nebylo nijak blíže specifikováno.

K problematice hodnocení nabídek orgán dohledu obecně konstatuje, že v souladu ze zásadou transparentnosti, která jednou ze stěžejních zásad zadávacího řízení, je zadavatel povinen stanovit podmínky zadání veřejné zakázky natolik konkrétně a jednoznačně, aby zájemci byli schopni vytvořit si o způsobu hodnocení a obsahu jednotlivých kritérií dostatečnou představu, na jejímž základě by mohli předložit konkrétní nabídky. Hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu výběru nejvhodnější nabídky, a proto je na něj kladen velký význam, a to nejen ze strany dodržení formálního postupu, ale i co do objektivity hodnocení. Hodnocení musí být tudíž zadavatelem zpracováno dostatečně transparentně, musí být tedy průhledné a průkazné, aby bylo možno je přezkoumat. Jestliže se zadavatel rozhodne pro způsob hodnocení nabídek podle ekonomické vhodnosti, měl by především dbát na vymezení základních, rozhodujících požadavků tak, aby celkový počet kritérií byl přiměřený rozsahu veřejné zakázky a umožňoval přehledné a jednoznačné hodnocení nabídek a byl v souladu s ustanovením § 6 zákona. Kromě stanovení těchto kritérií musí rozhodnout i o stupni významu každého kritéria s tím, že na prvním místě uvede kritérium s nejvyšším stupněm významu pro splnění veřejné zakázky. Dále mají v sestupném pořadí následovat ostatní kritéria až k poslednímu s nejnižším stupněm významu. Takto stanovená kritéria hodnocení nabídek jsou pro zadavatele závazná a rovněž i pro komisi pro posouzení a hodnocení nabídek, je-li zadavatelem ustavena.

Na základě zjištěných skutečností dospěl orgán dohledu k závěru, že zadavatel závažně porušil § 49 odst. 10 zákona, když nabídky nehodnotil podle všech kritérií stanovených v podmínkách výzvy, ale stanovil pořadí nabídek bez ohledu na kritéria "výhodnost předloženého návrhu smlouvy o dílo" a "termín plnění", aniž by doložil, jak ke konečnému výslednému pořadí dospěl. Neodůvodněným snížením počtu hodnotících kritérií zadavatel způsobil nepřezkoumatelnost svého rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, čímž závažně porušil zásadu transparentnosti. Posledně citované ustanovení zákona zadavatel závažně porušil také tím, že dostatečným způsobem nezpracoval záznam o posouzení a hodnocení nabídek včetně zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.

Podle ustanovení § 2c odst. 1 zákona prokazuje uchazeč splnění kvalifikačních předpokladů uvedených v § 2b odst. 1 písm. a) dokladem o oprávnění k podnikání, včetně výpisu z obchodního rejstříku, a čestným prohlášení o splnění kvalifikačních předpokladů uvedených v § 2b odst. 1 písm. b), c) d), e) a f). Ustanovení § 2c odst. 3 pak stanoví, že doklady opravňující k podnikání mohou být předloženy též ve stejnopisu s ověřením jeho pravosti. Neprokáže-li uchazeč některý z kvalifikačních předpokladů nebo nesplní-li další požadavky stanovené zadavatelem, zadavatel ho z další účasti na veřejné zakázce vyloučí (§ 49 odst. 9 zákona).

V příloze č. 1 nabídky uchazeče Miloslava Vodáka, která podle podmínek výzvy měla obsahovat mj. doklady prokazující kvalifikaci uchazečů, a tedy i doklady o oprávnění k podnikání, byla doložena pouze kopie živnostenského listu a koncesní listiny bez úředního ověření.

Zadavatel k výše uvedené skutečnosti ve svém vyjádření uvedl, že nabídka č. 3 (Miloslav Vodák) nebyla vyřazena z další účasti na veřejné zakázce proto, že v ní byl doložen originál živnostenského listu, který byl uchazeči následně vrácen. Orgán dohledu vyzval zadavatele, aby doložil své tvrzení, že zmíněné nabídky v době jejich posuzování zadavatelem příslušné dokumenty obsahovaly, což zadavatel neučinil.

Z předložené dokumentace vyplývá, že uchazeč Miloslav Vodák neprokázal splnění kvalifikačních předpokladů podle § 2b odst. 1 písm. a) zákona způsobem podle ustanovení § 2c odst. 1 zákona, protože jím předložená nabídka neobsahuje originál, resp. úředně ověřenou kopii prokazující oprávnění k podnikání uchazeče.

