číslo jednací: R016/2009/VZ-5666/2009/310-LJa
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Výroba atypických instalačních prvků a konzolí, povrchový design výstavy a Výroba, montáž, demontáž a likvidace atypické paneláže na výstavě Albrecht |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 152 odst. 5 písm. b) sř - rozklad zamítnut |
| Rok | 2008 |
| Datum nabytí právní moci | 18. 5. 2009 |
| Související rozhodnutí | S275/2008/VZ-22726/2008/540/PV R016/2009/VZ-5666/2009/310-LJa |
| Dokumenty |
Č. j.: R16/2009/VZ-5666/2009/310-LJa V Brně dne 6. května 2009
Ve správním řízení o rozkladu doručeném dne 9.2.2009 zadavatelem
· Českou republikou – Ministerstvem obrany, IČ 60162694, se sídlem Tychonova 1, 160 00 Praha 6, jejímž jménem jedná plk. Mgr. Aleš Knížek, ředitel Vojenského historického ústavu,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 19.1.2009, č. j. S275/2008/VZ-22726/2008/540/PV, ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem – Českou republikou – Ministerstvem obrany, IČ 60162694, se sídlem Tychonova 1, 160 00 Praha 6, v rámci poptávkových řízení „Výroba atypických instalačních prvků a konzolí, povrchový design výstavy“ s ev. č. 1531-20/2007/DP-1241 a „Výroba, montáž, demontáž a likvidace atypické paneláže na výstavě Albrecht“ s ev. č. 1531-19-/2007-DP-1241, které byly dne 18.9.2007 uveřejněny v systému SEPO – elektronickém tržišti Ministerstva obrany České republiky, ve kterém je dalším účastníkem správního řízení společnost
· Design By Hy, s.r.o., IČ 27634329, se sídlem Stará cesta 88/7, 140 00 Praha 4, za niž jedná Hynek Petřina, jednatel,
jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 19.1.2009, č. j. S275/2008/VZ-22726/2008/540/PV,
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
O d ů v o d n ě n í
I. Zadávací řízení a řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČ 60162694, se sídlem Tychonova 1, 160 00 Praha 6, jejímž jménem jedná plk. Mgr. Aleš Knížek, ředitel Vojenského historického ústavu (dále jen „zadavatel“) uveřejnil v systému SEPO – elektronickém tržišti Ministerstva obrany České republiky (dále jen „SEPO“) dne 18.9.2007 poptávková řízení „Výroba atypických instalačních prvků a konzolí, povrchový design výstavy“ s ev. č. 1531-20/2007/DP-1241 (dále jen „výběrové řízení č. 20“) a „Výroba, montáž, demontáž a likvidace atypické paneláže na výstavě Albrecht“ s ev. č. 1531-19-/2007-DP-1241 (dále jen „výběrové řízení č. 19“).
2. Dne 5.8.2008 obdržel Úřad podnět k přezkoumání postupu zadavatele v předmětných poptávkových řízení. Dopisem ze dne 6.8.2008 si Úřad od zadavatele vyžádal veškerou dokumentaci související se zadáním předmětných poptávkových řízení. Z předložené dokumentace Úřad zjistil, že předmětem zakázky zadávané ve výběrovém řízení č. 19 je výroba, montáž, demontáž a likvidace atypické paneláže výstavy Albrecht z Valdštějna podle projektové dokumentace zpracované firmou SGL Projekt, s.r.o., a předmětem zakázky zadávané ve výběrovém řízení č. 20 je výroba, instalace, reinstalace atypických instalačních prvků a kompletní povrchová úprava výstavy Albrecht z Valdštějna podle téže projektové dokumentace.
