číslo jednací: 3R46/04-Ku

Instance II.
Věc zhotovitele interiérového vybavení pro stavbu "Fakulta elektrotechnická"
Účastníci
  1. Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 59 odst. 2 sř - rozhodnutí potvrzeno, rozklad odmítnut
Rok 2004
Datum nabytí právní moci 12. 8. 2004
Související rozhodnutí VZ/S517/04
3R46/04-Ku
Dokumenty file icon pis20508.pdf 130 KB

Č.j.: 3R46/04-Ku       V Brně dne 2.8.2004

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 18.6.2004 podaném společností TECHO, a.s., se sídlem U továren 770/1b, 102 00 Praha 10, zast. advokátem JUDr. Janem Šťovíčkem, PhD., se sídlem advokátní kanceláře Thunovská 12, 118 00 Praha 1, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. S 517-R/04-225/140/OŠ ze dne 31.5.2004, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele - Západočeská univerzita v Plzni, se sídlem Univerzitní 8, 306 14 Plzeň, zast. rektorem Doc. Ing. Josefem Průšou, CSc., v obchodní veřejné soutěži na "zhotovitele interiérového vybavení pro stavbu Fakulta elektrotechnická" vyhlášené dne 20.8.2003 v Obchodním věstníku č. 33/2003 pod zn. 177956-33/03, podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/l996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., jsem podle § 59 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb. a zákona č. 226/2002 Sb., na základě návrhu zvláštní komise ustavené podle § 61 odst. 2 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. S 517-R/04-225/140/OŠ ze dne 31.5.2004

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m .

O d ů v o d n ě n í

Západočeská univerzita v Plzni, se sídlem Univerzitní 8, 306 14 Plzeň, zast. rektorem Doc. Ing. Josefem Průšou, CSc. (dále jen "zadavatel") vyhlásil dne 20.8.2003 obchodní veřejnou soutěž na "zhotovitele interiérového vybavení pro stavbu Fakulta elektrotechnická" v Obchodním věstníku č. 33/2003 pod zn. 177956-33/03 podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/l996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb. (dále jen "zákon").

Do konce soutěžní lhůty obdržel zadavatel třináct nabídek, z nichž jedna byla ze soutěže vyřazena. Komise pro posouzení a hodnocení nabídek (dále jen "komise") převzala tedy od zadavatele dvanáct nabídek. Předložené nabídky hodnotila podle vyhlášených kritérií a vah:

1. technická, jakostní, estetická a funkční charakteristika interiérového vybavení - váha 0,42

2. výše nabídkové ceny vč. DPH - váha 0,35

3. délka záruční doby - váha 0,15

4. systém řízení jakosti ISO - váha 0,08

a doporučila zadavateli následující pořadí nabídek, které se umístily na prvním až třetím místě takto:

1. ConCord Bohemia, s.r.o. - nabídková cena 19 991 341,- Kč,

2. INTERIOR PFD, spol. s r.o. - nabídková cena 18 417 497,- Kč,

3. TECHO, a.s. - nabídková cena 19 986 302,- Kč.

Zadavatel se s doporučením komise ztotožnil a rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky dne 6.11.2003 pod č.j. R-417-03. Proti tomuto rozhodnutí podala dne 1.12.2003 společnost TECHO, a.s., se sídlem U Továren 770/1 b), 102 00 Praha 10, za kterou jedná předseda představenstva Ing. Jiří Kejval a člen představenstva Mgr. Jan Šafránek (dále jen "TECHO"), námitky, kterým zadavatel po jejich přezkoumání svým rozhodnutím o námitkách ze dne 8.12.2003 č.j. R-462-03, nevyhověl. Námitky podala dne 28.11.2003 i společnost INTERIOR PFD, spol. s r.o., se sídlem K Červenému dvoru 35, 130 54 Praha 3, za kterou jedná jednatel Mgr. Jaroslav Koloušek (dále jen "INTERIOR PFD"), kterým zadavatel svým rozhodnutím o námitkách ze dne 8.12.2003 č.j. R-462-03 taktéž nevyhověl. Zároveň uchazeče TECHO a INTERIOR PFD poučil o možnosti podat návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele (dále jen "návrh") k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad"). TECHO i INTERIOR PFD tohoto práva využili a návrh podali. Úřad obdržel 17.12.2003 návrh TECHO i návrh INTERIOR PFD a tímto dnem bylo zahájeno podle ustanovení § 57 odst. 1 zákona správní řízení. Úřad po prošetření věci vydal dne 3.2.2004 rozhodnutí pod č.j. S 626-R/03-997/140/OŠ, S 627-R/03-998/140/OŠ, jímž podle § 59 písm. a) zákona rozhodnutí zadavatele zrušil a zadavateli uložil do jednoho měsíce po nabytí právní moci provést nový výběr nejvhodnější nabídky.