Podle ustanovení § 2c odst. 2 zákona uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva, prokáže kvalifikační předpoklady podle § 2b odst. 1 písm. d) a f) zákona způsobem stanoveným v ustanovení § 2c odst. 2 písm. b) a c) zákona. Podle ustanovení § 2e zákona, neprokáže-li uchazeče některý z kvalifikačních předpokladů, popřípadě nesplní povinnost podle § 2d, musí ho zadavatel vyloučit z účasti v dalším jednání o veřejné zakázce.

V souvislosti s ustanovením § 2c odst. 2 písm. b) a c) zákona orgán dohledu podotýká, že z jazykového i logického výkladu formulace "má být uzavřena smlouva" jednoznačně vyplývá, že příslušný uchazeč musí splnit tyto kvalifikační předpoklady ještě dříve, než s ním zadavatel smlouvu uzavře. Smyslem ustanovení je, aby si zadavatel vzhledem k požadavku účelného nakládání s "veřejnými" prostředky před uzavřením smlouvy ověřil skutečnosti, jejichž existenci uchazeč dříve prokázal ve své nabídce čestným prohlášením.

Orgánem dohledu bylo zjištěno, že zadávací dokumentace obsahuje doklady, prokazující kvalifikační předpoklady podle § 2b odst. 1 písm. d) a f) zákona, které musí uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva zadavateli doložit, avšak tyto doklady byly příslušnými orgány vystaveny až po uzavření smlouvy o dílo, a to:

• výpis z Rejstříku trestů dne 27.8.2002,

• potvrzení Zdravotní pojišťovny METAL - ALIANCE, divize Morava, Studentská 5, 771 11 Olomouc, dne 26.8.2002,

• potvrzení Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra České republiky, pob. Olomouc, Aksamitova 1, P. O. BOX 145, 772 11 Olomouc, dne 26.8.2002,

• potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení v Šumperku, 17. listopadu 19, 787 01 Šumperk, dne 26.8.2002,

• potvrzení České národní zdravotní pojišťovny, Ječná 39, 120 00 Praha 2, dne 27.8.2002.

Zadavatel k tomuto zjištění orgánu dohledu sdělil, že "v době uzavření smlouvy mezi firmou Vodák Miloslav a DVÚ Sv. Kopeček byly k dispozici starší potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení, zdravotních pojišťoven a starší výpis z rejstříku trestů, které byly později vyměněny". Své tvrzení však zadavatel nijak neprokázal.

Ze zjištěných skutečností nevyplývá, že by vybraný uchazeč zadavateli předtím, než byla mezi nimi uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky hrazené z veřejných prostředků, prokázal zákonem požadované kvalifikační předpoklady, tedy že garantuje řádné splnění předmětu veřejné zakázky, resp. že stát nevede za uchazečem pohledávky. Vzhledem k uvedenému orgán dohledu konstatuje, že zadavatel tím, že nevyloučil vybraného uchazeče pro neprokázání kvalifikačních předpokladů podle § 2b odst. 1 písm. d) a f) zákona způsobem stanoveným v ustanovení § 2c odst. 2 písm. b) a c) zákona, závažně porušil ustanovení § 49 odst. 9 zákona v návaznosti na § 2e zákona. Na vysloveném závěru nic nemění ani skutečnost, že uchazeč Miloslav Vodák po uzavření smlouvy posléze předmětné doklady doložil, neboť jak orgán dohledu uvedl výše, prokázat kvalifikační předpoklady je uchazeč ze zákona povinen před okamžikem uzavření smlouvy. Pokud by orgán dohledu připustil doložení dokladů až po termínu uzavření smlouvy, byl by závažným způsobem narušen princip rovného přístupu ke všem uchazečům.

Před uplynutím lhůty pro podání námitek, a jsou-li námitky podány včas, nesmí zadavatel činit žádné úkony směřující k dokončení zadání veřejné zakázky ani uzavřít smlouvu, ani zadání veřejné zakázky zrušit (§ 56 odst. 5 zákona).

Z dokumentace o zadání veřejné zakázky vyplývá, že oznámení ze dne 20.8.2002 o výběru nejvhodnější nabídky, tj. nabídky uchazeče Miloslava Vodáka, odeslal zadavatel uchazeči Miloslavu Vodákovi a uchazeči DAMAJKA CZ s. r. o. dne 26.8.2002, avšak smlouva o dílo s vybraným uchazečem Miloslavem Vodákem byla zadavatelem uzavřena již dne 21.8.2002, tedy přinejmenším o pět dní dříve, než měl uchazeč DAMAJKA CZ s. r. o. možnost seznámit se s rozhodnutím zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, a tedy před počátkem běhu lhůty k podání námitek uchazeče proti rozhodnutí zadavatele o výběru. Dopisem ze dne 12.8.2003 vyzval orgán dohledu zadavatele, aby se ke zjištěné skutečnosti vyjádřil, což však zadavatel neučinil.