3. Do výběrového řízení č. 19 se přihlásil jediný uchazeč, společnost Design By Hy, s.r.o., IČ 27634329, se sídlem Stará cesta 88/7, 140 00 Praha 4, za niž jedná Hynek Petřina, jednatel (dále jen „vybraný uchazeč“), jenž splnil zadávací podmínky a jeho nabídková cena činila 1 480 104,-Kč včetně DPH. S vybraným uchazečem byla dne 1.10.2007 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem je výroba, montáž, demontáž a likvidace expozice v termínu od 14.11.2007 do 15.2.2008. Do výběrového řízení č. 20 se přihlásil vybraný uchazeč s nabídkovou cenou 1 316 406,-Kč a fyzická osoba Jan Rácz, IČ 62306219, se sídlem Svatý Jan 195, 252 62 Únětice, s nabídkovou cenou 2 901 601,-Kč. Jako nejvhodnější byla na základě hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny vybrána nabídka vybraného uchazeče, se kterým byla dne 1.10.2007 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem je výroba atypických instalačních prvků a konzolí a povrchový design výrobků v termínu od 14.11.2007 do 15.2.2008.
4. Na základě posouzení předložené dokumentace a obsahu podání získal Úřad pochybnosti, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když zadával předmětné veřejné zakázky v samostatných poptávkových řízeních, a proto zahájil správní řízení z moci úřední, které účastníkům řízení oznámil dopisem ze dne 22.10.2008, č. j. S275/2008/VZ-20211/2008/540/PV.
Napadené rozhodnutí
5. Po posouzení všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 19.1.2009 rozhodnutí č. j. S275/2008/VZ-22726/2008/540/PV, kterým konstatoval, že zadavatel se při zadávání šetřené veřejné zakázky dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 a § 21 odst. 2 a 3 citovaného zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona a veřejnou zakázku nezadal v zadávacím řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel již uzavřel smlouvy s vybraným uchazečem. Za spáchání shora uvedeného správního deliktu Úřad uložil zadavateli pokutu ve výši 40 000,-Kč.
6. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že podle § 12 odst. 5 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez DPH nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez DPH a nedosáhne finančního limitu podle odstavce 2, 3 nebo 4. V ustanovení § 13 odst. 3 zákona je pak stanoveno, že zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Úřad dále uvedl, že pro postup zadavatele podle zákona je rozhodující zejména celková předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky, přičemž pro sčítání jednotlivých plnění je stěžejní místní, časová a věcná, popř. funkční souvislost jednotlivých plnění. Hodlá-li zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky, musí dbát na omezující opatření uvedené v § 13 odst. 3 zákona, jehož účelem je zabránit zadavatelům vyhýbat se zákonným postupům pro zadávání veřejné zakázky dělením jejího předmětu.
7. V daném případě pak Úřad konstatoval, že požadavek funkční souvislosti plnění v rámci předmětů obou veřejných zakázek byl splněn, neboť celkovým cílem obou výběrových řízení byla dodávka nosných prvků určených pro instalaci exponátů a s tím související služby, přičemž charakter prací jednotlivých plnění, který je při realizaci obdobných zakázek běžný, nebyl natolik specifický, aby zadavatel musel jednotlivá plnění zadávat samostatně. Místní souvislost plnění v rámci předmětů obou veřejných zakázek pak byla dána samotným místem plnění dodávek, kterým bylo místo realizace předmětné výstavy. Realizace předmětných plnění měla rovněž shodné časové parametry, neboť termín realizace jednotlivých plnění byl totožný.
8. S ohledem na výše uvedené skutečnosti proto Úřad konstatoval, že zadavatel porušil zákaz stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky do dvou samostatných zakázek, přestože mezi jednotlivými plněními prokazatelně existuje věcná (funkční), časová i místní souvislost, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod zákonem stanovený finanční limit pro podlimitní veřejnou zakázku a v návaznosti na toto pochybení zadavatel veřejnou zakázku nezadal v některém ze zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že by zadavatel v rámci zadávacího řízení obdržel i jiné, pro něj výhodnější nabídky.