Na základě rozhodnutí Úřadu S 626-R/03-997/140/OŠ a S 627-R/03-998/140/OŠ, provedla komise nový výběr nejvhodnější nabídky dne 9.3.2004 a doporučila zadavateli následující pořadí nabídek:

  1. INTERIOR PFD s nabídkovou cenou 18 417 497,- Kč,

  2. TECHO s nabídkovou cenou 19 986 302,- Kč,

  3. Dřevozpracující výrobní družstvo, s nabídkovou cenou 19 987 029,- Kč.

Zadavatel se s tímto doporučením komise ztotožnil a dne 11.3.2004 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, které zaslal všem hodnoceným uchazečům dne 18.3.2004 pod č.j. R-79-04. Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podal uchazeč TECHO, a.s., se sídlem U Továren 770/1 b), 102 00 Praha 10, za kterou jedná předseda představenstva Ing. Jiří Kejval a člen představenstva Mgr. Jan Šafránek (dále jen "uchazeč") dne 25.3.2004 námitky, kterým statutární zástupce zadavatele svým rozhodnutím o námitkách ze dne 30.3.2004 pod č.j. R-126-04, nevyhověl. Uchazeč obdržel rozhodnutí o námitkách dne 1.4.2004 a dne 9.4.2004 podal návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele k Úřadu. Úřad obdržel návrh dne 13.4.2004 a tímto dnem bylo v souladu s ustanovením § 57 odst. 1 zákona zahájeno správní řízení, jehož účastníky podle § 58 zákona jsou kromě zadavatele a uchazeče i INTERIOR PFD, a Dřevozpracující výrobní družstvo, se sídlem Stromořadí 1098, 675 51 Jaroměřice nad Rokytnou.

Ve svém návrhu uchazeč zejména uvádí, že tento směřuje proti postupu zadavatele při výběru nejvhodnější nabídky. Porušení zákona uchazeč spatřuje ve formulaci hodnotících kritérií a dalších podmínek soutěže. Dále uchazeč uvádí, že zadavatel porušil řadu ustanovení zákona, a to:

  • § 2 písm. g) zákona tím, že v podmínkách soutěže (čl. 15 bod c) uvedl, že výběrem nejvhodnější nabídky nepřijímá bez dalšího návrh smlouvy (nabídku) vybraného uchazeče,

  • § 6 odst. 1, § 33 odst. 1 a § 35 odst. 1 zákona tím, že hodnocení nabídek ze strany komise nebylo provedeno v souladu se zveřejněnými hodnotícími kritérii,

  • § 6 odst. 2 zákona tím, že formuloval hodnotící kritéria nejasně a nerozlišil význam jednotlivých podkritérií,

  • § 11 odst. 1 zákona tím, že komise znevýhodnila uchazeče,

  • § 37 odst. 1 písm. b) zákona tím, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje přehled nabídek, které komise převzala od zadavatele k hodnocení, § 37 odst. písm. d), f), g) a h) zákona tím, že zpráva neobsahuje závěry posouzení přizvaných odborníků a dále, že zpráva neobsahuje seznam nabídek, které komise hodnotila, stručný popis způsobu hodnocení a výsledek hodnocení jednotlivých nabídek a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky,

  • § 38 odst. 1 zákona tím, že zadavatel nevybral jako nejvhodnější nabídku uchazeče.

Dále uchazeč podrobně rozebírá jednotlivé odkazy na porušení zákona jako například, že komise v rozporu se zveřejněnými podmínkami při hodnocení kritéria č. 4 "systém řízení jakosti ISO" a tvrdí, že uchazeč INTERIOR PFD nevlastní sytém řízení jakosti ISO a byl neoprávněně zvýhodněn, neboť jeho nabídka byla hodnocena neoprávněně vysokým počtem bodů a v rozporu se zákonem nebyl ze soutěže vyloučen jako nevyhovující z hlediska obsahového splnění podmínek soutěže. Podle názoru uchazeče se komise vůbec nezabývala mimořádně nízkou nabídkovou cenou nabídky INTERIOR PFD a uchazeč INTERIOR PFD měl být vyloučen.

U kritéria č. 1 "technická, jakostní, estetická a funkční charakteristika interiérového vybavení" uchazeč napadá zadavatele proto, že se jedná o neurčité pojmy a navíc se toto kritérium skládá z několika podkritérií a není zřejmé, jaká je jednotlivým podkritériím v rámci hodnocení přikládána váha.

Svým návrhem se uchazeč domáhá, aby Úřad rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky zrušil a zadavateli uložil provést nový výběr.

Po nahlížení do spisu u Úřadu dne 3.5.2004 uchazeč zaslal dne 10.5.2004 doplnění návrhu, ve kterém tvrdí, že zadavatel věděl o nekalosoutěžním jednání uchazeče INTERIOR PFD, který v průběhu soutěže emailem ze dne 20.1.2004 kontaktoval v rozporu s dobrými mravy hospodářské soutěže zadavatele a členy jeho orgánů s úmyslem působit na rozhodnutí komise a zadavatele. Ta skutečnost, že statutární orgán zadavatele musel na uvedený email odpovídat svědčí podle názoru uchazeče o závažnosti nekalosoutěžního jednání a podle jeho názoru měl být uchazeč INTERIOR PFD vyloučen.