Vzhledem k výše uvedenému orgán dohledu konstatuje, že zadavatel závažně porušil ustanovení § 56 odst. 5 zákon tím, že před uplynutím lhůty k podání námitek, resp. ještě před jejím počátkem, uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo. Tímto postupem zadavatele bylo výrazně dotčeno právo uchazečů bránit se proti nezákonnému postupu zadavatele v průběhu zadání veřejné zakázky, kterým byl dotčen zákon o zadávání veřejných zakázek. Právo uchazeče podat v souladu s ustanoveními § 53 a § 54 zákona námitky proti jednotlivým úkonům zadavatele je jedním ze základních procesních prostředků, jejichž účelem je napomáhat k zajištění zákonného a transparentního zadávacího postupu.

Podle § 62 odst. 1 zákona v platném znění "zjistí-li orgán dohledu, že zadavatel závažně či opětovně porušil ustanovení tohoto zákona, může mu uložit pokutu do výše 1 % ceny zakázky". Pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán dohledu dozvěděl, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona, nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo k tomuto porušení. O porušení zákona se orgán dohledu dověděl dne 4.7.2003, kdy obdržel podnět k prošetření postupu zadavatele. K porušení zákona došlo v době uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, tj. dne 21.8.2002.

Vzhledem k tomu, že zadavatel již uzavřel smlouvu na plnění šetřené veřejné zakázky a že nelze dosáhnout nápravy fakticky, rozhodl orgán dohledu na základě všech zjištěných skutečností, hodnocení důkazů jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, uložit zadavateli za výše zmíněná závažná porušení zákona pokutu, a to v dolní polovině možné sazby.

Výše peněžitého závazku, který vznikl zadavateli z veřejné zakázky zadané v rozporu se zákonem, činí 6 332 644,90 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (1 % z uvedené částky) činí 63 326,44 Kč. Po zvážení všech okolností případu a vzhledem k tomu, že u zadavatele bylo zjištěno závažné porušení zákona, rozhodl orgán dohledu o uložení pokuty ve výši 10 000,-- Kč.

Orgán dohledu při posuzování míry závažnosti porušení zákona vycházel následujících úvah.

Hodnocení nabídek, které je stěžejním prvkem v procesu zadávání veřejných zakázek, v šetřeném případě neproběhlo zákonem stanoveným způsobem. Pouhé konstatování v záznamu o posouzení a hodnocení nabídek, že dvě hodnocené nabídky byly porovnány z hlediska tří z pěti ve výzvě stanovených kritérií, a že se komise usnesla doporučit uchazeče Miloslava Vodáka k dalšímu jednání, ještě nedokládá, že nabídky byly skutečně podle kritérií hodnocení skutečně hodnoceny, a ani nevypovídá o tom, jaký byl skutečný stupeň významu jednotlivých kritérií pro hodnocení nabídek, popř. jaký měl vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Navíc uvedený záznam nasvědčuje skutečnosti, že dvě zadavatelem ve výzvě stanovená kritéria nebyla vůbec komisí brána v potaz.

Netransparentnost hodnocení je jedním z nejzávažnějších pochybení, neboť znehodnocuje účel zákona o zadávání veřejných zakázek, a to průhlednost postupu při zadávání veřejných (státních) zakázek. Orgán dohledu na základě předložené dokumentace nemohl přezkoumat, zda zadavatel vybral nabídku ekonomicky nejvhodnější. Zároveň však orgán dohledu nemůže vyloučit, že nabídka uchazeče Miloslava Vodáka, se kterým byla uzavřena smlouva o dílo, skutečně nejlépe splňovala zadavatelem pro zadání veřejné zakázky stanovené požadavky, což bylo orgánem dohledu při stanovení výše pokuty vzato v úvahu jako polehčující okolnost.

Také tím, že zadavatel zadal veřejnou zakázku uzavřením smlouvy o dílo dříve, než se jednotliví uchazeči mohli seznámit s rozhodnutím zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a případně proti tomuto rozhodnutí podat námitky, došlo k závažnému narušení samotného smyslu a účelu zákona o zadávání veřejných zakázek.