II. Námitky rozkladu
9. Proti výše uvedenému rozhodnutí podal zadavatel rozklad, který Úřad obdržel dne 9.2.2009. Zadavatel v něm vyjadřuje nesouhlas se závěrem Úřadu, podle něhož spolu předmětné veřejné zakázky věcně (funkčně), místně a časově souvisí. Zadavatel uvádí, že v případě plnění výběrového řízení č. 19 se jednalo o hrubé tesařské a truhlářské práce mimo prostory samotné výstavy a následné uchycení vyrobených předmětů do prostor konání výstavy. Nezbytnou součástí této veřejné zakázky byly zednické práce, jejichž cílem bylo zapracování vyrobených předmětů atypické paneláže v prostorách místa výstavy. Práce pokračovaly po ukončení výstavy její likvidací, která opět nezbytně zahrnovala hrubé práce. Naproti tomu plnění výběrového řízení č. 20 zahrnovalo především výrobu a umístění specifických instalačních prvků, úpravu celkového povrchového designu výstavy podle architektonického řešení a následnou instalaci vzácných exponátů. Oproti prvnímu případu se tedy jednalo o jemné kovářské a kovozpracující práce a důraz byl kladen na estetické (umělecké) hledisko. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti zadavatel v rozkladu namítá, že hrubé tesařské a truhlářské práce nelze spojovat s jemnými kovářskými a kovozpracujícími pracemi. Odmítá proto konstatování Úřadu, že nepostupoval v souladu s § 13 odst. 3 zákona a předmětné veřejné zakázky spolu věcně (funkčně), místně a časově souvisí.
10. Zadavatel se rovněž v rozkladu ohrazuje proti argumentaci Úřadu uvedené v napadeném rozhodnutí, podle níž závěr, že zadavatel porušil zákon, když vyhlásil na požadovaná plnění dvě samostatná výběrová řízení, potvrzuje také skutečnost, že v rámci předmětných řízení byla jako nejvhodnější vybrána nabídka stejného uchazeče, neboť tento fakt dokládá, že povaha prací u jednotlivých plnění nebyla natolik odlišná a specifická, že by vyžadovala plnění ze strany odlišných dodavatelů a opravňovala zadavatele rozdělit předmět veřejné zakázky. Zadavatel namítá, že skutečnost, že v rámci obou řízení byla vybrána nabídka stejného uchazeče nemůže apriori dokládat vzájemnou souvislost předmětných plnění a tím být i určitou „přitěžující okolností“ pro zadavatele. Tato skutečnost dle zadavatele pouze svědčí o tom, že vybraný uchazeč disponuje takovou šíří předmětu podnikání, že je schopen obě zakázky realizovat. Zadavatel přitom nadále trvá na svém stanovisku, že předmět veřejných zakázek je natolik specifický a odlišný, že jej bylo nezbytné rozdělit a zakázky zadat samostatně.
11. Zadavatel dále v rozkladu uvádí, že byl v celém průběhu přípravy výstavy veden zásadami uvedenými v § 6 zákona, přičemž přístup dodavatelů do veřejné zakázky nebyl nijak omezen a jejich výběr byl proveden transparentně formou SEPO. V souvislosti s touto skutečností pak zadavatel odmítá, že se dopustil spáchání správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, neboť nejen že z jeho strany nedošlo k porušení zákona, ale jeho postupem nedošlo a ani nemohlo dojít k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, neboť výběr formou SEPO byl naprosto transparentní a přístup dodavatelů nebyl nijak omezen, stejně jako v případě, že by bylo vyhlášeno výběrové řízení podle § 21 odst. 2 a 3 zákona.
Závěr rozkladu
12. Z uvedených důvodů zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu svým rozhodnutím napadené rozhodnutí č. j. S275/2008/VZ-22726/2008/540/PV ze dne 19.1.2009 zrušil a správní řízení zastavil.
III. Řízení o rozkladu
Stanovisko předsedy Úřadu
13. Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.
14. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
15. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. S275/2008/VZ-22726/2008/540/PV ze dne 19.1.2009 rozhodl, že zadavatel se ve věci šetřené veřejné zakázky dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 a § 21 odst. 2 a 3 citovaného zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona a veřejnou zakázku nezadal v zadávacím řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se v plné míře ztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem nepřistoupil ke změně nebo zrušení napadeného rozhodnutí
IV. K námitkám rozkladu
16. Zadavatel v rozkladu namítá, že se svým postupem nedopustil porušení § 13 odst. 3 zákona, když nezadal předmětná plnění v rámci výstavy jako jednu veřejnou zakázku, neboť tesařské a truhlářské práce, jež byly součástí poptávkového řízení č. 19 nelze spojovat s jemnými kovářskými a kovozpracujícími pracemi, které byly součástí poptávkového řízení č. 20. K této otázce uvádím následující.
17. Ustanovení § 13 odst. 3 zákona stanoví, že zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 zákona. Smyslem citovaného ustanovení je zabránit umělému snižování předpokládané hodnoty veřejné zakázky a zabránit tak zadavatelům vyhýbat se zákonným postupům pro zadání veřejné zakázky tím, že zadavatel záměrně dělí veřejnou zakázku za účelem jejího postupného zadávání méně formálními postupy či za účelem vyhnutí se postupu podle zákona. Při rozhodování o určení předmětu veřejné zakázky a oprávněnosti případného rozdělení jejího předmětu přitom nelze přihlížet pouze k povaze prací prováděných v rámci jednotlivých plnění, avšak je nezbytné určit, zda jednotlivá plnění mají věcnou (funkční), místní a časovou souvislost.
18. V daném případě je přitom nutno konstatovat, že podmínky pro rozdělení předmětu veřejné zakázky ve smyslu výše uvedených kritérií nebyly dány. Přestože lze souhlasit s argumentem zadavatele, že některé činnosti prováděné v rámci předmětných plnění jsou svým charakterem odlišné, nelze v kontextu ostatních okolností zadávání předmětných plnění učinit závěr, že tato skutečnost je určující pro oprávněnost rozdělení předmětu veřejné zakázky. V této souvislosti se zcela ztotožňuji se závěry uvedenými v napadeném rozhodnutí, podle nichž účel obou plnění sledoval jeden cíl, kterým byla dodávka nosných prvků pro exponáty, přičemž soubor plnění získaných v rámci této dodávky tvořil jeden funkční celek, bez jehož celkové realizace by byly získané dílčí výstupy ve vztahu k předmětné výstavě nevyužitelné. Práce prováděné v rámci jednotlivých plnění na sebe vzájemně navazovaly a jejich charakter nebyl natolik specifický, aby zadavatele opravňoval zadávat jejich předmět v samostatných poptávkových řízeních. Vzhledem ke skutečnosti, že předmět obou plnění vykazoval také známky časové a místní provázanosti, byly naplněny všechny podmínky určující vzájemnou souvislost těchto plnění. Zadavatel proto nebyl oprávněn vyhlásit na požadovaná plnění dvě samostatná výběrová řízení a tímto svým postupem se dopustil porušení § 13 odst. 3 zákona.
19. K námitce zadavatele, podle níž skutečnost, že v rámci obou řízení byla vybrána nabídka stejného uchazeče, nemůže apriori dokládat vzájemnou souvislost předmětných plnění a tím být i určitou „přitěžující okolností“ pro zadavatele uvádím, že tato skutečnost v žádném případě není primárním ukazatelem při určování vzájemné souvislosti předmětných plnění a v tomto smyslu nebyla použita ani v napadeném rozhodnutí. Uvedení této skutečnosti v odůvodnění napadeného rozhodnutí představuje pouze podpůrný argument ve prospěch závěru, že charakter jednotlivých prací nebyl natolik specifický, aby je zadavatel mohl zadat v samostatných poptávkových řízeních. Nejednalo se tedy o skutečnost, která měla primárně vliv na rozhodnutí Úřadu o neoprávněnosti rozdělení předmětu veřejné zakázky v šetřeném případě a tvrzení zadavatele o tom, že byla vůči němu v tomto smyslu použita jako určitá „přitěžující okolnost“ je proto nutno odmítnout.