Uchazeč dále uvádí, že z dokumentace předložené Úřadu vyplývá, že přizvaní odborníci v souladu s § 34 odst. 2 byli využiti při posuzování nabídek. V takovém případě však zpráva komise musí vždy dle § 37 odst. 1 písm. d) zákona obsahovat závěry posouzení přizvaných odborníků a nadále trvá na svém názoru, že komise postupovala neobjektivně u hodnocení kritéria č. 4 a žádá, aby Úřad provedl důkaz znaleckým posudkem pro posouzení odborné skutkové otázky, zda a pokud ano, za jakých hledisek je možné v hodnocení bodově zvýhodnit uchazeče, který certifikát kvality zaveden nemá, za to, že jej teprve zavádí. V dalším uchazeč odkazuje na obsah svého návrhu ze dne 13.4.2004, zejména na tu skutečnost, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje v rozporu s § 37 odst. 1 písm. g) zákona stručný popis hodnocení nabídek, a to především u kritéria č. 1 "technická, jakostní, estetická a funkční charakteristika interiérového vybavení", kdy komise žádným způsobem neodůvodnila způsob a výši přidělení bodů u uchazečů, kteří se umístili na 1-7 místě. To, že v pracovních materiálech komise je uvedeno podrobné hodnocení, je podle názoru uchazeče TECHO irelevantní. S pracovními materiály komise uchazeč nemá v průběhu soutěže možnost se seznámit. Právě zpráva předložená uchazeči by měla obsahovat slovní zdůvodnění hodnocení nabídek podle zvolených kritérií, zvláště u kritérií, která nejsou přesně kvantifikovatelná, jako kritérium č. 1. Uchazeč tak nemůže zjistit, proč mu byl udělen určitý počet bodů a soutěž se stává netransparentní a neobjektivní.

Vzhledem k tomu, že se uchazeč zatím neměl možnost seznámit s celým obsahem spisu, zejména s vyjádřeními ostatních účastníků řízení, vyhradil si právo na nahlédnutí do spisu u Úřadu a na doplnění důkazů na konci tohoto správního řízení před vydáním rozhodnutí a dne 24.5.2004 byl znovu nahlížet do spisu. Na závěr nahlížení do spisu uchazeč navrhuje, aby orgán dohledu požádal zadavatele o doplnění další možné dokumentace k veřejné zakázce.

Po posouzení a prošetření věci vydal Úřad dne 31.5.2004 pod č.j. S 517-R/04-225/140/OŠ rozhodnutí, kterým návrh uchazeče podle § 59 písm. b) zákona zamítl a rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 11.3.2004 č.j. R-79-04 potvrdil s tím, že nebylo shledáno porušení zákona.

Své rozhodnutí Úřad odůvodnil zejména tím, že komise provedla nové hodnocení všech původně předložených nabídek, kromě uchazeče č. 8 - SCHAERF-ROVI spol. s r.o., který ze soutěže odstoupil. Jak vyplývá ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9.3.2004, zpráva nahrazuje článek V.-VII. zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 24.10.2003.

Hodnocení nabídek proběhlo podle kritérií stanovených v podmínkách soutěže s přisouzením vah. V prvním hodnotícím kritériu byla hodnocena technická, jakostní, estetická a funkční charakteristika interiérového vybavení. Komise hodnotila, zda uchazeči doložili fotografii nebo obraz výrobku, případně jeho grafický návrh. Následně komise posuzovala způsob spojování a upevňování dřevěných částí, typ spojovacích prostředků, pevnostní parametry spoje. Hodnocen byl popis použitého kování, včetně způsobu upevnění a úhlu otevření dvířek. Posuzoval se rozsah rektifikace nastavení, u skříňového a stolového nábytku výškové nastavení. Posuzován byl typ a tloušťka laminátu, výrobce a rozsah použití pro danou tloušťku. U čalouněných částí dodávek byly posuzovány vlastnosti potahové textilie a to pevnost tkaniny, odolnost oděru, odolnost vůči žmolkování, stálobarevnost na světle, stálobarevnost otěru, stálobarevnost proti vodě. Uchazeči, kteří doložili ve svých nabídkách nejlepší technické parametry a požadované podklady, byli hodnoceni nejlépe a obdrželi nejvyšší počet bodů. Snížený počet bodů obdrželi uchazeči, kteří nesplnili a nedoložili v nabídce dané kritérium v plném rozsahu. K tomuto hodnocenému kritériu je přiložen záznam o postupu pracovního hodnocení kritéria č. 1, kdy členové hodnotili na základě podkladů předložených uchazeči v nabídkách splnění jednotlivých požadavků a podmínek zadavatele stanovených v části 5 odst. 9 pod písm. a) až g) zadávacích podmínek. V tomto kritériu byl uchazeč hodnocen počtem bodů 36,12, tj. na 1.- 2. místě.

Při hodnocení nabídkové ceny komise postupovala tak, že nejnižší nabídková cena musí mít nejvyšší bodové ohodnocení a nejvyšší nabídková cena musí mít nejnižší bodové hodnocení. Nejvyšší nabídkové ceně byl přiřazen počet bodů odpovídající hodnotě její odchylky od průměrné ceny všech nabídek. Komise hodnotila toto kritérium správně a uchazeč získal 25,11 bodů a umístil se na čtvrtém místě.

U třetího kritéria - délka záruční doby - hodnotili členové komise pouze délku záruční doby. V tomto kritériu obdržel uchazeč 12,15 bodů a umístil se na třetím místě, protože nabídl nižší délku záruky než jiní uchazeči.

U čtvrtého kritéria - systém řízení jakosti ISO - komise hodnotila, zda uchazeči předložili ve svých nabídkách certifikát řady ISO. Celkem šest uchazečů předložilo platný certifikát řady ISO a obdrželi shodně nejvyšší počet bodů. U třech uchazečů bylo přihlédnuto k tomu, že v nabídkách uvedli, že u nich probíhá zavádění systému řízení jakosti ISO, a proto obdrželi nižší počet bodů. Uchazeči, kteří nemají zaveden systém řízení jakosti ISO, ani u nich zavádění systému řízení jakosti neprobíhá, obdrželi shodný, nejnižší počet bodů. V tomto kritériu uchazeč obdržel 7,20 bodů a umístil se na 1.- 6. místě. Výsledné pořadí bylo stanoveno bodovací metodou jednotlivými členy komise, a to jako součet bodového hodnocení jednotlivých kritérií, znásobený vahami.

Komise ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek zdůvodnila výběr nejvhodnější nabídky tak, že INTERIOR PFD byl v kritériu č. 2 a v kritériu č. 3 komisí hodnocen na prvním místě a jeho nabídka byla komisí hodnocena jako nejvhodnější, zejména z hlediska ceny. Součástí dokumentace jsou pak i individuální tabulky - hodnocení jednotlivých kritérii členy komise a celkové pořadí - tabulka doporučená přizvanými odborníky.

Výběr nejvhodnější nabídky byl proveden v souladu s § 6 odst. 2 písm. b) zákona a v souladu s bodem 4 zadání veřejné soutěže. Zadavatel hodnotil ekonomickou vhodnost nabídek s použitím kritérií uvedených v zadání veřejné zakázky, ke kterým přiřadil váhy v sestupných hodnotách.

Komise hodnotila všechna kritéria, které zadavatel zveřejnil v zadání obchodní veřejné soutěže v bodě 4. "Způsob hodnocení nabídek" a v zadávací dokumentaci pod bodem č. 13 a stupně významu, který jednotlivým kritériím stanovila komise v jednacím řádu dne 24.10.2003. Komise se podrobně věnovala všem jednotlivým kritériím a u prvního kritéria i subkritériím, kde u každého vysvětlila, proč přidělila určitý počet bodů tomu kterému kritériu. Hodnocení jednotlivých kritérii členy komise se výrazně neodlišovalo a proto nebylo potřebné, aby členové své odchylné stanovisko zdůvodňovali. Takto provedené hodnocení je transparentní a přezkoumatelné. Komise hodnotila nabídky transparentně a postupovala v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 a odst. 2, § 33 a § 37 zákona. Zadavatel postupoval ve smyslu ustanovení § 38 odst. 1 zákona, protože se ztotožnil s doporučením komise, která mu doporučila jako nejvhodnější nabídku tu nabídku, která nejlépe splnila kritéria vymezená zadavatelem v podmínkách soutěže. K porušení ustanovení § 37 odst. 1 písm. b), d), f), g) a h) ze strany zadavatele nedošlo, protože ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9.3.2004 je odkaz na zprávu o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 24.10.2003, kde je uveden seznam hodnocených nabídek. Součástí dokumentace je i konečná tabulka vypracovaná přizvanými odborníky jako i pracovní materiál obsahující podklady pro členy komise. Uchazeč nahlížel do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek u zadavatele, který postupoval podle ustanovení § 37 odst. 2 zákona, tzn. že mu poskytl k nahlédnutí zprávu o posouzení a hodnocení nabídek. Uchazeč využil svého práva nahlédnout do spisu i u orgánu dohledu dne 3.5.2004, kde mu byla poskytnuta veškerá dokumentace předložená zadavatelem kromě konkurenčních nabídek, takže uchazeč měl možnost seznámit se i s pracovními materiály, podklady pro členy komise a záznamem o postupu pracovního hodnocení kritéria č. 1, který podrobně popisuje hodnocení kritéria s největším významem.

Zadavatel resp. komise odstranila všechny nedostatky prvního výběru, ve kterém byla nesprávně hodnocena kritéria č. 3 a č. 4. Kritérium č. 3 tentokrát hodnotila komise správně (pouze délku záruční lhůty) a nepřihlížela k dalším skutečnostem (jako např. pozáruční servis, protože to nebylo součástí hodnoceného kritéria) a u kritéria č. 4 postupovala v souladu s doporučením a názorem orgánu dohledu. Hodnocení čtvrtého kritéria mělo nejnižší váhu (0,08%).

Dále Úřad odkazuje na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci 2 A 1/99-32 ze dne 17.6.1999 i rozsudek Nejvyššího správního soudu v Brně č.j. 2 A 9/2002-62 ze dne 16.3.2004, ve kterém se uvádí, že pravomoci orgánu dohledu sahají do úrovně těch činností zadavatele, která obecně vyjádřeno, vytváří prostor pro fair podmínky pro účast uchazečů na soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Nelze přezkoumávat úvahy členů komise, neboť tím by orgán dohledu ve svých důsledcích sám se stylizoval do role zadavatele a určoval by, která zakázka má vyhovět stanoveným kritériím a také v soutěži zvítězit. To platí i pro nezaměnitelnou roli zadavatele. Orgán dohledu nemůže přebírat odpovědnost za výběr nejvhodnější nabídky, neboť k tomu nemá odborné předpoklady a nelze to požadovat ani po soudu. Úkolem obou je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru.

K námitce uchazeče ohledně porušení ustanovení § 2 písm. g) zákona v souvislosti s podmínkou soutěže čl. 15 bod c), kde je uvedeno, že si zadavatel vyhrazuje právo jednat o smlouvě o dílo a upřesnit konečné znění Úřad konstatuje, že zadavatel samostatným stanovením této podmínky neporušil ustanovení § 11 odst. 1 zákona. Teprve aplikace této podmínky by zvýhodnila vybraného uchazeče tím, že by na rozdíl od ostatních uchazečů bylo jednáno o konečném znění smlouvy před jejím uzavřením. Zadavatel je povinen uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem tak, jak ji uvedl ve své nabídce. Pokud by zadavatel o konečném znění smlouvy s vybraným uchazečem jednal, porušil by zákon a vystavoval by se možnosti uložení sankce dle § 62 odst. 1 zákona.

K námitce uchazeče, který tvrdí, že ze strany uchazeče INTERIOR PFD došlo k nekalosoutěžnímu jednání tím, že zaslal v průběhu soutěže dne 20.1.2004 emailem zprávu akademickému senátu zadavatele Úřad konstatuje, že zadavatel nemohl zabránit uchazeči INTERIOR PFD, aby se obrátil se svými námitkami ohledně prvního výběru i na jiné orgány, např. na Akademický senát zadavatele. Pro úplnost Úřad uvádí, že všichni členové komise podepsali čestná prohlášení a jak komise, tak i zadavatel postupovali při výběru nejvhodnější nabídky podle příslušných ustanovení zákona. Úřad obdržel od zadavatele veškerou dokumentaci ve smyslu ustanovení § 2 písm. k) zákona související s průběhem přezkoumávané veřejné zakázky a nepovažoval za nutné na zadavateli požadovat předložení další možné dokumentace, která s posuzováním a hodnocením nabídek nesouvisí.

Proti tomuto rozhodnutí podal uchazeč v zákonné lhůtě rozklad, v němž zejména uvádí, že podle jeho názoru je napadené rozhodnutí nezákonné a nesprávné a podává proti němu rozklad do všech výroků v celém rozsahu a odkazuje na skutečnosti a tvrzení obsažené v návrhu a činí je tímto součástí rozkladu.

Úřad podle názoru uchazeče porušil ustanovení § 3 odst. 4 a § 32 odst. 1 správního řádu, když nezjistil rozsah a závažnost evidentního nekalosoutěžního jednání vítězného uchazeče INTERIOR PFD. Bylo prokázáno, že vítězný uchazeč ovlivňoval členy orgánů zadavatele s úmyslem působit na jeho rozhodnutí ještě před výběrem nejvhodnější nabídky (e.mail adresovaný akademickému senátu zadavatele ze dne 20.1.2004).

Uchazeč již v návrhu namítal, že se zadavatel dopustil celé řady porušení zákona a to např.: ustanovení § 2 písm. g) zákona tím, že si v podmínkách soutěže vyhradil, že výběrem nejvhodnější nabídky nepřijímá bez dalšího návrh smlouvy vybraného uchazeče. Úřad toto nepovažoval za porušení zákona, neboť zadavatel tento protiprávní postup dosud neuskutečnil. Dále uchazeč uvádí, že se zadavatel dopustil porušení ustanovení § 11 odst. 1 a § 34 odst. 4 zákona, neboť neoprávněně zvýhodnil vítězného uchazeče, když jeho nabídka byla hodnocena neoprávněně vysokým počtem bodů a v rozporu se zákonem nebyla ze soutěže vyloučena. Jako kritérium č. 4 byl v podmínkách soutěže zveřejněn systém řízení jakosti ISO. Jednoznačná formulace hodnotícího kritéria č. 4 neumožňovala než přidělit maximální možný počet bodů držiteli příslušného certifikátu a nulový počet bodů všem ostatním uchazečům. Za naprosto nepřijatelný považuje uchazeč závěr Úřadu, že porušení zákona v tomto směru by mělo snad být zanedbatelné, neboť hodnocení čtvrtého kritéria mělo nejnižší váhu. Podle názoru uchazeče se zadavatel dopustil porušení ustanovení § 37 odst. 1 písm. b), d), f), g) a h), tím, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje předepsané náležitosti. Uchazeč opakovaně namítal, že z dokumentace veřejné zakázky předložené Úřadu zadavatelem vyplývá, že přizvaní odborníci v souladu s § 34 odst. 2 zákona byli využiti při posuzování nabídek. Touto námitkou uchazeče se Úřad nezabýval. Pokud Úřad odkazuje na předchozí zprávu o posouzení a hodnocení nabídek, či dokonce na interní materiály zadavatele, jedná se o neodůvodněnou obhajobu zřejmých pochybení zadavatele orgánem dohledu a uvádí, že takový postup je nepřijatelný, aby uchazeč musel zaplatit správní poplatek, a až poté mohl nahlédnout do spisu u Úřadu a teprve pak zjistil informace o průběhu soutěže.

V závěru rozkladu popisuje, že při financování předmětné veřejné zakázky nakládá ve značném rozsahu zadavatel s veřejnými prostředky, a proto je povinen tyto prostředky používat co nejefektivněji k dosažení účelu, pro který mu byly svěřeny.

Uchazeč si vyhrazuje právo před závěrečným rozhodnutím ve věci seznámit se s obsahem správního spisu a případně učinit doplňující vyjádření. Podle názoru uchazeče je napadené rozhodnutí nezákonné a věcně nesprávné a žádá předsedu Úřadu, aby jej zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

K rozkladu se vyjádřil uchazeč INTERIOR PFD, který ve svém stanovisku ze dne 29.6.2004 uvádí, že nesouhlasí s tvrzením uchazeče, že napadené rozhodnutí Úřadu je nezákonné a nesprávné, či dokonce zmatečné a nepřezkoumatelné, neboť Úřad se v napadeném rozhodnutí vypořádal se všemi částmi návrhu uchazeče, přičemž uvedl podrobné odůvodnění svého rozhodnutí. Uchazeč INTERIOR PFD uvádí, že nic z tvrzení uchazeče prokázáno nebylo, a že není ani možné považovat obrannou aktivitu INTERIOR PFD proti zjevným znevýhodněním jeho nabídky a pochybením zadavatele v průběhu prvního výběru ze dvou provedených výběrů nejvhodnější nabídky. Smyslem zaslaného e.mailu bylo pouhé upozornění dotčených a zúčastněných osob, kterým by neměl být osud Západočeské univerzity lhostejný. Uvedeným postupem uchazeče INTERIOR PFD nebyl žádný z uchazečů v předmětné soutěži poškozen či znevýhodněn, neboť členové komise a zadavatel jednají na základě vlastního úsudku, vědomí a svědomí a v rámci nově provedeného hodnocení se řídili nařízením a názorem Úřadu obsaženým v rozhodnutí S 626-R/03-997/140/OŠ a S 627-R/03-998/140/OŠ ze dne 3.2.2004 vydaném v rámci předchozího správního řízení a plně dodrželi veškerá příslušná ustanovení zákona.

K hodnocení kritéria č. 4 - Podmínky soutěže neobsahovaly jednoznačný požadavek na nutnost zavedení systému řízení jakosti v organizaci uchazeče dle norem ISO 9000 a povinnost předložení tohoto certifikátu v nabídce. Uchazeči měli podle podmínek soutěže předložit doklad o certifikaci systému řízení jakosti v případě, že jsou jeho držiteli; v případě že nejsou držiteli, zadavatel v zadávací dokumentaci v kap. 5.8 požadoval v nabídce předložení popisu systému řízení jakosti, který má uchazeč v organizaci zaveden. Jak již bylo uvedeno ve stanovisku k návrhu uchazeče TECHO - k uvedenému nařčení z pochybných aktivit a nekalosoutěžního jednání uchazeč INTERIOR PFD uvádí, že se nezakládá na pravdě, neboť ve své nabídce čestně prohlásil: "Na dodávce se bude podílet společnost INTERIOR STEEL, s.r.o., dceřiná společnost uchazeče INTERIOR PFD. (tato záležitost byla dostatečně jasně vysvětlena i v napadeném rozhodnutí Úřadu i stanoviskem zadavatele, který je obsažen v napadeném rozhodnutí, a dále, když uchazeč TECHO byl nahlížet do spisu měl možnost s touto skutečností seznámit i s ověřením si uchazeč TECHO z výpisu z obchodního rejstříku). Ke zvýhodnění uchazeče INTERIOR PFD nedošlo, neboť uchazeč INTERIOR PFD v dostatečné míře podrobným popisem prokázal existenci zavedeného a používaného systému řízení jakosti. Toto své stanovisko uchazeč INTERIOR PFD opírá též o názor Úřadu, který již správnost tohoto principu a postupu zadavatele při hodnocení nabídek uvedl ve svém rozhodnutí v rámci předchozího správního řízení. Uchazeč INTERIOR PFD odmítá účelovou fikci uchazeče TECHO ohledně údajného závěru Úřadu, že "porušení zákona v tomto směru by mělo snad být zanedbatelné, neboť hodnocení čtvrtého kritéria mělo nejnižší váhu" (0,08%) takové vyjádření, ani jeho část či náznak se v napadeném rozhodnutí Úřadu nenachází. Uchazeč INTERIOR PFD se ztotožňuje s názorem Úřadu týkajícím se obecně hodnocení nabídek, kdy Úřad vyslovuje princip, že "orgánu dohledu nepřísluší hodnotit nabídky" a "zákon ponechává odborné posouzení a hodnocení nabídek na zadavateli."

K bodu 3 rozkladu názor uchazeče je nutno odmítnout, neboť zadavatel výběrem nabídky INTERIOR PFD, jehož nabídková cena je ze všech předložených nabídek nejnižší a přibližně o 8 % (více než 1,5 mil. Kč) nižší než nabídková cena uchazeče dokazuje, že není pochyb o jeho správném počínání ve smyslu dosáhnout cíle sledovaného nejen zadavatelem, ale i právní regulací zadávání veřejných zakázek, tedy hospodárného využití veřejných prostředků. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem uchazeč INTERIOR PFD navrhuje předsedovi Úřadu, aby potvrdil napadené rozhodnutí orgánu dohledu.

Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu zvláštní komisí a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem napadené rozhodnutí přezkoumal v celém rozsahu a s přihlédnutím k doporučení této komise dospěl k následujícímu závěru.

ÚOHS tím, že svým rozhodnutím č.j. S 517-R/04-225/140/OŠ ze dne 31.5.2004 zamítl podle § 59 písm. b) zákona návrh uchazeče, neboť rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky nebylo shledáno porušení zákona, rozhodl správně a v souladu se zákonem.

K námitce uchazeče, který tvrdí, že ze strany uchazeče INTERIOR PFD došlo k nekalosoutěžnímu jednání tím, že zaslal v průběhu soutěže dne 20.1.2004 emailem zprávu akademickému senátu zadavatele uvádím, že Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí správně konstatoval, že nelze nikterak zabránit, aby se uchazeč INTERIOR PFD obrátil se svými námitkami ve věci výběru nejvhodnější nabídky, v daném případě ze dne 6.11.2003, i na jiné orgány, například na Akademický senát zadavatele. Jednalo se o námitky týkající se postupů zadavatele při prvním výběru nejvhodnější nabídky a po přezkoumání těchto postupů zadavatele Úřad shledal porušení zákona a svým rozhodnutím č.j. S 626-R/03-997/140/OŠ, S 627-R/03-998/140/OŠ ze dne 3.2.2004 zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a zadavateli uložil provést nový výběr nejvhodnější nabídky. Při novém výběru nevhodnější nabídky pak zadavatel postupoval v souladu s § 6 zákona a v souladu s bodem "4. Způsob hodnocení nabídek" vyhlášení soutěže a nabídky byly hodnoceny v souladu s kritérii uvedenými v podmínkách soutěže. Navíc všichni členové komise učinili čestná prohlášení o své nepodjatosti. K tvrzení o "nekalosoutěžním jednání" odkazuji na znění ustanovení § 44 a násl. obchodního zákoníku týkající se nekalé soutěže s tím, že pravomoci Úřadu jsou uvedeny v § 51 a § 52 zákona a mezi tyto pravomoci nespadá posuzovat nekalou soutěž. Pravomoci Úřadu spočívají zejména v dohledu nad dodržováním zákona při zadávání veřejných zakázek. Posuzování, zda určité jednání je nekalou soutěží, spadá do kompetence soudů.

K námitce uchazeče ve věci porušení ustanovení § 2 písm. g) zákona v souvislosti s podmínkou soutěže čl. 15 bod c), kde je uvedeno, že si zadavatel vyhrazuje právo jednat o smlouvě o dílo a upřesnit její konečné znění uvádím, že zadavatel pouze stanovením této podmínky neporušil ustanovení § 11 odst. 1 zákona, jak tvrdí uchazeč v rozkladu. Pokud by však zadavatel tuto podmínku aplikoval zvýhodnil by vybraného uchazeče tím, že by na rozdíl od ostatních uchazečů skutečně jednal o konečném znění smlouvy před jejím uzavřením. Zadavatel je povinen uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem tak, jak ji tento uvedl ve své nabídce. Pokud by zadavatel o konečném znění smlouvy s vybraným uchazečem jednal, porušil by zákon a vystavil by se možnosti uložení sankce dle § 62 odst. 1 zákona Úřadem i možnosti vyslovení neplatnosti smlouvy soudem s odkazem na § 70 zákona. Podle citovaného ustanovení je smlouva na veřejnou zakázku uzavřená v rozporu se zákonem neplatná a změny ve smlouvě v rozporu s podmínkami soutěže jsou neplatné.

K ostatním námitkám uvádím, že z předložené dokumentace o zadání vyplývá, že v opětovném výběru nejvhodnější nabídky byla hodnocena všechna kritéria, které zadavatel zveřejnil v zadání obchodní veřejné soutěže, a to v bodě 4. "Způsob hodnocení nabídek" a v zadávací dokumentaci pod bodem č. 13. O posouzení a hodnocení komisí byla pořízena zpráva v souladu s § 37 zákona. Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9.3.2004 je proveden odkaz na zprávu o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 24.10.2003, kde je uveden seznam hodnocených nabídek. Součástí dokumentace je i konečná tabulka vypracovaná přizvanými odborníky jako i pracovní materiál obsahující podklady pro členy komise. Komise odstranila všechny nedostatky prvního výběru, ve kterém byla nesprávně hodnocena kritéria č. 3 a č. 4. Kritérium č. 3 - "Délka záruční doby" hodnotila komise správně, tedy pouze délku záruční lhůty a nepřihlížela k dalším skutečnostem, jako například pozáručnímu servisu, jako při prvním výběru, když pozáruční servis nebyl součástí hodnoceného kritéria. V kritériu č. 4 - "Systém řízení jakosti ISO" postupovala komise v souladu s doporučením Úřadu vysloveným v rozhodnutí č.j. 626-R/03-997/140/OŠ, S 627-R/03-998/140/OŠ ze dne 3.2.2004, kterým bylo rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky zrušeno a zadavateli uloženo provést nový výběr nejvhodnější nabídky, právě pro nesprávné hodnocení kritéria č. 3 a 4. K tvrzení uchazeče, že Úřad uvedl v napadeném rozhodnutí, že došlo k porušení zákona, a že by mělo být toto kritérium zanedbatelným, uvádím, že tyto námitky uchazeče se nezakládají na skutečnosti. V napadeném rozhodnutí Úřad pouze konstatoval na straně devět, že "Hodnocení čtvrtého kritéria mělo nejnižší váhu (0,08%). K hodnocení kritéria číslo "4. Systém řízení jakosti ISO" navíc upozorňuji, že zadavatel si v podmínkách soutěže nestanovil požadavek na nutnost zavedení systému řízení jakosti v organizaci dle norem ISO 9000 a povinnost předložení tohoto certifikátu v nabídce. Uchazeči měli podle podmínek soutěže předložit doklad o certifikaci systému řízení jakosti v případě, že jsou jeho držiteli; v případě že nejsou držiteli, zadavatel v zadávací dokumentaci v kapitole 5.8 s názvem "Popis systému řízení" uvedl, že "Tato část musí obsahovat systém řízení jakosti, které má uchazeč v organizaci zaveden, vč. doložení příslušných certifikátů v originále či úředně ověřené kopii.".

K námitkám uchazeče, že je zadavatel povinen používat veřejné prostředky co nejefektivněji k dosažení účelu, pro který mu byly svěřeny, uvádím, že zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky tak, že na prvním místě se umístila nabídka s nejnižší nabídkovou cenou. Námitky uchazeče o nehospodárnosti využití veřejných prostředků jsou tedy bezpředmětné.

Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

P o u č e n í

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 61 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

Ing. Josef Bednář

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

  1. Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň, zast. rektorem Doc. Ing. Josefem Průšou, CSc.,

  2. INTERIOR PFD, spol. s r.o., se sídlem K Červenému dvoru 35, 130 54 Praha 3, zast. jednatelem Mgr. Jaroslavem Kolouškem,

  3. JUDr. Jan Šťovíček, PhD., advokát se sídlem AK Thunovská 12, 118 00 Praha 1 - Malá Strana,

  4. Dřevozpracující výrobní družstvo, se sídlem Stromořadí 1098, 675 51 Jaroměřice nad Rokytnou,

  5. ConCord Bohemia, s.r.o., U Seřadiště 93/213, 326 00 Plzeň, zast. Ing. Petrem Minářem a Vladimírem Bláhou,

  6. spis.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en