K bodu II. výrokové části rozhodnutí orgán dohledu uvádí následující:

Neprokáže-li uchazeč některý z kvalifikačních předpokladů nebo nesplní-li další požadavky stanovené zadavatelem, zadavatel ho z další účastni na veřejné zakázce vyloučí (§ 49 odst. 9 zákona).

Z předložené dokumentace bylo zjištěno, že nabídka uchazeče DAMAJKA CZ s. r. o. není kompletní, neboť v ní není doložen originál, resp. stejnopis výpisu z obchodního rejstříku s ověřením jeho pravosti, zcela chybí také příslušné dokumenty prokazující jeho oprávnění k podnikání (živnostenský list, popř. koncesní listina) a dále ve výzvě na str. 6 písm. c) zadavatelem požadované informace o výši jeho obchodního obratu za poslední tři roky a na str. 6 písm. d) výzvy požadovaný návrh smlouvy o dílo.

Zadavatel k výše uvedeným skutečnostem ve svém vyjádření uvedl, že nabídka jmenovaného uchazeče nebyla vyřazena z dalšího hodnocení proto, že v ní byl původně obsažen originál živnostenského listu, který byl uchazeči následně vrácen. Další důvody pro vyřazení nabídky č. 5 (DAMAJKA CZ s. r. o.) nebyly zadavatelem shledány "tak závažné, aby na jejich základě byla nabídka vyřazena". Nevyřazení nabídky č. 5 nemělo podle zadavatele vliv na konečný výsledek soutěže.

Z výše uvedeného vyplývá, že uchazeč DAMAJKA CZ s. r. o. nesplnil zadavatelem stanovené kvalifikační předpoklady (výpis z obchodního rejstříku, doklad prokazující oprávnění k podnikání), a některé další podmínky zadavatele (informace o výši jeho obchodního obratu za poslední tři roky a návrh smlouvy o dílo), a tudíž měl být podle § 49 odst. 9 zákona zadavatelem z další účasti na veřejné zakázce vyloučen.

Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel nevyloučil z další účasti na veřejné zakázce uchazeče DAMAJKA CZ s. r. o., který neprokázal kvalifikační předpoklady a nevyhověl požadavkům zadavatele, ale naopak jeho nabídku dále posuzoval a hodnotil, dopustil se porušení ustanovení § 49 odst. 9 zákona. Poněvadž nabídka jmenovaného uchazeče nebyla vybrána jako nejvhodnější, nepovažuje orgán dohledu zjištěné porušení zákona za porušení závažné.

Ustanovení § 49 odst. 7 zákona stanoví, že lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni a ve které zadavatel rozhodne o výběru nejvhodnější nabídky, činí nejvíce 30 kalendářních dnů a začíná běžet dnem následujícím po skončení lhůty pro podání nabídek. Uchazeči, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější, se lhůta, po kterou je svojí nabídkou vázán, prodlužuje do uzavření smlouvy, nejvíce však o 30 dnů.

Lhůta pro podání nabídek v daném případě skončila dne 30.7.2002. Lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni, tedy počala běžet dnem 31.7.2002. Konec této lhůty stanovil zadavatel na str. 5 podmínek výzvy na 30.8.2002; její délka tedy činila 31 dní, k čemuž zadavatel ve svém stanovisku konstatuje, že chybné stanovení lhůty, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni, bylo způsobeno osobou pověřenou výkonem zadavatelské činnosti.

V této souvislosti orgán dohledu uvádí, že pověření jiné osoby zadavatelskou činností podle § 69 zákona, zadavatele nezbavuje odpovědnosti za splnění zákonem stanovených podmínek zadávacího řízení a tudíž tím, že uvedená lhůta byla stanovena v celkové délce 31 dnů, došlo k porušení ustanovení § 49 odst. 7 zákona. Vzhledem ke skutečnosti, že chybné stanovení lhůty zadavatelem nemělo v konečném důsledku vliv na samotný průběh zadávacího řízení, neboť o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel rozhodl dne 20.8.2002, a smlouva s vybraným uchazečem byla uzavřena dne 21.8.2002, tedy v rámci 30ti denní lhůty, nekvalifikoval orgán dohledu toto porušení jako závažné.

Ustanovení § 49 odst. 10 zákona mj. stanoví, že rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel oznámí všem uchazečů ve lhůtě stanovené v odst. 7 cit. paragrafu (lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni) a zároveň uchazeče poučí o možnosti podat námitky. Podle § 68 odst. 2 zákona musí být rozhodnutí zadavatele, u nichž zákon stanoví povinnost oznámit je příslušnému uchazeči, odeslány doporučeně s doručenkou nebo uchazeči doručeny osobně proti podpisu.

V šetřeném případě rozhodnutí o vyloučení tří uchazečů bylo zadavatelem oznámeno dopisem odeslaným podle poštovních podacích lístků potvrzených poštou Olomouc 8 dne 5.8.2002. Doklady prokazující doručení rozhodnutí o vyloučení příslušným uchazečům zadavatel nedoložil.

Z předložené dokumentace dále vyplývá, že rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 14.8.2002 bylo oznámeno uchazečům dopisem ze dne 20.8.2002, který zadavatel podle v dokumentaci obsažených poštovních podacích lístků, potvrzených poštou Olomouc 4, odeslal dne 26.8.2002 pouze uchazečům, jejíchž nabídky byly hodnoceny a nikoliv i vyloučeným uchazečům. Doklady prokazující datum doručení v dokumentaci předloženy nebyly. V oznámení o výběru nejvhodnější nabídky nebyli uchazeči poučeni o možnosti podat námitky, jak zadavateli ukládá § 49 odst. 10 zákona.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem orgán dohledu konstatuje, že zadavatel svým postupem porušil ustanovení § 49 odst. 10 zákona, když neoznámil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky všem uchazečům o předmětnou veřejnou zakázku, tedy i vyloučeným uchazečům a dále nesplnil povinnost poučit uchazeče o možnosti podat námitku proti jeho rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Orgán dohledu nekvalifikoval zjištěné porušení jako závažné, neboť vyloučení uchazeči nebyli tím, že neobdrželi rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, v konečném důsledku dotčeni na svých právech, jelikož námitky proti jednotlivým úkonům zadavatele nemůže podat uchazeč, který byl z účasti na veřejné zakázce vyloučen s výjimkou námitek proti rozhodnutí o jeho vyloučení (§ 53 odst. 2 zákona). Vyloučení uchazeči tedy nemohou proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podat námitky, avšak ustanovení § 49 odst. 10 zákona stanoví zadavateli povinnost oznámit své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky všem uchazečům.

Vzhledem k tomu, že zadavatel ani dodatečně na výzvu orgánu dohledu nepředložil doklady prokazující doručení rozhodnutí o vyloučení příslušným uchazečům a rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky všem uchazečům, konstatuje orgán dohledu také porušení ustanovení § 68 odst. 2 zákona, neboť svá rozhodnutí zadavatel neoznámil příslušným uchazečům zákonem stanovenou formou. Jak oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, tak i dřívější rozhodnutí zadavatele o vyloučení příslušných uchazečů zadavatel zaslal poštou jako obyčejnou zásilku bez doručení, a neprokázal tak data doručení předmětných rozhodnutí adresátům. Orgán dohledu nekvalifikoval zmíněné porušení jako závažné, neboť vzal v úvahu, že zadavatel přes nedodržení zákonem stanovené formy pro doručení rozhodnutí zadavatele, své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky příslušným uchazečům oznámil.

Podle ustanovení § 49 odst. 15 zákona zveřejní zadavatel text výzvy k podání nabídky u veřejných zakázek realizovaných podle finančních limitů uvedených v § 49 odst. 1 na centrální adrese.

Orgánem dohledu bylo zjištěno, že zadavatel tuto povinnosti nesplnil a ve svém vyjádření k této skutečnosti uvedl, že dané pochybení vzniklo zaviněním firmy, která výběrové řízení zajišťovala, a že vzhledem ke zvolené formě zadání podle § 49 odst. 1 zákona tímto nedošlo k ovlivnění soutěže.

Orgán dohledu v této souvislosti konstatuje, že povinnost stanovenou v § 49 odst. 15 zákon ukládá zadavateli, který ji sice může v souladu s ustanovením § 69 zákona přenést na jinou osobu, ale v případě jejího porušení se zadavatel nemůže vůči orgánu dohledu zprostit své odpovědnosti za toto porušení. Zadavatel tedy tím, že text výzvy k podání nabídek nezveřejnil na centrální adrese, porušil ustanovení § 49 odst. 15 zákona. Zjištěné pochybení však v šetřeném případě nedosahuje takové míry závažnosti, aby za něj mohla být orgánem dohledu uložena pokuta.

Na základě všech výše uvedených skutečností rozhodl orgán dohledu tak, jak je uvedeno ve výroku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.

	JUDr. Miroslav Šumbera
	vrchní ředitel

Obdrží:

Dětský výchovný ústav Olomouc - Svatý Kopeček, Ústavní 9, 783 51, zast. Mgr. Zdeňkem Pochylou