20. K argumentaci zadavatele uvedené v rozkladu, podle níž se zadavatel nedopustil spáchání správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, neboť jeho postupem nedošlo a ani nemohlo dojít k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, neboť výběr nejvhodnější nabídky byl realizován transparentně prostřednictvím SEPO a přístup dodavatelů nebyl nijak omezen, stejně jako v případě, že by bylo vyhlášeno výběrové řízení podle § 21 odst. 2 a 3 zákona, uvádím následující.
21. Zákon v § 12 odst. 5 stanoví finanční limity, které vymezují podlimitní veřejnou zakázku jako veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez DPH a zároveň nedosahuje finančních limitů pro nadlimitní veřejnou zakázku uvedených v § 12 odst. 2 až 4. V daném případě dosahuje součet cen za dílo bez DPH uvedených ve smlouvách o dílo, které byly v rámci předmětných poptávkových řízení uzavřeny s vybraným uchazečem, částky 2 350 009,-Kč. Z toho vyplývá, že pokud by nedošlo k nezákonnému rozdělení předmětu veřejné zakázky, byla by tato posuzována v souladu se zákonem jako podlimitní veřejná zakázka. Na rozdíl od zakázek malého rozsahu, které zadavatel dle § 18 odst. 3 zákona není povinen zadávat podle zákona a je mu pouze uloženo dodržet zásady uvedené v § 6 zákona, je při zadávání podlimitní veřejné zakázky zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v jednom ze zákonem stanovených druhů zadávacího řízení uvedených § 21 odst. 1 v souladu s podmínkami vymezenými v § 21 odst. 2 a 3 zákona.
22. V návaznosti na výše popsané skutečnosti uvádím, že formu zadávání zakázek malého rozsahu prostřednictvím SEPO není možné stavět naroveň zadávání veřejných zakázek prostřednictvím informačního systému o veřejných zakázkách, kdy povinnost zveřejňovat v tomto systému stanoví zadavateli zákon. Zadavatel na základě neoprávněného rozdělení předmětu veřejné zakázky zveřejnil poptávková řízení v systému nabízejícím zakázky malého rozsahu, avšak tento systém není oficiálním zdrojem informací, na rozdíl od informačního systému o veřejných zakázkách, který tímto oficiálním zdrojem informací je a slouží všem dodavatelům pro získání základních informací o veřejných zakázkách. Jelikož šetřená veřejná zakázka nebyl zadána prostřednictvím informačního systému o veřejných zakázkách, přestože její předpokládaná hodnota byla ve výši podlimitní veřejné zakázky, mohlo dojít k omezení okruhu dodavatelů, kteří by se zúčastnili zadávacího řízení, pokud by byla takto zadávána. Tím, že zadavatel omezil okruh potenciálních dodavatelů, mohlo dojít k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky pro realizaci předmětné veřejné zakázky. Tvrzení zadavatele o opaku je proto nutno odmítnout.
23. Uzavírám tedy, že Úřad postupoval správně, když rozhodl, že zadavatel se ve věci šetřené veřejné zakázky dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 a § 21 odst. 2 a 3 citovaného zákona, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona a veřejnou zakázku nezadal v zadávacím řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky
V. Závěr
24. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
25. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody pro zrušení či změnu napadeného rozhodnutí, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.
P o u č e n í
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.
Ing. Martin Pecina, MBA
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Česká republika – Ministerstvo obrany, IČ 60162694, se sídlem Tychonova 1, 160 00 Praha 6
2. Design By Hy, s.r.o., IČ 27634329, se sídlem Stará cesta 88/7, 140 00 Praha 4
Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce


